| Author |
 Topic  |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
 Posted - 10/01/2008 : 19:52:18
|
Nejdříve k důvodům páchání zločinů. Příkaz k veškerému jednání, tj. i k jednání, které naplňuje skutkovou podstatu některého zločinu dává člověku mozek, resp. psychika (duše). Chce-li člověk svou vůlí, rozumem nebo citem zabránit tomu, aby sám spáchal zločin, děje se tak opět na příkaz mozku, resp. psychiky (duše). Má-li člověk chybnou představu o skutečnosti má ji opět obsaženou v mozku, resp. psychice (duši). Člověk sám nemůže zevnitř ovlivnit obsah či příkazy svého mozku, resp. psychiky (duše), aniž by mu k tomu dal myšlenku či příkaz opět jeho mozek, resp. psychika (duše). Nedokonalost mozku, resp. psychiky (duše), který je buď sám špatný (nemocný) nebo který má špatná vstupní data a nedokáže je rozeznat pomocí jejich rozporu se správnými daty, je jedinou příčinou veškeré zločinosti. Nedokonalost mozku může být napravena podle mého názoru správnou výchovou, tj. zkušeností, kdy na základě logické souvislosti stále se zvětšujícího množství vstupních dat získaných zkušeností uložených v nedokonalém mozku, resp. psychice (duši) člověka je tento schopen odhalit chybná data či chybné činnosti mozku, resp. psychiky (duše). Jediná vina živých tvorů je tak dle mého názoru v tom, že se narodí s méně nebo více dokonalým mozkem, resp. psychikou (duší), jehož činnost on sám bez příkazu tohoto mozku, resp. psychiky (duše) nemůže nijak ovlivnit, jediná možnost nápravy nedokonalého mozku, resp. psychiky (duše) je možná s rostoucí zkušeností (výchovou jinými jedinci nebo přírodou) nebo jiným zásahem zvenčí.
Ze shora uvedeného pohledu by mělo být trestní právo, resp. jim ukládané tresty chápáno především jako prostředek prevence, jehož prvořadým úkolem je výchova jedinců k tomu, aby nepáchali zlé činny a ochrana společnosti před zločiny, tedy zabránění v jejich páchání. Z výše uvedeného hlediska nemůže být cílem trestu odplata vůči pachateli zločinu, pokud nejde o prostředek výchovného působení nebo prostředek obrany společnosti proti páchání zločinů. Pachateli, jenž se řídí nedokonalými příkazy svého mozku, resp. psychiky (duše), nelze totiž za jeho zločinnost podle mého názoru přičítat jinou vinu než tu, že disponuje nedokonalým mozkem, resp. psychikou (duší). Proto je nutné takového pachatele zejména převychovat umožněním mu, aby nabyl zkušenosti na základě, kterých se po druhé již stejného či podobného zločinu nedopustí. Trest smrti by měl být aplikován pouze v případě nutné obrany či krajní nouze ve společnosti, kdy převáží nutnost ochrany společnosti před pachateli zločinů, které nelze jinak dosáhnout, nad možností jejich převýchovy.
V případě výchovného trestu, který bude mít za cíl dobro pachatele, nebude mít za cíl pouhou odplatu, půjde o to jej převychovat, aby se stal lepším jedincem, se poškozený nemusí obávat toho, že ostatní se mu budou mstít naopak za jeho viny, protože i oni se jej pak budou snažit převychovat k lepšímu, nebudou se jej snažit zničit. Je tak možno toto pojetí trestní spravedlnosti prosazovat za každou cenu, nikoliv jen takovou trestní spravedlnost, na které bych sám neprodělal. |
|
|
Fallout
Uživatel
58 Posts |
Posted - 11/01/2008 : 00:47:17
|
| všechny vystřílet, zplynovat nebo srolovat do koberce a hodit z mostu |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 11/01/2008 : 07:33:32
|
Dalibore.
