Author |
Topic |
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 12/11/2010 : 20:34:54
|
µ??????? :
Tak musím se přiznat, že moc nechápu, jak jste dospěl k závěru o dialektice jako o "třídění jednotlivin podle rodů". Se slovem "dialektika" se často pojí různé přívlastky, Vy sám jste se zde zmínil o křesťanské dialektice a o dialektickém materialismu. Já jsem se při výkladu zaměřil na dialektický materialismus - co jste také čekal od člověka, který si zvolí user name "Bolševik" ? Možná jste chtěl vydestilovat jakousi "esenci" z těchto různých chápání dialektiky. Nicméně si myslím, že seznámit případného čtenáře webu s dialektikou, jak si ji přizpůsobily různé filosofické směry, také není marné. Moje znalosti ovšem nejsou dostatečné, abych byl schopen poskytnout ucelený výklad - tedy jsem napsal alespoň něco.
S tím, co jste napsal o Vašem textu, máte, dle mého názoru, pravdu, i když jste to asi myslel ironicky. Je pravděpodobné, že k jedněm a témže závěrům by bylo možno dospět z různých výchozích pozic a také by je pak zřejmě bylo možno různě interpretovat. (K čemu by jinak byla ta Vaše oblíbená hermeneutika ?) V těch patternech je přítomna dialektika Herakleitovská. To střídání patternů je zase takový Hegelovský motiv, takže jsem Vás podezíral, že jste použil zrovna tento text jako takové podobenství - u filosofů člověk nikdy neví, odpovídalo by to Vaši zálibě v metaforách a náznacích. Asi jsem přestřelil, to se stává.
> Povšimněte si, že "kreativní spolupráce", která se odehrává v tomto vlákně, má jaksi měkkčí výsledek, než kdyby se jednalo o přímou konfrontaci dvou názorů.
Jak vidím, brainstorming není podle Vašeho gusta. Je to možná překvapující, ale formou poměrně volné a dobrovolné spolupráce lze úspěšně realizovat i poměrně rozsáhlé projekty. Příkladem budiž projekt GNU a operační systém GNU/Linux, který má docela slušný market share na serverech a velmi dobře se hodí i na kritické nasazení. Přímá konfrontace může být vhodnou metodou u přibližně rovnocenných a věci znalých soupeřů, jinak je to buď komedie (jeden ze soupeřů je trouba) nebo fraška (blbci jsou oba). Jak by to vypadalo tady, netroufám si odhadovat.
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 19/11/2010 : 20:59:24
|
nevíte proč po sobě Rajis smazal všechny příspěvky? |
|
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 20/11/2010 : 22:04:08
|
Nezdá se mi, že by Rajis smazal všechny příspěvky. Někdy v průběhu týdne poslal příspěvek k tématu "Geometrie-filosofie-svět" a uvedl, že věc rozebere podrobněji. Tento příspěvek zmizel. Možná tedy nemá chuť nebo čas o té věci diskutovat. Méně pravděpodobné vysvětlení je, že změnil názor, protože byl okouzlen krasomluvou Erazima Koháka.
|
Edited by - Bolševik on 20/11/2010 22:04:55 |
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 21/11/2010 : 19:36:26
|
quote: Originally posted by µ???????
Na wikipedii píší toto: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dialektika
ale v tom aby se prase vyznalo Uměl by někdo polopaticky vysvětlit, co to teda ta dialektika je? díky µ.
Ve všech vysvětleních slova dialektika vidím hlavní společné v tom, že vždy je to: střet nesloučeného(někdy i neslučitelného) s následným výsledkem
předpokládáme-li dva nesloučené prvky(může jich být nespočetně mnoho), pak výsledek má v dialektice tři možnosti: 1. totožnost prvního prvku se mění na totožnost druhého 2. totožnost druhého prvku se mění na totožnost prvního 3. syntézou vzniká nová totožnost třetí ( V dialektice však nikdy nedochází k nabízející se čtvrté možnosti - 4. stav obou prvků zůstává takový, jaký byl před střetem - Tato čtvrtá možnost nastává pouze v případě pokusu o dialektiku, jakožto její jediná možnost.)
