| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 28/03/2008 : 11:30:33
|
Dalibore.
V takovém případě je to nedorozumění. Pokud toto myslíš vážně,pak je to o něčem jiném a klidně se mohu připojit k ostatním. Jako přirovnání čili podobenství to bylo docela dobré,ale takto??? Myslím, že jsi sáhnul trošku vedle. Z hlediska dokazování je to neuchopitelné, protože není možné sledovat tan pohyb mikročástic a přirovnávat jej k lidskému jednání. Je to tedy tvrzení bez možnosti důkazu a nelze je ani popřít a to ze stejného důvodu neuchopitelnisti. Dokonce není možno využít takového poznání, protože není možné ovlivnit ten pohyb mikročástic. Jaký je tedy význam a využití této teorie? K čemu je dobrá?
MB |
 |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 28/03/2008 : 12:12:36
|
Slávo,
Jestliže je nějaký výpočet složitý, neznamená to, že je nemožný. Je-li např. dnes nemožný nebo složitý, může být zítra možný či jednoduchý. Jako příklad uvádím rovnice Obecné teorie relativitu zformulované A. Einsteinem, které byly vyřešeny mnohem později a někým jiným. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 28/03/2008 : 12:25:42
|
Dalibore.
Já tě zcela rozumím a vlastně dělám totéž. Došel jsem k určitému poznání ,ale dál již nemohu a tak se snažím je ukázat těm, kteří by pokračovat mohli. Ty také hledáš takové schopné pokračovatele, ale myslím, že to tvoje je mnohem složitější a problematučtější, než to moje a tak nevím jakou máš šanci. Možná jsem příliš velký skeptik. Kdo ví???
MB |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 28/03/2008 : 17:03:13
|
Pro Dalibora Gruzu
"Já se pouze pokouším užít základní fyzikální zákony důsledně (nikoliv jako nějáké podobenství, resp. metaforu) na mezilidské vztahy, protože si myslím, že tyto zákony fyziky neurčují jen pohyb neživé hmoty ale i mezilidské vztahy a vztahy s ostatními živými organismy, protože i živé organismy představují pohyb atomů čili v konečném důsledku neživé hmoty. Jedná se zde o vědecky korektní pokus položit základy exaktní filosofie, příp. ostatních společenských věd.""
Ve vsech filosofii ktere si narokuji popsat skutecnost pomoci fyzika zakonu, to znamena plne determinovat skutecnost pomoci rovnic, nam nalehaji tyto obtiznosti (muzete je samozrejme se pokusit vysvetlit):
1) Jake misto ma lidska svoboda jestli je vse dane predem, jestli se vse se da omezit?
2) nedostatecnost matematickeho modelu:
nacrtnu dve situace:
a) naklad o hmotnosti 4 000kg se posunuje po naklonene rovine se sklonem 20 o dane rychlosti
b) indicky slon pada z kopce
V oba dva priklady fyzik pojme stejne, aplikuje stejne reseni,takze pro nej neni zadny rozdil, ale mezi nami ve skutecnosti je to sakramentsky rozdil jestli pada slon nebo 4 tuny zeleza a nebo auto s lidmi, Nezanedbava matematicky popis neco?
3) Jak vysvetlit nahodu?
s pozdravem IPC |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 28/03/2008 : 19:47:58
|
Vážený IPC,
k tvému příspěvku uvádím následující:
ad.1) Svoboda.
Svobodné rozhodnutí je podle mne otázkou, jak jej daná osoba vnímá, jde o psychickou otázku, vnímá-li člověk své rozhodnutí jako svobodné, pak je svobodné avšak pouze ve výše uvedeném psychickém smyslu. Zároveň je však předurčeno činností jeho mozku, jehož činnost je zároveň předurčena činností jeho mozkových buněk, jejichž činnost je předurčena pohybem je tvořících atomů (tj. dostáváme se tak k neživé hmotě, tj. atomům, které vytváří v určitém stupni analýzy, rozkladu živých tvorů, veškerý pohyb těchto živých tvorů) atd., až se dostaneme k bodům časoprostoru*, jejichž pohyb předurčuje veškerý pohyb v našem Vesmíru. Správně rozhodnutí je tak důsledek vývojové (resp. evoluční) dokonalosti mozku u člověka, resp. modelu okolního světa u jiných živých tvorů.
ad. 2) Nedostatečnost matematického popisu pádu slona a neživé hmoty z nakloněné plošiny.
V obou případech se u těchto pádů uplatní beze zbytku obecné fyzikální zákony, které tak platí, jak pro pád slona (tedy ve společenských vztazích živých tvorů, potažmo v mezilidských vztazích) tak pro pád neživé hmoty. Je tomu tak, protože živí tvorové, resp. člověk jsou v konečném důsledku tvořeni výlučně neživou hmotou (tj. atomy, viz. výše ad. 1))
Rozdílný je náhled živých tvorů na tento pád slona a neživé hmoty. Je tomu tak, protože živí tvorové se liší od neživé hmoty tím, že disponují (jsou nadáni) modelem, resp. obrazem okolní skutečnosti, který u člověka je obsažen v jeho mozku, člověk zde hovoří o rozumu, citu a vůli, ve skutečnosti však jde o jediný model skutečnosti obsažený v jeho mozku.
