Author |
Topic |
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 07/03/2008 : 10:56:37
|
Filosofie rovnováhy
Z hlediska fyzikální povahy společenských vztahů, tj. vztahů mezi živými organismy navzájem, jde vždy o pohyb mikročástic z hlediska fyziky mikrosvěta a makročástic, resp. těles tvořených těmito mikročásticemi z hlediska fyziky makrosvěta. Zároveň je třeba při tomto pohybu dle mého názoru vždy uplatňovat princip rovnováhy, který znamená volný pohyb živých organismů podle jejich přirozenosti, pokud nehrozí srážky, resp. konflikty.
Co se týká srážek je třeba vždy vyrovnávat vektor hybnosti srážejících se živých organismů (zejména mám na mysli rozumovou regulací hybnosti, tj. zejména rychlosti a směr pohybu určitého živého organismu, hmotnost lze ovlivnit ze strany živého organismu zřejmě mnohem hůře), tak, aby výsledný vektor hybnosti soustavy tvořené těmito živými organismy ve srážce byl nulový (viz. níže uvedený nákres, kde o je střetávající se těleso či mikročástice tří a více živých organismů, p1,2,3 je vektor hybnosti živých organismů, z nichž p1 je vektor hybnosti činitele-určitého živého organismu vyrovnávající vektory hybnosti ostatních živých organismů o vektorech hybnosti p2,3 při jejich střetu). Tím dojde ke zbrždění pohybu a tím pádem i souhrné síly dalších srážek všech živých organismů.
Jde tak o zřejmě fyzikalní definici hlavního společenského pravidla mé Filosofie rovnováhy: Tj. povinnosti každého určitého živého organismu (v mém níže uvedeném nákresu symbolizovaném hybnost vyrovnávajícím činitelem-určitým živým organismem o vektoru hybnosti p1) maximálně mírnit souhrnnou sílu srážek, resp. konfliktů ve společnosti všech živých organismů (viz. www.sweb.cz/filosofierovnovahy )
Nákres (s příkladem hodnot hybnosti p1,2,3):
1.) Hrozící střet všech či pouze některých živých organismů o vektorech hybnosti p2,3 bez zásahu činitele-určitého živého organismu o vektoru hybnosti p1, vyrovnávajícího vektory hybnosti při tomto případném dvojstranném střetu: o(p2=-2)--› ‹-----(p3=+5)o
2.) Hrozící střet všech či pouze některých živých organismů o vektorech hybnosti p2,3 při zásahu činitele-určitého živého organismu o vektoru hybnosti p1 vyrovnávajícího vektory hybnosti při tomto případném trojstranném střetu: o(p1=-3)---› o(p2=-2)--› ‹-----(p3=+5)o
3.) Trojstranný střet živých organismů, kdy dojde k zpomalení jejich pohybu na rychlost v1,2,3=0, vyrovnání vektorů hybnosti, kdy vektor hybnosti soustavy bude p1+p2+p3=-3-2+5=0 a zřejmě i vzniku vazby mezi nimi: o(p1=-3+3=0)›o(p2=-2+2=0)›‹(p3=+5-5=0)o ‹--- ---› ‹-- --› ‹----- -----›
Použijeme-li pro vysvětlení shora uvedených fyzikálně matematických definic obecného českého jazyka lze říci následující:
ad 1.) 1.1. V případě útoku na určitého jedince ze strany společnosti živých tvorů nutí tento útok ze strany společnosti živých tvorů tohoto určitého jedince k ústupu vůči této společnosti živých tvorů. 1.2. V případě ústupu společnosti živých tvorů nutí tento ústup ze strany společnosti živých tvorů jedince k útoku vůči této společnosti živých tvorů.
ad 2.) Rozumné jednání: 2.1. v případě útoku ze strany společnosti živých tvorů na určitého jedince je, aby tento jedinec odpověděl v rozporu s bodem ad 1.) nikoliv ústupem nýbrž přiměřeným útokem vůči této společnosti živých tvorů a 2.2. v případě ústupu ze strany společnosti živých tvorů vůči určitému jedinci je, aby tento jedinec odpověděl v rozporu s bodem ad 1.) nikoliv útokem nýbrž přiměřeným ústupem vůči této společnosti živých tvorů.
