| Author |
 Topic  |
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
 Posted - 21/10/2011 : 19:49:42
|
(jde o pokračování topicu Ráj začíná vědeckým pokusem na mé zahradě viz http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1375 )
Podle mé Filosofie rovnováhy jsou živé mikroorganismy, zejména živé buňky schopny rozeznat a zapamatovat si, zda je chráníme, resp. krmíme či zda je zabíjíme, tedy i tyto živé mikroorganismy jsou schopny podle mé Filosofie rovnováhy základní myšlenkové-duševní (v tomto smyslu mají duši v náboženském slova smyslu) úvahy rozlišení a zapamatování si přítele a nepřítele. K nepřátelskému živému mikroorganismu se pak nejen tyto živé mikroorganismy ale i jejich blízké příbuzné živé mikroorganismy chovají nepřátelsky, resp. jej požírají, což se v našem makrosvětě zřejmě projeví jako spor, hádka, nemoc, bolest, válka, zranění, neštěstí, neúspěch, smrt apod. K přátelskému živému mikroorganismu se pak tyto živé mikroorganismy chovají přátelsky, resp. jej nepožírají a požírají ty živé mikroorganismy, které by jej chtěl sežrat, což se v makrosvětě projeví jako úspěch, klidný život (příkladem mohu být já jako slabý jedinec) či řada přátel a spolubojovníků, kteří jsou za mne ochotni se obětovat a bojovat (příkladem může být Stalin, který nechal zabít mnoho dospělých mužů svých skutečných i domnělých nepřátel, ale nezabíjel na rozdíl od Hitlera organizovaně ženy a děti a odstranil od moci Hitlera, který organizovaně zabíjel zejména židovské a romské ženy a děti, což je nejhorší možné zlo v našem světě, protože jde o působení největší možné smrti a bolesti v našem světě), šťastný a dlouhý život můj a mých dětí apod.
Přírodovědné prokázání schopnosti živých mikroorganismů rozeznat a zapamatovat si přítele a nepřítele by nebylo vyvrácením náboženství, ať již židovského nebo křesťanského (sám jsem římský-katolík), ale ukázalo by nám proč se vyplatí být dobrý (tj. působit co možná nejméně smrti a bolesti) a jak příroda, resp. Bůh prostřednictvím této přírody trestá zlo (tj. zbytečnou smrt a bolest) a odměňuje dobro (tedy nepůsobení zbytečné smrti a bolesti) živých tvorů, ve prospěch existence Boha by pak svědčila úvaha, že někdo zřejmě musel stvořit přírodu jako spravedlivou soustavu, která zřejmě samočinně trestá výše uvedené zlo a samočinně odměňuje výše uvedené dobro.
Zároveň by přírodovědné prokázání schopnosti živých mikroorganismů rozeznat a zapamatovat si přítele a nepřítele zakotvilo etiku jako prospěšnost konání výše uvedeného dobra a nekonání výše uvedeného zla v zákonitostech a silách přírody předurčujících odměnu takového dobrého a trest takového zlého jedince, nebylo by třeba zakotvovat etiku v Bohu, osobním přesvědčení, víře apod., ale bylo by ji možno zakotvit v přírodně-zákonitém osobním prospěchu v životě jedince.
Protože se nikdo na základě mé Filosofie rovnováhy dosud nerozhodl provést výše uvedený přírodovědecký pokus, resp. přírodovědecký důkaz mé Filosofie rovnováhy, že živé mikroorganismy, zejména živé buňky ale i bakterie a viry jsou schopny rozeznat a zapamatovat si přítele, který je krmí, a nepřítele, který je zabíjí, rozhodl jsem se ho provést a financovat osobně. Protože k danému přírodovědeckému pokusu nemám potřebné vzdělání, kontaktoval jsem svého veterináře, svého vrstevníka, svého spolužáka z vedlejší třídy B (já sám jsem byl třída A) ze základní školy s tím, že zaplatím potřebné vybavení a jeho čas strávený při tomto přírodovědném pokusu a on zajistí jeho odborné přírodovědné vedení.
První můj návrh našeho pokusu v Petriho misce byl:
V prvém případě použiji živé buňky, které budu krmit jinými živými buňkami a poté vezmu jednu tuto živou buňku a obklopím ji velkým počtem živých buněk, kterými se předtím krmila, zda v ní budou vidět a pamatovat si nepřítele.