Pod prvky se rozumí obsahy mysli, jako jsou: argumenty, pojmy, názory, zájmy. |
Edited by - okref on 21/11/2010 19:39:10 |
|
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
Posted - 22/11/2010 : 12:46:28
|
Svůj příspěvek tady jsem smazal, protože byl příliš povrchní a hloupý. Svůj příspěvek v tématu Geometrie-svět jsem smazal, protože mi přišlo, že jsem byl ke Kohákovi nespravedlivý. Ale v nejbližších dnech konečně napíšu svou odpověď na Patočku. Děkuji za trpělivost. |
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 22/11/2010 : 23:41:24
|
Ještě k té dialektice - jak ležím v tom Heideggerovi, vykouklo na mě toto:
„Vykořeněná řecká ontologie se ve středověku stává pevnou učební látkou. Její systematika je vším jiným než skloubením tradovaných částí (ontologie) v jedinou stavbu. I v rámci dogmatického přebírání základních řeckých pojetí bytí bylo v této systematice ke zpracování ještě mnohé, co vedlo dál. Řecká ontologie ve scholastickém ražení přechází v podstatě přes Suarezovy Disputationes metaphysicae v „metafyziku“ a transcendentální filosofii novověku a určuje ještě základy a cíle Hegelovy Logiky. Jakkoliv se v průběhu těchto dějin dostávají určité význačné okrsky bytí nově do zorného pole a nadále problematiku primárně určují (ego cogito u Descarta, subjekt, Já, rozum, duch, osoba), přesto zůstává, jak odpovídá naprostému zanedbání otázky po bytí, nedotázáno jejich bytí a jeho struktura. Spíše je na toto jsoucno přenášena s příslušnými formalizacemi a s pouze negativními omezeními kategoriální výzbroj tradiční ontologie, anebo je – ve snaze o ontologickou interpretaci substanciality subjektu – volána na pomoc dialektika.“
.. tak a teď mi řekni, Okrefe, jak by na to šlo napasovat tvůj výklad dialektiky jako střetávání nesloučených prvků(?). Mě spíš připadá, že moje „třídění jednotlivin podle rodů“ by tady fungovalo mnohem lépe. Třídění jednotlivin do rodů, které si libovolně ustanovím podle toho jaká moje dialektika je. A pokud je moje dialektika dobrá, tak se mi všechny jednotliviny vejdou do některého z ustanovených rodů.
Pokud se podíváte na můj text o létání letadlem, tam jsou hlavními rody změna a pattern. A do těhle rodů se mi vešla spousta každodenních situací. A navíc přesně, ale přesně jak píše Heidegger takové pojetí zanedbává otázku, jak vůbec funguje existence uživatelů těch patternů a změn, o kterých to celé je napsané – tedy nás. |
Edited by - µ??????? on 22/11/2010 23:45:23 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 23/11/2010 : 08:38:35
|
ak píše Heidegger takové pojetí zanedbává otázku, jak vůbec funguje existence uživatelů těch patternů a změn, o kterých to celé je napsané – tedy nás.
µ???????
Podle mě si na tuto otázku odpovídáš právě tou funkcí existence uživatelů. Toto už není od středověku žádné tajemství, protože tomu do jisté odpovídají psychologické a psychosociální studie. Navíc v dnešním období, kdy se všechny filosofické přístupy, zavedené názory na fungování rodiny a společnost, postupně odbourávají, máme příležitost jakési přirozené až extrémní mentální vlastnosti subjektů sledovat v praxi, protože už nejsou tolik zkresleny jakýmysi povídačkami a lidovými moudry. Tedy zejména v České republice, v takovém Iráku to bude asi pořád o tom samém.
Pointa je v tom, že ona analytická filosofie, která spočívá v jakémsi svobodném aplikování různých myšlenkových výstupů (jako patterny nebo relativismus), umožňují pohybovat se izolovaně v rámci těchto tezí nehledě na emocionální výbavu subjektu, zatímco psychologie mluví výhradně o emocionální výbavě.
