| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 06/12/2009 : 10:30:05
|
Jednoduchý život.
Ejhle starý pojem v novém rouše.Co by mohl tento termín obsahovat také nevím, ale může to být téma k přemýšlení. Poznám, li příčíny následků, bude můj život jednoduchý? Já myslím, že nikoliv. Dle mého názoru má život mnohem jednodušší třeba nějaký pasák ovcí v horách, který neumí ani číst, protože si život zbytečně nekomplikuje a neklade si vyšší cíle, než takové na jaké dokáže dosáhnout.Žije ve stereotypu a to dělá jeho život jednoduchým. Jednodušší život má třeba věřící, kterému náboženství dává odpověd na jeho otázky a určuje jak jednat.Poznávání příčin a následků není cesta k jednoduchému životu,ale spíše k životu plodnému, tvůrčímu a plnému.Prostě k životu krásnému svou složitostí.
Zajímavé na tom je, že lidé po jednoduchém životě touží,ale je to myšleno trošku jinak. Jednoduchá život je životem bez problémů a potíží, bez překážek a nepříjemna,či alespoň omezení těchto negativ.Proto vznikají náboženství, ideologie a snahy o vytvoření lepšího světa ve kterm budou tato negativa omezena.Snem je tedy ten bezproblémový ,jednoduchý život. Poznávání příčin a jejich následků, nedělá život jednodušší,ale přináleží k těm snahám o vytvoření světa v němš bude díky těmto poznáním život jednodušší.Poznám li příčiny následků,pak dokáži tohoto využít k tomu, že dokáži toto řídit.
Pokus o žert.
Jsem filosof poznávající příčiny a jejich následky a tak mám méně času na manželku. Ta však potřebuje, aby se jí někdo věnoval a tak si najde třeba nějakého istalatéra. Já tento stav analyzuji a díky tomu chápu a stejně mně je to prd platné.Poznám, že je to důsledek mého chybného jednání,ale co s tím, když mne filosofie baví? A tak je potom můj život díky poznávání příčin a jejich následků mnohem složitější,ale mám pro vše logické zdůvodnění.
Bohudík tomu tak není,ale možné by to bylo,kdyby manželka byla mladší a měla potřeby, které bych neuspokojoval.
Já mám dojem,že ve filosofii jde více o zvědavost, než o snahu po jednuchém životě.
MB |
 |
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 06/12/2009 : 22:40:28
|
Otázka, co činí filosofa filosofem, je skoro stejná a dalo by se na ni odpovědět podobně jako na otázku - co to je filosofie. Pokud se ptáš na její existenci, ptej se po existenci myšlení. Proč je filosofie humanistickým vědním oborem? Je to láska k moudrosti. Kde je moudrost? Myslíš, že zarytý věděc, logik, matematik došel k moudrosti jenom skrze logiku? Nepochybně ne. Proto je filosofie taková, jaká je, aby pokryla všechno. To potom může skutečně volat po významu filosofie. K čemu tedy je, když nemůže nic definovat přesně?
Ale pro ty, kdo chtějí přesné otázky, tady ta věda přece stále existuje. Pokud tě tedy trápí, že nemáš konkrétní odpovědi, staň se vědcem v některém úchvatném oboru a nepiď se po otázkách ryze filosofických. Filosofie není věda. Je to cesta otázek pro všechny.
Tohle
quote:
Ale stejne, kdepak je to "to", nebo uz jedete jenom ze zvyku?
je ryze filosofická otázka, nad kterou, myslím, by bylo dobré se zamyslet.
Každopádně nesouhlasím ani trochu s tím, že by filosof jako člověk žil v nudě a proto si pokládal otázky. Podle mě tomu je přesně naopak.
