| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 28/10/2010 : 17:49:22
|
µ???????
Správně jsi pochopil, že si dělám srandu.Ono je zde tolik možných variant,že nic než sranda není na místě.
To M může mít jakoukoliv hodnotu není li tato hodnota definována, není možno na otázku rovnosti M a 1 možné.Proto je správná odpověď,že M a N jsou písmena, souhlásky neznělé a pouze v tomto jsou si rovny.
Trošku mně to připomíná hlavolamy v Mense,ale i tam se při tom nudím.
Sláva |
 |
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 28/10/2010 : 18:23:44
|
| Slávo, kecáš nesmysly. |
|
|
|
Pepeeeee
Aktivní uživatel
Czech Republic
155 Posts |
Posted - 28/10/2010 : 20:23:20
|
Miloslave,
quote:
µ???????
Správně jsi pochopil, že si dělám srandu.Ono je zde tolik možných variant,že nic než sranda není na místě.
To M může mít jakoukoliv hodnotu není li tato hodnota definována, není možno na otázku rovnosti M a 1 možné.Proto je správná odpověď,že M a N jsou písmena, souhlásky neznělé a pouze v tomto jsou si rovny.
Trošku mně to připomíná hlavolamy v Mense,ale i tam se při tom nudím.
Sláva
Proč raději nemlčíš? Když něčemu nerozumím, mlčím a nechám to být, nebo nad tím přemýšlím a seženu si o tom informace. Ukázalo se, že často užíváš slovo "logika", ale logice (jako takové) vůbec nerozumíš. To, že sis dělal srandu snad ani nemá cenu komentovat. Víme jak to je... A hlavolamy v Mense tě asi nudí proto, že k nim přistupuješ jako k logice (M a N jsou hlásky a to mají společné ). |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
|
jrf
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 12/11/2010 : 02:41:32
|
Dovolím si přidat svůj pohled na toto téma, i když asi nebude moc přínosný. Dělám to jen proto, že tu není delší dobu nic nového a žádnou plynulou diskuzi tím nenarušuji. Rovnou předešlu, že si myslím že tomu vůbec nerozumím.
Měl jsem velký problém s úvodním příspěvkem pracovat, protože pro mě jako pro matematika jsou pojmy obecnina, jednotlivina, obecno a metafora jsoucího definované velmi volně a nemají jasnou interpretaci. Když začnu od konce, tak
quote:
Všechny geometrie, eukleidovské i neeukleidovské, jsou obrazem obecného a proto zároveň i dokonalou metaforou jsoucího.
si překládám jako
"Všechny geometrie, eukleidovské i neeukleidovské, tak nějak vycházejí z obecného(fakt nevím, co slovo obecné reprezentuje) a proto jsou zároveň podobné něčemu, co podle nás existuje"
S tím se právě pro volnost takového tvrzení vlastně nedá polemizovat. Pravděpodobně je problém prostě v tom, že nemám filosofické vzdělání. Potom ale těžko můžeme plodně diskutovat. Zároveň si myslím, že by odborník měl své téma umět vyložit takovým jazykem, aby to pochopil i laik. Dělám to často, když někomu vysvětluji matematiku a dobře se mi to daří. Chápu ale, že v matematice je to asi jednodušší než ve filosofii.
quote:
Ve viditelném prostředí nejsou všechna tělesa pevná. To lze ale poté vysvětlit jejich složením. V neviditelném prostředí mohou být pevná všechna. Pevné pak „objasňuje“ prachovité, plastické, tekoucí, prchavé, a neviditelné dokonce musí být vysvětlováno pevným, a to tehdy, když přichází k tomu nejmenšímu, kde už nemohou existovat žádné části.
Autor tedy tvrdí, že jeden ze smyslů živých organismů, zrak, má vliv na složení těles, resp. na to, jestli jsou pevná nebo ne? Pokud ve vesmíru nebudou žádní tvorové se schopností zraku, bude na tělesa nazíráno jiným způsobem?? Myslím si, že kámen je kámen, planeta je planeta, řeka je řeka, prostor je prostor a myšlenka je myšlenka bez ohledu na viditelnost. Z toho důvodu mi tento odstavec nedává logiku.
quote:
A něco nejmenšího existovat musí, pokud nemá dělení pokračovat donekonečna a pokud opačný proces skládání nemá zůstat bez základu.
Tady autor říká, že něco nejmenšího existuje, ledaže by neexistovalo proto, že by proces dělení pokračoval donekonečna. Na tom skutečně není nic zvlášního a asi má pravdu.
quote:
Odvozené závisí na elementárním, nelze je však z něho ani zcela vysvětlit, ani je promítnout do oblasti nejmenšího na jedné straně či do oblasti kosmického na straně druhé. I odvozené má však strukturu podobnou původnímu, ačkoli už ne tak přesně uchopitelnou a explicitní. S menší určitostí ovšem napodobuje vztahy původního. Proto musí být nahlíženo a vysvětlováno z původního. (2)
Tohle vůbec nechápu. Jaké elementární, jaké odvozené, jaké kosmické?
quote:
Tak je .. matematicky postupující rozum, „apriorním“ základem obsahového vědění, které získává svou plnost ze zdání, z „roušky zdání přehozené přes tvary“.