Přitom není žádná novinka, že se dobří psychoterapeuté (teda četl jsem jenom Adlera a Freuda) snaží k těmto odborným výstupům přistupovat také filosoficky. Jednoduše charakterizací problému u pacienta celá anabáze nekončí, ale právě začíná a onen kreativní metodický postup je užzáležitostí relativizace našich myšlenkových hodnot jako takových. Přičemž filosofové nemívají tendenci se tímto zabývat, protože jde většinou o přístup, který vzniknul právě proto aby si emocionální dispozice člověka nemuseli uvědomovat, protože se snaží brát lidské myšlení jako jakousi nedotknutelnou a výhradně logicky a racionálně pracující entitu.
Přičemž ona logika není duální a nejde o spojení dvou oborů, ale má do toho co mluvit i sociologie a určitě i něco dalšího. |
Edited by - neronis on 23/11/2010 08:39:49 |
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 23/11/2010 : 19:34:23
|
quote: Originally posted by µ???????
Ještě k té dialektice - jak ležím v tom Heideggerovi, vykouklo na mě toto: ... .. tak a teď mi řekni, Okrefe, jak by na to šlo napasovat tvůj výklad dialektiky jako střetávání nesloučených prvků(?).
Já nevím, co má H. přesně na mysli tou středověkou ontologií ve vztahu k antické a k jeho pojetí bytí, ale v samotném úryvku je možné zachytit sjednocující myšlenkový náznak, jenž - ne úplně zřetelně - umožňuje pojetí dialektiky jako procesu (zde však už přímo pomocné metody) s mnou předešle naznačenou logickou strukturou. Myšlenkový náznak vytane, čteme-li celý úryvek v duchu těchto vět v něm obsažených: "Její systematika je vším jiným než skloubením tradovaných částí (ontologie) v jedinou stavbu." "- volána na pomoc dialektika." (...aby se docílilo jednotné stavby.)
Volaná dialektika je samozřejmě nedostatečnou metodou, protože ta ze své logické struktury(jak jsem ji předešle uvedl) udělá jen to, že ze světa (z celkové struktury bytí) vymaže to, co se nehodí pro jednotný výklad. Což je umělé a místo aby se tím bytí vyjasňovalo, zatemňuje se.
Můžeš uvést přesný odkaz na místo H.-ova úryvku? Abych si mohl ověřit správnost či naprostou scestnost mého výkladu. |
Edited by - okref on 23/11/2010 19:47:37 |
|
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 23/11/2010 : 20:12:17
|
Okref :
Pokud byl Váš první příspěvek pokusem o zobecnění, pak je především nutno poznamenat, že se do toho nevejde materialistická dialektika, poněvadž jste střetávající se protiklady omezil pouze na data vědomí. V případě pokusu o zobecnění problematicky vypadá rovněž ta kategorizace výsledků a odmítnutí mluvit o dialektice v případě, kdy protiklady zůstávají v původní podobě - problematické je už jen to, že zřejmě nutně očekáváte nějaký výsledek a nestačí Vám samotný proces.
µ??????? :
> Třídění jednotlivin do rodů, které si libovolně ustanovím podle toho jaká moje dialektika je. A pokud je moje dialektika dobrá, tak se mi všechny jednotliviny vejdou do některého z ustanovených rodů.
Takže vlastně praktickou dialektiku provozuje třeba knihkupec, který si nadepsal regály slovy "beletrie, poezie, historie, ..." a strká si tam své zboží. A pokud na žádnou kategorii nezapomněl, je to dobrý dialektik. Tedy, no offence, já sice nejsem filosof, ale tohle se mi zdá být hodně originální výklad - mohl byste, prosím, uvést, zda se jedná o Vaši myšlenku, nebo z jakého zdroje takový výklad vychází ? Pochopitelně nevylučuji, že jsem něco přehlédl, ale takto se o dialektice nevyslovuje ani zde v úvodu uváděná Wikipedie, a to ani anglický článek, který je podrobnější.
Vašemu pojetí dialektiky především chybí to, co by pro dialektiku mělo být podstatné - t.j. nějaký pohyb, změna, střet (který může být například zdrojem vývoje). Vaše natřídění dle rodů je statické, je to jako pytel cementu stojící vedle kýblu s vodou, které se nikdy nesmísí a nic z toho nikdy nevznikne. Přeneseno na původní význam slova dialektika se nejedná o dialog, ale o dva paralelní monology.
