| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 18/08/2011 : 08:39:50
|
Mareg.
Vítám tě mezi námi. Má takové tušení, že Absolut má pouze snahu ukázat svou absolutní dokonalost,ale v rukách nemá absolutně nic.
Sláva |
 |
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 18/08/2011 : 17:18:29
|
To Sláva
Patláma patláma bžuch. Ani tisíc cizích učeně znějících slov nenahradí chybějící rozum. Každý důsledek má svou příčinu,není důsledku bez příčiny.U některých důsledků však příčina není známa a pak mnozí lidé nahrazují skutečnou a nepoznanou příčinu nadpřirozenem.Myslet komplexne je možno pouze v rámci poznání.Čím více je poznáno skutečných příčin daných důsledků, tím může být přemýšlení komplexnejší.Absolutno je podmíněno vševědoucností,kterou nikdo z lidí nevládne.Říkat absolutno směsi skutečných a náhradních(nadpřirozených) souvislostí mezi příčinami a následky je natolik odvážné, že si to dovolí maximálně člověk mentálně omezený.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jsem vděčný za každou reakci, nicméně tvé příspěvky jsou často vedeny spíše v rovině osobní, nežli v rovině věcné...
Když pominu první a poslední větu tvého článku, které nemají žádnou vypovídající hodnotu, krom výše zmíněné...máme zde pokus o jakousi věcnou argumentaci opřenou o mnoho osobních mýtů, vzájemně si odporujících tvrzení, chybné interpretace, které činí tvůj článek ve svém důsledku absurdním.
Absolutní racionální systém ctí především nutnou logickou zákonitost, vyplývající ze samotné podstaty logiky absolutna. Tato zákonitost říká: ,, co je kladné, nemůže být současně označeno jako záporné...kladné a záporné jsou vzájemně relativní teze tvořící jeden celek a proto je každá z tezí relativní nejen jedna vůči druhé, ale také ve vtahu k celku. Co je tedy relativní (částečné), nemůže být současně označeno za absolutní...
Příklad:
Duha je absolutní spektrum barev přičemž jednotlivé barvy jsou jejími jednotlivými částmi ve vzájemné opozici, např. Červená není modrá, neboť každá z barev stojí samostatně na odvrácené straně spektra s nízkou a vysokou frekvencí. Stejně, jako nemůžeme jednotlivé barvy nazývat jinými pojmy, než ve skutečnosti jsou, nemůžeme je ani v tomto jednotlivém pojetí označit slovem pro celek, v tomto případě duhou...
Na uvedeném příkladu je vyjádřena logika absolutna ve své vzájemně relativní opozici, přičemž tato logika je zároveň podstatou a logikou rozumu jako takového ve svém absolutním důsledku!!!
Aplikuji-li výše uvedený vzorec na článek uživatele Sláva, profilují se mi v jeho textu, jako celku...podstatné logické rozpory...
1) Základní premisa č.1 -Myslet komplexne je možno pouze v rámci poznání.Čím více je poznáno skutečných příčin daných důsledků, tím může být přemýšlení komplexnejší.Absolutno je podmíněno vševědoucností,kterou nikdo z lidí nevládne.
2) Základní premisa č.2 -Každý důsledek má svou příčinu,není důsledku bez příčiny.
3) Ničím nepodložené subjektivní tvrzení, tak, jak bylo použito -U některých důsledků však příčina není známa a pak mnozí lidé nahrazují skutečnou a nepoznanou příčinu nadpřirozenem.
4) Absurdní závěr vycházející z nepodloženého tvrzení 3) - Říkat absolutno směsi skutečných a náhradních(nadpřirozených) souvislostí mezi příčinami a následky je natolik odvážné, že si to dovolí maximálně člověk mentálně omezený.
5) Pravdivé tvrzení - Ani tisíc cizích učeně znějících slov nenahradí chybějící rozum.
Shrnutí: 5) je věta pravdivá, neboť ucelený textový útvar bez vnitřní logiky (rozumu), především v našem uvedeném pojetí...má buďto jen omezenou, nebo žádnou vypovídající hodnotu...
