| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 09/04/2009 : 11:58:50
|
Programová analýza procesu myšlení živých organismů.
Úvod.
Existují vědní obory zabývající se procesem myšlení.Do první skupiny je možno zařadit obory zabývající se „mechanickou“ stránkou věci,čili neurony, chemickými i elektrickými procesy, mozkem a nervy,čili tím co proces myšlení umožňuje. Další vědní obory se zabývají výsledky procesu myšlení a tím co z procesu myšlení svou podstatou vychází, čili psychologie, filosofie a podobně. Pokud bych toto přirovnal k počítačové technice,první skupina se zabývá konstrukcí počítače a procesům ke kterým v počítači dochází a druhou skupinu by připodobnil k uživatelům počítače,kteří sledují výsledek práce počítače a třeba se snaží pochopit, proč se děje to a nikoliv cosi jiného. V přirovnání k počítači je možno poznat,že zde chybí jeden obor a to programová složka. V procesu myšlení s tímto oborem však nikdo (pokud vím) nepočítal, nejspíše proto, že se tento program čili proces myšlení tvoří samočinně.
Otázka zní.“ Existuje cosi takového jako programový jazyk v procesu myšlení? Existují jakési konstanty,které určují jak se program zvaný proces myšlení vytváří?“
Tuto otázku jsem si položil a pokusil se tyto konstanty najít,spíše jen proto abych poznal zda existují,čili z ryzí zvědavosti. Protože se jednalo pouze o zvědavost a neměl jsem potřebu toto poznání dále sdělit, nedokumentoval jsem ověřovací pokusy a proto toto vše není možno považovat za vědeckou práci. Navíc jsem hledal pouze pro sebe a ukojení své zvědavosti a díky tomu jsem volil terminologii volně čili nekompatibilně s vědeckým projevem. Tuto svou terminologii nemohu změnit a převést do běžné vědecké terminologie,protože mám tu svou zažitou natolik, že bych změnou vytvořil chaos ve vlastních myšlenkách.Budu se však snažit všechny své pojmenování definovat a na každém je aby si dle definice sám toto převedl do vědecké terminologie, bude li cítit potřebu. Učiní li tak, může se mu stát,že mu vznikne v myšlenkách chaos,protože tyto vědecké termíny má spojené i s dalšími informacemi,které s tímto nesouvisí,což mnohdy narušuje logickou svázanost a příliš rozšiřuje téma.
Konstanty řídící svou funkcí tvorbu programu myšlení živých organismů.
Tyto konstanty jsou řazeny od základních, platných pro všechny živé organismy až po konstanty platné pouze u člověka. Pro vyšší vývojové stupně jsou platné všechny konstanty platné pro všechny nižší formy života. Jinak řečeno. Evolučně vše vychází ze základních konstant a tyto zůstávají platné, pouze k nim díky vývoji přibývají další. U člověka jsou platné všechny konstanty.
Připomínka: V tomto vyjádření jsou popsány pouze ty konstanty,které jsem byl schopný poznat a na své úrovni ověřit. Je možné,že těchto konstant je mnohem více, ale nebylo v mých schopnostech je nalézt a došlo li k určitému náhledu vzhledem k dalším konstantám a neschopnosti tyto ověřit,tyto nejsou popsány. Je zde řeč tedy pouze o těch konstantách,které byly alespoň na mojí úrovni ověřené.
1.) – Bod.
Definice: Bodem je myšlena informace jednoho nervového zakončení vedená do mozku jedním nervovým vláknem a to v jeden okamžik. (jev dynamický je možno vyjádřit pouze staticky a dynamika jevu vzniká díky po sobě následujících jevech statických)
Bodem může být informace nula,čili proud neprochází či jedna, proud prochází. Informace jedna je na rozdíl od počítačové techniky hodnotou proměnnou a to intenzitou procházejícího elektrického potencionálu.
2.) Kód.
Definice: Kódem je myšlena soustava všech bodů hodnoty nula i jedna jednoho smyslového orgánu,příkladně všechny body hodnoty nula i jedna vznikající projekcí na sítnici oka.
3.) Blok.
Definice: Blok je částí kódu.Bylo poznáno a ověřeno,že mozek nedokáže přijmout a zpracovat informace celého kódu,ale pouze jeho relativně malých částeček a tyto částečky kódu byly nazvány bloky.
4.) Polarita informací.
Definice: Nejedná se zde o polaritu elektrickou,či magnetickou,ale o polaritu pocitovou,čili příjemno a nepříjemno.
Poznámka: Jsem si vědom toho,že byla porušena posloupnost vzhledem k vývojovým skupinám, ale je mně zcela jasné,že polarita informací přináleží na první místo,protože je společná pro všechny živé organismy od neprimitivnějších a nejjednodušších forem života, až po člověka.Bez předchozích informací o bodu ,kódu a blocích by však chyběla cesta k výkladu polarity a proto jsem toto zařadil až na toto místo.
Žádný mozek ani jeho funkční obdoba (příkladně u rostlin) nedokáže přijmout jedinou nepolární informaci. Žádný smyslový orgán není schopen dodat do mozku jedinou polární informaci,ale pouze soustavu nul a jedniček dané intenzity. Z toho by logicky vyplývalo,že mozek, či jeho funkční obdoba vlastně nejsou schopny přijmout a do paměti uložit žádnou informaci,protože jsou všechny informace vlastně nepolární. Jaké je řešení tohoto problému? Hledání odpovědi na tuto otázku a nalezení řešení bylo nejspíše samým základem mého poznání. Každý ví,že mozek informace přijímá a do paměti ukládá,čili cesta k tomuto existuje.
5.) hodnota Q.
Řešení dilematu jak vlastně dochází k polárnímu ukládání nepolárních informací do paměti bylo nalezeno,když byla nalezena hodnota kterou jsem označil písmenem Q. Tato hodnota se vyskytuje pouze u bodů jedna a to tehdy, dojde li k dosažení určité intenzity vjemu,čili dosažením určité intenzity elektrického potencionálu. Tento stav by bylo možno označit i jako práh bolesti, což je známý termín,ale toto vyjádření by bylo silně nepřesné a zavádějící, protože k bolesti ve skutečnosti vůbec dojít nemusí.Prostě je li dosažena tato intenzita, vyvolá proces při kterém dochází k uložení informace do paměti a to vždy v polaritě mínus. Co se přitom děje v mozku po stránce elektrické či chemické není podstatné ,ale důležité je, že se tak děje a toto je ověřitelné.
Po nalezení řešení otázky polarizace informací v polaritě mínus zbývalo nalézt odpověď na otázku polarizace informací v polaritě plus.
Poznámka: Na tuto otázku jsem hledal odpověď nejdéle a mnohokrát jsem hledání vzdal, ale protože jsem zvědavý, znovu a znovu jsem začínal hledat až se snad náhodou odpověď objevila sama. Ono je někdy lépe nesnažit se kombinacemi myšlenek najít řešení,ale spíše se kolem sebe víc dívat a dokázat vidět,protože někdy je odpověď tak prostá,že ji má člověk takřka u nosu.