MB
"těm, kteří žijí podle své filosofie, můžeme jen tiše závidět"
Podle mě ne. za 1) mluvíš za všechny a za 2) chovat se podle svojí filosofie člověk buď chce, nebo ne--v čem je věda? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/12/2009 : 07:38:34
|
"těm, kteří žijí podle své filosofie, můžeme jen tiše závidět"
Podle mě ne. za 1) mluvíš za všechny a za 2) chovat se podle svojí filosofie člověk buď chce, nebo ne--v čem je věda?
Axel.
Těm kteří žijí dle své filosofie můžeme závidět,či je litovat.To záleží na úhlu pohledu a ten je dán filosofií každého z nás lidí a hlavně na našem vlastním žebříčku hodnot. Mluvil jsem o mé babče a její filosofii,ale kdo z nás by tak chtěl žít? Ona byla se svým životem srovnána a s jejího pohledu to bylo naprosto správné, dřít se pro rodinu a rodina jí to vracela,což jí dokazovalo, že ta její filosofie je správná. Tiše , nebo nahlas jí můžeš zívidět,ale chtěla bys tak žít? Ona ta dřina bolí a výsledek nikoho neohromí,protože je to docela obyčejný život. Jiný si vytvoří svou filosofii ve které staví na nejvyšší stupeň hodnot své vlastní bohatství a dle své filosofie žije, třeba na úkor ostatních.Pro něj je to správné a můžeme mu závidět život v blahobytu a řadu požitků, které jsou pro nás nedosažitelné,ale chtěla bys tak žít? I hospoddský povaleč žije dle své filosofie a dle svého žebříčku hodnot a takový život je pro něj tím správným. Když se jej zeptáš, bude mít celou řadu argumentů pro.
Bylo by možná zajímavé, kdyby každý s diskutujících zde naprosto upřímně a pravdivě vytvořil žebřířek svých hodnot, dle kterých žije.Jenže ten skutečný nikdo neukáže,protože jsou v něm i hodnoty pro jiné záporné a obává se soudu. Jenže každý soudí druhé dle svého žebříčku hodnot a v tom je ta věda.Každý má svou životní filosofii a dle této i žije,pokud má schopnost myslet. Filosofové se snaží nalézat tu nejhodnotnější filosofii,ale směšné na tom je, že většinou hledají pro ostatní a sami většinou dle takové filosofie žít nedokáží, či nechtějí.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 07/12/2009 : 14:14:15
|
quote:
Originally posted by okref
quote:
Originally posted by Rzwald
Proto raději zmíním onen "jednoduchý život", což je snad každému jasné, co to je...
Mně není jasné, co je jednoduchý život. Abych pravdu řekl vlastně nemám nejmenší tušení, co to je. (Někdo mě možná polituje nebo přijde podobná odlehčená reakce, ale mně by spíš bodlo vymezení "jednoduchého života".)
tak může to být tak, jak psal MB, tedy jednoduchý život = život bez problémů
...já jsem to myslel konkrétněji a to tak, že jednoduchý život = život, v kterém netrpíš žádnými existenciálními problémy
Existenciální problémy jsou
- strach ze smrti
- strach z (existenciální) osamělosti (to není totéž, co osamělost jako že nemáš přítelkyni/přítele ..je to osamělost tvé existence -- že nikdo nikdy nemůže nikoho pochopit, vždy jsi ve světě sám za sebe)
- ztráta smyslu (života)
- problém svobody
Ten, kdo netrpí žádným z těchto problémů (ať už na vědomé nebo nevědomé úrovni), žije jednoduchý život. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/12/2009 : 17:14:55
|
RZwalde.
