| Author |
 Topic  |
|
Radical
Aktivní uživatel
Czech Republic
154 Posts |
 Posted - 23/08/2009 : 14:10:25
|
Dalibor Grůza:
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Celá filosofie je pak o vztahu člověka a světa. Tak jaké neviditelno? Světy nejsou dva – viditelný a neviditelný. Svět je jeden.
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Není možné se těmito filozofickými disciplínami zabývat bez údajů, které získáváme smyslovým vnímání – nebylo by se čím zabývat. Mimochodem, vaše tvrzení přímo odrážejí neplatnou pojmotvorbu. Pojmy vznikají ze smyslového vnímání a následné abstrakce – držet se vašich východisek, nemáme se ani jak bavit.
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Pokud je pojem abstraktní (třeba pojem "existence") neznamená to, že by byl neviditelný, a tedy automaticky předmětem filosofie. Právě definice pojmu a způsob, jakým člověk poznává, je předmět epistemologie. Spoustu pojmů je abstraktních – člověk je používá, protože jinak by vše musel vyjadřovat v nesmyslně dlouhých souvětí. Ale zároveň je spousty těch pojmů předměte jiných vědních oborů.
Řečeno v návaznosti na post, co napsal 23MirekK - tvoje filozofie zastává prvotnost vědomí. Prvotní je však hmota - bez prvotní existence hmoty nemůže být vědomí - nemohlo by si být čeho vědomé, nemohlo by existovat. |
 |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 23/08/2009 : 15:07:03
|
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Řečeno v návaznosti na post, co napsal 23MirekK - tvoje filozofie zastává prvotnost vědomí. Prvotní je však hmota - bez prvotní existence hmoty nemůže být vědomí - nemohlo by si být čeho vědomé, nemohlo by existovat.
vědomí si (pochopitelně) může být vědomo například sebe sama, může si být taky vědomo jiných vědomích.
Např. vnímání aury se neděje očima...aura není druh elektromagnetického vlnění...(!)
Výrok "prvotní je však hmota" je dogmatický a mimochodem i nesmyslný (nic nemůže být prvotní, neboť to něco by se nemělo vůči čemu vymezit...tedy např. pvotní může být hmota jako opak k prostoru (například) -- nikoliv hmota samá. Prvotní také (nematerialistický ekvivalent) může být vědomí jako protiklad k času (proměně, chceš-li).
Logicky jsou tvé materialistické výroky stejně bezobsažené jako výroky Dalibora nebo moje výroky. Jediné východisko je pragmatismus - tj. nehledat realitu, ale zabývat se tím, co chceme. A mi chceme předpovídat počasí (nebo spokojeně žít) a k tomu jsou nám tyto koncepty naprosto na nic. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 23/08/2009 : 15:09:08
|
quote:
Originally posted by Rzwald
A my chceme předpovídat počasí (nebo spokojeně žít) a k tomu jsou nám tyto koncepty naprosto na nic.
a nebo taky chceme "filosofovat", že :-)
|
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 23/08/2009 : 17:47:49
|
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Dalibor Grůza:
[quote]Originally posted by Ondřej Pilný
Řečeno v návaznosti na post, co napsal 23MirekK - tvoje filozofie zastává prvotnost vědomí. Prvotní je však hmota - bez prvotní existence hmoty nemůže být vědomí - nemohlo by si být čeho vědomé, nemohlo by existovat.
Ondřeji,
nemohu s tebou zcela souhlasit, má filosofie vychází z exaktní vědy, vychází z toho, že hmota, resp. realita je to nejjistější, co máme. V souladu s předpokladem současné exaktní vědy vychází z toho, že neexistuje žádná duše živého tvora mimo mozek a ten je hmotný. Tyto východiska mé filosofie se však mohou změnit se změnou názoru exaktní vědy na tyto otázky.
Zároveň tyto východiska je možné zanedbat vzhledem k základnímu axiomu, resp. nejjistější pravdě mé Filosofie rovnováhy, kterým je ve skutečnosti přání všech živých tvorů žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto jsou všichni živí tvorové povinni způsobit co nejméně smrti a bolesti všech živých tvorů. Tento základní axiom všeobecné lásky všech živých tvorů jsem se pak pokusil promítnout ve své Filosofii rovnováhy do současných poznatků řady vědních oborů (ekonomie, právo, psychologie, teologie, fyzika, matematika, biologie, chemie apod.)
