| Author |
 Topic  |
|
Ondra
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
 Posted - 26/01/2008 : 19:39:20
|
Ahoj Dalibore,
Tvé příspěvky v tomto topicu pojednávající o souladné společnosti považuji za zajímavé. S hlavní podstatou tohoto sdělení se ztotožňuji. To jenom, aby byla zpětná vazba |
 |
|
|
Ondra
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 26/01/2008 : 23:02:30
|
Hezký sobotní večer Slávku,
není mi jasné, proč je výhodnější v daném kontextu používat slovo schopnost a nikoliv moc. Dokonce jsem si jist, že je to velice nevýhodné (Funkce slova v procesu myšlení je jistě zajímavé téma, ale nejedná se v Tvém podání spíše o dogma?). Slova moc jsem užíval zcela záměrně, aby bylo jasné, že vědomí člověka představuje ohromnou moc a sílu; a slovo schopnost je tedy v tomto směru naprosto nedostatečné a nevýstižné. Tvoje argumentace, proč nepoužít slovo moc postrádá jakoukoliv pádnost a smysl:
Pochopil jsem Tvoji myšlenku tak, že když člověk dává své schopnosti druhým, tak je to správné, zatímco když je zneužívá jen pro uspokojení vlastního ega, tak je to špatné. S tím se klidně ztotožňuji, ale naprosto nijak to nesouvisí s použitím slova moc v kontextu mé předchozí úvahy.
Tvá interpretace navíc nepřímo zavádí k jednomu velikému omylu, totiž k myšlence, že člověk by měl všechno činit jen pro druhé a jejich blaho; že prý jedině tak člověk dosáhne štěstí... To je však bludné učení jako hrom, protože člověk má v prvé řadě povinnost dělat maximum pro své vlastní blaho, vlastní naplnění, štěstí, lásku, jistotu, zakotvení v životě, radost, rozvoj, klid, mír, vnitřní bohatství i vnější dostatek atd. Teprve v druhé řadě člověk usiluje o blaho ostatních lidí a všech tvorů vůbec. Tato skutečnost odpovídá přírodnímu zákonu: každý člověk nese v prvé řadě plnou zodpovědnost za svůj vlastní život a tedy za své vlastní myšlení, cítění, mluvení, jednání a za všechno, co se ho týká. (Tato zodpovědnost logicky nikterak nesouvisí s egoizmem, prospěchářstvím, sobectvím atd.)
Koneckonců je to tak, že aby člověk mohl efektivně a odpovídajícím způsobem pomáhat ostatním, musí nejprve dlouhodobě pomáhat sobě samotnému. (Jakou radu a schopnost chci člověku dát, když jsem ve svém vlastním životě bezradný a neschopný? Mnoho lidí se horlivě předhání v pomáhání bližním, ačkoliv jejich ukvapené aktivity paradoxně těmto bližním jenom škodí. Je velice tragické pozorovat člověka, jak všude rozdává rady a poučení a přitom je jeho vlastní život veskrze nevyrovnaný a v podstatě nešťastný). Aby tedy člověk mohl někomu skutečně pomoci, musí mít aktivní zájem na svém vlastním vývoji a na svém vlastním celkovém blahu; jak ohledně nitra, tak i navenek. Teprve po mnoha letech a desetiletích tvrdé práce se člověk začíná dostávat do pozice, aby mohl někomu efektivně pomoci, nebo udílet dobré a prospěšné rady; a to i tak vždy s velkou obezřelostí a zdrženlivostí. Jedině tehdy je tedy člověk relativně v pozici, že může dávat své schopnosti druhým, protože předtím žádné schopnosti neměl.
Cesta ke štěstí tedy absolutně nevede skrze chorobný altruizmus, nýbrž skrze zdravý zájem na svém vlastním konstruktivním a kreativním vývoji, což – jak je snad každému jasné – nijak nesouvisí s egoizmem a ani se zneužíváním schopností ve prospěch vlastního ega. Kdo popře vlastní osobnost a zájem na jejím dynamickém vývoji, ten nikdy nikomu efektivně nepomůže a ani mu prospěšně neporadí.