ad 3.) 3.1. Přiměřený útok určitého jedince jako odpověď na útok společnosti živých tvorů vůči tomuto určitému jedinci oba tyto útoky neutralizuje (resp. nuluje). 3.2. Přiměřený ústup určitého jedince jako odpověď na ústup společnosti živých tvorů vůči tomuto určitému jedinci oba tyto ústupy neutralizuje (resp. nuluje). Výsledkem tohoto postupu je stabilní vývoj společnosti všech živých tvorů. |
Edited by - Dalibor Grůza on 08/03/2008 15:07:06 |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/03/2008 : 11:26:19
|
Dalibore.
Původně jsem zde neměl vůbec zájem odpovídat.Potom jsem navštívil tebou nabízenou stránku a jak se zdá,začal jsem cosi chápat.Zatím je to jen náhled do věci, nikoliv vědění.Teprve nyní jsem zdá se pochopil to co znamená ten tvůj slavný pohyb mikročástic a podobně. Nejde vůbec o ty částice,ale o pokus o vyjádření nevyjádřitelného. Snažíš se o kompromis mezi materialismem a idealismem a snažíš se ukázat, že nereálné může být reálné. Ty tvoje mikročástice nejsou ničím jiným, než vložením náhodného čísla do rovnice, která by jinak nešla vypočítat. Možná jsi to jen od kohosi převzal a plně jeho úmyslu neporozuměl a tak to užíváš jako fakta. Možná že nikoliv a uvědomuješ si, že je to pouhý prostředek k vyjádření nevyjádřitelného. Jenže by sis měl uvědomit,že řada lidí tuto zvláštní logiku nemůže pochopit a vlastně tím vnášíš zmatek do jejich myšlení. Výsledkem je potom zákonitě myšlenka, že u tebe jde o jakousi utkvělo nelogickou představu,čili mánii. Pokud někdo projeví tu dobrou vůli a vstoupí do tvé logiky,pak může dojít k poznání,že mluvíš o celkem přirozených věcech, které je možné vyjádřit obyčejnou řečí a jsou potom pochopitelnější. Takže se na tvůj spůsob vyjádření dívám s prominutím jako nemoc s povolání.Jsi Judr a advokáti se vždy snažili mluvit co nejsložitěji, ono to tak nějak patří k jejich povolání a ani soudci nemají zájem přiznat, že jejim slovům nerozumí, takže je to jistá cesta k úspěchu. Jenže zde nejsi u soudu a hovoříš s prostými lidmi,kteří tě chtějí rozumet.Neber to jako urážku,ale pokud tě lidé nerozumí, nesoudí sebe, ale tebe. Ono převádět si tvoje slova o mikročásticích do normální logiky není právě lehké a tak tě raději ani neodpovídají, nebo kritizují. A tak se přiznám k tomu,že ani mne příliš nebaví louskat to složité,abych se dostal k něčemu co je ve skutečnosti celkem prosté i když třeba i zajímavé. Nesoudím tě, to ne, vím že je to tvůj spůsob uvažování který tě vede k chápání mnoha věcí,ale když ty věci pochopíš, mohl bys je třeba vyjádřit prostým slovem a ne šifrou,kterou většina luštit nemá zájem. Tím vlastně popírám sám sebe,protože já jsem tvrdil,že moudrost není ve zdělení cíle,ale cesty k tomuto cíli a to co ty sděluješ je skutečně cesta,ale tato cesta je pro většinu lidí neschůdná. K pochopení této cesty je nutné algoritmické myšlení,čili schopnost vnitřním zrakem vidět průběh děje a srovnávat jej s algoritmy jinými. Jenže tento typ myšlení není dán většině lidí,ale jen málo jedincům,kteří pak jsou schopni tě porozumět.Ti ostatní přijímají povrch a považují to co říkáš za nesmysly. Nemají pravdu, ale nemohou to posoudit. Venkoncem i já jsem se na tvoje slova takto díval a teprve když jsem začal analyzovat,poznal jsem, že je tomu jinak.
MB |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 08/03/2008 : 13:11:57
|
Slávo,
díky za tvůj názor.