Mluvíš o zločincích jejichš nebezpečnost pro společnost je relativně malá. Jak bys potrestal ty velké zločince? Myslím nyní na vysoce postavené lidi páchající ty nejhorší zločiny.Takovým zločinem je příkladně finanční reforma kterou prosadila trojkoalice. Skutkovou pdstatou zločinu je omezení základních lidských práv určité skupiny lidí, čili lidí s nízkými příjmy, starých a nemocných lidí,Představ si příkladně situaci člověka, který má diabetes a důchod kolem pěti tisíc.Při diabetu je nutné pravidelně jíst. Jenže oni dají část svého důchodu za lékaře, léky a třeba pobyt v nemocnici. Musí zaplatit plyn, elektřinu a třeba nájem a zbytek již je tak malý, že na přežití nestačí. Někteří mají navíc různé další choroby,příkladně jsou po infarktu, či mají neuropatii, což jsou důsledky diabetu.(zanášení cévního systému) Takovým lidem po zaplacení léků a ošetření nezbude vůbec nic na obživu. Tím je ohroženo jejich základní lidské právo a to právo na život. Takových lidí je mnoho a jsou to naše rodiče,či prarodiče, čili se nás to týká.(mne přímo) A tak byla naplněna skutková podstata zločinu spáchaného trojkoalicí. Kdo je potrestá? Snad jen voliči, tím, že je příště nezvolí,ale těm lidem to život již nevrátí. A včíl mudruj. Ti malí zuločinci nejsou tak nebezpeční jako tito velcí.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 11/01/2008 : 09:11:42
|
Myslím, že ke každému jednání dává člověku příkaz jeho mozek, resp.duše, která představuje člověkovo ego-já, člověk nemůže zá to, jaké je jeho ego-Já, resp. mozek či duše. I když mu jeho mozek, resp.duše či ego dává příkazy, u kterých si jeho mozek, resp. duše či ego zároveň uvědomuje, že dojde nebo pravděpodobně může dojít ke zvětšení rozporů ve společnosti, tak to tento člověk nemůže nijak ovlivnit. Je-li tento příkaz jeho mozku, resp. duše či ega natolik silný, že donutí člověka ke špatnému jednání, člověk tak jedná.
Jinými slovy každý člověk i politik jednají podle příkazů svého mozku, resp. duše, kdyby takto dostali jiný příkaz jednali by jinak.
Člověk tedy nemůže za příkazy svého mozku, resp. duše či ega, přesto za ně musí nést odpovědnost, což je podmínka toho, aby zdokonalil svůj mozek, duši či ego. Tuto odpovědnost podle mého názoru stále dokonaleji vynucuje společnost, přičemž toto zdokonalení společnosti je podle mého názoru determinováno evolucí přírody.
Evoluce přírody podle mého názoru stále zdokonaluje přírodu, tedy míří k jejímu úplnému souladu, zřejmě v nekonečném čase. Evoluce, resp. zdokonalení přírody v případě člověka znamená rovněž trestání jeho zlých činů samotnou přírodou, nedojde-li k nápravě v rámci společnosti. Evoluce přírody postupuje k dokonalosti cestou pokusu a omylu (viz. slépá vývojová cesta-vymření dinosaurů v minulosti), každý druh živých organismů tak stojí postupem času stále více před volbou mezi dokonalešjím souladem a sebezničením. Příkladem může být vynález atomové energie v určitém stupní vývoje člověka, která může vést k blahobytu ale i sebezničení lidského druhu.
Jednání člověka je tak sice vždy determinováno evolucí přírody (pohybem mikročástic v mikrosvětě), která vždy směřuje prostřednictvím pokusu a omylu (což vyplývá Heisenbergových principů neurčitosti-pouhé pravděpodobnosti pohybu těchto mikročástic v mikrosvětě) nejkratší cestou k souladné společnosti, avšak člověk by neměl nikdy jednat s vědomím, že jeho jednání v konečném důsledku zvětší jistě či pravděpodobně rozpory uvnitř společnosti, jako tomu bylo zřejmě v případě některých politiků ve Vámi zmiňovaném případě.
Avšak donutit člověka ke správnému jednání je možné pouze z vnějšku, nikoliv ze vnitř jeho mozku, resp. duše, a to podle mého názoru narůstající zkušeností či jiným zásahem zvnějšku (medicína u duševně nemocných apod.). Trest by měl člověka tedy především převychovat. Protože nikdo není podle mého názoru nevinný, každý někdy udělal chybu, a to i trestající osoba (soudce, člen vězeňské služby, exekutor), která se v případě výchovného trestu nemusí obávat toho, že ostatní se mu budou mstít naopak za jeho viny, protože i oni se jej pak budou snažit převychovat k lepšímu, nebudou se jej snažit zničit.
|
|
|
|
SkidZ
Nový uživatel
Czech Republic
7 Posts |
Posted - 11/01/2008 : 15:13:52
|
Chtel bych reagovat na spousty omylu a doplnit vase nazory mymi myslenkami.....
Ohledne nazoru,ze clovek je rizen mozkem a to je zaroven dusi,bych takto jednoznacne nerekl.Jelikoz v nekterych kulturach veri,ze duse je v tele a ne v mozku,zas v jinych kulturach veri ze mozek je pouze dekoderem duse atd. (citil jsem z vaseho odstavce jistou odbornost,proto toto doplneni)
dale pro upresneni(zdase mi,ze to mate nabiflovane z nejake knihy a sam moc presne nechapete text)
Clovek se neustale vyviji uz od pruniku do vajicka a postupem rustu v matce je ovlivnen vsem co slysi a citi. Hned po narozeni je opet ovlivneny spolecnosti a veskerymi vnejsimi jevy,kam patri i vychova.