Stále znovu tedy na povrch vyplouvá skutečnost, že ten, kdo chce efektivně pomáhat bližním, musí nastoupit cestu evoluce, pokroku, kreativity, konstruktivity a tvořivosti celé vlastní bytosti. Aby však člověk tuto cestu mohl nastoupit, musí si uvědomit moc a sílu svého vlastního vědomí; moc a sílu, jejímž prostřednictvím může utvářet, řídit a kontrolovat svůj život. Aby si však tuto svoji moc a sílu vůbec uvědomil, musí pochopit, že tato moc spočívá skutečně výhradně a pouze u něho samotného a nikdy v rukou nějakého imaginárního a nikdy neexistujícího boha, anděla, entity atd. K tomu je zase nutné získat určitou svobodu a neutralitu ve vlastním myšlení, cítění a jednání, jakož i nezbytné předpoklady pro svůj rozvoj a život. Tato svoboda a nezbytné předpoklady pro život však chybí miliardám lidí, a sice následkem přelidnění a jeho katastrofálních dopadů na celou globální pozemskou sféru. Proto je nutné v prvé řadě usilovat o celosvětovou, důkladně promyšlenou kontrolu porodnosti podle přesného systému intervalů. Pak se za pár století populace zredukuje natolik (cca na 500 miliónů), že vznikne solidní předpoklad pro přirozený vývoj každého jednotlivce a tento vývoj povede k tak mohutnému vnitřnímu i vnějšímu rozvoji, že budou lidé sdílet své vypracované schopnosti v lásce, moudrosti a logice; a ve štěstí.
Přelidnění současného světa proto není mojí mánií a uznanou ´pravdou´, nýbrž skutečným a stále se zhoršujícím problémem, vůči němuž jsou všechny ostatní problémy v celé historii až dodnes směšné a nepodstatné. Bude trvat velmi dlouho, než vznikne obecné povědomí o tomto problému. Lidé však – jako vždy – nebudou nic řešit dříve, dokud se celkový planetární stav nubude blížit totální apokalypse. Teprve poté se za velkých nářků zavedou vynucené zákony a vyhlášky, které budou usilovat o redukci populace.
Než však tento zoufalý apokalyptický stav nastane, musíme pozorovat, jak se populace denně rozrůstá o další půlmilión a počet miliard lidské masy nekontrolovaně a stále rychleji eskaluje. Musíme pozorovat, jak se celková zátěž na planetu stále stupňuje, jak je vyhlazován jeden zvířecí a živočišný druh za druhým, jak se strava čím dál tím více zamořuje chemií, jak je vzduch neustále hnusnější, provoz hustější, zmatek zmatečnější, zvrhlosti a zločiny častější a brutálnější, války frekventovanější a krvavější, jak tisíce humanitárních organizací s velkou přičinlivostí utírají krev z chodníku, jak papežové brojí proti antikoncepci a potratům, jak falešní humanisté tvrdí, že kontrola porodnosti je fašistická a nehumánní, jak profesůrkové tvrdí, že ničení přírody neexistuje a zdrojů přibývá, jak se sekty, náboženské slátaniny a další bludná učení rojí jako houby po dešti, jak se umocňují závody ve zbrojení, jak váleční štváči neoprávněně napadají a bombardují cizí země, jak se život nás všech stává pouhým krutým bojem o přežití...
Závěr tohoto eseje je jistě možné ostentativně smést ze stolu jako škarohlídský, zaujatý, maniakální a zbytečně burcující. Stav pozemských věcí však tento styl zajisté vyžaduje a odůvodňuje, neboť právě teď bídně živoří celé miliardy a stamilióny zmírají hlady; právě teď, když my filozofové hezky sedíme v teple a s plným žaludkem uvažujeme o smyslu bytí. Jakkoliv se stále znovu může napadat přílišná útočnost a hrubost tohoto stylu psaní, skutečností zůstává, že je nevhodné a beznadějně zchoulostivělé psát v dnešní době v eufemizmech a opatrných náznacích. Tak ať se píše jindy; teď jde o přežití celého lidstva, jakkoliv nadsazeně a pateticky to může špatně informovaným lidem znít. V pohodlném konzumu není západnímu člověku prostě po chuti, aby ho někdo vytrhoval z jeho malátnosti a zchoulostivělosti, aby někdo mluvil zcela otevřeně a bez příkras. Je však namístě člověku, když mu hrozí bezprostřední přejetí autem, opatrně naznačovat, že by měl uhnout? Zdvořile mu poklepat na rameno a říci: víš, můj bližní, možná, že by ses měl – tedy jestli chceš – otočit doleva, popřípadě poněkud ustoupit stranou...
Obecně vzato jsem proti jakémukoliv vměšování se do soukromé sféry, misionaření, okázalému protěžování vlastních názorů atd., ale právě v případě bezprostředního rizika a nebezpečí je holt namístě být nekompromisnější, tvrdší a důraznější. Teď nejde o to, abychom někoho šetrně a ohleduplně přiměli naslouchat. Teď jde o přežití lidstva vůbec, a proto se skutečnosti a fakta ohledně přelidnění musí vtlouci do hlav všem lidem této planety! |
Edited by - Ondra on 26/01/2008 23:24:26 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 27/01/2008 : 08:10:37
|
Ondro.
