quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza


filosof nemusí být polyhistor, tedy znát všechny vědní obory do nejmenších podrobností, aby mohl vytvořit filosofii, tedy obecnou nauku o veškerém bytí. Tím, že jde o obecnou nauku o veškerém bytí a nikoliv o zvláštní nauku o určité vědní oblasti bytí, což je záležitostí různých speciálních vědních oborů, mohu si dovolit určitá zobecnění a vyjít z obecného nikoliv oborového vzdělání o tomto bytí. K napsání mé filosofie mi tudíž postačuje znalost obecných, resp. základních fyzikálních zákonů, protože nehodlám konkurovat fyzikům-vědcům.

---

quote:

---

Exaktní filosofie by podle mne měla používat vědních pojmů exaktních věd, nikoliv si vytvářet vlastní pojmy, či používat pojmy obecného jazyka, protože jejich význam, příp. jeho hranice jsou mnohdy neurčité a nejasné.

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

podle mne všechny síly (elektrická, gravitační či jaderná apod.) způsobují zrychlení nebo zpomalení pohybu mikročástic, který má buď vlnový nebo částicový charakter, ve všech případech se však tento pohyb vyznačuje universální vlastností, kterou je hybnost. Modelem vytvořeným matematickým (algebraickým a geometrickým) popisem vektorů hybností mikročástic či těles, hybností je tvořících mikročástic či částí, v konečném důsledku hybností vše tvořících všech bodů časoprostoru, lze popsat pohyb v celém Vesmíru. Součtem vektorů hybnosti všech bodů časoprostoru lze podle mne rovněž určit pohyb Vesmíru jako celku.

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Vážený streame,

Protože, co se mne týká, jsem tak na 55% idealista (tj. tak na 45% materialista), představuje filosofie pro mne prostředek spekulace o neviditelnu, čímž samozřejmě překračuji hranice speciálních exaktních vědních oborů. Tyto mé spekulace o neviditelnu však činím jako exaktně založený člověk pouze bezprostředně nebo těsně na základech exaktní vědy (tj. viditelna) s použitím konkrétních pojmů těchto exaktních věd.

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Matematická indukce pro mně naopak znamená, že, jestliže obecné fyzikální zákony platí pro neživou hmotu, ze které jsou člověk, příp. jiný živý organismus výlučně složeni (jde o materialistický pohled), pak musí zároveň platit tyto obecné fyzikální zákony rovněž pro tohoto člověka, příp. jiný živý organismus jako celek a jejich společenské vztahy. A zároveň stejně jako lze zastavit pohyb kuličky, která se srazí s kuličkou o stejné hybnosti opačného směru z hlediska makrofyziky, lze podle mne zastavit pohyb mikročástice, která se srazí s mikročásticí o stejné hybnosti opačného směru z hlediska mikrofyziky, což je podstatou mých vzorců, pro jejichž důkaz jsem takto zformuloval tento indukční předpoklad dle Vámi zmiňované matematické indukce.

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Náhoda při pohybu mikročástic vyplývající z Heisenbergových vztahů neurčitosti, podle kterých nelze nikdy s úplnou jistotou určit polohu mikročástice, pouze lze určit vyšší nebo menší pravděpodobnost jejího výskytu v určitém místě, je podle mne důsledkem možnosti nekonečného dělení hmoty na menší části, nejmenší částí jsou pak body časoprostoru* dle speciální teorie relativity Alberta Einsteina. To znamená, že jsou-li každá určitá mikročástice, příp těleso dělitelné na menší části, pak tyto menší části předurčují pohyb této větší mikročástice, resp. tělesa v makrosvětě, a jejich pohyb je tak náhodný, protože rovněž pohyb těchto jejich výše uvedených menších částí je jedinečný (ale i podobný) a jedinečným (avšak podobným) tudíž nikoliv shodným způsobem předuručují tyto menší částice pohyb jimi tvořených větších mikročástic, resp. těles v makrosvětě.