Ale vychova je ovlivnena jinou vychovou a ta je zas ovlivnena vychovou cloveka,ktery chce protlacit svou myslenku a na zaklade teto skutecnosti se lide vyviji.Bohuzel nekteri lide staveji pouze na svych myslenkach bez toho,aby se opirali jiz na osvedcenem zakladu z minulosti a tim podle me vznikaji odchylky od "celoplosnych spravnych nazoru" jak by se mel clovek chovat v urcitych situacich(Etika).
Ochrana spolecnosti prevenci by nevychovala spolecnost,ale poze zastrasila(jako jsme to videli a pocitili za komunismu),takze by kazdy jedinci se staveli proti teto spolecnosti a spise nez k vyvoji by dochazelo k naprostemu zastaveni po urcity cas vyvoj cloveka.
Podle mne by se melo zacit hned u deti(jelikoz dnesni vychova je nedostatecna) a tim zpusobem aby se jim ukazaly moznosti,ne jak se maji chovat,ale pouze smer jakym se maji ubirat.
Myslim si,ze trest kde clovek, ktery spachal nejaky trestny cin bude pouze oddelen od okolniho sveta nejni adekvatni a ideu trestu nenaplnuje,spise jej posiluje a utvrzuje ze jeho ciny byly spravne(v dnesni dobe je clovek ucen jit za svym,at udela cokoli a nechape,ze vzdy to neplati).
Podle me by TREST SMRTI nemel byt nikdy aplikovan,jelikoz kazdy ma pravo zit a to i kdyz jedna proti spolecenskym zasadam,tady bych pouzil napriklad toho aby vynahradil veskere ztraty spolecnosti jake by z toho byli.Odebranim veskerych jeho prav,pripadnym zostuzenim v jeho komunite,ci manualnim pracim(napr.odklizeni jeho skod),zkratka aby vse dal do puvodniho stavu,nebo aspon nejblize podobnemu.
Odebrat mu veskere pohodli v kterem byl zvykli zit...apod.
Na druhou stranu je otazkou: Co je spravne jednani a co spravne jednani neni?
Kazdy clovek ma jiny pohled na svet a kazdy vidi stesti v necem jinem.
V dnesni dobe se tento pohled bere jako za spravny pouze kdyz jej ma vice lidi a cim jeste vice lidi tak tim jeste lepsi.Ovsem kazdy jednotlivec muze prosadit svuj nahled na svet a tak i udelat kompromisy aby mel vice lidi co jeho ideu budou uznavat.
Tim se dostavam k panu Bažantovi to ze nesouhlasite s nejakou myslenkou muzete vy osobne ovlivnit tim,ze nebudete hlasovat pro tuto stranu,ktera to ma na svedomi a budete se snazit to vysvetlit i ostatnim proc jej nevolit,nebo(coz ma mensi procento ucinosti) jsou demonstrace a hlavne velke zviditelneni(a to nemyslim,aby to bylo pouze v 1 den,ale v nekolika intervalech ve velkych poctech demontrantu),dale petice,ci obraceni se na vyssi organy(EU)...
Clověk je silný,ale musí to umět využít...
V přirozené podstatě mysli nenalezneme zmatenost, zmatenost znamená pouze to, jakým způsobem věci prožíváme, věci které máme označeny v mysli jako zmatené. (Topga Julgjal rinpočhe) |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 11/01/2008 : 19:20:31
|
Rozum, cit a vůle existují podle exaktní vědy v rámci hmotného mozku, podle idealistů v rámci nehmotné duše člověka. Základní otázka spočívá v tom, zda napadání myšlenek a volba mezi nimi člověkem je objektivní nebo subjektivní proces. Myslím si,že člověk nemůže subjektivně ovlivnit ani to, jaká myšlenka ho napadne, ani to, která myšlenka na něj natolik silně zapůsobí, aby podle ní jednal. V obou případech jde podle mého názoru o objektivní nikoliv subjektivní proces. Myslím si, že mozek ani duše nemohou napravit v případě své nedokonalosti nebo nemoci sami sebe bez toho, aby příjmaly podněty z vnějšku mozku nebo duše (tyto podněty označuji zkušenností).
|
|
|
|
Fallout
Uživatel
58 Posts |
Posted - 11/01/2008 : 22:45:21
|
| rozumný kompromis je elektrické křeslo pro všechny |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/01/2008 : 12:57:09
|
SkidZ.
