| Author |
 Topic  |
|
|
Ivan Navi
Nový uživatel
10 Posts |
 Posted - 19/02/2008 : 11:37:47
|
| Môžeme si vybrať aj z týchto dvoch možností. Vesmír sa vyvýjal spontánne, bez zásahu inteligenntnej bytosti, alebo sa vyvýjal za prispenia inteligentných bytostí. Tu vlastne nastávajú dve teórie. Či pôvodom existencie je neinteligentná hmota, alebo inteligentná bytosť, samozrejme nehmotnej konštitúcie. Nastáva tu možnosť výberu medzi možnosťami, pri ktorých sa schopnejšie stvorilo z menej schopného, alebo menej schopné zo schopnejšieho. Na tejto planéte existujú pojmy dobro a zlo. Sú ľudia, ktorí tieto pojmy akceptujú ako reálne a ľudia, ktorí ich akceptujú ako iluzorné. Ak vychádzame z toho, že dobro a zlo existuje, tak akceptujeme i pojmy spravodlivý a nespravodlivý. Je zaujímavé, že ani tu nevládne jednota pri posudzovaní týchto pojmov. Tzv prezentátory vnímania evolučného boja o prežitie, to jest silnejší víťazí a prežíva, charakterizujú ako dobro práve toto víťazstvo. Jedná sa tu o dobro z pohľadu subjektu, nie o dobro z pohľadu globálneho dobra. Niektoré ľudské bytosti majú schopnosť vnímať dobro z pohľadu nie práve tzv. zvieracieho princípu, silnejší prežije, ale majú tendenciu zaraďovať do dobra globálnejší princíp, než pred chvíľou uvedený. Môžeme to nazvať vyššou sociálnou inteligenciou. Takýto ľudia nezaraďujú do dobra len vlastný prospech na úkor druhých, ale snažia sa zosúladiť svoj prospech s prospechom ostatných. Takto vznikajú socialne harmonické väzby, pri ktorých môžeme hovoriť o tzv. sociálnej inteligencii. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 19/02/2008 : 12:55:28
|
Ivane.
Hovořit o vzniku vesmíru je velmi složité, možno říci neuchopitelné. Ani ty nejvěčteji znející vysvětlení nemusí být těmi nejsprávnějšími a většinou se jedná o dedukce a posuzování celku porovnáávním průběhu velmi krátké doby. Takže ani moje odpověď nebude ničím jiným než dedukcí,která může být chybná. Skus si v myšlenkách vesmír zmenšit na úroveň atomů.Všude kolem jsou atomy prvků a za určitých okolností dojde k reakci a tyto atomy se přeskupí do molekul. To není dílo inteligence,ale běžných přírodních sil. Nyní tomu dodáš vnější vliv, třeba elektrický výboj, příkladně blesk a tyto atomy a molekuly se přeskupí a vznikne hmota živá.Ten blesk není možno považovat za inteligentní jev a přesto vznikla živá, čili řádově vyšší hmota. Nejde zde tedy o vliv inteligence ani náhodu,ale prosté přírodní zákonitosti vedoucí k tomu aby cosi reagovalo právě tak, protože to jinak reagovat nemůže. A nyní si to přenes v základních obrysech na vesmír. Byl zde vždy jako ty atomy a k tomu aby vypadal tak jak vypadá byly nutné právě ty běžné přírodní zákony.Dáš li do uzavřeného prostoru kyslík a vodík, nemůže dojít k ničemu jinému než rekcitěchto prvků a vznikne voda plus energie (tepelná při reakci). Jinak to prostě být nemůže a žádná inteligence by to nedokázala změnit.Stejně tak existují vztahy mezi slunci a planetami,Každá soustava má svou energii,která ji zařazuje na to místo v jakém je a ani bůh by toto nedokázal změnit i když? Určité změny by možné byly,kdybys dokázal narušit energetické vztahy podsoustav. Kdybys odebra, či změnil dráhu měsíce planety Země,pak se změní její výsledná energetická hodnota a Země bude buďto přitažena sluncem, nebo vypuzena mimo sluneční soustavu.(přesná odpověď by vyžadovala velmi rozsáhlé výpočty na které nemám čas ani schopnosti) Tímto by se však narušily energetické vztahy celé soustavy a ta by se velmi proměnila, nejspíše rozpadla na shluky podsestav. K témuž by však mohlo dojít i tehdy, dosáhl li by určitého kritického stavu obal kolem Země, který tvoří vesmírný šrot,čili lidské kosmické lodi a jejich trosky. Toto by mohl působit podobně jako stínění u vodiče a tím oslabit působení měsíce na Zemi.
