| Author |
 Topic  |
|
Vanir
Nový uživatel
Czech Republic
27 Posts |
 Posted - 29/04/2009 : 21:59:50
|
O životě na střední, o průměrnosti, o ubohosti, o sebe-šovinismu, o tom jaké to je být tím druhým. O tom všem budu mluvit, a o tom všem by měl každý mluvit.
Jak jen je to častý jev, ten „outsider“, ten jiný, podle některých ten horší, hůře vypadající, ten „chytrák“ s blbými řečmi. A odkud to vlastně vzešlo? Kde se to tu vzalo? Na tuto otázku je nejednoznačná odpověď, pro mě je ale naprosto dostačující. Stačí se jen podívat do slovníku eufemismů angličtiny. Slovíčka jako geek nebo nerd mluví za vše. I když to bych křivdil Angličanům, neboť to nejsou anglická slovíčka, jsou to slovíčka americká.
Každý umí negativně kritizovat, soudit podle obalu, jak se dnes s oblibou říká, každý umí toho druhého shodit, pomluvit, pošpinit. Každý z nás umí být ubohý a přímo přetékající šovinismem. Je to ale to co nás může naplnit, co nám pomůže se vzchopit, seberealizovat či snad nám to má pomoci vyhrát? Je to ubohost, ale ne naší vinnou. Není naše vina co se děje se společností, jsme jen hříchem našich otců, ale o to víc jsme povinni toto napravit, jelikož naši otcové věří, že náš svět, naši společnost dovedli ke svobodě a k pokojné a mírumilovné,
sobě-rovné společnosti. A já tomu nevěřím! Nevěřím ve společnost, kde je za úspěch považováno jen vítězství, kde jsou jen ti „dokonalí“ skuteční vítězové, a ze všeho nejvíc nevěřím na slogany typu nesuď knihu podle obalu a tak dále, neboť to je to co většina z nás dělá.
Vzhled je jen kůra stromu, jako laik podle ní nepoznáte stáří, nebo povahu kmenu, ani jeho výdrž, či snad zdraví stromu. Vzhled je jen na oko, skutečný vzhled, tedy ten duševní vidí jen málokdo. A dokonce i povahové rysy jsou jen na oko, málokdy se chováme tak jak nad danou věcí skutečně přemýšlíme, nebo-li není důležité co jsme a co děláme, ale kdo jsme a jak jsme to mysleli.
Je mi zle z dnešní zkažené, násilnické a agresivní, neustále o něco pachtící se společnosti vyvolených, je mi zle z těch, kteří mají pocit, že jsou něco víc, kteří mají pocit, že mají víc, že můžou víc, že dokázali víc. Je mi zle z komerce a všudypřítomných lží. Je mi zle z předsudků.
Že bych snad měl mít nějaký typický příklad? Tady je: Znáte Susan Boyle-ovou, britskou novou „hvězdu“? Pamatujete jak se jí všichni smáli když vstoupila na podium? A pamatujete, že když se rozzpívala všichni radostně vykřikli a šíleli? A víte co je motto fan-stránek susan? Je jím ten slavný slogan, že nemáte soudit knihu podle obalu. Není to absurdní? Soudit někoho podle toho jak zpívá? Podle jejich logiky z toho totiž vyplívá, že pokud by, s jejím vzhledem, neuměla ani zpívat, byla by nikdo, outsider, odpadlík, troska, jen další vesničanka.
Ale krásný hlas to všechno mění, něco co sama neovlivní, něco co dostala když se narodila, něco co vůbec neurčuje to jaká je, z ní dělá někoho výjimečného. Není snad právě toto soud knihy podle obalu? Je to jako byste hodnotily u knihy ilustraci a ne její skutečný obsah, pokud jím ovšem není jen ten samotný zpěv. Nechci tu kritizovat její zpěv, který je mimochodem božský, jen je mi zle z toho jak společnost hodnotí spíše podle schopností a dovedností a podle talentu, a ne podle toho nejdůležitějšího, podle charakteru a duše člověka.