Vítám tě mezi námi a mám radost, že se zde opět objevil racionálně myslící člověk s dobrou kulturou jazyka.
Je možné říci, že s většinou toho co jsi napsal souhlasím a pod mnohé bych se podepsal.Jsou zde však maličkosti,které jsou sice z hlediska celoplošného správné,ale z mého pohledu neúplné,čí chybné. Opakuji, že z mého pohledu a pohledu daného mým poznáním, které nepřináleží k těm celoplošným.Je možné, že budeš moje slova brát jako omyl, či cosi neověřeného a já nebudu schopný toto dokázat pokusy, které byly prováděny před více než deseti, či dvaceti lety. Dokumentace zde totiž zcela chybí a já njsem vědec, který by od samého počátku myslel na to, že své poznání ostatním lidem sdělí. A tak mohu spoléhat pouze na tvůj rozum a schopnost logiky.
---------------------------------------------------------------------
Ohledne nazoru,ze clovek je rizen mozkem a to je zaroven dusi,bych takto jednoznacne nerekl.Jelikoz v nekterych kulturach veri,ze duse je v tele a ne v mozku,zas v jinych kulturach veri ze mozek je pouze dekoderem duse atd.
----------------------------------------------------------------------
Skus se zamyslet nad tím, co vlastně ta duše je, jak se projevuje a podobně. Ta duše je souhrnem všech informací,které máš do paměti uložené a jejich vzájemným propojením.Duše se projevuje tím, že vnímáš sám sebe i okolí v čase a prostoru a to svým originálním spůsobem. Skus se zanyslet nad tím, zda by toto bylo možné bez funkce slova v procesu myšlení. Co je vlastně slovo? Z hlediska procesu myšlení je slovo umělým ustáleným informačním blokem, který se trvalou vazbou váže k smyslovým informacím a tím je navzájem spojuje do jednotné sítě ve které je možné aktivovat slovem smyslové informace a naopak. Právě tím vzájemným propojením do jednotné sítě vzniká myšlení nepřetržité což je fenomen platný pouze u člověka a člověka definuje.Člověk je tedy živý organismus v jehož myšlení je platná funkce slova. Vše ostatní má člověk společné s dalšími živými organismy a proto pouze slovo člověka může definovat. Není tedy řečeno, že člověkem je pouze ta dvounohá bytost,ale člověkem ve smyslu duše může být kterýkoliv živočich u kterého vznikla jednotná informační síť a náslůedkem toho u něj vzniklo myšlení permanentní slovní,čili lidská duše. Aby byla tato informace úplná, je třeba připomenout, že vedle jednotné sítě slovně smyslové existují i bloky smyslových informací uložené před rozvojem řeči. Tyto bloky se nemohou k informační síti připojit a je možno je aktivovat pouze smyslovým vjemem. Výsledkem je však pouze pocit. I toto přináleží k lidské duši i když toto má člověk společné s ostatními živými tvory. Připomínám to jen proto, že by mohlo dojít k námitce, že člověk vnímá více než je dáno slovem.
Co víc nebo míň může být lidskou duší? Ano mnohé názory na duši umisťují tuto kamkoliv do lidského těla, třeba do hrudi,ale to je dáno pouze sledováním vnějších projevů funkce myšlení. Mám li stress, mohu cítit tlak či bolest ve hrudi. Duše to však není co bolí, či talčí ale zvýšená funkce některých vnitřních orgánů jako srdce a podobně. Jedná se tedy o závěr který vychází pouze v vnějších projevů.Duše je však přímo vázána na mozek a smrtí mozku mizí i duše.
Je to pouze výsledek bádání a nikoliv útok na základní kameny víry.
---------------------------------------------------------------------
Clovek se neustale vyviji uz od pruniku do vajicka a postupem rustu v matce je ovlivnen vsem co slysi a citi.
----------------------------------------------------------------------
S tím je možno souhlasit,ale bylo by dobré toto trošku upřesnit. V těle matky se vyvíjí plod a jeho mozek,který však má pouze a jen schopnost ukládat informace. Tato schopnost je však latentní a proces myšlení neprobíhá. Plod tedy není schopen cokoliv vnímat i když toto mé tvzení stojí proti uznaným pravdám vědy. Proces myšlení začíná tedy až při porodu a vjemem minus, čili nepříjemno.Teprve když tento vjem mizí, je mozek nastaven a příjem a ukládání informací plus, které mají ozvěnu rovnou příjemnu. Takže vývoj jedince začíná v těle matky, ale jen po stránce fyzické a vývoj myšlení započíná až narozením. Duše ,čili myšlení permanentní slovní se začíná vyvíjet až vývojem řeči. ( i v době, kdy dítě ještě nemluví, ale již rozumí některým slovům)
S ostatním souhlasím.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 13/01/2008 : 13:39:31
|
Myslím si, že svobodná vůle člověka je fikce. Podle mého názoru člověk nemá vliv na to jaká mimosmyslová myšlenka ho napadne, nemá ani vliv na to, co v určitých případech cítí, ani na to, jaké pocity mu zprostředkují v určitých případech jeho smysly, ani na to, co je rozumné a co nerozumné, ani na to, která myšlenka na něj zapůsobí tak silně, aby podle ní jednal (všechny tyto věci jsou objektivně dané). Proto si myslím, že v případě daného volního rozhodnutí nestojí otázka, co člověk svobodně chce, ale k čemu ho nutí jeho duše (resp. mozek).
