quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Přírodu lze podle mne chápat jako hardware Vesmírného počítače a evoluci jako jeho software čili program tohoto počítače. Evoluce jako program směřuje podle mne k následujícím konečným výsledkům:

1.)od náhody ke kausalitě (viz definice svobody Barucha Spinozy jako poznaná nutnost)
2.)od volných k pevným vazbám
3.)od chaosu k uspořádanosti (tj. souladu všech a všeho),

---

quote:

---

Originally posted by Stream

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Přírodu lze podle mne chápat jako hardware Vesmírného počítače a evoluci jako jeho software čili program tohoto počítače. Evoluce jako program směřuje podle mne k následujícím konečným výsledkům:

1.)od náhody ke kausalitě (viz definice svobody Barucha Spinozy jako poznaná nutnost)
2.)od volných k pevným vazbám
3.)od chaosu k uspořádanosti (tj. souladu všech a všeho),

---

To je v rozporu z elementarnimi principy fyziky.
1. Co je nahodnost ci determinovanost (kauzalita) deju je presne dana fyzikalnimi zakony a nepodleha evoluci. Evoluce je princip fungujici pouze v zive prirode, nikoli u nezive, natoz napr. u kauzality.

3. Jednim ze zakladnich principu fyziky je zakon rustu neusporadanosti souvisejici s druhou zakladni vetou termodynamiky. Neboli je experimentalne prokazan presny opak toho co tvrdite vy, tedy fyzikalni systemi smeruji vzdy k neusporadanoti a nikoli k radu.

2. Neplatnost vaseho bodu 2 je dusledkem me vyhrady k bodu 3.

Opravdu by ste se mel venovat studiu fyziky, to co tu pisete je proste v rozporu s vedeckym poznanim, jsou to jen vase zbozne tuzby.

---

quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

Dalibore.

A tak se lidi perou ,mléko se sráží a mikročástice na to udiveně koukají. Dle mne má na to vliv evoluce polárního chrousta.Chrost zmrzne a už je tady nějaká srážka mazi lidmi.Chroust nezmrzne a lidi se perou stejně.

Myslím, že směšuješ to co k sobě vůbec nepřináleží. Tobě se ta myšlenka prostě zalíbila, získal jsi dojem, že by tě mohla nějak proslavit a tak se jí držíš zuby nehty,až tě zuby vypadají tak jenom nehty i když už musíě sám vědět jak je nesmyslná.

MB

---

quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

No právě Dalibore.

Největší hrdinstvím ze všech je vzdát se svého snu,když už člověk poznal, že se zmýlil. Největší bolestí advokátů jsou konfliky ve společnosti.Když to překročí určitou hranici,začne člověk úsilovně hledat podstatu těch konfliktů aby jim dokázal účinněji čelit. A tak se někdy stane,že člověk našel jakousi souvislost i tam kde ve skutečnosti není a začne mít dojem, že našel to pravé. Začne hledat a třeba si i vymýšlet souvislosti, až to získá nějakou podobu. Potom vše pulíruje a dává do lesku a hlavně se tím těší.Když pak pozná,že se mýlil, zavírá před tím oči a nechce vidět. U soudců se toto projevuje ještě silněji a tak se stává,že začnou pít,nebo skončí v náruči psychiatrů. Ty zatím ještě máš cestu zpět i když se jí jak je zřejmé bojíš. Nechceš aby se vrátil stav který tě ke snu přivedl.Te sen tě dává naději,že stav který tě traumatizoval bude možné řešit a tím se traumatu zbavit. Jenže tvoje cesta k takovému výsledku skutečně nevede,protože i kdyby tomu tak bylo, pohyb těch mikročástic stejně neovlivníš a tím výsledku zbavení se traumatu nedosáhneš.Navíc se traumatizuješ právě tím, že se snažíš spojit nespojitelné, dosáhnou na nedosažitelné a uchopit neuchopitelné.A tak se dostáváš do spirály,která většinou dobře neskončí. Jak s toho ven? Bohužel v tom tě poradit nemohu. Nejlépe by možná bylo zbavit se toho traumatu změnou povolání, prostě dělat něco jiného,kde se ty konflikty nevyskytují v takovém měřítku. Někdy stačí delší dovolená a věnování se třeba nějakému umění, které tě nedovolí neustále se k traumatizujícím myšlenkám vracet.Ale to si musíš rozhodnout sám za sebe. Upřímně tě řeknu jediné. Dokud jsi v tomto stavu, za advokáta bych tě nechtěl ani kdybys byl jediný a šlo o život.