Ve svém příspěvku na tomto fóru, tj. topicu nazvaném Má politická ekonomie**, jsem lidstvo, resp. všechny živé tvory označil za jediný energetický spotřebič, resp. motor, kde jednotliví živí tvorové představují součástky tohoto motoru. Jinými slovy existuje návaznost pohybu (jinými slovy spolupráce, kooperace) mezi jednotlivými živými tvory jako součástkami tohoto jediného motoru, u kterého v případě konfliktu mezi těmito živými tvory, resp. mezi lidmi, nebo v případě smrti těchto živých tvorů, resp. lidí se zhoršuje jeho funkce, dochází k jeho poruše a následným energetickým ztrátám při jeho fungování (v případě války a smrti lidí např. klesá roční ekonomický produkt, resp. hospodářský přírůstek válkou zasažené společnosti). Tyto vazby mezi jednotlivými živými tvory jako součástkami shora uvedeného motoru způsobují, že člověk, resp. živí tvorové vnímají jinak pád slona, resp. autobusu plného lidí a pád neživé hmoty v rámci modelu okolního světa obsaženého v případě člověka v jeho mozku.
Obdobně pak funguje v dnešní době např. počítač, jenž obsahuje model své skladby (tj. svého hardwaru) v rámci svého softwaru, dokáže diagnostikovat svou poruchu, a v takovém případě pozná, registruje poruchu své součástky prostřednitvím svého softwaru, příp tento software vyžaduje opravu této hardwarové součástky. Obdobně funguje u člověka rozum a cit (tj. model okolního světa v jeho mozku viz. výše), které poznají poruchu některého živého tvora jako součástky shora uvedeného jediného motoru tvořeného všemi živými tvory, registrují tuto poruchu a žádají její opravu.
Důsledkem této mé filosofie je konec výlučnosti člověka oproti zvířatům ale i případným hominoidním nebo animálním strojům, které tímto stavím v případě jejich vývojové dokonalosti plně na úroveň člověka či zvířete. Jde zde o konec pýchy člověka na něho samého jako pána tvorstva, jediného tvora schopného citu a lásky apod., přičemž se však zároveň domnívám, že výroba takovéhoto živého stroje vyžaduje buď cit a rozum jako u člověka, nebo dokonalý rozum, tedy schopnost řešit rovnice o hodnotách rovnajících se různým číslům nekonečno, nebo dokonalý cit, tedy vnímaní každého bodu časoprostoru*. Takovýto živý stroj tak podle mne může stvořit pouze Bůh, resp. Bytost s výše uvedeným dokonalým rozumem či citem.
ad.3) Co se týká náhody.
Podle současné vědy lze shora uvedenou svobodu (ad.1) označit jako více nebo méně pravděpodobnou náhodu. Čím pevnější jsou vazby mezi atomy tvořící určitou skutečnost, tím více se jedná o vysokou pravděpodobnost náhody blížící se jistotě (resp. kausalitě) pohybu těchto vazbami svázaných atomů tvořících určitou skutečnost.
Náhoda při pohybu mikročástic vyplývající z Heisenbergových vztahů neurčitosti, podle kterých nelze nikdy s úplnou jistotou určit polohu mikročástice, pouze lze určit vyšší nebo menší pravděpodobnost jejího výskytu v určitém místě, je podle mne důsledkem možnosti nekonečného dělení hmoty na menší části, nejmenší částí jsou pak body časoprostoru* dle speciální teorie relativity Alberta Einsteina. To znamená, že jsou-li každá určitá mikročástice, příp těleso dělitelné na menší části, pak tyto menší části předurčují pohyb této větší mikročástice, resp. tělesa v makrosvětě, a jejich pohyb je tak náhodný, protože rovněž pohyb těchto jejich výše uvedených menších částí je jedinečný (ale i podobný) a jedinečným (avšak podobným) tudíž nikoliv shodným způsobem předuručují tyto menší částice pohyb jimi tvořených větších mikročástic, resp. těles v makrosvětě.
Pozn:
* Jednotlivé body časoprostoru nazýváme události a matematicky s nimi zacházíme jako se čtyřvektory. Dráhy bodových částic v prostoročasu pak nazýváme světočáry. Vícerozměrný objekt vykresluje v časoprostoru tzv. světoplochu. (viz.: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Casoprostor )
** Má politická ekonomie (viz.: http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=698 )
|
Edited by - Dalibor Grůza on 28/03/2008 20:42:47 |
|
|
|
Stream
Uživatel
Czech Republic
64 Posts |
Posted - 29/03/2008 : 00:00:31
|
Vážený Dalibore
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
V případě lži vytvářím model skutečnosti, který je v rozporu s touto skutečností. Dochází tak ke srážce, konfliktu tohoto modelu (resp. jej tvořících mikročástic) v mozku člověka s vlastní skutečnosti (resp. ji tvořících mikročástic).
