| Author |
 Topic  |
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
 Posted - 20/10/2010 : 15:18:40
|
Dobře, "moc" podle mě znamená disponovat exekutivním vlivem na ostatní. Tedy v principu jde o to, že ti sami dávají k dispozici tento vliv (respektive jej akceptují), aby v prostředí, ve kterém žijí, někdo rozhodoval o zásadních věcech, na kterých by se jinak mezi sebou nemohli domluvit.
To je možná trochu košaté, jinými slovy "moc" znamená rozhodovat o tom jak budou fungovat (žít) ostatní.
Abych k tomu něco přidal, je podle mě rozdíl mezi tím mít moc kvůli nějakému poslání a naproti tomu z nějakého důvodu. V čem se lidé ve svém hodnocení obvykle mýlí, je podle mě dávání moci někomu kvůli poslání. Poslání totiž znamená preferenci určitých priorit, zatímco důvod znamená jejich vyhodnocování. |
Edited by - neronis on 20/10/2010 15:19:39 |
 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 20/10/2010 : 16:51:10
|
Co je základem ze kterého je třeba vycházet? Dle mého je základem schopnost.Bez schopnosti není moci.Od schopnosti je tedy nutno vycházet jako s podstaty. Nyní tedy jde o to, jak je s danou schopností naloženo aby výsledekm byla moc dle tvé definice.ˇJe nutno probrat co nejvíce variant a posoudit navzájem jejich důsledky.Skusíš to sám? Pomůckou tě mohou být dvě věty.
Sláva |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 20/10/2010 : 17:34:05
|
Myslím, že vím jak chápeš princip dvou vět, ten se mi ale nezdá jako absolutní. K získání moci je zapotřebí schopností a ty mohou být různé. Dnes to funguje tak, že je jako schopnost bráno cokoliv, co má na lidi vliv (ergo poslání), takže to můžou být peníze, může to být popularita, může to být instinkt umět se v pravou chvíli někomu zalíbit. Myslím, že jsou tyto dispozice v převaze oproti tomu co chápeš rovnicí dvou vět - tedy dávat lidem nějaké imaginární dárky nebo se k nim chovat stále vstřícně. V jaké situaci, při čem? Začnu doma v garáži montováním aut a lidé mě budou zahrnovat pálenkami a jinými dary až to nakonec dotáhnu na prezidenta globální instituce?
V té logice je zjevně určitá informační mezera mezi výchozím stavem a cílem. |
Edited by - neronis on 20/10/2010 17:49:22 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 21/10/2010 : 09:15:57
|
Neronisi.
Ta mezera není u mne, ale u tebe.Ty předpokládáš,že ty dvě věty považuji za dogmata.Já je považuji za pomůcku,která mně dává možnost chápat určité jevy a ty dvě věty jsou pouze označením mezních stavů, mezi kterými je nekonečně mnoho variant blížících se k první, nebo druhé větě.Postavíš li si dílnu a budeš lidem opravovat auta, můžeš mít různé motivace. Chceš zbohatnout, nebo se jen uživit.Dle toho určíš cenu kterou za opravy budeš požadovat.Chceš zbohatnout a tak nasadí vysokou cenu. Tím, že jsi překročil určitou hranici, jedná se o zneužití schopnosti ve prospěch tvého já,čili využíváš toho,že lidé nemají na výběr a žádáš víc, než je skutečná cena. Vedle tebe postaví dílnu někdo jiný a protože se chce jen uživit, nasadí ceny nízké dalo by se říci přiměřené.V tu chvíli je tvoje dílna prázdná, ty chudý ,zatím co u něj čekají před dílnou fronty a jeho konto roste.K tobě budou cítit lidé odpor a třeba i touhu udělat tě cosi nepěkného, toho druhého budou mít rádi a budou si jej vážit. To jsou dvě věty v praxi.Když přijdeš do malého krámku a uvidíš ceny zboží, odejdeš a nic si nekoupíš,Přijdeš do supermarketu,kde jsou ceny mnohem nižší a nakoupíš.Ten majitel krámku bude proti supermarketům štvát, bude je prohlašovat za nejhorší zlo, bude lhát,že je tam zboží méně kvalitní i když nakupuje ve stejném velkoobchodu,ale ty budeš mít za hlupáka spíše jeho.Pět dvě věty v praxi. Ty dvě věty jsou cosi jako umělé pevné body vzhledem ke kterým jsou jevy posuzovány a jsou porovnávány výsledky.