K obdobným závěrům došel rovněž německý filosof Arthur Schopenhauer ve svém hlavním díle "Svět jako vůle a představa" z roku 1819. Podle něj: "Naše soudy nevznikají zřetězením jasných myšlenek podle logických zákonů-ačkoliv o tom rádi přesvědčujeme sebe i jiné. Vznikají v temné hlubině, ale je to téměř neuvědomělý děj, jako trávení. Ke svému vlastnímu překvapení dostáváme nápady a rozhodujeme se, ale o vzniku nejhlubších myšlenek nemůžeme vydat žádné svědectví. Vznikají působením vůle, která v našem tajuplném nitru pohání svého služebníka intelekt. Vůle je jako statný slepec, který nese na svých ramenou vidoucího, ale chromého člověka. Pouze zdánlivě jsou lidé přitahováni něčím, co je před nimi, ve skutečnosti jsou poháněni zezadu. Žene je nevědomá vůle k životu. Pouze tato vůle je neproměnná a je základem všech našich představ jako nepřetržitý generální bas. I paměť je pouze služkou naší vůle." "Je vůle svobodná? Svobodná je světová vůle jako celek neboť kromě ní tu není nic, co by ji omezovalo. Vůle jednotlivce je však nesvobodná, neboť je vždy určována nadřazenou vůlí celku." "Svět není ani logický ani nelogický, nýbrž alogický. Rozum je pouze nástrojem nerozumné vůle."
Shora uvedené poznatky podle mého názoru platí jak z hlediska idealismu (představy o nehmotné duši), tak z hlediska materialismu (představy o hmotné duši). Podle mého názoru je však touto slepou vůlí pohyb částic v mikrosvětě, který determinuje pohyb jak těla tak hmotné duše člověka, ale i zvířat a neživé přírody.
Z pohledu shora uvedeného determinismu (předurčení) se ocitáme před základní spornou otázkou tohoto pojetí, zda má špatný člověk povinnost činit něco pro svou nápravu, jestliže je veškeré jednání člověka dáno objektivně, tedy nezávisle na jeho svobodné vůli. Člověk je podle mého názoru předurčen k tomu, aby v budoucnu jednal zcela rozumně, tedy, aby v budoucnu dosáhl úplného souladu modelu světa obsaženém v jeho duši (resp. mozku). K tomu směřuje rovněž nucený pohyb jeho duše (resp. mozku) popsaný výše, zejména v podobě smyslové zkušenosti, nápadu a střetávání jeho myšlenek. Toto nucené směřování své duše vnímá člověk jako svou povinnost a jako svou vůli zdokonalovat soulad rozporného modelu světa obsaženého v jeho duši (resp. mozku). Dochází tak k ztotožnění objektivního, resp. nuceného pohybu jeho duše (resp. mozku) a subjektivní vůle a povinnosti k tomuto pohybu.
V tomto smyslu základní povinností všech svéprávných živých organismů je podle mého názoru v každý okamžik maximálně mírnit souhrnou sílu srážek, resp. sporů ve společnosti (což odpovídá podle mne zákonu vývoje přírody), resp. v modelu světa v mysli (duši) těchto svéprávných živých organismů. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/01/2008 : 14:20:41
|
Dalibore.