Pohyb volných mikročástic je z hlediska obecné fyziky věcí málo pravděpodobné náhody (což bylo vyzkoušeno vystřelováním stejných fotonů proti stínítku, kde na místa s největší pravděpodobností výskytu dopadlo nejvíce fotonů a na místa s nižší pravděpodobností výskytu byl počet dopadlých fotonů nižší). V případě pevných vazeb mikročástic jde však o vysoce pravděpodobnou náhodu jejich pohybu blížící se jistotě, tj. kausalitě známé v našem světě (např. v případě atomů v tělese v pevném skupenství, např. v kuželkové kouli, prsty chytneme při hodu pouze některé atomy a ostatní atomy této koule vázané pevnými vazbami na námi prsty chycené atomy se přizpůsobují téměř kausálně pohybu vyvoláných hodem námi prsty chycených atomů této kuželkové koule proti kuželkám).

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza
v případě bodů časoprostoru, které by neměly žádné pevné vazby a tudíž by netvořily společně s jinými body časoprostoru žádné větší mikročástice nebo tělesa o nenulové relativistické hmotnosti, ...

---

quote:

---

... by se muselo jednat o absolutní vakuum. Existenci absolutního vakua však současná exaktní věda zpochybňuje. ...

---

quote:

---

...Polohu pohybujících se bodů časoprostoru absolutního vakua by podle mne nešlo určit ani s nejnižší mírou pravděpodobnosti, ...

---

quote:

---

jednalo by se o zcela náhodný pohyb, protože by jejich pohyb nepředurčovali žádné známé fyzikální síly (jako gravitační, elektrické, jaderné apod.).

---

quote:

---

...U absolutního vakua by se mohlo jednat o naprosto pasivní (trpný, resp. zcela náhodný) princip jeho pohybu předurčovaný okolní hmotou o nenulové relativistické hmotnosti....

---

quote:

---

...Polohu pohybujících se bodů časoprostoru, které vytváří spolu s jinými body časoprostoru prostřednictvím pevných vazeb mikročástice...

---

quote:

---

...nebo tělesa o nenulové relativistické hmotnosti, lze podle mne určit vždy s menší nebo vyšší mírou pravděpodobnosti zvětšující se s rostoucí relativistickou hmotností objektu tvořeného těmito pevnými vazbami spojenými body časoprostoru.

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Pozn:
Jednotlivé body časoprostoru nazýváme události a matematicky s nimi zacházíme jako se čtyřvektory. Dráhy bodových částic v prostoročasu pak nazýváme světočáry. Vícerozměrný objekt vykresluje v časoprostoru tzv. světoplochu. Viz.:http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Casoprostor

---

quote:

---

Z výše uvedeného plyne, že lze hovořit o drahách bodů časoprostoru, tudíž rovněž o jejich pohybu.

---

quote:

---

Z výše uvedené plyne, že body časoprostoru jsou bodovými částicemi,

---

quote:

---

podle mne tyto bodové částice musí mít nulovou relativistickou hmotnost.

---

quote:

---

Z výše uvedeného plyne, že body časoprostoru vytváří vícerozměrné objekty,

---

quote:

---

tedy větší mikročástice (za které považuji částice hmoty viditelné pouze mikroskopem, avšak na rozdíl od bodů časoprostoru, o nenulové relativistické hmotnosti) nebo tělesa našeho makrosvěta.

---

quote:

---

Za pevné vazby pokládám vazby hmoty, které z bodů časoprostoru jako mikročástic o nulové relativistické hmotnosti (viz. výše), vytváří větší mikročástice či tělesa v našem makrosvětě o nenulové relativistické hmotnosti.

---

quote:

---

Opakem je absolutní vakuum, které by muselo být tvořené opět body časoprostoru, které by měly jednotlivě nulovou relativistickou hmotnost a nulovou relativistickou hmotnost by zároveň mělo absolutní vakuum jako celek (je otázkou, zda-li toto absolutní vakuum pak označit jako nic nebo jako hmotu o nulové relativistické hmotnosti). Podle současné vědy však absolutní vakuum neexistuje, ve Vesmíru vždy jde údajně vždy o prostor vyplněný mikročásticemi hmoty o nenulové relativistické hmotnosti.

---

quote:

---

1.) Absolutní vakuum čili vzduchoprázdno je dle mého názoru tvořeno nekonečným počtem částic o nulové rychlosti a nulové relativistické hmotnosti.

