Author |
Topic |
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 02/11/2010 : 09:07:33
|
Existuje nějaký vztah mezi vnímáním času a biorytmy a jestli ano, pak jaký? Aby bylo možno cokoliv posuzovat, či poměřovat,je třeba stanovit konstantu,příkladně oblet Země kolem slunce (rok) a tuto hodnotu pak dělit na části (měsíc, týden den ,hodina, secunda a zlomky secundy.Tím získáme pomocný pevný bod vzhledem ke kterému můžeme porovnávat. Máme tedy základní čas a otázkou je,zda je tento čas pro všechny živé tvory konstantní a pokud není, co vnímání času ovlivňuje. Výsledkem by měla být odpověď na otázku,zda je možno změnit své vlastní vnímání času, zda je možno vnímání času zpomalit, nebo naopak zrychlit. Je možno prodloužit si život změnou času? Tato otázka vypadá velmi nesmyslně a jistě vzbudí dost silný odpor,zvláště když dodám, že správná odpověď může být ano.Ovlivnit své vlastní vnímání času je nejspíše možné a během života v tomto dochází ke změnám díky měnícímu se matabolismu. Toto poznání je pro mne zcela nové, dalo by se říci ve stadiu náhledu ,ale ukazuje se zde určitá logická provázanost a ukazuje se řada indicií ukazující cestu k důkazům.
Otázka vnímání času byla otázkou filosofickou,ale pokud by se ukázal tento náhled správný, stalo by se téma vnímání času vědeckým přesným a dokazatelným. Otázkou je, mám li obětovat čas na výklad tohoto náhledu,čili má li někdo o prozkoumání tohoto náhledu a tématu zájem.Pro mne to začalo být velmi zajímavým.
Sláva |
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 03/11/2010 : 16:19:09
|
Myslím si, že to zrychlené vnímání času má co dočinění s hladinou adrenalinu (a/nebo nějaké jiné aktivní látky, stimulující nervovou soustavu). Mozek je tak schopen zvýšit jakousi svou frekvenci vnímání tím, že v reálném čase reaguje na množství zrychlených podnětů, které vyžadují okamžitou reakci.
Když se do takového stavu člověk dostane (třeba nějakou hrou náročnou na reflexy), a pak si sedne a nedělá nic, čas mu subjektivně ubíhá mnohem pomaleji. Já jsem něco podobného už na sobě zkoušel, dá se to podle mě různě trénovat, akorát je při takovém cvičení největší problém s hladinou adrenalinu. Pokud se totiž vymkne kontrole, člověk je zbytečně agresivní a něco podobného ho třeba přestane bavit. Ten stav se dá obejít soustředěním na jiné prvky, které jsem zatím neměl příležitost příliš zkoušet, protože je produkce adrenalinu vázána na sebehodnocení člověka, projektované do prostředí, v němž se vyskytuje.
Z čehož vyplývá, že je toto možné korigovat, pakliže si člověk situaci vehře nepřipodobňuje k nějaké aktuální situaci v defektním stavu. Poté není agresivní.
Takhle nějak to bude, celý problém zrychleného vnímání spočívá podle mě v adrenalinu, který se musí nějak kočírovat, pak by to asi mohlo fungovat. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 04/11/2010 : 08:58:16
|
Neronisi.