Klidně si dál užívej slova moc jak jsi zvyklý. Já jsem tě chtěl jen ukázat, že je pro rychlost a přesnost myšlení výhodné oddělit od sebe informace polárně opačné aby člověk vždy věděl oč ve skutečnosti jde. Zda toto pochopíš, či dokonce přijmeš je čistě tvoje věc.Stejně tak i odmítnutí, je tvojí věcí.V žádném případě nejde o jakési dogma. Skus se však zamyslet nad některými výroky, které kolem tebe dnes a denně zní. Slyšíš, že kdosi nastoupil k moci. Ve skutečnosti nastoupil do úřadu, který mu dává určité schopnosti, které získává proto, aby je využil ve prospěch těch, které zastupuje. Za to je přece placen z jejich daní.On však tyto schopnosti využije ve prospěch sebe a třeba své pravdy, čili názoru své strany. A tak jedná třeba i proti potřebám většiny těch v jejichš prospěch měl schopností využívat. Jak vidíš, k vysvětlení bylo třeba oddělit slova moc od slova schopnost. A tak já využívám slova moc pouze pro zneužití schopností a nového slova min pro využití schopností ve prospěch druhých. Je samozřejmé, že své schopnosti musí člověk využívat ve prospěch vlastního života.Nejedná se o jakýsi dogmatický altruismus,ale pouze o to aby se stalo myšlení přesnější a věděl jsem vždy oč se jedná. Ty dvě definice také nejsou dogmaty,ale mezními stavy mezi kterými je nekonečně mnoho variant klonících se k jedné, či druhé definici.
Je také samozřejmé, že můžeš jednat dle definice první a odpověď bude dle definice druhé. Je třeba si uvědomit,že život dle definice druhé je dominantní v tomto světě a lidé stále tuto cestu považují za výhodnější. Chci cosi získat a tak to získám zneužitím svých schopností. Toto můžeš kolem sebe vidět dnes a denně. Jenže proti takovému jednání vzniká zákonitě odpor a ten vede ostatní aby zneužili schopností svých.To můžeš také vidět,ale je výhodné si uvědomit, že jde o zákonitost. Vezmi si třeba jednání křesťanů. Na jedné straně jsou třeba svaté války a inkvizice a na druhé straně činy příkladně matky Terezy. Když běžně používáš slova moc, pak měla matka Tereza moc a církev bojovná také. Jenže proti církvi bojovné vznikl odpor a vedl téměř k jejímu zničení a činy matky Terezy vytvořily u mnoha lidí lásku k téže církvi a byli to třeba jinověrci. Je tedy správné užití slova moc pro jedno i druhé? Já myslím že to vede pouze k tomu, že v mysli aktivuješ kladné i záporné informace, čím myšlení spomaluješ a činníš téměř neschopným určit oč se jedná.Dělej si však zcela dle svého uvážení.Já jsem nenabízel pravdu, ale pouze cestu. Vydáš li se po ní, mnohé začneš chápat.Nevydáš li se po ní, budeš tam, kde jsi byl a vlastně tím nic neztratíš.
K otázce přelidnění.
Ano, problém to je,ale skus se zamyslet, kde jsou příčiny a co jsou pouze důsledky. Snažíš li se odstranit důsledky a příčiny neznáš,pak dojdeš k nesprávným závěrům a problém i nadále roste. Odstraníš li příčinu, pak problém zanikne sám.Ty stále mluvíš o výsledném stavu,čili faktu přelidnění a chceš toto odstranit řízením porodnosti a podobnými restrikcemi. To je vážná chyba a proto zde nesklízíš souhlas.Měl by ses zamyslet na příčinami, které k přelidnění vedou. Nejdříve se zamysli nad tím, kde k vysokému přelidnění dochází, jaké jsou tam životní podmínky, jaká je tam vzdělanost a podobně.Toto by tě mělo přivést k pochopení příčiny přelidnění a sám uvidíš, že řešení je kdesi zcela jinde, než jsi doposud předpokládal. Ono totiž to co ty navrhuješ nefunguje o čem se přesvědčili v mnoha zemích, kde se snažili přelidnění takovými spůsoby řešit.Jediné co bys mohl sklidit by byl odpor a ve výsledku by došlo k dalšímu nárůstu populace. Skus si však představit, že Amerika na místo vojáků vyšle do takových zemí inženýry, lékaře , učitele a peníze, které dávala na válku věnuje na rozvoj ekonomiky a vzdělanosti těchto zemí. Vzroste ji blahobyt a vzdělanost tamních lidí, samočinně klesne jejich potřeba se rozmnožovat. Nemluvím nyní o tom,že by Amerika sklidila na místo odporu lásku a tyto země by se snažily Americe své schopnosti dávat, třeba ve formě laciné ropy,či jiných surovin. A tak by Amerika jednáním dle definice první získala mnohem víc, než jednáním dle definice druhé a navíc by došlo k poklesu populace. Vidíš jak je dobré si tyto dvě definice uvědomovat? Američané to zatím neumí a tak jednají nevědomky ve svůj neprospěch. Proč bychom je to nemohli naučit my?
