| Author |
 Topic  |
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
 Posted - 04/04/2008 : 13:26:07
|
| Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci je přesně to co právě čtu a shodou okolností jsem si to koupil za penízky z ubytovacího stipendia, potřebuju to do školy do kurzů a slyšel jsem na to samou chválu, tak jsem si to pořídil. Je to opravdu veledílo, knížka která pozornému čtenáři může dát opravdu hodně moc, to je aspoň můj pocit z necelých dvěste stránek co jsem zatím přečetl. Dost se mi vyplácí dělat si k téhle knížce průběžné poznámky. |
 |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 04/04/2008 : 14:27:33
|
quote:
Originally posted by noemus
Originally posted by Dalibor Grůza
Jednoduchý důkaz hmotnosti 0kg nespočetně nekonečné malé části hmoty o hmotnosti např. 3kg:
Originally posted by noemus
Předně, proč mluvíte o nekonečně malé části hmoty a proč ještě navíc říkáte nespočetně nekonečně malé části hmoty? Já jsem se o nekonečně malých veličinách zmínil jen okrajově, jako komentář, že něco takového existuje, přičemž jsem zdůraznil, že se jedná o nestandardní matematiku (viz. např. Calculus infinitesimalis, Petra Vopěnky - k sehnání už jen v knihovně)
Já jsem tedy na rozdíl od vás nepotřeboval nekonečně malou veličinu definovat, vy to ale udělat musíte, pokud ji chcete použít v důkazu, jinak důkaz nemá smysl (resp. není to důkaz)
Všimněte si, že jsem zvlášť mluvil o hmotných bodech a zvlášť o tělesech. Teprve u těles má smysl mluvit o hustotě, hustota nemá pro bod smysl. Protože hustota je globální (makroskopická) veličina, která se určuje právě z naměřených veličin hmotnosti a objemu u těles. Kdybyste chtěl určit hustotu bodu, tak by vám vyšel nesmysl - 0 kg/0 m3. Navíc u vody je hustota dána koncentrací molekul vody v prostoru, těchto molekul je konečný počet a kdybyste tedy šel až do jednotlivých bodů prostoru, nic byste tam zřejmě nenašel.
Jestliže hustotu bodu časoprostoru stanovíte 0kg/0m3, pak s Vámi naprosto souhlasím, avšak vzhledem k tomu, že jeho hustota=m/V=0kg/0m3, kde m je hmotnost a V objem bodu časoprostoru, pak jste převzal mé tvrzení, že bod časoprostoru má nulovou hmotnost m=0kg, v opačném případě by např. hustota=m/V=3kg/0m3, což neuvádíte.
V posledně jmenovaném Vámi dříve obhajovaném případě by pak bod časoprostoru měl např. hodnotu hustoty=3kg/0m3=nekonečnu různému podle nenulové hodnoty hmotnosti m v tomto vzorci pro hustotu, a to pouze podle mé teorie o hodnotě 0 jako nekonečně malé části hodnoty 3, podle Vašeho přístupu, kde nekonečně malá část hodnoty 3 nemůže být hodnota 0, by daný příklad hustota(bodu časoprostoru)=3kg/0m3 byl nesmyslným, resp. daný bod časoprostoru by vůbec nemohl existovat. |
Edited by - Dalibor Grůza on 04/04/2008 14:38:04 |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 04/04/2008 : 16:34:12
|
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Jestliže hustotu bodu časoprostoru stanovíte 0kg/0m3, pak s Vámi naprosto souhlasím, avšak vzhledem k tomu, že jeho hustota=m/V=0kg/0m3, kde m je hmotnost a V objem bodu časoprostoru, pak jste převzal mé tvrzení, že bod časoprostoru má nulovou hmotnost m=0kg, v opačném případě by např. hustota=m/V=3kg/0m3, což neuvádíte.
V posledně jmenovaném Vámi dříve obhajovaném případě by pak bod časoprostoru měl např. hodnotu hustoty=3kg/0m3=nekonečnu různému podle nenulové hodnoty hmotnosti m v tomto vzorci pro hustotu, a to pouze podle mé teorie o hodnotě 0 jako nekonečně malé části hodnoty 3, podle Vašeho přístupu, kde nekonečně malá část hodnoty 3 nemůže být hodnota 0, by daný příklad hustota(bodu časoprostoru)=3kg/0m3 byl nesmyslným, resp. daný bod časoprostoru by vůbec nemohl existovat.
Vy jste zřejmě ten typ člověka, kterému když řeknu:
Kdyby všichni lidé byli blbci, žilo by se nám hůře.
z toho usoudí, že si myslím, že všichni lidé jsou blbci.