Rozumím co tím jednoduchým životem myslíš, ale ten výraz mně stále nejde pod vousy.K tomu co jsi onačil vede více cest, než jedna a některé jsou hodně složité a jiné celkem jednoduché. Věčící mezi věřícími má celkem jednoduchý život, protože mu na vše dává odpověď víra. Nepřijmeš li tyto náhradní vysvětlení všeho bohem a chceš dojít do stejného stavu, pak tvůj život je plný hledání nalézání sdělování nalezeného ostatním a dokazováním a to není jednoduchý život. Alkoholik má díky alkoholu ohrožené mnohé ty hodnoty které jsi označil, ale odmítá si toto uvědomit a tak je jeho život jednoduchý od opice k opici. Myslím, že to tak jednoduché jak jsi napsal není a opět v tom vidím důsledek tvého života v určité intelektové skupině lidi a díky tomu trošku omezený rozhled. To není urážka ani snaha urazit. Prostě pro tu skupinu lidí ve které žiješ je to co jsi napsal správné a tyto hodnoty uznávané.Pro mne stejně tak,ale skušenosti mám i s jinými skupinami a jejich uznávanými hodnotami.Prostě to vidím jinak díky prožité době.Takže bych ten výraz jednoduchý život raději neužíval.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 07/12/2009 : 18:23:39
|
já s tím souhlasím...
však reakce na existenciální problémy může být dvojího druhu -- buď se je snažíš vyřešit nějak -- např. tím, že se dáš na víru (a existenciální problémy řeší Bůh..) a nebo tím, že před nimi utečeš a snažíš se je neuvědomovat.
Jedna cesta je např. alkohol, který tě omámí mysl...druhá cesta je obsesivní hedonismus, kdy se snažíš "užívat si", jak jen to jde, atd. Ale to už bychom zase upadali do zrádných psychologizujících vysvětlení...
samozřejmě celá talhle "existenciální větev" je pouze jeden směr...existuje dost lidí, kteří s tím nesouhlasí ...ale já osobně na to celkem slyším... |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/12/2009 : 08:50:43
|
Jedna cesta je např. alkohol, který tě omámí mysl...druhá cesta je obsesivní hedonismus, kdy se snažíš "užívat si", jak jen to jde, atd. Ale to už bychom zase upadali do zrádných psychologizujících vysvětlení...
samozřejmě celá talhle "existenciální větev" je pouze jeden směr...existuje dost lidí, kteří s tím nesouhlasí ...ale já osobně na to celkem slyším...
Rzwalde.
Abych pravdu řekl, já to příliš neřeším. Žiji tak jak chci s tím aby můj život pokud možno neškodil ostatním.Nesnažím se užívat si za každou cenu,ale prostě se pustím třeba i do toho, nač zjevně a dle všech vůbec nestačím, jen proto, že mne to baví. A tak jsem měl i období, kdy byl alkohol kamarádem. Pak jsem ho začal odmítat a hledat cesty jiné, třeba umění,či poznávání nových řemesel. Prostě a krátce jsem se nesnažil to nějk řídit a tak byl můj život plný a zajímavý.Když o něm mluvím s někým jiným, pak nevěří, že je možno toho tolik za život prožít. Prostě je pro mne život základní hodnotou a tak se nenechám příliš omezovat v životě a žiji dle svého. Ve výsledku naplno ovšem vzhledem ke svým schopnostem. Třeba ve sportu jsem nikdy nežil.Na to nemám ty správné schopnosti a nejsem na to konstruován. On se těžko stane sportovcem ten komu se při sportu netvoří endorfiny, ale spíše kyselina mléčná vedoucí k bolesti svalů.(toto nemám ze své hlavy, ale řekl mně to kdysi dávno starý doktor. Ten mně řekl rovnou, že sport není pro mne s téchto důvodů a abych si našel cosi jiného, než sport)Kdyby tomu bylo jinak, klidně by součástí mého života byl třeba ten sport, tím bych se dostal do jiné společenské skupiny a můj život by byl zcela jiný. Takže se nechávám životem unášet a příliš to neřeším. Nakonec jsem poznal, že je asi to nejlepší a určitě lepší, než se snažit vytěžit život za každou cenu a vyhledávat nějaký adrenalin, či superpříjemna.