A v druhém případě vezmu stejný druh živých buněk jako na začátku v prvém případě, které však budu na rozdíl od prvého případu krmit jinou stravou než v prvém případě a poté vezmu opět jednu z těchto krmících se živých buněk a obklopím ji velkým množstvím stejných živých buněk jako v prvém případě s tím, že tyto obklopující buňky by se k této obklopené živé buňce, tedy svému potencionálnímu pojídači, který však byl krmen dlouhodobě jinou stravou, měly chovat jinak než v prvém případě, protože dle výchozího předpokladu Filosofie rovnováhy tyto obklopující živé buňky by měly rozeznat a pamatovat si, že v případě výše uvedené obklopené živé buňky nejde o jejich nepřítele.
Když jsem to konsultoval se svým veterinářem, tak mi sdělil, že si myslí, že živé buňky se mohou živit pouze tkáňovými kulturami, při jejichž výrobě se používají opičí játra a které se krmí fetálním telecím sérem (při jehož výrobě dochází k usmrcení těhotné krávy a plodu telete nebo narozeného mláděte-telete) a nebo jsou krmeny želatinou, k jejíž výrobě se používají poražená zvířata, obojí je podle mé Filosofie rovnováhy nepřípustné a podle mého veterináře by obojí mohlo zkreslit výsledek našeho pokusu. Možná by podle mého veterináře stačil agar-rostlinná želatina. Pozn.: Agar (jinak též agar-agar) je přírodní polysacharid (lineární polymer galaktózy) s vysokou gelující schopností, který se vyrábí z červených mořských řas rodu Floridae. Používá se jako živné médium pro kultivaci mikroorganismů a rostlin. Taje při +96 °C a tuhne při +40 °C. (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Agar ).
Napadl-li Vás konkrétnější způsob provedení výše uvedeného přírodovědného pokusu, např. jaké použít mikroorganismy, za jakých podmínek a čím je živit tak mi prosím odpovězte v tomto topicu, podle mne přispějme tak společně k dobré věci.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 21/10/2011 : 19:50:47
|
Můj veterinář mi slíbil, že do pondělí 24.10.2011 popřemýšlí, jak výše uvedený přírodovědný pokus, resp. důkaz mé Filosofie rovnováhy uskutečnit.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 22/10/2011 17:32:14 |
 |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 22/10/2011 : 15:48:24
|
Po poradě se svými rodiči jsem došel k následujícímu postupu shora uvedené přírodovědného pokusu (který má za cíl dokázat, že živé mikroorganismy jsou schopny rozeznat a zapamatovat si přítele a nepřítele a tento jejich přátelský či nepřátelský vztah je pak základem veškeré smrti a bolesti všech živých organismů v přírodě, zejména pak člověka):
Nejdříve si pořídím kvasinky odolné vůči vysokému obsahu cukru, příkladem mohou být kvasinky ANCHOR WE 14 (dále též kvasinky) (viz http://www.topwine.estranky.cz/clanky/enologicke-suroviny/kvasinky/anchor/anchor-we--14.html ), které dle telefonického sdělení představitele společnosti TOP WINE s.r.o. (tel. 00420 775267152) mohou kvasit i při 40-50% obsahu cukru. Půl kila těchto kvasinek stojí cca 500,- Kč.
Dále budu pěstovat tyto kvasinky ve dvou koloniích, jedna bude dlouhodobě (cca 1/2 roku, do konce jara příštího roku) krmena cukrem z cukrové řepy a druhá rýžovým sirupem ( http://www.countrylife.cz/sirup-ryzovy-500g-bio-country-life ).
Zároveň na jaře příštího roku koupím a zasadím kořeny jeden rok staré cukrové řepy. Cukrová řepa je dle mého otce dvouletá rostlina, kde kořen-zdroj řepného cukru vyroste za jeden rok a květ a semena teprve druhý rok. Kořen se po prvním roce přes zimu vykope a na jaře znovu zasadí.
Dálší postup mého pokusu viz dva případy v úvodním příspěvku:
V prvém případě v létě příštího roku vezmu kvasinky krmené dlouhodobě řepným cukrem, naříznu bulvu, resp. kořen pokusné cukrové řepy, do řezu vložím tyto kvasinky a řez zaizoluji proti jiným škodlivým mikroorganismům 40-50% roztokem cukru z rýžového sirupu (podle mého otce při této koncentraci nebudou jiné kvasinky schopny napadnout tuto ránu kořene cukrové řepy a tato rána tak bude ošetřena i proti jiným mikroorganismům), zároveň by tento obsah cukru neměl bránit množení výše uvedených speciálních kvasinek. Podle mé Filosofie rovnováhy by mělo v tomto případě dojít k vražednému souboji mezi těmito kvasinkami krmenými dlouhodobě řepným cukrem a cukrovou řepou, protože cukrová řepa i tyto kvasinky budou v sobě vidět smrtelného nepřítele, živé buňky cukrové řepy zároveň poznají a zapamatují si, že se tyto kvasinky dlouhodobě krmily řepným cukrem, tedy jejich druhem a tyto kvasinky zároveň nebudou odlišovat mezi rýžovým sirupem z izolace rány cukrové řepy a živým tělem cukrové řepy, tyto kvasinky se budou chtít krmit obojím, i když budu výše uvedený roztok rýžového sirupu na výše uvedená ráně na kořeni pokusné cukrové řepy průběžně doplňovat.
