Author |
Topic |
|
Catalina
Nový uživatel
1 Posts |
Posted - 03/01/2010 : 02:30:51
|
Mám problém s odpověďmi na tyto otázky..pomůže někdo, prosím?
Co Platón a Aristoteles mysleli lidskou přirozeností?
Židé a křesťané věřili v boží zjevení…jak se dá poznat pravé zjevení od falešného nebo od mýtů?
Jak chápali svobodu řečtí filosofové a jak židé+křesťané? Co je filosofií a co náboženský koncept svobody?
Proč křesťanském středověku nebyl státní absolutismus?
Když hypoteticky odmítneme židovskou představu, že člověk je stvořen Bohem (že jsme sestry a bratři), je nějaký důvod si myslet, že lidi jsou si A) rovni, B)mají svou důstojnost, C)že lidé mají mít svobodu?
Pokuste se o nejlepší obhajobu a kritiku Machiavellismu.
Lincolnův 2.kolaborační projev – vztáhněme ho na studenou válku a válku proti islámu.
Film Hvězdná pěchota – vysvětlete proč liberální demokracie skončí a zíroveň popiště jakou ideologii tento film odráží.
|
|
romik2
Uživatel
Slovakia
96 Posts |
Posted - 03/01/2010 : 13:16:05
|
ahoj Catalina. fiha tolko otazok. to si si sem pripravila? alebo to mas nejaku pracu do skoly? :) asi nejsem vhodny odpovidat na tyto otazky, ale urcite casem si najde cas ten pravy. ja muzu skusit do neceho rypnouta uvidime.co delas za skolu? |
|
|
romik2
Uživatel
Slovakia
96 Posts |
Posted - 03/01/2010 : 13:26:32
|
ta hvezda pechota, videl sem to davno, mam rad scifi ale tento film podla mna nemal nejaku zaujmavu hlbku. myslim ze sa sustredily nadost nenarocneho divaka chlapcov 18 ale aj to je moc a myslim ze by mal uspech par rokou pred natocenim. najviac hraly na efekty a aj to na prd. ideologia?nieco o luckej sudrznosti, obetavosti. no hruza. myslim ze opakovane pozeranie moze znizovt IQ ale nic vzlom, mne nesadol |
|
|
romik2
Uživatel
Slovakia
96 Posts |
Posted - 03/01/2010 : 13:30:03
|
Co Platón a Aristoteles mysleli lidskou přirozeností? a cim iny?aku mas druhu moznost? lidskou neprirozenosti? nelidskou prirozenosti?myslim ze urcite myslely prirozene lidsky alebo je to nejaky chytak |
|
|
romik2
Uživatel
Slovakia
96 Posts |
Posted - 03/01/2010 : 13:41:46
|
Židé a křesťané věřili v boží zjevení…jak se dá poznat pravé zjevení od falešného nebo od mýtů? krestania maly na taketo pripady profesionalnych detektivov vysetrovatelov ktory zastavaly nejake vyssie vazene tituly a musely byt fakt dobry, lebo cirkev by mohla byt nejakymi nevhodnymi zjaveniamy ci zazrakom kompromitovana. vydel som to v nejakom filme, aj v Meno ruze ties schon konery hral podobneho vysetrovatela, vdelany skuseny knaz ktoremu to paly a nevidi za vsetkm čerta tie co uznal tento opravneny sa zapisaly do knich a prehlasily sa za prave ziavenia, alebo nejake podobne nevysvetlitelne. a zide nevim ci to maly podobne nebo jak
|
Edited by - romik2 on 03/01/2010 18:40:08 |
|
|
romik2
Uživatel
Slovakia
96 Posts |
Posted - 03/01/2010 : 13:46:05
|
Jak chápali svobodu řečtí filosofové a jak židé+křesťané? Co je filosofií a co náboženský koncept svobody?
noo tak to netusim, ale i u tych krestanoch to chapanie tej slobody je individualne. co vidis pod slobodou ty? |
|
|
romik2
Uživatel
Slovakia
96 Posts |
Posted - 03/01/2010 : 13:52:18
|
Když hypoteticky odmítneme židovskou představu, že člověk je stvořen Bohem (že jsme sestry a bratři), je nějaký důvod si myslet, že lidi jsou si A) rovni, B)mají svou důstojnost, C)že lidé mají mít svobodu?