MB |
|
|
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 10/12/2009 : 20:39:05
|
Oldowe,
omlouvám se, že jsem Vás ve svém předchozím příspěvku dost ostře setřel. Byl jsem jednak příliš "rozjetý" po psaní odpovědi v diskusi na jiné téma a pak, po pročtení Vašeho úvodního článku a když jsem si následně přečetl údaj o věku ve Vašem profilu (nevím, zda je správný), dospěl jsem k názoru, že o té věci nemůžete vědět tolik, aby Vám to dávalo právo karikovat jeden obor lidské činnosti a líčit významné osobnosti dějin naší civilizace jako impotenty, kteří si nemyjí nohy. Po Vašem vysvětlení dospívám k názoru, že záměr Vašeho příspěvku byl jiný. Ostatně, první věta Vašeho úvodního textu obsahovala tvrzení "... Oldowe, jsi filosof, ...", takže jste vlastně střílel i sám na sebe.
Když už jsem zabředl do téhle diskuse, jejíž téma mě moc neláká, neboť se vyvinulo směrem k patlání se v lidské mysli, což není můj obor a ani mě to nebaví, pak už mi nezbývá, než také připojit svůj názor.
Já si filosofa představuji podobně, jako vědce. Snaží se zodpovědět nějaké otázky, i když tyto se více či méně liší od těch, kterými se zabývá věda, a tedy i používané metody či přístupy k jejich řešení se musí někdy vymknout tomu, co popisuje filosofie vědy. Individuální i společenská poptávka po řešení filosofických otázek ale zcela určitě existuje, takže je zřejmé, že je nutno se jimi také zabývat. Naše civilizace se nachází v prekérní situaci a stojí před celou řadou problémů, které přímo ohrožují její existenci (rozval ekosystému planety, rozevírání nůžek mezi severem a jihem, přelidnění, narůstající sociální rozpory a další). Spíše než balancování na nebo za hranicí, nalinkovanou filosofií vědy, mě děsí, že mnozí filosofové jsou k těmto problémům dosti indiferentní a zabývají se místo nich meditacemi o nesmrtelnosti chrousta.
Jak napsal Karl Marx v Tezích o Feuerbachovi, "Filozofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit". A kdo nemá rád Marxe, tomu ocituji Milana Machovce (Právo 18.8.1998) : "... A filosofie, která si nevšimla, že významní vědci řady oborů upozorňují, že jsme velmi blízci sebevraždě lidstva – co to je za filosofii? Žasnu, že jsou kolegové, kteří říkají: ekologie? Do toho nám nic není". Domnívám se tedy, že by filosofové měli sestoupit ze svých věží ze slonoviny zpátky na zem a snažit se s pomocí svých vytvořených (nebo vyumělkovaných ?) myšlenkových konstrukcí navrhovat řešení reálně existujících problémů a burcovat veřejné mínění. Tímto způsobem si také mohou ověřit nosnost svých pohledů na svět. Pokud tohle nedělají, pak není divu, že zažívají existenciální mindráky. Tím chci říci, že filosof by se sám měl snažit, aby byl společnosti užitečný, a ne čekat, že ho někdo bude ujišťovat o jeho nepostradatelnosti a přemlouvat ho, aby se i nadále věnoval filosofii.
A nyní můj názor na vztah filosofie a vědy a o možnosti obohacení vědy ze strany filosofie.
Na stránkách mnou již dříve zmíněného Johna Searla ( http://ist-socrates.berkeley.edu/~jsearle/articles.html ) si můžeme stáhnout, spolu s jinými zajímavými texty, i náčrt článku s názvem "The Future of Philosophy", který se v úvodu zabývá vztahem filosofie a vědy. Dle článku se filosofické otázky od vědeckých liší v zásadě třemi znaky. Za prvé, filosofie se zabývá otázkami, u kterých dosud nebyla nalezena vyhovující systematická cesta k jejich zodpovězení. Za druhé, filosofické otázky mají "rámcový" charakter, pokrývají tedy široké spektrum jevů. A za třetí, filosofické otázky se týkají konceptuálních záležitostí, jsou to často otázky o našich koncepcích a o vztazích koncepcí k realitě, kterou mají reprezentovat. Filosofické otázky nejsou tedy ze své povahy řešitelné jednoduchou aplikací matematických a experimentálních metod.