Neustále přehlížíte co vám ve skutečnosti říkám. Jako bych mluvil do dubu. Já samozřejmě chápu, že to co vám říkám je složité, a snažím se vám to usnadnit jak jen umím, ale některé základní věci byste přeci jen, jako absolvent matematického gymnázia mohl chápat.
Když tedy řeknu "Kdybyste chtěl určit hustotu bodu, tak by vám vyšel nesmysl - 0 kg/0 m3", tak to přeci neznamená, že si myslím, že má smysl mluvit o hustotě bodu a že je možné ji vypočítat tímto způsobem, znamená to pravý opak, ale to jsem přeci jasně řekl. Dovádím jen ad absurdum to co jste řekl vy, rozhodně se neztotožňuji s vašimi předpoklady. Tedy ani s předpokladem, že má smysl mluvit o objemu nebo hmotnosti u jednotlivého bodu, použil jsem je jen abych ukázal, že z toho plynou nesmysly.
Pojem hustota nemá pro bod smysl je to makroskopická veličina, pro bod nemá ostatně valný smysl ani objem, či velikost. Snad jen ta hmotnost, ale to jen v případě, že se zabývám hmotnými body, vy ale mluvíte o tělesech a to je něco zcela jiného. Ale ani hmotné body by neměli nulovou hmotnost, to by to pak nebyly hmotné body.
Takže znovu opakuji, pokud berete hmotu jako tělesa, která jsou hmotnou plnotou s určitou hustotou, pak jsou objem, velikost, hmotnost i hustota daného tělesa makroskopickou veličinou a netýkají se jednotlivých bodů!!
Navíc zase mluvíte o bodu časoprostoru, proč, když se vašem předchozím příspěvku jednalo o nádobu s vodou a nikoliv o světoplochu této nádoby. Měřit objem tělesa v časoprostoru je také poněkud divné. Sám jste přeci souhlasil, že se jedná o časový řez prostoročasu, držte se tedy toho.
Ještě k té hustotě. Hustota jak jste ji použil, je hustotou vody, tedy nějaké látky, která se skládá z molekul. Jak chcete mluvit o hustotě vody v bodě, jak z tohoto bodu poznáte, že je to bod vody a ne něčeho jiného??
Celý pojem hustoty je jen aproximací, která funguje jen v makrosvětě v mikrosvětě platí úplně jiná pravidla. Ale i kdyby svět byl úplně stejný jak ho popisuje Newtonovský model, tedy voda by byla hmotnou plnotou, i v tomto případě by nemělo smysl mluvit o hustotě v jednotlivém bodě. Mohl by jste však mluvit o limitní hustotě v daném bodě, při objemu jdoucím k nule. Ještě jednou však zdůrazňuji, že říkám "kdyby"!! Doufám, že tentokrát ono "kdyby" nepřehlédnete
Kromě toho musím ještě poznamenat, že nechápu směr vaší argumentace, proč se mi snažíte dokázat, že body mají nulovou hmotnost? V zásadě mohou mít body takovou hmotnost jakou jim přisoudíte, to přeci záleží na vašich předpokladech, měl byste si ale uvědomit, že z předpokladů plynou důsledky a ty byste neměl ignorovat, což podle mne děláte.
Dokázal jsem vám, že tak jak jste zvolil své předpoklady, tak potom z toho plyne že hmotné objekty mají nulovou hmotnost.
Ze samotné nulové hmotnosti bodů nikdy nedojdete k nenulové hmotnosti makroskopických objektů. Jsou třeba další předpoklady aby to bylo možné. Například předpoklad, že hmotnost tělesa se stanoví ze vzorce m = V*?, kde V je objem tělesa a ? jeho hustota. V takovém předpokladu se ale vůbec o jednotlivých bodech nemluví, protože je vůbec nepotřebujeme.
Když se ovšem stejné pravidlo pokusíte použít na jednotlivé body, tak to z čistě geometrického zdánlivě může jít, protože objem bodu budete moci určit. Co ale nebudete moci určit, je hustota, protože ta má význam jen u nenulových objemů. Hmotnost bodu tedy tímto způsobem nelze vypočítat. Můžete ji sice stanovit na nulu, ale bude to předpoklad zcela zbytečný a možná dokonce povede k dalším problémům.
