| Author |
 Topic  |
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
 Posted - 28/12/2010 : 17:04:46
|
Jinak ony formy zpracování nabízí podle mě docela zajímavou cestu jak udělat takové přemýšlení iracionálně zábavné, a přitom z toho nemusí být hned jakýsi disfunkční obdiv nějakých struktur nebo "autorit". Tedy mě osobně nejvíce baví když mohu dát do kontextu něco, co jinak nepřináší žádný smysl nebo by mělo být nějakým způsobem překonané.
V takovém případě nastává otázka co si vlastně oblíbit a co je to jakási "kultivovanost". Jde o užití nestandardních nebo rafinovaných slovních spojení? Musím se vyvarovat slovům jako kurva píča nebo je to tak, že jde v kontextu o něco neočekávaného a přínosného?
Pokud se uvažuje takovým způsobem, defakto nezáleží o čem se vlastně mluví, ale jde o to aby onen strávený čas před monitorem měl nějaký smysl. Tedy nejrelevantnější z tohoto pohledu mohou být třeba dva naprosto jednoduché pohledy na věc, namísto sáhodlouhých traktátů, které nějakou relevanci vůbec nezohledňují.
Jako když je zapotřebí najít v jakých bodech se protnou dva kruhy. Ty mohou být různě velké (opsané do nejrůznějších podrobností), ale onen průsečík se nachází vždy ve stejném úhlu. No a pokud jde o nějaká dilemata, jsou ony průsečíky vůbec nejdůležitější. |
 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 01/01/2011 : 01:05:43
|
µ??????? (alias prodejce s hodností kapitána) přinesl odpověď na reakce či, jak sám uvádí, doplněnou verzi úvodního článku - ovšem těžko se ubránit jistým pochybnostem : o geometrii ani slovo a také se zdá, že µ??????? už asi upustil od potřeby varovat děti před Euklidovským bubákem, neboť sám uvádí, že "vzorcem v = s/t lze i po Einsteinově smrti spočítat průměrnou rychlost vlaku". (Beru to jako vyjádření symbolické, neboť, po pravdě řečeno, jak jinak bychom také průměrnou rychlost chtěli počítat, že ano.)
Celé to spíše vypadá jako nepříliš skrývaný výpad na přírodní vědy (zde zastoupené fyzikou) a chvála filosofie jako záchrany, která nám zřejmě je schopna dodat potřebný nadhled, a nakonec i jako výpad proti materialistickému pojetí světa (a tedy i výpad proti materialistické filosofii). Kuriózní je, že za spojence je zde brán i fyzik Albert Einstein, který, jak uvádí µ???????, "ukázal, že na stejné věci se lze dívat jinýma očima", což údajně je "ve fyzice obrovský intelektuální výkon".
Mimochodem : nepřipadá Vám, že článek, který µ??????? napsal, v sobě obsahuje jakýsi základní rozpor či paradox ? Na jedné straně vyzývá, "abychom hmotným věcem kralovali a rozhodovali o nich" a na straně druhé zpochybňuje ten nejúčinnější nástroj a maják, který člověk na světě má, a sice vědecké poznání. Je to stejné, jako kdyby někomu amputoval ruce a pak ho vyzval : "teď konej" !
S názorem, že "by nám věci po celý náš život neměly kralovat" lze sice souhlasit, pokud si pod tím "kralováním" představíme přetékající nákupní vozíky v hypermarketu nebo dálnice plné aut - ano, tohle skutečně vede ke katastrofě, ke katastrofě ekologické. Z toho ovšem nelze vinit vědu jako takovou a určitě se to nevyřeší příklonem k filosofickému či náboženskému idealismu. Tím nechci říci, že by snad filosofie měla k této situaci mlčet - naopak, chce-li prokázat svoji užitečnost, má k tomu jedinečnou příležitost. Výrok, který si podle vlastních slov oblíbil µ???????, a sice že zkoumání souvislostí, o kterých mluví, je dobré proto, "abychom se v našem běžném životě - ve světě přeplněném souvislostmi – necítili blbě" je ovšem v podstatě rezignací na jakýkoliv skutečný smysl. Ono zkoumání, ať už je tím míněno cokoli (filosofie, třeba ...) je tímto výrokem v podstatě stavěno na roveň luštění křížovek či dnes módního sudoku - je to sice k ničemu, ale některé lidi to zkrátka baví.
Pokud chce někdo osmyslnit filosofii, měl by si vzpomenout na Marxův výrok "filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit"[1]. Vždyť i velká dějinná hnutí a revoluce byla často nějak filosoficky podepřena a současný stav světa přímo vybízí k filosofické reflexi. Bohužel, filosofové jsou vesměs v limbu a místo toho, aby se zabývali vypracováním nějaké realistické "filosofie rovnováhy", starají se nanejvýše tak o to, "aby se necítili blbě".
Taková "filosofie rovnováhy" ovšem nemůže být založena na zpochybňování vědeckých poznatků a na filosofickém idealismu - právě naopak, musí vědu reflektovat a vědce samotné motivovat a aktivizovat. Jinak to dopadne jako budování snového světa pana JUDr.Grůzy, ve který nejspíše nevěří ani sám jeho autor.
Ale µ??????? nemá zřejmě svými výroky o kralování hmoty na mysli ekologii, jeho atak nejspíše směřuje proti filosofickému materialismu. Věta "jsme tu od toho, abychom hmotným věcem kralovali a rozhodovali o nich" nezní zrovna jako výzva k trvale udržitelnému rozvoji.
Jaká je tedy skutečnost, stojí opravdu materialismus na písku a jsou vědecké poznatky o světě jen snůškou nepodložených domněnek ?
Osobně bych nikomu neradil, aby o kralování hmoty příliš pochyboval a s výkřikem "člověk je velký a všechno dokáže" se rozběhl hlavou proti zdi.
Svoji argumentaci zahájil µ??????? rafinovaně už umným aranžmá svého "pokusu" se sklenicí : vedle sebe leží samotná sklenice a dva papírky a jakoby se nám tím sugeruje, že tyto "formy existence" jsou si jaksi sobě rovny. µ??????? se nás sice ptá, "zda-li má některá z uvedených forem existence přednost", ale odpovědi se od něj nedočkáme. "Přijde na to, jak pro koho", tvrdí µ???????. No ... zkuste zaplatit v restauraci tím způsobem, že vrchnímu popíšete, jak vypadají peníze. Stejně tak by asi ani samotný µ??????? nebyl příliš uspokojen, kdyby mu servírka místo talíře s obědem přinesla kus papíru a namalovala na něj řízek. Hmota kraluje, ať chceme nebo ne, a kdo by to popíral, je, řekněme si to na rovinu, pokrytec. Kralování hmoty totiž svým praktickým jednáním de facto uznávají i ti, kteří mají v popisu práce pravý opak - či jak jinak si vysvětlit, že samotný papež brázdí ulice v papámobilu skryt za 3 palci silným neprůstřelným sklem ? Jen se podívejte na obrázek.[2] Jestli je tady nějaká "????ß??µ?", pak spočívá spíše v tom pokrytectví a neochotě přiznat, že ať už jsme schopni navršit ve prospěch skepticismu nebo toho či onoho filosofického idealismu sebelepší argumenty, sami jim příliš nevěříme a ve svém praktickém životě jsme materialisty bez rozdílu všichni. (Nebo alespoň téměř všichni, několik svatých mužů a žen se dějinami mihlo. Jak také může vypadat filosofický idealismus v praxi si můžete ověřit v topicu "Ráj začíná vědeckým pokusem na mé zahradě".)
A protože µ??????? má rád příběhy a Neronis zase kreslené filmy, připomeňme si kreslenou pohádku "Třináctá komnata prince Měděnce".[3] Pokusím se ve stručnosti přiblížit její obsah.
Princ Měděnec v jednom kuse jedl, a to hlavně maso a tlustý byl jako sud. Jednou při cestě ze zabíjačky uslyšel v domě u silnice něžné zvuky harfy, spatřil siluetu krásné dívky a okamžitě se zamiloval. Dívkou jeho srdce byla princezna Bledule, osoba velmi jemná a kulturní, idealistka a vegetariánka - frutariánka. Princ si pomyslel, že tak éterická bytost nebude mít zájem o obézního masožravého predátora, rozhodl se tedy pro malou lest a zaslal Bleduli písemnou nabídku k sňatku. Princezna se zrovna chtěla vdávat, takže se jí to docela šiklo a pozvala Měděnce na oběd. Sotva prince spatřila, následoval šok : "jaký to brutální řimbaba" pomyslela si, otřásla se hnusem a div, že neomdlela. Nicméně dvorní protokol si žádal své a tak prince, který se pomalu ani nemohl vecpat za stůl, vyzvala k jídlu. Princ poděkoval, vytáhl z kapsy saka malý kvítek a počal k němu přičichávat. "Vy nebudete jíst, princi ?" otázala se Bledule. "Ale vždyť přece obědvám !" odvětil princ Měděnec a dále pokračoval v očicháváni květu. Princezna Bledule usoudila, že její prvotní dojem byl příliš povrchní, do Měděnce se zamilovala a přivolila k sňatku. Možná usoudila, že jeho nezvyklá otylost je výsledkem nějaké metabolické poruchy a nebo že pyl, který se mu při čichání dostává do zažívacího traktu, je asi výživnější, než se všeobecně soudí.
Na chodbě princova zámku bylo třináct dveří a na těch posledních byl nápis "Nepovolaným vstup zakázán". Měděnec princezně vysvětlil, že do této místnosti nikdo nesmí a to ani ona, neboť v této komnatě rozjímá a duchovně se posiluje. Manželství bylo šťastné, jen Bledule se občas styděla, že je taková materialistka, že jí hmota kraluje, protože musí jíst a nestačí ji k životu pouhá vůně květů a rozjímání, jako jejímu manželovi. Jednou šla Bledule po chodbě a uslyšela za dveřmi zakázané místnosti děsivé zvuky - mlaskání, chrochtání, krkání a vůbec - vypadalo to, jako by někdo mlel z posledního. Vzala za kliku a otevřela dveře, protože Měděnec zapomněl zamknout. Naskytla se jí děsivá scéna : princ Měděnec se v místnosti, plné salámů a jiných uzenářských a masných výrobků, cpal jako pominutý ! Princ, když spatřil svou choť, se ukrutně lekl až mu zaskočilo. Udusil se a přivolaný lékař už mohl jen vystavit úmrtní list.
Tady naše hrdiny opustíme a položme si otázku : co zahubilo prince Měděnce ? V čem spočívala ????ß??µ?, která způsobila smrt tohoto muže ? Byl to snad fakt, že mu kralovala hmota ? To asi těžko, neboť ta přece kralovala i jeho paní - i ona musela jíst, byť se spokojila s lehčí stravou a v menším množství. Správná odpověď zní : ????ß??µ? byla způspobena pokrytectvím !!!