Vždyť to přeci odporuje realitě. Pokud řeknu že G.Bush má zelený nos (lež), pak se podle vás hmotné částice v mém mozku, tvořící model (model jakéhosi Bushe se zeleným nosem) srazí s částicemi tvořící nos reálného Bushe, na druhém konci zeměkoule. Asi tedy ty hmotné částice vylétnou z mého mozku, doletí k Bushovi, tam dojde ke srážce a proto se jedná o lež. Když řeknu pravdu, tak ty částice nikam nevyletí? S ničím se nesrazí?
Vždyť to nedává smysl. Samozřejmě že mozek je složen z hmotných částic. Ale lež není lží protože by se někde ty částice s něčím srážely. Lež vůbec nesouvisí s nějakými hybnostmi apod.
Totéž s tou nemocí a lékem. Přeci léky nefungují na principu nějakých hybností. Účinost léku je dána složitými chemickými reakcemi komplexních sloučenin. Je naprosto nesmyslné dívat se na lék pouze jako na množinu nějakých hmotných bodů s hybnostmi, tak nelze vůbec účinost léku vysvětlit. Lék na bakterii nepůsobí jako kladivo, že by ji svou hybnosti (tj. rychlostí a hmotností) praštil a rozmáčknul, to je směšná představa. Přečtěte si něco z farmakologie.
Mimo to, jak už tu padlo, na úrovni elementárních částic hybnost (a její rovnicce) v podstatě nepůsobí, protože hmotnosti těchto částic jsou nesmírně malé. Pohyb těchto částic je determinován jinými silami (např. elektromagnetickou a tzv. slabou silou) a zákonitosmi. Vaše fyzikální vývody, jak už tu někdo psal, jsou na úrovni znalostí střední školy. Dneska je moderní fyzika úplně někde jinde.
Totéž platí pro vaši "politickou ekonomii". On se sice "Joule" dá chápat jako jednotka práce, ale je definován jako posun silou 1 newtona o 1 metr (analogicky pak Watt). Tzn. na práci člověka by to bylo možno aplikovat možná tehdy, pokud by lidé pracovali ryze manuálně, tedy posouvali a zvedali by různé těžké předměty apod. Na člověka jehož minimálně část práce je duševní je toto neaplikovatelné. Práce kterou odvede progmátor, není dána součtem Joulu které vyvine mačkáním kláves na počítači. To je přeci nesmysl. Ono to že sice všude píšete vaše rovnice ale nejste schopen provést jediný praktický výpočet, je samo o sobě signifikantní.
Snažíte se budovat filosofii na fyzice, ale neznáte ani jedno. O fyzice máte středoškolskou představu rozšířenou možná o pár populárních knih, o filosofii pravděpodobně ani to ne. Výsledek podle toho bohužel vypadá. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 29/03/2008 : 09:03:38
|
Vážený streame,
podle mne Vámi uváděné chemické reakce léků lze v konečném důsledku zúžit na fyzikální, resp. kvantovou mechaniku (tj. kinematiku a dynamiku pohybu mikročástic). Je tomu tak, protože v případě chemických vazeb atomů, zprostředkovyných zásadně pohybem atomů a elektronů jde vždy o srážky a pohyb těchto mikročástic, v konečném důsledku půjde vždy o pohyb bodů časoprostoru. Chemii tak chápu jako zobecněnou fyziku obsahující obecné pojmy (např. názvy různých druhů atomů), které lze z hlediska fyziky dále analyzovat (resp. rozložit), a to až na body časoprostoru. Fyzikální nauka (mechanika, tj. kinematika a dynamika ) o pohybu bodů časoprostoru tak podle mne představuje podstatu chemie, resp. každé chemické reakce (a to i chemické reakce léčiv v těle pacienta).
Co se týká různých druhů sil, elektromagntická, gravitační, jaderné apod. tak tyto síly způsobují pohyb mikročástic, opět tu jde o otázku hybnosti (malá hmotnost mikročástic je podle mne kompenzována vysokou rychlostí jejich pohybu ve vztahu pro hybnost p=mv, kde p je hybnost, m hmotnost a v rychlost).
Co se týká lži o zeleném nosu G. Busche, tak lze říci, že zelený nos G. Busche ve vzdálených USA nepředstavuje jediný objekt srážky této lživé představy určitého jedince s realitou. Dalšími blízkými objekty srážky jsou představy Vašich bezprostředních sousedů, představy v mozku lhajícího jedince, že normální člověk nemá zelený nos, dále v případě, že sledujete barevnou televizi, vidíte, že G. Busch nemá zelený nos apod. Všechny tyto srážky lži s realitou jsou podle mne ve skutečnosti srážky mikročástic (v konečném jde o pohyb bodů časoprostoru), které tvoří všechny výše uvedené objekty, tedy Vaše bezprostřední sousedy, jejich představy v mozku, jejich mozky, lhajícího jedince a jeho mozek, televizi a její vysílání.
Co se týká mozkové činnosti a vykonané práce, tak mozek při své činnosti spotřebuje rovněž energii (a to často v množství srovnatelném s manuální prací), a tato energie je vyjádřitelná v kaloriích či Joulech a získávaná trávením potravy.