Prozrazovat pointu na začátku by nebylo chytré, navíc tu pointu zatím jen tuším.Ten adrenalin není podstatou,ale pouze průvodním efektem. Myslím, že by bylo vhodné vyjít od podstaty a nikoliv od důsledků. Tím naprosto základním,je dle mého názoru smyslový vjem a od toho bychom měli vycházet.Jeden nervový vodič v jeden okamžik dodává do mozku informaci nula.čili proud neprochází, nebo jedna - proud prochází a to určité intenzity dle intenzity podráždění čidla. Toto je vyjádření statické.Sled těch nul a jedniček dané intenzity v čase je stav dynamický. Pokud zde hovoříme o čase.pak se jdná o reálný čas v daném konečnu,čili běžný ,měřitelný čas. Sled těch jedniček dané intenzity a nul nemá svůj terminus technicus.(Pokud pro toto jakýsi název existuje bylo by na místě toto sdělit a na tomto se shodnout) Jedná se tedy o určitý počet po sobě následujících za aecundu. A právě ten počet bodů je samou podstatou subjektivního vnímání času. Jenže ten počet, ta frekvence není příčinou,ale důsledkem a hodnotou proměnnou.Ukazuje se jakási závislost frekvence na frekvenci srdeční činnosti, na látkové výměně ,čili shrnutě na nastavení biologických hodin. Jedná se pouze o náhled do problematiky,ale ukazují se zde určité souvislosti třeba mezi velikostí organismu, frekvencí smyslového vjemu, rychlostí látkové výměny (nastavením biologických hodin) a třeba délkou života. Mezi těmito hodnotami je určitý řád a narušením tohoto řádu dochází k defektům ve vnímání času.Jde o nesoulad mezi vjemovou frekvencí, frekvencí látkové výměny a biologických hodin. Pochopení vzorce vyváženosti ,by teoreticky mohlo dojít k umělému vytvoření souladu na jiné frekvenci,což by vedlo k jinému vnímání času a eventuelně k spomalení látkové výměny, spomalení bilogických hodit, srdečního rytmu a vjemové frekvence a v důsledku k prodloužení života příkladně při vesmírných letech.Takový člověk by žil mimo náš čas a s našeho času by vnímal pouze záblesky vědomí. Pro něj bychom byli jako jepice. Toto není sci fi. K tomuto v přírodě dochází naprosto běžně a dokonce existují lidé,kteří dokáží tohoto dosáhnout ovládáním svých vnitřeních biohodin.U těchto jogínů se jedná o jev evoluce skušenosti, naučený a nepochopený v podstatě,ale jedná se o jev reálný,při kterém jsou spomaleny ,ale udrženy ve vzájemné rovnováze tyto veličiny.Výsledkem je spomalení biollogických hodit a spomalené vnímání času. Je tedy třeba najít ten soulad, eventuelně vzorec souladu těchto hodnot a poté by ovlivnění subjektivního času nemělo být problémem.Teoreticky by to mělo být možné a mělo by být možné i poznání a vyvození toho vzorce. Kdo je ochoten trošku si namáhat hlavu , může se přihlásit do týmu. Ostatní nechť zatím nesoudí,protože toto není tvrzení, ale náhled a hledání.
Sláva |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 04/11/2010 : 13:37:11
|
Myslím, že by se ona frekvence neuronů dala charakterizovat jako průtok informací (i když přenáší pouze emocionální vazby, aspoň myslím, ale o informaci jde). V IT terminologii jde o data-flow.
K tomu aby se dalo něco takového potvrdit (tedy, že průtok informací navazuje na rychlost vnímání času), je zapotřebí provést test. To třeba takový, že bude subjekt předpokládat nějakou prodlevu, přičemž se bude zároveň měřit jeho mozková činnost, což asi k dispozici mít nebudeme.
Na základě techto skutečností se dá řešit i tepová frekvence a podobně. Myslím, že se i na základě toho co jsi sám zmínil, dá v podstatě jenom spekulovat, protože vnímání času je subjektivní činnost, se kterou se lidé nijak (ani podvědomě) příliš nesvěřují, natož aby se na tom dala stavět nějaká dedukce.
Každopádně vzhledem k tomu, že toho jsou jogíni schopni a hlavně lidé v důchodovém věku vnímají své okolí už prokazatelně pomaleji, je průkazné, že je vnímání času subjektivní.