Co se týče výše uvedeného mého trvalého přání všeobecné lásky všech živých tvorů jako cíle vývoje našeho Vesmíru, skutečně jde o upřednostnění vnitřní zkušenosti mého vědomí před převládající teorií exaktní vědy o tepelné smrti entropii Vesmíru, která vychází z druhého termodynamického zákona. Jde však o upřednostnění mé trvalé byť vnitřní zkušenosti před pokusem neověřenou exaktní teorií, rovněž vnitřní (subjektivní) zkušenost však může objevit pravdivou (objektivní) zákonitost. Svou subjektivní teorii souladu všech a všeho jako konečného cíle vývoje Vesmíru jsem pak opřel o objektivně platné fyzikální zákony akce a reakce a zachování hybnosti.
Literatura:
Filosofie rovnovahy proti zániku-entropii Vesmíru, http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1239
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 24/08/2009 10:02:58 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 24/08/2009 : 14:29:08
|
Tdary Dalibore.
Nic proti,ale jedno by mne zajímalo. Ty jsi advokát a živí tě právě to,že se lidé tak docela rádi nemají. Kdyby se měli lidé navzájem rádi, záměrně by si neškodili a jeden by pomáhal druhému. Tím by nedocházelo ke sporům ani zločinům. Otázka zní." Co bys jako advokát dělal, čím by ses živil? Ono s tou vzájemnou láskou je to tak trošku JÁ, Ty, On Oni ony ona. Na prvním místěě v lásce je u každého já.Potom osoby blízké,kterým můžeš říkat ty, potom přijdou osoby známé o kterých cosi víš, čili on, teprve potom oni a ony a nakonec onen zbytek,čili osoby více méně neznámé jejichš osud ani neznáš a tak tě nezajímají. Na tomhle nikdo nedokáže nic změnit a i ty tvoříš teorie vzájemné lásky proto aby to prospělo tobě,čili i u tebe je já na prvním místě stejně jako u ostatních.
Ber to s úsměvem.Nechci tě tím oponovat, jen nerozumím člověku,který má ideál stojící proti tomu, co jej živí. Ale možná si říkáš. " vytvořím lepší svět a protože se výsledku nedožiji, tak mně může být šuma fuk,že stojí proti tvým vlastním zájmům.
Další otázka v žertu. Myslíš že si přeje profesionální voják, aby se na celém světě měli všichni vzájemně rádi? Myslíš si že lékař si přeje aby byli lidé jen zdraví a nikdy nepotřebovali jeho služby?
A něco navrch. Nejvíce si mnohdy ubližují lidé, kteří se mají vzájemně rádi, při snaze milovaného zdokonalit a idealizovat.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 25/08/2009 : 12:02:02
|
Miloslave,
právo je prostředek k zastavení sporů, resp. konfliktů, tedy všeobecné dohody mezi lidmi, tedy má směřovat k všeobecné lásce.
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 30/08/2009 : 11:19:59
|
Dalibore.
Právo a zákony jsou zde proto, aby bylo možno dosáhnout dohody,ale to vždy neznamená že jde o spravedlnost a o vzájemné lásce stran ve sporu, který byl právně rozhodnut ve prospěch jedné strany bych skutečně raději nemluvil.
Je však možné, že se mýlím a tak mne můžeš o omylu přesvědčit ,když mně ukážeš nějaký případ ve kterém díky právnímu rozhodnutí došlo k lásce sporných stran. Nechci detailní popis, stačí mně rámcově, třeba popiš jak vznikla díky rozvodovému sporu láska exmanželů.Nebo zhruba popiš,jak kdosi prohrál spor o majetek a vznikla v něm láska k tomu,kdo ten majetek vyhrál.
Kdyby se všichni vzájemně milovali, právníků by nebylo třeba,protože by jeden druhému z lásky dával své schopnosti a nikdo by svých schopností ve prospěch svého já nezneužíval.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 31/08/2009 : 09:59:45
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Dalibore.