---

quote:

---

2.) Hmota je tvořena dle mého názoru nekonečným počtem částic o nulové relativistické hmotnosti a nenulové rychlosti nižší než je rychlost světla c.

---

quote:

---

3.) Světlo je dle mého názoru tvořeno konečným počtem částic o nenulové relativistické hmotnosti, nulové klidové hmtonosti a rychlosti světla c.

---

quote:

---

Z toho plyne, že hmota jako body časoprostoru o nenulové rychlosti by mohla urychlovat body časoprostoru o nulové rychlosti (tj. mikročástice absolutního vakua).

---

quote:

---

Jejich urychlením se z absolutního vakua stává hmota a vznikají tak pevné (podle mne jde spíše o pohybové) vazby hmoty o nenulové relativistické hmotnosti.

---

quote:

---

Snížením nenulové rychlostí bodů časoprostoru na nulu by z nich vzniklo opět absolutní vakuum.

---

quote:

---

Jak výše uvedené urychlení bodů časoprostoru absolutního vakua (tj. o nulové rychlosti), tak zpomalení bodů časoprostoru hmoty (tj. o nenulové rychlosti) na rychlost rovnou nule (tj. vznik absolutního vakua) je věcí nezávislou na dotčených bodech časoprostoru, je plně odvislé od jejich okolí (tj. zcela náhodné).

---

quote:

---

Relativistická hmotnost je hmotnost závislá na rychlosti dané vztažné soustavy na rozdíl od klidové hmotnosti, která představuje hmotnost při nulové rychlosti dané vztažné soustavy (což plyne z STR A. Einsteina).

---

quote:

---

Originally posted by noemus

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Pozn:
Jednotlivé body časoprostoru nazýváme události a matematicky s nimi zacházíme jako se čtyřvektory. Dráhy bodových částic v prostoročasu pak nazýváme světočáry. Vícerozměrný objekt vykresluje v časoprostoru tzv. světoplochu. Viz.:http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Casoprostor

---

Já to vím, ale jste to vy kdo neustále používá pojem bod časoprostoru a nikoliv čtyřvektor. Jste to také vy kdo mluví o pohybu bodů časoprostoru a nikoliv o světočárách.

quote:

---

Z výše uvedeného plyne, že lze hovořit o drahách bodů časoprostoru, tudíž rovněž o jejich pohybu.

---

Ne to z uvedeného vůbec neplyne! V celém uvedeném textu se vůbec nemluví o pohybu bodů ani o drahách bodů časoprostoru.
Mluví se tam o bodech takto, cituji:
Každý bod Minkowskiho prostoročasu představuje tzv. prostoročasovou událost, čímž vyjadřujeme, že se nejedná pouze o prostorový bod, ale o bod prostoru vztahující se k danému časovému okamžiku. Vzdálenost mezi dvěma událostmi se označuje jako prostoročasový interval (vzdálenost).
Zřejmě nechápete co znamená, že se "bod vztahuje k danému časovému okamžiku".

V celém textu se slovo pohyb vyskytuje jen jednou a to ve významu, který je dosti volný a vztahuje se jen k vysvětlení čím se liší časový rozměr od prostorových rozměrů.
I slovo dráha se vyskytuje v textu jen jednou a to přesně ve vámi citované větě. Ani slovo bod se nevyskytuje na mnoha místech v podstatě jen v mnou uvedené citaci a v definici "vzdálenosti". Mimo to se tam mluví o bodových částicích (což je mimochodem matematický konstrukt, který nemá přímý vztah k realitě)

Jak přesně jste tedy vyvodil, že se jedná o dráhy bodů v časoprostoru?

quote:

---

Z výše uvedené plyne, že body časoprostoru jsou bodovými částicemi,

---

Ani toto z uvedeného textu ani z toho co jste napsal neplyne! Máte podle mne značné mezery v logice, když tvrdíte, že něco z něčeho plyne a ono to jaksi neplyne. Víte vůbec co to znamená, že něco z něčeho vyplývá. Co je antecedent a konsekvent? Či modus ponens? Co je to dedukce? Podle mne ne, zatím jste mne o opaku nepřesvědčil. Jen jste mnohem lépe zviditelnil jak velké máte mezery v uvažování.

quote:

---

podle mne tyto bodové částice musí mít nulovou relativistickou hmotnost.