Já ty tvary tuším, ale nedokážu je pojmenovat. Jinými slovy se dá tvrzení formulovat jako "Matematika je pouze zjednodušením reality."
quote:
Pokud se matematické věty vztahují na skutečnost, nejsou jisté, a pokud jsou jisté, nevztahují se na skutečnost.
To je nádherný citát, naprosto souhlasím a značím si.
quote:
... slovní úlohy a eukleidovská geometrie se učí proto, že docela dobře obstojí ve všedním životě - ale jedná se jenom o zjednodušení reality. Děti určitě nepotřebují být zasvěcovány do topologie neeukleidovských objektů - ta životně důležitá „informace navíc“ je mnohem, mnohem stručnější: Skutečný svět je jiný, než ve slovních úlohách.
Já jsem si studiem nejrůznějších prostorů s nejrůznějšími vlastnostmi prošel, ale pravděpodobně jsem na nižší úrovni bytí než ti, kteří je vymýšleli - realitu totiž vnímám pouze ve smyslu euklidovského prostoru. Strašně mě zajímá, jaká je podle tebe (a ostatních) ta realita, ten skutečný svět.
|
|
|
|
jrf
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 12/11/2010 : 03:00:06
|
quote:
quote:
Ve viditelném prostředí nejsou všechna tělesa pevná. To lze ale poté vysvětlit jejich složením. V neviditelném prostředí mohou být pevná všechna. Pevné pak „objasňuje“ prachovité, plastické, tekoucí, prchavé, a neviditelné dokonce musí být vysvětlováno pevným, a to tehdy, když přichází k tomu nejmenšímu, kde už nemohou existovat žádné části.
Autor tedy tvrdí, že jeden ze smyslů živých organismů, zrak, má vliv na složení těles, resp. na to, jestli jsou pevná nebo ne? Pokud ve vesmíru nebudou žádní tvorové se schopností zraku, bude na tělesa nazíráno jiným způsobem?? Myslím si, že kámen je kámen, planeta je planeta, řeka je řeka, prostor je prostor a myšlenka je myšlenka bez ohledu na viditelnost. Z toho důvodu mi tento odstavec nedává logiku.
Připomíná mi to ale jednu myšlenku budhismu. Je o tom, že žádná věc nemá svou vlastní vrozenou existenci, ale ta existence je vytvářena okolím a všemi souvislostmi. Posuďte sami:
"Představte si strom. Když přemýšlíte o stromě, máte sklon myslet na jasně definovaný objekt. V určité rovině tomu tak je. Ale když se na strom podíváte zblízka, uvidíte, že nakonec žádnou nezávislou existenci nemá. Zjistíte, že se rozplývá do nesmírně jemné sítě spojitostí, která se rozprostírá po celém vesmíru. Déšť, který dopadá na jeho listy, vítr, který jím komíhá, půda, která ho živí a podpírá, všechna roční období, světlo z měsíce a hvězd, sluneční svit - všechno tvoří součást onoho stromu. Jak budete o stromě přemýšlet víc a víc, odhalíte, že všechno ve vesmíru pomáhá vytvářet strom takový, jaký je, že ani na jediný okamžik nemůže být oddělen od čehokoliv jiného a že se každou chvíli jeho povaha jemně mění. To máme na mysli, když říkáme, že věci jsou prázdné a nemají žádnou nezávislou existenci." (Sogjal Rinpočhe: Záblesky vědomí, Pragma, 1998)
Tu podobnost vidím v tom, že i v Patočkově textu se na strukturu tělesa usuzuje podle okolních souvislostí, v tomto případě podle toho, jestli ho vidíme nebo ne. |
|
|
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 12/11/2010 : 21:04:46
|
jrf :
Dle mého názoru v letošním roce toto fórum dosti upadlo. Zdá se mi, že je to škoda a proto mi připadal sympatický pokus o nápravu. To je také důvod, proč jsem k tomuto topicu napsal příspěvek a pokusil se tak "oživit" téma, které zde µ??????? založil. Váš příspěvek nebyl zacílen na mne - tedy jen drobná poznámka k poslednímu bodu, který byl adresován také "ostatním".
> ... realitu totiž vnímám pouze ve smyslu euklidovského prostoru. Strašně mě zajímá, jaká je podle tebe (a ostatních) ta realita, ten skutečný svět.