4) je věta nepravdivá...nevychází z reálného základu, nýbrž z relativního subjektivního přání uživatele Sláva... tvrzení 3) -(sofisma)
3) Z první věty nemusí zákonitě vyplývat věta druhá...relativizováno slovem mnozí...
2) Základní premisa č.2 relativizující premisu č.1
1) Základní premisa č.1 relativizující premisu č.2
Závěr: 5) -věta pravdivá
4) a 3) –subjektivní stanovisko
2) a 1) – objektivní věcná tvrzení, avšak vzájemně se negující...
Konečné shrnutí: 5) -věta pravdivá
Co je ale závažnější... zásadní rozpor mezi tím, co vychází z tvé hlavy a hlavy...hlavy a tvého nitra:
Myslet komplexne je možno pouze v rámci poznání.Čím více je poznáno skutečných příčin daných důsledků, tím může být přemýšlení komplexnejší.Absolutno je podmíněno vševědoucností,kterou nikdo z lidí nevládne...
Jak můžeš po tomto současně tvrdit toto: Každý důsledek má svou příčinu,není důsledku bez příčiny...jsi snad vlastníkem toho prvního (vševědoucnosti)?...
jak můžeš po těchto dvou neslučitelných vyjádřeních tvrdit ještě toto: Říkat absolutno směsi skutečných a náhradních(nadpřirozených) souvislostí mezi příčinami a následky je natolik odvážné, že si to dovolí maximálně člověk mentálně omezený....je to možné, leda, že by pro tebe platilo toto: U některých důsledků však příčina není známa a pak mnozí lidé nahrazují skutečnou a nepoznanou příčinu nadpřirozenem...
no a v konečném důsledku pak především ještě toto: Patláma patláma bžuch. Ani tisíc cizích učeně znějících slov nenahradí chybějící rozum.
Otázka tedy zní: -platí premisa č. 1, nebo premisa č.2
-proč se dovoláváš absolutního vědění, jestliže jsi absolutno označil za nadpřirozeno?
Buď zdráv...
Absolut
|
|
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
Posted - 18/08/2011 : 22:24:38
|
to Absolut
U Slávy, zdá se, jsi docílil svou kritiku nikoliv tím, že bys odhalil, že napsal úplný nesmysl, ale tím, že jsi přehodil pořadí vět, neboť skoro každý jistě považuje věty:"Každý důsledek má svou příčinu, není důsledku bez příčiny. U některých důsledků však příčina není známa a pak mnozí lidé nahrazují skutečnou a nepoznanou příčinu nadpřirozenem." Za tezi, která je následně upravená na pravou míru pomyslným "ale", s kterým teprve, jak to ostatně dokazuje zbytek vět, přichází pravý smysl řečeného. Kritika se tak spíš podobá slovíčkaření. Ale nechci mluvit za něj.
Ale pár poznámek k úvaze, které spíše připisuji proto, abych mohl něco napsat o kauzalitě, což mě samotnému přijde podnětné.
Nebudu se vyjadřovat k tomu, jak se filosofie stává fenoménem pro člověka, protože v té myšlence je podstatnější ona kauzalita, kterou by ostatně a se stejným efektem a méně matoucím způsobem mohl naznačit i kulečníkový šťouch. Myšlenka kauzality se následně stává branou k absolutnu, které je popsáno mnoha opisy, které však mají za úkol jen znovu zdůraznit jeho absolutnost. Odvození všech stavů, logický systém, který má základ ve vlastnostech jako „Je rub i líc či je součet všech kladných i záporných čísel“ není více popsáno a čtenář je nucen věřit autorovi asi stejně, jako může uvěřit kamarádovi, který tvrdí, že přeskočí tu vysokou tyč či udělá 50 kliků. Zůstává tedy spíš stále u:“až to uvidíte, budete čumět!“
To však není jediný problém, protože myšlenka kauzality je jen idealizace zažitého, přenesení několika pozorování na vlastnost všeho, z čehož pak logicky vyplývá, že musí být první příčina, ke které je stejnou logikou již předem přiřazena vlastnost, tj. nic jí nepředchází. Tomu pak samozřejmě nemůže dostát nic jiného než to, co je příčinou samo sebe a pro to je ustálený název „absolutno“. Kauzalita sama o sobě by jako hypotéza obstát mohla, ale dosazení prvotní příčiny je možné jen tehdy, uděláme-li z ní absolutně poznaný princip, přijmeme-li něco nedokázaného jako jeden ze stavebních kamenů. To však dalece překračuje meze hypotézy a tím i přistup vědy. Rozum zde klade něco, na co již nemá právo. Co z toho plyne? Buď to, že již k tomuto poznání je třeba něco, co překračuje obyčejný rozum, racionalitu, metody klasické vědy a právě to je pak třeba umět sdělit, předat, aby mohla být zachována jasná a soudržná struktura, kterou vyžaduje věda, vždyť právě tento poznatek se má stát jejím základem anebo nejde o vědu a ani toto učení nebude schopno být jejím základem.