Kdybyste někdy počítal integrály, tak byste věděl, že onen vzorec m = V*?, je vlastně integrací přes ?(x,y,z) dxdydz, a tento integrál v bodě postrádá smysl. Hustotu v bodě definovat můžete, ale bude mít smysl jen v teorii, kde tělesa budou spojitými objekty. Voda však spojitá není, ta se skládá z molekul a jak už jsem řekl, pojem hustoty lze použít jen když je té vody hodně. Hustota jedné molekuly vody by vám rozhodně nevyšla oněch 1000 kg/m3 o kterých jste mluvil a to jsme se zdaleka nedostali k jednotlivým bodům |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 04/04/2008 : 17:43:36
|
quote:
Originally posted by noemus
Originally posted by Dalibor Grůza
Jednoduchý důkaz hmotnosti 0kg nespočetně nekonečné malé části hmoty o hmotnosti např. 3kg:
Originally posted by noemus
Předně, proč mluvíte o nekonečně malé části hmoty a proč ještě navíc říkáte nespočetně nekonečně malé části hmoty? Já jsem se o nekonečně malých veličinách zmínil jen okrajově, jako komentář, že něco takového existuje, přičemž jsem zdůraznil, že se jedná o nestandardní matematiku (viz. např. Calculus infinitesimalis, Petra Vopěnky - k sehnání už jen v knihovně)
Já jsem tedy na rozdíl od vás nepotřeboval nekonečně malou veličinu definovat, vy to ale udělat musíte, pokud ji chcete použít v důkazu, jinak důkaz nemá smysl (resp. není to důkaz)
Všimněte si, že jsem zvlášť mluvil o hmotných bodech a zvlášť o tělesech. Teprve u těles má smysl mluvit o hustotě, hustota nemá pro bod smysl. Protože hustota je globální (makroskopická) veličina, která se určuje právě z naměřených veličin hmotnosti a objemu u těles. Kdybyste chtěl určit hustotu bodu, tak by vám vyšel nesmysl - 0 kg/0 m3. Navíc u vody je hustota dána koncentrací molekul vody v prostoru, těchto molekul je konečný počet a kdybyste tedy šel až do jednotlivých bodů prostoru, nic byste tam zřejmě nenašel.
Pro Noema.
Můj poslední argument v této diskusi s tím, že poté s ní zřejmě skončím pro její marnost, je,
že rovnice nenulová hodnota=0/0, kterou jsem v souladu s Vašimi argumenty zavedl pro hustotu bodu časoprostoru o nenulové hodnotě (viz. výše), je typická rovněž při výpočtu relativistické hmotnosti fotonu světla (dle STR) čili:
m=m0/?(1-v*v/c*c)=0/(1-c*c/c*c)=0/0, kde m je relativistická hmotnost fotonu světla zásadně o nenulové hodnotě, m0 je klidová hmotnost fotonu světla o nulové hodnotě , v je rychlost světla rovnající se c a c je rychlost světla.
Rovnice 0/0=nenulová hodnota je tak zcela běžná při výpočtu nenulové relativisitické hmotnosti fotonu světla, a zároveň je podle mne použitelná pro výpočet nenulové hodnoty hustoty bodu časoprostoru např. sklenice vody o hmotnosti 3kg. |
Edited by - Dalibor Grůza on 04/04/2008 17:46:46 |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 04/04/2008 : 17:46:28
|
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Jestliže lze podle teorie relativity cestovat v čase, pak světočára představuje souhrn bodů časoprostoru o nulové hmotnosti, které představují polohu určitého jednoho bodu eukleidovského prostoru ve všech různých určitých časových okamžicích od počátku do konce Vesmíru.
To vše jste odvodil jen z toho, že lze v teorii relativity (OTR) cestovat v čase? Navíc dost pochybuji, že chápete jak to s tím cestováním v čase v OTR vlastně je, vysvětlovat to zde nebudu, od toho je příslušná odborná nebo alespoň populárně odborná literatura.
Nechápu proč se té nulové hmotnosti tak držíte, vždyť ji vůbec k ničemu nepotřebujete, kdybyste řekl toto:
světočára představuje souhrn bodů časoprostoru o nulové hmotnosti, které představují polohu určitého jednoho bodu eukleidovského prostoru ve všech různých určitých časových okamžicích
Tak bych jen poznamenal, že je vše v pořádku, protože byste jen citoval definici světočáry, sice bych byl trochu na vážkách s tím koncem Vesmíru, ale i to se dá za jistých okolností přijmout
Když, ale začnete tvrdit, že to vyplývá z cestování v čase a ještě do toho plete tu svoji nulovou hmotnost, tak mám pocit, že vám asi přeskočilo. V každém případě jste tu žádný důkaz tohoto tvrzení nepodal.
quote:
Proto bod časoprostoru jako částice o nulové hmotnosti představuje bod eukleidovského prostoru např v určitém časovém okamžiku, kdy je mnou jako pozorovatelem spatřen, vážen, či jinak zobrazován v mé mysli
Jak chcete vážit body? A jak je chcete vidět?
quote:
. Souhrn těchto bodů eukleidovského prostoru v určitém časovém okamžice tak představuje celý náš Vesmír v tomto určitém časovém okamžice.