K použití obecných fyzikálních zákonů na mezilidské vztahy musím znát jak tyto obecné fyzikální zákony tak tyto mezilidské vztahy. Ve Vašem případě se asi nejedná o neznalost těchto obecných fyzikálních zákonů, ale o nedostatek představivosti jejich použití na mezilidské vztahy.
Zkuste na chvíli předpokládat (tj. opustit Vaše předsudečné myšlení zřejmě z náboženských důvodů), že tyto obecné fyzikální zákony neurčují jen průběh vztahů neživé hmoty ale i společenských, resp. mezilidských vztahů, protože podle materialistického (ale i současného vědeckého názoru) jsou lidé tvořeni výlučně neživou hmotou, a zkuste popsat mechanismy působení těchto fyzikálních zákonů v mezilidských, resp. společenských vztazích. Věřím, že dospějete stejně jako já k zajímavým výsledkům.
|
Edited by - Dalibor Grůza on 29/03/2008 10:43:18 |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 29/03/2008 : 09:33:37
|
Nevim co mam vam odpovedet, na jednu stranu si vazim vaseho zajmu o filosofii ale na druhe to co predvadite je boj s vetrnymi mlyny vase teorie je opravdu slaba ani ne souhlasi jak casto uvadite s vedeckym nazorem.
Ad svoboda.
1) z vaseho prispevku vyplyva ze vlastne svoboda nexistuje. Nepride vam to trosku absurdni: odvolavam se na to co se ve filosofii nazyva bon sens, neboli selsky rozum ktery se manifestuje pres modus loquendi, to znamena bezny zpusob uzivani slova. Svoboda si protireci se determinaci. Avsak existuje jen determinace. Takze svoboda vlastne nexistuje. A je to takzvany prazdny pojem. Coz je naprosta absurdita.
2) Dalsi vec ktera odporuje vase reseni: stalo se vam v zivote ze jste nekdy jednal proti tomu co jste vedel? Napriklad vy me popisete pomoci vasich rovnic co mam delat, jake je jednani s harmonii, ja to klidne pochopim, ale pak budu jednat jinak, protoze jsme svobodny.
Narazite na ten sami probleme o kterem jsem mluvil s vyucovanim logiky ve vezeni.
3) lidske jednani je mnohem bohatsi nez matematicky popis. V jednom vasem predchozim prispevku jste odpovidal ze budeme znat vsechny cleny rovnice tak to budeme moct spocitat. Tak to bohuzel nikdy nebude platit ani na rovine lidstva ani na rovine jedince.
Pro jedince: lidske vedeni je jiz dnes tak rozsahle ze nikdy nebudete znat vsechno. (souhlasite?, nebo snad nemate tuto zkusenost, nebo si myslite ze je to mozne?)takze jste neustale nucen jedna v urcite nevedomosti a to vas bude provazet do konce zivota, protoze bude neustale neco co nebudete vedet (doporucuji cist spinoza)
To same je na urovni lidstva, jen je problem ze veda nekdy zazila regressivni casy, ale i tak se neustale rozpina, napriklad historie, tu ze sve povahy nikdy neobsahneme protoze neumime cas zastavit, cas porad prinasi nove a nove okolnosti.
Ad 2)
Vase odpovede jen ukazal zanedbavani a minimalizaci eticke roviny skutecnosti; jak dobre ukazuje Stream v prikladu s nosem.
Pro me je velky rozdil jestli pada tuna nezive hmoty a nebo auto s mymi pribuznymi, ale pro vas je to ta stejna udalost, ale bohuzel jeji dusledky jsou odlisne stupnem, takze je nemuzeme povazovat za stejne.
Jeste bych vam dal dalsi priklad; Etika se zabyva taktez rozlisovani dobrych a spatny skutku, prvni co nam slouzi k tomu to rozilisovani je objet skutku (jsou samozrejme dalsi velmi dulezite veci ktere je potreba rozlisovat, ale nechci vam davat kurz etiky) napr. Socha v parku, ma tu tu energie, je slozena z tech bodu casoprostoru etc. ale z hlediska etiky je to inertni predmet: neni dobry ani zly
Nekdo sfalsuje darovaci listinu te sochu, takze se socha stane predmetem podvodu, nedoslo k zadnemu mechanickeme ovlivneni sochy, ale socha naprosto zmenila radikalne smysl v etice, stala se jejim objektem bez toho aniz by se nejak zmenila jeji mechanicke vlastnosti. Pokud to nejak prokazete ze se mechanicke vlastnosti meni, myslim ti nejakym merenim, tak pred vami smekam.
Tak bych mohl pokracovat do nekonecna, je tam neuveritelne mnozstvi der.
Jeste dve veci:
odvolavate se na vedu; ale jeste jsem nevidel ze by jste nejak se zabyval epistemologickymi problemy, jejich reseni by jste nam tady mel hned na zacatku demonstrovat, kdyz se odvolavate na fyzikalni zakony.
A vas postoj pekne manifestuje to co jste napsal Streamovi: kdyby jste to zkusil tak jak ja dojdete k zajmavym vysledkum.