Příště doplním ještě něco ke kauzalitě, dnes to už nedám.
P. |
Edited by - pet_kroku on 19/08/2011 08:32:18 |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 20/08/2011 : 00:00:25
|
To all, to pet_kroku
Děkuji za podnětnou reakci...
---------------------------------------------------------------------------------------------------
U Slávy, zdá se, jsi docílil svou kritiku nikoliv tím, že bys odhalil, že napsal úplný nesmysl, ale tím, že jsi přehodil pořadí vět, neboť skoro každý jistě považuje věty:"Každý důsledek má svou příčinu, není důsledku bez příčiny. U některých důsledků však příčina není známa a pak mnozí lidé nahrazují skutečnou a nepoznanou příčinu nadpřirozenem." Za tezi, která je následně upravená na pravou míru pomyslným "ale", s kterým teprve, jak to ostatně dokazuje zbytek vět, přichází pravý smysl řečeného. Kritika se tak spíš podobá slovíčkaření. Ale nechci mluvit za něj.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Na příspěvku Slávy, kterého tímto zdravím, jsem chtěl především ukázat nutnost logické konzistence...věty jako celku a článku jako celku, neboť jde o sdělení jedné osoby...Sláva zde tvrdí, že: ,,Myslet komplexne je možno pouze v rámci poznání.Čím více je poznáno skutečných příčin daných důsledků, tím může být přemýšlení komplexnejší.Absolutno je podmíněno vševědoucností,kterou nikdo z lidí nevládne“, ale současně zde cosi absolutně tvrdí: Každý důsledek má svou příčinu,není důsledku bez příčiny.U některých důsledků však příčina není známa a pak mnozí lidé nahrazují skutečnou a nepoznanou příčinu nadpřirozenem.
Proto jsem Slávovi položil otázky: -platí premisa č. 1, nebo premisa č.2
-proč se dovoláváš absolutního vědění, jestliže jsi absolutno označil za nadpřirozeno?
Pokud bych já byl na místě Slávy, řekl bych, že obě premisy jsou platné, protože zde jde v prvním předpokladu o požadavek na stav subjektivní a v druhém předpokladu o stav objektivní. Problém u Slávy je, že si při stavu svého subjektivního poznání nemůže dovolit ani jedno z tvrzení, nemá-li v premise 1. absolutní poznání o nutnosti absolutního poznání a v premise 2. totéž!!!
Proto, se snažím položit vědě absolutno a jeho logiku za fundamentální základ systému vědy, nikoli v pojetí již všeho poznaného, ale v pojetí univerzálního principu z kterého bude možné...ještě nepoznané s absolutní jistotou odvodit!!!
Vycházím z předpokladu, že v systému vědy vedoucím k absolutnímu poznání stačí objektivní poznání podstaty samotného principu absolutna, což toto poznání činí současně poznáním absolutním (není to popis toho co je za dveřmi, ale je to dokonalý klíč od těchto dveří k pohledu na to, co je za nimi...je to světlo poznání kterým můžeme postupně v závislosti na syntéze věd...prosvítit celou nepoznanou krajinu!!!