Existují nicméně určité filosofické otázky, které mají potenciál s pokrokem speciálních věd přestat být filosofickými a stát se předmětem studia těchto věd. Dokud takový pokrok nenastane, tyto otázky, alespoň z části, zůstávají ve sféře filosofie, a nemůžeme říci, že nestojí za to, aby se jimi filosofie zabývala. Vždyť doba, než k takovému "vysmeknutí se" problému z rukou filosofie dojde, může být i dosti dlouhá a i v této době je záhodno, aby problém někdo studoval. V této době, alespoň dle mého názoru, může filosofie mít k problému co říci a může také korigovat i různá hurá nadšení specialistů, neboť náhled filosofa může v sobě koncentrovat poznatky většího množství oborů, zahrnovat jejich syntézu a odhalit její vnitřní rozpory, které při pohledu zdola nemusí být patrné. Ostatně, pokud se takovýmto typem problému zabývá vědec, do značné míry také jen filosofuje a spekuluje a je tedy s filosofem v tomto na stejné úrovni. Je ovšem, pochopitelně, nutné, aby filosof, který se něčím takovým chce zabývat, byl současně velmi dobře obeznámen i se stavem speciálních věd, které se dané oblasti nějakým způsobem dotýkají. Do této kategorie by bylo možno v současné zařadit například otázku vědomí nebo mind-body problem.
A to byl případ i uvedeného Johna Searla; zde se nejednalo o nějaké odkopnutí problému z dosahu speciálních věd do oblasti tajemna, jednalo se o argumentaci, vedenou s velkou znalostí věci a všeobecně respektovanou v odborných kruzích. Některé z jeho jednodušších a snadno pochopitelných argumentů dokonce zlidověly (velmi známý je například čínský pokoj).
Ve fázi, kdy je úroveň speciálních věd ještě naprosto nedostatečná k řešení nějakého takovéhoto problému, představuje filosofie vlastně jedinou cestu, jak problém nějak uchopit. Z hlediska dalšího vývoje lidského poznání na to lze pohlížet, vojenskou terminologií řečeno, jako na "průzkum bojem" či "dělostřeleckou přípravu".
Tedy se domnívám, že přínos filosofie speciálním vědám jste podcenil. Vždy, pochopitelně, záleží na kvalitách filosofa a jeho znalostech v oblastech, ke kterým se chce vyjadřovat. Pravděpodobně většina filosofických otázek ovšem nejspíše navždy zůstane jen v říši filosofie, ale všechny to nebudou a nějaký ten prostor pro vzájemnou interakci vědy a filosofie zde, dle mého názoru, je a bude.
Vaše karikatura filosofa, jak se domnívám, spíše než filosofy jako takové vykresluje specialisty, které baví jejich obor a věnují mu hodně i ze svého volného času, a tím oborem může být v podstatě cokoli. Člověk, který se silně zaměří na nějakou činnost, zákonitě musí zanedbávat ostatní stránky života, neboť den má jen 24 hodin. Možná jsou některé obory, které člověka dokáží pohltit více než obory jiné, a možná filosofie je jedním z nich. Ale jistě to není jenom filosofie. Známe přece různé filmové postavy roztržitých matematiků, kteří, jsouce nečekaně osloveni a vytrhnuti ze svého vnitřního světa, nevědí, kde se nacházejí a co na onom místě vlastně pohledávají. Stejnou obětí své profese se stávají computeroví specialisté, trávící většinu svého volného času u klávesnice v nevětrané a neuklízené místnosti, plné starých odkrytovaných počítačů s vykuchanými vnitřnostmi.