Opravdu? Zřejmě nechápete pravý význam teorie relativity. časoprostor je tvořen tzv. světelnými kužely, které se pro daného pozorovatele otevírají do minula a do budoucna. Pro celý Vesmír však nemá smysl mluvit o tom co je současnost, protože se to může z hlediska různých pozorovatelů jevit různě. Není tedy žádný řez, který by pro celý Vesmír představoval jeden okamžik. Pro jednoho pozorovatele se dvě události budou jevit jako v jenom okamžiku, ale pro druhého budou možná v různých okamžicích.
Takové řezy je možné uvažovat jen lokálně aby to mělo smysl.
Je samozřejmě možné nebrat relativitu v úvahu a vykládat si tak časoprostor "Newtonovsky", pak by platilo co říkáte.
quote:
Jde jako by o momentky (fotografie), které když poskládáme za sebou, dostaneme film tvořící dějiny našeho Vesmíru, přičemž má být možné pustit si tento film pozpátku či rychleji kupředu a tak cestovat v čase
Jestli říkáte tomuhle cestování v čase, pak už je to co jste řekl prve pochopitelnější, ale tohle cestování v čase není. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 04/04/2008 : 17:50:26
|
quote:
Originally posted by noemus
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Jestliže lze podle teorie relativity cestovat v čase, pak světočára představuje souhrn bodů časoprostoru o nulové hmotnosti, které představují polohu určitého jednoho bodu eukleidovského prostoru ve všech různých určitých časových okamžicích od počátku do konce Vesmíru.
To vše jste odvodil jen z toho, že lze v teorii relativity (OTR) cestovat v čase? Navíc dost pochybuji, že chápete jak to s tím cestováním v čase v OTR vlastně je, vysvětlovat to zde nebudu, od toho je příslušná odborná nebo alespoň populárně odborná literatura.
Nechápu proč se té nulové hmotnosti tak držíte, vždyť ji vůbec k ničemu nepotřebujete, kdybyste řekl toto:
světočára představuje souhrn bodů časoprostoru o nulové hmotnosti, které představují polohu určitého jednoho bodu eukleidovského prostoru ve všech různých určitých časových okamžicích
Tak bych jen poznamenal, že je vše v pořádku, protože byste jen citoval definici světočáry, sice bych byl trochu na vážkách s tím koncem Vesmíru, ale i to se dá za jistých okolností přijmout
Když, ale začnete tvrdit, že to vyplývá z cestování v čase a ještě do toho plete tu svoji nulovou hmotnost, tak mám pocit, že vám asi přeskočilo. V každém případě jste tu žádný důkaz tohoto tvrzení nepodal.
quote:
Proto bod časoprostoru jako částice o nulové hmotnosti představuje bod eukleidovského prostoru např v určitém časovém okamžiku, kdy je mnou jako pozorovatelem spatřen, vážen, či jinak zobrazován v mé mysli
Jak chcete vážit body? A jak je chcete vidět?
quote:
. Souhrn těchto bodů eukleidovského prostoru v určitém časovém okamžice tak představuje celý náš Vesmír v tomto určitém časovém okamžice.
Opravdu? Zřejmě nechápete pravý význam teorie relativity. časoprostor je tvořen tzv. světelnými kužely, které se pro daného pozorovatele otevírají do minula a do budoucna. Pro celý Vesmír však nemá smysl mluvit o tom co je současnost, protože se to může z hlediska různých pozorovatelů jevit různě. Není tedy žádný řez, který by pro celý Vesmír představoval jeden okamžik. Pro jednoho pozorovatele se dvě události budou jevit jako v jenom okamžiku, ale pro druhého budou možná v různých okamžicích.
Takové řezy je možné uvažovat jen lokálně aby to mělo smysl.
Je samozřejmě možné nebrat relativitu v úvahu a vykládat si tak časoprostor "Newtonovsky", pak by platilo co říkáte.
quote:
Jde jako by o momentky (fotografie), které když poskládáme za sebou, dostaneme film tvořící dějiny našeho Vesmíru, přičemž má být možné pustit si tento film pozpátku či rychleji kupředu a tak cestovat v čase
Jestli říkáte tomuhle cestování v čase, pak už je to co jste řekl prve pochopitelnější, ale tohle cestování v čase není.