V druhém případě v létě příštího roku vezmu kvasinky krmené dlouhodobě rýžovým sirupem (vyrobeným z rýže), tedy frutariánské(v pojetí mé Filosofie rovnováhy spravedlivé) kvasinky, naříznu bulvu, resp. kořen této rostliny, do řezu vložím tyto kvasinky a řez zaizoluji proti jiným škodlivým mikroorganismům 40-50% roztokem rýžového sirupu (podle mého otce při této koncentraci nebudou jiné kvasinky schopny napadnout tuto ránu kořene cukrové řepy a tato rána tak bude ošetřena i proti jiným mikroorganismům), zároveň by tento obsah cukru neměl bránit množení výše uvedených speciálních kvasinek. Podle mé Filosofie rovnováhy by v tomto případě mělo dojít ke klidnému soužití-symbióze kvasinek krmených dlouhodobě rýžovým sirupem a poraněné cukrové řepy, tyto kvasinky by se neměly krmit tělem cukrové řepy ale rýžovým sirupem, když budu výše uvedený roztok rýžového sirupu na výše uvedená ráně na kořeni cukrové řepy průběžně doplňovat, a cukrová řepa by neměla vidět v těchto kvasinkách dlouhodobě krmených rýžovým sirupem na rozdíl od shora v prvém případě uvedených kvasinek krmených dlouhodobě řepným cukrem svého smrtelného nepřítele, kterého by měl obranný systém pokusné cukrové řepy co nejdříve zahubit.
V případě předčasné smrti pokusné cukrové řepy v důsledku kvašení bych měl udělat laboratorní rozbor, zda důvodem této smrti byly výše uvedené kvasinky ANCHOR WE 14. V případě přirozené smrti pokusné cukrové řepy bych měl rovněž udělat laboratorní rozbor na přítomnost kvasinek ANCHOR WE 14, čímž bych dokázal výše uvedenou symbiózu (viz druhý případ) pokusné cukrové řepy s těmito kvasinkami. Laboratorní rozbor budu muset zadat třetí osobě, protože nemám elektronový mikroskop, který je potřeba na pozorování a rozlišení jednotlivých kvasinek.
Pozn.:
1)
ANCHOR WE 14 5. 9. 2011
ANCHOR WE 14
Jsou suché aktivní kvasinky vyšlechtěné ve vinařském institutu Nietvoorbij v Jižní Africe. Jsou určeny pro výrobu přírodně sladkých vín.
ANCHOR WE 14 jsou velice vhodné pro výrobu všech přírodně sladkých vín, četně ušlechtilých přívlastkových vín. Jsou odolné vůči toxinům vylučovaným Botritis cinerea a můžou lehko nastartovat fermentaci při vysokém obsahu cukru. Jsou citlivé na chlad a fermentace může být lehce zastavená snížením teploty na 10°C. krátký latentní interval, rychlé kvašení za optimálních podmínek, jsou ale citlivé k teplotním změnám. Konverzní faktor cukru na alkohol závisí na teplotě a může kolísat mezi 0,55 – 0,59.
Enologická charakteristika
Klasifikace : Sacharomyces cerevisiae
Koncentrace : 25 mld buněk na gram
Teplota fermentace : 17 – 30 °C, nesmí překročit 30°C.
Tolerance alkoholu : 14 % obj.
Odolnost na volný SO2 : 50 mg/l
Produkce pěny : nízká
Produkce glycerolu : 5 – 9 g/l
Produkce prchavých kyselin : méně než 0,25 g/l
Produkce acetaldehydu : nízká
Produkce vyšších alkoholů : nízká
Produkce H2S : nízká
Produkce SO2 : neprodukuje
Mírné požadavky na dusík
Fenotyp : killer
Dávkování a způsob použití
30 g/hl v normálních podmínkách. V těžkých podmínkách se doporučuje dávkování zdvojnásobit. Doporučuje se používání aktivantů a bioregulátorů, na plné využití charakteristik produktu.