---

Podle vás, je to tedy vaše hypotéza? Proč si to myslíte? V uvedeném textu se o bodových částicích mluví jen v této větě:
Dráhy bodových částic v prostoročasu pak nazýváme světočáry
Jak z toho vyplývá, že mají nulovou hmotnost? Nepletete si náhodou bodové částice s body časoprostoru, tedy s událostmi?

quote:

---

Z výše uvedeného plyne, že body časoprostoru vytváří vícerozměrné objekty,

---

Ani toto z uvedeného neplyne! O vícerozměrných objektech se v textu mluví jen v této větě:
Vícerozměrný objekt vykresluje v časoprostoru tzv. světoplochu.
Ačkoliv je to tak zřejmě myšleno, z textu to nijak nevyplývá. Navíc se v tomto kontextu mluví spíše o geometrických a nikoliv o reálných objektech.

quote:

---

tedy větší mikročástice (za které považuji částice hmoty viditelné pouze mikroskopem, avšak na rozdíl od bodů časoprostoru, o nenulové relativistické hmotnosti) nebo tělesa našeho makrosvěta.

---

To už je zase vaše definice. Navíc není jasné jaký mikroskop máte na mysli. Určitý objekt může být viditelný jedním mikrospokem a jiným zase nikoliv.
Navíc není jasné jak se z bodové částice s nulovou relativistickou hmotností stane částice hmoty. Co přesně hmotou míníte? Já osobně bych něco co nemá hmotnost nepovažoval za hmotu? Něco jiného je např. foton, ten však rozhodně nelze považovat za "bod" a už vůbec ne za "bod časoprostoru". Hmota fotonu je však tvořena jeho impulsem, resp. jeho energií a ta je vždy nenulová. Ačkoliv lze chování fotonu v některých případech popisovat jako bodovou částici v jiných případech to rozhodně není možné.

quote:

---

Za pevné vazby pokládám vazby hmoty, které z bodů časoprostoru jako mikročástic o nulové relativistické hmotnosti (viz. výše), vytváří větší mikročástice či tělesa v našem makrosvětě o nenulové relativistické hmotnosti.

---

Žádné takové vazby neznám (z teorie relativity rozhodně nevyplývají, ani z kvantové mechaniky) popište je prosím, případně dejte odkaz na tento popis.
Mluvíte o vazbách hmoty, ale já se ptám na vazby bodů časoprostoru!! Vy považujete bodu časoprostoru za hmotu? Vždyť mají podle vás nulovou rel. hmotnost.
V některých interpretacích teorie relativity je za hmotu považováno zakřivení prostoročasu, je toto ona vazba kterou máte na mysli? V takovém případě ovšem postrádá smysl mluvit o hmotnostech jednotlivých bodů, protože hmotnost je jen geometrickou vlastností prostoru a nelze ji vykládat lokálně v jednotlivých bodech

quote:

---

Opakem je absolutní vakuum, které by muselo být tvořené opět body časoprostoru, které by měly jednotlivě nulovou relativistickou hmotnost a nulovou relativistickou hmotnost by zároveň mělo absolutní vakuum jako celek (je otázkou, zda-li toto absolutní vakuum pak označit jako nic nebo jako hmotu o nulové relativistické hmotnosti). Podle současné vědy však absolutní vakuum neexistuje, ve Vesmíru vždy jde údajně vždy o prostor vyplněný mikročásticemi hmoty o nenulové relativistické hmotnosti.

---

Zase mluvíte o současné vědě a neříkáte o které přesně mluvíte teorii. Podle kvantové teorie pole není vakuum "vyplněno částicemi hmoty", ale jde defacto o prázdný prostor, kde však díky relacím neurčitosti neustále vznikají páry částic a antičástic. V zásadě lze říci, že čím je vakuum prázdnější, tím je jsou takové fluktuace pravděpodobnější, ale to už nemluvím přesně.
Proč však mluvíte o absolutním vakuu, Když je např. dle kvantové teorie pole vyloučeno. A k čemu vlastně pojem vakua potřebujete?

quote:

---

1.) Absolutní vakuum čili vzduchoprázdno je dle mého názoru tvořeno nekonečným počtem částic o nulové rychlosti a nulové relativistické hmotnosti.