Co se týče kauzality, můžeme pozorovat její podmíněnost a závislost na mnoha faktorech vycházejících jak z povahy a stavu samotné příčiny, tak závislosti na charakteru daného jsoucna ve kterém se děj odehrává, či apriorních možností předmětu pro výsledný stav ve smyslu důsledku. V kauzálním principu platí určitá danost (zákonitost) kterou nelze z povahy samotných příčin nijak překročit...důsledek nemůže být z kvalitativního hlediska větší nežli jeho příčina, důsledek může být příčiny maximálně roven -(zákon o zachování energie a hmoty, nebo třeba jen pouhá logická konstrukce jako obraz stavu moudrosti kohokoli z nás apod.).
,,Svůj“ systém neodvozuji pouze z kauzálního principu, ale z mnoha dalších apodiktických jevů...zde jsem si pouze vypůjčil důkaz o podmíněnosti bytí a jsoucna jako takového...
Svoji teorii mohu také přímo odvozovat od fenoménu samotné racionality (jejích podmínek), astronomického předpokladu singularity ,,počátečního stavu“ vesmíru, teorie černých děr, složení atomů, elektrické energie, magnetismu, světla (příklad duhy- to pet_kroku -zaměřil jsi pozornost na kauzalitu, ale tento příklad si znovu přečti...to co je v něm...to je to podstatné), vlnové frekvence, rovnováhy, střídání noci a dne, sociální diference, morálky, vlastního já, nebo třeba z náhody...
Můj systém je především koncept vědy, nikoli absolutní opis reality, který vychází z mnoha pozorování, z nichž je dedukován základní předpoklad nutné jednotné podstaty pozorovaných jevů a následný předpoklad možné indukce z tohoto dedukovaného jednotného předpokladu. Tento systém, je indukt-deduktivní metodou... nástrojem harmonické...reflexní vědy v absolutním dosahu.
Dosazení absolutna a jeho logiky do systému věd např. řeší i otázku nutné dosavadní pochybnosti v oblasti filosofie, neboť přijmutí neabsolutní teorie by znamenalo přijmutí toho, co je částečné za celek, což z absolutního hlediska logiky (příklad o duze) není možné...náš přirozený rozum obsahuje-li prvek zdravé sebereflexe je v nutné jednotě s touto absolutní logikou. Jestliže k tomu, abychom byli schopni rozumět jsoucnu jako celku, potřebujeme mít také teorii celku, racionální systém postavený na samotné podstatě a principu logiky...absolutní racionální systém věd k pochopení absolutního racionálního systému reality!!!...(nikoli relativní...nedokonalou vědu)!!!
Kauzální princip je možné prozatím jako předmět zkoumání přibližně (nikoli absolutně) formulovat, avšak není možné pro jeho dosavadní, třeba jen časově podmíněné neuchopení, zavrhnout celou vědu... je nutné vydat se pouze jinou cestou, neboť i tou můžeme dojít do Říma a potom z nejvyšší věže uvidět i poslední kamínek mozaiky obrazu dokonalého světa...
Absolut
|
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 20/08/2011 : 00:12:59
|
Není možné položit vědě jiný pevnější základ...než základ
ABSOLUTNÍ!!!
Absolut
|
|
|
|
Pepeeeee
Aktivní uživatel
Czech Republic
155 Posts |
Posted - 21/08/2011 : 11:55:00
|
quote:
Originally posted by Absolut
To all, to pet_kroku
Děkuji za podnětnou reakci...