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 30/04/2009 : 01:13:34
|
nejsem si uplně jist, zda jsem ten pravý, který by tě měl oponovat, spíš bych měl přizvkovat...no nicméně:
quote:
Originally posted by Vanir
jen je mi zle z toho jak společnost hodnotí spíše podle schopností a dovedností a podle talentu, a ne podle toho nejdůležitějšího, podle charakteru a duše člověka.
není vždy nejdůležitější charakter a duše člověka. Ta zpěvačka byla dobrej příklad. Když lidi chtějí slyšet zpěv, hudbu, atd. ..tak je zcela irelevantní, jaká je její duše. Je uplně jedno, jaký má charakter elektrikář, neboť elektrikář, aby mohl vykonávat svou práci, musí být odborník na elektřinu a musí být zručný...
Ve škole není nejdůležitější tvá povaha, ale to, jaký máš známky (pro učitele) a to, jak jsi cenný pro kolektiv (pro třídu).
Více méně tvá povaha a duše se stává důležitou jen ve výjmečných případech typu kamarádství nebo v rodině.
quote:
Originally posted by Vanir
Je mi zle z dnešní zkažené, násilnické a agresivní, neustále o něco pachtící se společnosti vyvolených, je mi zle z těch, kteří mají pocit, že jsou něco víc, kteří mají pocit, že mají víc, že můžou víc, že dokázali víc. Je mi zle z komerce a všudypřítomných lží. Je mi zle z předsudků.
...jen jako připomínám, že existuje i jiná společnost než ta, o které mluvíš
..je sice hůř dostupná, ale je. Nespočet různých nevládních neziskových či dobrovolných organizací a hnutí, který sdržují lidi jiného či opačného myšlení než většinová společnost. I já jsem již mnohokrát s nimi přišel do styku a to i přes svou zjevnou asociálnost. Moc nevěřím v efektivitu takových těch akcí typu úklid v XY (kde XY je jméno nějaké chráněné krajinné oblasti nebo památky) či různé debaty v čajovnách, promítání různých "nezávislých" filmů v knihovnách, či různé demonstrace, petice, atd. ...spíš bych řekl, že hlavní (nevyřčený) efekt těchto akcí je právě sdružování těchto "alternativních" lidí....no a z vlastní skutečnosti mohu říct, že ti lidé jsou tam vskutku odlišní.
Je proto otázkou, zda se znechucovat tím, co tě bezprostředně obklopuje a nebo s tím něco aktivně udělat. (pokud jsi ten typ...)
Já totiž myslím, že prosté znechucení tím, co je, je ještě horší než kdybys to nedokázal vnímat a neviděl tyto problémy. Na co je dobré vidět problém, když zároveň nevidím i jeho možná řešení?
|
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 30/04/2009 : 07:01:09
|
Vanire.
Rzwald to řekl dobře, ale já bych přece jen trošku shrnul. Lidé jsou tvorové společenští a společnost vzniká tam, kde jeden druhému dává své schopnosti. Jinak by společnost význam neměla. Nemůžeš se potom divit a neměl bys býz znechucen tím, co je logickým důsledkem, čili že si lidi váží schopností druhých a ten kdo má schopnosti nižší je společností opomíjen,protože pro ni nemá cenu. Ovšem pravda je i to, že každý nějaké ty schopnosti má a pro někoho má tedy společenskou cenu vyšší,ale o tom ji psal Rzwald. Čím větší procento společnosti má nějaký zisk (duševní i jiný) vyplývající ze schopností jedince, tím je pro společnost tento jedinec cennější a společnost to dává najevo.Dáš li lidem třeba penicilin,´je to dar tvých schopností,který přináší zisk mnoha lidem společnosti a proto jsi pro společnost cennější, než třeba opilec,který však má cenu pro další opilce kteří s ním tráví čas po hospodách. Dokážeš li zpívat tak, že lidé pocítí vysoký stupeň příjemna,pak máš pro tyto lidi význam a cenu. Potom jsou ochotni tolerovat třeba i tvůj zevnějšek. Vše je o schopostech vztahujících se k určité společnosti.