A právě jako takové pomůcky jsem tě je doporučil nikoliv jako dogmata.Pokud je řeč o moci,pak základem jsou schopnosti a dvě věty tě ukazují,že tyto schopnosti mohou být využity ve prospěch druhých, nebo zneužity ve prospěch svého já, či uznané pravdy. Výsledky jsou oproti sobě protikladné. Vyslovím li slovo moc, měly by být v mysli napojeny a aktivovány pouze jednoznačné informace.Jsou li aktivovány i protikladné,pak vzniká v myšlení chaos a ty nevíš, zda jde o klad, či zápor. Nešlo tedy o posuzování správnosti dvou vět,ale o jejich užití při analýze.Došel jsem tedy díky těmto dvěma větám ke zjištění,že slovo moc tak jak je běžně užíváno obsahuje navzájem protikladné informace,což vede k chaosu v myšlení.K tomuto jsem předpokládal že dojdeš. To zatím není dle mého názoru složité ani to není práce s mnoha veličinami.Výsledek však stojí v opozici k běžnému užití tohoto slova a výhodnosti tohoto .Je li běžné užití slova nevýhodné pro efektivitu a přesnost a rychlost myšlení, je třeba hledat stav výhodnější.Přiřadím li ke slovu moc pouze jednoznačné informace a to kladné, nebo záporné, budou zde ty opačné informace bez adekvátního slova. To by však znemožnilo přemýšlení a proto musí být pro ty opačné informace vytvořeno nové slovo, které se s těmito informacemi propojí a při vyslovení tohoto slova se díky mostu tyto informace aktivují a opět jsou jednoznačné.
Upozornění: Ty si stěžuješ na to,že nedokážeš pracovat s více informacemi.Jinak řečeno, že tvé myšlení je pomalé a nejisté.Touto analýzou slova moc tě ukazuji,proč je tomu tak a nejen tobě a zároveň tě chci výsledekm ukázat cestu ke zrychlení a spřesnění myšlení.Zmateční slova propojená s navzájem protikladnými informacemi činní myšlení pomalým a nepřesným.Odstraníš li tuto programovou chybu ve svém myšlení,dojde k jeho zrychlení a budeš myslet mnohem efektivněji,hlavně přesněji.Ty pracuješ s mnoha informacemi,protože tě je aktivují zmateční slova.Pak si s tím nevíš rady. Já jsem si ty protikladné informace oddělil a tím pracuji s menším množstvím informací a tyto jsou navíc jednoznačné.Tím se moje myšlení mnohonásobně zrychlilo a spesnilo,ale protože u ostatních tomu tak není, mohu nabízet pouze výsledky. Čili musel jsem si vytvořit duální myšlení shodné s ostatními abych byl kompatibilní a vedle něj to efektivní a rychlé. Tím rychlým dojdu k výsledkům a ty potom převádím do toho běžného.Kdyby takto zrychlili své myšlení ostatní, mohl bych to duální pomalé myšlení vyřadit,prostě je nepoužívat.Zatím bohužel dochází k tomu, že ukáži výsledek,ale ostatní nechápou cestu,kterou jsem se k výsledku dostal.Pochopíš li smysl těchto oprav programu,čili vyřazení zmatečních slov oddělením protichůdných informací a budeš li to dělat, tvoje myšlení bude pracovat s méně informacemi a nesmírně se zrychlí.To pak můžeš využít i běžném životě.
Pokud budeš oddělovat protikladné informace propojené se slovem moc,nabízím pro jednu část slovo min jako protiklad slova moc a navrhuji aby bylo toto slovo přiřazené k informacím první věty. Může tomu být i naopak,ale já už jsem si na to zvykl a v disksu by se mně to pletlo. Takže pokračuj,chceš li.
Sláva |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 21/10/2010 : 12:02:16
|
Takový přístup si můžeš vykládat zmatečně. Je jasné, že je běžné si definovat pojmy nějakým pevným způsobem, to určitě urychluje přemýšlení nad nimi, protože namísto abys je analyzoval, naskáčou ti jejich souvislosti zcela automaticky. Proto je kategorizování typu "kladné" a "záporné" tak výhodné. Jenže to jen do doby, dokud jde o rychlost v nečekané situaci. Dále podle mě nenabízí žádnou další relevantní funkci. Tedy až na to, že to má člověk za jakýchkoli okolností "srovnané" v hlavě a žije se svým ideálem.