Právo a zákony jsou zde proto, aby bylo možno dosáhnout dohody,ale to vždy neznamená že jde o spravedlnost a o vzájemné lásce stran ve sporu, který byl právně rozhodnut ve prospěch jedné strany bych skutečně raději nemluvil.
Je však možné, že se mýlím a tak mne můžeš o omylu přesvědčit ,když mně ukážeš nějaký případ ve kterém díky právnímu rozhodnutí došlo k lásce sporných stran. Nechci detailní popis, stačí mně rámcově, třeba popiš jak vznikla díky rozvodovému sporu láska exmanželů.Nebo zhruba popiš,jak kdosi prohrál spor o majetek a vznikla v něm láska k tomu,kdo ten majetek vyhrál.
Kdyby se všichni vzájemně milovali, právníků by nebylo třeba,protože by jeden druhému z lásky dával své schopnosti a nikdo by svých schopností ve prospěch svého já nezneužíval.
MB
Miloslave,
spor vzniká mimo právo, v našem osobním životě a právo ho potom řeší, resp. zastavuje, a to je úkolem práva a mělo by být i právníků.
Např. rozvodem dochází k vyřešení rozpadu manželství a právo směřuje rozvádějící se manžele k dohodě o majetku, o dětech apod., nedojde-li k této dohodě, rozhodne autoritativně soud, kde nahradí osobní dohodu manželů, společenská dohoda v podobě obecných demokratických zákonů a o jejich výkladu soudcem.
Obdobně je tomu u sporu o majetku, kde soud by měl směřovat sporné strany ke smíru, nedojde-li k této dohodě, rozhodne opět autoritativně soud, kde nahradí osobní dohodu sporných stran, společenská dohoda v podobě obecných demokratických zákonů a o jejich výkladu soudcem.
Proto by si měl právník podle mne připadat jako jakýsi contractor-smluvce (od slova kontrakt nebo-li smlouva), který zprostředkováva dohodu mezi jednotlivci, resp. mezi jednotlivcem a společností, resp. státem v případě rady jednotlivci, jak má postupovat dle společenských, resp. státních zákonů.
Takovýto právník-smluvce bude potřeba pořád, i když spory v ideální společnosti budou čím dále menší.
Cílem mé advokátní etiky, jak jsem již uvedl, není posuzovat, kdo je vinný a kdo nevinný (vinní jsou totiž více méně všichni, viz. teorie dědičného hříchů dle katolické teologie), ale trvale zastavit, resp. co nejvíce umenšit společenský spor.
Kromě toho je takovýto postoj rovněž pro advokáty ekonomicky přínosný zvláště, když žije na malém městě. Prohraným i vyhraným soudním sporem si totiž advokát dělá řadu nepřátel mezi lidmi (u vyhraného soudního sporu k němu již nikdy nepříjde jako klient protistrana a její blízcí). Jak říkával již Tomáš Baťa i špatná dohoda je lepší než vyhraný spor (protože umožňuje pokračování obchodních i osobních vztahů sporných stran a nahrazuje nejistotu jistotou)
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
|
Edited by - Dalibor Grůza on 31/08/2009 10:04:11 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 01/09/2009 : 07:56:25
|
Dalibore.
Souhlas. Smír ano,ale smír ještě není cestou k vzájemné lásce a právě to že jsi tvrdil, že ano mně na tvých slovech vadilo. Prostě příčina neodpovídala důsledku.Mluvíš li o srážkách mikročástic v souvislosti s jednáním lidí, je to totéž, prostě to spolu nesouvisí a následek neodpovídá příčině. A právě o tyto spory mezi příčinami a jejich následky mně na tvých teoriích vadí. Problém rozmnožování polárního chrousta nesouvisí s celosvětovou krizí ekonomiky. Kdyby byl objeven polární chroust a bylo sledováno jeho jednání a konfrontováno s vývojem krize,pak by bylo možno o tom hovořit a stejné je to s těmi mikročásticemi a jejich srážkami vzhledem k jednání lidí.Prostě mně vadí, když spojuješ to co spolu nesouvisí aniž bys podal důkaz toho, že to spolu souvisí. O to jde. Jinak tvoje pohnutky i cíle celkem chápu a je možno říci, že jsou ušlechtilé a nemám nic proti.