Noeme omlouvám se, ale tento svůj přípsěvek jsem odstranil pro jeho nehotovost, resp. nedomyšlenost, ještě dříve, než jsem zjistil, že jste na něj odpověděl. Nahradím ho později jiným stanoviskem.
A opakuji svůj předchozí příspěvek:
quote:
Originally posted by noemus
Originally posted by Dalibor Grůza
Jednoduchý důkaz hmotnosti 0kg nespočetně nekonečné malé části hmoty o hmotnosti např. 3kg:
Originally posted by noemus
Předně, proč mluvíte o nekonečně malé části hmoty a proč ještě navíc říkáte nespočetně nekonečně malé části hmoty? Já jsem se o nekonečně malých veličinách zmínil jen okrajově, jako komentář, že něco takového existuje, přičemž jsem zdůraznil, že se jedná o nestandardní matematiku (viz. např. Calculus infinitesimalis, Petra Vopěnky - k sehnání už jen v knihovně)
Já jsem tedy na rozdíl od vás nepotřeboval nekonečně malou veličinu definovat, vy to ale udělat musíte, pokud ji chcete použít v důkazu, jinak důkaz nemá smysl (resp. není to důkaz)
Všimněte si, že jsem zvlášť mluvil o hmotných bodech a zvlášť o tělesech. Teprve u těles má smysl mluvit o hustotě, hustota nemá pro bod smysl. Protože hustota je globální (makroskopická) veličina, která se určuje právě z naměřených veličin hmotnosti a objemu u těles. Kdybyste chtěl určit hustotu bodu, tak by vám vyšel nesmysl - 0 kg/0 m3. Navíc u vody je hustota dána koncentrací molekul vody v prostoru, těchto molekul je konečný počet a kdybyste tedy šel až do jednotlivých bodů prostoru, nic byste tam zřejmě nenašel.
Pro Noema.
Můj poslední argument v této diskusi s tím, že poté s ní zřejmě skončím pro její marnost, je,
že rovnice nenulová hodnota=0/0, kterou jsem v souladu s Vašimi argumenty zavedl pro hustotu bodu časoprostoru o nenulové hodnotě (viz. výše), je typická rovněž při výpočtu relativistické hmotnosti fotonu světla (dle STR) čili:
m=m0/?(1-v*v/c*c)=0/(1-c*c/c*c)=0/0, kde m je relativistická hmotnost fotonu světla zásadně o nenulové hodnotě, m0 je klidová hmotnost fotonu světla o nulové hodnotě , v je rychlost světla rovnající se c a c je rychlost světla.
Rovnice 0/0=nenulová hodnota je tak zcela běžná při výpočtu nenulové relativisitické hmotnosti fotonu světla, a zároveň je podle mne použitelná pro výpočet nenulové hodnoty hustoty bodu časoprostoru např. sklenice vody o hmotnosti 3kg. |
Edited by - Dalibor Grůza on 04/04/2008 18:36:46 |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 04/04/2008 : 17:59:28
|
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
že rovnice nenulová hodnota=0/0, kterou jsem v souladu s Vašimi argumenty zavedl pro hustotu bodu časoprostoru o nenulové hodnotě (viz. výše), je typická rovněž při výpočtu relativistické hmotnosti fotonu světla (dle STR) čili:
m=m0/?(1-v*v/c*c)=0/(1-c*c/c*c)=0/0, kde m je relativistická hmotnost fotonu světla zásadně o nenulové hodnotě, m0 je klidová hmotnost fotonu světla o nulové hodnotě , v je rychlost světla rovnající se c a c je rychlost světla.
Rovnice 0/0=nenulová hodnota je tak zcela běžná při výpočtu nenulové relativisitické hmotnosti fotonu světla, a zároveň je podle mne použitelná pro výpočet nenulové hodnoty hustoty bodu časoprostoru např. sklenice vody o hmotnosti 3kg.
Nulou dělit nelze, učí se to už na základní škole a platí to stále, jen vy to zdá se nechápete
tím, že jste dosadil do vzorce pro relativistickou hmotnost údaje pro foton, jste jen podal důkaz, že na foton je není možné použít
Ale máte, pravdu, že je tato diskuze marná, protože nejste schopen chápat jen trochu složitější argumenty, přesto si myslím, že pro některé "diváky" ta diskuze úplně marná nebyla. Mě to například bavilo, protože mám matematiku a vůbec poznání rád.
Vy to však podle mne berete až moc vážně, jako by vám šlo o život, jako by se přiznáním chyby zbortil celý váš svět. Bylo to podobné jako diskutovat s věřícím. Nicméně v tomto případě jste tím věřícím vy a vaší vírou je vaše teorie. Já vám ji dál bortit nebudu, stejně jako jsem již přestal bortit víru nábožensky založených lidí, proč taky? Tato víra je pro ně nejspíše přínosem. Ve vašem případě je to ale složitější, vy se totiž snažíte vystupovat jakoby vaše teorie byla vědecká, či vycházela z vědy, ale tak to není.