> A navíc přesně, ale přesně jak píše Heidegger takové pojetí zanedbává otázku, jak vůbec funguje existence uživatelů těch patternů a změn, o kterých to celé je napsané – tedy nás.
Je škoda, že jste u citace opomenul uvést zdroj (kromě autora). Nemyslím si, že by Váš citát z Heideggera podporoval Váš výklad o dialektice jako "třídění jednotlivin podle rodů". Vy ovšem vidíte i za roh té citace, takže tam možná něco takového je. Ve Vašem příspěvku Heidegger ve stručnosti rekapituluje vývoj evropské filosofie z hlediska ontologie (subjektu) a píše o "naprostém zanedbání otázky po bytí" (přestože vidí, že se "dostávají určité význačné okrsky bytí nově do zorného pole"). Dále uvádí, že dialektika je "volána na pomoc ve snaze o ontologickou interpretaci substanciality subjektu". Tedy dialektika má pomoci ontologicky intepretovat subjektivitu, nikoli ji obejít nebo zanedbat - alespoň mně se to tak jeví z toho krátkého úseku. Ale je možné, že Heidegger to ještě dále nějak upřesňuje, nebo to vyplývá z celkového kontextu. Na výkladu textu ovšem mnoho nezáleží, protože citace o samotné dialektice neříká více, než kdy a k jakému účelu byla použita. Tedy závěr o "třídění jednotlivin podle rodů" nepodporuje ani nevyvrací, stejně tak, jako jiná vysvětlení pojmu dialektika.
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 24/11/2010 : 18:29:02
|
quote: Originally posted by Bolševik 1.Pokud byl Váš první příspěvek pokusem o zobecnění, pak je především nutno poznamenat, že se do toho nevejde materialistická dialektika, poněvadž jste střetávající se protiklady omezil pouze na data vědomí.
2.V případě pokusu o zobecnění problematicky vypadá rovněž ta kategorizace výsledků a odmítnutí mluvit o dialektice v případě, kdy protiklady zůstávají v původní podobě - problematické je už jen to, že zřejmě nutně očekáváte nějaký výsledek a nestačí Vám samotný proces.
1. K tomu řeknu jen tolik, že bych se rád dověděl o něčem, co není obsahem vědomí. Musel bych se o tom dovědět ještě dřív, než bych to svým vědomím pojal. Tedy na obsahy vědomí dialektiku omezuji v případě, že obsahem vědomí rozumíme vše, co se dá do vědomí pojmout, včetně vnějších procesů a schémat nevyjímaje ty materialistické.
2. Co se stane v takovém procesu, kde na jeho konci je totéž, co na začátku a nic, ale vůbec nic se nezmění? Takový děj je pokus o proces. Je totiž jasné, že takový děj se vlastně nestal, odhlédneme-li od důsledků náhodných - to jest třeba to, že si pamatujeme určité pohyby, které měli něco uskutečnit ( ale které neměli jiný následek než právě toto zapamatování), a z tohoto zapamatování nevzejde nic. Ještě dodám, že mě samotný proces stačí, ale nezaznamenal jsem nikoho, kdo by takové jalové procesy označoval slovem dialektika. Když na začátku nějakého procesu je to, co na jeho konci, proces vůbec nebyl. Jestliže jsou takové jalové dialektiky, není ani možné je (nejen historicky, ale hlavně z ontologického hlediska) zaznamenat.
Ale nechápu, jak můžete trvat na vašich kritických slovech v bodu 2. a zároveň mít protikladný pohled na tutéž problematiku, který je vystižen ve vašich slovech k "řekovi": Bolševik:Vašemu pojetí dialektiky především chybí to, co by pro dialektiku mělo být podstatné - t.j. nějaký pohyb, změna, střet (který může být například zdrojem vývoje). Vaše natřídění dle rodů je statické, je to jako pytel cementu stojící vedle kýblu s vodou, které se nikdy nesmísí a nic z toho nikdy nevznikne. Přeneseno na původní význam slova dialektika se nejedná o dialog, ale o dva paralelní monology. - tady jste na konkrétním příkladu jasně vystihl nutnost vyloučení jalovosti z dialektiky |
Edited by - okref on 24/11/2010 18:50:42 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 24/11/2010 : 19:57:39
|
Když na začátku nějakého procesu je to, co na jeho konci, proces vůbec nebyl.