MB |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 30/04/2009 : 19:18:43
|
Nesouhlasím s tvrzením, že každý umí negativně kritizovat. Vím, co máš na mysli, jen slovo kritika vnímám jinak. Podle mého názoru kritika znamená posuzovat či hodnotit nestranně určitou věc a nakonec logicky zdůvodnit špatné a dobré stránky věci. Neméně důležitým faktorem je také to, aby byl daný kritik s příslušným tématem, na který dělá recenzi, seznámen do takové hloubky, aby ho byl schopný měřit s ostatními. Dle svých znalostí a racionálního uvažování poté zhodnotí celkovou práci, kterou kritizuje. Tento proces rozhodně není jednoduchý. Málokdo umí opravdu kritizovat. Cílem kritiky je však vždy ukázat chyby. Možná proto se toliko zaměnuje s pomluvami.
Tu zpěvačku, o které si psal jsem viděl. Po shlednutí celého videa jsem byl mírně vytočený. Ti lidé ji nejprve odsoudili a při jejím zpěvu ji tleskali až nebyla skoro slyšet, což mi přišlo vůči ní maximálně sprosté. Kdyby předváděla nějaké kaskaderské číslo či magické číslo dalo by se to pochopit. Ale ona předváděla svůj hlas a hlas se dá jedině poslechnout. A ti ... místo aby poslouchali a na konci ji věnovali klidně i půlhodinový potlesk, ji nejprve odsoudili a následně ji projevovali úctu potleskem při jejím zpěvu, snad z důvodu špatného svědomí. |
Edited by - Sokrates on 30/04/2009 19:21:11 |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 30/04/2009 : 22:53:36
|
To je hrůza, před čtyřmi hodinami jsem si přečetla tohle téma, ale musím se k němu vyjádřit později....
Susan Boyle, to je prostě krása...Poslouchala jsem 4 hodiny britské (a jiné) talentované děti a nikdy bych nevěřila že je jim třeba jenom 6....
No, každopádně dík za příspěvek, veskze souhlasím, ale nevím jestli je na místě používat slovo šovinismus...A taky je třeba si uvědomit, že ta společnost si tím urážením ,outsidera' dokazuje, že se --narozdíl od něj-- umí nad danou ,věc' povznést..(tedy tak to na mě působí...)
Ale nevím, nikdy jsem neměla potřebu někoho zranit, špinit a pomlouvat.
To co předvádí ten porotce při nástupu Susan Boyle, předvádí vždycky a říká se tomu showbyznys. Sedí v porotě pro ty svoje xichty.
Proč se někdo podobně chová v reálu, je asi proto, že ze sebe chce udělat hvězdu, oblíbence. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 02/05/2009 : 15:36:46
|
Axel.
Jenže já ty porotce docela chápu. Kdyby do té soutěže chodili jen ti kteří umí,pak by se i porotci chovali jinak.Když jsem se díval na hvězdnou pěchotu, šklebil jsem se také a nemohl jsem si pomoci.Prostě jsem by zděšený s čím se určití lidé dokáží před veřejností presentovat. Prostě si člověk kdesi uvnitř říká,že tohle ne a někdy je to vidět i na jeho zevnějšku. Skus si představit že se před tebou střídají ti dobří s méně dobrými a místy i s vyslovenými dementy a že jsou jich stovky. A tak si takový porotce již předem tipuje dle zevnějšku co může čekat. Nastoupí pak typická vesničanka nevýrazného vzhledu a porotce očekává opět nějakou katastrofu,při které by tam raději nebyl a ejhle, žena začně zpívat a u porotce se vše naráz otočí naruby. A nyní si představ publikum očekávající opět nějaký trapas a namísto toho přijde výkon hodný superstar. Ten potlesk byl potom naprosto zákonitý a spontání.Ti lidi si ani neuvědomili,že tím ruší její výkon.Prostě se v nich cosi hnulo a muselo to ven.
Manželku spíše než ti porotci dopálil ten náš kritik(neznám jej) který říkal, že by jí doporučil rychle se vdát a odejít rychle od šoubysnysu. Ten již ten její výkon znal a nerespektoval.Ta zpěvačka by mohla dosáhnout velmi vysoko ,protože lidi dokáží zjev tolerovat,když je výborný zpěv. I kdyby byla skutečně ošklivá, najdou na ní lidi to krásné, protože to vnímat chtějí.Kolik černošských superhvězd bylo tlustějších a neforemnějších než ona a přesto byly hvězdami hodně dlouho a porážely ty hubené krasavice v popularitě.Byl snad Luis Amstrong krasavec? Já bych jí přál aby jí ten zpěv dlouho vydržel a aby ukázala lidem v čem je její skutečná hodnota a třeba by to i některým schovaným talentům pomohlo. Kolik lidí umí,ale nelíbí se jim jejich zjev a proto se drží v ústraní.