Ve výsledku by poté mohlo dojít ke změně její pozice vzhledem k slunci a nedokáži říci, zda by nová dráha byla blíže slunci, nebo dále.Kdyby byla blíže, mohlo by dojít k radikálnímu oteplení celé planety a možná, že k tomu již skutečně dochází.To je pouze letmá myšlenka a nikoliv tvrzení. Celé toto moje povídání je nutno brát jen jako letmou myšlenku.
Dobro a zlo? Já nevím, co je dobro a nevím co je zlo. Stalo se mně neštěstí a považoval jsem to za zlo, jenže vznikl stav nový a ten se ukázal být pro mne dobrem. Až budu vědět a znát všechny důsledky pak snad možná poznám, co je skutečné dobro a co zlo. Představ si třeba, že jsi miliardář a chceš udělat světu dobro a tak využiješ své miliardy na zůrodnění velkých pouští.Budeš si říkat, že je to dobro,ale tím že dojde k zalesnění, zmenší se vyzařoání tepla a tím se změní prodění vzduchu i oceánské proudy.Dojde k ochlazení planety a nastane doba ledová a to díky tvému dobru. Když neznáš vše,nemůžeš soudit zda se jedná o dobro či zlo.
MB |
 |
|
|
Dragonier
Aktivní uživatel
Czech Republic
115 Posts |
Posted - 23/02/2008 : 19:10:32
|
MB
Tady jde o myšlenku, pokud pod myšlenkou učinění dobra to uděláš, tak to tak bude bráno, a to tvoje zpětné vyzařování tepla taky nekončí, resp. nikdy nic nekončí, má to dalších nekonečno důsledků, a můžem donekonečna přemýšlet jaký to má na Vše dopad |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 24/02/2008 : 07:57:56
|
Dragoniere.
Nejde o právě tuto věc.Jde o princip.Předpoklad že je cosi pouze dobro a jiné pouze zlo. Dobro může mít dobré důsledky u jednoho a zlé u druhého.Příklad s pouští jsem vybral náhodně.Představ si,že před tisíci lety byla tato část světa bez pouští,Dalo by se říci že tam byl pozemský ráj a veškerá civilizace byla soustředěna právě v této oblasti kolem rovníku,zatím co dnešní mírná pásma baly chladnou divočinou pro život člověka nevhodnou.Polární ledovce pokrývaly mnohme větší území než je tomu dnes a dosahovaly i tam, kde nyní žijeme. Teprve po vzniku velkých pouští došlo k oteplení mírných pásem a civilizace se rozšířila i do těchto oblastí.Vrátíš li tedy pouště do půvpdního stavu zůrodněním a třeba zalesněním, vrátí se i stav, který byl tehdy v dnešních mírných pásmech a polární ledovce budou třeba i zde u nás. Je to dobro,či zlo? Pro lidi kolem rovníku by to bylo dobro a třeba pro nás zlo. O těch možných důsledcích myšlenek dobra je nutno takto přemýšlet dopředu,aby nedošlo k tomu, že vznikne větší zlo než dobro. A tak je tomu i u mnohem menších problémů. Zasadíš si na zahrádce stromek.Je to myšlenka a čin dobra.Jenže strom vyroste a zastíní sousedovi část domu a vezme mu výhled. Výsledkem budou neshody mezi sousedy, kteří byli předtím přáteli. Je třeba přemýšlet předem co bude později a ten strom třeba zasadit jinam.
MB |
|
|
|
Dragonier
Aktivní uživatel
Czech Republic
115 Posts |
Posted - 24/02/2008 : 08:10:50
|
| Nemyslim, vem si, že zase pak může mít důsledek pro souseda dobrej-on si bude číst pod stromem za slunného počasí a nedostane úpal-možná to bude ale pro něj dobré a něco si uvědomí, nebo poletí kolem meteorit nebýt tam toho stromu, tak by vletěl do něj, zase možná když to přežije tak nešťastnou náhodu zabije v autě 2 malé děti, na druhou stranu, nebýt tam toho stromu, tak si tam nečte. Tedy, co z toho vyplývá? Nelze se dopátrat jaký bude mít to či ono (ne)konečný důsledek a dopad |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 24/02/2008 : 10:31:08
|
Dragoniere.
Ten soused bude mít díky tomu stromu v domě vlhko,protože bude ve stínu. To jej bude ohrožovat na zdraví.To je primární problém, který jej bude zajímat. Myslet na to,že jej to může zachránit před meteoritem a argumentovat s tím, když nikdo neví zda za milion let ten meteorit přiletí by asi nemělo úspěch. Kdyby ten meteorit přiletěl a strom mu zachránil život, v tu chvíli by ten strom považoval za dobro a navíc by se ho a jeho stínu zbavil.Vždy je cosi primární a cosi podružné. Na to podružné mohu myslet, ale řídit se musím tím primárním.