---

vzduchoprázdno je poněkud vágní pojem a s absolutním vakuem bych jej rozhodně nespojoval.
Co je to "částice o nulové rychlosti a nulové hmotnosti", nic takového kvantová teorie pole ani teorie relativity nezná. Na základě čeho tento pojem zavádíte?
Proč říkáte "dle mého názoru", když na jiných místech tvrdíte, že vycházíte ze "současné exaktní vědy". Vycházíte tedy z vědy nebo z vašeho názoru?

quote:

---

2.) Hmota je tvořena dle mého názoru nekonečným počtem částic o nulové relativistické hmotnosti a nenulové rychlosti nižší než je rychlost světla c.

---

teorie relativity ani kvantová teorie pole nezná žádný druh částice, které by měly nulovou relativistickou hmnotnost a zároveň rychlost nižší než rychlost světla ve vakuu. Uveďte příklad takové částice a zdroj vašich informací. Nebo se zase jedná jen o váš názor?
Pokud by přesto šlo o částice s nenulovou rychlostí, pak by pravděpodobně měly také nenulovou energii, nekonečný počet těchto částic by tedy vedl k nekonečně velké hmotě. Leda by částice měly nekonečně malou energii, něco takového však žádná současná fyzikální teorie nezná.

quote:

---

3.) Světlo je dle mého názoru tvořeno konečným počtem částic o nenulové relativistické hmotnosti, nulové klidové hmtonosti a rychlosti světla c.

---

Pokud je nulová klidová hmotnost, pak je nulová i relativistická hmotnost, zřejmě neznáte definici relativistické hmotnosti:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Relativistick%C3%A1_hmotnost
Celková energie pohybujícího se sytému může být nenulová i když má klidovou hmotnost nulovou, to však není "relativistická hmotnost", ale hmotnost vyplývající z Einsteinova principu ekvivalence

quote:

---

Z toho plyne, že hmota jako body časoprostoru o nenulové rychlosti by mohla urychlovat body časoprostoru o nulové rychlosti (tj. mikročástice absolutního vakua).

---

I kdyby hmota byla tvořena tak jak říkáte, nemohla by urychlovat něco co nemá hmotnost, tedy body časoprostoru (které podle vás mají relavitistickou hmotnost nulovou)
Z toho co uvádíte tedy vaše tvrzení nijak nevyplývá. Zase tu narážíme na mezery ve vašem vzdělání i uvažování.

quote:

---

Jejich urychlením se z absolutního vakua stává hmota a vznikají tak pevné (podle mne jde spíše o pohybové) vazby hmoty o nenulové relativistické hmotnosti.

---

Z uvedeného už vůbec nevyplývá, že jen samotným urychlením bodů měly vzniknout nějaké vazby, stále jste navíc vazby nijak nedefinoval.

quote:

---

Snížením nenulové rychlostí bodů časoprostoru na nulu by z nich vzniklo opět absolutní vakuum.

---

Ano, konečně něco skutečně vyplývá z toho co jste řekl. Je skoro až s podivem, že jste se netrefil dříve, pravděpodobnost je 50 na 50, že se strefíte. Ae evidentně se nerozhodujete náhodně co z čeho vyplývá, ale pečlivě vybíráte ty chybné odpovědi. Občas se ovšem spletete a vyberete tu správnou odpověď.
Takže bravo, tato věta je konečně konzistentní alespoň s částí z toho co jste dosud řekl.

quote:

---

Jak výše uvedené urychlení bodů časoprostoru absolutního vakua (tj. o nulové rychlosti), tak zpomalení bodů časoprostoru hmoty (tj. o nenulové rychlosti) na rychlost rovnou nule (tj. vznik absolutního vakua) je věcí nezávislou na dotčených bodech časoprostoru, je plně odvislé od jejich okolí (tj. zcela náhodné).