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 08/09/2009 : 19:14:19
|
quote:
Co je podle Vás nejjistější pravda?
Směšná otázka. Předpokládá méně jistou pravdu než je nejjistější. To by byla jistá pravda. Ale je jedno jaké další pravdy předpokládá. Důležité je, že přepokládá množství pravd. To je jízda do nesmyslu takový přepoklad. Jestli pravda je, je jen jedna. Jestliže není, pak není ani jedna.
Otázka tedy asi byla myšlena takto: Jaký výrok lze považovat za pravdivý.
Asi takový, který lze považovat za pravdivý relativně k pravdě, pokud není výrokem o pravdě samotné. A to se mi zdá snadné. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/09/2009 : 08:44:31
|
Okrefe.
Máš pravdu,ale pravda je veličina neznámá.Co je v takovém případě relativně blízké pravdě, nebo pravda samotná? Kdybychom věděli co je pravda, toto téma by neexistovalo a nebyla by zde nutnost o tom přemýšlet a psát. Neznámá se označuje písmenem X, Které X je relativně blízké X. Pokud si dosadíme za X náhodné číslo (čili to co jsme za pravdu uznali),pak může být cosi relativně blízké X, nebo s ním shodné.Pravda je tedy stav, který jsme jako pravdivý uznali,čili to dosazené číslo nahrazující X. Řeknu li,že sedím na židli a před sebou mám počítač, je tomu tak a mohu říci, že je to pravda. Z hlediska mikrokosmu jsem vesmír /atomy mého těla)které jsou v blízkosti jiného vesmíru (židle) a z hlediska makrokosmu vlastně ani neexistuji,protože jsem nekonečně malou veličinou blízkou nule.Pro můj život postačuje to, že sedím na židli u počítače, čili tento stav mohu označit za pravdivý.Je to však pravda? S ostatními pravdami je tomu podobně a lidem běžně dostačuje to co je jejich vnímání nejblíže a tomu říkají pravda. Nespokojit se s tímto stavem znamená skoumat to co je za touto pravdou a to se běžně děje. Směřuje to k pravdě? Pravda je v nekonečnu a to ve všech směrech,takže blížíme li se k jedné straně pravdy, od druhé se vzdalujem. Nakonec skončíme opět u toho, co je lidskému vnímání a myšlení nejblíže a myslím, že to k životu plně dostačuje a že je to tak v naprostém pořádku.Co záleží na tom, jestli někdo pokládá za pravdu existenci boha a jiný cosi jiného? Vždy je to pro něj pravda.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 09/09/2009 : 15:23:40
|
quote:
Originally posted by okref
quote:
Co je podle Vás nejjistější pravda?
Směšná otázka. Předpokládá méně jistou pravdu než je nejjistější. To by byla jistá pravda. Ale je jedno jaké další pravdy předpokládá. Důležité je, že přepokládá množství pravd. To je jízda do nesmyslu takový přepoklad. Jestli pravda je, je jen jedna. Jestliže není, pak není ani jedna.
Otázka tedy asi byla myšlena takto: Jaký výrok lze považovat za pravdivý.
Asi takový, který lze považovat za pravdivý relativně k pravdě, pokud není výrokem o pravdě samotné. A to se mi zdá snadné.
Dovolím si oponovat, ta otázka zas tak směšná není, ač by mohla být fomulována trochu jinak - vhodněji.
Problém jistoty, jistého, či pravého vědění, patři k samému základu každé filosofické úvahy. Bez ujasnění nějakého pevného základu nemá moc smysl dál pokračovat. Na tom se asi shodneme.
Je samozřejmě možné jít cestou "buď a nebo". Vědění (poznatek, pravda, ...) je jisté nebo ne - žádná další možnost.
Ale to není jediná možná cesta. Stejně tak je možné předpokládat, že jistota je odstupňovaná, no a pak už má smysl ptát se zda je nějaký poznatek pravdivý s větší či menší jistotou. Proto se občas používá termín "absolutní jistota" aby se to odlišilo od odstupňované jistoty. Je také možné úplně se vzdát absolutní jistoty a stavět jen na různě odstupňované "nedokonalé" jistotě. Toto je vlastně cesta, po které se vydala věda.