Jinak ohledně toho adrenalinu - myslím, že jde o to jakým způsobem se zrychlená mozková činnost vlastně evokuje. Nejčastěji může jít právě o činnost, která onu produkci adrenalinu zvyšuje. Pokud jde o zpomalení vnímání, může jít o jednodušší cvičení (meditace), ale v případě zrychlení je podle mě nejpravděpodobnější toto evokovat sérií zrychlené aktivity. I když ta asi nebude muset být nijak tělesná, možná stačí třeba počítat co nejrychleji do stovky a ten stav se naučit nějak uchovat aniž by bylo nějaké počítání potřeba. I když jde postup od důsledků, jako u těch jogínů. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 05/11/2010 : 09:26:46
|
Myslím, že by se ona frekvence neuronů dala charakterizovat jako průtok informací (i když přenáší pouze emocionální vazby, aspoň myslím, ale o informaci jde). V IT terminologii jde o data-flow. Neronisi. Stokrát ne.Všechno je na hlavu postavené.Frekvence neuronů? Jakých? Pouze v jedné oblasti mozku jsou neurony,které tu frekvenci po sobě následujících bodů určují. Průtok informací? To by se dalo použít,ale nejedná se o nějaké emocionální informace,ale pouze sled nul a jedniček určité intenzity. To je pouze fyzikální jev a k témuž dochází u všech smyslů.Nervy nedokáží přenášet nic jiného, než proud prochází, či neprochází. Takže ten průtok může vypadat třeba takto - 11111001011111100 přičemš nula = proud neprochází a jednička proud prochází a u jedničky by měla být doplněna intenzita a třeba to zda byla překročena hranice Q. V tom žádné emocionální informace nejsou a dokonce zde není reálné ani vědomí.To je průtok informace jednoho jediného nervového zakončení. Teprve souhrn všech těcho průtoků informací vytváří kód, který v mozku energeticky "zazní" a součásti tohoto kódu, které našly v paměti svou obdobu reagují a výsledkem je polarita uložených informací, čili pocit. Teprve zde jsou ty emoce. To předtím bylo pouze o fyzice ,čili elektrických potencionálech. Pokud se vrátíme k tomu jak může ten průtok vypadat, pak jsou na samém začátku dvě jedničky.Časový interval mezi nimi je to co hledáme a co určuje vnímání času,co určuje rychlost biorytmů a nastavuje vnitřní hodiny. Představ si třeba nekonečné dle reálného času se pohybující pravítko. Třeba jepice díky té frekvenci vidí každý milimetr a za pouhý jeden den prožije celý život.Člověk vidí každý desátý centimetr a přesto jde o souvislý nepřetržitý vjem.Slon pak vidí každý dvacátý centimetr,čili jeho čas je oproti člověku dvakrát pomalejší. Blalabla- chceš li správně vnímat zvuky,které vydává slon, musíš je zrychlit na dvojnásobek. Těmto rytmům průtoku informací je podřízeno vnímání subjektivního času,ale jak se ukazuje, tato frekvence nastavuje i vnitřní hodiny a dojde li k souladu frekvence tohoto průtoku dat,biologických hodin, dojde i k nastavení látkové výměny. Subjektivní čas je potom možno měnit a tím příkladně i délku života. Království za laboratoř ,zoologickou zahradu a granty na výzkum. (Hlavně léta života) Medvěd dokáže ten interval prodloužit a přenastavit si biologické hodiny,čili zrychlit čas .Pro medvěda je doby hybernace velmi krátkým časovým úsekem.Jak to probíhá? Princip vnímání subjektivního času je zdá se objeven,ale co nyní s tím?
Sláva |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 05/11/2010 : 10:31:00
|
Ten stroboskopický efekt by byl možná nejjednodušším měřidlem. Stačilo by otáčet tím válcem/kolem, měnit rychlosti a v momentě kdy se člověku válec "zastaví", máme asi nejrelevantnější informaci o frekvenci jeho vnímání.
Pouze v jedné oblasti mozku jsou neurony,které tu frekvenci po sobě následujících bodů určují.
Která oblast to je? |
Edited by - neronis on 05/11/2010 10:32:45 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 05/11/2010 : 12:07:51
|
Rytmy jsou řízeny ze střední části mozku, místa zvaného suprachiasmatické jádro.