Ale pokročme dále : má µ??????? pravdu, je věda skutečně tak nemohoucí, že se není schopna vymanit ze zajetí smyslového vnímání a je nám snad schopna to, co ve fyzice představuje "obrovský intelektuální výkon" naservírovat filosofie ? Jsou skutečně fyzikální zákony "inspirovány právě těmi chybujícími smysly" a vznikly snad skutečně proto, aby "smyslům vyhověly“ ?
Už samotný fakt, že µ??????? své názory prezentuje na internetu s pomocí počítače a že je nehlásá pod kamennými sloupy oděn v ručně tkané tunice naznačuje, že to s tou nemohoucností vědy až tak špatné nebude. Nakonec tohoto si je vědom i sám µ???????, když hovoří o nadzvukovém létání a penicilinu, což vysvětluje tím, že kromě smyslového vnímání zde máme i rozum a znalost, které, podle něj, nicméně, ani tak nedokáží nahlédnout pod "roušku našeho zdání, přehozenou přes tvary“ a poznat onu pravou podstatu věcí. µ??????? nám ovšem zapomněl vysvětlit, jak je tedy možné, že ty počítače, penicilíny a nadzvuková letadla vůbec fungují, jestliže jsou poznatky, které vedly k jejich konstrukci, založeny na jen na šalbě, klamu a vycinkaných přírodních zákonech. Může snad být pohádka o Červené Karkulce použita jako východisko při úspěšné konstrukci nadzvukového letadla ?
Je ostatně zvláštní, že si µ??????? nevzal na paškál některou z tzv."humanitních" věd, kde by našel jistě poměrně bohatý materiál k jejich zpochybňování - stačí vzpomenout různá přepisování historie, nebo nedávno zde na fóru připomenuté dějiny umění, které často připomínají spíše vyprávění příběhů a rozbory uměleckých děl pak čiré fantasmagorie. A co třeba taková psychologie, nepřipomíná takový Rorschachův test věštění z kávové sedliny ? [4][5] Proč tedy µ??????? nezpochybňuje třeba psychoanalytiky a podobnou havěť ? Není důvodem nezvyklé tolerance k humanitním vědám skutečnost, že tyto vědy mají blíže k filosofii ?
Je třeba si především uvědomit, že věda prodělala nějaký historický vývoj a že v dnešní době nedokonalé smysly z velké části nahradily instrumentální metody - dnešní fyzik už neurčuje krátké časové intervaly měřením vlastního pulsu, jako to dělal při svých prvních experimentech Galileo Galilei.[6] Je zapotřebí také poznamenat, že dnešní přírodověda používá sofistikované metodologické postupy a statistické metody zpracování dat, které pomáhají eliminovat vliv subjektivních faktorů na získané výsledky pozorování a experimentů a umožňují odhadovat chyby měření. To vše, ruku v ruce s rozvojem a aplikací matematiky, vede k tomu, že přírodověda se stále více a více vymaňuje ze svěrací kazajky "chybujících smyslů" a propracovává se do oblastí, které už se světem naší lidské zkušenosti nemají naprosto nic společného - jak "cinknutá" lidskými smysly je Schrödingerova rovnice nebo obecná teorie relativity ? Vždyť zakřivený čtyřrozměrný časoprostor si nikdo nedokáže ani představit a popisovat jej lze jen matematicky, takže o nějakém "cinkání smysly" zde nemůže být ani řeči.
Jak vidíme, argumenty, které µ??????? používá, dost plavou a tak se pokouší možné námitky udusit už v zárodku tím, že tyto námitky sám předkládá a jakoby se s nimi vypořádává.(Sám uvádí, že to či ono je pro naše smysly "out of range".) Jenže to, co mohlo být dobrým argumentem před 2500 lety, dnes už tu přesvědčovací schopnost prostě nemá - nejen vědecké teorie, ale i data, získaná pomocí dnešní instrumentální techniky, jsou pro naše smysly "out of range". Lze sice namítat, že na principu samotném to nic nemění, ale stejně tak nelze popírat, že ona příslovečná rouška je čím dál průsvitnější a doslova se nám ztrácí před očima.
Jako příklady µ??????? na podporu svých tvrzení uvádí taxonomii, rozjíždějící se vlak a Einsteinovu teorii relativity.
Abychom to vzali postupně : dnes by principiálně bylo možno, pokud by k tomu byly dobré důvody a vědci by na to dostali dost peněz, vybudovat taxonomii třeba na základě analýz DNA - čím by pak µ??????? argumentoval, kdyby neměl plameňáka růžového a mnohonožky ? Je snad objev DNA nějak "cinknutý" lidskými smysly ?
Příklad s rozjíždějícím se vlakem plave na vodě ještě více : už Galileo Galilei by dokázal rozpoznat rozjíždějící se (a tedy zrychlující) vlak a to aniž by se vůbec musel dívat z okna. Přitom své zjištění by také dokázal teoreticky zdůvodnit. Postačilo by totiž například položit na podlahu vagonu obyčejnou kouli. Jakmile se vlak počne rozjíždět, začne podle principu setrvačnosti, který objevil právě Galilei, působit na kouli setrvačná síla a koule se dá do pohybu v opačném směru, než je směr pohybu rozjíždějícího se vlaku.[7] Jak je tedy vidět, přírodovědci nejsou zase až takoví tupci, jak nám µ??????? naznačuje. Ale zamysleme se dále : vypovídá nám princip setrvačnosti něco o tom, jak příroda funguje a tedy i o pravé podstatě věcí, nebo se jedná jen o "roušku zdání, přehozenou přes tvary" ? Mimochodem : principem setrvačnosti Galilei potřel do té doby uznávanou Aristotelovu hypotézu, že pohybující se tělesa, na která nepůsobí žádná síla, se přirozeně zpomalují a zastaví se. Byl to triumf přírovědce nad filosofem !
µ??????? uvádí, že "Albert Einstein se svými teoriemi relativity nerelativizoval rychlost, nebo gravitaci samotnou, ale přírodní zákony, které si člověk vytvořil v průběhu času tak, aby vyhovovaly jeho vnínámí reality", přičemž výraz "přírodní zákony" dokonce zdůraznil kurzívou. Je to principiální nesmysl a tedy ač nerad, musím se proti tomu ohradit.
Nenarážím zde na "Kolmanovskou" námitku, že totiž sama terorie relativity je přírodním zákonem - jde o to, co vlastně ve fyzice máme na mysli, když hovoříme o relativitě. Nejedná se totiž o žádnou relativizaci přírodních zákonů - právě naopak, jedná se o konstatování jejich univerzální platnosti při splnění určitých podmínek.
Je nutno uvést, že princip relativity do fyziky nezavedl Albert Einstein, tento princip nese jméno muže, který je považován za zakladatele fyziky, a sice Galilea Galileiho. "... všechny vztažné systémy pohybující se vůči sobě přímočaře rovnoměrně jsou pro popis mechanických jevů ekvivalentní. Tvrzení obsažená v předešlé větě se nazývá Galileiho princip relativity. Nelze podle něj rozlišit za pomoci mechanických dějů, zda vztažná soustava se vůči jiné pohybuje přímočaře rovnoměrně nebo je v klidu."[7] Tento princip lze také formulovat takto : "Galileiho princip relativity (též klasický princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že zákony mechaniky mají stejný tvar ve všech inerciálních vztažných soustavách." [ 8] (Inerciální vztažnou soustavu lze definovat jako vztažnou soustavu, kde platí 1.Newtonův pohybový zákon - tedy že hmotný bod, na který nepůsobí žádná vnější síla, je (vůči této soustavě) v klidu nebo se pohybuje pohybem rovnoměrným přímočarým.[7])
A jak je to s teoriemi relativity Alberta Einsteina ?
"Speciální teorie relativity formuluje zákony tak, aby platily ve stejné formě ve všech vztažných systémech pohybujících se navzájem vůči sobě konstantní rychlostí. Tvrzení, že je možné v každém takovém systému vyjádřit fyzikální procesy stejnými zákony, tvoří obsah prvního postulátu speciální teorie relativity."[9] "Druhý významný fakt plynoucí z pokusu Michelsonova je zjištění, že rychlost světla ve vakuu je stejná bez ohledu na pohyb zdroje nebo pozorovatele. Toto zjištění tvoří obsah druhého základního postulátu speciální teorie relativity."[10] "Einsteinův princip relativity (též speciální princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že fyzikální zákony jsou stejné ve všech inerciálních vztažných soustavách."[11]
Albert Einstein tedy ve své speciální teorii relativity Galileiho princip relativity zobecnil na všechny fyzikální zákony (t.j.nejen na zákony mechaniky) a současně doplnil o tvrzení, že rychlost světla ve vakuu je ve všech inerciálních vztažných soustavách stejná.
Aby tyto postuláty mohly platit, vyžádalo si to zavedení složitějších transformačních rovnic mezi souřadnicovými soustavami a rovněž jisté změny fyzikálních zákonů. To, co vzbuzuje takový zájem o teorii relativity je zřejmě skutečnost, že v transformačních rovnicích jednou z transformovaných veličin je také čas a že při transformaci mezi souřadnicovými soustavami, které se vůči sobě pohybují nenulovou rychlostí, dochází ke změně prostorového (kontrakce délek) a časového (dilatace času) měřítka. Absolutní prostor a čas jsou tedy pouhou fikcí, prostor a čas jsou relativní.
Co tedy Galileiho a Einsteinův princip relativity vlastně relativizují ? Jak vidíme, přírodní zákony to v žádném případě nejsou. To, co je "relativizováno", jsou vztažné soustavy - tyto principy nám v podstatě říkají, že neexistuje nějaká "privilegovaná" vztažná soustava, ale že všechny inerciální vztažné soustavy jsou si navzájem rovnocenné. Je tak vlastně jinými slovy řečeno, že fyzikální zákony mají univerzální platnost. Jak vidíme, jedná se o pravý opak toho, co tvrdil µ???????. Z Einsteinovy speciální teorie relativity pak dále vyplývá i relativita prostoru a času.
Pro úplnost ještě uveďme, že obecný princip relativity připouští i souřadnicové systémy, jež se pohybují vůči sobě se zrychlením. "Only work in special systems of reference, viz. systems of inertia, is it not necessary to include the distant masses in our considerations, and this is the only point which distinguishes the systems of inertia from other systems of reference. It can, however, be assumed that all systems of reference are equivalent with respect to the formulation of the fundamental laws of physics. This is the so-called general principle of relativity." [12] Jak a proč právě tohle může vést k obecné teorii relativity jako geometrické teorii gravitace zde již rozebírat nebudeme, jednak to není předmětem našeho zájmu a pak by to vyžadovalo vyložit kromě principu relativity ještě princip ekvivalence.