MB |
|
|
|
Ivan Navi
Nový uživatel
10 Posts |
Posted - 24/02/2008 : 17:27:59
|
Mne sa sem nechce prispievať, a ani čítať príspevky, akosi som zlenivel. Takže sory kluci  |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 25/02/2008 : 08:18:42
|
Člověk si může představit konečný důsledek určitého děje, tj. zda jde o dobro či zlo. Lidské myšlení má podobu modelu skutečnosti, a to s větším či menším měřítkem.
Např. myslí-li člověk hrad Karlštejn, tak jde o model tohoto hradu v mysli člověka. Přičemž v případě přesného modelu tohoto hradu v mysli člověka by šlo o hrad samotný obsažený v této mysli (měřítko 1:1). Člověk však vnímá v mysli pouze povrch věcí a osob (např. hradu Karlštejn), tedy jde o jeho model v mysli s velmi nízkým měřítkem.
Filosofie pak představuje model celé skutečnosti (tj. Bytí) obsažený v mysli člověka s velmi nízkým měřítkem, správná filosofie představuje velmi obecný avšak přesto bezchybný model skutečnosti. Chceme-li konkretizovat tento bezchybný obecný model skutečnosti (o malém měřítku), pak stačí zvětšit jeho měřítko, tedy vytvořit přesnější model na konkrétním místě skutečnosti.
Např. vezmeme mikroskop a začneme zkoumat mikroskopicky konkrétní cihlu hradu Karlštejn, přičemž obecné souvislosti této cihly chámeme pomocí smyslového (povrchového, o malém měřítku) vjemu celého hradu Karlštejn.
Z toho plyne, že bezchybný nejobecnější model celé skutečnosti obsažený v naší mysli (tj. filosofie) nám umožňuje poznat hlavní cíle směřování vývoje skutečnosti (tj. nejobecnější konečné dobro a zlo), chceme-li zjistit přesnější směřování vývoje skutečnosti je třeba tento nejobecnější model konkretizovat (zpřesnit, zvolit větší měřítko tohoto modelu), čímž můžeme určit nejpravděpodobnější konečné dobro či zlo určitého děje v konkrétním případě. |
Edited by - Dalibor Grůza on 25/02/2008 08:22:31 |
|
|
|
Dragonier
Aktivní uživatel
Czech Republic
115 Posts |
Posted - 25/02/2008 : 10:02:12
|
DG
Dle mě, žádná pravděpodobnost neexistuje, protože nemůžeme do vypočítání zahrnout všechny děje a okolnosti, co se můžou stát |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 25/02/2008 : 14:12:53
|
Dragoniere.
Sohlas. Dalibor ukazuje ideální stav, který bohužel není ve všech problémech dosažitelný a reálný.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 26/02/2008 : 07:49:37
|
Dragonier, Slávo,
dobro v přírodě představuje dle mého názoru evoluce přírody (odpovídající současným exaktním vědeckým poznatkům), která znamená, že každý minulý, současný a budoucí přírodní děj znamená evoluční zdokonalení života v přírodě, jinými slovy každý přírodní děj znamená evoluční zdokonalení společnosti všech živých organismů, pouze v rámci něj pak zdokonalení určitého jedince. Takto je se třeba dívat,jak na úspěchy určitého člověka tak i na jeho neúspěchy, na jeho zdraví i na jeho nemoci, avšak i na jeho zrození ale i na jeho smrt.
Stane-li se lidstvo dokonalé, pak si asi vzpomene i na své mrtvé předky, které se bude snažit oživit z genetického kódu živých jedinců. (viz. prosba: "Vzpomeňte na nás, až přijdete do ráje.")