Já si vnímání podobných skutečností neustále měním z hlediska jejich výhodnosti. Z hlediska toho jak je nejlepší je v dané situaci brát a co mi jejich výsledek umožní. Pokud mi jde o to, abych se prosadil v kruhu nějakých lidí, kteří berou "moc" jako nástroj svých vlastních cílů, musím to přece umět tak vnímat, abych jim rozuměl. No a pokud zároveň s tím pochopím důsledky takového přístupu na lidi, kteří vnímají "moc" submisivně nebo "negativně", je to zase důležité z toho důvodu abych pochopil v jaké situaci jsou a pokud jim budu chtít něco nabídnout, abych jim něco umožnil (abych věděl jak s nimi o tom mluvit a věděl proč nad tím přemýšlí zrovna takhle).
Proto se tě ptám kdy a v jaké situaci je to zapotřebí použít. Osvojit si nějaký krajní stav nebo něco mezi vzhledem ke svému pohodlí je jistě výhodné pro klidnější život. Pravidla si utváříme podle toho jak se vzhledem k nim cítíme, ale pokud s někým potřebuješ manipulovat, je nevýhodné jednat na základě pevně stanovených priorit. Spíš jde o to zjistit jaké priority jsou mu vlastní a podle toho svůj cíl přizpůsobit.
Tohle vždycky v novém prostředí drhne, nevím jak se chovat když se děje tohle nebo tamto, ale časem se většinou zautomatizuje i tento přístup. Přičemž se mi osvědčilo, když se během dne tyto prostředí střídají, kdy jsem kolektiv papalášů vystřídal za večer s hodnou a decentní dívkou. Něco takového umožňuje se v tom neztratit a neumožnit aby se nově osvojené prvky staly součástí mého charakteru. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 21/10/2010 : 13:39:25
|
Podle mě klíč ke správnému pochopení jakéhokoliv chování nebo jakékoliv situace netkví v tom naučit se k nim stavět specifickým způsobem, ale spíš naučit se o nich přemýšlet, vcítit se do nich, pochopit z jakých podmínek jejich rozhodovnání vychází. Poté může člověku dojít, že když jej například učí tolerovat nějakou rasu, může to ve skutečnosti vypadat tak, že jde třeba o rasu, která musí být z nějakého důvodu tolerována. Což už z jejich pohledu nemusí znít jako příliš progresivní přístup. Protože obvykle tolerujeme něco co nás štve nebo co je méněcenné.
http://southparkonline.webnode.sk/a6-seria/a6x14/ |
Edited by - neronis on 21/10/2010 13:51:18 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 22/10/2010 : 08:17:40
|
Neronisi.
Tahle debata skutečně nemá význam.Myslím,že jsem vysvětlil význam toho dostatečně a přesto to chápeš úplně jinak.Ty stále přemýšlíš o tom jaké by to mělo důsledky v komunikaci s ostatními ,ale o to zatím vůbec nejde.Zatím jde jen o to, jaké důsledky by to mělo na tvoje přemýšlení.POkud máš významy zmatečních slov oddělené a definované a vnímáš nějaký problém s tím související,sleduješ děj a srovnáváš jej s definicemi aa víš, zda se jednáá o moc, nebo min, čili víš,jaké toho budou předpokladatelné důsledky. Samozřejmě se se jednání min a moc navzájem kříží a mísí,ale máš li významy slov oddělené, prostě se v tom stále vyznáš,zatím co ti,kteří to oddělené nemají v tom beznadějně plavou a dělejí chybné závěry.To neznamená, že by byli hloupější než ty,ale chybí jim řád a dalo by se říci,že v programu jejich myšlení jsou chyby, které myšlení dělají pomalé a nepřesné. POkud to posuzuješ s pozice toho pomalého a nepřesného myšlení,pak to nemůžeš pochopit.Musel bys to vyzkoušet.U mne tomu bylo podobně. Pochopil jsem že jsou určitá slova zmateční ,ale nevěděl jsem jak moc zpomalují myšlení.Oddělil jsem je aniž bych tím cosi sledoval a poznal jak moc se moje myšlení zrychlilo a spřesnilo.Kdyby mně to předtím někdo tvrdil,asi bych mu také moc nevěřil,ale nejspíše bych to vyzkoušel a teprve pak bych věděl,jaké ty důsledky jsou a nekecal bych o tom, o čem vlastně nic nevím.Uvědom si,že přemýšlíš pouze díky funkci slova v procesu myšlení a čím dokonaleší je řeč, tím dokonalejší je přemýšlení.