Pozn.: Výše uvedený model chování těles při srážce jsem ověřil pokusem, kdy jsem proti sobě vyslal dvě kuličky o stejné hmotnosti stejnou rychlostí, ty se krátce po čelní srážce po krátkém pohybu opačným směrem zcela zastavily. Jestliže jsem vyslal kuličku proti nehybné kuličce o stejné hmotnosti, tak se pohybující kulička zcela zastavila a druhá nehybná kulička se začala vzdalovat zřejmě se stejnou rychlostí jako prvá kulička před srážkou opačným směrem. |
Edited by - Dalibor Grůza on 08/03/2008 13:13:23 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/03/2008 : 15:13:57
|
Dalibore.
O tom není pochyby .To jsou normální fyzikální zákony.Dalo by se doplnit i to,že ta klidová kulička se dala do pohybu o něco pomalejšího, protože jsou zde vždy ztráty.Kdyby ty kuličky pohybující se proti sobě měly rychlost větší než ztráta která při nárazu vznikne, odrazily by se a pohybovaly v opačném směru. Na to ani není třeba provádět pokus prptože je to všeobecně známé. Jenže myslet na to, že když se ty kuličky setkají, odrazí či co, člověk bude jednat jinak, to již zní jako nesmysl.Teprve když dojde ke srovnání s lidským jednáním a jeho následkem na jednání druhého člověka, je možné zde najít podobnost.Poté je možné toto použít a může to být pro vysvětlení určitých těžko vysvětlitelných jevů významné a výhodné.Mám dojen, že tě jde právě o to. Stejně tak je tomu u těch nulových bodů ve vzduchoprázdnu a třeba s přenesením života po smrti. Prostým slovem by se dalo říci, že po smrti není nic.Když řekneš, že se život přenáší na nulové body v nekonečnu, je to zcela totéž, ale zní to vznešeněji a ten kdo v posmrtný život věří nemá námitek protože to tak nějak odpovídá tomu,co tvrdí on. Považuji to chytrou advokátskou slovní kličku,ale nic víc. A tak bych mohl pokračovat od bodu k bodu.Jak říkám. Bere li člověk povrch tvých slov,pak je uveden v omyl a zřejmě si o tobě nemyslí nic lichotivého. Teprve když pronikne tou skořápkou, najde cosi racionálního. Jenže kolik lidí dokáže tou skořápkou proniknout a kolik tě díky té skořápce bere s rezervou? To je otázka,kterou by sis měl položit. Ono je dobré vytvořit skořápku aby tiostatní museli hledat, čili přivést je na cestu hledání,ale když je skořápka příliš silná, většina lidí nic nehledá a soudí.Já jsem tento tvůj styl odhalil teprve na tvých stránkách.
MB |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 08/03/2008 : 21:05:18
|
Slávo,
souhlasím s tebou, že se pokouším sdělit nesdělitelné. Jinými slovy jde o výpočty s proměnnými, jejichž hodnota je nekonečno.
Řečeno obecným českým jazykem problém rozumnosti jednání jedince spočívá v tom, aby útok jedince odpovídající na útok společnosti živých tvorů a ústup jedince odpovídající na ústup společnosti živých tvorů byly skutečně přiměřenými, čili aby hodnota hybnosti celé soustavy byla skutečně rovna nule (viz. nákres výše). Zde však jde vždy pouze o přibližný výpočet, protože dosažení nulové hodnoty hybnosti celé soustavy vyžaduje znalost pohybu celého Vesmíru (jinými slovy vše souvisí se vším), dostaneme se tak výpočtům o proměnných rovných nekonečnu (jinými slovy Vesmír zahrnuje nekonečně mnoho dílčích pohybů). Proto je třeba rozumem vždy provést přibližný výpočet, abychom se nezmýlili v hrubých hodnotách své, tj. jedincovi hybnosti, kterou by měla být dosažena celková nulová hodnota hybnosti celé soustavy (viz. můj nákres výše), a dále k určení přesné hodnoty je nutno využít cit jedince.