Ano, Albert Einstein se "na stejné věci podíval jinýma očima", ale měli bychom také vidět, co bylo příčinou tohoto nového pohledu : byla to krize klasické fyziky, do které se dostala pod vlivem nových objevů (Maxwellových rovnic elektrodynamiky) a na nich založených experimentů s cílem zjistit rychlost pohybu Země, které nebylo možno v rámci klasické fyziky uspokojivě vysvětlit. Tím motorem, který narušil do té doby uznávaný obraz světa a popohnal poznání kupředu, byly právě výsledky experimentů, které byly s tímto obrazem světa v rozporu. A experiment je právě to, co µ??????? zpochybňuje.
Obraťme pozornost zpět ke stěžejním myšlenkám článku, který napsal µ???????.
Občas si vzpomenu na jednu příhodu z dětství. Byli jsme na školním výletě v nějakém muzeu - snad to bylo Národní technické muzeum v Praze - a byl tam sál, plný starých hodin. Když naše skupina přešla do některé z následujících místností, s jedním spolužákem jsme se vrátili. Zaměstnanci muzea i pedagogický dozor nikde, a tak jsme rozhoupali kyvadla u některých těch volně dosažitelných starých hodin a pendlovek. K mému překvapení asi všechny fungovaly a při našem odchodu se v sále ozývalo klapání kyvadel a tikání zašlých hodinových mechanismů. Ještě jednou jsem se otočil a naskytl se mi jakýsi zvláštní, až surrealistický pohled : v řadě vedle sebe spokojeně klapající hodiny, z nichž každé ukazovaly úplně jiný čas !
Ale proč o tom píšu : přivedlo mě to k jistému podobenství o filosofii a přírodovědě.
Vraťme se do našeho sálu, plného hodin a zaplňme si jej lidmi, a sice filosofy a přírodovědci.
Filosofové jsou ti, kteří se snaží zjistit přesný čas tím způsobem, že rozhoupávájí pavučinami opředená kyvadla zaprášených pendlovek a uvádějí do chodu skřípající hodinové mechanismy. Že každé z těch hodin ukazují jiný čas ? Každý filosof přece ví a umí dokázat, že právě čas na těch jeho hodinách je ten spravný !
Přírodovědci jsou pak lidé, kteří vyhlížejí z oken sálu a přesný čas určují podle polohy Slunce a hvězd. Ale aby zde nedošlo k omylu : i oni dokáží rozhýbat pendlovky, a nejen to. Díky svému pohledu z okna je dokáží nastavit a sesynchronizovat s pohybem Slunce na obloze !
A co na to filosofové, ptáte se ? "Jaký je to nesmysl, dívat se z okna ! Každý přece ví, že smysly klamou. A jak vůbec vědí, že je to skutečné okno a že nahlížejí do skutečného světa ? A když už se tedy chtěli dívat, proč se s námi neporadili, my bychom jim vysvětlili, jak to mají dělat a co si o tom mají myslet. Bláhoví hlupáci ..."
Nicméně abychom filosofům nekřivdili : i mezi nimi se občas najdou tací, kteří se na přesný čas chodí zeptat přírodovědců.
Z textu, který nám zde µ??????? předložil, vyplývá jakési pohrdání přírodovědou (reprezentovanou hlavně fyzikou) a jako hlavní argument zřejmě slouží fakt, že při vytváření a ověřování vědeckých teorií hrají významnou roli empirická data, ať už jsou získána formou pozorování či experimentu. Jenže µ??????? si neuvědomuje nebo nechce vidět, že právě tohle je tou silnou stránkou přírodovědy. Není to nějaká "rouška zdání, která zakrývá tvary". Právě naopak : je to okno do světa z temnoty naší mysli ! Okno možná zamlžené, ale je to ten jediný referenční bod či maják, který máme. A je potřeba poznamenat, že od té doby, co se lidé naučili lépe využívat jeho potenciálu, dokáží doplout mnohem a mnohem dále, než jejich předkové v tógách a tunikách.
Čtenářům fóra - materialistům i idealistům - přeji mnoho zdraví a štěstí do roku 2011.
**********************************************************************************************
1) Karl Marx: Teze o Feuerbachovi
2) http://www.icanhasmotivation.com/wp-content/uploads/2009/06/funny-picture-11420180911.jpg
3) http://www.fdb.cz/film/62728-trinacta-komnata-prince-medence.html
4) http://cs.wikipedia.org/wiki/Rorschach%C5%AFv_test
5) http://www.pbfcomics.com/?cid=PBF233-Psychoanalyst.jpg
6) Feynmanovy přednášky z fyziky, 1.díl, Fragment, 2000, str.65
7) Valenta, Hálová, Kotrba: Technická fyzika I, VŠCHT v Praze, SNTL 1980, str.36-37
8) http://cs.wikipedia.org/wiki/Galileiho_princip_relativity
9) Valenta, Hálová, Kotrba: Technická fyzika I, VŠCHT v Praze, SNTL 1980, str.87
10) Valenta, Hálová, Kotrba: Technická fyzika I, VŠCHT v Praze, SNTL 1980, str.89
11) http://cs.wikipedia.org/wiki/Einstein%C5%AFv_princip_relativity
12) C. Moller: The Theory of Relativity, Oxford University Press, 1955, str.220
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 01/01/2011 : 17:29:35
|
Bolševiku, chci zareagovat jen na body, které mě zaujaly.
Tady naše hrdiny opustíme a položme si otázku : co zahubilo prince Měděnce ? V čem spočívala ????ß??µ?, která způsobila smrt tohoto muže ? Byl to snad fakt, že mu kralovala hmota ? To asi těžko, neboť ta přece kralovala i jeho paní - i ona musela jíst, byť se spokojila s lehčí stravou a v menším množství. Správná odpověď zní : ????ß??µ? byla způspobena pokrytectvím !!!
Pokud se snažíš přijít na způsob jak je možné relativizovat celkem jasnou definici, stačí se podívat na její motivaci o způsobu hodnocení. Tedy pokud celou tu anabázi hodnotíš slovem "pokrytectví", je zřejmé, že se tvůj úsudek v tomto smyslu orientuje podle nějaké tendence po vyhledávání spravedlnosti nebo férovosti.
Jde o poměrně neefektivní postoj, protože ačkoli bude tvé hodnocení na všech jiných příkladech vždy poměrně přesné, skutečná pointa ti může unikat. To z toho důvodu, že žádná spravedlnost v přírodě neexistuje a ono hodnocení je tedy defakto jen tvým přáním naruby (respektive nekoresponduje stvým přínám, ergo pokrytectví). Jazyk je fascinující nástroj plný definicí, jejichž existence je výsledkem naší evoluce. Tedy v některých případech jsme si vytvořili určité výrazy jen z toho důvodu, že to bylo v dané situaci, vzhledem k etice nebo jiným hodnotám zapotřebí.
Já bych to charakterizoval spíš tak, že si vybral partnerku, před kterou se musí hlídat a z toho mu zaskočilo.
S tím souvisí pokračování tvého článku i když je z jiného soudku:
Co tedy Galileiho a Einsteinův princip relativity vlastně relativizují ? Jak vidíme, přírodní zákony to v žádném případě nejsou. To, co je "relativizováno", jsou vztažné soustavy - tyto principy nám v podstatě říkají, že neexistuje nějaká "privilegovaná" vztažná soustava, ale že všechny inerciální vztažné soustavy jsou si navzájem rovnocenné. Je tak vlastně jinými slovy řečeno, že fyzikální zákony mají univerzální platnost. Jak vidíme, jedná se o pravý opak toho, co tvrdil µ???????. Z Einsteinovy speciální teorie relativity pak dále vyplývá i relativita prostoru a času.
Pokud si formy chápání světa (nebo přání o tom jak by "měl" být chápán) dosadíme do technické logiky o vztažných soustavách, ty budou tedy vždy platné. Ale nemyslím si, že budou vždy adekvátní vzhledem k realitě, což znamená, že nemohou být ani rovnocenné. Každá logika v sobě navíc nese určité spektrum možností jak si různé jevy vysvětlovat no a podle tohoto spektra se dá také orientovat. Tedy pokud se jedná o logiku jednoduchou, a přitom všezahrnující, je velmi pravděpodobné, že jí schází určitý vztah k realitě. |
Edited by - neronis on 01/01/2011 17:31:54 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 01/01/2011 : 23:23:21
|
Neronisi, Měděnec po celou dobu manželství předstíral, že se živí čícháním vůní květin a že vůbec nejí, t.j. dlouhodobě se přetvařoval. Když to náhle a nečekaně prasklo, lekl se a přitom mu zaskočilo. Můžeme to hodnotit různě, faktem je, že slovo pokrytectví na popis té samotné situace mezi manželi není nejvhodnější. Po vzoru předchozího textu jsem ale tím pokrytectvím měl na mysli skutečnost, že Měděnec předstíral idealistu a jednal jako materialista. Ovšem je to psáno s humornou nadsázkou, takže bychom to celé neměli brát až tak vážně.
Principy relativity tvrdí, že je jedno, zda nějaký děj budeme pozorovat ze vztažné soustavy A nebo ze vztažné soustavy B, v obou případech bude probíhat v souladu se stejnými přírodními zákony. Ale pozor : tohle platí jen pro přírodní zákony a přírodní zákony nejsou libovolné výmysly či přání. Platnost přírodních zákonů je ověřována pozorováním a experimentem.
µ???????, uvádět články latinskými citáty bez překladu je riziko ...
|
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 02/01/2011 : 04:19:38
|
@ Bolševik
Shrnul bych vlastními slovy ten problém, který mi připadá, že chcete navodit:
V článku jsem nastínil jsem dvě varianty - že přírodní vědy lze brát jako objev anebo jako výmysl .. a já zástávám názor výmysl a vy názor objev. A vy s mým názorem nesouhlasíte. Chápu to tak dobře?
|
|
|
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 03/01/2011 : 19:57:25
|
µ??????? :
Nemyslím si, že bych chtěl navodit problém. Ani to neberte tak, že bych chtěl nějak za každou cenu shodit Váš článek. Není to tak dávno, co jste se zde na fóru zastal "matičky filosofie", tak to prostě berte tak, že já jsem se zastal přírodních věd. Bylo by přece nedůstojné filosofického (:-D) fóra, kdyby Vám jen všichni zatleskali, jako by k tomu možná došlo na jiných fórech. Pokud jste nechtěl vyvolat ostřejší reakci, neměl jste přírodní zákony líčit jako pocinkané roušky a přírodovědce jako hlupáky, kteří nepoznají, že se rozjel vlak. Spíše mi to připadá, že jste tak trochu úmyslně "provokoval". No a kdo seje vítr, sklízí bouři. Ale neberte to nijak osobně.