MB |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 05/05/2009 : 23:32:27
|
Ať je to tak či onak - nikomu to rozhodně nepřidá, když přijde někam na podium něco ze sebe dát a vidí, že ho již předem odsoudili...I kdybych uměla zpívat božsky a svůj zpěv chtěla někomu dát...Tehdy bych se nad společností předem-odsuzujících ..lidí asi pozastavila a raději bych jim nic nepředala. To už musí být láska k hudbě, aby člověk dokázal předvést to co umí navzdory posměškům v davu.
Vanir, měla bych pár otázek:
- z kontextu jsem pochopila, že se považuješ za outsidera (ze znechucení pojmy geek apod) - ale nemáš pocit, že můžeš víc, žes dokázal víc, než ti ,in' ? Zkus se nad tím zamyslet.
- jak se snažíš zkaženou společnost napravovat, co pro to děláš?
Ve vztazích dochází velmi často ke vzájemnému nepochopení. Zatímco jedni jsou přesvědčeni, že jedinec si ,,hraje na chytráka", jedinec je přesvědčený, že se nad něho společnost navyšuje. Outsider vychází z diskuzí jako poražený, protože je jednoduše ,sám proti všem'.
Ve skutečnosti je to celé nesmysl. To by si měl uvědomit hlavně ten jedinec, kterému v opačném případě hrozí psychická šikana. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 06/05/2009 : 07:19:50
|
Axel.
Stříbro je teorie a zlato praxe. Říkáš,že bys nedokázala přejít publikum, které tě předem odmítá,že bys jim odmítla něco ze sebe předat. Milá zlatá,tak to bys neuspěla v šoubyznysu vůbec.To je věčný boj, který nikdy nekonečí a stále se opakuje a navíc není tak docela jednostranný. Na kumštýři je aby s toho boje vyšel vítězně. Skus si představit pocit muzikanta na docela obyčejné svatbě. Uvědom si, že tam jsou senioři, že jsou tam lidi středního věku, ale i třeba adolescenti.Když budeš chtít vyjít vstříc těm starším, budou ti mladí reptat a odsuzovat tě.Když budeš chtít vyjít vstříc těm mladým budou reptatm nebo odejdou ti starší. Když tě znají, pak je to dobré,ale mnohdy se s nimi setkáš poprvé a potom je to jen a jen na tvojí skušenosti. Začneš pohodovkami ,třeba písničkami Michala Tučného.Starší tleskají a jsou spokojení a ty slyšíš jak ti mladí reptají,že to bude nuda,že ten dědek bude hrát samé cajdáky. Ty však musíš vydržet a jen pomalu gradovat,jinak ztratíš ty starší.Když vystihneš tu správnou chvíli a zařadíš tam třeba Kabáty, ti starší již to tolerují a ti mladí jsou překvapeni a prostě je máš v hrsti.Postupně je rozjedeš a najednou zjistíš, že jdou tancovat i na dechovky, které by předtím hlasitě odmítli. Stejně jako to publikum odhaduje muzikanta, ten muzikant odhaduje publikum třeba dle toho jak mluví a celkového chování. Faktem je, že tyhle odhady předem téměř nikdy nevychází a možná je to tím, že se člověk zabejčí ,rozhodne se ignorovat jejich reakce a prostě to nějak přežít. Najednou zjistí, že je vše jinak a že se rozvinula prima zábava.A potom prožíváš radost o to větší.
Díval jsem se na tu zpěvačku pozorně a viděl,že má v sobě takové to správné zabejčení a je rozhodnuta ukázat co umí ,kdyby se všichni postavili na hlavu. A tak to má být a jinak to není možné.Během zpěvu se ta zpěvačka měnila a ke konci z ní vyzařovala radost,jakou by nepoznala bez toho boje. Vzdávat to předem? NIkdy.