Howg. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 04/04/2008 : 18:04:49
|
quote:
Originally posted by noemus
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
že rovnice nenulová hodnota=0/0, kterou jsem v souladu s Vašimi argumenty zavedl pro hustotu bodu časoprostoru o nenulové hodnotě (viz. výše), je typická rovněž při výpočtu relativistické hmotnosti fotonu světla (dle STR) čili:
m=m0/?(1-v*v/c*c)=0/(1-c*c/c*c)=0/0, kde m je relativistická hmotnost fotonu světla zásadně o nenulové hodnotě, m0 je klidová hmotnost fotonu světla o nulové hodnotě , v je rychlost světla rovnající se c a c je rychlost světla.
Rovnice 0/0=nenulová hodnota je tak zcela běžná při výpočtu nenulové relativisitické hmotnosti fotonu světla, a zároveň je podle mne použitelná pro výpočet nenulové hodnoty hustoty bodu časoprostoru např. sklenice vody o hmotnosti 3kg.
Nulou dělit nelze, učí se to už na základní škole a platí to stále, jen vy to zdá se nechápete
tím, že jste dosadil do vzorce pro relativistickou hmotnost údaje pro foton, jste jen podal důkaz, že na foton je není možné použít
Ale máte, pravdu, že je tato diskuze marná, protože nejste schopen chápat jen trochu složitější argumenty, přesto si myslím, že pro některé "diváky" ta diskuze úplně marná nebyla. Mě to například bavilo, protože mám matematiku a vůbec poznání rád.
Vy to však podle mne berete až moc vážně, jako by vám šlo o život, jako by se přiznáním chyby zbortil celý váš svět. Bylo to podobné jako diskutovat s věřícím. Nicméně v tomto případě jste tím věřícím vy a vaší vírou je vaše teorie. Já vám ji dál bortit nebudu, stejně jako jsem již přestal bortit víru nábožensky založených lidí, proč taky? Tato víra je pro ně nejspíše přínosem. Ve vašem případě je to ale složitější, vy se totiž snažíte vystupovat jakoby vaše teorie byla vědecká, či vycházela z vědy, ale tak to není.
Howg.
Pro Noema.
Z čeho usuzujete,že výše uvedenou základní rovnici speciální teorie relativity (STR) A. Einsteina pro relativistickou hmotnost nelze použít pro relativisitckou hmotnost fotonu světla. Prosím citujte zdroj. |
Edited by - Dalibor Grůza on 04/04/2008 18:09:38 |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 04/04/2008 : 18:51:02
|
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Z čeho usuzujete,že výše uvedenou základní rovnici speciální teorie relativity (STR) A. Einsteina pro relativistickou hmotnost nelze použít pro relativisitckou hmotnost fotonu světla. Prosím citujte zdroj.
Dělám to nerad, ale poruším své Howg, když mne o to žádáte, dále již však reagovat nebudu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD_nulou
Kromě toho si můžete otevřít učebnici matematiky a podívat se tam píše o dělení nulou
Snad by šlo uvažovat o limitě pro v jdoucí k c, ale to byste musel dokázat. Nicméně ten pojem stejně nemá pro foton valný význam, protože pozorovatel naměří u fotonu nenulovou hmotnost, pokud se o to pokusí, ta bude závislá na hybnosti (impulsu) daného fotonu. Pojem relativistické hmotnosti se vlastně moc nepoužívá, protože se s ním špatně pracuje. Vy jste snad jediný kdo tak důsledně a vytrvale tento pojem používá. Zkuste trochu googlovat a snad si to uvědomíte. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 04/04/2008 : 19:20:22
|
quote:
Originally posted by noemus
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Z čeho usuzujete,že výše uvedenou základní rovnici speciální teorie relativity (STR) A. Einsteina pro relativistickou hmotnost nelze použít pro relativisitckou hmotnost fotonu světla. Prosím citujte zdroj.
Dělám to nerad, ale poruším své Howg, když mne o to žádáte, dále již však reagovat nebudu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD_nulou
Kromě toho si můžete otevřít učebnici matematiky a podívat se tam píše o dělení nulou
Snad by šlo uvažovat o limitě pro v jdoucí k c, ale to byste musel dokázat. Nicméně ten pojem stejně nemá pro foton valný význam, protože pozorovatel naměří u fotonu nenulovou hmotnost, pokud se o to pokusí, ta bude závislá na hybnosti (impulsu) daného fotonu. Pojem relativistické hmotnosti se vlastně moc nepoužívá, protože se s ním špatně pracuje. Vy jste snad jediný kdo tak důsledně a vytrvale tento pojem používá. Zkuste trochu googlovat a snad si to uvědomíte.