Po pravdě řečeno, příliš nechápu, zda se jedná o ironii nebo zda skutečně cosi očekáváte. Prostor je v přítomnosti hmoty zakřiven, to bezpochyby víte. Naše mozky jsou produktem evoluce a prostorová představivost poskytovala zřejmě výhodu při hledání potravy, úniku před predátory a co já vím co ještě. Zakřivení prostoru v podmínkách naší planety je tak nepatrné, že pro přežití člověka a jiných tvorů je naprosto nepodstatné s ním počítat. Tudíž, dle mého názoru, výsledkem je, že všichni patrně vnímáme okolní svět jako trojrozměrný euklidovský prostor a zakřivený prostor (například dvourozměrný) si umíme přestavit jen díky tomu, že si ho umístíme do těchto kulis nebo si provedeme nějakou projekci. Nicméně, sám jste napsal : "... kámen je kámen, planeta je planeta, řeka je řeka, prostor je prostor a myšlenka je myšlenka bez ohledu na viditelnost.". Tedy i prostor je zakřiven bez ohledu na to, zda si to umíme představit nebo ne a právě tohle je ta realita, ten skutečný svět. V čem tedy vlastně spočívá nějaký problém ?
Dovolím si ještě malou off topic poznámečku.
> Měl jsem velký problém s úvodním příspěvkem pracovat, protože pro mě jako pro matematika jsou pojmy obecnina, jednotlivina, obecno a metafora jsoucího definované velmi volně a nemají jasnou interpretaci. ... Pravděpodobně je problém prostě v tom, že nemám filosofické vzdělání. Potom ale těžko můžeme plodně diskutovat. Zároveň si myslím, že by odborník měl své téma umět vyložit takovým jazykem, aby to pochopil i laik.
Já také nejsem filosof a také nemám odborné filosofické vzdělání. Nicméně název této domény je www.filosofie.cz a i ostatní části webu naznačují (odkazy na klasické texty, pozvánky na filosofické semináře ...), že byl zamýšlen asi pro filosofy, studenty filosofie či vážnější zájemce s určitými znalostmi. My nefilosofové bychom se zde měli cítit spíše jako hosté na cizím území a pokud něčemu nerozumíme, je to spíše náš problém a ne důvod ke kritice. Ve Francii se se mnou také asi nebudou bavit česky a když zavítám na filatelistický web, nemohu tam po nich chtít, aby nepoužívali terminologii, které nerozumím.
Faktem nicméně je, že toto fórum čte asi minimum filosofů a píše jich ještě méně - já to chápu tak, že fórum jim bylo jaksi "zcizeno".
Jinak ta samotná závěrečná věta mi také připadala poněkud volně interpretovatelná - proto jsem se komentáři raději vyhnul. Filosofie pracuje s přirozeným jazykem a nikdy nedosáhne přesnosti matematiky, s tím je třeba se smířit.
|
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 12/11/2010 : 23:25:47
|
Jenom chci upozornit, že doc. Kolman připravuje do příštího čísla Filosofického časopisu FLÚ článek o logice. V časopise by se měl mihnout i Erazim Kohák s článkem na patočkovské téma.
Jelikož texty z Filčasu nejsou dostupné nikde na webu, je nejvyšší čas si časopis objednat. Stojí proklatých 59 Kč:o)
|
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 25/12/2010 : 21:24:26
|
Přínáším slíbenou odpověď na téma geometrie-filozofie-svět. Článek jsem se pokusil napsat co nejvíce populárně-naučný (aby to nebylo jenom to filozofické ptydepe kritizované Neronisem). De facto se jedná o doplněnou verzi úvodního článku k tomuto tématu, který byl příliš stručný.
quote:
Ego certe, domine, laboro hicet laboro in me ipso:
factus sum mihi terra difficultatis et sudoris nimii. (1)
Vzdělávání probíhá, dle mého názoru, dvojím způsobem. Jednak konstruktivně – postupem „od jednoduššího ke složitějšímu,“ anebo dekonstruktivně, tedy přesně opačně.
Konstruktivní postup je vhodný pro situaci, kdy žáčkovi chybí životní zkušenost a zároveň nemá nic načteno. Dekonstrukce je řešení, pokud potřebujete již jednou viděné rozklíčovat. Když nebudete umět číst, možná vás začne zajímat, proč si lidi kupují každé ráno noviny. Anebo reálněji: pokud potřebujete nastudovat zákon o DPH, nebudete se kvůli tomu hlásit na školu.
Co činí dekonstrukci méně nudnou, než konstruktivní sezení v lavici, nebo snad i zajímavou, jsou momenty překvapení, které s sebou nahlížení pod pokličky obvykle přináší. Při studiu zákona o DPH se dozvíte kromě DPH taky něco o sbírce zákonů, zjistíte, že existuje něco jako správní řád a tak podobně. Svět je hned barevnější a ukazuje nějaké svoje další souvislosti. Čím méně souvislostí známe, tím jsme hloupější.