MB |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 06/05/2009 : 22:21:45
|
To je svatá pravda. Jen mi je proti srsti ta lidská soudnost. V normálním životě ji ještě dokáži překousnout. Kdy například slýchávám kritiku na určitého člověka, aniž by toho člověka, o kterém je řeč,dotyčný vůbec znal. Lidé jsou obecně jako kdyby vševědoucí. Potkáte člověka,dáte s ním krátkou řeč a hned ho znáte. Přitom můžete s určitým člověkem žít v jedné domácnosti i 5 či více let a nemusíte jej poznat. Pouze v kritických chvílích, ve kterých se náš sledovaný člověk musí nějak projevit, lze poznat skutečnou povahu a osobnost člověka. Problémem ale nadále zůstává úhel pohledu kritika na danou osobnost, jenž je hodnocena zase na základě nějaké pravdy.
Co mě ale dokáže nejvíc vytočit je nekonečněkrát vyslovená kritika,např. u filmů, leckterých lidí ve znění: No čekal jsem, že to bude daleko lepší. Kritika by neměla mít nic společného s emočním rozpoložením daného kritika. Je doufám všem více než jasné, že pokud budu doufat v zázrak, doufám za každých okolností zbytečně. Tímto přistupem mohu odsoudit i ty největší díla nejlepších velmistrů v oboru. Naopak mohu pokládat každé dílo,byt je sebehorší za více než dobré, protože bylo očekáváno něco horšího. Správně by měl kritik posuzovat at už film či člověka bez jakýchkoliv předsudků,probíhajících myšlenek a zkušeností. Jestliže kritik není schopný v dané chvíli se dostatečně uvolnit, potom by správně neměl hodnotit.
Jako třeba já bych nikdy nemohl hodnotit horory. Ani jeden se mi nelíbí. Je to můj osobní vztah k hororům a tudíž by u mne měl každý horor špatné hodnocení,ikdyž si uvědomuju skutečnost, že jsou horory dobré i špatné. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/05/2009 : 06:48:32
|
Sokrate.
Je tomu tak. Někteří lidé jsou líní přemýšlet a tak spíše reprodukují to co řekl druhý i když je to třeba nesmysl a tak vznikají pokroucené názory, mýty a nespravedlivé kritiky.Čím je člověk viditelnější, tím víc je souzen a tím víc kolem něj vzniká mýtů a nespravedlivých kritik.Vezmi si jen, kolik fám bylo o Karlu Gotovi.Jenže sdělovací prostředky toto ještě podporují a rozdmychávají.To je na tom to nejhorčí, protože lidi to začínají přijímat jako cosi normálního.
MB |
|
|
|
Vanir
Nový uživatel
Czech Republic
27 Posts |
Posted - 07/05/2009 : 07:55:05
|
Axel01,
obávám se žes mě pochopila špatně. Nepovažuji se za outsidera, ačkoli se také nepovažuji za úplně bežného mého vrstevníka. Jsem svým způsobem na okraji společnosti ve které žiji, ale zároven jsem svým okolím do určité míry respektován. Někdy ale nastane taková chvíle kdy mám chut některé ty "frajírky" z mé blízkosti slovně-intelektuálně odpálkovat, ale hned si uvědomím, že za 1. bych se dopustil toho samého čeho se dopustily oni na mě, a odplata je něco co naprosto neuznávám; a za 2. bych se nejspíše dočkal nějaké psychycké šikany zda-li mohu použít takového výrazu. A tak raději volím jakési stoické chování, a snažím se nijak nereagovat, alespon ne navenek a hned. A pak to dopadá tak, že si tu zahudruji na foru, ačkoli si za tímvším stále stojím. |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 07/05/2009 : 11:17:52
|
Vanir.
No myslim že nezáleží na tom, zda se považuješ za outsidera nebo ne v situaci, kdy máš sám sebe bránit. Podle mě bychom se měli bránit pořád, i když tím můžem někoho vydráždit. Je sice pravda že to vypadá jako odplata, ale zase když se jenom bráníš a nevysíláš nic vůči okolí bezdůvodně, tak bych to neviděla jako útočné chování.