Noeme jsem tvým dlužníkem.
Můj shora popsaný přístup dělení nulou, resp. nekonečně málé části např. z hmotnosti 3kg, která je rovna číslu 0kg v případě bodů časoprostoru, tak zhruba odpovídá níže popsaným matematickým definicím:
viz.: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD_nulou pod nadpisem "Limity a dělení nulou" a pod nadpisem "Dělení nulou v počítačích" viz. např.:
V IEEE 754 a ÷ 0 je kladné nekonečno, pokud je a kladné, záporné nekonečno, pokud je a záporné, a NaN (not a number), pokud a = 0. Znaménka nekonečen se mění při dělení –0. To je možné díky tomu, že v IEEE 754 jsou dvě nuly, kladná a záporná.
|
Edited by - Dalibor Grůza on 04/04/2008 19:26:41 |
|
|
|
Stream
Uživatel
Czech Republic
64 Posts |
Posted - 04/04/2008 : 20:53:32
|
| Jen bych naokraj teto diskuse poznamenal, že bod je určité abstraktum (stejně jako podobné pojmy: přímka atd.) a že má své velmi dobré místo a využití v matematice. V okamžiku kdy chceme matematické (a jiné takto abstraktní) pojmy aplikovat do "reálneho světa" např. ve fyzice, je třeba se mít velmi na pozoru. I při snaze aplikovat matematiku velmi striktně, můžeme něco přehlédnout a pak vycházejí zcela absurdní výsledky - viz. ostatně klasické Zenonovy aporie (Achiles a želva apod.) |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 04/04/2008 : 21:29:15
|
quote:
Originally posted by Stream
Jen bych naokraj teto diskuse poznamenal, že bod je určité abstraktum (stejně jako podobné pojmy: přímka atd.) a že má své velmi dobré místo a využití v matematice. V okamžiku kdy chceme matematické (a jiné takto abstraktní) pojmy aplikovat do "reálneho světa" např. ve fyzice, je třeba se mít velmi na pozoru. I při snaze aplikovat matematiku velmi striktně, můžeme něco přehlédnout a pak vycházejí zcela absurdní výsledky - viz. ostatně klasické Zenonovy aporie (Achiles a želva apod.)
Pro streama.
Má filosofie bodů časoprostoru jako bodových částic o nulové hmotnosti vyplňujících celý časoprostor tak představuje přímý most mezi matematikou a fyzikou, kde fyzikální zákony by bylo možné definovat pouze na základě matematických rovnic pracujících s nekonečnými hodnotami. Kde náš Vesmír by představoval jakýsí program řešící tyto rovnice s nekonečnými hodnotami.
Zároveň dle mé filosofie lze na základě výše uvedených matematických rovnic pracujících s ruznými hodnotami čísla nekonečno definovat nejenom všechny fyzikální zákony (jak uvádím výše), ale i všechny zákony ostatních vědních oborů jako jsou postupně chemie, biologie a všechny společenské vědy jako jsou filosofie, právo, historie, sociologie, ale i náboženství apod.
(viz. rovněž tvůj předchozí příspěvek zodpověděný mnou v mém topicu Universální etika II, viz.: http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=727 ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 04/04/2008 21:30:35 |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 05/04/2008 : 10:53:28
|
quote:
Originally posted by Stream
Jen bych naokraj teto diskuse poznamenal, že bod je určité abstraktum (stejně jako podobné pojmy: přímka atd.) a že má své velmi dobré místo a využití v matematice. V okamžiku kdy chceme matematické (a jiné takto abstraktní) pojmy aplikovat do "reálneho světa" např. ve fyzice, je třeba se mít velmi na pozoru. I při snaze aplikovat matematiku velmi striktně, můžeme něco přehlédnout a pak vycházejí zcela absurdní výsledky - viz. ostatně klasické Zenonovy aporie (Achiles a želva apod.)