S tím stroboskopickým jevem si stále nejsem dost jistý.( Před deseti dny jsem přestal definitivně kouřit a do určité míry mám narušenou schopnost se soustředit a "vidět v mysli" děj,čili si to v mysli promítnout. Doufám, že dočasně.)Musím si to tedy ještě promyslet.Stále se mně cosi nějak nezdá a stále mám pocit, že výsledek cosi ovlivňuje.
Sláva |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 05/11/2010 : 13:14:00
|
http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=13130&img=1255093464.jpg
Možná by se dalo to jádro nějak stimulovat. Elektrické pulsy budou asi pasé, těžko říct. Každopádně si myslím, že pro "změnu frekvence" je nutné aby tuto změnu dokázal zpracovávat mozek jako celek. Nezdá se mi pravděpodobné, že by se pouhým přetaktováním hodin dokázaly všechny vazby mozku přizpůsobit a pracovat automaticky na "vyšší frekvenci". Především proto, že je mnoho oněch procesů závislých na úplně primitivním vylučování a snímáním hormonálních koktejlů. V takovém případě by bylo pravděpodobně nezbytné identifikovat tu část mozku, která je k "přetaktování" náchylná, což nebude asi ani jedna z předních hemisfér včetně hypotalamu. Tedy pro hardwarové přetaktování mozku bude pravděpodobně nutné tyto části mozku odstranit (pokud to teda jde:)). Jinak jde asi o to přijít na konzistenci hormonů, které by toto umožňovaly (které svým působením mozku (respektive jeho části jež jsou nepřizpůsobivé) brání v přetaktování) tak aby jakoby vycházely těm "vnitřním hodinám" co nejvíce vstříc. To by potom bylo hokejových brankářů.
Jinak zamyslel jsem se nad tím stroboskopickým jevem, a vnímání onoho "zastavení" válce je možná do značné míry určené právě tím jak rychle stroboskop "bliká", tedy může být pro každého pozorovatele pohyb vnímán úplně stejně. To je mechanická logika, které příliš dobře nerozumím, protože v ní jde o vyhodnocování jakýchsi pohybů, jež je potřeba si představit. Tím, že přestáváš kouřit o to asi nepřijdeš, ale asi to bude chtít čas. Mě tohle nikdy moc dobře nešlo. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 06/11/2010 : 11:13:45
|
Neronisi. Mám dojem,že tyto vývody jsou zatím ,v této fázi poznávání víc než předčasné.Ono zde nejspíše nepůjde o přetaktování biologických hodin ale vytvoření určitého souladu určitého poměru.Ony se ty biorytmy samočinně mění a stačí na to třeba onemocnění, zvýšený výkon a řada dalších vlivů.Zatím by bylo dle mého názoru dobré tyto informace shromažďovat aby bylo s čeho poté vyvozovat. Ten stroboskop by měl teoreticky fungovat.Stále jsem se snažil vnímat celek,čili pohyb měřidla a vytvoření stroboskopického okénka bliknutím stroboskopické lampy,či závěrky,ale pak mně vycházely nesmysly. Pak teprve jsem si uvědomil,že té lampy, či závěrky vůbec není třeba.Právě ten přenos informace probíhá v po sobě následujících pulsech.Ke stroboskopickému jevu by tedy mělo dojít,ale nikoliv k zviditelnění frekvence.(prostě to chce domyslet abychom neměřili na místo frekvence počet otáček měřícího válce)Výhodnější než pohybující se měřítko by tedy bylo nejspíše užití elektronického generátoru frekvence. Jinak k tomu kouření. Nejde o absťák,ale pozorovatelnou změnu v myšlení.Zatím nevím, zda je tato změna kladná, či záporná,ani zda je přechodná,či trvalá.Došlo k omezení schopnosti té vnitřní projekce algoritmu a schopnosti práce s ním.Prostě mám omezenou představivost a nevím zda je to pouze dočasným jevem, nebo trvalým.Spůsobovaly tuto schopnost toxiny působící na mozek,nebo pouze klidné a soustředěné myšlení, které je abstinencí narušené? Zatím nevím, ale moje myšlení je nyní o mnoho pomalejší a stále mám pocit jeho nespolehlivosti a určitého chaosu, což je pro mne čímsi naprosto nezvyklým. Možná se to časem upraví.???