To vam nikdo nebere, ze je to zajmave, ale filosof hleda predevsim pravdu a nikoliv zajmavost. a to se mi zda ze moc nechapete.
Doporucoval bych vam radsi nez se snazit postavit celou philosphie novou, studovat nejaky smer, ktery je vam blizky, poradne ho prostudovat seznamit se z kritikou, a pak ho treba sam kriticky zapracovat a nekam ho posunout. Jinak skoncite na psychiatricke lecebne.
|
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 29/03/2008 : 10:31:07
|
IPC,
odpusťme si invektivy, jinak k tvému příspěvku uvádím, že s tvým názorem nesouhlasím, protože částečně se jedná o chybné závěry a částečně se jedná o nepochopení mého textu. |
Edited by - Dalibor Grůza on 29/03/2008 13:33:50 |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 29/03/2008 : 11:01:28
|
nevim jestli vase reakce patri spis me nez slavovi.
Ale pokud jsem se zpletl tak me pomoci argumentu opravte.
Ja jsem z vaseho textu pochopil ze neexistuje rozdil mezi fyzikou a etikou, jedna se vlastnte o totez.
To mi staci abych vam dal tuto namitku; ktera je vlastne polozena i vicemi ucastniky:
1) Rozdil mezi fyzikou a etikou je diametralni. ve fyzikalni vztahy jsou nezbytne a nutne, z predpokladu je mozno vyvodit jeden vysledek, ktery je nutny. Zatimco v lidskem chovani existuje contingence (do cestiny se to preklada jako nahodnost, ale nenit to to spravne slovo.)to znamena ze predpokladany vysledek muze byt ale neni nutny. Tim nezapiram ze nemuzeme lidske chovani omezit, ale ne tak absolutne jak chovani telesa.
2) Druhy argument lidske jednani je neustale zatizenou nevedomosti.Tato nevedomost nepochazi z nedostatecneho poznani ale z lidske prirozenosti. Prosim vyvratit.
3) Opravdu jsem zvedavy jak dokazete vyresit moznost matematikce indukce, kdyz se vam to jen hemzi temi vzorci |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 29/03/2008 : 13:00:13
|
Pro IPC.
Co se týká paralely mezi etikou a fyzikou, tak špatný skutek podle mne znamená zbytečný konflikt ve společnosti z hlediska etiky a zároveň zbytečnou srážku mikročástic z hlediska fyziky, která zároveň nesměřuje k zmírnění celkové souhrné síly srážek ve společnosti všech živých tvorů.
Podle mne dané svobodné rozumové rozhodnutí člověk pouze vnímá jako zcela náhodné, ve skutečnosti se jedná o velmi pravděpodobnou náhodu, protože ke každému jednání dává člověku příkaz jeho mozek, který je determinován činností (resp. součinností) jeho mozkových buněk, tedy funkcí či pohybem každé mozkové buňky.
I mozkové buňky jsou však tvořeny mikročásticemi neživé hmoty. Pohyb volných mikročástic je z hlediska obecné fyziky věcí málo pravděpodobné náhody (což bylo vyzkoušeno vystřelováním stejných fotonů proti stínítku, kde na místa s největší pravděpodobností výskytu dopadlo nejvíce fotonů a na místa s nižší pravděpodobností výskytu byl počet dopadlých fotonů nižší). V případě pevných vazeb mikročástic jde však o vysoce pravděpodobnou náhodu jejich pohybu blížící se jistotě, tj. kausalitě známé v našem světě (např. v případě atomů v tělese v pevném skupenství, např. v kuželkové kouli, prsty chytneme při hodu pouze některé atomy a ostatní atomy této koule vázané pevnými vazbami na námi prsty chycené atomy se přizpůsobují téměř kausálně pohybu vyvoláných hodem námi prsty chycených atomů této kuželkové koule proti kuželkám).
Domnívám se, že s tebou souhlasím v tom, že svoboda člověka je vlastně více nebo méně pravděpodobná náhoda.
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Náhoda při pohybu mikročástic vyplývající z Heisenbergových vztahů neurčitosti, podle kterých nelze nikdy s úplnou jistotou určit polohu mikročástice, pouze lze určit vyšší nebo menší pravděpodobnost jejího výskytu v určitém místě, je podle mne důsledkem možnosti nekonečného dělení hmoty na menší části, nejmenší částí jsou pak body časoprostoru* dle speciální teorie relativity Alberta Einsteina. To znamená, že jsou-li každá určitá mikročástice, příp těleso dělitelné na menší části, pak tyto menší části předurčují pohyb této větší mikročástice, resp. tělesa v makrosvětě, a jejich pohyb je tak náhodný, protože rovněž pohyb těchto jejich výše uvedených menších částí je jedinečný (ale i podobný) a jedinečným (avšak podobným) tudíž nikoliv shodným způsobem předuručují tyto menší částice pohyb jimi tvořených větších mikročástic, resp. těles v makrosvětě.