Nevím jak napsat stav pokrčení ramen i když bych to právě nyní potřeboval. Je těžké tě odpovědět,když je zde cosi správně a vzápětí v téže větě cosi nepromyšleného, nechci říci chybného. Nebudeme tedy hovořit o nějakém pohýbu mikročástic v mikrosvětě i když k čemusi takovému možná i dochází.Příkladně paměť je založena na tom, že se atomy v neuronu přeskupí a stabilizují v nové pozici. S věcí svobody myšlení člověka to však nemá celkem nic společného. Je samozřejmé, že nikdo z lidí nemá své myšlení naprosto svobodné a není to dáno je společností, která jej formuje a přispůsobuje k obrazu svému. Je to dáno hlavně tím,že neexistuje jediný informační blok, který by měl předem dánu polaritu a každý může být uložený ve kterékoliv polaritě a dokonce i v obou. Je to dáno také tím, k jakým informacím a v jaké soustavě jsou uloženy bloky slov, protože dle toho vniká osobitá logika a tyto se mohou u každého jedince lišit a ve skutečnosti se liší. Právě to určuje hranice ve kterých se myšlení jedince pohybuje. Budeš li žít v prostředí které vede k anomálnímu propojení informací, příkladně v prostředí zločinu,pak dojde i u tebe k vzniku soustavy informací, které tento zločinný stav považují za správný a nejsi schopný myslet jinak. Na společnosti je aby tyto anomálie opravovalo a to příkladně i trestem a odměnou za kladný přístup,čili jak se říká medem a bičem. Otázkou je styl trestu, který by měl vést k uvědomění, že tebto styl života není to pravé a je výhodnější žít jinak. Tito lidé však bohužel myslí tím spůsobem, že je snadnější si cosi ukrást a třeba i vraždit, než pracovat. Tuto logiku, čili propojení informací je těžké jim změnit a pokud je trest pro ně čímsi příjemným, čili nemusí se starat o ubytování, energii a potravu, mají navíc ke své zábavě všechny vymoženosti včetně knihovny, videa, počítačů a podobně, pak trest není hrozbou. Já osobně bych byl pro nucené práce a vpřípadě redidivy u vrahů bych byl zastáncem trestu smrti a to proto, aby zde byla skutečná hrozba, která by je brzdila při myšlenkách na vraždu. Dnes se mají testanci mnohem lépe, než řada důchodců o bezdomovcích nemluvě. Takový trest je potom naprosto neůčinným a mnohdy je přímo vyhledáván.(bezdomovci skrývajícími se před zimou). Ono být lidumil a proto odmítat tvrdé tresty sice hezky vypadá, ale z hlediska výchovy zločinců je to přístup naprosto nesmyslný. Je třeba si uvědomit, že ohrožují ostatní lidi ve společenství a dle stupně ohrožení by měl být i trest, což není v případě odsouzeného k smrti ničím výchovným, ale je to odstrašující příklad pro jeho nástupce. Myslím, že kdybys díky takovému zločinci přišel o své malé děti, které by zabil jen proto, aby se uspokojil, měl bys nejspíše názor totožný.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 14/01/2008 : 16:22:50
|
Chtěl bych opravit své myšlenky, protože jedna věc je předpoklad, že pohyb mikročástic determinuje pohyb vší hmoty a podle mého názoru i duše, kdy se díváme na duši z objektivního hlediska, a jiná věc je tento předpoklad správně promítnout psychologicky, tedy ze subjektivního pohledu určitého člověka. Tedy:
Myslím si, že svobodná vůle člověka je omezená následujícími skutečnostmi. Podle mého názoru člověk nemá vliv na to jaká mimosmyslová myšlenka ho napadne, nemá ani vliv na to, co v určitých případech cítí, ani na to, jaké pocity mu zprostředkují v určitých případech jeho smysly, ani na to, co je rozumné a co nerozumné (všechny tyto věci jsou objektivně dané).
V případě určitého jednání člověka tento dává duševní příkaz svému tělu, aby něco konalo. Podle mého názoru vydá člověk takovýto duševní příkaz k jednání ve dvou případech:
1.) Jedná-li v souladu s celým modelem světa, který má ve své duši, resp. mozku.
2.) Nemůže-li vydržet rozpory modelu světa, který má ve své duši, resp. mozku a tímto jednáním tyto rozpory chce řešit. V tomto případě může jít o dobrý čin i zločin.
Zároveň si myslím, že v případě daného volního jednání nestojí otázka, co člověk svobodně chce, ale k co mu nabídne jeho duše, resp. mozek, tedy jaká ho napadne myšlenka, co cítí a má-li dostatečný rozum, což jsou podle mého názoru objektivní skutečnosti (viz. výše).