Sláva |
Edited by - Miloslav Bažant on 06/11/2010 11:22:01 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 07/11/2010 : 17:27:21
|
Myslím si, že když stroboskop blíkne, bude onen viditelný "snímek" viditelný pro každého stejně. Tohle vnímání času neurčuje. Možná by bylo toto možné posoudit tak, že by subjekt sledoval otáčení válce bez stroboskopu a v momentě (v jaké rychlosti), kdy by mu značky na něm subjektivně splývaly v čáry, v ten moment bylo nepřímo dosaženo určení o maximální rychlosti vizuálního vnímání. |
Edited by - neronis on 07/11/2010 17:28:20 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/11/2010 : 09:48:01
|
Neronisi.
Pokusím se to ověřit. Teoreticky by to mělo fungovat,ale problém bude s otáčkoměrem.Ten válec pak musí mít otáčky plynule proměnné a měřené a pak stačí pouhé rysky. Možná by bylo dobré před válec, či otáčející se kotouč umístit průhled se stejnými ryskami. Uvidíme,co to udělá. Potřebujeme měřit nejméně tři hodnoty.Tou jednou je frekvence "blikání" impulsů nervového vlákna, to by mělo být možné prostřednictvím zraku tím stroboskopem.Druhou hodnotou je srdeční rytmus a ta třetí hodnota je zcela mimo mé představy a jedná se biorytmus látkové výměny. Tyto tři hodnoty jsou nastaveny genetickou informací do určité formace a tato formace určuje vnímání času.Jenže to vypadá,že zde musí být určitý soulad. Mohu změnit frekvenci vjemů nervových vláken,ale tím dojde k nesouladu a chybnému vnímání ,příkladně sledovaná žárovka bliká,respektive vidím blikání i když všichni kolem vidí nepřetržité světlo.K tomuto skutečně dochází, skoušel jsem to. Znovu upozorňuji, že se zatím pouze sbírají informace a nelze zatím vyvozovat i když se mnohdy určité vývody nabízí.Vzápětí člověk zjistí, že je všechno špatně.Střídavý proud má určitou frekvenci a tak při změně rytmu v nervovém vláknu dojde k posunu a pak je vidět blikání.Užijeme li proudu stejnosměrného, příkladně s autobaterie, vše je jinak. A tak se to stále víc zamotává a stále je to složitější,ale tak je tomu vždy. Ze skušenosti vím (i když na to často zapomínám, že je dobré využít priority velkých mostů,čili intenzivnější vnímání toho co s tématem souvisí a to znamenalo vždy mít kolem sebe informační prostředky,příkladně pustěný rozhlas a nezajímat se tím co vysílá a dělat jiné činnosti, třeba malování.Jakmile se ve vysílání objeví cosi souvisejícího s tématem, člověk toto začne intenzivně vnímat. Jenže to bylo,když byl rozhlas ještě rozhlasem. Dnes je to pouťová atrakce chrlící západní muziku a maximálně zvásty o politice a hlavně reklamy.Snad na Vltave by to šlo,ale jistý si nejsem. Prostě to chce informace a znovu informace.
Sláva |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/11/2010 : 09:59:16
|
Neronisi. Mám nápad s tím měřením. Skus si představit dva kotouče.Na tom zadním rotujícím určitou rychlostí by byly rysky přímé od středu k obvodu a na tom předním statickém by měly ty rysky specielní spirálovitou linii a měřítko by vedlo od středu k obvodu. To by mělo tu frekvenci ukázat a zároveň ukázat hodnotu té frekvence. To by mohlo šlapat i jako náramkové hodinky.Podíval by ses na ně a poznal bys třeba svojí momentální kondici a třeba současné vnímání svého subjektivního času. Je to jenom okamžitý nápad, nic víc.Možná je v tom nějaká chyba. Ps. Dokud jsem hulil, tohle se mně vybavilo jako ve filmu a poznal jsem možné chyby. Dnes to nejde a vše musím skoušet v reálu. Sláva |
Edited by - Miloslav Bažant on 08/11/2010 10:02:15 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 08/11/2010 : 17:53:53
|
Vzhledem k tomu, že je souvislost s metabolismem, tepovou frekvencí atd. nejistá (spíš bych řekl, že žádná), je nejlepší se nezjdříve soustředit na onen vizuální měřící přístroj jako takový, protože pokud by si podobným způsobem rychlost svého vnímání "naměřilo" více lidí, je jakýkoli fyziologický rozdíl mezi nimi už jen otázkou širšího anatomického bádání.