Nevědomost člověka podle mne plyne z toho, že pohyb reality, resp. ji tvořících mikročástic je s větší nebo menší mírou pravděpodobnosti náhodný, což je podle mne způsobeno, jak jsem uvedl výše možností nekonečného dělení hmoty, a to až na úroveň bodů časoprostoru. Dokonalý jedinec, podle mne Bůh, jestliže existuje, netrpí touto nevědomostí z náhodného pohybu reality, protože cítí pohyb každého bodu časoprostoru (má tudíž dokonalý cit), nebo umí spočítat pohyb každého bodu časoprostoru jednotlivě a v celku matematickými rovnicemi pracujících s hodnotami různých čísel nekonečno (má tedy dokonalý rozum).
Matematická indukce pro mně naopak znamená, že, jestliže obecné fyzikální zákony platí pro neživou hmotu, ze které jsou člověk, příp. jiný živý organismus výlučně složeni (jde o materialistický pohled), pak musí zároveň platit tyto obecné fyzikální zákony rovněž pro tohoto člověka, příp. jiný živý organismus jako celek a jejich společenské vztahy. A zároveň stejně jako lze zastavit pohyb kuličky, která se srazí s kuličkou o stejné hybnosti opačného směru z hlediska makrofyziky, lze podle mne zastavit pohyb mikročástice, která se srazí s mikročásticí o stejné hybnosti opačného směru z hlediska mikrofyziky, což je podstatou mých vzorců, pro jejichž důkaz jsem takto zformuloval tento indukční předpoklad dle Vámi zmiňované matematické indukce. |
Edited by - Dalibor Grůza on 29/03/2008 14:11:49 |
|
|
|
Stream
Uživatel
Czech Republic
64 Posts |
Posted - 29/03/2008 : 17:24:00
|
Vážený Dalibore,
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
podle mne Vámi uváděné chemické reakce léků lze v konečném důsledku zúžit na fyzikální, resp. kvantovou mechaniku (tj. kinematiku a dynamiku pohybu mikročástic). Je tomu tak, protože v případě chemických vazeb atomů, zprostředkovyných zásadně pohybem atomů a elektronů jde vždy o srážky a pohyb těchto mikročástic, v konečném důsledku půjde vždy o pohyb bodů časoprostoru. Chemii tak chápu jako zobecněnou fyziku obsahující obecné pojmy (např. názvy různých druhů atomů), které lze z hlediska fyziky dále analyzovat (resp. rozložit), a to až na body časoprostoru. Fyzikální nauka (mechanika, tj. kinematika a dynamika ) o pohybu bodů časoprostoru tak podle mne představuje podstatu chemie, resp. každé chemické reakce (a to i chemické reakce léčiv v těle pacienta).
To z hlediska fyziky neni pravda, rada jevu ma vlnovou povahu, ktera neni redukovatelna na predstavu pohybu hmotnych castic.
"Na otázku, zda má toto záření vlnový nebo částicový charakter, nelze odpovědět jednoznačně. Některé jevy v oblasti optiky lze vysvětlit pouze prostřednictvím vlnového charakteru světla, zatímco jiné jevy (např. fotoelektrický jev) lze vysvětlit pouze pomocí fotonů.
Z tohoto hlediska lze tedy tvrdit, že obě teorie se vzájemně doplňují, a pro daný jev je vždy nutné vybrat vhodný teoretický popis. Světlo tedy chápeme jako fyzikální jev, který má vlnovou i korpuskulární povahu.
...
Kvantová teorie ukazuje, že vlnové vlastnosti vykazují (v určitých situacích) všechny částice. Tato skutečnost je jedním z důležitých objevů kvantové fyziky. "
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dualita_%C4%8D%C3%A1stice_a_vln%C4%9Bn%C3%AD
quote:
Co se týká různých druhů sil, elektromagntická, gravitační, jaderné apod. tak tyto síly způsobují pohyb mikročástic, opět tu jde o otázku hybnosti (malá hmotnost mikročástic je podle mne kompenzována vysokou rychlostí jejich pohybu ve vztahu pro hybnost p=mv, kde p je hybnost, m hmotnost a v rychlost).
Hybnost se nekdy projevuje samozrejme take, ale castice maji mj. treba naboj, ktery pusobi jinak. Castice se odpuzuji ci pritahuji, ovlivnuji se, aniz by do sebe narazili, v dusledku velikosti naboje, nikoli jen hybnosti.
Mimochodem, fyziku z wikipedie nenastudujete.
quote:
Co se týká lži o zeleném nosu G. Busche, tak lze říci, že zelený nos G. Busche ve vzdálených USA nepředstavuje jediný objekt srážky této lživé představy určitého jedince s realitou. Dalšími blízkými objekty srážky jsou představy Vašich bezprostředních sousedů, představy v mozku lhajícího jedince, že normální člověk nemá zelený nos, dále v případě, že sledujete barevnou televizi, vidíte, že G. Busch nemá zelený nos apod. Všechny tyto srážky lži s realitou jsou podle mne ve skutečnosti srážky mikročástic (v konečném jde o pohyb bodů časoprostoru), které tvoří všechny výše uvedené objekty, tedy Vaše bezprostřední sousedy, jejich představy v mozku, jejich mozky, lhajícího jedince a jeho mozek, televizi a její vysílání.