Připravit v čistém vědru 5% cukerný roztok v objemu 10 l pro každý kg dávkovaného produktu. Používat nechlorovanou vodu o teplotě 35 – 38°C. Přidat kvasinky a zamíchat. Po 10 minutách znovu zamíchat a počkat dalších 10 min na dokonalou rehydrataci. V následujících 10 min, vlít zákvas do masy a zamíchat, při čem dbát, aby teplotní rozdíl mezi zákvasem a masou nebyl větší než 10 °C. V takovém případě přistoupíme k postupné aklimatizaci.
Balení
Vakuové po 1 kg, v krabicích po 10 kg. Uchovávat v originálním balení při teplotě 5 – 15 °C v suchu. Částečně použité vrecko opětovně uzavřít a uchovat v lednici při teplotě 4°C.
(viz http://www.topwine.estranky.cz/clanky/enologicke-suroviny/kvasinky/anchor/anchor-we--14.html )
2)
Sirup rýžový 500g BIO COUNTRY LIFE - Podrobná charakteristika
Rýžový sirup je přírodním sladidlem ...
Složení: Rýžový sirup, produkt kontrolovaného ekologického zemědělství
Návod k přípravě: ..., slouží jako náhražka cukru či medu.
Kalorická hodnota/energie (na 100g): 1323 kJ/316 kcal. Bílkoviny: 1,1 g. Sacharidy: 96 g (z toho fruktóza 0 g, glukóza 29 g, maltóza 45 g, polysacharidy 22 g). Tuky: 0,4 g
Skladování: Skladujte při teplotě do 20°C.
Legislativní zařazení: Přírodní sladidlo - sirup
(viz http://www.countrylife.cz/sirup-ryzovy-500g-bio-country-life )
3)
Kvasinky jsou jednobuněčné houbové mikroorganismy. ... Netvoří plodnice, množí se zejména nepohlavně a je pro ně charakteristický způsob dělení buněk, takzvané pučení. Mohou se množit i sexuálně tvorbou vřecek, které však nejsou uzavřená v žádných plodnicích (tedy askokarpech). Netvoří žádné pravé myceliální struktury, pouze pseudomycelium, které se podobá koloniím jednobuněčných organismů.
Kvasinky jsou hojně využívány v potravinářství a biotechnologiích. Používají se například při výrobě vína, piva nebo chleba. Využívá se jejich schopnosti kvašení. Jsou ale mezi nimi i původci nemocí, jako je např. Candida albicans.
Dýchání představuje velice účinný způsob využití cukru kvasinkou.[7] Z molekuly glukózy (C6H12O6) kvasinka získá energii postačující k syntéze až 38 molekul ATP. Vysoký energetický zisk však vyžaduje rozsáhlou počáteční energetickou investici do syntézy a údržby komplexního enzymového aparátu, a nevyplatí se, pokud je glukóza v nadbytku a přísun kyslíku je omezen, což odpovídá situaci v kynoucím těstě. V takové situaci se kvasinka uchyluje k lihovému kvašení (etanolové fermentaci).
(viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvasinky )
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 22/10/2011 17:34:04 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 24/10/2011 : 18:33:14
|
Majitel areálu, ve kterém mám svou kancelář, mi poradil, že výše uvedený pokus z hlediska průkaznosti by měl být proveden na větším počtu rostlin cukrových řep, proto jsem se rozhodl, že použiji pro každou výše uvedenou kolonii kvasinek tři rostliny cukrové řepy, celkem tedy tento pokus provedu na šesti cukrových řepách. Sousedé na mé zahradě mi poradili, že pokusné cukrové řepy z důvodu výše uvedené izolace rány rýžovým sirupem je třeba pěstovat ve foliovníku, a že tento můj pokus může mít význam např. z hlediska léčení různých nemocí např. rakoviny, jestliže tímto pokusem prokáži, že mikroorganismy výše uvedeným způsobem rozeznají a pamatují si svého přítele a nepřítele.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 24/10/2011 18:36:59 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 25/10/2011 : 16:13:55
|
Kolegyně ekonomického ředitele mého klienta mi poradila, že bulvu neboli kořen cukrové řepy pro přiložení kvasinek není možné řezat z důvodu velikosti rány a následné hniloby, ale je možno provést toto injekčně.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 25/10/2011 : 23:25:44
|
Můj veterinář mi poradil, abych k pokusu použil celkem 20 (tj. 10+10) rostlin cukrové řepy.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 26/10/2011 : 12:04:03
|
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Můj veterinář mi poradil, abych k pokusu použil celkem 20 (tj. 10+10) rostlin cukrové řepy.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
Z důvodu nejdůležitějšího pravidla mé Filosofie rovnováhy, tj. povinnosti každého působit co možná nejméně smrti a bolesti, a s ohledem na shora uvedený názor mého veterináře jsem se rozhodl k pokusu použít celkem 10 (tj. 5+5) rostlin cukrové řepy. Z toho 4 rostliny cukrové řepy nebudou infikovány kvasinkami, budou sloužit jako záložní rostliny.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
|
Edited by - Dalibor Grůza on 26/10/2011 12:35:59 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 28/10/2011 : 18:38:39
|
Záložní rostliny (4-9) zasadím a, půjde-li vše podle plánu, nechám přirozeně dožít, tím se pokusím odčinit svou vinu za svůj výše uvedený pokus a zároveň, jak řekl můj veterinář, budu mít kontrolní vzorek. Alkoholové kvašení výše uvedenými kvasinkami ANCHOR WE 14 by mělo probíhat bez přístupu kyslíku ze vzduchu (viz poznámka níže), proto bych měl do kořenu pokusné cukrové řepy vyvrtat válcovitý otvor, který naplním nikoliv až po okraj a budu doplňovat roztokem rozředěného rýžového sirupu o obsahu 40-50% cukru a výše uvedených kvasinek ANCHOR WE 14. Mezera mezi hladinou roztoku a vrcholem výše uvedeného válcovitého otvoru v kořenu cukrové řepy o maximálním objemu ve výši 1/10 (tj. 10%) objemu roztoku bude mít dva důvody. Za prvé, aby nepřetekl kvasící roztok. Za druhé, aby kysličník(oxid) uhličitý vznikající v rámci kvašení a vyplňující tuto mezeru mezi hladinou roztoku a vrcholem válcovitého otvoru v kořenu cukrové řepy izoloval roztok od okolního kyslíku ze vzduchu, aby mohlo řádně probíhat alkoholové kvašení. Z těchto dvou důvodů by měl být výše uvedený válcovitý otvor v kořenu cukrové řepy co možná nejvíce kolmý k povrchu země, aby výše uvedený roztok a také kysličník uhličitý vznikající kvašením neunikaly z tohoto otvoru v důsledku zemské gravitace, resp. své zemské tíhy. Výše uvedený rýžový sirup o hmotnosti 500 gramů zřejmě o obsahu 96/100 (tj. 96%) cukru (viz poznámka v příspěvku v tomto topicu výše) nutno naředit 567 gramy vody, abychom dosáhli obsahu cca 45% (tj. 45/100) cukru ve výše uvedeném roztoku. 45% obsah cukru v roztoku umožní bezproblémové kvašení, tj. přežití z tohoto roztoku (aby nemusely se živit tělem cukrové řepy) výše uvedených kvasinek ANCHOR WE 14, jejichž horní hranice je 50% (tj. 50/100) obsahu cukru, a zároveň co možná nejvíce izoluje ránu od jiných kvasinek (viz příspěvek v tomto topicu výše).
Pozn.:
Alkoholové kvašení je anaerobní fermentace typická pro kvasinky (rody Sacharomyces, Kluyveromyces) a některé bakterie (např. Zymomonas). Jedná se o mezofilní a acidorezistentní mikroorganismy. Tato fermentace vyžaduje přítomnost fosforu (např. dihydrogenfosforečnanu) a dusíku (např. NH4+). Z jednoduchých cukrů při ní vzniká ethanol a oxid uhličitý). (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD )
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 28/10/2011 20:09:43 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 04/11/2011 : 19:59:00
|
Nakonec jsem se rozhodl použít pro shora uvedený pokus kvasinky MAURIVIN PDM, jedná se o silné kvasinky schopné kvašení při vysokém obsahu cukru (zaručeno prodejcem 35%, avšak údajně možno až 45%) a nízkých teplotách 8-15 stupňů Celsia. Tyto kvasinky lze údajně použít při kvašení medoviny, kde má kvas dle mého otce obsah cukru cca 28%, tj. výsledná medovina má obvykle obsah 14% alkoholu vyrobeného kvasinkami z tohoto cukru (viz http://www.schimansky.cz/kvasinky-/kultivovane-nasadove-kvasinky-maurivin-pdm-baleni-pro-palenice ).