Filosofové mohou vést rozumnou debatu a stejně tak mohou i prázdně plkat nebo se dohadovat o věci principiálně nerozhodnutelné. Totéž lze ale říci i o odbornících jiných oborů. Pokud chcete zažít "zapálenou debatu odborníků, ponořených do racionálního tkaniva daného předmětu v jejich schopných myslích" a "přátelské soupeření osobností s oboustranným nevyřčeným porouzuměním", pak se podívejte na internetové diskuse na serverech se zaměřením na IT, jako je například root.cz, abclinuxu.cz, a podobně. "Odborníci" zde často vedou zbytečné debaty se 100 a více příspěvky na témata jako třeba zda je lepší KDE nebo GNOME (desktopová grafická prostředí pro systémy unixového typu), což je principiálně nerozřešitelné, neboť se jedná o otázku osobních preferencí. Pravé bitvy, připomínající náboženské války, které záhy mohou přerůstat v osobní invektivy a urážky, jsou pak debaty typu sporů mezi zastánci a odpůrci editoru vim a zdaleka nejvýbušnější téma je GNU/Linux versus MS Windows. Tedy se domnívám, že filosofové nejsou nijak vyjímeční a i v jiných oborech lze vést neplodné řeči a zbytečné hádky.
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 10/12/2009 : 21:27:40
|
| Bolševiku, podobného jevu jako KDE vs GNOME diskuze jsem si všiml v mnoha různých odvětvích a s největší pravděpodobností nejde o konceptuálně správné vyřešení jakéhokoliv takového dilematu, ale spíš o argumentační boj jako takový. Člověka táhne seberealizace a aniž by si uvědomoval svou případnou přemotivovanost nad věcí, která není reálně třeba důležitá, dává mu možnost během řešení takovéto záležitosti ventilovat pocity, které by za normálních okolností ventilovat nemohl. To v jakém stavu je společnost, ve které je třeba focus na takovéto záležitosti, aby docházelo k využívání celého spektra osobnosti, se nabízí samo. To je kurva smutné a zajímavé zároveň. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 11/12/2009 : 08:28:11
|
Bolševiku.
Více méně jsi mně mluvil s duše.Podepisuji.
MB |
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 12/12/2009 : 10:04:11
|
Bolseviku,
Souhlasim s tim, ze filosofove by se meli vice cpat do verejneho prostoru. O tom zadna.
Ale vnimat filosofii jako delostreleckou pripravu vedy... nevim. Protoze podle me nakonec se vzdycky jako nejlepsi ukaze strategie zkusme to a uvidime a jako nejpravdivejsi ten naprosto nejvulgarnejsi materialismus. Vyjimkou by podle meho mohla byt konstrukce umele inteligence, nejen jako systemu ktery se sam uci, ale jako systemu ktery je schopen chapat vyzanamy, tedy pokecat si s vyvojarem.
Na to je podle me vedecke chapani kratke. Pokud bych si mohl tipnout, tak to nakonec dopadne tak, ze se dojde k tomu, ze pole semantiky je natolik siroke, nezbadatelne a nesystematizovatelne, ze ho nelze zadat rucne a zaroven se nikdy nepodari najit zadny strukturne predchazejici logicky prvek, ze ktereho by vetsina techto vyznamu vychazela. Ale to je vazne jen odhad, nezbyva nez pockat a videt, treba to pujde obejit nejak silou. Podle me totiz jsme skutecne cinsky pokoj. Cinsky pokoj ve kterem je zatraceny neporadek. A vedomi je ten stul uprostred mistnosti, kam si operator rozlozi materialy. Jenze ten stul je taky referencni material. Kazdy soubor v mistnosti se vztahuje nejdriv k tomu stolu. Ovsem ne kazdy soubor musi byt prinesen na stul k rozboru. A ve stinech pobiha mezi hromadami prazdnych skatuli od cinskych obedu, zmuchlanych novin a spinavych hrnku od kafe stovka knihovniku a vyhledava reference k referencim referenci.