---

Co jiného než jiné body časoprostoru tvoří okolí těchto bodů?
Jak může být něco "plně odvislé" a zároveň "zcela náhodné". Asi nechápete význam slova "náhodné" a význam slova "odvislé"

quote:

---

Relativistická hmotnost je hmotnost závislá na rychlosti dané vztažné soustavy na rozdíl od klidové hmotnosti, která představuje hmotnost při nulové rychlosti dané vztažné soustavy (což plyne z STR A. Einsteina).

---

Neříkáte to zcela správně i když je to blízko. Klidová hmotnost objektu je dána při nulové rychlosti objektu vzhledem ke vztažné soustavě pozorovatele. Rychlost této vztažné soustavy je irelevantní, ta má význam jen když pracuje s více vztažnými soustavami a jejich vztahy.

Musím vás rovněž upozornit, že wikipedie obsahuje neověřené informaci, které navíc často odpovídají spíše středoškolskému vzdělání. Vy však neovládáte ani tyto základy, jak tedy chcete postupovat dál.

Kdybyste takovým způsobem jako fušujete do fyziky, dělal např. zedníka, tak bych vás asi hnal před soud za veřejné ohrožení. Takto se ovšem jen, jak už jsem řekl dříve, ztrapňujete

---

quote:

---

Originally posted by noemus

Vážený Dalibore
Nerad to říkám, ale tušil jsem, že to takto dopadne :o))
Když selžou argumenty je toto obvyklý závěr diskuze

Teď se již nemůžete vymlouvat, že je má kritika nekonrétní (což přesně děláte, ale asi jen proto, že nevíte jak má konstruktivní kritika vypadat)
A máte možná pravdu, že má kritika je také "destruktivní", to je ale celkem pochopitelné, protože úvaha která stojí na vodě se zhroutí sama. Jen to někteří lidé nepoznají a budou dál tvrdit, že stále stojí na pevných základech.
A máte také pravdu, že pro někoho kdo neumí myslet logicky je logické myšlení zcela jistě nejasné a neurčité

Mluvíte o tom, že vycházíte z teorie superstrun, ale v uvedených příspěvcích jste o tom ani jednou nic neřekl, ač jsem se vás na to ptal. Navíc není jasné proč tedy mluvíte o bodových částicích.

Pro ostatní:
Doufám, že ti co mají ukončené středoškolské vzdělání a pokud možno ještě vysokoškolské přírodovědného směru dokáží i bez mé pomoci poznat na čí straně je pravda

Teorii superstrun nelze považovat za převládající, a dokonce ani za současnou (protože je již překonána jinými teoriemi) Navíc se nejedná o jednu teorii, ale má více variant.
Navíc se obávám, že pochopení teorie superstrun je daleko za možnostmi normálních lidí a logické myšlení je zcela nutným předpokladem k jakémukoliv studiu vědeckých teorií. Kdo má problémy s primitivní logikou by asi měl o to větší problémy s matematickým aparátem jakékoliv současné nebo minulé fyzikální teorie

---

quote:

---

Originally posted by noemus

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza
... má filosofická teorie bodových částic jako bodů časoprostoru podle mne o nulové relativisitické hmotnosti, které se chovají jako události ..., umožňující nekonečné dělení hmoty, je v rozporu se současnou převládající fyzikální teorií superstrun

---

Mluvíte o tom, že vycházíte z teorie superstrun, ale v uvedených příspěvcích jste o tom ani jednou nic neřekl, ač jsem se vás na to ptal. Navíc není jasné proč tedy mluvíte o bodových částicích.

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza
P.P.S. Čtenář si může jednoduše ověřit, kdo jako první použil invektivy (osobní útoky) místo výlučně odborné argumentace.

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza
opět jde o nekonkrétní, obecnou, tudíž neodbornou kritiku. Proto se Vás nyní zeptám já, co říkáte z odborného hlediska (jestli údajně disponujete potřebnými odbornými znalostmi) na možnost nekonečného dělení hmoty, jejímž bezprostředním důsledkem je má filosofická teorie bodů časoprostoru jako částic o nulové relativistické hmotnosti.

---

quote:

---

..., což jsem však chtěl slyšet od Vás jako údajného odborníka a konstruktivního kritika. Tudíž z ní nemohu vycházet, jak uvádíte výše, ...

---