Ad "Vím, že nic nevím": Tento výrok podle mne nikdy nebyl mínén jako nějaká konečná pravda, či výsledek bádání. Spíše je to způsob jak správně začit. Dokonce bych neváhal to srovnat s karteziánským či Husserlovým přistupem - jde podle mno o kritické zhodnocení toho co vlastně vím. A teprve, když si to bez předsudků uvědomím, můžu začit budovat něco nového. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 09/09/2009 : 19:58:24
|
Pro Noema:
I tak je možné otázku chápat. Já ji pojal od konce a myslel přitom na jedinou pravdu, které se dociluje. Ty zas od začátku. Tys v průběhu hledání pravdy. Já na jeho konci. To jen potvrzuje nedostatečně jasné položení otázky.
Proto mi také přišla směšná. Užívá se stupňovatelný predikát s neměnným subjektem. Kdyby to bylo viděno z tvého pohledu hledání, pak by se nesmělo použít slova pravda, ale nějakého jiného. Třeba předpoklad, pravidlo, fakt, zákon atd. Jakmile užijeme slova pravda, jsme na konci a není očem pochybovat, máme jistotu. A když budeme říkat, že máme 99,9999... procent jistotu, tak jsme tak akorát na úplném začátku. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/09/2009 : 08:36:52
|
Ad "Vím, že nic nevím": Tento výrok podle mne nikdy nebyl mínén jako nějaká konečná pravda, či výsledek bádání. Spíše je to způsob jak správně začit. Dokonce bych neváhal to srovnat s karteziánským či Husserlovým přistupem - jde podle mno o kritické zhodnocení toho co vlastně vím. A teprve, když si to bez předsudků uvědomím, můžu začit budovat něco nového.
Richarde.
Tento výrok "Vím, že nic nevím" Je možno chápat různě, dalo by se říci dle úrovně daného chápatele. (slovo z legrace).
Já jsem tento výrok začal chápat, když jsem začal hedat odpovědi na otázky. Každá nalezená odpověď byla příčinou objevení řady dalších otázek a otázka je to co nevím, čili čím víc jsem věděl, tím více jsem si uvědomoval kolik toho ještě nevím až jsem došel ke stavu, při kterém bylo toho co jsem nevěděl takové množství, že to co jsem poznal, čili věděl bylo v poměru k tomu co jsem nevěděl skoro ničím.
Poznal jsem však i další odpověď na tento výrok. Slyšel jsem slova jednoho pána, který prohlásil. Vím že nic nevím ,ale to co vím, mně k životu stačí a tak mně je úplně jedno že nic nevím.
Znal jsem však také člověka,který si o sobě myslel, že ví všechno, všude byl a všechno viděl.Z jeho jednání to bylo zcela patrné.Ten tento výrok pakoval jen proto aby vypadal moudře.
Ten kdo ví že ví vše, nic nehledá a vlastně toho ví málo, či skoro nic. Toho co nevíme je tolik,(nekonečně mnoho) že vlastně nevíme skoro nic.
Přemýšlet o tom, zda je tento výrok pravdivý by mne, nevím proč, ale vůbec nenapadlo. Snad proto, že vůbec není o pravdě a nemá s ní nic společného. Stejně by mohl být posuzován tento výrok. " Skazil jsem si zrak a od té doby vidím mnohem více." Je snad toto o pravdě? Kdo si skazí zrak, vidí méně,ale díky tomu si může začít více vážit zrakových vjemů a může se kolem sebe dívat mnohem pozorněji a tím vidět více.
MB |
|
|
|
homer
Nový uživatel
3 Posts |
Posted - 05/12/2009 : 22:13:02
|
| Podle mě je pravda jen konstrukt jazyka, nic víc. Její objektivní existence by předpokládala existenci metafyziky, protože pravda jako pojem implikuje existenci předobrazu, nějaké vyšší autority, s kterou bychom naše tvrzení porovnali. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Co je podle Vás nejjistější pravda?