To co popisujete je jen vase vymyslenost, ktera odporuje fyzikalne pozorovatelne realite. Alternativne muzu rici ze ma zeleny nos nejaky american, ktereho moji sousedi neznaji a neni v televizi atd. Pak musi ty castice z meho mozku letet tedy k tomu stretu az do ameriky? Predevsim ovsem ta vase vymyslenost je jen vymyslenost, tyto srazky castic nebyli nikdy nejakym vedeckym pozorovanim zaznamenany ani popsany, nebyl potvrzen ani zadny provedeny experiment, ktery by to prokazal.
quote:
Co se týká mozkové činnosti a vykonané práce, tak mozek při své činnosti spotřebuje rovněž energii (a to často v množství srovnatelném s manuální prací), a tato energie je vyjádřitelná v kaloriích či Joulech a získávaná trávením potravy.
Ale jiste ze mozek spotrebovava pri sve praci energii. Ovsem mnozstvi vykonane prace a jeji kvalita (hodnota) neni v zadnem pomeru k tomu, kolik energie pritom mozek spotreboval. Na vymysleni genialniho vynalezu nespotrebuje vice energie nez na vymysleni uplne blbosti.
quote:
K použití obecných fyzikálních zákonů na mezilidské vztahy musím znát jak tyto obecné fyzikální zákony tak tyto mezilidské vztahy.
Dobre, proc se tedy nepustite do seriozniho studia fyziky?
quote:
[b]Zkuste na chvíli předpokládat (tj. opustit Vaše předsudečné myšlení zřejmě z náboženských důvodů),...
No jsem ateista tudiz zadne nabozenske predsudky myslim nemam.
quote:
že tyto obecné fyzikální zákony neurčují jen průběh vztahů neživé hmoty ale i společenských, resp. mezilidských vztahů, protože podle materialistického (ale i současného vědeckého názoru) jsou lidé tvořeni výlučně neživou hmotou, a zkuste popsat mechanismy působení těchto fyzikálních zákonů v mezilidských, resp. společenských vztazích. Věřím, že dospějete stejně jako já k zajímavým výsledkům.
Ale to preci neni zadna zajimava novinka. Je cela rada filosofu napric dejinami, jejichz filosofie byla materialisticka. Co kdybyste zacal studiem toho co vymyslel oni, poucil se z toho, a pak teprve se poustel do vymysleni vlastnich teorii?
[/quote] |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 29/03/2008 : 18:30:05
|
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
[quote]Originally posted by Dalibor Grůza
[quote]Originally posted by Stream
Vážený Dalibore,
[quote]Originally posted by Dalibor Grůza
podle mne Vámi uváděné chemické reakce léků lze v konečném důsledku zúžit na fyzikální, resp. kvantovou mechaniku (tj. kinematiku a dynamiku pohybu mikročástic). Je tomu tak, protože v případě chemických vazeb atomů, zprostředkovyných zásadně pohybem atomů a elektronů jde vždy o srážky a pohyb těchto mikročástic, v konečném důsledku půjde vždy o pohyb bodů časoprostoru. Chemii tak chápu jako zobecněnou fyziku obsahující obecné pojmy (např. názvy různých druhů atomů), které lze z hlediska fyziky dále analyzovat (resp. rozložit), a to až na body časoprostoru. Fyzikální nauka (mechanika, tj. kinematika a dynamika ) o pohybu bodů časoprostoru tak podle mne představuje podstatu chemie, resp. každé chemické reakce (a to i chemické reakce léčiv v těle pacienta).
To z hlediska fyziky neni pravda, rada jevu ma vlnovou povahu, ktera neni redukovatelna na predstavu pohybu hmotnych castic.
"Na otázku, zda má toto záření vlnový nebo částicový charakter, nelze odpovědět jednoznačně. Některé jevy v oblasti optiky lze vysvětlit pouze prostřednictvím vlnového charakteru světla, zatímco jiné jevy (např. fotoelektrický jev) lze vysvětlit pouze pomocí fotonů.
Z tohoto hlediska lze tedy tvrdit, že obě teorie se vzájemně doplňují, a pro daný jev je vždy nutné vybrat vhodný teoretický popis. Světlo tedy chápeme jako fyzikální jev, který má vlnovou i korpuskulární povahu.
...
Kvantová teorie ukazuje, že vlnové vlastnosti vykazují (v určitých situacích) všechny částice. Tato skutečnost je jedním z důležitých objevů kvantové fyziky. "
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dualita_%C4%8D%C3%A1stice_a_vln%C4%9Bn%C3%AD
Co se týká různých druhů sil, elektromagntická, gravitační, jaderné apod. tak tyto síly způsobují pohyb mikročástic, opět tu jde o otázku hybnosti (malá hmotnost mikročástic je podle mne kompenzována vysokou rychlostí jejich pohybu ve vztahu pro hybnost p=mv, kde p je hybnost, m hmotnost a v rychlost).
Hybnost se nekdy projevuje samozrejme take, ale castice maji mj. treba naboj, ktery pusobi jinak. Castice se odpuzuji ci pritahuji, ovlivnuji se, aniz by do sebe narazili, v dusledku velikosti naboje, nikoli jen hybnosti.