Ale – jaké souvislosti je dobré znát, abychom teda byli chytřejší – vždyť těch znalostí, informací, věd je na světě tolik?
Oblíbil jsem si výrok Ivana Chvatíka, který na otázku, k čemu je zkoumání takových věcí vůbec dobré (na vysvětlenou - v ČR na to existuje samostatný výzkumný ústav - CTS (2)), odpovídá zhruba toto: Abychom se v našem běžném životě - ve světě přeplněném souvislostmi – necítili blbě. A přesně o tom se, myslím, teď dost často mluví a píše. (3)
Obhájit si takové myšlenky, a vůbec právo se takovými otázkami zabývat, ale zdaleka tak jednoduché není. Rozhodně ne v konfrontaci s „běžným životem“, který v mém případě reprezentuje zejm. hospodská společnost – tam jsou kontraverze na denním pořádku – anebo i vy, čtenáři tohoto článku. V širším měřítku je to samozřejmě „veřejnost“, před kterou je třeba se obhajovat, protože i vy jste se pravděpodobně chytli za hlavu, když jsem vám v předchozím odstavci řekl o existenci výzkumného ústavu (ano, s placenými zaměstnanci z vašich daní:o)
|
Edited by - µ??????? on 25/12/2010 22:04:28 |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 25/12/2010 : 21:32:13
|
Abychom mohli najít to, co je důležitější než ostatní, tedy co stojí za prozkoumání každému a v první řadě, musíme si napřed nahlas uvědomit vertikální strukturu běžného světa kolem nás.
Podobně jako zvířata a rostliny se v taxonomii třídí podle společných znaků do jednotlivých řádů, rodů a druhů, kategorizuje se na základě podobnosti a odlišnosti i všechno ostatní: definitio fit per genus proximum et differentiam specificam. I když umím jenom mizerně anglicky, z toho vyčtu, že definice se určuje nejbližším rodem a určitými odlišnostmi. A tohle třídění používáme bez přemýšlení, tisíckrát za den, když říkáme, že něco je nějaké: bříza je strom, houska je jídlo, barva je červená.
Některé podobnosti jsou společné mnoha věcem, ty jsou obecné a figurují na vrcholu pomyslné pyramidy, zatímco ty nejvzácnější podobnosti se hodí třeba jen pro jeden jediný druh. Tím je ale zároveň řečeno, že je chybou rozhodovat se, zda-li je pro nás důležitější nauka o stromech někde nalevo v pyramidě, nebo gastronomie někde napravo. Nás dokonce nemusí ani zajímat, jak přesně ta pyramida vypadá. Stačí, pokud si dokážeme říci, co je obecné, tedy společné úplně, úplně všemu. To je to důležitější, než všechno ostatní.
Společné všem věcem – včetně naší břízy, housky a barvy je to, že jsou, cizím slovem že existují. A s existencí věcí se setkáváme a potýkáme všichni, ať už se živíme dendrologií, gastronomií nebo oftalmologií. Tak by možná stálo za to o tom něco vědět, ostatně, ono toho není zas tolik.
Ve „společenském týdeníku“ Reflex nedávno vyšel celostránkový článek o metakognici. Kdo ví, co to je a koho to zajímá? Přesto se tohoto a podobného prodává týden co týden cca 70 tisíc výtisků. Proto mi ani na samotném položení otázky po existenci, nebo na tom, že někdo takové věci píše anebo čte, nepřipadá nic zvláštního. (4)
(a) Jakou formu má existence?
(b) Jak takové existování vůbec „funguje“?
(c) K čemu je mi to dobré vědět?
Jak rychle a snadno najít rozumné odpovědi na tak nerozumné otázky se pokusím předvést na dekonstrukci Démokritova skeptického argumentu ????? ??????µ?? (doxis epirhusmíe).
To vše se dá zvládnout - vysvětlit, pochopit a otázky zodpovědět – během 10ti minut – a jako učební pomůcka k tomu stačí prázdná sklenice od piva, dva kousky papíru a píšící tužka. Pokud si teď se mnou chcete malou hru „na intelektuály“ zahrát, obstarejte si zmíněné rekvizity. Ovšem ještě než hrát začneme, musíme si upřesnit, o který význam slova „je“ nám v této hře vlastně půjde.
Že to „je“ říkáme o věcech hmotných i nehmotných. Např. takové dějiny nikdy nikdo nezměřil, nezvážil a přesto říkáme, že dějiny jsou nějaké.
Rozdíl je dobře patrný na výrocích „µ??????? je cvok“ a „µ??????? je člověk“.