Žádný živý organismus nemůže sám ovlivnit, co si myslí. Jinými slovy v případě člověka žádný člověk nemůže sám zdokonalit svůj nemocný nebo pouze nedokonalý mozek. Všechny zdokonalení i léčba mozku tak musí přijít z vnější zkušenosti člověka. Tato vnější zkušenost člověka vytváří společenské vazby a vazby s neživou přírodou, které omezují svobodu člověka. Tam, kde tyto vazby neexistují, tam jedná člověk svobodně, resp. dle mého názoru náhodně (což plyne z poznatku kvantové mechaniky, jmenovitě Heisenbergových principů neurčitosti pohybu mikročástic, jejichž polohu lze určit pouze s větší či menší pravděpodobností, nikdy zcela jistě, tyto mikročástice zároveň tvoří veškeré věci a osoby v našem makrosvětě)
Evoluce přírody podle mého názoru směřuje ke konečnému cíli dokonalého souladu všech a všeho, což by měla být základní vazba v níž jsou uchyceny všechny živé organismy a zejména pak člověk. Proto člověk na základě této vazby musí (objektivně) a zároveň by měl chtít (subjektivní povinnost) mírnit celkovou souhrnnou sílu srážek v našem světě, a to zejména v případě jeho znalosti výše uvedeného konečného cílu evoluce. Jde tak o splynutí objektivního a subjektivního principu. |
Edited by - Dalibor Grůza on 26/02/2008 08:17:13 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 26/02/2008 : 08:28:14
|
DG, Slávo,
vezmeme-li model skutečnosti s nízkým měřítkem v naší duši, např. představu celého hradu Karlštejn, pak můžeme chápat nekonečně mnoho dějů, které zahrnuje tato představa právě na základě tohoto obecného modelu. Tento obecný model v naší duši nám umožňuje vidět nekonečně mnoho dějů, např. pád hradební zdi (která ve skutečnosti zahrnuje nekonečně mnoho částic, jejich pohybů a vazeb) v těchto obecných souvislostech a zároveň tak můžeme určit obecné (modelové) pravděpodobné dobro a zlo, např., že hradební zeď se valí dolů ze svahu a hrozí, že zavalí domy pod svahem. |
Edited by - Dalibor Grůza on 26/02/2008 08:28:40 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 26/02/2008 : 09:44:46
|
Dalibore.
Je rozdíl mezi tím, kdo žije na tom Karlštějně celý život a tím, kdo jej navštívil jen jednou v životě.Jde o množství informací . Čím více máš informací, tím kompletnější je model ve tvé mysli,ale nikdy není zcela kompletní a to je to podstatné. Čím více máš informací,tím více můžeš předvídat.Máš li informace o statice, můžeš vidět třeba trhliny.Máš li informace o podloží, můžeš předvídat zda hrozí nebezpečí, nebo ne. Stejně je tomu s dobrem a zlem.Vše je o množství a kvalitě informací a schopnosti s těmito informacemi pracovat ve vlastní logice. A tak se mohou lišit závěry i těch, kteří mají stejné informace,ale různě je zařadili do logiky. O žádné logice nemůžeš říci, je je 100%ně správná,protože nikdo nemá úplně všechny informace a nikdo nemá patent na správnost své logiky. A tak jde vždy o určitou pravděpodobnost, nikdy jistotu. A tak mohu zasadit ten strom,když jsem předtím zjistil řadu informací o tom jak košatý bude tento strom,kam bude dopadat jeho stín a potom dojde k vedlejším vlivům se kterými jsem nemohl počítat strom se rozroste víc než je obyvklé a podobně.Stejně tak mohu předpokládat,že se hradby Karlštějna nemohou sesunout,protože mají jako podloží skálu,ale skála bude mít trhlinu a hradby spadnou. Mohu předpokládat,že zalesněním pouští se zlepší klima na Zemi a zastaví se oteplování.Ve výsledku takovým činem udělám z mírných pásem chladné neobyvatelné oblasti. Nejde o vyjmenované. O tom by bylo možno diskutovat do nekonečna,ale jde o princip,čili nemožnost poznat na sto procent zda se dobro nemůže stát zlem a naopak zlo dobrem.Věřící na to mají své pořekadlo." Nevyzpytatelné jsou cesty boží prozřetelnosti." Tím je řečeno totéž. Je však dobré hledat informace a snažit se při tvorbě dobra poznat i možné zlo, které může jako důsledek vzniknout a to i u problémů mnohem menších,třeba jen ve vztahu s partnerem,či lidmi ve svém okolí. Tím se člověk vyvaruje mnoha konfliktů a má kolem sebe více lidí kteří jsou mu příznivě nakloněni. "Dej v dobrém úmyslu slepému růži a on se namísto vjemu krásy popíchá o trny."
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 26/02/2008 : 11:03:25
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Dalibore.
Je rozdíl mezi tím, kdo žije na tom Karlštějně celý život a tím, kdo jej navštívil jen jednou v životě.Jde o množství informací . Čím více máš informací, tím kompletnější je model ve tvé mysli,ale nikdy není zcela kompletní a to je to podstatné. Čím více máš informací,tím více můžeš předvídat.
Slávo,
souhlasím, avšak k předvídání pravděpodobnosti obecných trendů můžeš podrobnosti zanedbat, stačí zobecňující model dané skutečnosti. Nemůžeš předvídat, který atom zdi se s vysokou pravděpodobností uvolní a který nikoliv, resp. který atom zdi se uvolní jako první, avšak můžeš s vysokou pravděpodobností určit (např. dle vyjádření statika), jestli spadne celá zeď nebo nikoliv. Tak je to i s obecnými trendy dobra a zla. |
|
|
| |
Topic |
|
|
|
Dobro a zlo.