A tak bylo poznáno,že k ukládání informací v polaritě plus dochází v době mizení vjemů polarity mínus.
Vyvození: Základní informací kterou je mozek či jeho funkční obdoba schopný přijmout a polárně uložit je informace polarizující díky hodnotě Q a jedná se o polaritu mínus.Teprve ve chvíli mizení vjemu mínus dojde k nastavení mozku na příjem a uložení informace v polaritě plus.
Připomínám,že smysly dodávají pouze nepolární soustavu nul a jedniček určité intenzity,čili informace nepolární. Z toho vyplývá, že neexistuje předem daná polarita jakékoliv smyslové informace a kterákoliv může být uložená v kterékoliv polaritě.
6.) Program ozvěny.
Definice tohoto termínu vyplývá s popisu této funkce.
Smyslový orgán vysílá při vnějším podnětu do mozku výslednou informaci čili kód. Některá čidla nejsou vnějším vlivem aktivována a výsledkem je bod nula.Některá čidla jsou vnějším vlivem a intenzitou tohoto vlivu přiměřené aktivována a dodávají bod jedna určité intenzity. Vzniká tím vjemový obraz,čili kód daného smyslu,který je veden do mozku. Je li stejná soustava, stejný vjemový obraz uložen v paměti,dochází vjemem k aktivaci této obdoby (ozvěně) pouze tato ozvěna je rovna vědomí a to vědomí polarity. Prvotní polarizující záznam není rovný vědomí a dochází pouze k jeho uložení do paměti.Teprve je li do paměti uložen dochází k vědomí. Toto však může trvat i zlomek vteřiny a již k vědomí dochází. Ozvěna je reakce totožné soustavy (nul a jedniček ) smyslového a paměťového vjemu. Bez programu ozvěny není možné vědomí. Kód obsahuje částí které mají v paměti svou obdobu a části, které tuto obdobu nemají, či je intenzita v níž jsou uložené slabší. K ozvěně tedy nedochází u celého kódu,ale pouze u jeho částí a tyto části jsou nazvané bloky.
7.) Mosty.
Bloky všech smyslových orgánů společně ukládané do paměti jsou navzájem propojené. Dojde li k aktivaci smyslovým vjemem jediného bloku s této propojené soustavy,jsou následně aktivovány všechny bloky této soustavy a to bez odpovídajících smyslových vjemů. Informace v paměti mohou být tedy aktivovány smyslovým vjemem stejné sestavy,nebo funkcí tohoto vzájemného propojení, čili mostů.
8.) Slovo.
Definice: Slovo je umělým ustáleným blokem (soustavou bloků) které se váží k mostům smyslových informací a spojují se s nimi do mostní soustavy.
Chybí li funkce slova,je možno paměťové záznamy aktivovat pouze smyslovým vjemem,či funkcí mostů. Tyto mosty smyslových informací jsou však navzájem nepropojené a proto musí dojít k dalším smyslovým vjemům aby docházelo k vědomí,čili programu ozvěny. Myšlení je ve výsledku „okamžité pocitové“ protože výsledkem je vědomí polarity uložených bloků v paměti. Dojde li ke vstupu funkce slova, tento umělý blok se propojí do trvalé vazby k blokům a mostům smyslových vjemů a vzniká tím schopnost vzájemné aktivace funkcí mostů, čili slovem jsou aktivovány uložené informace smyslových vjemů ke kterým je blok slova napojen a smyslovými vjemy je aktivována ozvěna (vědomí) slova. Protože se slovo napojuje na další a další mostní celky, dochází k vzájemnému propojení do informační sítě ve které dochází díky funkci navzájem propojených mostů (slovem) k myšlení permanentnímu na smyslových vjemech méně závislému. Slovo se však do mostního celku připojuje jen tehdy,je li do paměti uloženo společně se smyslovými vjemy. Bloky a mosty uložené před rozvojem řeči se s navzájem propojenými mosty slovně smyslovými spojit nemůže. Proto není možné slovy aktivovat informace uložené před rozvojem řeči ,čili není možné na toto období života vzpomínat.Vzpomínání je podmíněno funkcí slova a je postupnou aktivací uložených informací slovem. Je tedy rozdíl ve významu slov paměť a vzpomínání. Paměť na dobu před rozvojem řeči je okamžitá pocitová,čili je k aktivaci tehdy uložených informací nutný smyslový vjem stejné soustavy. Ozvěnou, čili vědomím je polarita, čili příjemno, či nepříjemno.
Tímto jsou popsány nejzákladnější konstanty a všechny další jsou vlastně jen rozšířením a upřesněním těchto.
Pokračování bude následovat v co nekratší době. Zatím je mám takový dojem dost témat pro diskusi. Již s toho co bylo popsáno je možno mnohé vyvodit a pochopit, třeba i s oblasti filosofie. Je možné s tohoto vyvodit i poznání podstaty vzniku talentů, podstatu lásky a odporu,podstatu umění jako takového, základní smysl života a řadu dalších. Docela stačí, když člověk dokáže s daného vyvozovat .
Příklad: Je možné vnímat pravdu,když jakákoliv informace může být uložená v jakékoliv polaritě a polarita uložených informací se může u různých lidí diametrálně lišit?
MB |
|
|
jrf
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 16/04/2009 : 23:47:16
|
Zatím jsem to moc nepobral. Mám spíš dojem, že bych si měl nejdřív přečíst nějakou odbornou literaturu ... 
Poslední dobou taky trochu nestíhám.
Ještě se k tomu vrátím.
Zdraví
jrf |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 18/04/2009 : 08:13:56
|
JRF.
Obávám se, že v odborné literatuře o tom nic nenajdeš,ale mohu se mýlit a tak přesněji, já jsem nic nenašel.Kdybych našel,tak bych o tom již vůbec nehovořil. Já příkladně popisuji funkci polarity a odborná literatura hovoří o chemických procesech .Jenže to jsou důsledky toho o čem hovořím já a doplňující informace. Je to jako bych popisoval počítačový program a odborná literatura hovořila o tom, co se při tom děje v počítači. Pokud by tuto programovou stránku věci pochopil člověk zabývající se tou "mechanickou" stránkou a spojil toto do jednoho celku, bylo by toto poznání celistvější a úplnější,ale na toto si já nedělám nárok.Prostě na to nemám.To o čem však píši bylo ověřováno a to mnohokrát a různými cestami. I když je to ode mne neskromné,doporučoval bych toto přijmout v té podobě jak je to napsáno a pak v tomto rozměru pozorovat to co s procesu myšlení svou podstatou vzešlo. Myslím přijmou toto jako pravdu pouze na zkoušku. Kdyby se tak stalo, dle mého názoru dojde k pochopení logiky mnohého, co svou podstatou s procesu myšlení vzešlo,A tím že se spojí logika do jednoho celku,bude poznáno že cesta k tomu obsahuje správné informace.Alespoň u mne tomu došlo.Čili pkusně přijmout a myslet v této dimenzi. Ukáže li se chyba,pak toto označit jako omyl. Toto bych řekl je neschůdnější cesta.