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 27/01/2008 : 10:12:54
|
Ondro,
díky za odpověď. Věřím, že dosažení ráje pro všechny je v konečném důsledku v rukách lidských, řídí-li toto lidské jednání Bůh, ponechávám stranou, a zároveň si myslím, že má člověk se snažit dosáhnout ráje pro všechny v tomto životě nikoliv až po smrti.
Ondro a Miloslave,
myslím si, že člověk se má snažit dosáhnout co největšího souladu své duše, resp. modelu světa obsaženého v jeho mozku. To předpokládá, jak jednání ve svůj prospěch, tak jednání altruistické. Podle mého názoru lze říci, že člověk, jehož potřeby jsou značně neuspokojené, jedná především ve svůj prospěch, člověk, jehož potřeby jsou do značné míry uspokojené, jedná altruisticky. Jinými slovy člověk v situaci jako Biblický Job bude značně pravděpodobně jednat egoisticky, nikoliv altruisticky.
Co se týká problému přelidnění souhlasím s Miloslavem, že s růstem ekonomiky v rozvojových zemích poklesne jejich porodnost. Zároveň si však myslím, že s růstem vědeckého poznání, nedojde-li k sebezničení lidstva, bude možno osídlit i jiné planety. Zároveň si myslím, že s růstem vědeckého poznání bude možno z genetického kódu živého tvora oživit jeho předky. |
Edited by - Dalibor Grůza on 27/01/2008 10:14:35 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 27/01/2008 : 14:21:08
|
Dalibore.
Souhlasím s tím, že si člověk musí pomoci sám a nespoléhat se na vůli boží.Stejně tak souhlasím s tím, že ten "ráj pro všechny" je nutné vytvořit zde v tomto světě a v tomto životě.Jenže dokud budou lidi rozdělovat a proti sobě stavět pravdy, není to reálné. Podívej se třeba jen na toto fórum a sleduj jak zde různé pravdy lidi rozdělují a každá snaha je potom marná. Teprve až si lidé uvědomí, že to co životu nejvíce škodí jsou jejich vlastní uznané pravdy a třeba založí sněm, ve kterém se sejdou aby zde společně hledali cestu k životu pro všechny za pomoci pravidel rozhovoru znemožňující spor,pak zde šance na vítězství života je a jsou zde otevřené i cesty řešení největších problémů lidstva, jako je třeba to přelidnění či zabezpečení obživy a vzdělání pro lidi chudých národů. Celou dobu, co jsem zde v tomto fóru se toto snažím ostatním vysvětlit a sám můžeš vidět reakce. Někdo si myslí, že se chci povyšovat, někdo zase že chci ničit základy jeho uznané pravdy. A tak mohu opakovat po Ježíšovi jeho poslední slova." Marnost, vše je marnost".
Říkáš, že nám věda umožní osidlovat jiné planety? Neměli bychom se nejdříve naučit žít na té své? Zatím to neumíme a přenášet na jiné planety svůj vlastní marasmus se mně zdá být nevhodné.
Věda nám umožní oživit předky? A k čemu to bude? Možné to je, to ano a dokonce na to nemusíme čekat.Dnes již lidstvo dokáže z jediné genetické informace vytvořit identického jedince klonováním a stačí na to jediný vlas. Jenže klonuješ příkladně Ensteina a získáš člověka s geniálním mozkem. Bude však žít v jiných podmínkách a může z něj vzniknout třeba geniální zločinec. Navíc tím nevzkřísíš mrtvého a nový naklonovaný jedinec nebude mít duši ani já toho Ensteina, ale svou. Takže stvoříš pouze jedince který se vivine určitým směrem stejně jako člověk počatý přirozeným spůsobem. Tak proč to dělat?