%Cím dokonalejší je přemýšlení, tím snáze chápeš svět kolem.O tohle zde jde a o nic jiného.Slova ve tvém myšlení jsou tím co určuje zda tvůj program bude pomalý a nepřesný, nebo rychlý a přesný.Slovo moc je jen ukázkou zmatečního slova,jen příkladem.Těch zmatečních slov je hodně,ale základem jejich poznání je pochopit,že aktivuje li slovo navzájem protichůdné informace, mozek pracuje zbytečně s mnoha informacemi což činní přemýšlení pomalým.Protichůdnost informací činní přemýšlení nepřesným.Zrychlit a spřesnit své myšlení může každý,ale toto by mělo být prvotním a základním úkolem jazykozpytců.Pokud by takto zpracovali jazyk,pak by se zrychlilo a spřesnilo myšlení většiy lidí a následkem by bylo lepší chápání logiky světa.Čili toto považuji za společensky velmi důležité.Je lépe dát lidem cestu k tomu aby svět byli schopni pochopit, než jim dávat své výsledky u kterých nechápou jak jsi k nim došel.
Lidé nejsou hloupí,ale v jejich myšlení funguje pomalý a nepřesný program.Tím prvním ve vědě je určení terminologie a pak je v této oblasti myšlení rychleší a přesnější.Totéž by mělo být normálním v běžném životě.
Zpracování jazyka,čili oddělení protikladných významů zmatečních slov je cesta k vytvoření dokonalejšího programu v lidském myšlení a výsledkem by byl evoluční skok v procesu myšlení,nutný k pochopení logiky algoritmu života.Pokud by již děti získávali informace v tom novém jazyku,bylo by jejich myšlení o stupeň výše, než to naše soudobé.
Sláva |
Edited by - Miloslav Bažant on 22/10/2010 08:34:20 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 22/10/2010 : 11:07:29
|
I když tady budu mluvit z vlastní zkušenosti, budu to směřovat někam do neurčita, protože se mi to tak po sobě lépe čte a konkrétně neasociuje, potřebuju abych té analýze rozuměl jinak než z vlastní zkušenosti.
Řekl bych, že je základní problém ve vnímání slov jako takový je už prostý fakt, že samovolně něco aktivují. To je dobrý sluha, ale zlý pán. Další problém může být v tom, že se sledováním věcí a dějů přehnaně soustředíme na jejich slovní a významové definice. Jde o konkretizaci, kterou si osvojujeme v dětství. Z auta se stává Jaguár a Porsche, to má nějaký neverbální společenský význam, který každý chápe, ale pokud jej nikdo nevysvětlí (prostředí s nedostatkem relevantních informací), tak se tyto prvky dají zobecňovat nezávisle na stavbě slov nebo obvyklé myšlenkové struktuře.
Pokud bys měl dětství takové, že bys dokázal jen stěží porozumět tomu co ti někdo říká, jaký význam pro něj jednotlivé věci mají (a bylo ti to jedno - to je důležité), byl bys teoreticky na nejlepší cestě si konkretizaci neosvojit, protože bys tyto prvky chápal jen svým vlastním způsobem, kterému by zase nerozuměli ostatní.
Zkusím to vysvětlit nějak obšírněji. Funkce slova v procesu myšlení může být možná základem pro jeho evoluci, ale v jakési krajní fázi její evoluce nemusí jít o nic jiného než o otravný prostředek se spoustou překážek, kterému se musíme přizpůsobit tak, abychom významy a mezilidskou komunikaci chápali a byli schopni vyjadřovat. Totiž teoreticky to může být tak, že to co myšlenkové spojení určuje není dáno jejich prostředkem, tedy jazykem, ale je analyzováno a vnímáno většinou neverbálně. Tyto teorie jsou zcela běžné a jde jen o to vnímání těchto neverbálních prvků zbytečně nekazit slovními asociacemi v reálnem čase.