Když řeknu o sobě, že jsem cvok, není to jmoje exaktně definovatelná vlastnost, ale konstatování dějinného procesu, který se se mnou udál v minulosti. Proto pro mě platí i v přítomnosti a nese v sobě předpoklad mé budoucnosti. „µ???????e je cvok“ nevyjadřuje nic hmotného – enti non additur aliqua natura (5). Abychom mohli použít nám už známé definitio fit per genus proximum musíme říct, že např. „µ??????? je člověk.“
Slovo „jest“ tedy používáme ve dvou sférách – ve sféře existencielní, pro kterou je typická strnulá a neměnná existence (barva je červená) a ve sféře existenciální, ve které se existuje skrze nějakou dějinnost (µ??????? je cvok). Zatímco červená je kategorie pro definitio barvy, cvokovství se univerzálně definovat nedá – je pouhým existenciálem, ke kterému non additur aliqua natura nelze přiřadit žádné hmatatelné jsoucno. (6)
Jelikož jsem navrhnul jako rekvizitu pivní sklenici, budeme se pohybovat ve sféře existencielní. Půjde o tu základní, neoduševnělou „jsoucnost“ věcí, které nás obklopují. Přesně k tomuto druhu existence se totiž ono ????? ??????µ?? vztahuje. A za chvíli se ukáže, že tato znalost není vůbec tak bezvýznamná – na předmětech kolem nás totiž lpíme více, než by bylo zdrávo. |
Edited by - µ??????? on 01/01/2011 07:55:57 |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 25/12/2010 : 21:36:45
|
(a)
Odpověď na otázku, jaké formy má existence je velmi jednoduchá. Nyní přijdou ke slovu připravené rekvizity a pozorovací talent. Je to tak jednoduché, až vás možná bude mrzet, proč vás to nenapadlo hned:
Na první kus papíru zkusíme zapsat výčet vlastnostní, které činí sklenici, jako bychom chtěli slovně popsat sklenici někomu, kdo jí nikdy neviděl. Asi takto: sklenice má vždy dno - dna se dotýká stěna sklenice - stěna sklenice je vyšší než nula .. atd.
Na druhý kousek papíru v náčrtu a bez detailů sklenici nakreslíme.
Oba kousky papíru položte vedle sklenice.
To je vše - úkol splněn a dále není nad čím přemýšlet - na stole máme sklenici ve všech možných formách její existence:
* sklenici in natura v její hmotné podobě, tedy ????? sklenice (fýsis).
* dále souhrn vlastností, které činí sklenici, tedy ????? sklenice (logos).
* a nakonec jakýsi odraz sklenice v zrcadle, resp. myšlenku, pod kterou si sklenici v duchu představím – tedy ??????? sklenice (eidolon).
Tím jsme vyčerpali všechny možnosti, jak sklenici – nebo jakoukoliv jinou věc - zpodobnit. Jiné formy existence než ?????, ????? a ???????, domnívám se, neznáme. (7)
|
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 25/12/2010 : 21:41:46
|
(b)
K poznání, jak existence „funguje“ nemusíme pracně přicházet od začátku. Odpověď na druhou otázku nám dal už Démokritos, který objevil, že existence funguje coby ????? ??????µ??. Pokud stále máme na stole sklenici a papírky symbolizující tři formy existence, můžeme si s nimi konečně začít pohrávat:
V první řadě bych se chtěl zeptat, zda-li má některá z uvedených forem existence přednost? Je některá z nich důležitější než ostatní, resp. je některá „první“, od které se odvíjí ty ostatní?
Přijde na to, jak pro koho: sklenice v sobě totiž zahrnuje všechny tři formy existence – tedy má sama o sobě nějakou logiku (logos), fyzickou formu (fýsis) i potenciál se někam obtisknout (eidolon) - a je jí úplně jedno, že si s ní tady hrajeme. Sklenice, ani papírky žádný takový problém, který tu řešíme, nemají. K tomu, aby se z fyzické sklenice vydělily logos a eidolon jako samostatné formy je zapotřebí člověka, který sklenici nakreslí a její logos zapíše.
Podobně mě fyzický materiál „zradí“ i pokud se zeptám jakou má sklenice barvu? Eh.. žádnou .. jenom „přebírá“ barvu stolu na kterém stojí příp. světla, které na ní dopadá. A je ta sklenice průhledná? A když do ní strčím kus papíru – je průhledná pořád nebo už ne? To je opět ukázka jenom a jenom našich problémů. A někdy dost trapných problémů, protože právě tyto „primitivní“ dětské otázky nás dokáží spolehlivě přivést do rozpaků. (8)
Tyto zrady, kterými nás materiál častuje, naznačují, že sklenice nutně vypadá jinak ve skutečnosti – sama o sobě - ???? (étei), tedy když na ní žádné světlo nesvítí a nikdo se nedívá - a jinak se zdá - ????? (dóxis) vypadat, když jí člověk začne vnímat svými smysly. My samozřejmě zkoumáme tu druhou možnost - jak věci vnímáme my.