K tomu objevu nebo výmyslu :
Přiznávám, že mi není příliš po chuti komplexní problém takto zjednodušovat. Při takové generalizaci zaniknou detaily problému a nuance stanovisek a pak lze argumentovat právě s využitím těch zanedbaných částí, protože to může vypadat, že protistrana o nich vůbec neví a jen vymýšlí ad hoc protiargumenty. Také to umožňuje manipulovat s významy slov "objev" a "výmysl". To co jste naznačil, je proto jen hrubá aproximace.
Navíc pokud to takto zjednodušeně formulujete, přikryjete tou Vaší oblíbenou rouškou metodologickou otázku, a sice, jak se vlastně chcete o světě něco dozvídat.
Jak jste vlastně dospěl ke svému skepticismu ?
Tak například, odkud to víte, že smyslová dat jsou nepřesná ? Snad jste k tomu nedospěl pomocí smyslových dat ? A s čím jste je srovnal, abyste zjistil, že jsou nepřesná, když podstatu věcí přece neznáte ? Co by tomu řekl pan doc.Kolman ? Nebo jste si to zvolil jako axiom ? A proč jste si jako axiom nezvolil negaci výroku o nepřesných smyslových datech ? Hodil jste si korunou ? Když si zvolíte jako axiom nesmysl - třeba, že slon nemá chobot - k čemu celé ty Vaše vývody potom budou ?
Pochybovat můžete úplně o všem, takže ve vodě plave i ten Váš slavný ????? ??????µ??.
|
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 21/01/2011 : 03:19:21
|
@ Bolševik
.. zunächst gegeben ein Seiendes, genannt Natur, als das, was erkannt wird. An diesem Seienden ist das Erkennen selbst nicht anzutreffen. Wenn es überhaupt „ist“, dann gehört es einzig dem Seienden zu, das
erkennt.
.. je zprvu dáno jisté jsoucno, zvané příroda, jako to, co je poznáváno. Na tomto jsoucnu nelze poznání samo nikde najít. Pokud poznání vůbec „jest“, patří jedině jsoucnu, které poznává.
Heidegger, M., Seit und Zeit, Niemayer, 1967, s. 60
***
In sogeartetem „Aufenthalt“ – als dem Sichenthalten von jeglicher Hantierung und Nutzung – vollzieht sich das Vernehmen des Vorhandenen. Das Vernehmen hat die Vollzugsart des Ansprechens und Besprechens von etwas als etwas. Auf dem Boden dieses Auslegens im weitesten Sinne wird das Vernehmen zum Bestimmen. Das Vernommene und Bestimmte kann in Sätzen ausgesprochen, als solches Ausgesagtes behalten und verwahrt werden. Dieses vernehmende Behalten einer Aussage über... ist selbst eine Weise des In-der-Welt-Seins und darf nicht als ein „Vorgang“ interpretiert werden, durch den sich ein Subjekt Vorstellungen von etwas beschafft, die als so angeeignete „drinnen“ aufbewahrt bleiben, bezüglich derer dann gelegentlich die Frage entstehen kann, wie sie mit der Wirklichkeit „übereinstimmen“.
V takovém „zdržování se u...“ - které je zdržením se každé manipulace a používání – uskutečňuje se pojímání toho, co se vyskytuje. Toto pojímání probíhá tím způsobem, že oslovujeme a vyslovujeme něco jako něco. Na půdě tohoto výkladu v nejširším smyslu stává se pojímání určováním. Co jsme takto pojali a určili, lze vyslovit ve větách a jako takto vyslovené podržet a uchovat. Toto pojímající podržování výpovědí o... je samo způsob „bytí ve světě“ a nesmí být interpretováno jako nějaký „postup“, kterým si subjekt o něčem zjednává představy, jež jako takto osvojené zůstávají uschovány „uvnitř“ a vzhledem k nimž pak může příležitostně vzniknout otázka, jak se „shodují“ se skutečností.
tamt., s. 62
***
Začal jsem schválně filozoficky - u Heideggera, kterého mám stále rozečteného (cituji vydání, které je volně dostupné na internetu). A proč to?
Protože Vaše reakce na můj článek je ne-filozofická, a jak sám přiznáváte je částečně i kritikou „pro forma“ - aby řeč nestála. Snažíte se násilně přetáhnout to téma z filozofické půdy na „přírodovědnou půdu“ (dá-li se to tak nazvat), kde se asi cítíte jistější v kramflecích. A používáte k tomu filosoficky vulgární berličky, čímž celá diskuze dost upadá.
Ukážu vám pouze v čem jste vulgární a celou kredenc, jak jste jí povytáhnul do chodby, strčím zpátky do kuchyně. Pokud s tím chcete šoupat, použijte na to relevantní nástroje.
Domnívám se, že diskuze se tím bude lámat: buďto bude možné diskutovat filozoficky, nebo to prostě možné nebude - a budeme mít po „pro forma“ diskuzi.
***
????? ??????µ?? nemá slovníkový překlad. Přímé definici se vyhýbá i Barnes, který výklad zlomku obíhá, či mu spíš uhýbá (ale už tohle „uhnutí“ je dále citováno). Ve srování Barnes/Patočka vychází Patočka jednoznačně lépe. Vkrádá se myšlenka, že Patočka píše česky a proto je asi „bližší“ - ale to v tomto případě neplatí. Citovaný článek Patočka napsal v originále německy a teprve později to bylo někým jiným přeloženo do češtiny. Ještě než citát potřetí v tomhle vlákně uvedu (tentokrát ve vůbec nejvíc úplném znění), zbývá jen dodat, že u Zdeňka Kratochvíla jsem hledal také, ovšem marně.
Tak je urozené vědění (?????? ??????), matematicky postupující rozum, „apriorním“ základem obsahového vědění, které získává svou plnost ze zdání, z „roušky zdání přehozené přes tvary“ (????? ??????µ??). (1)
Tak je to napsáno Patočkou a o tom je půlka mého článku.
Alternativní výklad ????? ??????µ?? je „emergentní kvalita“ (to si nepamatuju, kde to bylo, takže nemohu citovat) – ale to už je bezprostředně „atomistický“ výklad.
Bolševiku, o jakém „zakrývání“ rouškou to tedy mluvíte? Že rouška něco skrývá napsal kdo? Já, Démokritos, nebo snad Patočka? To jste si tam domyslel a napsal sám! Uměl byste nějakou reakci na můj článek napsat i bez „zakrývání“?
Co se týká „????ß??µ?“, na kterou jste našrouboval na jakési „pokrytectví“ - to je katastrofa, kterou jste si rovněž způsobil sám. Vy jste totiž ten zlomek o konfliktu smyslů a rozumu, který jsem citoval, velmi pravděpodobně vůbec nečetl. Démokritos B 125 v různých překladech:
„Podle zvyku barva, podle zvyku sladké, podle zvyku trpké, avšak ve skutečnosti atomy a prázdno; tu dal smyslům takto mluvit k rozumu: Ubohá mysli, od nás jsi vzala důkazy a nás vyvracíš? Pádem ti bude naše vyvracení.“
Demokritos takto nechává promlouvat smysly k rozumu: „Ubohá mysli, od nás jsi vzala důkazy a jimi nás chceš porážet? Pádem ti bude naše porážka.“
„Ubohý rozume, od nás si bereš své argumenty a chceš nás s nimi porazit? Tvé vítězství bude tvým pádem!“
Četl jste to? A jak se vám z této ????ß??µ? povedlo vyrobit „pokrytectví“? Kde jste ho tam vykoukal? Vždyť to nedává smysl a s citovaným zlomkem nemá žádnou souvislost?!
A vůbec, i to „materiální pokrytectví“, jak jste ho prezentoval na člověku, je filozoficky nesmysl. Pokud jste měl gebíry na papeže za pancéřovým sklem a na prince Měděnce s jeho vepřovými hody.. mohl byste mi napřed říci, jak si člověka představujete vy?
Jako kus masa, kterému byla „vdechnuta“ duše?
Nebo snad jako nějakou „ideu“, kolem které „narostlo“ fyzické tělo?
Nebo člověk žádnou duši, noezi ani gnósis nemá?
Jaká je vaše verze?
Aby vůbec mohla být řeč o nějakém „materiálním pokrytectví“, musíte si totiž napřed vybrat jednu z těchto variant. Bez nich vám to pokrytectví nebude fungovat. K tomu, aby mohla duchovní existence člověka vejít ve spor s fyzickou existencí, musíte tyto existence napřed od sebe oddělit jako dvě samostatné součástky. A pak je - v libovolném pořadí - v člověku sešroubovat dohromady. Tím teprve jaksi umožníte vznik nějakého sporu.
Pokud si některou z výše uvedených možností vyberete, tak si ale filozoficky pěkně zaděláte. Jak byste chtěl jednu, nebo druhou variantu pozitivně obhájit? Samotné ty varianty zní trochu nedůvěryhodně, natož aby se s některou z nich filosof v tomto století ztotožnil. Když už nic jiného – musel byste v okamžiku přijmutí nějaké varianty doslova skočit proti Occamově břitvě.
Poněkud „úspornější“ varianta je fyzický a duševní obsah člověka nedělit. Když zemře tělo, zmizí zároveň i duševní „přidaná hodnota“ člověka. A naopak. Fyzický rozměr lidského těla je fakt. Člověk je těleso, které je možné ponořit do kapaliny. Člověk je organismus, který lze otrávit. Ale to těleso a organismus tvoří jeden nedělitelný celek s jeho vlastní „přidanou hodnotou“ - ať už tu přidanou hodnotu nazveme jakkoliv.
Tedy něco jako konzumně-materiální „pokrytectví“ za pancéřovým sklem, nebo za hodovním stolem prostě z principu nemůže existovat. Nikdy ne ve vztahu k fakticitě člověka. Tato vaše berlička je filozoficky nulová a taky trochu vulgární.
***
Líbí se mi, jak průběžně rozdáváte úkoly - tu filosofům, tam přírodovědcům. Tak se podívejme napřed na ty filosofy: prý mají za úkol probudit se z limbu a začít vymýšlet nějakou realistickou „filosofii rovnováhy“ .. jde o to svět změnit .. revoluce filozoficky podepřené ...
.. a to celé byste si představoval jak?
Že bychom místo politické nebo úřednické vlády měli vládu filozofickou? Nebo třeba ustanovit Národní filozofickou radu vlády? Nějaký napovídací orgán, který by našeptával co je filozoficky správně?