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 27/01/2008 : 18:25:57
|
Slávo,
podle mého názoru je důležité, v prvé řadě bojovat s chudobou v našem světě a zejména s bídou třetího světa, a to tak, aby jeho obyvatelé dosáhli ekonomického růstu, protože v prvé řadě člověk musí mít plný žaludek a teprve potom se může s ostatními dohodnout. Jedno podle mne pravdivé přísloví říká: Hladový sytému nevěří, což podle mne lze říci i tak, že chudý bohatému nevěří. Chudý člověk chce revoluci, bohatý člověk chce evoluci, tedy dohodu. Boj s chudobou v našem ale i rozvojovém světě je tak podle mne úkolem nejenom bohatých států ale i bohatých lidí v těchto státech.
Na druhou stranu je pravda, že i v těchto bohatých státech existují konflikty, příčinou těchto konfliktů však většinou není hlad či jiné hmotné strádání jejich obyvatel. Nejzásadnější a nejmasovější mezilidské konflikty jsou podle mého názoru způsobeny hladem, žízní, příp. zimou či nedostatkem zdravotní péče apod., jedním slovem chudobou, a to i v USA. Proto je třeba řešit chudobu, resp. ekonomický růst v chudých zemích a teprve poté je možné řešit uspokojení ostatních lidských potřeb.
Sytý a hmotně zaopatřený člověk myslí jinak než člověk hladový. Člověk, který má uspokojené své hmotné potřeby, je ochoten podporovat charitu a řeší tak více své potřeby lásky k bližnímu, ke zvířatům apod. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 28/01/2008 : 09:11:05
|
Dalibore.
Co tě na to mám říci? Promiň, ale ty žiješ v jiném světě než já, nebo ten skutečný svět nevnímáš. Seber se někdy a jdi vybírat na charitu a poznáš, že ten bohatý tě vyžene a babička s maličkou penzí tě dá poslední groš. Je jasné, že bohatý člověk žijící v přepychu nechce nic měnit.Jemu tento stav vyhovuje , zatímci chudý chce stávající situaci změnit. Jenže díky komu je ten chudý chudým? Třeba díky tomu bohatému, který si přisvojuje větší část produktu než mu přináleží a tím se bohatým stal. Podívej se třeba na majitele domů, kteří zvyšují činži nad únosnou mez s tím, že je třeba domy udržovat a poté si odjede naa Floridu, kde utrácí získané finance.S nájemníků se však díky jemu stali lidé chudí. A tak bych mohl pokračovat dál a dál.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 28/01/2008 : 10:45:04
|
Slávo,
podle mne člověkem, který má uspokojeny hmotné potřeby, může být jak chudá babička, tak i bohatý podnikatel, takovýto člověk pro sebe již nic hmotného nepotřebuje a dává na charitu. V případě takového bohatého člověka si tento uvědomí, že nashromážděné peníze nemůže utratit on a jeho rodina ani do konce života, v případě chudé babičky tato babička má důchod a nemůže ho sama utratit, protože je spokojená s tím, co má. Zároveň v určitých případech ani bohatý podnikatel nemusí mít uspokojeny své hmotné potřeby a chce další majetek.
Jak moc majetku potřebujeme k uspokojení našich hmotných potřeb podle mého názoru sousvisí s naší energičností, vitalitou, vitální člověk potřebuje větší majetek, méně vitální člověk zase menší majetek k tomu, aby byl spokojen. Obecně platí, že starší člověk je méně vitální než mladší člověk, z toho plynou rovněž nižší hmotné potřeby staré babičky než mladého podnikatele.
Proto lze podle mne lze jednání člověka charakterizovat dvěma vysoce pravděpodobnými fázemi, první fáze, kdy zejména mladý člověk jedná egoisticky, chce revoluci a není ochoten se dohodnout, a to tehdy nemá-li uspokojené své hmotné potřeby. A druhá fáze, kdy zejména starší člověk má uspokojeny své hmotné potřeby a jedná altruisticky, podporuje charitu, upřednostňuje evoluci, dohodu a je konzervativní. Jinými slovy Biblický Job, který je nemocný, chudý apod. a jedná altruisticky, je ve skutečnosti velmi málo pravděpodobný.
Obecně však platí, že průměrný chudý člověk nemá uspokojeny své hmotné potřeby a průměrný bohatý člověk cítí své hmotné potřeby uspokojeny. |
Edited by - Dalibor Grůza on 28/01/2008 10:52:30 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Lze učinit všechny lidi šťastnými?