Přitom ale nemůžeme tvrdit, že všechno, co „víme o světě“ je zavádějící a nepravdivé zdání s odůvodněním, že člověk nic jiného než klamající a klamané smysly nemá k dispozici. To by přece nemohla existovat civilizace a my tu máme penicilín a nadzvukové létání, což je oboje pro lidské smysly zcela „out of range“.
Pro potřeby civilizace tu totiž máme kromě smyslů ještě rozum a znalost. Když se zeptáme rozumu, co ví o sklenici, dozvíme se odpověď dvojího druhu:
Rozum ví jednak to, co mu o sklenici řekly smysly a co je na sklenici vidět – tedy že „má nějakou barvu“ a „je průhledná“ - to je oblast našeho sprostého, „temného“ vědění, cizím slovem ?????? ?????? (skotíe gnósis),
.. ale potom také ví to, co se smysly zjistit nedá. A sice že sklenice je vyrobená z písku, že se bude v horku tavit a že na ní žije spousta breberek. To je smysly nezískatelná znalost; to prostě musíme vědět – a to je „urozené“, vědecké vědění, tedy cizím slovem ?????? ?????? (gnesié gnósis). |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 25/12/2010 : 21:47:15
|
Znovu: zatímco ?????? ?????? mi o muchomůrce zelené řekne že je hezká a zelená, ?????? ?????? mi řekne, že je jedovatá - což na té houbě nikde napsáno není.
Příklad s muchomůrkou by se dal samozřejmě vyložit i tak, že:
.. máme smyslové poznání, které přináší nejprve primitivní vědění plné klamu. To rozum v průběhu (dlouhého) času přetaví v urozené vědecké vědění, empiricky ověřené. Věci nám neukazují svou pravou tvář, ale díky tomu, že máme mikroskopy a vysoké školství, jsme schopni odhalit pravdu, pravou podstatu věcí/materie a tato nauka o atomech se spolu s přírodními zákony – ??µ?? (nómoi) stávají pevným bodem, o který se můžeme vždy a definitivně opřít ..
.. na tento model myšlení - v dnešní době velmi populární - měl Démokritos jasný názor už 400 let před Kristem: „????ß??µ?“ - a čte se to skutečně tak, jak to slovo vypadá: „katastrofa“. (9) Na obhajobu svojí skepse k tomuto modelu přinesl Démokritos skeptický argument:
????? µ?? ?? ??? ????? ? ?????, ??? ????? ????? ??µ?? ???? ???????, ???? ??????µ?? ?????????? ? ?????. (10)
O tom, jak věci vypadají ve skutečnosti – samy o sobě nevíme nic. Co si o věcech myslíme, že víme, je jenom „rouška našeho zdání, přehozená přes tvary“ (11) těch věcí.
A co tím konkrétně „básník myslel“? Řekli jsme si na začátku výrok „bříza je strom“. Taxonomie (od slova zákony - u??µ?? – nómoi) třídí do tříd, řádů, čeledí a druhů kromě počtu kopyt také podle barev. To je ale – jak už víme – velmi křehké a nespolehlivé měřítko. Pokud bychom nebyli obdařeni barevným viděním, museli bychom zvolit pro taxonomii jiné kritérum a pro plameňáka růžového by se v průběhu času vymyslel úplně jiný určující znak a název. Zatímco pro pavouky je typických 8 nohou, u mnohonožek jich je prostě pro naše smysly na počítání moc – takže jsme si podle toho „férově“ přizpůsobili pravidla: samostatná kategorie budou ty zvířata, u kterých se nám špatně počítají nohy. A tomu se, prosím pěkně, říká „exaktní věda“..
????? ??????µ?? se ale prosazuje i v daleko „exaktnější“ vědě, před kterou má kdekdo respekt - ve fyzice. Na fyzikální půdě to s ????? ??????µ?? dotáhl nejdál Albert Einstein se svými teoriemi relativity. Přitom nerelativizoval rychlost, nebo gravitaci samotnou, ale přírodní zákony, které si člověk vytvořil v průběhu času tak, aby vyhovovaly „jeho vnínámí“ reality. Einstein ukázal – a to je ve fyzice obrovský intelektuální výkon - že na stejné věci se lze dívat jinýma očima, vytvořit si jiné „zákony“, jiný výklad, který bude fungovat stejně spolehlivě a přitom bude více respektovat skutečnou, nezkreslenou realitu - ???? existence.
Např. notoricky známý je výklad: „pokud stojí dva vlaky vedle sebe a jeden se začne rozjíždět, v prvním okamžiku nevíte, jestli se pohybuje váš vlak nebo ten druhý.“ Rychlost je tedy výplod našich smyslů, které za nějaký čas rozum přetavil do „urozených“ fyzikálních zákonů – jenže tyto zákony jsou inspirovány právě těmi chybujícími smysly – a vznikly proto, aby smyslům „vyhověly“.