Okrefe, to neznamená, že proces nebyl. Spíš bych z toho usuzoval, že byl k ničemu. |
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 25/11/2010 : 18:02:53
|
quote: Originally posted by neronis
Když na začátku nějakého procesu je to, co na jeho konci, proces vůbec nebyl.
Okrefe, to neznamená, že proces nebyl. Spíš bych z toho usuzoval, že byl k ničemu.
Pro toho, kdo zastává stejnou pozici jako neronis a Bolševik, budiž odzávorkována čtvrtá možnost dialektického výstupu a plně zahrnuta k mému výčtu dialektických výsledků.
Ale k čemu to je? "Nic" jako alternativu můžeme přiřadit k čemukoli.
Ale nejsem si jistý, jestli neronis přihlíží k tomu, co bylo výše řečeno o dialektice, nebo zda se jen zaměřil na rozdíl mezi "k ničemu" a "nebytím". Jestli ano, pak by debata byla o něčem zcela jiném a zapojovat se do ní by bylo hloupé.
|
Edited by - okref on 25/11/2010 18:31:58 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 25/11/2010 : 18:42:23
|
"Nic" jako výsledek není podle mě alternativa, ale spíš jakási forma poznání. Zkus si představit matematický vzorec, který vykazuje na vstupu i výstupu pokaždé odlišné charakteristiky, ale při určité konstelaci "vstupu" jej pouze zkopíruje do svého výsledku. O čem to vypovídá? Vypadá to jakoby se nic nestalo, ale přitom onen prvek prošel celým vzorcem, přesto je stále stejný.
Chci tím říct, že projev nebo výsledek (v závislosti na tom jak jej rozpoznáváme) pokaždé nemusí tolik korespondovat s procesem jako takovým nebo jinými slovy s tím co se skutečně stalo. Pokud se zabývá dialektika jakousi porovnávací syntézou výstupů, odlišných procesních principů, tak to znamená, že se něco jako kopírování vstupu do výsledku takové činnosti dá zabránit především v případě, kdy je nutné požadovat nebo očekávat jiný výstup než ten, který se do dialektiky vkládá. |
Edited by - neronis on 25/11/2010 18:45:15 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 25/11/2010 : 19:26:42
|
Okref :
1) Existuje, podle Vás, nějaký "vnější" svět, nezávislý a nezávisle na vnímajícím subjektu ? Materialisté jsou toho názoru, že taková "objektivní realita" skutečně existuje, její pohyb probíhá podle nějakých objektivně existujících přírodních zákonitostí a vědomí je jen fenomén, který vzniká jako forma odrazu na určitém stupni vývoje hmoty. Materialistická dialektika jsou z tohoto hlediska jen jakési nejobecnější "přírodní zákony", které popisují chování světa bez ohledu na nějaké reflektující subjekty. Případné střetávající se protiklady pak mohou být objekty tohoto vnějšího světa a nemusí mít žádný vztah k jakémukoliv reflektujícímu vědomí. Takže dialektičtí materialisté mohou hovořit o dialektice i v případě, že zde není nikdo, kdo by se měl o něčem dozvědět nebo něco pojmout ve svém vědomí. Stejně tak, jako mohou hovořit o zvuku či barvě i bez existence tvorů, vybavených potřebnými smyslovými receptory.
Pokud Vaše námitky směřují k tomu, že my, kteří zde o dialektice hovoříme, máme ve svém vědomí uložen i jakýsi obraz objektivně existujícího vnějšího světa a tedy i nezávisle na nás existujích procesů a to včetně těch, které dialektičtí materialisté považují za dialektiku, pak, dle mého názoru, to začíná zavánět směšováním jazyka s metajazykem, ale to by bylo spíše na jinou diskusi a nechce se mi do ní pouštět, navíc s dialektikou to nijak přímo nesouvisí. Dohodněme se takhle : slova "objektivní" a "subjektivní" zde máme proto, abychom odlišili z hlediska subjektu vnější a nezávisle na něm existující svět od obsahů jeho vědomí. Tak tomu asi většina lidí rozumí, proto se toho držme a pokud máme na mysli objekty a děje vnějšího světa, nezávislé na subjektu, nemluvme o nich jako o datech vědomí v případě, že předmětem debaty není právě jejich reprezentace či zpracování ve vědomí.