Příklad: Hodnotou známou je talent.Hodntou neznámou je podstata vzniku talentu. PAM (programová analýza myšlení) číká jak jsou informace do paměti ukládány a jak dochází k ozvěně, čili vědommí a co je jeho výsledkem. Snahou každého živého organismu všetně člověka je cítit příjemno a PAM ukazuje jakou cestou je to možné, čili smyslovou aktivací stejné sestavy uložené v paměti v polaritě plus. (myšlení okamžité pocitové) k témuž je možno dojít funkcí mostů a slova,které aktivuje návazné informace této polarity plus.
Talent je tedy vyhledáváním vjemů polarity plus, které jsou v paměti uložené v takové intezitě aby byl výsledný pocit intenzivní. Dosáhnout tohoto je možno smyslovým vjemem,ale též vytvářením toho, co vnímáno smysly tuto intenzivní ozvěnu plus vyvolává. A tak jsou tyto smyslové informace nejprve vyhledávány a toto vdee v další fázi k tvorbě toho co intenzivní ozvěnu plus vyvolává. Tento stav již je označován slovem talent.
Známe li podstatu talentu,je možné talent vědomě vytvářet,čili dodávat určité informace ve xgvíli, kdy jsou všechny informace ukládány v polaritě plus,čili v době mizení vjemu mínus daného ozvěnou mínusových informací, nebo polarrizujícím vjemem (hodnota Q)Tím vytváříme intenzivní záznamy polarity plus,které budou následně vyhledávány díky ozvěně plus,čili intezivnímu příjemnu.
Tato umělá tvorba talentu je celkem lehce dokazatelná třeba u domácích zvířat.Vlastně je toto běžně používáno,jen si lidé neuvědomují co se při tom děje. Kdyby si to díky znalosti PAM uvědomili, jejch jednání by bylo mnohem účinnější, protože by věděli kdy a za jakých podmínek informace ukládat.
Poud budeš hledat správnost každého bodu ,každé konstanty,pak to bude práce na dlouhá léta a budeš muset provést celou řadu pokusů.Čili budeš muset projít celou cestu, kterou jsem prošel já a trvala mně skoro třicet let.
MB |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 03/11/2009 : 17:17:47
|
Slávo
Jelikož mě tvá teorie vždy zajímala, měl bych otázky.
Stále nerozumím některým pojmům. Jaký je rozdíl mezi polární a nepolární informací? Jaký je rozdíl mezi polárním a nepolárním ukládáním? Kvůli tomuto ještě moc dobře nechápu 4.) a 5.)
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 04/11/2009 : 12:53:32
|
Sokrate.
Všechny smyslové informace jsou nepolární,čili je to jen soustava nul a jedniček dané intenzity, nic jiného.Tato soustava nul a jedniček je nervy vedena do mozku stále jako nepolární. Mozek však nedokáže uložit do paměti jedinou nepolární informaci a k ozvěně. čili vědomí dochází pouze tehdy, shoduje li se ta soustava vjemová soustavě v paměti.Smyslové vjemy by tedy nemohly díky své nepolárnosti být do paměti uložené a následně by nemohlo dojít k ozvěně,čili vědomí. Proč tedy k ukládání do paměti dochází? Odpověd je prostá i když dojít k tomuto poznání nebylo lehké. Obsahuje li ta nepolární soustava jedničky určité intenzity,čili dojde k silnému podráždění nervových zakončení a následně dojde k silnému průchodu el proudu, dochází v mozku k reakci, jejímš výsledkem je "nastavení" mozku na ukládání dané soustavy nepolární (smyslové) v polaritě mínus. Nejdená se o polaritu elektrickou, či magnetickou, ale pocitovou, což je rovno celému komplexu jevů, které popisovat nebudu a spíše by je mohl popsat ten kdo se zabývá neurony, mozkem a všemi chemickými a dalšími jevy a procesy. Je li tato soustava uložená prvotně do paměti, poté již dochází k ozvěně, čili vědomí a to nepříjemna,což označuji jako pocit mínus.
Soustava obsahující body jedna převyšující hodnotu Q je soustava polarizující a to vždy v polaritě mínus.
Tím nejtěžším bylo, najít to co vede k ukládání té nepolární soustavy v polaritě plus.Jedná se o soustavu neobsahující body dosahující nebo převyšující hodnotu Q.Mohu tě říci,že jsem byl dlouho v tomto problému bezradný a dokonce jsem již chtěl toto bádání ukončit neůspěchem.Jenže nmně pomohla náhoda a tou bylo,že se v rodině "objevilo mimino" a mne nenapadlo nic lepšího, než je pozorně sledovat a studovat jeho projevy. A tak jsem vypozoroval,že jsou informace plusové polarity ukládány do paměti vždy, když mizí vjem, či ozvěna mínus. Vyvodil jsem s toho hypotezu,že při mizení vjemů mínus dochází k nastavení mozku na příjem těch nepolárních smyslových informací a jejich ukládání do paměti v polaritě plus. Aniž bych to mimino jakkoliv zatěžoval prováděl jsem pokusy,čili jsem pozoroval, kdy mizí projevy ozvěny mínus, třeba při krmení a následně jsem předkládal ke vnímání určité předměty. Výsledek byl absolutní. Po určité době došlo k tak intenzivnímu uložení těchto informací, že dítě projevovalo radost při jejich vnímání i když se jednalo o předměty do dětského světa nepatřící, třeba obyčejné kleště a podobné věci. Poté jsem si uvědomil, že jsem vlastně našel samu podstatu vzniku talentů a v ten správný čas pro ukládání informací v polaritě plus jsem předkládal ke vnímání muziku a to uvědoměle a systematicky. Výsledek byl absolutní a dnes s toho ten kluk těží a vyniká v hudební škole,protože ten vjem díky příjemnu pro které jsem vytvořil podníky vyhledává jako drogu.
Takže souhrnem: 1.) veškeré informace smyslů jsou nepolární soustavou jedniček a nul.
2.)Mozek nedokáže přijmout jedinou nepolární soustavu aniž by měl v paměti polárně uloženou její obdobu.
3.)a.) Nepolární soustava je ukládána do paměti v polaritě mínus tehdy, obsahuje li body jedna dosahující, či převyšující hodnotu Q (intenzita)
b.) všechny soustavy (nepolární bloky) všech smyslů společně vnímané, jsou ukládány ve stejné polaritě(protože mozek je na tuto polaritu nastaven) Toto platí pro obě polarity,čili plus i mínus)
3.) Nepolární smyslové informaace jsou prvotně uloženy do paměti plus ve chvíli kdy mizí ozvěna mínus.