Setkal jsem se s námitkou, že v případě výše uvedené čelní srážky dvou kuliček o stejné hmotnosti a stejné rychlosti, lze vypočítat, kde se kuličky zastaví. Na to lze opět odpovědět, že takový výpočet bude opět vždy pouze přibližný, protože vždy půjde o model, obraz skutečné srážky těchto dvou kuliček, a obraz podle mne nemůže nikdy dokonale zachytit skutečnost, protože pak by se nejednalo o obraz ale o přesnou kopii skutečnosti čili druhou stejnou skutečnost. Jinými slovy přesným modelem, resp. myšlenkou hradu Karlštejn je druhý shodný hrad Karlštejn. Výše uvedená skutečná srážka dvou kuliček na rozdíl od jejího myšlenkového modelu, resp. obrazu pak souvisí s veškerým pohybem Vesmíru, resp. skutečnosti, protože ve skutečnosti vše souvisí se vším a tato skutečnost v sobě zahrnuje nekonečně mnoho dílčích pohybů každého z jednotlivých bodů časoprostoru. |
Edited by - Dalibor Grůza on 09/03/2008 10:41:21 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/03/2008 : 08:07:39
|
Dalibore.
Nemohu se zbavit dojmu, že děláš z jednoduchého složité+ a navíc lidi kteří jsou schopni proniknout tou slupkou bys na prstech jedné ruky spočítal. Ono není příliš lehké převádět to co se děje mezi nějakými kuličkami na příčiny a následky lidského jednání aby potom člověk zjistil,že totéž je celkem lehko vyjádřitelné normálním jazykem. Mno.Nebudeme se tím zabývat. Pro mne je tím podstatným cosi zcela jiného. Tvůj styl vyjadřování se podobenstvím mně napovídá,že se u tebe stává do jisté míry dominantním myšlení algoritmické,což je další evoluční vývojový stupeň následující po myšlení permanentním slovním. Nevýhodou takového myšlení je fakt,že se stává takový člověk do jisté míry nekompatibilním s ostatními.Výhodou je,že tím získáváš schopnost vidět vnitřním zrakem průběh algoritmů i celkem složitých procesů a tím se tyto procesy pro tebe stávají přehlednějšími a snáze poznáš zákonitosti které je řídí. K algoritmickému myšlení dochází když kapacita operační paměti přesáhne určitou hranici ať je to s důvodu vrozené geniality,nebo k tomu došlo během života třeba nepřiměřeným stressem, nebo třeba skoumáním něčeho složitého při čem byl zanedbáván spának. Lidé myslící permanentně slovně užívají mnohem menší kapacity operační paměti a to i lidé vysoce vzdělaní. Tím vzniká nepřekonatelná nekompatibilita a dala by se vyjádřit přirovnáním k k osmibitovému počítači a snaze dostat do něj program pro šestnáctibitový. Lapidárně řečeno.Pro tebe je snazší vyjádřit se popisem děje,čili algoritmem,který navíc přeskupíš do jiného děje. Myslíš si, že v takové formě to lidé lépe pochopí.Jenže v tom je právě ten kámen úrazu.Může tě pochopit většinou jen algoritmicky myslící člověk těm ostatním se ten algoritmus do operační paměti nevejde a pokud projeví snahu tě pochopit, začne se jim operační paměť plnit,začnou cítit únavu a ospalost což je jev provázející naplnění kapacity operační paměti. Většina tedy tuto snahu opustí a tebe odsoudí. Já jsem na tom stejně jako ty, jen s tím rozdílem, že to vím a proto se postupně učím mluvit jazykem,který jsou ostatní schopni pochopit.Je to těžké,ale je to třeba.Jinak námnaše poznání ,které nám algoritmické myšlení umožnilo nebude k ničemu,protože je nedokážeme sdělit.