Nějak zapomínáte, že filosofie je pasivní zkoumání. Filosof je filosofem jenom do okamžiku, kdy začne nějak aktivně prosazovat svoje myšlenky. Pokud začne „prosazovat program“, stává se z něj politik. Ať chce nebo nechce. Můžete být třeba ideolog .. ale pak už taky nejste filosof.
Filosofie je schopna popsat co způsobuje revoluce. Filosofie je schopna odhadnout, kdy k revoluci dojde. Filosofie ale žádné revoluce neřídí. Revoluce „řídí“ revolucionáři. Patočka třebas píše o očistném vlivu války na obec. V ideální obci je cca třetina obyvatel fyzicky připravena na válku. Jako filosofie je to dobré, ale že by nám to Patočka našeptal jako program k realizaci? Jako politik by Patočka byl válečným štváčem...
Vy můžete brát filozofii v úvahu. Vy jí můžete znát. Ale co uděláte aktivně už přestává být filosofií a stává se vždy něčím jiným.
A propos, všimnul jste si, že jsme tu měli 13 let filosofa v čele státu? Patnáctinásobného doktora filosofie Václava Havla? A? Nic.. přesto filosof Havel v průběhu svého „limbu“ nasbíral 14 čestných doktorátů filosofie po celém světě. A projevilo se tohle filosofo-prezidentování nějak jinak než běžné prezidentování?
A vůbec, byli v době převratu Havel s Bendou filosofy? Nebo politiky? Kolik měl Havel filozofických projevů k národu a kolik politických? Ukázala se jeho „apolitická politika“ jako možná nebo jako nemožná?
Bolševiku, místo vymýšlení úkolů pro filosofy je asi lepší se filosofií zabývat, nemyslíte?
***
V další části se věnujme úkolům, které rozdáváte přírodovědcům a taky trvale udržitelnému rozvoji (dále jen „TUZ“), který jste zmínil v takové trochu nešťastné konstelaci, cituji:
Věta "jsme tu od toho, abychom hmotným věcem kralovali a rozhodovali o nich" nezní zrovna jako výzva k trvale udržitelnému rozvoji.
Takže TUZ pro vás měřítkem správnosti a nesprávnosti? TUZ je pevný bod ve vesmíru, kolem kterého bysme se měli obtočit? TUZ je ta společná věc, o kterou by nám mělo jít? Proč jste to použil v tomto významu?
Tohle skutečně vyznívá trochu nešťastně. Vy tím totiž odhalujete, jak vnitřně uvažujete. Ponechme stranou otázku, zda je TUZ vůbec možný prakticky, a fakt, že filosoficky je to nesmysl. Podstatná je ta vaše víra v TUZ, kterou předvádíte. Vy si berete TUZ jako program, a navíc jako správný program. A nepochybujete ani malinko (namísto pochybnosti jste si z TUZ udělal měřítko). Tahle vaše přirozená „povinnost rozvíjet se“ je právě to otroctví, o kterém byla řeč. Podívejte:
V muzeu visí pendlovky a každé ukazují jinak. K čemu je to signál? No přeci rozeběhnout se k oknu a začít určovat ten správný čas. Alespoň vy jste k tomu oknu svoje přírodovědce poslal..
Tím jste ale z nich i ze sebe udělal tak trochu blbce. Proč? Protože nějaké visící pendlovky poručily vám i bandě přírodovědců, co budete dělat:o) Nějaká věc vám, lidem, poručila kam poběžíte a co budete „po zbytek odpoledne“ dělat?
Čili né že přírodovědci poběží k oknu a filozofové se začnou nad hodinama dohadovat. Vy se přeci musíte, jako svobodný myslící člověk, napřed rozhodnout sám za sebe, co budete dělat. Ať už jste přírodovědec nebo filosof. A taky se nakrásno můžete rozhodnout, že s pendlovkama nebudete dělat vůbec nic.
Nikde není napsaná žádná povinnost něco řešit, něco zkoumat. Tahle povinnost možná existuje ve vaší hlavě (a nejen ve vaší), ale pak jste otrokem. Myslící bytost, co se nechává manipulovat pouhou existencí materiálu. Zahlédnout v krajině skálu je samo o sobě důvod vylézt na skálu. No Kolmana by trefil šlak - takže píše na VŠ články, kde lidi přesvědčuje, aby nebyli takhle neskonale blbí. A ty články píše proto, že ty lidi takhle neskonale blbí fakt jsou - jinak by se to asi nemuselo učit.
Základní vlastnostní existence vůbec je existování na úkor na jiné existence. Sklenice tlačí na stůl, stůl se pod tíhou sklenice prohýbá. Když chce člověk žít, činí tak na úkor krav, které rozemílá do hamburgrů. O naprosté nevyhnutelnosti interakce s okolním světem není pochybnosti. Jde o to, kdo má mít v tomhle gambitu existencí navrh. A přeci jen člověk má oproti pendlovkám nějakou přidanou hodnotu.
***
A k vaší vulgaritě ještě jednou v závěru: článek nebyl o „mém slavném“ ????? ??????µ??, ale o démokritově ????? ??????µ??.
***
(1) Patočka, J., Sebrané spisy III., Oikoymenh, 2002, s. 761 |
Edited by - µ??????? on 21/01/2011 03:58:14 |
|
|
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 29/01/2011 : 23:32:57
|
µ??????? :
Je asi na místě Vám odpovědět.
Máte pravdu v tom, že moje reakce byla poměrně dost vulgární - fakt je, že mám poněkud agresivnější způsob vyjadřování, ale hlavně : jistou vulgaritu jsem zaznamenal už ve Vašem článku a tak jsem to bral tak, že mohu odpovědět stejně. Tou vulgaritou mám na mysli určité znevažování vědeckého výzkumu, které je cítit například ve větách jako "...a to je ve fyzice obrovský intelektuální výkon ...", "A tomu se, prosím pěkně, říká „exaktní věda“..", "... že každá vědecká disciplína používá zákony, které jsou „cinknuté“ a vyhovují zrovna nám a nikoliv podstatě věcí samých.". A perla na závěr : "Rychlost je tedy výplod našich smyslů, které za nějaký čas rozum přetavil do „urozených“ fyzikálních zákonů – jenže tyto zákony jsou inspirovány právě těmi chybujícími smysly – a vznikly proto, aby smyslům „vyhověly“."
Pochopitelně Vám nebráním takto psát, ale pak se nedivte, že i reakce může přijít v podobném duchu.
Na úvod si dovolím připomínku k tomu šoupání s kredencí : na "přírodovědnou půdu" jste zavítal Vy sám jako první a nemůžete se tedy divit, že se toho někdo chytí, zvláště použijete-li při argumentaci nějaké nepravdivé či zkreslující výroky. Nemůžete přece něco napsat a pak tvrdit, že ta část Vámi použité argumentace, která není přímo "filosofická", je pro kritiku tabu.
Ale měl bych ještě i další připomínku : moje reakce na Váš článek nebyla psána filosofickým jazykem, ale nebyla až tak nefilosofická, jak naznačujete.
Tak například ta "přírodovědná" pasáž v sobě obsahovala filosofii, ale Vy jste ji tam asi, k mému údivu, nenašel. Zopakuji tady teď znovu obecný princip relativity a předem podotýkám, že to nedělám proto, abych se s Vámi přetahoval o kredenc, ale abych Vám dal druhou šanci tam filosofii vidět. Tak tedy, obecný princip relativity tvrdí, že ve všech vztažných soustavách platí stejné fyzikální zákony. Aby nám tam filosofie více vynikla, můžeme si k tomu přimixovat třeba relativitu prostoru a času, jak vyplývá ze speciální teorie relativity.
A teď se nad tím zamysleme : princip relativity je popřením relativismu ! Kosmonaut na oběžné dráze, filosof sedící v křesle a čtoucí Heideggera, blecha, která ho přitom kouše do zadku, mimozemšťan i bezdomovec - ti všichni pozorují svět ze své vztažné soustavy a mohou ho třeba vidět každý nějak jinak, ale je to jeden a tentýž svět a pro všechny platí stejné přírodní zákony. Vy dokážete zachytit filosofické poselství dánsky mluvícího klobouku a v tomhle filosofii nevidíte ? Záleží na tom, že je to opsáno z učebnice fyziky a ne z učebnice filosofie ? Slova jsou jasná a zřetelná, není tam žádná matematika a o fyzice nemusíte vědět vůbec nic, abyste tam filosofii našel. Přitom učebnice fyziky má oproti učebnici filosofie jednu velkou výhodu : to, co je v ní napsáno, nejsou jen spekulace, je to potvrzeno empiricky a správnost toho potvzují také vymoženosti techniky, které denně používáme.
A nemyslíte si, že připomenutí principu relativity bylo filosoficky adekvátní reakcí na Vaši relativizaci přírodních zákonů, vyjádřenou například slovy "... každá vědecká disciplína používá zákony, které jsou „cinknuté“ a vyhovují zrovna nám a nikoliv podstatě věcí samých." ?
Ale zpět k nefilosofičnosti mého textu : moje podobenství bylo o roli smyslových dat v poznávacím procesu a bylo to tedy podobenství velmi, velmi filosofické. Podobenství bylo o tom, jak je možno poznávát svět (= přesný čas). Zda "čistým myšlením" (= pendlovky) nebo s využitím smyslových dat (= pohled z okna). Čistým myšlením můžete jedině vyprodukovat množinu alternativních spekulací, které nemusí mít žádný vztah k vnějšímu světu. Jsou zapotřebí referenční body, které rozum navedou. A čím více a lépe budeme s referenčními body pracovat, tím více se náš obraz světa přiblíží skutečnosti.
Vy jste si vybral atomistu Demokrita, ale jiní antičtí filosofové místo atomů za podstatou světa viděli tu apeiron, tu oheň, tu směs živlů. Není to tak, že by byli hloupější než Demokritos - všechno to byly jen pouhé spekulace a je to spíše jen náhoda, že sázka na atomismus vyšla a zrovna Demokritovy pendlovky šly správně.
Práce těchto filosofů s empirickými daty byla založena vesměs jen na povrchním kvalitativním pozorování skutečnosti a až na výjimky neprováděli kvantitativní měření a cílené experimenty k ověření svých hypotéz. Nedokázali tak plně využít potenciálu, který jim poskytovalo jediné okno do světa, které měli - smyslové vjemy.
Proto také je věda při vysvětlování světa mnohem úspěšnější a převzala vládu od filosofie ve všech oblastech, kam se až dosud propracovala. Vznik a fungování vesmíru, struktura hmoty, chemie živých organismů, původ člověka - to vše bylo vědeckým výzkumem zbaveno mytizujícího nánosu filosofických spekulací. Žádná metafyzické strašidla, žádná vis vitalis - jen neosobní přírodní zákony a všude jen samý materialismus !