A nyní to podstatné. Každá ta soustava (blok) smyslových vjemů je nepolární a může být uložena v kterékoliv ze dvou polarit, přesněji řečeno v obou polaritách. Vždy záleží pouze na tom, jak je mozek právě nastaven a tak tatáž soustava (blok) je uložena v obou polaritách a při vjemu stejné soustavy dojde k aktivaci (ozvěně) obou polarit. Toto může znít velmi divně,ale je tomu tak a je to řekl bych velmi dostatečně ověřeno. Celý vtip je v tom,že intenzity uložení v paměti rostou a to různě. Převládá li intenzita uložení plus nad intenzitou uložení mínus u stejné soustavy,pak je výsledné vědomí poccitem příjemna a intenzita vědomíje rovna rozdílu obou hodnot. Dojde li k vyrovnání intenzit,pak vzniká cosi jako lhostejnost, téměř nevnímání.Převládá li intezita mínus, pak cítíme nepříjemno a opět je intenzita vědomí rovna rozdílu obou intenzit.
Přesto, že jsem se snažil o maximální přesnost, mohu předpkládat,že toto budeš konfrontovat se svým myšlením a dojdeš k závěru, že vše je jinak. Ty myslíš slovně a funkce slova a funkce vzájemného propojení těch soustav do mostů vše hodně komplikuje,protože slovo aktivuje současně informace plus i mínus které jsou s ním spojené aktivními mosty. A tak nevím, jak to udělat abys tomu plně porozuměl.Snad by to šlo tak,že bys kontroloval pouze logiku a snažil se ji bez soudů porozumět. Až bys toto zvládnul,pak je možno pokročit k funkci mostů a tam tě znalost tohoto hodně pomůže. Teprve až poznáš komplet, budeš schopný toto konfrontovat s vlastním myšlením a pochopíš nakolik je toto pravdivé. Dříve asi to nebude možné.
MB |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 04/11/2009 : 13:23:33
|
Sokrate.
(Krucinál, kam zmizela ikona Edit)
Mohu tě říci,že pouze s toho co jsem zde popsal je možno vyvodit tolik odpovědí na otázky, které si lidé kladou, že by to stačilo na několikasvazkové dílo a pro psychology by toto bylo převratem v jejich práci a dalo by jim to do rukou velmi silné schopnosti. Přesto si myslím,že toto samozřejmě propracovanější by měli poznávat dokonce děti na základce,protože právě mladí lidé mají děti a toto by je kvalifikovalo pro jejich efektivní výchovu. Představ si třeba matku, která by byla ráda, kdyby její potomek měl třeba hudební talent a tak zpěvem dítě utišuje,když něčím trpí. Zpívala mu když mizel stva mínus a ukládala tak do paměti intenzivní bloky plus,které ozvěnou dávaly dítěti velké příjemno. A tak díky této ozvěně plus zpěvem dítě utěší,ale současně posiluje intenzitu týchš bloků v polaritě mínus třeba díky vstupu polarizujících vjemů mánus a vzniklému nastavení mozku. Je to jako v Kampeličce. Můžeme přidávat a můžeme také ubírat- Chceme li aby úspory byly vysoké,pak musíme vybírat co nejméně. A tak stačí znát to polární ukládání informací a ta matka bude dítěti zpívat vždy, když jeho vjem mínus mizí a mozek je nastaven na ukládání informací v polaritě plus. Intenzita takového paměťového záznamu plus potom roste a hudba je díky tomu intenzivnímu příjemnu vyhledávána. No a to je talent. Takže chci li vypěstovat talent nepředkládám dítěti informace vedoucí k požadovanému talentu, když něčím trpí,ale odstraním příčinu toho trpění a když mizí pak je ten správný čas pro vjemy k talentu vedoucími. Talent není darem od boha,ale je darem od rodičů a dalších osob v okolí dítěte. Talenty nejintenzivněji vznikají v době mezi narozením a rovnojem řeči, protože ukládání informací není rušeno obapolným aktivováním informací funkcí slova. Paměť na tuto dobu je nejintenzivnější ze všech a trvá až do smrti, jen vzpomínání není možné.
Pokračovat bych mohl dále, třeba k samé podstatě lásky, či k podstatě vzniku sexuálních úchylek ,ale to by vedlo nejspíše k napsání knihy, nebo několikasvazkového díla. A proto se nedivím, že jsi vybral právě toto a na toto ses ptal. Díky za otázku. Nestačilo li to k porozumění,pak se ptej a já budu rád.
MB |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 05/11/2009 : 17:19:59
|
Sokrate.
Znovu jsem přečetl co jsem napsal a tvoji otázku.Poznal jsem, že jsem opět opakoval to co již jsem napsal a co tě nebylo tak docela jasné.Čili jsem zřejmě na tvojí otázku neodpověděl. Otázkou je,zdali tvojí otázku správně chápu. Jestli vlastně neptáš na to, co se v mozku děje ,když dochází k polarizaci nepolární smyslové informace. Na takovou otázku bych tě odpovědět nedokázal,protože to prostě nevím. Já vím, že se tak děje a to jsem si ověřoval mnohokrát,ale co se při tom děje v mozku samém , tak to nevím. Mohu jen předpokládat,že třeba díky vstupu polarizujících informací, dochází díky jejich intenzitě k řemusi, co vyvolá třeba vyplavování hormonu, nebo k té polarizaci dochází přímo v neutonech. Jasné a ověřované je to,že to že se mozek "nastavíů a všechny nepolární informace ukládá v polaritě mínus,čili ozvěnou (vědomím) je nepříjemno. Ustane li vstup polarizujících informací dojde opět k čemusi co spůsobí nastavení na ukládání informací v polaritě plus. Co se při tom děje by tě zřejmě dokázal vysvětlit nějaký vědec zabývající se neurony a těmi proces v mozku. Pokud aktivuješ smyslovým věmem určité soustavy informace které jsou v paměti uložené v polaritě mínus, opět dojde ke stejnému nastavení mozku a dokud jsou tyto informace mínus aktivované, pak i nepolární smyslové informace ukládá mozek díky tomu nastavení v polaritě mínus. Ty funkce je možno pokusy dokázat i bez znalosti toho, co se při tom v mozku děje.
Smysl tohoto mého poznání by mohl být i v tom, že by toto mohlo dovést právě ty vědce zabývající se tou "mechaniskou stránkou" k poznání, co se v mozku při tom dějě a i oni by mohli pravdivost té programové stránky potvrdit. Pro mne je již trochu pozdě na studium tohoto vědního oboru a kdybych i potřebné informace získal, nebyl bych dostatečně kvalifikován na laboratorní výzkum a sám v domácích podmínkách toto nemohu skoumat. Takže na takovou otázku bych nebyl schopný odpovědět. Myslím však, že to ani není třeba,protože ty programotvorné funkce je možno ověřit i tak samy o sobě. Je to vlastně totéž jako u počítače.Nemusím vědět co se děje v počítači,ale je důležité znát programovací jazyk aby mohl být analyzován program.Konstruktér počítače musí znát funkce součástek a jejich propojení aby dokázal počítač sestrojit, či opravit a ten by mohl i vědět co se při běhu toho programu v počítači odehrává.Každou funkci programu však můžeš ověřit i bez znalosti té mechanické stránky.S proceseem myšlemí je to naprosto obdobmé. Faktem který však musím uznat je, že by popis toho co se v mozku při tom děje byl nejlepším důkazem platnosti. Bohužel to neumím.Jsem jenom zámečník a myslím, že na zámečníka je i toto poznání programové stránky věci až dost.Pokud tedy chceš poznat takovou odpověď, pak musíš vyhledat odborníka právě na tuto mechanickou stránku.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 06/11/2009 : 17:35:00
|
Ahoj Slavku
Koukam, ze zase zacinas s tou tvoji PAM, no nebudu ti kazit radost a radeji ti pomohu trochu ucesat tve definice:
POZNAMKA: predem upozornuji ctenare, ze se ve Slavkove analyze nejedna o popis reality ale o zjednoduseny MODEL reality, ktery sice nektere aspekty vystihuje, ale skutecnosti neodpovida.