---------------------------------------------------------------------------------------------------
U Slávy, zdá se, jsi docílil svou kritiku nikoliv tím, že bys odhalil, že napsal úplný nesmysl, ale tím, že jsi přehodil pořadí vět, neboť skoro každý jistě považuje věty:"Každý důsledek má svou příčinu, není důsledku bez příčiny. U některých důsledků však příčina není známa a pak mnozí lidé nahrazují skutečnou a nepoznanou příčinu nadpřirozenem." Za tezi, která je následně upravená na pravou míru pomyslným "ale", s kterým teprve, jak to ostatně dokazuje zbytek vět, přichází pravý smysl řečeného. Kritika se tak spíš podobá slovíčkaření. Ale nechci mluvit za něj.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Na příspěvku Slávy, kterého tímto zdravím, jsem chtěl především ukázat nutnost logické konzistence...věty jako celku a článku jako celku, neboť jde o sdělení jedné osoby...Sláva zde tvrdí, že: ,,Myslet komplexne je možno pouze v rámci poznání.Čím více je poznáno skutečných příčin daných důsledků, tím může být přemýšlení komplexnejší.Absolutno je podmíněno vševědoucností,kterou nikdo z lidí nevládne“, ale současně zde cosi absolutně tvrdí: Každý důsledek má svou příčinu,není důsledku bez příčiny.U některých důsledků však příčina není známa a pak mnozí lidé nahrazují skutečnou a nepoznanou příčinu nadpřirozenem.
Proto jsem Slávovi položil otázky: -platí premisa č. 1, nebo premisa č.2
-proč se dovoláváš absolutního vědění, jestliže jsi absolutno označil za nadpřirozeno?
Pokud bych já byl na místě Slávy, řekl bych, že obě premisy jsou platné, protože zde jde v prvním předpokladu o požadavek na stav subjektivní a v druhém předpokladu o stav objektivní. Problém u Slávy je, že si při stavu svého subjektivního poznání nemůže dovolit ani jedno z tvrzení, nemá-li v premise 1. absolutní poznání o nutnosti absolutního poznání a v premise 2. totéž!!!
Proto, se snažím položit vědě absolutno a jeho logiku za fundamentální základ systému vědy, nikoli v pojetí již všeho poznaného, ale v pojetí univerzálního principu z kterého bude možné...ještě nepoznané s absolutní jistotou odvodit!!!
Vycházím z předpokladu, že v systému vědy vedoucím k absolutnímu poznání stačí objektivní poznání podstaty samotného principu absolutna, což toto poznání činí současně poznáním absolutním (není to popis toho co je za dveřmi, ale je to dokonalý klíč od těchto dveří k pohledu na to, co je za nimi...je to světlo poznání kterým můžeme postupně v závislosti na syntéze věd...prosvítit celou nepoznanou krajinu!!!
Co se týče kauzality, můžeme pozorovat její podmíněnost a závislost na mnoha faktorech vycházejících jak z povahy a stavu samotné příčiny, tak závislosti na charakteru daného jsoucna ve kterém se děj odehrává, či apriorních možností předmětu pro výsledný stav ve smyslu důsledku. V kauzálním principu platí určitá danost (zákonitost) kterou nelze z povahy samotných příčin nijak překročit...důsledek nemůže být z kvalitativního hlediska větší nežli jeho příčina, důsledek může být příčiny maximálně roven -(zákon o zachování energie a hmoty, nebo třeba jen pouhá logická konstrukce jako obraz stavu moudrosti kohokoli z nás apod.).
,,Svůj“ systém neodvozuji pouze z kauzálního principu, ale z mnoha dalších apodiktických jevů...zde jsem si pouze vypůjčil důkaz o podmíněnosti bytí a jsoucna jako takového...
Svoji teorii mohu také přímo odvozovat od fenoménu samotné racionality (jejích podmínek), astronomického předpokladu singularity ,,počátečního stavu“ vesmíru, teorie černých děr, složení atomů, elektrické energie, magnetismu, světla (příklad duhy- to pet_kroku -zaměřil jsi pozornost na kauzalitu, ale tento příklad si znovu přečti...to co je v něm...to je to podstatné), vlnové frekvence, rovnováhy, střídání noci a dne, sociální diference, morálky, vlastního já, nebo třeba z náhody...
Můj systém je především koncept vědy, nikoli absolutní opis reality, který vychází z mnoha pozorování, z nichž je dedukován základní předpoklad nutné jednotné podstaty pozorovaných jevů a následný předpoklad možné indukce z tohoto dedukovaného jednotného předpokladu. Tento systém, je indukt-deduktivní metodou... nástrojem harmonické...reflexní vědy v absolutním dosahu.