Představ si kolik lidí je nepříjemných jen když si chceš něco koupit v nějaké obchodní jednotce, lékárně, při jednání na úřadě nebo u doktora..No prostě všude jsou lidé kteří nemají náladu na tebe (často jako na zákazníka nebo pacienta) a jsou na tebe protivní, odbývají tě, chovají se nadřazeně....A to všechno jenom proto, že si na tobě chtějí vybít svou frustraci...A když jim to dovolíš, tak si ji taky vybijou. Tím že jim to vrátíš jednou a napříště je zase budeš brát jako sobě rovné, jako oni se nechováš. Slovní sebeobrana neznamená něčeho se na nich dopustit.
|
Edited by - axel01 on 07/05/2009 11:20:05 |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 07/05/2009 : 12:36:33
|
quote:
Originally posted by axel01
No prostě všude jsou lidé kteří nemají náladu na tebe (často jako na zákazníka nebo pacienta) a jsou na tebe protivní, odbývají tě, chovají se nadřazeně....A to všechno jenom proto, že si na tobě chtějí vybít svou frustraci...A když jim to dovolíš, tak si ji taky vybijou. Tím že jim to vrátíš jednou a napříště je zase budeš brát jako sobě rovné, jako oni se nechováš. Slovní sebeobrana neznamená něčeho se na nich dopustit.
to je sice naprostá pravda, nicméně praxe (alespoň moje) ukazuje, že slovní sebeobrana vyvolá "sebeobranu" na slovní sebeobranu, atd.
Obvykle se tím nic nevyřeší.
Představ si (pozn.: bude to trochu nechutný, ale účelně...), že je krásný den a procházíš se kolem zahrádkářské kolonie, kocháš se rozkvetlými kvítky...a najednou se k tobě z jedné chatky přířítí zahrádkář, zastaví se těsně před plotem, svlékne si kalhoty, s prominutím se před tebou vysere, pak holýma rukama svůj "výtvor" zvedne a mrští ho po tobě, že tak tak uskočíš.
...budeš mu to oplácet? Asi budeš tak znechucená a zhnusená jeho imbecilní zlobou, že bezeslova opustíš oblast, vrátíš se dom a nikdy se tam již nevrátíš.
Podobné pocity mám, když na mě někdo útočí s cílem mě bezdůvodně pošpinit, urazit, atd. a "hází" na mě z úst ty svý sračky. Připadne mi to tak strašně primitivní a ubohé. Nemám sílu mu to vracet nebo se jím jakkoliv zabývat -- spíš na něj zanevřu a ten člověk pro mě přestane existovat.
Nicméně obvykle když jsou (dospělí) lidi nepříjemní, tak to prostě ukazuje jen na jejich špatnou schopnost sebeovládání, nechtějí tě záměrně nic špatného udělat. Často se to stává když jsou přepracovaní -- např. s úřednicemi mám zkušenost, že když k nim přijde člověk když nemají co na práci, tak jsou milé, někdy až moc. Když přijdeš "ve špičce", tak jsou téměř vždy nepříjemné a odbývají tě... |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/05/2009 : 12:55:16
|
Rzwalde.
Jako školák jsem byl tak trochu outsaider,protože jsem byl nejmenší a nejslabší ze třídy. Navíc jsem nedokázal přejít myšlenku, že bych někomu spůsobil bolest.Kolikrát jsem chtěl někoho uhodit,ale vždy jsem ruku zastavil,protože jsem si v té chvíli uvědomil, že bych mu mohl ublížit a již jsem to nedokázal. Jen jednou byla moje zlost tak velká,že jsem uhodil kluka který mne chtěl zbít aby se před druhými ukázal. Vyrazil jsem mu dva přední zuby a křísit ho musela až učitelka. Od té doby si na mne nikdo nedovolil. Jenže já jsem za to dostal dvojku z mravů.Kantoři docela zapomněli na svá slova,která říkali, když někdo bil mne." To si vyřiďte mezi sebou a když se necháš bít, tak se nediv, že tě bijou."
A tak nastal konec mne jako outsadera, ale to neznamená,že bych se začal prát.Naučil jsem se odrážet útoky jinak a teprve o mnoho let později jsem poznal, že takové jednání má své jméno a to asertivita. Na slovní útoky jsem odpovídal tím, že má možná pravdu. A pokud bych užil toho tvého příkladu se zahrádkářem, nejspíše bych mu řekl." Skuste to pane ještě jednou,protože jsem si nemyslel,že mne chcete trefit." Většina by měla z mojí odpovědi infarkt. Odpovídat na útoky je možno za pomoci rozumu i tak, že člověk neklesne na jejich úroveň.