S těmi kotouči máš dobrý nápad, protože pokud by bylo možné docílit určitého efektu způsobem, kdy by subjekt sám mohl říct, v jaké části rysky ještě rozeznává a v jaké už jsou rozmazané, mohlo by jít o mnohem jednodušší (a pravděpodobně přesnější) test než jaký by byl prováděný postupnou změnou otáček, protože ta může vést k pozvolnému zrychlování vnímání v průběhu testu, což je k ničemu.
Je dobrý nápad použít otáčivý princip a koukat se na něj v průřezu, protože umožňuje vidět "pomalejší" hybný moment blíže u středu a rychlejší od středu dále najednou. Díky tomu lze onen postřehnutelný přechopd celkem snadno indentifikovat, když subjekt ukáže prstem kde už to začíná mít rozmazané. K tomu by teoreticky stačilo mít takový kotouč jen jeden s tím, že by se hustota značek na něm postupně zvyšovala blíže ke kraji. Tedy se stoupající rychlostí hybného momentu zároveň stoupá počet prvků, které musí oko v reálném čase rozlišit tak aby mu nepřipadaly rozmazané. Co takhle? |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/11/2010 : 08:10:48
|
Neronisi.
To že je vše závislé na informacích a ty nelze získat bez měřícího přístroje jsem si uvědomil a právě proto jsem se tím začak zabývat. Ten tvůj nápad se shušťováním značek rozvážím.Zatím nevím. Ten měřící přístroj s dvěma kotouči počítá s konstantními otáčkami a nejde o to,kde ke obraz ostrý a kde rozmazaný, či nezřetelný,ale o to kde se ryska opticky pohybuje a kde stojí.Ta spirála by musela mít přesný tvar a je to pro mne jako matematického antitalenta dost oříšek.Navíc zatím neznám přesné otáčky toho pohyblivého kruhu.Čili mnoho neznámých a známou je asi pouze pořadovaný výsledek a tak už mne pomalu začíná mrzet, že jsem se do toho pustil,ale tak tomu vlastně bylo s každým poznáním.Mnohdy jsem od problému odešel zase se k tomu po čase vrátil.Nyní si však víc uvědomuji že tím podstatným je čas a já nevím kolik mně ho zbývá.Před třiceti lety jsem to také nevěděl,ale bylo mně to prostě fuk. Vzdělání je možno nahradit zabejčilostí a schopností si potřebné informace v pravý čas vyhledat,či obstarat.Dnes je přístup k informacím snazší díky internetu,ale když je informací moc, tak je jich i příliš a navíc se ukazuje, že mnohé informace jsou chybné. Takže buďto jsem byl tehdy v prostředí pro mne vhodnějším, nebo je dnes prostředí výhodnější a pak to znamená,že jsou moje dnešní schopnosti nižší. To je tím, nač nyní nejvíce myslím.Dříve to šlo tak nějak snadněji i když témata a otázky byly složitější. A jedno tajemství? Měl jsem vždy řady přátel. Tehdy bych dal kamarádovi zadání,patřičně bych jej zapálil a pak bych se o měřící přístroj nemusel starat.Prostě bych jej dostal s růžovou stužkou. Dnes každý honí peníze, podniká na na mne a mé nápady nikdo nemá čas ani chuť.A já najednou poznávám,že jsem nikdy nebyl vědcem,ale spíše jen organizátorem,který rozdílel úkoly a soustřeďoval výsledky.Jo a měl bláznivé nápady, které tímto realizoval a třeba poznával, že až tak bláznivé nejsou.Ale co dnes?