Dosazení absolutna a jeho logiky do systému věd např. řeší i otázku nutné dosavadní pochybnosti v oblasti filosofie, neboť přijmutí neabsolutní teorie by znamenalo přijmutí toho, co je částečné za celek, což z absolutního hlediska logiky (příklad o duze) není možné...náš přirozený rozum obsahuje-li prvek zdravé sebereflexe je v nutné jednotě s touto absolutní logikou. Jestliže k tomu, abychom byli schopni rozumět jsoucnu jako celku, potřebujeme mít také teorii celku, racionální systém postavený na samotné podstatě a principu logiky...absolutní racionální systém věd k pochopení absolutního racionálního systému reality!!!...(nikoli relativní...nedokonalou vědu)!!!
Kauzální princip je možné prozatím jako předmět zkoumání přibližně (nikoli absolutně) formulovat, avšak není možné pro jeho dosavadní, třeba jen časově podmíněné neuchopení, zavrhnout celou vědu... je nutné vydat se pouze jinou cestou, neboť i tou můžeme dojít do Říma a potom z nejvyšší věže uvidět i poslední kamínek mozaiky obrazu dokonalého světa...
Absolut
Na tohle nebude nikdo reagovat? Někdo to udělejte, protože jinak se asi neudržím a budu hodně vulgární. |
|
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
Posted - 22/08/2011 : 11:41:16
|
To Absolut
Zas jsi jako uvaděč, průvodce pořadem, který neboť už viděl, co druzí uvídí za malou chvilku, bujarým hlasem vykřikne: "Přivítejte Pepu Absolutního, živý důkaz převratého!" Divadlem zaburácí potlesk, ale zpoza opony nikdo nevyjde.
Mluvíš o tom, co vše dokáže tvá metoda vyřešit, ale chybí mi aplikace na nějaký podstatný problém, přičemž předmětné, verbální, jasné uchopení celku není pro filosofii takový problém a k celku přistupuje jinak, viz. třeba Heidegger, Levinas, Rosenzweig (jeho absolutní empirismus by tě mohl zajímat). Věda pak tento problém řeší ověřováním svých závěrů na realitě, tedy ani tam nehrozí konec vědy jako takové. Proto nemá ani tvůj poslední argument:"Kauzální princip je možné prozatím jako předmět zkoumání přibližně (nikoli absolutně) formulovat, avšak není možné pro jeho dosavadní, třeba jen časově podmíněné neuchopení, zavrhnout celou vědu," který zdůvodňuje a přiznává(!?)iracionální krok a tedy krok, který odstraňuje přidavek "vědecký" z tvé teorie, žádnou váhu. Vypadá to spíš, že z důvodu zachování vědy, přistupuješ na nevědeckost, či nebyla snad tato věta reakcí na mou kritiku tvého použití kauzality?
P. |
Edited by - pet_kroku on 22/08/2011 16:16:00 |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 31/08/2011 : 20:09:13
|
To pet_kroku
Mohl bych Tě odkázat na motto kapitoly, nicméně...položím Ti pět jednoduchých tématických otázek:
1.) Existuje kauzalita?
2.) Existuje absolutno?
3.) Co je příčinou důsledku v řetězci kauzality?
4.) Co je příčinou absolutna?
5.) Co je to logika a v čem má svůj původ?
Absolut
|
|
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
Posted - 31/08/2011 : 22:02:05
|
to Absolut
Vracíme se k tomu, na co jsem již reagoval, ale budiž.
1.) Existuje kauzalita? ... existuje sklon vnímat věci kauzálně
2.) Existuje absolutno? ... existuje nepředmětno, které právě proto, že nelze předmětně, objektivně zachytit, vykazuje některé shodné vlastnosti s absolutnem. Příčiny nezachytitelnosti pak mohou být různé, třeba i taková, že tu danou věc potřebujeme, a když jí zachytíme objektivně, vlastně bychom tím ustavili i naší vlastní pozici, naší odpovědnost. Tu však z nějakého důvodu nemůžeme přijmout (smrt) či nechceme a tudíž se zdá ona věc stále nevypotřebovatelná, nepředmětně uchopitelná. Uchopitelnost jí tedy v jistém smyslu zbavuje opory.