Můžete zastávat jiné filosofické názory na svět, o tom zde nepolemizujeme. Pokud jste ale chtěl provést zobecnění pojmu dialektika, pak ji musíte zobecnit takovým způsobem, aby se Vám do toho vešla i materialistická dialektika a to bez ohledu na to, co si o ni myslíte a měl byste to vyjádřit způsobem, který bude akceptovatelný i pro zastánce odlišných názorů, než máte Vy. Tedy : jestliže, například, je podle Vás vše obsahem vědomí - v pořádku, můžete si myslet, co chcete, ale chcete-li zobecňovat, musíte napsat, že existují i pojetí dialektiky, která vidí svět jinak a při výkladu samotném byste měl používat pojmy v jejich všeobecně zažitém významu. Pokud si pod "obsahy vědomí" v nějakém konkrétním případě představujeme každý něco jiného, nejsme v podstatě vůbec schopni smysluplně diskutovat.
2) Nedomnívám se, že mám "protikladný pohled" na tutéž problematiku. Faktem je, že odpověď Vám a řekovi jsem oddělil, takže ve výsledku ty rozdíly asi nebyly dostatečně zdůrazněny. Mnou popisovaný pytel cementu byl zrovna dost drastický příklad, kde je patrný nějaký výsledek - cílem bylo nechat vyniknout statičnost pojetí, které předložil µ???????. Výsledkem agresivity toho příkladu mohl pak být i Váš dojem.
Podstata je ovšem v tom, že řekovo "třídění jednotlivin podle rodů" v sobě žádný pohyb vůbec neobsahuje. Pohyb sám je nicméně probíhající proces, který ještě nemusí zaručovat nějaký výsledek či vývoj - povšimněte si, prosím, slova "MŮŽE" v mé poznámce o střetu, "který může být například zdrojem vývoje". Tedy můžete tomu říkat "jalovost", chcete-li, ale je nějaký důvod, proč tomu neříkat dialektika ? Dialog, který nevede k závěru, je přece také něco podstatně jiného než mnou uváděné dva paralelní monology, kde není střet vůbec žádný.
Takže, kde vidíte "protikladný pohled" ? Na jedné straně absence pohybu vůbec, na druhé straně pohyb, který může, ale nemusí být nějak završen - podstatný pro popisovaný jev je právě pohyb sám, nikoli jeho případný výsledek.
Vezměme si, například, taoistický jin a jang. Je to dialektika ? Egon Bondy nemá nejmenší problém o tom hovořit jako o dialektice. "Jestliže tedy Hegelovo schéma mne skutečně čím dál méně oslovovalo, resp. bylo mi čím dál více podezřelé, řekl jsem si - nevadí, máme zde také jin-jangovou dialektiku, podívejme se, jak je to s ní. ..."[1] Přitom z jinu se nikdy nestane jang a vice versa, stejně tak jako se nikdy nesloučí - jen se spolu věčně mydlí a současně je nelze od sebe oddělit.
Ještě k té "jalovosti" : Vy jste ve svém prvním příspěvku uvedl pouze tři případy : 1.totožnost prvního prvku se mění na totožnost druhého, 2.totožnost druhého prvku se mění na totožnost prvního nebo 3.syntézou vzniká nová totožnost třetí. Co třeba možnost, že každý prvek bude nějak částečně pozměněn ? Nakonec pokud spolu osoba A a B vedou dialog, často to dopadne tak, že se jen nějak "otupí hrany". Abyste správně rozuměl mému postoji : materialistická dialektika tam ten vývoj má, ale myslím si, že v případě zobecňování to podmínka nutná není.
**********************************************************************************
1) Egon Bondy : Příběh o příběhu, DharmaGaia, Praha 2009, str.31
|
Edited by - Bolševik on 25/11/2010 19:40:07 |
|
|
Topic |
|
|
|