Terminologii se snazim pouzivat Slavkovu, ale zasadne s ni nesouhlasim a myslim si, ze je matouci!
BOD:
Bodem bude minena pro dany casovy okamzik t a nervove zakonceni Ni informace prenasena timto zakoncenim. Tato informace bude pro nase potreby nabyvat hodnot 0 nebo 1, pripadne libovolne hodnoty z intervalu [0,1]
toto muzeme vyjadrit jako: BOD(Ni,t) = 0 až 1
za t je mozne dosazovat ruzne casy
a misto N_i je mozne pouzit nejake jine oznaceni daneho nervoveho zakonceni, vhodne by bylo napr pro organ X znacit zakonceni X1, X2,... a pro organ Y je znacit Y1, Y2, atd
KOD:
Pro smyslovy organ N definujeme soubor nervovych zakonceni N1, N2, N3, ..., Nk a kodem v case t je pak minen soubor prislusnych bodu: KOD(N,t) = [ BOD(N1,t), BOD(N2,t), BOD(N3,t), ..., BOD(Nk,t) ]
Slavek zde o case vubec nemluvi coz je podle mne chyba, ale z kontextu je zrejme, ze kod i bod jsou vlastne funkce casove promenne.
Ja jsem navic pridal dalsi promennou a to dany smyslovy organ a jednotlive zakonceni
Dale je zde dalsi problem, ktery Slavek vubec neresi. Informace ze smysloveho organu se do mozku nedoprovuji pomoci nervu jako kabelu elektrickeho vedeni, ale spise urcitou siti, ve ktere se kabely ruzne krizi, slucuji a rozbocuji, je tedy sice mozne vzit soubor vsech nervovych zakonceni, ktera vedou z daneho smysloveho organu, ale nez se tato informace dostane do mozku, tak se jeste nekolikrat prepoji na zcela jina nervova zakonceni a je dost tezke vubec rici, kdy presne se takto definovany KOD dostane do mozku.
Vyse uvedena zakonceni N1,..Nk je tedy vhodne brat jen jako prvni stupen (vrstvu) cesty do mozku, pricemz po tomto stupni nasleduji dalsi stupne, ktere mohou mit vice nebo mene smyslovych zakonceni nez tento stupen a tak dale az do mozku
Informace se tedy ze smysloveho organu N dostava do mozku spise takto:KOD(N,t) -> KOD(Stupen1,t+1) -> KOD(Stupen2,t+2) -> ... -> Mozek I tak se jedna o znacne zjednoduseni - Stupen1 zde oznacuje soubor nervovych zakonceni, do kterych se informace z bodu dostane nejmene pres jedno dalsi zakonceni, Stupen2 - pres dve zakonceni, atd.
BLOK:
Blok uz definovat nemohu, protoze chybi dalsi dulezete informace. Nevim zda je blok casti KODu z hlediska casu nebo je to podmnozina nervovych zakonceni, proste to neni jasne. Slavek by to mel doplnit
Pokracovat budu zase jindy |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 06/11/2009 : 23:19:55
|
Noeme
Proč neodpovídá skutečnosti? Jak můžeš určité dílo skritizovat a vzápětí vyjádřit k tomuto dílu své nepochopení? Není to absurdní?
Matoucí může být cokoliv. Opravdu záleží na individuálním propojení mostů každého člověka.
Nevidím důvod plést do této teorie čas. A to ani do programu ozvěny. Nebot Rescorlův experiment, který zkoumal faktor časového propojení podminování, jasně dokázal že, rozhodujícím faktorem v podminování je prediktabilita.
(Rescorl vystavil psy elektrickému šoku a v některých z těchto pokusů šoku předcházelo zaznění tonu.Vytvořil 2 skupiny psů přičemž, ve skupině A zaznění tonu předcházelo všem šokům, zatímco ve skupině B bylo stejně pravděpodobné předcházení i nepředcházení tonu před šokem.Podmíněná reakce se ve skupině A vyvinula rychle, ve skupině B se nevyvinula.)
Blok je v tomto případě z hlediska psa zaznění tonu. Kod je veškeré vnímání psa. Jaký je mezi nimi rozdíl? Psychologie nás učí, že jsme si vědomi všeho, co se děje v našem okolí i v našem těle. Není ale možné, abychom věnovali pozornost všem podnětům, protože bychom byli zahlceni informacemi. Jako když právě v tuto chvíli čteš mé slova, nejsi schopen dostatečně vnímat své okolí. Jakmile by ale došlo ke změně - začal bys cítit kouř či ti blikla lampa u stolu, pak by sis toho nejspíše všiml. Nebo když si ve společnosti a bavíš se s určitým člověkem, nevnímáš své okolí, tak i přesto v momentě zvolání tvého jména z davu zareaguješ.
Zpátky ale k chudáčkům psům. Hodnotu Q zde vytváří elektrický šok. Program ozvěny zapřičiní podminěný strach psa na zaznění tonu(blok). Dochází k vědomí polarity mínus. Problémem skupiny B je, že u nich nedochází k ozvěně polarity mínus, protože blok(ton) nepřináší předvídatelný elektrický šok.
Slávo
Když nad tím tak přemýšlím. Samotná prediktabilita čili předpověditelnost může úzce souviset s tvou otázkou vytváření polarity plus. Ono celkové podminování je velice chytrá věc a předpověditelnost zde hraje důležitou roli. Protože pokud určitý podmíněný podnět předpovídá bolest(polarita mínus) pak nepřítomnost pdmíněného podnětu předpovídá, že bolest nepřijde a organismus se může uvolnit(polarita plus). Jako když doktor řekne málemu dítěti, že to bude bolet. Dítě tedy bude ve stresu do ukončení bolestivého úkonu. Zatímco u dítěte, kterému je řečeno, že to bolet nebude a přesto to bolí, může trpět strachem z nemocničního prostředí, protože nemá varovný signál. Nepříjemné předpověditelné věci jsou nepříjemné, ale nepříjemné nepředpověditelné jsou věci naprosto nesnesitelné.
Pokud má krysa zafixované znamení po němž přijde nepříjemno, zvládá situaci dobře, protože absence znamení představuje bezpečí. Pokud se nepříjemno nedá předpokládat, je chudinka myška v neustálém napětí a stresu a mohou u ní vzniknout žaludeční vředy.(Seligman/1975) Ach, jak já ty pokusy nesnáším!