3.) Co je příčinou důsledku v řetězci kauzality? Příčina je poslední poznaná skutečnost, která se zdá mít spojitost s důsledkem či lépe, které se objevuje ve stejných případech jako důsledek, který je však zpožděný.
4.) Co je příčinou absolutna? Jak už jsem psal, tahle otázka je pro mě spíše jazykový problém, nikoliv problém, který má základ ve skutečnosti. Více jsem to objasnil v předchozích příspěvcích.
5.) Co je to logika a v čem má svůj původ? Je to ustanovená forma myšlení, která se opírá o několik zásad, díky nimž se domnívá, že je zajištěna bezrozporná výměna informací. Původ? Umělý.
P.
|
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 01/09/2011 : 22:28:36
|
To pet_kroku
Oceňuji tvoji trpělivost, při řešení mého kvízu...pro lepší pochopení naši rozpravy, bylo nutné zeptat se na některé věci znovu a přímo!
Z tvých odpovědí je patrný především rozdíl v našem individuálním pojetí filosofie... chápání světa...pohledu na člověka...přístupu k realitě...atd.
Zatímco já se ve svých názorech snažím vycházet spíše z předpokladu objektivně jsoucí a tudíž i poznatelné reality...v tvém myšlení jsou naopak přítomny v jisté míře prvky agnosticismu, subjektivismu, relativismu, defétismu!?...jako ustavující míry objektivního stavu.
Jelikož striktně vycházím v dikci kauzálního principu z myšlenky podmíněné existence...funkce příčiny a důsledku...spočívá mé myšlení především v systému logické syntézy...snažím se do své metody nevnášet subjektivní stanovisko jako příčinné...chápu ho v souladu s kauzální logikou, jako v pravdě důsledkové!...svět je takový jaký je...jeho podstata (existence) není podmíněna existencí našeho názoru...jde o to, že je především v našem zájmu a je to i náš úkol...(ne v zájmu světa)...porozumět jeho funkci, povaze a smyslu...
co víme???...
jsme to jen my, kdo se má teprve zorientovat (prostřednictvím vědy-filosofie)... naučit se žít v pro nás zatím ne zcela známé, avšak nám již dané objektivní realitě!
Jestliže chceme jednou mít zdravý a vyspělý i poslední smysl (rozum)...být ve svém rodném světě znalí, svéprávní a svobodní...k tomu, abychom byli schopni v závislosti na objektivním poznání reality, či vědění...se svobodně rozhodovat (podobně jako je dobré mít pro orientaci v prostoru jasný zrak)...musíme POCTIVĚ usilovat o takovou filosofickou metodu, která bude z podstaty vědecká...systémová, oproštěná od našeho subjektivního ,,CHTĚNÍ“!
Domnívám se, že právě onen kauzální PRINCIP a to s důrazem na slovo princip...je sám o sobě již dost přesvědčivým důkazem určité zákonitosti... nutnosti...systémovosti zabudované v samotné podstatě objektivního jsoucna.
Filosofii můžeme chápat univerzálně, třeba jako prostředek vlastní seberealizace, avšak NE filosofii ve smyslu vědy...tam je třeba držet se oné zmíněné nutnosti, zákonitosti, logiky (nikoli ve smyslu formálním, nýbrž ve smyslu absolutní zákonitosti), kterou se řídí samotná...námi poznávaná realita.
K tomu, abychom z filosofie učinili vědu (dokonalý nástroj poznání), musíme ji především očistit od lidského balastu...položit jí absolutní (dokonalý) základ...implementovat do ní čistou logiku!!!