Pro ostatní. Tato moje slova k Daliborovi vám mohou připadat jako povyšování se,či stavění se do role vývojově vyššího člověka.To je však omyl. Algoritmické myšlení není ničím, co by člověka povyšovalo,ale jen určitý druh myšlení. Lidé myslící permanentně slovně jsou většinou mnohem přesnější a pečlivější v uvažování, snáze se učí a lépe využívají paměť.Algoritmik u kterého se stalo algoritmické myšlení dominantním každou informaci v duchu převádí na algoritmus, jinak řečeno intenzivně si toto představuje a do paměti a své logiky tuto informaci zařadí až tehdy nevidí li zde logickou chybu,nebo konflikt. Takže učení je složitější a zdlouhavější. Algoritmik sice může objevovat zákonitosti složitých jevů,ale má velký problém s jejich sdělením.Pokud dokáže tyto své objevy shrnout do vzorečků či pouček, čili tyto informace komprimovat,pak je možné aby lidé myslící permanentně slovně tyto přijali. akových algoritmiků je však žalostně málo a ostatní jsou považováni spíše za blázny, či podivíny, protože jim lidé nedokáží porozumět. Podstata myšlení permanentního slovního je celkem jednoduchá .Slovo propojuje navzájem informace slovní a smyslové do jednotné sítě ve které dochází k aktivování informací smyslových slovem a naopak. Myšlení algoritmické je zatím obestřeno velkou záhadou,protože jako by popíralo základní principy procesu myšlení. Informace jako by aktivovaly bez funkce slova i bez smyslové informace. Výsledkem je jev který není možno zatím definovat.Algoritmik vidí vnitřním zrakem děj a cítí tlaky i protitlaky i zákonitosti které ten děj řídí.Ono je to skutečně těžké třeba jen popsat. Slovo jako by zde nemělo velký význam,jako by se informace aktivovaly samy od sebe. Na samém počátku algoritmického myšlení stojí docela obyčejná fantazie.Fantazie je algoritmické myšlení v malém a tak si myslím, že právě přes fantazii by bylo možné pochopit, co je algoritmické myšlení.Nevím.
MB |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 09/03/2008 : 08:56:25
|
Slávo,
Otázka výše uvedené schopnosti určitého jedince k přiměřenému jednání je otázkou jeho citu popř. rozumu. Absolutně přiměřeného jednání je dle mého názoru schopen pouze jedinec s dokonalým rozumem nebo dokonalým citem. Absolutně dokonalý rozum předpokládá absolutní schopnost provádět výpočty s hodnotami rovnajícími se různým nekonečnům a absolutně dokonalý cit dle mého názoru předpokládá vnímání všeho, tj. v konečném důsledku každého jednotlivého bodu časoprostoru pomocí citu jedince.
Výše uvedený absolutně dokonalý rozum či cit jsou vlastnosti určitého jedince, které jsou předpokladem toho, aby se jednalo v případě tohoto jedince o spasitele, podle mne jsou tyto vlastnosti dané pouze Bohu, pokud existuje. Chce-li běžný člověk získat tyto vlastnosti musel by splynout podle mne s Bohem.
Podle mne podmínkou dokonalého rozumu či citu jedince je, že nesmí jíst maso ani nic, co se musí kvůli tomu zabít. Lze si představit, že v budoucnu bude člověk získávat veškerou kinetickou energii potřebnou k jeho životu (resp. k pohybu jeho a všech jeho částí) nikoliv trávením (resp. usmrcováním) živých organismů nýbrž z neživé hmoty (např. ze zásuvky). Předpokladem nastolení ráje na zemi tak podle mne je, aby člověk nejedl nic živého, tj. zvířata avšak (na rozdíl od Biblické představy ráje) ani rostliny či jiné živé buňky, resp. organismy.
(viz. můj první příspěvek na: http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=672 ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 09/03/2008 10:33:54 |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 09/03/2008 : 10:33:05
|
Slávo,
souhlasím s tebou, že částice o nulové hmotnosti jako body časoprostoru, které možná nikdy na vlastní oči neuvidíme, představují kompromis mezi idealismem a materialismem, jde o pokus vyjádření nevyjádřitelného. |
Edited by - Dalibor Grůza on 09/03/2008 10:45:29 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/03/2008 : 11:05:10
|
Dalibore.