Sláva |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 09/11/2010 : 09:27:18
|
To s těma dvěma ryskama a jednou spirálovou si to taky neumím dost dobře představit. Není mi jasné jakým způsobem překrývání docílíme toho, že přerušovaná čára na pohled "stojí" nebo ne. Podle mě to jde udělat jen tak, že je rozmazaná nebo není.
Myslím, že si trochu naivně představuješ co bylo kdysi a co je dnes vlastně zapotřebí. Kdysi si měl problém s tím, že byly tvoje zlepšováky na nic z hlediska nízké motivace toho kdo s nimi pracuje, dnes jsou úplně k ničemu, protože vydělává peníze především to co se lidem líbí, proto nezáleží na tom jak jsou tyto informace korektní, ale jak na lidi působí. Navíc dnes jsou na všechno školy a je to systematizované tak, že pokud do toho výrobního procesu přijde nějaký samouk, majitele firmy bude především zajímat jak docílit toho, aby něco takového vůbec nebylo nutné. Pokud si myslíš, že je princip změn prostředí postaven na faktu, že máš možnost něco vytěžit z dostupných informací, tak já si myslím, že jen ve velmi omezené míře až vůbec, protože na světě je plno idiotů, kteří si myslí, že umí něco zajímavého a všude se serou. Proto se takoví filtrují tak aby neměli vůbec šanci začít otravovat.
http://southparkonline.webnode.sk/a2-seria/a2x08/ |
Edited by - neronis on 09/11/2010 09:34:38 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/11/2010 : 08:20:10
|
Kdysi si měl problém s tím, že byly tvoje zlepšováky na nic z hlediska nízké motivace toho kdo s nimi pracuje, Kdo tě řekl,že byly moje zlepšováky nanic a co to má společného s tématem? Ty zlepšovájy sloužilymale většinou v prototypu, nebo několika kusech,protože chyběl zájem eventuálních výrobců.Řada těch zlepšováků funguje dodnes. Otázkou je, proč se právě tímto chce nyní zabývat? Protože jsem ihned a napoprvé nepopsal dokonalý měřící přístroj? Já tě hlavně ukazuji styl,kdy skoušíš různé cesty,až narazíš na tu správnou, nebo také ne. Tu spirálu je možno přirovnat k nekonečně mnoha kružnicím a pokud se spodníkotouč otáčí konstantní rychlostí a druhou veličinou je frekvence vnímání zrakového obrazu, mělo by dojít ke stroboskopickému jevu na určitém místě spirály,čili na určité vzdálenosti od středu.Takže to místo by se mělo díky stroboskopickému jevu ukazovat jako klidové,čili by se opticky zastavil bod na určité vzdálenosti od středu.Je zde několik možných variant a muselo by se to vyzkoušet. Ono to hledání odpovědí na otázky není nic příjemného. Je to bloudění a a stálá nejistota,že vůbec k něčemu dojdeš,ale když ano pak je to o to větší radost.Takže někdy hledáš jedno a najdeš něco docela jiného ,ale i to je dobré. Ty zástupy studovaných odborníhú prostě přijímají to hotové a pokud se naučí, že něco nejde,pak to prostě nejde. Ti debilové často neví,že něco nejde a vrtají se v tom tak dlouho, až zjistí že to jde. Pak jsou těm odborníkům samozřejmě protivní, protože mění naučené pravdy těch odborníků a to je dožrání.Někteří nenajdou nic, nebo nesmysl a ihned je ti odborníci využívají ve prospěch neměnnosti svých uznaných pravd.Nojo. Dnes je tím odborníkem i ten, kdo prolezl střední školou s odřenýma ušima a ještě protekcí a co se naučil už stejně zapomněl.Ale má matiritní vysvědčení a tedy i právo soudit toho, kdo ty informace získával postupně, během života a naučil se s nimi pracovat.
Sláva |
|
|
Topic |
|
|
|