MB

---

quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

Dalibore.

Právě to jsem u tebe pochopil. Jenže mám dojem,že správnější je to,co splní účel a nezničí toho advokáta a to dělá ta většina advokátů. Ty na sebe kladeš náklad, který není možné unést a který spíše než advokátovi přinálšží nějakému mesiáši. Jako klient bych si vybral raději toho obyčejného advokáta,protože by myslel racionálně a nevznášel by se v oblacích. I já mám svého advokáta a dle těch kteří jej znají je jedním z nejlepších.Je to bývalý prokurátor a je velice pečlivý,což se mně na něm líbí. Když se mně cosi přihodí, nejprve vše důkladně prošetří a zjistí jaké jsou možnosti a pak vše připraví tak,že s toho vyjdu bez ztráty kytičky. Když jsem měl dopravní nehodu, stala se řada pro mne nepříjemných okolností. Policisté rozehnali diváky a s nimi i svědky nehody,kteří by svědčili v můj prospěch.Ten druhý účastník nehody tak dostal příležitost vymyslet si cokoliv což také udělal a ze mne byl díky tomu viník nehody. Rozčiloval jsem se nad takovou nespravedlností,ale můj advokát vzal vše reálně. Ztratil jsi schopnost důkazu své neviny a získat tyto důkazy není možné.Jedinou možností je přiznat vinu.Ostatní nech na mně. A tak jsem vyšel ze všeho bez trestu a škodu zaplatila pojišťovna. Dokonce i prokurátorka přiznala,že spíše věří mojí variantě toho jak se to stalo. Kdyby začal ten můj advokát hovořit o tom, že ke srážce došlo díky pohybu mikročástic a podobně, poštval by soudce i proti mně samému,což by se na rozsudku dozajista projevilo.Ono je krásné mít vznešené ideály, ale nesmí to stát proti člověku samému. Já být tebou, nechal bych si ty ideály až do důchodu,kdy na to budeš mít více klidu a času a nebude to škodit tvému povolání.

MB

---

quote:

---

Podle mého názoru nízkou nebo větší pravděpodobností odchylky různých mikročástic od jejich nejpravděpodobnějšího pohybu je zajištěno v přírodě, aby jejich srážky byly postupně omezovány vzájemnou interakcí mikročástic, kdy pohyb všech mikročástic (tedy energie) s vysokou pravděpodobností je v konečném důsledku směřován do místa výskytu mikročástic (tedy energie) s nízkou pravděpodobností, čímž dochází k snižování pravděpodobnosti srážky mikročástic v mikrosvětě a v konečném důsledku i těles v makrosvětě (jde o mechanický základ evoluce).

---

quote:

---

Jinými slovy evoluce směřuje podle mého názoru k ustávání srážek a představuje vývoj od méně pravděpodobného k pravděpodobnějšímu stavu přírody.

---

quote:

---

Originally posted by Stream

Vážený Dalibore,

quote:

---

Podle mého názoru nízkou nebo větší pravděpodobností odchylky různých mikročástic od jejich nejpravděpodobnějšího pohybu je zajištěno v přírodě, aby jejich srážky byly postupně omezovány vzájemnou interakcí mikročástic, kdy pohyb všech mikročástic (tedy energie) s vysokou pravděpodobností je v konečném důsledku směřován do místa výskytu mikročástic (tedy energie) s nízkou pravděpodobností, čímž dochází k snižování pravděpodobnosti srážky mikročástic v mikrosvětě a v konečném důsledku i těles v makrosvětě (jde o mechanický základ evoluce).