No a co se týče mostů. Experiment s omezeními a chutovou averzí dokázal, že nemůžeme stejně silné podněty vzájemně zaměnovat. (Pro krysu je chut lepším signálem pro nevolnost než šok elektrickým proudem a naopak rozsvícení světla a zvuk jsou lepším signálem pro šok elek. proudem než pro nevolnost.) Tedy bych rozdělil mosty na preferované a obyčejné. Čili k mostní aktivaci smyslů dochází, ale velmi důležitou roli tu však hraje spojení, které odráží již zabudované vztahy. Tedy evoluce. To například dosvědčuje fakt, že ptáci si vybírají jídlo spíše podle vzhledu než chuti a snadno se tedy učí spojovat si nevolnost se světlem, nikoliv chut s nevolností jako krysy. |
Edited by - Sokrates on 06/11/2009 23:31:19 |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 07/11/2009 : 01:18:20
|
Ahoj Sokrate
Slavek zde na foru resi svoji analyzu s prestavkami jiz nekolik let (prave kritika te jeho analyzy mne sem vlastne privedla) a tohle neni poprve co mu to kritizuji, takze ti muze pripadat, ze nemam zadne argumenty, ale je to spise tak, ze se mi nechce opakovat ty jiz vyrcene. Navic jsem ted ve skutecnosti nechtel tu jeho analyzu zase "nicit", ale spise mu pomoci lepe definice zformulovat.
quote:
Proč neodpovídá skutečnosti?
Nejdrive si neco zjisti o tom jak funguje mozek a pak o tom spolu muzeme bavit, nevim jake mas v tomto smeru vzdelani. Ale ja se neurofyziologii, ale i matematickymi modely neuronovych siti zabyval na univerzite a vim toho o tehle oblasti docela dost.
Slavkova analyza odpovida skutecnosti asi tak stejne jako ji odpovidaji matematicke modely neuronovych siti. Ale spise mene.
Nektere jevy ke kterym dochazi pri vnimani lze napriklad modelovat pomoci tzv. Hopfieldovych siti, nic takove vsak v mozku nejspise neni. No a podobne to je i se Slavkovou analyzou. Mozna je urcitym zpusobem uzitecna, ale rozhodne by o ni nemel mluvit jako o realite.
quote:
...
Hodnotu Q zde vytváří elektrický šok. Program ozvěny zapřičiní podminěný strach psa na zaznění tonu(blok). Dochází k vědomí polarity mínus. Problémem skupiny B je, že u nich nedochází k ozvěně polarity mínus, protože blok(ton) nepřináší předvídatelný elektrický šok.
Podmineny reflex vznika zcela nevedome a se strachem nema nic spolecneho
To ze dokazes zformulovat vysvetleni nejakeho jevu pomoci PAM, jeste neznamena, ze toto vysvetleni je spravne. Aby bylo mozne nejakou hypotezu overit musi byt zformulovana zcela jednoznacne, coz se zatim nestalo.
Bylo by napr. vhodne popsat jakym zpusobem se ona kouzelna hodnota Q vlastne vytvari - a take jakou konkretni (treba pribliznou) by mela mit hodnotu za ruznych situaci, a jak ji take zmerit a tim teorii overit.
Take neni jasne co presne je polarita minus, resp. jak jinak nez ze ti to rekne Slavek, urcis ze neco melo polaritu minus, pokud neni dan nejaky objektivni zpusob jak toto zjistit, pak je to k nicemu, pak se jedna jen o jisty druh viry.
Bylo by napr. mozne rici, ze polarita minus = aktivace skupiny neuronu centra bolesti v thalamu, coz se da v principu overit, ale nic takoveho Slavek nerika. (i tak by to byla jen hypoteza a navic se obavam, ze realna situace je znacne komplikovanejsi a s polaritou plus/minus si proste nevystacis)
Nicmene celkove mi Slavkova teorie velmi pripomina tzv. teorii kódů, ktera existovala nekdy na zacatku dvacateho stoleti a je jiz davno, davno prekonana. Slavek je proste amater, ktery znovuobjevil prekonanou teorii a jeste ji bohuzel trochu nevhodne zformuloval. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/11/2009 : 09:13:17
|
Richarde.
Celý problém tkví v tom,že není možno vyjádřit dymanický děj,čili děj v čase. Proto popisuji vše staticky. Dymanický děj je složen s po sobě následujících statických v čase.Protože jsem rozdělil děj dynamický na jen statický aby toto mohlo být vysvětleno, pak nemohu mluvit o čase.To dá rozum.
Mluvil jsi o tom jak dochází při přenostu dat do mozku ke křížení bodů.(Opět staticky). Kdyby sis zalistoval ve foru,pak bys našel místo, kde toto popisuji a říkám, že příkladně projekce světla na sítnici neodpovídá projekci v mozku,ale tento obraz je přeházený a dalo by se říci i rozptýlený . Důležité je to, že takto přeházený je při stejné projekci vždy stejně a tak při totožné soustavě v mozku a smyslové informace dochází k ozvěně. Ty ve skutečnosti nevíš, jaký obraz na sítnici dopadá ,ale ta projekce v mozku má při stejné projekci stejný tvar.
Kod? Kodem je soustava všech bodů jednoho smyslového orgánu.Na sítnici oka tedy dopadá světlo a dle intenzity světla jsou podrážděná nervová zakončení a každé zvlášť vytváří určitý elektrický potencionál který je veden do mozku.V mozku "energeticky zazní" každý zvlášť a všechny dohromady tvoří kod (ta přeházená soustava)
Blok? Bylo poznáno, že mozek neumí přijmout celý kod,ale pouze jeho částečky Třeba při vjemu lidské tváře mozek nepracuje s celkem, ale s každým detailem (blokem) zvlášť. Informace o jedné jediné vrásce u oka může mít x podob a stejně tak ostatní částečky (bloky) vjemu. Je díky tomu můžeš vnímat třeba projevy nálad či pocitů v jedné a tentýž tváři.Každá ta částečka která je obsahem vjemu může být uložená v jiné polaritě a teprve souhrn těch bloků tě dává celkový obraz a ten je při různých mimických projevech různý. V té sestavě může být blok třeba té vrásky u oka, který vzniká při zlosti a to máš uložené v paměti v polaritě mínus. Zbytek může odpovídat tomu co máš uložené v polaritě plus. Ty však díky té jediné vrásce cítíš s usmívající se tváře náznak zloby. U ostatních smyslových vjemů je tomu naprosto stejně. Při čichovém vjemu dojde u určitých nervových zakončení k reakci. Do mozku je dodáván celý kod i s těmi nulami, čili nepdrážeděnými a i tento vjem je rozdělen do bloků a díky tomu poznáš třeba to, že vjem obsahuje více pachů a dokážeš je od sebe rozeznat.Právě poznání toho co je blok je velmi, velmi důležité. Většina lidí by řekla, že vnímá celý kod, celý smyslový vjem,protože tak se to každému člověku jeví. Teprve poznání toho že mozek rozděluje vjem do dloků a každý z nich vnímá samostatně otevírá cestu k pochopení toho jak myšlení vlastně probíhá. Navís si toto můžeš i sám ověřit, stačí se jen umět dívat a dokázat s viděného udělat správný závěr.Polož si otázky, třeba. Proč u stejné tváře dokáži vidšt a vnímat různé projevy nálad?Proč stačí maličká změna a již cítím něco jiného? Ono to všechno je nejspíše o tom nakolik je dívající se člověk schopný vidět a udělat s viděného správný závěr.To naučené tě může ukázat cestu k odpovědím,ale to samostatné myšlení hraje větší roli.