K obdobným závěrům došel rovněž německý filosof Arthur Schopenhauer ve svém hlavním díle "Svět jako vůle a představa" z roku 1819. Podle něj: "Naše soudy nevznikají zřetězením jasných myšlenek podle logických zákonů-ačkoliv o tom rádi přesvědčujeme sebe i jiné. Vznikají v temné hlubině, ale je to téměř neuvědomělý děj, jako trávení. Ke svému vlastnímu překvapení dostáváme nápady a rozhodujeme se, ale o vzniku nejhlubších myšlenek nemůžeme vydat žádné svědectví. Vznikají působením vůle, která v našem tajuplném nitru pohání svého služebníka intelekt. Vůle je jako statný slepec, který nese na svých ramenou vidoucího, ale chromého člověka. Pouze zdánlivě jsou lidé přitahováni něčím, co je před nimi, ve skutečnosti jsou poháněni zezadu. Žene je nevědomá vůle k životu. Pouze tato vůle je neproměnná a je základem všech našich představ jako nepřetržitý generální bas. I paměť je pouze služkou naší vůle." "Je vůle svobodná? Svobodná je světová vůle jako celek neboť kromě ní tu není nic, co by ji omezovalo. Vůle jednotlivce je však nesvobodná, neboť je vždy určována nadřazenou vůlí celku." "Svět není ani logický ani nelogický, nýbrž alogický. Rozum je pouze nástrojem nerozumné vůle."
Shora uvedené poznatky podle mého názoru platí jak z hlediska idealismu (představy o nehmotné duši), tak z hlediska materialismu (představy o hmotné duši). Podle mého názoru je však touto slepou vůlí pohyb částic v mikrosvětě, který determinuje pohyb jak těla tak hmotné duše člověka, ale i zvířat a neživé přírody.
Z pohledu shora uvedeného determinismu (předurčení) smyslových pocitů, citů a myšlení se ocitáme před základní spornou otázkou tohoto pojetí, zda má špatný člověk povinnost činit něco pro svou nápravu. Člověk je podle mého názoru předurčen k tomu, aby v budoucnu jednal zcela rozumně, tedy, aby v budoucnu dosáhl úplného souladu modelu světa obsaženém v jeho duši (resp. mozku). K tomu směřuje rovněž nucený pohyb jeho duše (resp. mozku) popsaný výše, zejména nápadu a střetávání jeho smyslových pocitů, myšlenek a citů. Toto nucené směřování své duše vnímá člověk jako svou povinnost a jako svou vůli zdokonalovat soulad rozporného modelu světa obsaženého v jeho duši (resp. mozku). Dochází tak k ztotožnění objektivního, resp. nuceného pohybu jeho duše (resp. mozku) a subjektivní vůle a povinnosti k tomuto pohybu. Je to, jako by se koule vržená proti kuželkám svobodně rozhodla, že poletí rovně proti kuželkám, přičemž by však její pohyb byl předurčen (determinován) pohybem všech přírodu tvořících mikročástic tak, že poletí rovně proti kuželkám, protože některé jednotlivé mikročástice tvořící tuto kouli se pohnou dříve než celá koule.
V tomto smyslu základní povinností všech svéprávných živých organismů je podle mého názoru v každý okamžik maximálně mírnit souhrnou sílu srážek, resp. sporů ve společnosti (což odpovídá podle mne zákonu vývoje přírody), resp. v modelu světa v mysli (duši) těchto svéprávných živých organismů. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 21/01/2008 : 12:23:40
|
Přijmeme-li z vlastní zkušenosti předpoklad, že člověk nemá vliv na to, jaká myšlenka ho napadne, jaké smyslové vjemy pociťuje ani co cítí ani jak má dokonalý rozum ani co je rozumné. Jedná se zde o objektivní danosti duše, resp. mozku člověka a v případě rozumnosti o objektivní danost přírody, které podle mého předurčuje pohyb mikročástic v mikrosvětě.
Zůstává nám tak otázka svobodné vůle, jako povelu člověka k určitému konání, které mu shora uvedeným objektivním způsobem nabídne jeho duše, resp. mozek. Tuto otázku je dle mého názoru možno vidět ze dvou úhlů pohledu:
1.) Objektivně jako pohyb mikročástic, tedy částic viditelných pouze mikroskopem.
1a) Pohyb mikročástic je buď součástí určité soustavy mikročástic, kdy pomocí vazebných sil mezi těmito mikročásticemi je pohyb jediné mikročástice této soustavy přenášen na ostatní mikročástice určité soustavy. V tomto případě jde o zdánlivou kauzalitu ve fyzikálním makrosvětě, protože pohyb mikročástic dle Heisenbergových principů neurčitosti se děje s vysokou pravděpodobností. Příkladem nám může být hra v kuželky, kdy chytím do svých prstů pouze určité atomy kulečníkové koule, vazebnými silami se pohyb udělený těmto chyceným atomům přenáší na ostatní atomy koule, takže při hodu koulí se pohybuje celá koule nejen našimi prsty chycené atomy.