A proto je také důležité, aby filosofie respektovala výsledky přírodních věd a s nimi pracovala - jinak je to jen sklepení, plné starých pendlovek a kukaček, z nichž každé kukají v jinou dobu.
Poslední velká hračka, která ještě filosofům zbyla, je otázka vědomí. John Searle předpokládá, že tato otázka bude vědecky rozřešena v průběhu našeho století a tipoval bych, že to není předpoklad nerealistický. Otázky bytí subjektu tak přejdou z působnosti filosofie do působnosti vědy a pak existenciální mindrák filosofů, o kterém bude ještě řeč, dostoupí vrcholu ...
A nejlepší důkaz toho, že jsou vědecké poznatky správné, je ten, že fungují v praxi - dokladem toho je počítač před Vámi a spousta technických vymožeností, se kterými denně přicházíme do styku.
Toho si byl velmi dobře vědom Friedrich Engels, když napsal, že "Existuje však také mnoho takových filosofů, kteří popírají možnost poznání světa nebo alespoň jeho úplného poznání. ... Nejpádnějším vyvrácením těchto i všech ostatních filosofických vrtochů je praxe, zejména experiment a průmysl. Jestliže můžeme správnost svého pojetí nějakého přírodního procesu dokázat tím, že jej sami vyvoláme, že jej vyvineme z jeho podmínek, že jej kromě toho donutíme, aby sloužil našim účelům, pak je konec s kantovskou nepostižitelnou 'věcí o sobě'."[1]
Podobně smýšlel i myslitel tisícitetí [2] Karl Marx, když píše : "Otázka, zda je lidskému myšlení vlastní předmětná pravdivost, není otázkou teorie, je to praktická otázka. Člověk musí pravdivost, t.j. skutečnost a moc, pozemskost [Diesseitigkeit] svého myšlení prokázat v praxi. Spor o skutečnost či neskutečnost myšlení, které se izoluje od praxe, je čistě scholastická otázka." [3]
Se zakrýváním rouškou se to má asi tak, že celá ta rouška je jen metafora a je úplně jedno, jak ní píšeme. Jádro sdělení spočívá v tom, že se nelze dobrat "k pravé podstatě věcí", protože smyslové vjemy nemohou k tomu být dostatečným východiskem. Ano, člověk si v mozku na základě smyslových vjemů vytváří svůj vnitřní vesmír, který se liší od skutečného světa. Ale tohle přece není svět vědy. Učebnice fyziky a chemie se nezabývají pocity červené barvy nebo kyselostí na jazyku. Zabývají se elektomagnetickým zářením a ionty v roztoku. Co má toto společného se smysly podepřeným vnitřním vesmírem ?
U Demokrita lze jeho stanovisko pochopit, neznal nic jiného než povrchní pozorování a jeho atomy pro něj byly jen spekulace, oddělené nepřekročitelnou bariérou od světa vjemů. Co je už ale těžko pochopitelné, je postoj dnešních filosofů. Sedíte v nadzvukovém letadle a svět vidíte očima poutníka, cestujícího na oslím hřbetě.
Tím se dostáváme k vysvětlení mého závěrečného vulgarismu : nepolemizoval jsem s Demokritem, polemizoval jsem s Vámi. Vy jste vytáhl ze sklepa ????? ??????µ?? a postavil se za něj. Polemika s Demokritem možná není a to nejen proto, že už je po smrti. Taková polemika by byla unfair. Vědecké poznání od jeho časů doznalo tak bouřlivého rozmachu, že vůbec nevíme, zda by byl skeptikem, kdyby dnes žil. Bylo by to totéž jako polemizovat s jeho tvrzením, že kyselost způsobují špičaté atomy nebo posmívat se Ptolemaiovi, že Zemi považoval za střed vesmíru.
Vy jste napsal, že "... máme smyslové poznání, které přináší nejprve primitivní vědění plné klamu. To rozum v průběhu (dlouhého) času přetaví v urozené vědecké vědění, empiricky ověřené. Věci nám neukazují svou pravou tvář, ale díky tomu, že máme mikroskopy a vysoké školství, jsme schopni odhalit pravdu, pravou podstatu věcí/materie a tato nauka o atomech se spolu s přírodními zákony – ??µ?? (nómoi) stávají pevným bodem, o který se můžeme vždy a definitivně opřít .... na tento model myšlení - v dnešní době velmi populární - měl Démokritos jasný názor už 400 let před Kristem: „????ß??µ?“ ..."
Jenže je tady háček : jak mohl, podle Vás, Demokritos tohle označit za katastrofu, když v jeho době žádná věda, jak tomu pojmu rozumíme dnes, vlastně ještě vůbec neexistovala ? Demokritos přece žádný mikroskop neměl. Demokritos měl k dispozici v podstatě jen filosofii a mohl tedy hovořit jen o ní.
????ß??µ? nastane tehdy, pokud začnete brát vážně různé filosofické spekulace a slovní hrátky. Ke katastrofě nedojde, pokud důvěřujete vědeckým poznatkům a s důvěrou nastoupíte do letadla. Ke katastrofě by došlo, pokud byste vsadil majetek na to, že Achiles nedohoní želvu. A právě katastrofu tohoto druhu jste předvedl Vy, když jste se z Demokritovy argumentace pokoušel činit nějaké praktické závěry. Ty skeptické argumenty jsou chytře a vtipně vymyšleny, ale brát to vážně by bylo totéž jako brát vážně třeba solipsismus. Je to také moc hezky vymyšleno a argumentace je neprůstřelná, ale zkuste podle toho žít.
Takže katastrofu jste způsobil Vy, když jste na základě filosofických hříček vyslovil tvrzení o údajně "2500 let vyvrácené pravdě o vedoucí úloze matérie v našem světě" a vydal výzvu k "překračování až k Bohu a věčné blaženosti".
Tvrzení a výzvu, které sám neberete vážně, proto také ta pasáž o pokrytectví. Vy sám přece vědě důvěřujete a nebojíte se nastoupit do letadla nebo do vlaku. Píšete, že "nikde není napsaná žádná povinnost něco řešit, něco zkoumat". To jistě ne, ale nejste rád, že to někdo dělal a dělá ? Vy nechcete počítač, penicilín a splachovací záchod ? Copak Vám by se líbilo žít ve středověkém městě, kde po křivolakých uličkách odvážejí rozhrkané káry oběti moru ?
K tomu, abych mohl hovořit o pokrytectví, se podstatou člověka vůbec nemusím zabývat, protože to s tím vůbec nesouvisí. Nejde zde přece o nějaký "spor duchovní existence člověka s jeho fyzickou existencí".
Pokrytectví je rozpor mezi tím, co člověk hlásá a čemu věří. To lze v praxi nejlépe rozpoznat jako rozpor mezi slovy a činy, neboť v činech se skutečné smýšlení materializuje a tady už žádná slovní kamufláž nepomůže. Podle činů poznáte je. Kázat vodu a pít víno, říká se.
Papež to tedy schytal právem : on moc dobře ví, že i kdyby se modlil od rána do večera a od večera do rána, před atentátem ho to neochrání. Sám tedy ve svém praktickém jednání uznává, že medicína, kterou rozlévá po světě, je jen docela obyčejný snake oil, placebo v lepším případě a oblbovák na otupení smyslů v tom horším.
Pokud by papež nebyl pokrytcem, prodal by svůj obrněný papámobil v dražbě, výtěžek věnoval na chudé a svěřil by svůj osud do rukou Božích s vyhlídkou na to, že se možná stane mučedníkem své víry.
A pokrytectví, které provozuje papež, je na světě normou : nezáleží na tom, jestli se skrývá za výzvami k překračování k Bohu, za kecáním o demokracii, pravdě a lásce nebo o svobodě jednotlivce. A právě tohle je obrovská ????ß??µ? a neštěstí našeho světa ! To je ????ß??µ?, o které jsem psal ve svém posledním příspěvku. Bohužel, jen velmi, velmi malé procento pokrytců na své pokrytectví doplatí jako princ Měděnec ...
Máte ale pravdu, že je to jiný druh katastrofy, než o jakém jste psal Vy a že jsem toho řeckého slova využil k představení své agendy. Nicméně jsem ten posun jasně deklaroval slovy "Jestli je tady nějaká ????ß??µ?, tak je to ...", takže nemůžete tvrdit, že nevíte, odkud se to tam vzalo.
Vy jste nám svůj výklad katastrofy představil ve větách : "Ke katastrofě nutně dojde (a už k ní také došlo), pokud se role obrátí. Pokud člověk místo toho, aby manipuloval se svým ????? – zdáním o existenci věcí, nechá se tímto ????? manipulovat." a vyzval jste k "překračování až k Bohu a věčné blaženosti".
Jenže tohle je tak všeobjímající a tedy i prázdné prohlášení, že je do něj možné zabalit téměř cokoli. Něco jako heslo na volební plakát typu "Víme, jak na to".
Jakými cestami by, podle Vás, mělo to "překračování až k Bohu a věčné blaženosti" vlastně probíhat ? Vědecký pokrok je podle Vás otročení materii a tedy fuj, takže to asi ne. Tedy co ? Meditace a modlitbičky ? Ale jděte. Člověk může meditovat od rána do večera a nezačne z toho levitovat na obláčku.
Už v Bibli máte popsáno, jak se člověk přiblížil Bohu : ochutnal ovoce ze stromu poznání ! Byl za to vyhnán z ráje, takže to má svoje mouchy. Ale pokud chcete "překračovat k Bohu", nic lepšího než cestu poznání asi nevymyslíte.
To, co deklarujete jako katastrofu Vy, je jen takový pseudoproblém a spíše jen taková retorická finesa. Rétorická finesa proto, že člověka ovládají kromě jeho bezprostředních materiálních a fyziologických potřeb především symboly, jak o tom bude ještě řeč. I ekologická ????ß??µ?, spočívající částečně v nadměrném uspokojování uměle vybuzených materiálních potřeb, není také způsobena samotnou materií, ale reklamními kampaněmi symbolických manipulátorů.
To moje filosofické podobenství o filosofech a přírodovědcích jste si trochu účelově narouboval na Vaši teorii o blbých lidech, kteří se nechají manipulovat pouhou existencí materiálu. Ale pozor : já jsem zde nikoho neúkoloval a neukládal mu povinnost něco zkoumat. Moje podobenství bylo o filosofech a přírodovědcích, a ti mají to zkoumání tak říkajíc v popisu práce. Pochopitelně, člověk může také ležet na gauči a šťourat se v nose - o takovém člověku ale mé podobenství nebylo.