Když tě na tohle odpovím,pak vzbudím ohromný odpor ostatních.Jsou věci o kterých je lépe mlčet a hlavně jim sám nepodléhat. Když jsem u sebe rozpoznal algoritmické myšlení a začal rozumět podobnetsvím,což je jeden s projevů algoritmického myšlení.Poznal jsem tento spůsob myšlení u různých těch mesiášů včetně Krista a třeba Budhy a pchopil jsem, že mám s nimi cosi společného vyjma víry v boha. Kdybych v boha věřil, pak bych přijal tvoje slova o splynutí s bohem,protože je to skutečně zvláštní spůsob myšlení . Navíc zde byl fakt,že k rozvoji tohoto algoritmického myšlení došlo,když jsem našel řešení Budhova podobenství o stromu znaků.Když k tomu přičtu fakt,že jsem v samém počátku i když nevážně žádal boha,jestli je aby mně ukázal cestu k tomu, jak bych mohl lidem pomoci a brzy na to jsem obdržel knihu s tímto podobenstvím. mohl bych uvažovat o nějakém splynutí s bohem. Pokud k tomu přičtu to co zatím vůbec nedokáži pochopit a to že se mně plní i nebizardnější přání,která jsem vyslovil pouze v myšlenkách a nikdy ne nahlas až se bojím cokoliv si tajně přát. Mohl bych takové myšlence lehko podlehnout a považovat se za cosi, co nejsem. Jenže já jsem na místo toho hledal prostou podstatu takového jevu a poznal,že k tomu boha není vůbec třeba,že se jedná o určitý spůsob myšlení, který se dokonce projevuje u mnoha lidí,jen nemá vždy jen kladné výsledky. Ono může být výsledkem algoritmického myšlení i naplánování vyloupení banky a algoritmicky myslící člověk dokáže vidět předem téměř každou možnou komplikaci a počítat s ní předem. U tebe jsem poznal sklony k algoritmickému myšlení,ale zřejmě jsi na samém začátku a ještě se v sobě sám příliš nevyznáš. Proto to považuješ za cosi zvláštního až mystického. Abys nepodlehl iluzi,jen proto tě říkám oč se jedná a že je to vlastně zcela přirozené a s mystikou to nemá víc společného, než to, ža takové myšlení často měli mystici. Ta druhá část tvého příspěvku překonává i moji fantazii sci fi. Přeměna energie v hmotu přímo v lidském organismu? Rostliny dokáží za pomoci chlorofylu přeměnit energií světelnou neživou hmotuv hmotu živou a kyslík. Představuješ si cosi podobného u člověka? Že by jako jedl hlínu a kamení a za pomoci elektrické energie toto přeměnil v hmotu živou? Byl by to ještě člověk, nebo už by to byl nějaký stroj? Dle mého názoru tam evoluce vůbec nesměřuje. Věda by mohla najít cestu k přeměně nerostných látek na ústrojné a ty by se mohly stát lidskou potravou. To by možná možné bylo a potom by člověk byl nezávislý na zdrojích potravy rostlinné i živočišné. Spíše si však myslím,že směr hledání vědy povede k využití zdrojů organických látek z různých řas a podobně. Dokud však tomu tak není, je jedinou cestou k doplňování energie a živé hmoty potrava,při které je nutné život jiný zničit ať je to živočich, nebo rostlina. Pokud chce člověk přežít, nemůže se živit tím, co bude vynalezeno za sto, nebo tisíce let,ale tím co k dispozici dnes a toto respektovat. Snažit se urychlit, či směrovat evoluci tím, že budu strkat ruku do zásuvky ve snaze naučit tělo aby tu energii přeměnilo v živou hmotu by bylo nejen pošetilé, ale i životu nebezpečné.Navíc velmi nepříjemné.
MB |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 11/03/2008 : 18:47:48
|
V případě přiměřeného útoku jako odpověď na útok ze strany společnosti živých organismů je třeba vždy zvážit, jestli:
1.) jsme schopni daný útok ze strany společnosti živých organismů zastavit sami bez toho, aby nám útočník závažně ublížil (viz. proměnná vektoru hybnosti p1 v mém shora uvedeném nákresu), nebo
2.) jsme schopni útok ze strany společnosti živých organismů pouze zbrzdit (viz. proměnná vektoru hybnosti p2 v mém shora uvedeném nákresu) bez toho, aby nám útočník vážně ublížil, zastavení útoku ze strany společnosti živých organismů v tomto případě poté musíme ponechat na jiném živém organismu (viz. proměnná vektoru hybnosti p1 v mém shora uvedeném nákresu). |
Edited by - Dalibor Grůza on 11/03/2008 18:59:15 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 11/03/2008 : 19:19:46
|
Dalibore. Rozumím tě a souhlasím s tím, že je to moudré.Jenže je tu právě to jenže. Moje obranné mechanismy jsou díky nedostatku vzdělání poměrně slabé a navíc se nerad bráním.Buďto pochopí, nebo nepochopí a třeba pochopí někdo jiný. Skutečného útoku se neobávám (možná lehkomyslnost) a nechat to udělat za mne kýmsi jiným je možné jen tehdy, když to ten jiný přijme za své. Třetí cestu bychnzaval moudrým mlčením. Vím,ale bojím se odporu a tak mlčím. A tak vše co jsem nastřádal skončí nepoznáno spolu s mým životem a lidi nebudou vědět že jsem věděl,ale jen to, že jsem mlčel a to nemá s moudrostí nic společného.To je zbabělost. Vidš a šlo to říci bez vzorečků.