nie, vsetky tieto vyhody im budu bohem odebrany to je blbost co? to je taka otazka, tieto vyhody im ani hypoteticky boh nedal, to je na inych instituciach. ja by som im to dal a ty si veriaca? |
|
|
romik2
Uživatel
Slovakia
96 Posts |
Posted - 03/01/2010 : 14:16:10
|
Pokuste se o nejlepší obhajobu a kritiku Machiavellismu.
uf v tomto som dory, moja parketa: Vazeny pritomny, vsetci ma moc dobre poznate. vieteze som poctivy a pravdomluvny. sme tu vsetci ako rodina. Chcem spravedlnost, ako vy vsetci, ale Machiavellismus nemohol za poziar v klastornej kniznici, ved sa pozrite na tie nevinne oci,ani to vam nestaci? za to ze ho vydelo 12 mnichou a pan farar bezat s kniznice s pochodni a priblblim usmevom?ved ani nevie citat!!co sa stalo s demokraciou? mojho syna proste nie! popravte si niekoho ineho*
ten Machiavellismus u mna skoncil na plnej ciare! to by si neverila co zase spravyl, ani to nechcem vyslovit. jako on noormalne uplne,no to je konec. ten proste ani ani ani len trosku troosku, ale voobec nic. chapes to? jma nie. jako jako to je vrchoolvrhol najvyssi, to je toje, jaa neviem |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 04/01/2010 : 09:37:49
|
Romíku.
Mno, myslím, že jsi Katalině (ovi)příliš nepomohl,protože nejspíše hledá pomoc při nějakém úkolu ze školy,prostě žádá taháka aby si ušetřil práci. Takže očekává spíše to, co bude použitelné ve škole a nikoliv jen nějaké lehkovážné úvahy. Ani já, jí či jemu nejspíše nepomohu. Co myslel Platon a Aristoteles lidskou přirozeností? Co já vím? Já jsem je nečetl,ale mohu říci co myslím lidskou přirozeností já.Lidskou přirozeností je to co vychází s tělesných a duševních dispozic člověka.Tyto dispozice se evolucí vyvíjí a proto se mění i lidská přirozenost. To co bylo nepřirozené dříve, dnes přirozené je. Tělesné dispozice člověku nedovolily létat,protože součástí jeho těla nebyla křídla. Vývojem poznání, čili duševním vývojem člověk schopnost létat získal a létání dnes patří k přirozeným jevům. Mno, možná si něco vybere.
Židé a křesťané věřili v boží zjevení…jak se dá poznat pravé zjevení od falešného nebo od mýtů?
Odpověď na tuto otázku je celkem jednoduchá, ale nejspíše nepoužitelná.Všechna zjevení jsou mýty, které mají svůj předem daný smysl, dokázat pravdu existence boží,či božskost toho komu se bůh zjevil. Faktem je, že i sami autoři těchto mýtů byli často přesvěfčeni, že se jim bůh skutečně zjevil.Viděli hořící keř a oheň je nespálil. Že se jedná o Eliášův oheň čili jev zcela přirozený nevěděli a tak v tomto viděli boží zjevení. Prostě omyl z nevědomosti, Nevědomost a víra jsou prostředky vedoucí k hledání odpovědí na zcela přirozené jevy, jejich příčina není známa. Silná víra může vést i k halucinačním stavům, čili třeba k zjevení boha aniž by tento o tom cokoliv věděl To vše a mnoho dalšího je užíváno k podpoře pravdy náboženství a to je jediný skutečný smysl všech zjevení. Proč křesťanském středověku nebyl státní absolutismus? Mno. Nejspíše proto,že stát jako takový byl rozdělen na růná království, knížectví a podobně,kde absolutisticky vládal šlechta,Navíc vše ovládala církev a vlastně bez ohledu na hranice.Císař byl nadstátní,čili ovládal více států a papež ovládal nadstátní církev. Zde nebyl prostor pro státní absolutismus a už vůbec ne pro suverenitu států.
Když hypoteticky odmítneme židovskou představu, že člověk je stvořen Bohem (že jsme sestry a bratři), je nějaký důvod si myslet, že lidi jsou si A) rovni, B)mají svou důstojnost, C)že lidé mají mít svobodu?