Pokud rozebirame ty jednotlive soubory, nejsme schponi najit jejich podstatu, protoze ta je prave ve vztazich, ktery ten ktery soubor ma k ostatnim. Takze co nam rika ten myslenkovy experiment? Ze semantiku uvnitr systemu absolutne nejsme schopni pojmout z vnejsku systemu. V zadnem pripade, rekl bych, nerika ze mysl ma nejake fluidum navic, nejakou mystickou hodnotu. Jenom dalsi reference.
No a prave vsichni filosofove, co jsem zatim nekde videl, delaji ve vztahu k vede jedine. Tvrdi, to prece nemuze byt tak jednoduche. Nez prijde nejaky inzenyr a dokaze ze muze.
Pokud maji odbornici cas, tak se dohaduji. Ale kdyz maji premyslet o zajimavem novem problemu, vetsinou je to pohlti natolik, ze jsou ochotni polozit skutecnost na prvni misto a snazi se najit nejlepsi reseni a pak v nem jakoukoli chybu, aby mohli najit jeste lepsi. A to je moc pekne.
Filosofie je bezesporu dulezita. Ale rekl bych, ze dnes pokud chceme resit otazky bez unavneho experimentovani a mereni, musime si pro ne vymezit prostor. Podle me se filosofie uz nemuze ptat na svet. To neni ten prostor. Uz mockrat nam ukazal ze se nebude chovat tak, jak bychom po nem chteli a i cesta, jakou nas sem zrejme dostal, nenaznacuje, ze by na nas mel nejaky extra zajem. Pro me, a tohle neni ani tak nazor, jako spis vira, nebo spis bytostne presvedceni, je filosofie nejvice o necem, co vidim tady jako jinde jenom velice zridka. O polozeni pevneho zakladu pod spravne hodnoty. Mit hodnoty, to samo se nekdy oznacuje jako filosofie, nebo zivotni filosofie. Ale opravdova filosofie podle me zacina, kdyz si clovek zacne opravdu seriozne klast otazky, ktere uz na druhy pohled nejsou tak zrejme. Proc mi nevoni soucit? Proc mi zni pojem sobectvi prazdne? Proc me desive irituje debata o xy? A tak. jako meritko pouzivam sam sebe. Ale pak abych mel dobrou filosofii, musim nutne mit dobrou zivotni filosofii, ze? Tohle je uvaha, ktera mi prijde naprosto nevyhnutelna, ale zaroven necekam, ze se mnou bude vubec nekdo souhlasit. A co predevsim, to co me zarazi ze vseho nejvic, ja to proste nenachazim v systematickem filosofovani. Misto dobre zivotni filosofie nachazim konformitu a misto filosofie prakticky cokoli, v podstate nahodne. Ja vetsinu filosofu proste nemuzu vubec cist. A to jsem prelouskal Twilight, abych vedel, jaky to je pocit.
No a to jsou moje sazky. Zakladam si na sve filosofii, ale filosofie jako obor mi pripada pochybena. Takze bud neni neco v poradku s filosofii, nebo se mnou. Nebo je tam cesticka, ktera ten paradox nejak urovna.
Jinak, profil je stary, je mi 22. A dulezita poznamka - tyhle vsechny vecicky muzou znit hodne citove, jako nejaka krize osobni identity, ale neni to tak. Takhle ja uvazuju vecne a ty city co by mohly tam nejsou.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/12/2009 : 12:37:49
|
Bolševiku.