Dále je potřeba použít zřejmě nerafinovaný řepný cukr(objednal jsem zatím 10kg cukru na http://www.mandala-koprivnice.cz/prodej/ ) ke krmení kvasinek MAURIVIN PDM, protože jinak bych musel použít živnou sůl obsahující další živiny pro kvasinky kromě cukru, které by měly být v nerafinovaném řepném cukru obsaženy. Tomuto požadavku by měl vyhovovat rovněž níže uvedený rýžový sirup, který rovněž není zřejmě rafinovaný. Živná sůl se vyrábí zřejmě z mrtvol různých živých tvorů, jedná se o organickou látku.
Pro výrobu půl litru kvasu bych měl dle prodejce postupovat následovně do půl decilitru vlažné vody o teplotě 40 stupňů Celsia bych měl dát půl kávové lžičky kvasinek, po 15 minutách bych měl přidat půl kávové lžičky cukru do půl decilitru čisté vody a smíchat s roztokem kvasinek, tento 1dcl roztoku bych měl po dalších 15 minutách smíchat s roztokem 4 decilitrů roztoku o obsahu 45-47% cukru, takže ve výsledném půl litru roztoku kvasu pak bude cca 36%-37,6% obsahu cukru.
Silné kvasinky MAURIVIN PDM by měly výše uvedeným způsobem kvasit zhruba 2-3 týdny, když kvašení bude zpomaleno vysokým obsahem cukru a nepřítomností výše uvedené živné soli a naopak bude kvašení urychleno tím, že k němu bude docházet za pokojové teploty cca 20-30 stupňů Celsia. Jestli probíhá kvašení, bych měl poznat podle pukavého, praskavého zvuku bublin kvasu. Bude-li ukončen proces kvašení, tj. všechen cukr bude přeměněn na alkohol, dojde k zastavení pukavého, praskavého zvuku bublin kvasu, pak k pokračování kvašení bude třeba dolít vodu s cukrem.
Kvasinky a rýžový sirup je třeba skladovat v ledničce při teplotě cca 10 stupňů Celsia.
Při kvašení je třeba dbát toho, aby toto kvašení neprobíhalo ve velkém množství v uzavřených prostorách, aby se výrobce neotrávil kysličníkem uhličitým vzniklým při kvašení.
Pozn.:
1)
TYPE
Saccharomyces cerevisiae (var. bayanus)
FERMENTATION CHARACTERISTICS
RATE OF FERMENTATION
This strain is suitable for low fermentation temperatures due to its inherent vigour. PDM is a steady fermenter at lower temperatures (8-15°C) with a high demand for cooling or refrigeration control. PDM is a rapid rate fermenter at warmer temperatures (20-30°C) with a short lag time.
NITROGEN REQUIREMENT
Fermentation at high temperatures may result in accelerated depletion of free amino nitrogen in the must/juice. In these situations it may be necessary to add free or available nitrogen.
ALCOHOL TOLERANCE
This strain displays very good alcohol tolerance in the range 14-17% v/v.
...
USING ACTIVE DRIED WINE YEAST
Please note that no special equipment is required and the procedure can be accomplished in about 30 minutes. Cold water or juice containing preservatives will significantly decrease yeast viability during rehydration. Reconstituting 20g-40g of Maurivin dried yeast per 100 litres of must/juice will achieve a minimum of 5 x 106 viable yeast cells per ml of must/juice. This inoculation density will ensure a rapid onset of fermentation and dominance over wild yeast.
• Rehydrate Maurivin dried yeast by slowly sprinkling it into 5 to 10 times its weight of clean water/juice/must (no SO2) pre-heated to between 35 to 40°C. Gentle stirring may be used to improve yeast wetting.
• Allow to stand for 15 minutes without stirring.
• Adjust the temperature of the rehydrated yeast solution to within 5°C of the must/juice to be inoculated. This can simply be achieved by adding sufficient quantities of juice/must to the rehydrated yeast suspension at five minute intervals, to give successive 5°C reductions in temperature.
• Use the yeast within 30 minutes of rehydration.
• It is recommended that must/juice be inoculated 15°C or higher to avoid extended lag time.
• When the yeast are fermenting actively, careful temperature control can then be used to maintain the required rate of fermentation.
TYP Saccharomyces cerevisiae (var. bayanus)
FERMENTAČNÍ VLASTNOSTI
Míra fermentace
Tento druh je vhodný pro malé fermentaci teplotách díky své vlastní síle. PDM je stabilní fermentoru při nižších teplotách (8-15 ° C) s vysoký požadavek na chlazení nebo chlazení řízení. PDM je rychlým tempem kvašení na vyšší teploty (20 - 30°C) s krátkou prodlevu.