Mimochodem, fyziku z wikipedie nenastudujete.
[quote]
Vážený streame,
podle mne všechny síly (elektrická, gravitační či jaderná apod.) způsobují zrychlení nebo zpomalení pohybu mikročástic, který má buď vlnový nebo částicový charakter, ve všech případech se však tento pohyb vyznačuje universální vlastností, kterou je hybnost. Modelem vytvořeným matematickým (algebraickým a geometrickým) popisem vektorů hybností mikročástic či těles, hybností je tvořících mikročástic či částí, v konečném důsledku hybností vše tvořících všech bodů časoprostoru, lze popsat pohyb v celém Vesmíru. Součtem vektorů hybnosti všech bodů časoprostoru lze podle mne rovněž určit pohyb Vesmíru jako celku.
|
Edited by - Dalibor Grůza on 29/03/2008 18:44:18 |
|
|
|
Stream
Uživatel
Czech Republic
64 Posts |
Posted - 29/03/2008 : 19:43:57
|
Vážený Dalibore,
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
podle mne všechny síly (elektrická, gravitační či jaderná apod.) způsobují zrychlení nebo zpomalení pohybu mikročástic, který má buď vlnový nebo částicový charakter, ve všech případech se však tento pohyb vyznačuje universální vlastností, kterou je hybnost. Modelem vytvořeným matematickým (algebraickým a geometrickým) popisem vektorů hybností mikročástic či těles, hybností je tvořících mikročástic či částí, v konečném důsledku hybností vše tvořících všech bodů časoprostoru, lze popsat pohyb v celém Vesmíru. Součtem vektorů hybnosti všech bodů časoprostoru lze podle mne rovněž určit pohyb Vesmíru jako celku.
On problém je, že v důsledku působení oněch jiných sil, často nedochází vůbec ke srážkám částic, pouze se odpuzují nebo přitahují. Dále v důsledku vlnového charakteru opět je (jak už jsem psal) celá řada jevů mimo možnost popisu jako srážky. Já sám ale nejsem fyzik, takže detaily neznám, a neustále mně překvapuje, jak vy tu suveréně postulujete fyzikální tvrzení, přestože toho o fyzice také příliš nevíte. Tzn. vaše chápání a popis fyzikálních dějů je zjednodušující, a myslím že i mnoha ohledech i chybné. V prvni rade byste mel tedy cas venovat dukladnemu studiu fyziky.
Další věc je co z toho odvozujete po filosofické stránce. Predstava ze mnozstvi prace je dane jakousi spotrebou mozku v joulech je absurdni. Pak by kazdy kopac udelal milionkrat vic prace nez kazdy kdo pracuje hlavou. Lez je pry lzi, protoze castice v mem mozku se srazeji s realnymi casticemi toho o cem lzu. Takove "srazky" proste realne neprobihaji. I kdyz prijmeme materialisticka vychodiska, jejich snaha aplikovat je takto naivnim zpusobem vede k nesmyslnym dusledkum. Opet z toho plyne jen, ze chcete-li zastavat dusledne materialisticke stanovisko, proc ne, ale zacit byste mel dukladnym studiem predchozich materialistickych filosofu. |
Edited by - Stream on 29/03/2008 19:44:36 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 29/03/2008 : 20:25:19
|
Vážený streame,
filosof nemusí být polyhistor, tedy znát všechny vědní obory do nejmenších podrobností, aby mohl vytvořit filosofii, tedy obecnou nauku o veškerém bytí. Tím, že jde o obecnou nauku o veškerém bytí a nikoliv o zvláštní nauku o určité vědní oblasti bytí, což je záležitostí různých speciálních vědních oborů, mohu si dovolit určitá zobecnění a vyjít z obecného nikoliv oborového vzdělání o tomto bytí. K napsání mé filosofie mi tudíž postačuje znalost obecných, resp. základních fyzikálních zákonů, protože nehodlám konkurovat fyzikům-vědcům. Obecnost filosofie plyne rovněž z toho, že v minulosti obsahovala všechny vědní obory, které se z ní v průběhu její historie vydělily.
Protože, co se mne týká, jsem tak na 55% idealista (tj. tak na 45% materialista), představuje filosofie pro mne prostředek spekulace o neviditelnu, čímž samozřejmě překračuji hranice speciálních exaktních vědních oborů. Tyto mé spekulace o neviditelnu však činím jako exaktně založený člověk pouze bezprostředně nebo těsně na základech exaktní vědy (tj. viditelna) s použitím konkrétních pojmů těchto exaktních věd.
Exaktní filosofie by podle mne měla používat vědních pojmů exaktních věd, nikoliv si vytvářet vlastní pojmy, či používat pojmy obecného jazyka, protože jejich význam, příp. jeho hranice jsou mnohdy neurčité a nejasné. Zářným příkladem je podle mne zcela neplodná diskuse o základním kameni Descartovi filosofie, axiomu: "Myslím, tedy jsem", která proběhla nedávno na tomto fóru. |
Edited by - Dalibor Grůza on 29/03/2008 20:35:38 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Universální etika