MB |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 07/05/2009 : 17:12:27
|
V lidských vztazích, alespon co jsem já mohl poznat, platí pravidlo akce a reakce. Když se budete k lidem chovat hezky a budete je mít opravdu rádi takové jací jsou, můžete s jistotou očekávat reakci s podobnou formou. Tento zákon platí i v případě ignorace a nesnášenlivosti. Za velice moudrý považuji přístup člověka, jemným hlasem chválícího despotu a naopak provokujícího příliš umírněného jedince. Ten důvod je prostý. Despota potřebuje lásku, ta je mu očividně cizí a proto je třeba ji v něm pěstovat. Když budeme negaci vracet negací,vyjde z toho ještě větší negace. Ten umírněný jedinec si zase provokací může uvědomit svou pýchu na normálnost.
Vždy by mělo být naším cílem člověkovi pomoct a ne se urazit a odejít. Odchod jednozačně značí egoismus. Myslíme jen na to, jak nám bylo ublíženo a podle toho taky tak jednáme. Rozhovory a obecně lidské vztahy nejsou nějaké souboje, kde by byli vítězové a poražení. Pokud je však někdo do takové míry rozzlobený, že hrozí fyzické napadnutí, je lepší se mu klidit z cesty, dokud se neuklidní. Veškeré urážky je třeba brát s nadhledem. Protože to jsou pouze odrazy stavu narušené mysli dotyčného.
Uznávám úpřímnost u lidech a jsem přesvědčen, že v upřímnosti tkví největší úspěch v lidské komunikaci a ve vztazích vůbec. Určitě se najde mnoho lidí, kteří s tímto nebudou souhlasit. Kolikrát člověk s upřímností uspěje že? Spíše je to upřímnost, která nejčastěji zraní,myslí si jistě ostatní. Upřímnost je pro mne jakási pomyslná otevřená brána od duše člověka. Jak to myslíte, tak to řeknete a zde je ten problém, o kterém psal Vanir. Myslíme negativně at už o lidech,o světě o sebe samém a proto nemůžeme být upřímní. S čistým srdcem ale svou upřímností nemůžete zranit nikoho a ničeho, jelikož jednáte s lidmi láskou. A já neznám člověka, který by nebyl rád,být někým milován. Neznamená to ale, že s lásky k druhým nebudete mít svůj názor. Je třeba být asertivní a mít rád i sám sebe. Když se nad tím ale zamyslím tak lidem,jimž chybí sebeláska, obvykle také chybí láska k druhým.
Zajímavé je, že jsem byl stejně tak jako Miloslav nejmenší ze třídy. Pouze jednou jedinkrát jsem se opravdu pral (přímo na ulici) a byla to opravdu jen sebeobrana. Udělali jsme si s jednoho kamaráda legraci a on to nepřenesl přes srdce. Skočil po mně a už jsme byli na zemi. Pamatuji si zcela jasně ten okamžik, kdy proti mě napřáhl ruku a já v té chvíli věděl. Bud to on nebo já. Všechno se odehrálo tak rychle ale přesto jsem byl rychlejší a udeřil jsem ho pěstí vší silou. Tímto skončil celý zápas a také moje poslední zkušenost se šarvátkami. Taky měl potom jakési problémy se zuby.  |
Edited by - Sokrates on 07/05/2009 17:15:16 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/05/2009 : 11:02:30
|
Sokrate.
S tím co jsi napsal nemohu nesouhlasit. Hovoříš o akci a reakci v jednání lidí. Já jsem totéž již ně´kolikrát napsal ve dvou větách,kterým v knize říkám kámen mudrců.(podobenstvím) Kámen mudrců dle alchimie je s poloviny bílý a s poloviny černý a dokáže člověka přivést k poznání zákonitostí. Kámen mudrců je tedy podobenství a nikoliv nějaký hmotný buližník. Je rozdělen na dvě protikladné poloviny a umožňuje pochopení čehosi. Takže tímto je postaven základní algoritmus podoběnství. Takže ta bílá polovina hovoří o tom, že mám své schopnosti proto, abych je využil ve prospěch ostatních, či jiného člověka. Ta černá říká, že mám své schopnosti proto, abych je využil ve prospěch svého já a své uznané pravdy.