DUSÍK POŽADAVEK
Fermentace při vysokých teplotách může způsobit urychlené vyčerpání volných aminokyselin dusíku v Moštu / šťávy. V těchto situacích může být nutné přidejte volný nebo k dispozici dusík.
Tolerance vůči alkoholu
Tento kmen vykazuje velmi dobré tolerance alkoholu v rozmezí 14-17% v/v
...
Pomocí Active SUŠENÉ vinných kvasnic
Vezměte prosím na vědomí, že žádné speciální zařízení, je nutné a postup lze provést asi 30 minut. Studené vody nebo džusu obsahují konzervační látky se výrazně sníží životnost kvasinek během rehydratace. Rozpuštěním 20 g, 40 g sušených Maurivin kvasnic na 100 l moštu / šťáva dosáhne minimálně 5 x 106 životaschopné kvasinkových buněk na ml Moštu / šťávy. Toto očkování hustota zajistit rychlou nástup kvašení a nadvlády nad divokých kvasinek.
• znovuzavodnit Maurivin sušené kvasnice pomalým skrápění se na 5 až 10 násobek jeho váhy čisté vody / šťávy / moštu (Bez SO2) předem zahřáté na 35 až 40 ° C. Může být použita ke zlepšení droždí smáčení.
• Nechá se stát 15 minut bez míchání.
• Teplotu rehydrataci droždí roztoku do 5 ° C, moštu/ šťávy naočkované. Toho lze jednoduše dosáhnout tím, že přidá dostatečné množství šťávy /moštu k rehydrataci suspenze kvasinek v pětiminutových intervalech, aby bylo dáno postupné 5 ° C snížení teploty.
• Použijte kvasnice do 30 minut po rehydrataci.
• Doporučuje se, aby je / šťávě naočkovat 15 ° C nebo vyšší, aby se zabránilo rozšířené prodlevu.
• Při kvašení kvasinky jsou aktivní, opatrní regulaci teploty pak mohou být použity k udržení požadované rychlosti kvašení.
( http://www.maurivin.com/media/29.pdf )
2)
Rafinace cukru
V této fázi výroby si vysvětlíme, jakým způsobem se získává ze surového cukru žlutohnědé barvy cukr rafinovaný, bílý.
Rafinace je „bělení“ cukru. Při rafinaci se surový cukr (má žlutohnědou barvu) rozmíchá s nasyceným cukerným roztokem, sirobem a vzniklá surovina se čistí promýváním vodou v odstředivkách. Částečně rafinovaný cukr se rozpouští v horké vodě na cukerný roztok, který se dále čistí odbarvením a filtrací.
K odbarvování se používá adsorpce látek na aktivní uhlí a ionexy. Čistý 75% roztok sacharosy se svařuje, krystalizuje, odstřeďuje a zároveň bělí čistým cukerným roztokem.
( http://projektysipvz.gytool.cz/ProjektySIPVZ/Default.aspx?uid=381 )
3)
Sirup rýžový 500g BIO COUNTRY LIFE
Rýžový sirup se vyrábí hydrolýzou rýžového škrobu s využitím přirozených enzymů.
(viz http://www.countrylife.cz/sirup-ryzovy-500g-bio-country-life )
Hydrolýza je rozkladná reakce, při které se spotřebovává voda (při každém kroku jedna molekula); např. celulóza se při hydrolýze štěpí na kratší řetězce - až na monomery. Patří do skupiny solvolytických reakcí.
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrol%C3%BDza)
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 04/11/2011 20:13:48 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 10/11/2011 : 16:59:42
|
Pěstování kvasinek
Dnes jsem založil výše uvedeným způsobem pokusnou kulturu kvasinek MAURIVIN PDM (cca 0,2 gramu) živených nerafinovaným řepným cukrem (dále též jako vzorek A) za pokojové teploty v 0,5 litru roztoku v láhvi s úzkým hrdlem. Shora uvedený 0,1 litr vody s kávovou lžičkou nerafinovaného řepného cukru byl za běžné teploty z vodovodu. Ve shora uvedeném 0,4 litru cukerného roztoku jsem smíchal 188 gramů nerafinovaného řepného cukru a 212 gramů(tj. centilitrů) vody z vodovodu. Cukr je nutné ve vodě před spojením s kvasinkami vždy co možná nejlépe rozpustit.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
Dávkování kvasinek MAURIVIN PDM:
Dávkování a způsob použití
20 – 30 g/hl v normálních podmínkách. V těžkých podmínkách se doporučuje dávkování zdvojnásobit.