Při osvojování konkretizace se totiž zcela běžně naučíme vyhledat pro určitou situaci také vhodné slovní označení. Takže když se někdo vyblije v hospodě pod stůl, a v místnosti není nikdo kdo by člověka ovlivňoval, je i tak bežné když člověku automaticky naskočí "nechutné" nebo "přebral" nebo "peněženka". Z jakého důvodu je ono konkrétní slovo tak důležité, jak by mohlo být užitečné? Myslím si, že to není z toho důvodu, že nám pomáhá uvědomit si onen konkrétní význam nebo situaci (tu bychom chápali už bez toho prostým pozorováním), ale je to spíš proto, že je vnímání v mozku deformované přehnaným verbálním asociováním. Je to jako když mentálně postižený nedokáže lhát nebo když se ve společnosti nevhodně zasmějeme. Jednoduše mozek je "naučený" se projevovat vždy konkrétním způsobem bez ohledu na to jak je to pro nás užitečné, otázka tedy spíš zní jak jej projevovat naučíme. A slovní asociace je pouze projev, nikoli myšlenkový proces jako takový.
Protože žijeme v prostředí, ve kterém jsou na jednotlivých společenských úrovních určité projevy nebo věci pevně významově definovány, je v takovém případě zapotřebí osvojit si určitou formu cvičení, které myšlenkový proces od této konkretizace oprostí. Když jsem pozoroval malé děti jak si hrají s různými slovy a významy, kdy třeba do určité situace asociují nějakou hlášku z filmu nebo nějakou vtipnou situaci, která se jim stala, došlo mi, že je tato hra pro ně pomůckou k tomu jak onu "vážnou" a velmi konkrétní situaci odlehčit, chápat jinak. Umění vyhledat si v určité situaci naprosto nesouvisející nebo "protichůdnou" slovní asociaci totiž pomáhá k rozvoji chápání této záležitosti jinak než oním zavedeným způsobem. U dětí je toto extrémně důležité, protože ony zatím nemají s oním zavedeným světem příliš společného a nedokážou do hloubky pochopit jak se asi cítí osamělý třicetiletý muž když mu zemře křeček a pláče. Řeknou si "buzík" a druhé řekne "chudák" nebo "smutné" zatímco normální by bylo třeba zamyslet se nad tím jak byl starý nebo jestli si koupí nového. Tyto rozdíly v chápání jistým způsobem svědčí o tom jak může být vnímání jednotlivých situací odlišné a pakliže se nám slovní asociace nevybaví žádná, jde v podstatě o ideální stav, protože náš mozek se i v takovém případě bude nějak "cítit". To jsem ale trochu odbočil, cvičení k tomu aby se dal podobný stav udržovat (a nejsem si jistý jestli navodit), spočívá v umění dokázat si navozovat v určitých specifických situacích zcela odlišné slovní asociace než ty na které jsme si zvykli. Nemyslím tím "protichůdné" tak že ze smutného uděláme veselé, ale v situaci umírajícího křečka si třeba vzpomenout jak na něj v jednom filmu útočila armáda "byl to zloduch" nebo cokoliv jiného, co nemá s původním závěrem příliš společného.
Tento přístup umožňuje nezakrnět, nestabilizovat se (pokud se nám asociace vybavují). Na každý přístup existuje celá řada inspirace jak svůj pohled změnit, přičemž je zapotřebí si pamatovat, že se snažíme myšlenek především zbavit, protože stejně jde většinou o součin jakýchsi osvojených blábolů, které nemusím mít s realitou nic společného. Nicméně tímto to nekončí. Jako další totiž nastupuje hormonální a citové působení na mozek jako takový. Totiž aniž bychom si z dané záležitosti asociovali něco konkrétního, mozek na dané věci pracuje sám i tak. V takovém případě v sobě člověk jakoby "objeví" další schopnost seberegulace a autosugesce na zcela neverbální úrovni, protože pokud má slovní filtr zvládnutý, jsou jakékoliv další emocionální procesy řízeny spíše na intuitivní úrovni, kdy může ke změně nálady pomoci třeba jen vědomě pozvednout obočí nebo zakoulet očima, přičemž to v další fázi také nemusí být nezbytné.