---

Není možné se řídit nějakým vysněným názorem, podstatné jsou experimentálně prokázané zákonitosti, a ty ukazují přesně opak toho co vy tvrdíte. Například tvrzení "kdy pohyb všech mikročástic (tedy energie) s vysokou pravděpodobností je v konečném důsledku směřován do místa výskytu mikročástic (tedy energie) s nízkou pravděpodobností" není pravdivé, je to jen vaše touha, a reálně se nic takového neděje (alespoň pokud tvrdíte to co myslím že tvrdíte).

Evoluce je sice založena na fyzikálních dějích, ale to neznamená, že by příroda měla nějaký účel. Evoluce je zaležena na náhodných procesech a pokud zítra narazí do Země asteroid a vyhyne tu veškerý život, bude to naprosto v souladu s fyzikou a veškerými fyzikálními zákony. Abyste mohl tvrdit že příroda má nějaký účel, k směřuje k nějakému cíli, s fyzikálními zákony nevystačíte.

quote:

---

Jinými slovy evoluce směřuje podle mého názoru k ustávání srážek a představuje vývoj od méně pravděpodobného k pravděpodobnějšímu stavu přírody.

---

Fyzikální systém našeho vesmíru směřuje v souladu s druhým termodynamickým zákonem k tzv. "tepelné smrti" což znamená, že se sice srážky částic omezí, ale jen v důsledku toho, že se vesmír promění ve zcela homgenní, řídkou a neuspořádanou kaši jednoduchých částic. To je to, k čemu z hlediska fyziky vesmír směřuje - zvyšování entropie.

---

quote:

---

Originally posted by Stream

Jeste bych dodal, ze i kdyby nakrasne by bylo jakymsi fyzikalnim zakonem, ze "vse smeruje k usporadanosti" nelze z toho nijak odvodit, ze z moralniho hladiska je dobre smerovat k usporadanosti a zle k ni nesmerovat.

Je to proto, ze z gravitacniho zakona, ktery rika ze hmotne veci se pritahuji, take nelze odvodit ze ten kdo by se plazil po zemi se chova moralne, zatimco ten, kdo se venuje skoku do vysky (odporuje fyzikalnimu zakonu!) je nemravny. To je nesmysl.

Z fyzikalnich principu nelze zadnou mravnost nebo nemravnost odvozovat.

---

quote:

---

podle mne je příroda jakýsi příkazce a člověk či jiný živý organismus jakýsi příkazník, který poslouchá a koná příkazy příkazce. Lze to přirovnat k figurkám na šachovnici, když figurka hraje chybně, je vzata protihráčem ze hry, původcem špatných tahů však není sama figurka ale hráč, který s ní pohybuje, figurka tudíž nese pouze objektivní odpovědnost za chybné tahy hráče, nikoliv subjektivní odpovědnost za své zavinění.

---

quote:

---

Co se týká směřování Vesmíru k uspořádanosti, tak vycházím např. ze srovnání minulého stavu na počátku Vesmíru, kterým byl naprostý chaos, a současného stavu, kdy vznikly planety, hvězdy a sluneční soustavy, kdy všechna tato hmota se nepohybuje chaoticky, snižuje se počet srážek této hmoty a dochází k její stále větší uspořádanosti. Vesmír má být rovněž ve velkých prostorech homogenní, tzn. dochází k pravidelnému rozložení hmoty.

---

quote:

---

Příkazy k uspořádanému pohybu shora uvedeného příkazce, kterým je zřejmě příroda, jsou tak stále více pravděpodobnou náhodou, téměř jde mluvit o kauzalitě, a to i v případě člověka jako součásti přírody a evoluce. Ber to tak, že má filosofie rovnováhy ti zprostředkovává, resp. zadává shora uvedený příkaz přírody k uspořádanosti.

---