Lidé si rovni nejsou a nemohou být, protože jejich úroveň tělesná i duševní se liší. Neschopný není schopný zvládnout ani dosáhnout téhož jako schopný a proto zde vřdy bude nerovnost.Důvod předpokládat, že si lidé rovni jsou zde však je a velmi vážný. Aby společnost mohla existovat a nerozpadla se, je třeba určit pravidla dle nichš společnost je schopna prosperovat. Proto je vytvočen princip lidské rovnosti, čili rovnosti v právech i povinnostech. Tvůrci pravd víry toto vyjadřovali příkladně tím, že jsou si všichni bratry a sestrami ve stvoření,ale význam toho je právě společenský,prostě jsou určena pravidla umož%nují společnosti existovat.
Pokuste se o nejlepší obhajobu a kritiku Machiavellismu.
Lincolnův 2.kolaborační projev – vztáhněme ho na studenou válku a válku proti islámu.
Film Hvězdná pěchota – vysvětlete proč liberální demokracie skončí a zíroveň popiště jakou ideologii tento film odráží.
Bohužel. Zde nenám dostatek informací.
MB |
|
|
romik2
Uživatel
Slovakia
96 Posts |
Posted - 05/01/2010 : 23:14:44
|
tak to jo asi sem moc nepomohl |
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 25/01/2010 : 23:15:44
|
Takze zkusim odpovedet: Lidska prirozenost: je to co dela cloveka clovekem, neboli formalni pricina. Rozdil mezi temito mysliteli je nasledne: pro platona: lidska prirozenost je Idee, to znamena ze clovek jako individu je relizovatelny jen skrze participaci na teto idei. Aristoteles mel system vic propracovany a hlavne vyresil problem lidske prirozenosti skrze poznatek substance. Takze co skutecne existuje je individu, ktere se sklada z hmoty a formy. Rozdil od Platona je v tom ze forma, pokud je uvazovana jako princip poznani je nevylucuje hmotu ale naopak ji uvazuje. druha otazka: prave zjeveni je tehdy kdyz je to Buh sam co mluvi. zatimco u falesneho zjeveni je to clovek ktery je zdrojem. Nechavam stranou poznatek mytu protoze je to velice komplikovane, myth nemusi byt falesny, viz prace Marciel Eliade. Ve stredoveku statni absolutismus nebyl mozny protoze moc se delila na svetskou a cirkevni. Moc svetska byla vzdy uvazovana v zavislosti na bohu, proto stat nemohl hrat absolutni roli jako nyni.
Rovnost lidi je mozno zalozit na lidske priorezosti: vsichni jsme rozumna zvirata. dustojnost pak vychazi z toho ze se jedna s clovekem jako s osobnosti, takze to neni nikdy prostredek ale cil viz Kant, na otazku svobody je potreba upresnit tento poznatek o jakou svobodu se jedna? politickou antropologickou, nebo svobodu zarucenou ustavou etc?
Co se tyce objahovy Machiavelismu: myslim ze je dobre pouzit porovnani teto doctriny a etiky odpovednosti u Maxe Webera: vyhoda: jsme schopni prizpusobit jednani danym okolnostem. Kritika: ztracime moznost zabran, moralka muze vymyzet, navic me napada kritika Hegel: absolutni zlo je nemoznost rozpoznat dobro a zlo; Machivelismu je schopen manipulavat dobre i zlem: takze se otvira cesta pro nejvetsi zlo
na dalsi dve otazky nejsem schopen odpovedet
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 13/02/2010 : 14:21:06
|
quote: Lidé si rovni nejsou a nemohou být, protože jejich úroveň tělesná i duševní se liší. Neschopný není schopný zvládnout ani dosáhnout téhož jako schopný a proto zde vřdy bude nerovnost.Důvod předpokládat, že si lidé rovni jsou zde však je a velmi vážný. Aby společnost mohla existovat a nerozpadla se, je třeba určit pravidla dle nichš společnost je schopna prosperovat. Proto je vytvočen princip lidské rovnosti, čili rovnosti v právech i povinnostech. Tvůrci pravd víry toto vyjadřovali příkladně tím, že jsou si všichni bratry a sestrami ve stvoření,ale význam toho je právě společenský,prostě jsou určena pravidla umož%nují společnosti existovat.
Slávo Dýcháš stejný vzduch jako já stejným způsobem. Tvé srdce rozvádí krev po těle podobně jako mé. Jsi závislý na přísunu živin stejně jako já atd. Naše těla nejsou identická ale fungují na stejném principu. Já tvrdím, že lidé jsou si rovni ve své podstatě i bez boha. Rovnost tady je ale není na první pohled znatelná. Stejně je to se schopnostmi. Ty ovládáš něco co já nikoliv a naopak.