Absolut
|
|
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
Posted - 02/09/2011 : 10:57:46
|
to Absolut
Jak už jsem psal, krok od kauzality, jako toho, co se jeví, ke kauzalitě, jako nutnosti, absolutní zákonitosti, která v sobě z hlediska "jazykové definice" obsahuje i prvotní příčinu a tedy absolutno tak, jak je "definováno z logiky jazyka", je krok nevědecký, iracionální, vědecky neobhajitelný a pokud na něm má být založena nová věda, je třeba popsat cestu, jak tento krok uchopit racionálně, přičemž potřeba, nutnost tohoto kroku, to není nic, co by tento krok přeneslo z kategorie víry. Shrnuto a podtrženo, stejně jako věda i tato teorie věří v možnost nakonec objektivně uchopit celek. Tato víra je následně netématizovaně obsažená v její podstatě. Jde tedy spíš o program, o manifest, o ideologii než o načrtnutou teorii.
Ono osočení z defétizmu to pak jen dotvrzuje, vždyť není defétizmus poraženectví, nevíra v možnost úspěchu? I zde je jen předzvěst čehosi budoucího, ale nikoliv toho, co je.
P. |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 02/09/2011 : 22:45:00
|
To pet_kroku
Dříve než přejdu k samotné aplikované metodě, musím s tebou nejprve učinit krok od krajního subjektivizmu k absolutnímu objektivizmu...tedy od pocitu, že se nám něco jeví, k jistotě toho, že to tak skutečně je...k založení vědy, je velice důležité, abychom přešli z kategorie víry na úroveň jistoty...
K tomuto kroku není prozatím důležité znát obraz všeho...k tomu se dostaneme později, prozatím bude dobré si uvědomit, svou vlastní objektivní existenci a to opět bez popisu toho co jsme, z čeho jsme, jak to, že jsme apod.
I kdybychom ve skutečnosti ani neexistovali a všechny jevy i pocity byli jen přeludem, či snem, nemůžeme z vlastního prožitku popřít!!!,... že tyto zaznamenané jevy, ať mají jakýkoli charakter (zda objektivně jsou, či nejsou), včetně pocitu bytí...jsou pro nás chtě nechtě závazné...objektivním určujícím stavem!
Jelikož žijeme...a právě proto, že žijeme ve světě fenoménů, principu kauzality a zákonitosti, s danou logikou, v čase a prostoru a sami jsme jeho součástí, či jeho přímým důsledkem...jsme z povahy samotného jsoucna v důsledku této logiky...vybavení několika smysly, včetně rozumu, pro schopnost orientace, bezkonfliktního života v pro nás jsoucí, závazné a pochopitelné OBJEKTIVNÍ realitě!!!
Myšlenka agnosticismu, solipsismu, nominalismu či krajního subjektivismu nám sice dává prostor k osobní ,,svobodě“(,,anarchii“), ovšem jen do chvíle, než představa o pouhém zdání nedojde své absolutní jistoty v podobě osobního bolestného prožitku...smrti!
Shrnu-li to...máme zde profil objektivizace bytí a jsoucna, jako vzájemně se ovlivňujících entit a součástí jediné reality...
Nevím, zda to k pochopení objektivnosti existence námi vnímané reality a bytí nás samotných bude stačit...ale jen tak je možné dále postupovat...začít používat absolutně logickou metodu jako systém za přítomnosti naplněného obsahu v metodě aplikovaných předmětných, či matematických pojmů!!!
Ono osočení s defétismu- psáno s otazníkem!...slovo ideologie zjevně použito se slepou vírou v platnost tohoto pojmu.
Absolut
|
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 03/09/2011 : 11:06:34
|
| My ti to věříme a pochopili jsme to. Tak teď se nemůžu dočkat na tu aplikovanou metodu. |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 06/09/2011 : 21:33:27
|
nic??
 škoda. A já jsem se tak těšil, že konečně poznám absolutní Pravdu a konečný Smysl života. |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 11/09/2011 : 21:58:21
|
| Tak k úvodnímu příspěvku nemám co dodat, pročetla jsem si ho minule a vcelku mi připadalo, jako kdyby Absolut mluvil o něčem povědomě známém... Ale, otázkou je, k čemu to všechno má vést...? Pochopila bych, kdyby to vedlo k Bohu, ale takhle? |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Dokonalá filosofie