Tak jsem popsal myslím celou anabázi jak si ji sám představuju. Jednoduše jde o další úrovně za schopností vystupovat společensky nebo za lhaním. Mozek a jeho ovládáná nástrojů se dá chápat jako cibule s mnoha slupkami. Každá vrstva má na starosti něco trošku jiného a vznikla za jiných okolností. Pro zvládnutí je důležité jen to jak se celou cibuli naučíme ovládat.
To by v případě onoho slovního nebo významového chápání mohlo znamenat jednu důležitou věc. Člověk toho nemusí o dané záležitosti příliš mnoho vědět, stačí mu, když vnímá ony nesrovnalosti v závěrech lidí, kteří mají ono slovní myšlení pevně dané. O tom si potom nemyslíš nic konkrétního, protože tě konkrétní slovo nenapadá, ale snadnějí onen význam změníš, transformuješ, přizpůsobíš si. Když budeš chtít z někoho udělat blbce rafinovaným způsobem, nic ti v tom nebrání, stačí ti jen aby byla jeho reakce dostataečně košatá a něco takového umožňovala. Je také možné volit slovosled nebo významové prvky na základě požadovaného tónu. Tedy když chceš aby to bylo nějak poutavé, stačí si vybavit něco jako dumdydumdy dum? Dumdy? Dumdy dumdy dum dumm... well dumdy dymdydymm!!! Therefore dym. A máš strukturu, do které svůj výklad přizpůsobit. (což už je samo o sobě dost inspirativní, protože to umožňuje zamyslet se nad věcmi zase novým způsobem.
Jinak tento přístup má své jisté mouchy. Člověk přistihne, že si nějaký nečekaný myšlenkový závěr nebo i nějaký slovosled bez myšlenky, musí přečíst několikrát abych mu vůbec porozuměl, jde svým způsobem o žádaný stav, taková zpětná vazba toho, že to co vnímám nejsou především známé slovní asociace (a mnohdy se píší právě v nějakém známem kontextu, vyžadujícím určitou znalost). S tím poté souvisí i vyjadřování, člověk nemá tendenci si výklad zjednodušovat na principy, které "by měly být známé" zkratkou nebo nějakou generalizací. |
Edited by - neronis on 22/10/2010 12:06:24 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 23/10/2010 : 14:40:05
|
Když myslíš???
Já mám stále dojem, že mluvím o něčem docela jiném,ale to je asi úplně jedno.
Sláva |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 24/10/2010 : 13:25:22
|
| Mluvíš o něčem jiném, já se ti snažím jen nějak obšírně vysvětlit z jakého důvodu je pro mě tvoje cesta nevýhodná, respektive proč celé to určování vlastních pravidel nechápat úplně jinak. Z toho důvodu se mi zdá zbytečné to vůbec rozebírat, protože to stejně není nijak užitečné. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 25/10/2010 : 08:56:01
|
Neronisi.
Otázka. Jde zde o posuzování funkčnosti toho co popisuji, nebo jde o to, zda to je vhodné, nebo nevhodné pro tebe samého? To bych tě mohl vykládat a výhodnosti čištění zubů a ty bys mně odpověděl,že žádné zuby nemáš a tak to není o ničem. Nechápu. Správnější by mohlo být bavit se o zbytcích potravy mezi zuby, funkci kartáčku a pasty.Nemyslíš????
Sláva |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 25/10/2010 : 18:34:42
|
Rovnou skáčeš do závěru o tom jak je něco takového výhodné nebo nevýhodné. Ty jsi mi popsal nějaký mechanismus, kterého jsem se částečně chytil s tím, že jsem popsal jak to vidím já sám.
Z toho vyplývá, že si nemyslím, že by podobný přístup jaký máš ty, byl pro mě výhodný. Zároveň to ale neznamená, že bych jej nechtěl prozkoumat. Pokud na začátku konverzace, kdy se navzájem porovnávají dva odlišné nápady, automaticky počítáš s tím, že je ti onen druhý závěr představován jako konkurenční, znamená to, že jej jako konkurenční vnímáš, ale může to být klidně i tak, že jde jenom o konstatování "no dobře, koukni se pro zajímavost na tohle, tak a nad čím se teď zamyslíme?"
Ta omáčka okolo kdo co jak myslí co je výhodné nebo tak, to mi připadá jakobychom si porovnávali vagíny. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
člověk sociální vs predátor