Jak jsem poznal, čteš vše co jsem napsal jen letmo, upravíš si to dle svého a potom to tebou upravené u mne odsuzuješ. Já se pak divím, kde jsi k tomu přišel. A tak tě to naučené někdy dost škodí. Mohu tě dát jen jednu radu." Skus to neměnit a pochopit tak jak to píši a teprve až to budeš mít zvvládnuté, využij toho naučeného a díky tomu potom můžeš dojít dál než jsem byl schopný dojít já, nebo moje slova popřít.
MB |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/11/2009 : 10:22:08
|
Sokrate.
Mám radost,že se našel člověk schopný samostatně myslet. Jenže mám tak trošku dojem, že ses rozejel příliš rychle a aniž by byla dokonale zvládnutá tato část, již směřuješ do další a tak tě s prominutím trošku přibrzdím a skusíme si analyzovat třeba ty pokusy ze psy. K těm prioritám ve vnímání se dostanem a bude to velmi zajímavé, tomu věř.Jen tak abych tě trošku ukázal oč se jedná, popíši zhruba jak jsem k tomu poznání prioritního a perifeního vnímání došel. A opět je to o tom, že nestačí se jen dívat,ale dokázat vidět a vyvodit s viděného závěr.
Když jsem začal to poznané s procesu myšlení popisovat, měl jsem téměř nepřekonatelný problém.Tím problémem byla neshoda rychlosti mého myšlení s rychlostí psaní a tak mně myšlení předbíhalo psaní a výsledkem byla absolutní nesrozumitelnost ,která byla důsledkem myšlenkových skoků. Při psaní jsem vždy vyhledával samotu, klid a ticho. Co jsem napsal, jsem po přečtení zase smazal. Už jsem si myslel,že nikdy nebudu schopný nic napsat, až náhoda vše změnila. Psal jsem tehdy v práci ve služebně na starém noteboku (286)a zapomněl jsem vypnout rádio. Začal jsem psát a ejhle. Vše se stalo souvislým, moje myšlení se zpomalilo a výsledek byl dobrý. A tak jsem to začal využívat. Faktenm je, že jsem muziku, či luvené slovo slyšel,ale kdyby se mne kdokoliv zeptal jaká to byla muzika, či o čem mluvili, pak bych to vůbec nevěděl. Jenže najednou začal pořad a mluvili o čemsi velmi blízkém tématu o kterém jsem psal a náhle jsem začal toto intenzivně vnímat a ztratil jsem zcela schopnost psát. A tehdy jsem si uvědomil,že existuje cosi jako prioritní a periferní vnímání a začal jsem to skoumat. Když se vrátím v čase, do doby, kdy jsem otevřel podobenství o stromu znaků pak jsem v té době téměř uvěřil v existenci boha a zázraků. Proč? Před tím jsem se v rádiu ani televizi nesetkal s něčím takovým a náhle jeko by kdosi neznámý věděl k čemu jsem došel a začal mně dodávat informace, které jsem potřeboval. Ono je to směšné,ale když se to děje téměř každý den ,pak je to na pováženou. Postupně jsem začal docházet k názoru, že jsem se díky otevření podobenství stal nějakým vyvoleným a nějaký bůh chce abych v tomto k čemusi došel.Dnes se za takové myšlenky stydím,ale tehdy jsem tomu málem podlehl a uvěřil. Teprve když jsem poznal funkce prioritního a periferního myšlení, bylo mně vše zcela jasné. Kativoval jsem most a vše co s tímto velkým aktivovaným mostem mělo souvislost jsem začal intenzivně vnímat. Takže ty informace zněly i před tím, ale já je vnímal pouze periferně. A tak mně toto poznání zbavilo opět víry v boha a hlavně myšlenky, že jsem nějaký vyvolený, což je dobře. K tomuto tématu se vrátíme, až přijde vhodný čas a popíšeme si k čemu vlastně při tom dochází. Je to velmi zajímavé.
Takže k těm pokusům se psy. Ono je to vlastně úplně jednoduché. Pes má mozek nastavený na ukládání informací v polaritě plus a zazní zvukový signál. V jaké polaritě bude tento signál uložen? Samořejmě v plusové, pokud nepřevyšuje hlasitost hranici Q. Došlo k šoku. čili k překonání hodnoty Q jak jsi správně napsal a v tu chvíli došlo k nastavení mozku na ukládání informací v polaritě mínus a zazněl sgnál. Díyk nastavení mozku se signál ukládá v polaritě mínus a vzniká mostní propojení, čili vzájemná aktivace společně vnímaných smyslových informací. Ten signál tedy bude mít ozvěnu mínus a tuto ozvěnu bude mít i tehdy, nedojde li k šoku.
Ovšem já bych ten pokus zdokonalil abych ukázal,že ani ten pes nevnímá celý kod,ale pouze jeho částečky (bloky) Takže znovu úprobíhá ten pokus tak jako předtím,ale s tím,že je zvukový signál poté doplněn jinými frekvencemi.Řekněme že signálem je určitý tón a u tohoto dochází k tomu polarizovanému ukládání. POté bude tento tń doplněn o několik dalších, které bych předtím uložil v polaritě plus, čili v době, kdy mizí vjem polarity mínus. Při zaznění celého akordu, by měl pes reagovat právě na ten ton mínusové polarity a na ostatní tony, při chybění tohoto by měl reagovat klidem. Každý ten ton je samostatným blokem (určitá frekvence) Zajímavý by byl tento pokus i tehdy, nejednalo li by se o zvukový,ale vizuální signál, čili by byly polarizovány vjemy určitých předmětů.V hromadě předmětů by pak pes vyhledal ten uložený v mínusové polaritě a snažil se jej zničit, zatím co ty uložené v plusové polaritě by spíše hlídal a hrál si s nimi.A tak by bylo dokázáno,že jsou vnímány bloky a nikoliv celý kód.
Zjímavý by mohl být i pokus se světly různé barvy,ale to by zřejmě u psa nabylo možné, protože dle vědců vidí černobíle, čili mu v sítnici chybí tělíska citlivá na určité vlnové délky světla.
MB |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/11/2009 : 11:01:33
|
Richarde.