A to je dobrý argument proč „věda“ nemůže být tím jediným pevným bodem ve vesmíru, o který se lze definitivně opřít. Věda nemůže být ta jediná instance, ze které lze všechno správně a pravdivě vysvětlit. Prostě proto, že každá vědecká disciplína používá zákony, které jsou „cinknuté“ a vyhovují zrovna nám a nikoliv podstatě věcí samých. A Einsteinů je málo..
Na tomto místě je znovu nutné varovat před dezinterpretací. Poté, co Einstein publikoval svoje teorie, vzedmula se na veřejnosti a v médiích vlna „relativismu“, pramenící z nepochopení pointy Einsteinova sdělení. A to se může snadno stát i tomuto článku. Einstein v reakci na různá kuriozní zpochybnění každodenní reality - ke kterému byly zneužívány jeho teorie - řekl: „Relativita neznamená relativismus.“ (12) Vzorcem v = t/s lze i po Einsteinově smrti spočítat průměrnou rychlost vlaku a díky tomu sestavit pro běžný život užitečný jízdní řád.
Ale jak je to tedy s tou existencí? Asi tak, jak říká Démokritos: věci existují samy o sobě a my se můžeme jenom domnívat, jak tato jejich ???? existence vlastně vypadá. Ovšem jak se na existenci budeme dívat my, jaké budou naše zákony - u??µ??, to je čistě naše věc, náš problém. |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 25/12/2010 : 21:54:54
|
(c)
Zbývá zodpovědět otázku, na co je to dobré – znát takové kraviny. Jako odpověď nám postačí vysvětlení, v čem spočívá ta „????ß??µ?“, o které píše Démokritos.
Ke katastrofě nutně dojde (a už k ní také došlo), pokud se role obrátí. Pokud člověk místo toho, aby manipuloval se svým ????? – zdáním o existenci věcí, nechá se tímto ????? manipulovat. (13)
Argument o ????? ??????µ??, tak, jak jsme si ho výše na mnoha příkladech vysvětlili jasně říká, že ve své době řecký atomismus - a v dnešní době libovolný materialismus: plave na vodě (14), resp. je postaven na písku. (15)
Pokud se tedy nadále budeme chovat, jako že věříme (ve 2500 let vyvrácenou) pravdu o vedoucí úloze matérie v našem světě, ocitneme se v krajně trapné, až nelidské situaci.. když vezmeme v úvahu, že už v temném středověku se vědělo, že:
His preaclaris dotibus excelluit prima himinis conditio, ut ratio, intellegentia, prudentia, iudicium, non modo ad terrenae vitae gubernationen suppeterent, sed quibus transcenderet usque ad Deum et aeternam felicitatem. (16)
Prvotní stav člověka se zaskvěl těmito překrásnými dary jako je rozum, porozumění, rozvaha a soudnost, které mu mají stačit nejen ke správě života pozemského, ale i k tomu, aby jej s jejich pomocí mohl překračovat až k Bohu a věčné blaženosti.
Čili jsme tu od toho, abychom hmotným věcem kralovali a rozhodovali o nich. A ne že věci po celý náš život budou kralovat nám, prostřednictvím našich zdání.
***
(1) Augustinus, A., Conffesiones, X, 16
(2) Havel, Ivan M., http://www.cts.cuni.cz/
(3) Havel, Václav, http://www.forum2000.cz/cz/projekty/konference-forum-2000/2010/projevy/projev-vaclava-havla-na-slavnostni-zahajeni/
(4) Seznam.cz – slovo „metakognice“ 152 výsledků hledání; slovo „je“ 53 273 164 výsledků
(5) Akvinský, T., Questiones disputatae de veritate, Leon. 22.1.5:106-114: „Sed enti non possunt addi aliqua quasi extranea per modum quo differentia additur generi vel accidens subiecto, quia quaelibet natura est essentialiter ens, unde probat etiam philosphus in III Metaphysicae quod ens non potest esse genus; sed secundum hoc aliqua dicuntur addere super ens in quantum exprimunt modum ipsius entis qui nomine entis non exprimitur.“
(6) Heidegger, M., Sein und Zeit, Niemayer, 1967, s. 44
(7) Platón, Sophista
(8) Heidegger, M., Sein und Zeit, Niemayer, 1967, s. 43: „Das ontisch Nächste und Bekannte ist das ontologisch Fernste, Unerkannte und in seiner ontologischen Bedeutung ständig Übersehene.“
(9) Démokritos, B 125, srv. Galénos, De medic. empir. fr. 1259, 8 Schöne: „?? ??? ???? ???????? ??????? ??? ????????? ?????, ??? ?? ????? ?????? ???, ???? ?? ???ß? ??? ?????, ???? ?????? ???????µ????; ????? ???. ??µ??????? ?????, ????? ?? ?????µ??? ???ß???, ???µ?? ?????, ??µ?? ?????, ??µ?? ???????, ?????, ?????? ?? ???µ? ??? ??????, ??????? ??? ????????? ???????? ???? ??? ???????? ?????· ???????? ????, ???? ?µ??? ??ß???? ??? ??????? ?µ??? ????ß??????; ???µ? ??? ?? ????ß??µ??.”