Celá Vaše spekulace o podléhání hmotě je jen Vaše konstrukce - co můžete vědět o motivech konkrétního člověka, který slézá skálu ? Rozhodnutí na skálu vylézt je výsledkem myšlenkých pochodů v jeho mozku a jeho motivy se samotnou skálou nejspíš nijak nesouvisí. Může třeba chtít získat respekt ve skupině lidí, slézajících skály nebo se chce zalíbit Vendulce, která obdivuje odvážné chlapy. Anebo prostě patří k lidem, kteří vyhledávají riziko a kdyby nelezl na skálu, létal by na rogalu nebo jezdil na motorce. Skála poskytuje příležitost, nikoli motiv.
Copak Vy se opravdu domníváte, že instalatér jde opravit porouchaný napouštěcí ventil u splachovadla v bytě pana Nováka, protože nefungující splachovač u něj způsobuje neodolatelné puzení něco s tím udělat ? Vždyť je to zjevný nesmysl ...
Je zajímavé, že sám sebe jste z působnosti manipulujícího materiálu jaksi vyjmul a sám jste jakoby nad věcí.
Mikrobiologa, který počítá kolonie mikroogranismů na Petriho misce považujete za otroka, který se nechá manipulovat hmotou a sám sebe při četbě Heideggera považujete zřejmě za svobodnou myslící bytost, která se rozhodla k poznávání sama a dobrovolně. Přitom oba děláte v podstatě totéž, jen jinými cestami : oba se snažíte o světě něco dozvědět. Motivy mikrobiologa jsou, podle Vás, pochopitelně, jiné než motivy Vaše, protože ... Proč vlastně ?
BTW : docela by mě zajímalo, jak podle Vás materialista a atomista Demokritos vyvrátil před 2500 lety pravdu o vedoucí úloze materie. Abyste tomu správně rozumněl : já nejsem filosof a v antické filosofii se nevyznám, ale tohle mi opravdu nesedí. "Podle zvyku barva, podle zvyku sladké, podle zvyku kyselé, avšak ve skutečnosti atomy a prázdno." Ve skutečnosti atomy a prázdno - to je, podle Vás, vyvracení pravdy o vedoucí úloze materie ? Něco jiného je skepticismus - t.j. pochybnost o poznatelnosti "pravé podstaty věcí" a něco jiného je zpochybnění vedoucí úlohy hmoty. O atomech, pokud jsem mohl zjistit, přece Demokritos nepochybuje, naopak, na nich svůj skepticismus založil a možná na nich stojí i ????? ??????µ??, o čemž vlastně nikdo dohromady neví, co to ve skutečnosti znamená a je možno pouze o tom vést dohady a mít alternativní výklady.
Když jsem si zkusil něco o ????? ??????µ?? vygooglit, tak jediné, co poskytlo nějaký rozumný výklad byl článeček, kde to bylo v několika větách vyloženo jako "emergentní kvalita", tedy to, co jste označil jako alternativní vysvětlení.
"U atomistů vzniká problém toho, co se objevuje a vyrůstá na základě elementů jako efemérní stavba, co se jenom zdá, ale přitom s tím základem dole to souvisí - ????? ??????µ??. (Tzv. emergentní kvality; vyšší kvalita není bezezbytku převoditelná na nižší základ, z něhož se vynořuje.) ????? znamená slovníkově zdání, ale není to pouhé zdání, nýbrž je to něco objektivního - co se zdá (jeví) na základě té mozaiky elementů, co vyrostlo jako ta ?????." [4]
Barnese jsem viděl na googlebooks.
Máte pravdu, že bych rád filosofy "zaúkoloval". Ale buďte v klidu, nemám úmysl ani tu moc někoho do něčeho nutit, mohu nanejvýš trošku pindat na netu, takže můžete zůstat v limbu klidně dál a luštit křížovky, abyste se "v dnešním světě necítil blbě". Každý filosof si může svobodně rozhodnout, zda bude plnit funkci archiváře a restaurátora pergamenových svitků, luštitele křížovek nebo někoho, kdo bude reagovat na problémy doby a pokusí se svým dílem přispět k jejich řešení.
Rád bych ale upozornil, že nejsem sám, kdo vnímá odtažitost filosofie od problémů světa. Dělají to i mnozí filosofové, jak naznačil už citát z Marxe.
Emanuel Rádl v úvodu ke svým Dějinám filosofie píše : "Každá filosofie je dítětem své doby; má její charakter, mluví jejím dialektem, žije starostmi a radostmi svého okolí." "Čím bližší je filosof svému opravdovému poslání, tím jasněji vynikne jedna základní jeho vlastnost : filosof odpovídá na otázky doby : žije starostmi svého sociálního prostředí, chápe situaci a řeší ji ve jménu absolutní pravdy." "Tak každý filosof se obrací ke své době, která je pro něho hic Rhodus, hic salta ! Prožil nesnáze, vidí nebezpečí, určil diagnosu krize, hledá pomoci; podává jako lék svůj nový filosofický program ...". "Proto velká filosofie vždycky byla blízka politice a revolucionářství. Platonův největší spis, Ústava, je politické dílo, které postavilo základy pro středověké zřízení společnosti. Augustin a Tomáš Akvinský jsou dva sloupy organisace katolické. Hobbes je reformátorem učení o státu. Locke zreformoval názor o poměru státu k církvi. Němečtí materialisté bojovali svou filosofií za zdemokratisování Německa. Marx svou filosofií budil dělnictvo. Čím větší filosofie, tím více vyniká její základní účel : být programem pro reformu světa !" [5]
Jak tedy vidíte, Emanuel Rádl filosofii nechápe jen jako "pasivní zkoumání" a popisuje Vám, jaké je poslání filosofie a čím se liší velké filosofie od filosofického plkání. Zkuste si udělat malý test : v nedávné době jste sem napsal dva články - článek o cestovním ruchu a článek o ????? ??????µ??. Nechte to přečíst několika lidem a zeptejte se jich, který z těch článků je lepší. Tipoval bych, že vyhraje článek o cestovním ruchu. Proč ? Protože je o něčem, co lidé znají a co se jich dotýká. A protože je i prakticky použitelný - sice jen pro prodejce letenek, ale alespoň něco. Není to jen metafyzická meditace o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly, zakončená prázdnou výzvou.
Mám zde například před sebou knihu Milana Machovce "Filosofie tváří v tvář zániku". Na zadní straně obálky je uveden tento citát z rozhovoru s Milanem Machovcem : "Nerad mluvím o "ekologické filosofii" - nechci filosofii jednostranně ekologizovat. Chci jen, aby byla moudrostí okamžiku. A filosofie, která si nevšimla, že významní vědci řady oborů upozorňují, že jsme velmi blízcí sebevraždě lidstva - co je to za filosofii ? Žasnu, že jsou kolegové, kteří říkají : ekologie ? Do toho nám nic není (Právo 18.8.1998)."[6]
Jak tedy vidíte, Milan Machovec by žasnul nad Vašim nezájmem o ekologii a kdyby si přečetl Vaše pasáže o TUZ, možná by zakroutil hlavou a poznamenal : "co je to za filosofii ?"
Máte do jisté míry pravdu, že trvale udržitelný rozvoj je pro mne "měřítkem správnosti a nesprávnosti". Jsem toho názoru, že člověk by se měl orientovat podle nějakých etických měřítek a tohle může být jedno z nich. Z existence na úkor jiné existence nijak nevyplývá nutnost vykácet deštné pralesy nebo vylovit a sežrat všechny tuňáky. Když jste takový bojovník proti otročení materiálu, pak slepé pokračování v této sebevražedné cestě podle Vás otročení není ?
A ještě více "angažovaný" než Milan Machovec je třeba Václav Bělohradský. Tento člověk má co říci a nemusí proto trpět existenciálními mindráky, který je možno vytušit za snahou některých filosofů filosofii obhajovat.
Nakonec ten problém se smyslem filosofie různými cestami probublal i do tohoto topicu : o čem jiném by byla nerealizovaná diskuse o Wittgensteinovi nebo o čem je Vámi odkazovaný text doc.Kolmana ? Část samotných filosofů nahlédla na filosofii jako na blábol či poesii a jiná skupina se ji snaží hájit - vyslovování nevyslovitelného, uchopování neuchopitelného, vaření z vody... Něco lepšího, co by tomu oboru dokázalo dát smysl by tam, pěkně prosím, nebylo ?
My že jsme měli v čele státu 13 let filosofa ? ...Ach ták, Vy myslíte Václava Havla. Ale jděte, to byla přece jen taková figurka, vykrmená masmediálními anabolickými steroidy do tvaru geniálního autora divadelních her, filosofa a humanisty, kterého nám údajně záviděl celý svět. O jeho humanismu nejlépe vypovídá fakt, že neopomněl propagandisticky zaštiťovat žádnou NATO vedenou válku.
Čestné doktoráty poslušní političtí potentáti nedostávají za vědeckou práci stejně tak, jako státní a vojenská vyznamenání tito tvorové nedostávají za projevenou chrabrost v boji při obraně vlasti. Kdo si rád hraje na vojáčky, dostane smaltovaný plíšek a kdo si hraje na vzdělance, dostane srolovaný papír. Kolik čestných doktorátů by asi dostal Václav Havel, kdyby se místo výzev k válce odvážně a rázně postavil proti bombardování Jugoslávie ? Tím okamžikem by skončila jeho hvězdná kariéra dobrodince lidstva a bylo by i po doktorátech.
"Pravdu a lásku" potkávám pravidelně před Penny Marketem v podobě jednonohého starce, žebrajícího do čepice. Společnost hyen, vytvořená heynami pro hyeny. A převýchova lidí v hyeny je v plném proudu : jen velká část filosofů se raději dívá jinam, je plně zaneprázdněna vyslovováním nevyslovitelného a nebo tomu dokonce napomáhají tím, že tuto skutečnost pomáhají balit do klamavých liberalistických hesel o svobodě jednotlivce. V jejich podání se jednonohý stařík může svobodně rozhodnout, zda bude žebrat před supermarketem, zda se stane bankéřem a nebo zda bude investovat do akcií Czech Coal. A abychom nezapomněli na demokracii : jaká je to jen vymoženost, i jednonohý stařík si může zvolit svého senátora !
Aniž to filosofové zřejmě tuší, pomáhají kopat i svůj vlastní hrob : na Britských listech si můžete přečíst o tažení proti klasické akademické vzdělanosti na universitách v Británii či USA a je jen otázkou času, kdy toto dorazí i sem. Ono už to sem vlastně i dorazilo : vzpomeňme na nedávné zpochybňování účelnosti Akademie věd různými těmi NERVy. Takže možná není tak daleko doba, kdy skončí i Váš slavný FLÚ a jeho bývalí zaměstnanci se pak budou ve frontě na Úřadu práce divit jak je to možné, že nikdo nestojí o lidi, kteří dokáží vyslovovat nevyslovitelné. Možná pak zjistí, že osoba s atrofovaným svalstvem, přivyklá oprašování zažloutlých pergamenů, se nehodí ani na rovnání konzerv do regálu v supermarketu.