Takže kámen je vypodobněn a nyní o čem vypovídá? Když využívá, své schopnosti ve prospěch druhého člověka,činím tak z lásky k němu a chci aby on tím cosi získal. Když tak učiním a on cosi získá, jsem pro něj zdrojem jakéhosi příjemna a to jej vede k lásce ke mně a k tomu aby využil svých schopností v můj prospěch. Jenže to já přijímám jako dar a nikoliv odpověď a roste ve mně láska k němu a tím i snaha využít svých schopností v jeho prospěch. A tak darem schopností druhým rostou i naše vlastní schopnosti. Lidé si tuto zákonitost neuvědomují (jak jsem poznal)a tvrdí,že ten druhý je tak dobrý a plný lásky, že ani jinak jednat nemohou.Díky tomu jim zákonitost zůsatala skrytá.
Stejně tak je tomu s lidmi,kteří jednají dle té černé poloviny kamene mudrců.Chtějí získat cosi, co vzešlo ze schopností jiného člověka.Aby toho dosáhli využijí, či doslova zneužijí svých schopností ve prospěch sebe či své uznané pravdy. Svého cíle někdy dosáhnou a cosi získají,ale ten druhý cosi ztratil a to je pro něj nepříjemné.Hledá tedy svou schopnost, která bude silnější, aby získal zpět co ztratil a tak využije svých schopností ve prospěch svého já a své uznané pravdy. Jenže to ten první považuje za důskaz správnosti svého jednání a tvrdí,že ti ostatní jsou tak zlí a špatní,že on musí svých schopností využívat ve prospěch sebe a své uznané pravdy.A tak hledá schopnosti a tak to jde dál a dál ve spirále moci.I těmto lidem zůstává zákonitost skryta.
Nyní si uvědom,že jednomu i druhému lidé říkají moc lidská.Dle první věty můžeš dosáhnout cíle a stejně tak jednáš li dle věty druhé.Přitom jsou tyto věty k sobě antipodní. Vyslovíš li slovo moc, máš k tomuto slovu napojené informace jedné i druhé věty,takže nikdy nevíš o čem je řeč,protože se aktivují navzájem protikladné informace. Já chci myslet rychle a efektivně a proto jsem slovo moc přiřadil pouze k větě druhé a protože neexistuje slovo pro větu první, stvořil jsem slovo nové a to min.Min je tedy opakem moci. Ostatní lidé však užívají slova moc vzhledem ke schopnostem. Stal jsem se tedy vzhledem k ostatním nekompatibilním,ale díky tomu mohu myslet přesněji a rychleji v této oblasti než ostatní.
Tato tvrzení mohou vyznít v tuto chvíli nadneseně a očekávám nesouhlas,ale pokud si někdo tyto dvě věty uvědomovat při běžném životě a začne děje kolem sebe posuzovat v perspektivy těchto dvou vět,pak pochopí časem, že se jedná o platnou zákonitost a pochopí i správnost mého tvrzení.
Je samozřejmé,že platnost těchto zákonitostí bude považována za spornou a to díky promísení jednání dle věty první a druhé ve společnosti a třeba tomu,že člověk jednající dle věty první vzhledem ke komusi jedná dle věty první a vzhledem k jiným dle věty druhé. Ale i to se dá vysledovat a poznat důsledky.Chce to jen čas a snahu pochopit. Pochopení se však velice vyplatí,protože člověk najde cestu k ostatním lidem a získává schopnost je spojovat. Uvědomění si první věty jako zákonitosti dává člověku schopnost pacifikovat lidi jednající dle věty druhé,ve kterých vytvoří lásku k sobě a oni pak využívají svých schopností v jeho prospěch. Celospolečenské uvědomění si výhodnosti jednání dle věty první a nevýhodnosti jednání dle věty druhé by změnilo celý svět.
(možná)
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
O společnosti a o tom jak je mi z ní zle