Není to k tématu,ale obdivuji tvůj styl. Už to, že jsi zvolil pto mnohé lidi provokatvní jméno bolševik, je čin par exelence.Je mně jasný smysl toho, ale jistě pochopíš, že o tom nebudu mluvit a tím tě záměr kazit,ale pouze to sledovat. Velmi zajímavé a vyžaduje velkou sebedůvěru a víru ve své schopnosti.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 13/12/2009 : 09:03:50
|
Zde je jeden z příkladů jak se necháš unést svými emocemi. Nevěřil bys jak je neproduktivní jakési kličkování mezi svým egem (tedy co si skutečně myslím) a jakousi decentně prezentovanou realitou. "Hlavně aby mě nikdo nenařkl z toho, že jsem namyšlený čurák." ( )
Zkus si představit jak takové chování ve skutečnosti brzdí vyjadřování každého člověka. Dokonce jsem si všiml, že to jaksi zmutovalo a dostalo se do fáze, kdy si je každý schopen vymezit akorát určitou roli, akceptovanou formu, do které svou prezentaci stylizuje, ale aby řekl co si skutečně myslí, to ne. A když už, tak mu v tom chceš bránit. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/12/2009 : 12:52:39
|
de je jeden z příkladů jak se necháš unést svými emocemi. Nevěřil bys jak je neproduktivní jakési kličkování mezi svým egem (tedy co si skutečně myslím) a jakousi decentně prezentovanou realitou. "Hlavně aby mě nikdo nenařkl z toho, že jsem namyšlený čurák."
Neronisi.
Trošku vedle. To co si o mně řekne někdo jiný je jeho problém.Mně jde o to, abych si to nemusel říci sám sobě. Pokud se nedržíš trochu na uzdě, pak lehko překročíš tu hranici.Někdy na to stačí chvála a člověk uvolní tu uzdu a začne si příliš věřit a pak následuje průšvih. To co si skutečně myslím obsahuje i závěry nejisté a neprokázané i když třeba pravděpodobné.V tom zmíněném období jsem to nefiltroval a pak jsem se za výsledky musel stydět.Překročit tu hranici si mohu dovolit ve sci fi a proto mne tento žánr tak baví. Tam mohu stvořit třeba boha rozmlouvajícího s člověkem a vše je v pořádku. V realitě je to průšvih a trapas. Ve sci fi filtrovat namusím, v realitě ano pokud nechci dojít ke stavu, kdy bych si sám o sobě myslel že jsem cvok. Takže jaký je obsah mého já bys nejspíše poznal spíše v tom sci fi.Zde dochází k zajímavému jevu a tím je balancování na hranici censurovaného a necensurovaného a občas tu hranici maličko překročím a čekám poté na reakci.Je to jen druh zábavy,cosi jako hra.Prostě vyjdu s tím co nemám ověřené, ale je to tak nějak pravděpodobné a dle mne logické a vlastně se tím ostatních ptám, zda se jim to také zdá být logickým a pravděpodobným.V normálním rozhovoru se známými lidmi bych si to nikdy nedovolil,zde je to možné.Mít nad sebou kontrolu není tím, co by člověku nějak překáželo.Mnohem horší je, když z nějakého důvodu tu kontrolu člověk nad sebou ztratí, či omezí.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 13/12/2009 : 15:22:56
|
Já nemluvím o tobě, ale o dilematu, které takové poznámky v podstatě vyvolávají. Pokud je určitá forma chování ze společenského hlediska neakceptovatelná, ještě to neznamená, že je neakceptovatelná "zdravým" způsobem, který komunikaci jako takovou ve výsledku nelimituje.
.Zde dochází k zajímavému jevu a tím je balancování na hranici censurovaného a necensurovaného a občas tu hranici maličko překročím a čekám poté na reakci.Je to jen druh zábavy,cosi jako hra.Prostě vyjdu s tím co nemám ověřené, ale je to tak nějak pravděpodobné a dle mne logické a vlastně se tím ostatních ptám, zda se jim to také zdá být logickým a pravděpodobným.
Tohle dělám taky, je to něco jako vystřelit napůl naslepo z revolveru směrem za kopec a snažit se trefit přesně do plamenu svíčky a tím ji zhasnout. Jde to, když fouká vítr, tedy ostatní reagují a "vítr" se tím dá nasměrovávat, to je ta inspirace, taky se svým způsobem ptám. A proto je komunikace tak důležitá, proto je forma, s jakou jsou protinázory na tomto fóru prezentované, vlastně druhořadá. |
Edited by - neronis on 13/12/2009 15:24:25 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Prava natura filosofa