Máš svatou pravdu, ale bohužel není tak snadné to někomu vysvětlit. U bodu by se snad ještě mohlo zdát, že je to snadné. Ale uvědomit si, že abstraktum je do značné míry i třeba elektron, je asi ještě těžší. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 06/04/2008 : 18:21:29
|
Dalibore Grůzo,
moc jsem tvoji univezalni etiku nezkoumal, ale z toho, co jsem byl schopen precist, jsem vyvodil, ze by takovy eticky zakon byl funkcni. ale funkcni jen v pripade, ze by byla rec o lidskem chovani vuci jinym bytostem ci jinym lidem. jenze kdyz uzivas fyzikalni pojmy je ospravedlnitelny predpoklad, ze pozadavek takove etiky neklade naroky jen na myslici bytosti, ale na kazdou castici vesmiru. ale podle me predstavy by takova etiky byla v praxi mozna jen tehdy, byl-li by pro nás mir totozny s nicotou, nebot takove chovani castic by melo nasledek vyruseni vsech hybnych sil; takove chovani, ktere by melo za nasledek nicotu by se mi jevilo spise neeticke a rec by mohla byt o univerzalni neetice. v druhem moznem pripade, kdy by takove chovani castic nemelo za nasledek nulovou rychlost vsech vesmirnych castic, by takove eticke chovani bylo uplne zbytecne nebo by mi unikal jeji smysl v ramci etiky. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 06/04/2008 : 20:34:35
|
quote:
Originally posted by okref
Dalibore Grůzo,
moc jsem tvoji univezalni etiku nezkoumal, ale z toho, co jsem byl schopen precist, jsem vyvodil, ze by takovy eticky zakon byl funkcni. ale funkcni jen v pripade, ze by byla rec o lidskem chovani vuci jinym bytostem ci jinym lidem. jenze kdyz uzivas fyzikalni pojmy je ospravedlnitelny predpoklad, ze pozadavek takove etiky neklade naroky jen na myslici bytosti, ale na kazdou castici vesmiru. ale podle me predstavy by takova etiky byla v praxi mozna jen tehdy, byl-li by pro nás mir totozny s nicotou, nebot takove chovani castic by melo nasledek vyruseni vsech hybnych sil; takove chovani, ktere by melo za nasledek nicotu by se mi jevilo spise neeticke a rec by mohla byt o univerzalni neetice. v druhem moznem pripade, kdy by takove chovani castic nemelo za nasledek nulovou rychlost vsech vesmirnych castic, by takove eticke chovani bylo uplne zbytecne nebo by mi unikal jeji smysl v ramci etiky.
Vážený okrefe, díky za tvůj zajímavý příspěvek.
Když se proti mně řítí balvan, měl bych ho já nebo někdo nebo něco zastavit stejně jako vraha, který mně chce zabít (jinými slovy na každý útok je třeba odpovědět přiměřeným protiútokem). Když mi příroda nebo někdo něco nabídne zadarmo, je toho dost a já to potřebuji, neměl bych si brát toho více, jak potřebuji (např. vzduchu) (na ústup je třeba odpovědět rovněž přiměřeným ústupem).
Vesmír má nenulovou hybnost a energii, tudíž jej nejde zastavit. Z hlediska fyzikálního se v případě protiútoku dle mé Universální etiky jedná o srážky, které snižují budoucí srážky, a to buď v podobě zastavení útoku nebo jeho zbrždění v podobě přerozdělení hybnosti srážejících se těles. V případě ústupu jako reakce na ústup se jedná o částečné dosažení konečného cíle evoluce přírody, tj. shora uvedených srážek, které snižují celkovou sílu srážek v přírodě, tedy jde o pohyb beze srážek. Podle mne v případě mé Universální etiky, tj. mírnění srážek jde o základní zákon (algoritmus) evoluce přírody, který platí jak pro živou tak pro neživou hmotu, jejímž konečným účelem je soulad všech a všeho, tj. pohyb všech a všeho beze srážek. Tudíž s tebou nemohu souhlasit
Podle mého názoru nízkou nebo větší pravděpodobností odchylky různých mikročástic od jejich nejpravděpodobnějšího pohybu je zajištěno v přírodě, aby jejich srážky byly postupně omezovány vzájemnou interakcí mikročástic, kdy pohyb všech mikročástic (tedy energie) s vysokou pravděpodobností je v konečném důsledku směřován do místa výskytu mikročástic (tedy energie) s nízkou pravděpodobností, čímž dochází k snižování pravděpodobnosti srážky mikročástic v mikrosvětě a v konečném důsledku i těles v makrosvětě (jde o mechanický základ evoluce). Jinými slovy evoluce směřuje podle mého názoru k ustávání srážek a představuje vývoj od méně pravděpodobného k pravděpodobnějšímu stavu přírody.
(viz. mé dřívější úvahy: http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=634&whichpage=1&SearchTerms=k%2Cpravd%C4%9Bpodobn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADmu%2Cstavu%2Cp%C5%99%C3%ADrody ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 07/04/2008 16:39:48 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Universální etika