Při svém "úkolování filosofů" jsem neměl na mysli jejich nástup do politických funkcí a neměl jsem je ani v úmyslu posílat na barikády. Ono zejména to první uvedené by sotva přineslo něco pozitivního. Filosofické vzdělání nebo povolání filosofa samo o sobě neznamená žádný patent na morálku a i mezi filosofy, tak jako mezi ostatní populací, jsou prospěcháři a prodejné děvky. Zejména těch posledně uvedených je mezi filosofy poměrně dost. Je to docela pochopitelné, filosofové produkují slova a věty a to je artikl, který se na tržnici jen velmi těžko prodává. Chtějí-li se tedy filosofií živit, potřebují na to často sponzora.
"Úkolováním filosofů" bylo myšleno to, co bylo naznačeno v poslední větě mého citátu z Dějin filosofie Emanuela Rádla : "Čím větší filosofie, tím více vyniká její ZÁKLADNÍ ÚČEL : BÝT PROGRAMEM PRO REFORMU SVĚTA !" [5]
Vystudovaný filosof, biolog a jeden ze zakladatelů obecné teorie systémů Ludwig von Bertalanffy napsal : "Odhlédneme-li od uspokojování biologických potřeb, které lidé sdílejí se zvířaty, člověk žije nikoli ve vesmíru věcí, ale ve vesmíru symbolů. Jakkoliv se může lišit psychologie opic, krys či mořských ježovek a jakkoliv odlišné mohou být jejich uexküllovské okolní světy, jejich vesmír je jediný, a to vesmír fyzikálních věcí, potravy, překážek, nepřátel atd. Člověk žije v symbolickém světě jazyka, myšlení, sociálních entit, peněz, vědy, náboženství, umění."[7]
"Symbolická aktivita v lidském životě je tak důležitá, že jeden z významných současných filosofů (Cassirer) argumentoval : Člověka bychom neměli definovat jako animal rationale ale jako animal symbolicum. Tímto způsobem bychom určili jeho specifickou odlišnost ..." [7]
Proč to zde uvádím ?
Protože "...profesoři jsou v určitém smyslu skrytými hráči marionet dějin, těmi, kdož tvoří světové názory, hodnoty, problémy a jejich řešení, krátce symbolické jeviště, na němž se odehrává každá scéna velkého dramatu dějin."[ 8]
"Způsob, jak se šlechta a nevolníci cítili a jak žili ve středověku, byl vynalezen profesory té doby, t.j. církevními otci. Renesance, která doslovně stvořila nového člověka, byla dílem profesorů, i když se v té době tak nenazývali; byli to: Leon Battista Alberti, medicejská akademie, Leonardo, Michelangelo a další. Třicetiletá válka, která zničila třetinu obyvatelstva střední Evropy, byla teologickým sporem mezi sv.Augustinem a sv.Tomášem, přeloženým do mocenských bojů evropských vladařů a krvavých bitevních polí. Francouzská revoluce a Spojené státy byly vynálezem Voltaira, Rousseaua a francouzských encyklopedistů. Sovětský svaz byl načrtnut Karlem Marxem v kruhové čítárně britského muzea. A tak to jde až do dnešních dnů. ..."[ 8]
"... především oni produkují brýle, jimiž se lidé dívají na svět a na sebe sama - jakkoli málo mohou vědět a jakkoli málo jsou si vědomi, kdo jim dal tyto brýle na jejich metaforický či metafyzický nos. V tom spočívá důvod, proč je intelektuální úsilí více než sbírání faktů a vyrábění důmyslných spotřebičů. JE TO OBROVSKÁ ZODPOVĚDNOST A JE TŘEBA SE JÍ POSTAVIT TVÁŘÍ V TVÁŘ."[ 8]
Téměř není co dodat ...
Vědci a filosofové jsou konstruktéry symbolických vesmírů a především na nich záleží, zda budeme žít jako hyeny nebo zda budeme, řečeno Vašimi slovy "překračovat k Bohu a k věčné blaženosti". Nezáleží na tom, kdo revoluce řídí, ale kdo a jak připravuje symbolické bojiště a kuje symbolické zbraně, se kterými jsou revoluce vedeny. A tedy jestliže Patočka píše o "očistném vlivu války na obec", pak to není dobré především jako filosofie - je to selhání té obrovské odpovědnosti, o které píše Bertalanffy. Protože Patočka, aniž si to zřejmě uvědomil, naládoval možná kanón budoucímu Hitlerovi. (Tady přeháním, protože Patočku naštěstí moc lidí nečte :-)
Docent Kolman, myslím, vyučuje logiku, analytickou filosofii a filosofii matematiky a Vy jste ho teď navíc zaúkoloval, aby lidem vysvětloval, že nemají být blbí a nenechali se manipulovat pouhou existencí materiálu. Ano, lidé jsou blbí, ale případná výuka logiky to nespraví. On je to takový všeobecně rozšířený omyl, že logika, inteligence a myšlení patří nerozlučně k sobě. (Čímž netvrdím, že logika je k ničemu. To je zrovna ta část filosofie, která má i nějaké praktické uplatnění.) K tomu, aby lidé přestali být blbí, potřebují především sejmout z očí růžovými symboly pomalované brýle, které jim na nos nasadili symboličtí manipulátoři. Potřebují informace a také změnu hodnotového žebříčku. A to je úkol i pro filosofy ...
Pokud už Vás to nebaví, tak prostě nereagujte a diskuse skončí.
Filosofy jsem zaúkoloval a poučil je o jejich zodpovědnosti, takže evangelizační misi jsem splnil.
*****************************************************************************************************************
1) Friedrich Engels : Ludwig Feuerbach a vyústění klasické německé filosofie, Marx,Engels: Spisy. Svazek 21, Svoboda, Praha 1967, str.305
(k dispozici na http://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1886/ludfeu/ch02.htm)
2) http://news.bbc.co.uk/hi/english/static/events/millennium/sep/winner.stm
3) Karl Marx : Teze o Feuerbachovi, Marx,Engels: Spisy. Svazek 3, Svoboda, Praha 1958, str.17
(k dispozici na http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/km_tof.htm)
4) http://ponicky.sk/wp-content/uploads/2010/04/J_Patocka-telo_spolesenstvi_jazyk_svet.pdf
5) Emanuel Rádl : Dějiny filosofie, Votobia Praha, 1998, str.1-5
6) Milan Machovec : Filosofie tváří v tvář zániku, Akropolis, Praha 2006
7) Ludwig von Bertalanffy : Člověk-robot a myšlení, Nakladatelství Svoboda, Praha 1972, str.53-54
8) Ludwig von Bertalanffy : Člověk-robot a myšlení, Nakladatelství Svoboda, Praha 1972, str.81-82
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 30/01/2011 : 15:23:25
|
Bolševiku, takže stěžejním úkolem filosofie je definovat etiku, morálku a jakousi perspektivu vnímání světa? Takže jde vlastně jen o to jak se cítíme nebo máme cítit? To je celkem zvláštní pohled na věc, něco jako vyvolávání pocitu nějakého jsoucna a rozdávání štěstí jako balónků pravdy a pohody. Jakoby toto člověk v sobě neměl už přirozeně nakódováno principem fungování receptorů v mozku.
Mě celá filosofie obecně připomíná spíš jakousi pseudo-psychologickou hru na to jak se vyrovnávat s běžnými životními situacemi. V takovém případě je ale znalost principu jak tělo biologicky reaguje zcela zásadní. Kdysi jsem se domníval, že je pointa právě v tom dávat tyto věci do souvislostí a jakmile bude všechno "zjištěné", nemá tento pátrací obor vlastně jakýkoli další smysl, protože z jakého důvodu je třeba neustále dokolečka řešit nějakou spásu světa a podobné blbosti. Za ideálních podmínek se dá totiž zabíjet čas něčím smysluplnějším nebo zábavnějším.
A tak je pravděpodobné, že je tohle všechno vlastně dodnes nevyřešené vlivem nesystematizovaného přístupu k těmto věcem, protože objektivně neexistuje žádný důvod proč by tohle mělo někoho třeba na úrovni státního aparátu zajímat. Lidé si totiž vždycky vnitřně nějak poradí (nebo vytvoří postup pro to aby to bylo možné), což je vlastně důvod proč se to všechno tak strašně táhne. Protože nejsme jakousi entitou, která vyplňuje nedefinovaná místá hledáním, tedy tím, že cítí, že ji něco "chybí".
Takže je celkem možné, že má filosofie z pohledu nějaké pátrací perspektivy poměrně omezenou budoucnost. No a z hlediska smyslu nějakého využití bych řekl, že bude celkem k ničemu. |
Edited by - neronis on 30/01/2011 15:27:26 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 30/01/2011 : 15:32:24
|
| I když možná by tenhle obor o vyhledávání a předávání pocitů mohl sloužit jako metoda pro zpracovávání nějakých příběhů. Tohle mají třeba filmaři celkem zvládnuté, ale ty možnosti jsou na tomto poli teoreticky nekonečné. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 31/01/2011 : 01:24:00
|
To, co jste napsal, by se dalo přednést i jako úvodní referát někde na plenárce. Jak je to dlouhé, tak je to i angažované - tedy "za filosofii angažovanější?"
Já filozofuji celou noc ve vinárně a domů se vracím v době, kdy dělníci jdou na směnu. A vy se zatím nemůžete dočkat, až "filozofové v Paříži budou zametat ulice a pracující je budou kopat do prdele"
http://www.youtube.com/watch?v=gJlCCAcQMgE&feature=related
Že je někdo bolševik, to se sice stát může, ale je to hnus.
Zdravím vás
µ. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 31/01/2011 : 09:53:42
|
| µ???????, já si myslím, že je nejlepší, když se každý snaží dělat nejlépe to co umí, respektive co mu nejlépe jde. Podle toho jsem se vlastně vždycky řídil až jsem zjistil, že toho moc není, ale aspoň něco. Vyjadřovat se o určitém odstupu od filosofie stylem "nakopat do prdele" znamená, že je v tom řešen nějaký osobní vztah k filosofům, ale třeba já s nimi žádný takový nemám, respektive nikoho z nich neznám. Jsou to vesměs jen teoretici, kteří v dnešní době vlastně nic neovlivňují. A je spíš dobře, když má někdo svého koníčka nebo profesi, kterou se snaží někam posunout, protože každé takové podhoubí má teoreticky šanci se v něco vyvinout. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Geometrie-filozofie-svět