Každý člověk je geneticky vyjímečný. V tom se snad všichni shodneme. Tedy každý z nás je více či méně odlišný než ten druhý. Otázkou ale není identičnost, nýbrž rovnost. Je-li jednou z podmínek ve fotbale vyrovnanost týmů, ptám se potom. Proč je počet hráčů na hřišti vždy rovný počtu protihráčů, když někteří hráči jsou schopnější než druzí Navíc Slávo tvá PaM také předpokládá rovnost lidí.(lidé se s talentem nerodí, talent si vytvářejí z čehož vyplývá, že každý člověk může být čímkoliv, pokud je mu dopřáno to, co nezbytně potřebuje pro rozvoj svého talentu.) Kolikrát se podíváme na nějakého člověka a doslova žasneme nad jeho schopnostmi. Ale nikdo se už neptá, jak dlouho rozvíjel schopnost ve které právě dominuje. Samotná filosofie taky musí počítat s rovností lidí. Jestliže je naším cílem hledat pravdu, neměli bychom lidi rozdělovat na skupiny, které by byly či naopak nebyly schopny pravdu nalézt. Proč bych měl zavrhnout názor zámečníka či bezdomovce nebo dítěte? Tyto skupiny jsou dosti odlišné a názor určité společnosti na jejich schopnosti nalézt pravdu nemusejí být zrovna ty nejlepší ale každá z těchto skupin má jiný pohled na věc, který může rozšířit ten náš a tímto přijít na zajímavé nové věci. Nebo snad může být vědec blíž k pravdě než dítě? Ne, jen se pravdou déle zabývá.
Jsou si rovni popeláři a inženýři? Já tvrdím, že ano. Samozřejmě společnost se na tuto otázku divá jinak, já ale nejsem společnost. Obě pozice mají své místo a důležitost. Bez dejme tomu stavebních inženýrů bychom nemohli pracovat v kanceláři. Bez popelářů by se nám před domem hromadil bordel. Dělníci pracují a inženýři navrhují. Jeden bez druhého nemůže existovat. V horším případě existovat může ale vše by bylo zbytečně komplikovanější. V každé společnosti existuje jakási Elita lidí nebo si tak aspon dává říkat. A někdy se nad ostatní lidi povyšuje do takové míry, že má pocit úplné nadvlády. Jenomže tak jako tak je ona elita vždy nějakým způsobem závislá na těch svých poddaných. A v případě, že by elita přišla o své poddané, musela by v zájmu vlastní existence sestoupit ze svého pomyslného trůnu a zastoupit pozici již neexistujících poddaných. Už z tohoto důvodu si myslím, že rovnost lidí existuje, poněvadž kdyby neexistovala, Elita by se poddanými vůbec nezabývala. Nepotřebovala by je. Poddaní jsou k ničemu, je to odpad společnosti, tak proč se jich nezbavit? Lidé si ale rovni jsou v nemoci i ve smrti. Kolikrát jen stačí lidi vysléct do naha a náhle to musí být každému jasné. S mocí,chytrostí, či slávou se nikdo nerodí. Teprve druzí lidé z tebe mohou udělat to, co chceš abys ve společnosti byl. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 14/02/2010 : 11:42:25
|
Sokrate. Tak tohle je Bingo. Jak poznávám, je někdy lépe ukázat opak aby byla pochopena skutečnost. Lidi jsou ve své podstatě rovni.Liší se ve schopnostech,ale v celku se tím navzájem doplňují. Povyšuje li se třeba inženýr na řemeslníka, pak si neuvědomuje,že jeho práce bez řemeslníka nemůže být realizována,protože na realizaci je třeba jiných schopností než těch které má. Zkrátka ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc.Proč by se měl povyšovat profesor filosofie nad zedníka, když si sám nedokáže ani zatlouci hřebík aby si pověsil zarámovaný diplom. Všichni jsme si v podstatě rovni a jeden druhého potřebujem, protože nikdo nedovede vše. Toto by měl pochopit každý,ale stačí přijít na obyčejnou střední školu a uslyšíš profesory tvrdit, že zde vzniká budoucí elita národa. A pak se div studentům, že se za elitu považují a nad ostatní se cítí být povýšeni. A potom přijde řemeslník s novým poznáním a ta elita se tím cítí uražena a snaží se vše s čím přišel odsoudit aby zachránili své povýšení.Vzdělání není jen to nač má člověk doklad,ale také to, k čemu během života došel,co poznal, k čemu se dopracoval.A tak může mít třeba i ten řemeslník vyšší vzdělání, než ten kdo získal vysokošloský diplom memorováním uznaných pravd, které mohou být mnohdy i omylem. Za starých časů mohl být za vzděleného uznán i ten, kdo dle současného poznání tvrdil, že je Země plochá a nesou ji na hřbetech sloni. Pokud někdo nemá patent na absolutní pravdu,pak nemá důvod se nad ostatní povyšovat. Proto jsem učil své děti tomu, aby se nad nikoho nepovyšovali a před nikým se neponižovali.
