| Author |
 Topic  |
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
 Posted - 12/12/2006 : 10:47:02
|
Náhlý výbuch emocí nepovažuji za měřítko svého vztahu k někomu jinému. Hněv není totéž co nenávist. Lítost není totéž co láska. Nepřítel není abstraktní, ale konkrétní člověk. A jako takového ho také musím brát.
Proč si myslíš, že někdo, kdo se nechá zabít pro své zásady je nemyslící hlupák? Já Sókrata, Giordana Bruna ani Jana Husa za hlupáky nepovažuji. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/12/2006 : 10:58:42
|
Richarde. Já jsem na tyto lidi vůbec nepomyslel i když bych asi jednal jinak než oni.V žádném případě u mně nešlo o výbuch zlosti,či cosi takového. Já jen tvrdím,že v jiné situaci člověk myslí jinak. Ohrožuje li kdo tvůj život, vůbec nemyslíš na takové věci jako úcta k němu a podobně,ale na to jestli bude tvoje kulka rychlejší, než jeho, či tomu bude naopak.Do tohoto vzorce připočítej strach,špínu, krev přátel,hluk a podobně. Až toto uvážíš, pak mně řekni jestli bys myslel na úctu k nepříteli a takové věci. Nejspíš bys na to neměl čas ani myšlenky. Možná plné kalhoty (já také)
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 12/12/2006 : 11:09:20
|
Tos mne špatně pochopil, já mluvil o hypotetickém hněvu, když bych viděl nepřítele vraždit mé blízké. Uvědom si prosím, že seběvětší hněv v takové situaci, nemusí znamenat, že k nepříteli cítím nenávist.
Strach jsem už měl a vím jaké to je. Důležitý je však záměr. Mám-li strach udělat správnou věc, tak to neznamená že mým cílem je rezignace. Ano mohu selhat, mohu se strachy zhroutit. Je to omluvitelné a pochopitelné. Já tu ale mluvím o vědomých rozhodnutích a o jejich roli v tom co považuji za zlo. Nemohu přeci už předem rezignovat a tvrdit, že když budu mít strach, tak se prostě zhroutím a vše bude OK. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/12/2006 : 11:22:15
|
Richarde.
Zřejmě jsi mne nepochopil. Já myslím, že v dané situaci ani ta nenávist není čímsi, na čem bys přemýšlel. O tom o čem mluvíš bys mohl přemýšlet jako člověk kdesi ve štábu, či zázemí. V boji ne. O rezignaci jsem vůbec nemluvil. Ve válce žene strach člověka k mnohem vyšší aktivitě, než v běžném životě i když jsou lidé kteří ze strachu rezignují.To nepopírám. Ve válce, v boji člověk přemýšlí zcela jinak a pochopil bys to, kdybys to prožil. Vím, že to může být pod tvou úrovní,ale skus si někdy zahrát nějakou akční hru z válečným tématem a skus to prožívat jako skutečný voják, kterého mohou zastřelit. V tu chvíli je nepřítel pouze figurkou, která tě může zničit a vůbec nepřemýšlíš o tom, že je to člověk. A to je jen hra.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 12/12/2006 : 11:54:25
|
Banda skinheadů mne chtěla vyhodit z vlaku, když jsem se na ně nevhodně podíval. Nenávist jsem k nim necítil. Nevykládej mi tu o akčních hrách, to je zábava. Už jsem se i popral i když v současnosti už jsem moudřejší a boji se věnuji jen sportovně. ALe i v té největší rvačce jsem to já kdo hodnotil a kdo přemýšlel, i když možná ne ve slovech. Pokud se boj nezvrhne v nekontrolovanou adrenalinovou řež, je v něm vždy místo pro rozum a morálku.
Uvědom si prosím, že lidé nejsou stejní a právě proto je nutné být tolerantní. Pro mne je důležitá zejména snaha řídit svůj život. Jsem přesvědčen, že na bitevním poli hrají roli spíše vrušení (adrenalin) než nenávist. Nenávist je spíš něco co se projevuje mimo boj. Je to svého druhu útěk před svým strachem, je to útěk před svým svědomím. Tak to vidím já. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/12/2006 : 12:16:43
|
Richarde.
Vidíš a už jsme na jedné lodi,či břehu. Ty jsi vše bral s pohledu svého a já s pohledu tak nějak všeobecnějšího.Takových lidí jako ty není mnoho. Mnohem více je těch které jsem popisoval já. řeba já jsem se nikdy nepral, či spíše aktivně nepral. Dostal jsem kolikrát přes pusu už proto, že jsem byl nejmenší z třídy a neuměl jsem se prát. Jen jednou jsem podlehl vsteku a kluk o hlavu větší přišel naráz o čtyři zuby. On mne napadl a já jsem za to dostal dvojku z mravů. Potkal jsem jej po dvaceti letech když šel s bandou opilců a znovu mně napadl a přidali se i ostatní. Ten strach mně zmobilizoval a odešli s boulema všichni. To již jsem nebyl ten nejmenší,ale stejně velký jako oni. Od té doby jsem se nikdy nepral a potkal jsem také řadu takových kteří hledali záminku ke rvačce. Vždy jsem s toho nějak vybruslil.jednou se mně povedl husarský kousek. Ignoroval jsem, že se snaží začít rvačku a zeptal jsem se jednoho z nich na cestu k nádraží, jako by se nic nedělo. Oni s toho byli tak spitomělí, že mne tam odvedli a ještě se se mnou kamarádsky bavili a to bylo v Brně. Možná, kdybych se uměl prát jako ty nechal bych to dojít ke rvačce.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Sila...