(viz www.topwine.estranky.cz/clanky/enologicke-suroviny/kvasinky/maurivin/maurivin-pdm.html" target="_blank">http://www.topwine.estranky.cz/clanky/enologicke-suroviny/kvasinky/maurivin/maurivin-pdm.html ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 12/11/2011 11:06:16 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 12/11/2011 : 11:02:12
|
V moštu vzorku B probíhalo rychlé kvašení od včerejška, kdy vzorek B o výšce válce cca 9 centimetrů(dále též cm) vytvořil cca 4 cm pěny, proto jsem do něj přidal 50 gramů výše uvedeného rýžového sirupu, čímž jsem zvýšil obsah cukru ve vzorku B na cca 42% jeho obsahu. Přidání cukru probíhalo tak, že jsem v moštu vzorku B ve zvláštní nádobě rozpustil co možná nejlépe 50 gramů tohoto rýžového sirupu. Za hodinu a 25 minut po tomto přidání se pěna téměř ztratila.
Válcovitý tvar láhví s pokusnými kulturami kvasinek(dále též mošt) má průměr kruhového dna 7,5 cm a výšku 18,5 cm, mošt vzorku A měl výšku na začátku pokusu cca 8,5 cm a mošt vzorku B cca 9 cm, po přidání 50 gramů rýžového sirupu do vzorku B má tento nyní výšku válce cca 9,5 cm.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
Obrázky pokusu:
www.facebook.com/media/set/?set=a.2191928879983.2110579.1299966627&type=1&l=e4a9618b69" target="_blank">http://www.facebook.com/media/set/?set=a.2191928879983.2110579.1299966627&type=1&l=e4a9618b69 , www.facebook.com/media/set/?set=a.2191994401621.2110582.1299966627&type=1&l=1ffa7e0595" target="_blank">http://www.facebook.com/media/set/?set=a.2191994401621.2110582.1299966627&type=1&l=1ffa7e0595 |
Edited by - Dalibor Grůza on 12/11/2011 21:53:42 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 14/11/2011 : 12:26:17
|
V moštu nového vzorku B probíhalo opět rychlé kvašení ode dneška 8:48 hod., kdy vzorek B o výšce válce cca 8,2 cm vytvořil cca 2 cm pěny, proto jsem do něj přidal 100 gramů výše uvedeného rýžového sirupu, čímž jsem zvýšil obsah cukru ve vzorku B na cca 44% (monosacharidů a disacharidů, nepočítám 13% polysacharidů zejména škrobu, které vinné kvasinky MAURIVIN PDM zřejmě nejsou schopny prokvasit) jeho obsahu. Přidání cukru probíhalo tak, že jsem v moštu vzorku B ve zvláštní nádobě rozpustil co možná nejlépe 100 gramů tohoto rýžového sirupu. Za 17 minut po tomto přidání se pěna téměř ztratila.
Mošt vzorku B po přidání 100 gramů rýžového sirupu do vzorku B má nyní výšku válce cca 9,5 cm.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
Obrázky pokusu:
www.facebook.com/media/set/?set=a.2200262248312.2110801.1299966627&type=1&l=1880a43162" target="_blank">http://www.facebook.com/media/set/?set=a.2200262248312.2110801.1299966627&type=1&l=1880a43162
Pozn.:
Amylolysis, or the amylolytic process, is the conversion of starch into sugar by the action of acids or enzymes like amylase.
The amylolytic process is used in the brewing of alcohol from grains. Since grains contain starches but little to no simple sugars, the sugar needed to produce alcohol is derived from starch via the amylolytic process. In beer brewing, this is done through malting. In sake brewing, the mold Aspergillus oryzae provides amylolysis.
Amylolysis nebo Amylolytické procesu je přeměna škrobu na cukr působením kyselin nebo enzymů jako amylázy.
Amylolytické proces je používán při vaření alkoholu z obilí. Od zrna obsahují škroby, ale malý k žádné jednoduché cukry, cukr potřebné k výrobě alkoholu je odvozen ze škrobu přes Amylolytické procesu. V pivovarnictví , děje se tak pomocí sladování . V zájmu vaření, plíseň Aspergillus oryzae poskytuje amylolysis.
(viz http://en.wikipedia.org/wiki/Amylolytic_process ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 14/11/2011 12:45:58 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Přírodovědný důkaz úspěchu milosrdných