MB |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 14/02/2010 : 13:18:59
|
Schopnost rozlišit fakt, že je člověk v něčem lepší než ten druhý je motorem, který mu umožňuje se v dané činnosti dále rozvíjet. Pokud něco člověk dělá lépe než ostatní, je podle mě v pořádku, že si to uvědomuje, protože to samo o sobě zajistí, že od takové činnosti neupustí.. spíš bude mít pro něj tímpádem ještě větší smysl se v ní zlepšovat.
Důvod proč je důležité si připomínat určitou rovnost je ten, že se během svého života učíme soustředit spíše na to co nás a ostatní odlišuje. Různému druhu chování se dávají různá jména, rozlišují se účesy, boty které má člověk na sobě, znalosti které člověk má, fyzické přednosti a nedostatky atd. Vytváříme si tím orientaci, která je důležitá, protože se celý život učíme v takovém světě prosazovat, abychom přežili a život nás bavil.
Při takovém rozlišování můžeme snadno subjektivně dojít k závěru, že něco má větší smysl a něco menší. Pro specifické postavení ve společnosti je totiž zapotřebí specifický postoj, který umožní se v takovém postavení orientovat a efektivně v něm vycházet s ostatními. Subjekt poté může v krajním případě dojít k závěru, že to co dělá má absolutní smysl - z toho důvodu, že se v tom co dělá jeho osobnost absolutně realizuje.
Pokud se taková osobnost v dané činnosti nerealizuje absolutně, vyhledá si jiný způsob jak své potřeby ventilovat. Může se tak stát, že zedník, který musí poslouchat instrukce a dřít, bude v hospodě hlasitější než manažer, který ventiluje svou potřebu do něčeho mluvit už v práci. Takový manažer však může mít nevýhodu v tom, že se takovou absolutní realizací ochuzuje jeho soukromý život, protože chuť ventilovat své potřeby svým blízkým už ztrácí.
Co se tím vším snažím říct je fakt, že čím více se v činnosti člověka promítá jeho skutečná potřeba, může být motorem k lepší výkonnosti, ale také může destruktivně ovlivňovat jeho život, který má mimo tuto činnost. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 14/02/2010 : 15:51:55
|
Pánové. Ono vlastně na nějakém povýšení celkem nezáleží,pokud je v úrovni osobního pocitu. Myslet si, že je člověk v něčem dokonalejší, že má cosi lépe zvládnuté, že má v něčem vyšší schopnosti nemusí být na škodu a může jej to jak píše Neronis motivovat.Na druhé straně to však může mít dost negativní důsledky a to pro povyšujícího se i toho nad koho se povyšuje.Ono je to jako s pravdami na stromu znaků.Povyšuje li kdosi svůj znak, je slepý k tomu co obsahuje jiný list a mnohdy to může mít vysokou hodnotu. Lidé, kteří přijmou rovnost, jsou schopni přijímat byť by to vzešlo s kteréhokoliv listu. Takoví lidé neposusuzují kdo jim co nabízí,ale co jim nabízí a tak by tomu mělo být.Nerovnost je povyšování své pravdy nad pravdy ostatních a ponižování těch ostatních bez ohledu na jejich cenu. Elitářství vede člověka k tomu, že se klaní těm, kdo jsou dle jeho názoru výše a šlapání po těch, které vidí níže, byť by nabízeli to nejcennější. To nemůže být rovno moudrosti a okrádá se tím ten kdo se povyšuje.Jak říkám, lidé se neměli ptát kdo,ale co přináší.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|