Nějak jsem přehlédnul to co píšeš o hodnotě Q.Já stále opakuji,že oblast mechanickou neznám. K čemusi dochází a to je možno ověřit i bez znalosti toho, co se při tom děje v neuronech a podobně. Navíc také nepokládám svů poznání za vědeckou práci.Kdybych měl znalosti i o té oblasti obshaující informace o neuronech, mozku a chemických a jiných procesech,pak bych mohl tyto informace použít a vznikla by vědecká práce se kterou bych nešel do filosofického fora,ale kamsi jinam, třeba na akademii věd. Pokud si toto uvědomíš,pak přestaneš mojí práci brát jako vědeckou a přestaneš ode mne žádat to co tě poskytnout nemohu. Vím že zde mnoho informací chybí i bez tebe,ale pokud ty znalosti máš, můžeš je doplnit sám. I když mám dojem, že ani tvoje informace nejsou pro cosi takového dostatečné. Mohl bych spekulovat s kusých informací a líčit jak při určité intenzitě dpchází k aktivizaci buněk v thalamu, že toto vede k aktivaci žláz vylučujících určitý hormon a že tento hormon spůsobuje nastavení na polaritu mínus. Vím, že mne chceš k takovým spekulacím dovést abys toto mohl potom s přehledem a lehkostí popřít,ale toho bohdá nebude.Co neznám to netvrdím a toto skutečně neznám.Vím a mám ověřené že k tomu dochází,ale co se při tom děje mne až tak nezajímá a není to pro mne ani důležité. To co tvrdím v PAM je ověřitelné pokusy a hlavně je to využitelné v analýze i syntéze jevů majících v procesu myšlení svou podstatu. Kdyby někdo s odborníků chtěl toto ověřovat,pak najde to co se při tom děje a tím to co tvrdím i dokáže.Já nikoliv a kdyby ano, pak s tímto poběžím na Akademii věd a nikoliv do filosofického fora.
MB |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 07/11/2009 : 18:07:39
|
Richarde
Nejprve se musí vytvořit hypotéza. Tato hypotéza se musí potvrdit či vyvrátit psychologickými experimenty. Čímž dostaneme vodítko pro biology, kteří se touto teorií mohou zabývat podrobněji. Toto se nazývá redokcionismus. To znamená postup od psychologie k biologii. Naopak to nelze. Navíc biologie může být ovlivněna současným prostředím a minulými okolnostmi, takže pořád tu je prostor pro psychologa. Slávkova teorie je na počátku a já zatím nenalezl psychologický experiment, který by tu jeho teorii vyvrátil. Jestliže ty ano,tak ji prosím napiš.
Takže já si myslím, že by to chtělo experimentovat dál a tím teorii více upřesnit. Ale chtít po Slávkovi biologický popis není na místě. Navíc jak už sám řekl, kdyby znal dobře biologii, už by se tu s námi dávno nebavil. |
Edited by - Sokrates on 07/11/2009 18:09:50 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/11/2009 : 09:43:33
|
Sokrate.
Díky,ale to že bych se s vámi nebavil mně trošku vadí i když vím, že je to s tvé strany spíše žert. Nejsem nafoukaný a i kdybych skutečně splodil vědeckou práci, klidně bych se s vámi o tom bavil. Jde o to, že kdyby to byla kompletní práce nebyl by problém ji publikovat,či jinak využít k tomu aby ji všdci poznali a mohli využívat. Takto se o tom mohu bavit pouze zde.
Richarde.
Znovu jsem si pročítal tvůj příspěvek a zarazila mne tvoje slova o tom, že opět začínám s tou teorií, či slova k Sokratovi popisující jak se s přestávkami k té teorii vracím. Zní to od tebe shovívavě a dobrosrdečně,ale zřejmě sis neuvědomil,že se k té teorii vracím tehdy, když někdo projeví zájem a třeba odpovídám na jeho otázky, jako třeba nyní odpovídám Sokratovi. Faktem však je,že tebe ta teorie vůbec nezajímá ,ale jakmile někdo projeví zájem, vmísíš se do toho a začneš ji spochybňovat. Slabší povahy respektují tvoje vzdělání a aniž by sami začali myslet, odejdou od toho. To je zřejmě cíl tvého snažení, jinak si to nedovedu vysvětlit. Já nejsem zvyklý se bránit, když vlastně o nic nejde,ale mám docela škodolibou radost,že jsi narazil na člověka schpného samostatně myslet, který tě již nepodléhá a tvoji snahu ignoruje. Docela by mne zajímalo, co tě k snaze ničit práci druhého vede. Mohlo by to být zajímavé a to nejen s hlediska psychologického. Možná se mýlím,ale cítím v tom utajovaný komplex méněcennosti a snahu povýšit se ponížením druhého. Čili nespokojenost se sebou samým. Pokud vezmu v ůvaho tvoje slova o tom jak jsi chytrý,jak jsi všechno studoval, o všem se bavil s kapacitami a podobné projevy, opět v tom cítím snahu se povýšit nad ostatní a opět nepokojenost se sebou samým. Ten kdo je skutečně vysoko, nemá potřebu se povyšovat a už vůbec ne ponižováním druhých. A tak si myslím,že vnitřně toužíš po věědecké práci a úspěchu ve vědě,ale jsi přivázán k práci programátora. A tak máš pocit, že tě život uniká mezi prsty a pak přijde obyčejný zámečník a ty vidíš, že je tvému snu blíže než ty a to tě drásá.A tak se jej snažíš snížit dle hesla když nemohu já nahoru, on musí dolů. Mno, nevím,pro mne he takové jednání nízké a dost primitivní. Navíc já o nějakou slávu ,nebo povýšení sama sebe vůbec nestojím a to co jsem našel rozdávám. Dopracuje li to někdo a bude mít slávu a úspěch, já s toho budu mít radost. To však asi nebudeš schopný pochopit, viď?
Měl jsem souseda, pak se odstěhoval. Ten měl na vrátkách vizitku a tituly byly delší než jeho jméno. Takového vejtahu aby pohledal.On zdravil pouze lidi s tituly a tak jsem si na vrátka také dal vizitku, z legrace a na ni před jméno dal Ins. Chodil kolem a díval se na to jako tele na nová vrata, až mu to nedalo a zazvonil. Prý "pane kolego, na té vizitce máte chybu. Skratka inženýra je Ing a nikoliv Ins." Věděl jsem, že na to skočí a měl jsem co dělat abych se nezačal chechtat. A tak jsem jakoby nechápavě zakroutil hlavou a řekl." Jestli jsme kolegové,pak jste také instalatér?" Od té doby mne opět nezdravil a abych pravdu řekl, ani mně to nechybělo. Byl to nešťastný člověk .Pýcha vede člověka k tomu, že je sám a samotnému člověku je vždy krušno.Mně je nafoukaných a pyšných lidí líto.
MB |
|
|
|
ADC
Aktivní uživatel
259 Posts |
Posted - 22/11/2009 : 22:19:21
|
Třeba se někdy dočkáme příručky naprogramuj si své dítě.
|
|
|
|
Topic |
|
|
|
Ananlýza procesu myšlení živých organismů