MB |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 12/03/2008 : 10:30:35
|
Vztah pohybu klidové soustavy resp. soustavy o nižší rychlosti než rychlost světla, tj. našeho Vesmíru a vztažné soustavy o rychlosti světla (tj. fotonů o rychlosti světla) je relativní, nelze určit, která soustava je vůči druhé v klidu a která se vůči druhé pohybuje rychlostí světla. Z hlediska vztažné soustavy pohybující se rychlostí světla, (tj. fotonů o rychlosti světla v našem Vesmíru) představuje náš Vesmír vztažnou soustavu pohybující se rychlostí světla (tj. fotony o rychlosti světla z hlediska jejich Vesmíru). Mohlo by tak jít o dva paralelní světy, tj. svět světla a náš Vesmír, příp. živých organismů.
Podle speciální teorie relativity čím větší je rozdíl rychlosti v=v2-v1 dvou pohybujících se vztažných soustav tím pomaleji běží hodiny v rychlejší vztažné soustavě.
Což plyne ze vzorce speciální teorie relativity Alberta Einsteina pro dilataci času, tj. t2=t1*druhá odmocnina(1-v*v/c*c), kde t2 je čas v rychlejší vztažné soustavě, t1 čas v pomalejší vztažné soustavě, c rychlost světla a v je skalár vektoru v=v2-v1, kde v je rozdíl vektorů rychlostí obou vztažných soustav, v1 vektor rychlosti pomalejší vztažné soustavy a v2 vektor rychlosti rychlejší vztažné soustavy.
Z toho plyne, že chceme-li zpomalit běh času ve vztažné soustavě o rychlosti světla, pak je třeba co nejvíce zpomalit naši vztažnou soustavu o rychlosti nižší než rychlost světla. Tomu odpovídá můj shora uvedený nákres vyrovnávání hybnosti s tím, že, řečeno obecnou češtinou, je třeba co nejvíce mírnit souhrnnou sílu konfliktů ve společnosti všech živých tvorů v našem Vesmíru, tj. vztažné soustavě o rychlosti nižší než je rychlost světla a tím i ve světě světla, příp. s živými tvory. |
Edited by - Dalibor Grůza on 12/03/2008 15:00:40 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/03/2008 : 12:22:28
|
Dalibore.
Mám dojem,že se mýlíš,ale může to být jen dojem vzešlý z mé nevědomosti. Mezi živými tvory na planetě není konflikt. Rostlina přijme živiny a sluneční světlo a vyzvoří živou hmotu.Tu živou hmotu žerou býložravci a všežravci a ty zase žerou šelmy.To není konflikt,ale konflikt by nastal, kdyby tomu tak nebylo. To co považuješ za konflik je normální a přirozený běh událostí. Tvoje podobenství využívající teorii relativity je navíc příliš daleko od jevu který popisuje a to není příliš dobré. Čím je podobenství dále od jevu jehož algoritmus popisuje, tím je více vzdáleno od možnosti tento algoritmus poznat a přesně popsat. Pokud hovoříš o spomalení času a myslíš tím cosi jako návrat k přírodě,čili omezení svých potřeb,drtivá většina lidí včetně těch myslících algoritmicky tě nepochopí.Podobenství je zde od toho, aby ukázalo lidem cestu k myšlení a nikoliv proto, aby je od přemýšlení odradilo.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|