1b) Za druhé může jít o nezávislé mikročástice, kdy podle Heisenbergových principů neurčitosti jde o zdánlivou nepředvídatelnost pohybu ve fyzikálním makrosvětě, protože pohyb mikročástic dle Heisenbergových principů neurčitosti se zde děje s nízkou pravděpodobností. Heisenbergovi principy neurčitosti byly ověřeny pokusem, kdy byly vystřelovány fotony za stejných vnějších podmínek proti štěrbině, tam, kde byla největší pravděpodobnosti jejich dopadu, byl jejich dopad nejhustší, avšak tyto fotony dopadali i na ostatní místa stínítka za štěrbinou.
1c) O pohyb soustavy mikročástic s vysokou mírou pravděpodobnosti předurčený pohybem jednotlivých mikročástic této soustavy, který předchází pohybu celé soustavy a který se vazebnými silami těchto mikročástic přenáší na tuto celou soustavu mikročástic (viz. 1a)), jde zřejmě v případě, kdy člověk jedná v souladu s celým modelem světa obsaženým v jeho duši, resp. mozku. Nepotřebuje zde zásadně přemýšlet a jedná podle svého citu bezmyšlenkovitě.
1d) O do určité vysoké míry náhodný pohyb mikročástic nepředurčený s vysoukou pravděpodobností jejich vazbami(viz. 1b)) se jedná zřejmě v případě, kdy člověk musí řešit rozpory modelu světa obsaženém v jeho duši, resp. mozku. V tomto případě o svém jednání často přemýšlí a, pro kterou rozpornou myšlenku se rozhodne, je do určité vysoké míry věcí náhody (ze subjektivního pohledu jde o pocit svobodné vůle). V tomto případě může jít o náhodný dobrý nebo zlý čin, přičemž v případě těžkého zločinu se jedná o jeho relativně nízkou pravděpodobnost.
2.) Subjektivně jako svobodný povel (vůle) člověka k určitému konání, za který nese tento člověk plnou odpovědnost. Přesto i zde cítíme, že nemůže-li člověk ovlivnit, kdy ho napadne myšlenka, aby vydal povel svému tělu k určitému jednání, ani co cítí ani jak má dokonalý rozum (jde o objektivní faktory), pak jde v případě rozporu těchto objektivních faktorů do značné míry o náhodu, tvořenou společným působením těchto objektivních faktorů. |
|
|
|
SkidZ
Nový uživatel
Czech Republic
7 Posts |
Posted - 27/01/2008 : 18:13:15
|
Dalibore,
Abych si to trochu ujasnil a zrekapituloval tvuj nahled:
Vse co delas a co se deje kolem tebe je dane a predem sepsane a to te vede k cinu,ktery by ti v jine skutecnosti byl proti srsti a kdyby to zalezelo ciste jen na Tobe(dusi resp.mozku) jednal bys s nejvetsi pravdepodobnosti jinak.
To mne bere k myslence,ze to
co jsi napsal,ani nemuzes obhajit,jelikoz jsi byl k tomu prinucen a veskere tve myslenkove postupy jsou v rozporu s tvym skutecnym presvedcenim...Tvuj vyvoj zalezi pouze na ostatnich a nikoli na Tobe,coz by znamenalo,ze ostatni se nemohou rozvijet,protoze bez impulzu jednotlivce se ani jejich cesty nesetkaji.Pokud bych ale vzal v potaz,ze jsme ztratili svobodnou vuli,tak by se nabizela otazka "jak ji muzem ziskat zpet?"
A pokud by jsme ji zpet ziskali byla by to skutecne svoboda naseho mysleni?
------------------------
V přirozené podstatě mysli nenalezneme zmatenost, zmatenost znamená pouze to, jakým způsobem věci prožíváme, věci které máme označeny v mysli jako zmatené. (Topga Julgjal rinpočhe) |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 28/01/2008 : 07:56:22
|
Skidzi,
dosáhnout svobodné vůle u jedince by vyžadovalo, aby pouze tento jedinec mohl svou vůlí dát povel k tomu: aby ho napadla určitá myšlenka , aby měl určitý smyslový vjem zprostředkovaný jeho smysly či aby zdokonalil svůj rozum (např. hodnotu IQ). Z hlediska ducha to předpokládá jedincovo úplné poznání a ovládnutí jeho podvědomí a nevědomí v jeho psychice. Je tedy možné, že podvědomí a nevědomí psychiky, resp. duše jedince tvoří objektivní duch všech jedinců.
Z hlediska hmoty (zde používám dřívější pojmy naviho) podle mého názoru duše, resp. psychika (tj. vědomí, podvědomí a nevědomí jedince) a hmota jedno jsou a vše je v konečném důsledku určeno pohybem mikročástic z hlediska fyziky mikrosvěta. |
Edited by - Dalibor Grůza on 28/01/2008 09:12:47 |
|
|
| |
Topic |
|
|
|
Jak vidím vinu a trest pro zločince