(10) Démokritos, B 7, srv. Sexos Empeirikos, Adversus mathematicos VIIA, 137
(11) Patočka, J., Sebrané spisy III., Oikoymenh, 2002, s. 761
(12) Holton, G., Elkana, Y., Albert Einstein: Historical and cultural perspectives, Princeton University Press, 1982, s. 107
(13) tamt.: "I believe that the present fashion of applying the axioms of physical sicence to human life is not only a mistake but has something reprehensible to it."
(14) Hérakleitos, B 12, Kahn L, CXIII B
(15) Barnes, J., Empedocles to Democritus, Routledge, 1979 , s. 261
(16) Kalvín, J., Institutio, I, 15, § 8 |
Edited by - µ??????? on 25/12/2010 22:01:11 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 27/12/2010 : 15:21:25
|
µ???????, myslím si, že je znalost matérie klíčová, ale je třeba mít na paměti, že onen proces užití té znalosti už může být značně individuální.
Pokud jde o sklenici, tak třeba k její výrobě už známe určitý postup a další složky jako estetika, cena nebo výdrž, se do jisté míry odvíjí právě od tohoto výrobního postupu. V takovém případě jde totiž o nezpochybnitelný fakt.
Pokud však jde o jakési teoretizování nad mezilidskými vztahy a psychosociálními zákonitostmi, je tento "výrobní postup" zkreslen tím, že má člověk tendenci tyto zákonitosti vnímat dost subjektivně. Tohle je celkem jasné, ale jak je potom možné, že se i tak jsou schopni držet určitých mantinelů? V takovém případě je totiž nejdůležitější znát onu motivaci, protože když se nad tím trochu zamyslíme, psychologické znaky typu akce-reakce jsou téměř výhradně záležitostí motivace, no a pokud jde o jejich porozumění, měl by být z tohoto pohledu pro člověka svět nějakým způsobem vysvětlitelný.
Totiž je podle mě teoreticky možné přijít na různé formy a různé druhy analýz. Tedy způsobů, s jakými s materiálními prvky pracujeme. Nicméně každý subjekt má v takovém případě tendenci tyto analýzy různě aplikovat. Jako když si nakreslíš na průsvitný papír nějaké souhvězdí a položíš jej na televizní obrazovku. Tohle může být užitečné jen v případě, kdy se bude na obrazovce promítat něco adekvátního (řekněme zrzek se zamaskovanými pihami) no a pakliže subjekt v daný moment adekvátní dojem z takového překrývání struktur očekává, přičemž se zde nenachází, stává se, že buď si tuto skutečnost iluzorně vysní nebo onu formu dedukce zavrhne jako nepoužitelnou.
V tom si myslím, že je problém. Skutečnosti, jež si navzájem prezentujeme se jeví jako fakta, i když jimi ve skutečnosti nejsou. Jedná se o jakousi formu zbožného přání (náboženství) o výsledku jak by skutečnost měla ve své ideální formě asi vypadat, přičemž mezi výchozím stavem a tímto přáním existuje určitá informační mezera. No a k tomu aby člověk iluzi zbožného přání nepodlehl, je myslím nejdůležitější nejdříve se zbavit tendence nějaké iluze vůbec mít. Přičemž toto není v současné době reálné, protože to zatím vypadá jakoby se těmto filosofickým tématům věnovalí téměř výhradně snílci.
Přičemž ono cvičení nějakých logických koncepcí, analýz a porovnávání různých skutečností, může být teoreticky uskutečnitelné. Když jsem se díval na youtube jak tam jeden dědek kreslil před třídou na tabuli panáčka a snažil se vykládat koncepce nějakých slovních vazeb nebo co to bylo, tak mi došlo, že toto by mohlo být poutavé pouze v případě, kdy by člověk v nějaké iluzi o zajímavosti něčeho co je zbytečné, žil. Z čehož vyplývá, že aby měl z podobných analýz člověk skutečně adekvátní iracionální pocit (ve smyslu nějak užitečný), musí být takový materiál skutečně nejen obsahově kvalitní, ale musí se i vysvětlovat poutavým způsobem. Při takovéto koncepci totiž člověku může dojít, že i když se z toho snaží postavit nějakou výpravnou záležitost, tak přestože se tak snaží tvářit, dohromady nic neřeší a nic z ní nevyplývá. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Geometrie-filozofie-svět
