| Author |
 Topic  |
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
 Posted - 26/04/2009 : 20:57:18
|
Je s podivem, že je toto odvětví doposud zůstalo prázdné..
Doufám že se mezi vámi najdou spřízněné duše, které se mnou budou rády a se zápalem na toto téma diskutovat..
1, Co je pro vás umění? Jak zasahuje do vašeho života?
2, Tvoříte?
3, Jaký umělecký/literární směr či epocha je vám nejbližší? |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 27/04/2009 : 22:54:18
|
quote:
Originally posted by axel01
1, Co je pro vás umění? Jak zasahuje do vašeho života?
no, mám rád umění...
...umění je pro mě to, co udělal člověk a je hezké
pokud to bylo myšleno jako co se mi líbí, tak nejsem vyhraněný...nicméně z takovejch těch běžnejch směrů sochařství nijak nemusím -- nevidím v něm krásno...
..a architekturu jak co...ale nemám rád když je uvnitř hradu McDonnald...strašně mě to ruší. Ze stejných důvodů ani nijak moc neprožívám chození po zámcích, atd. ...neboť většina z nich je koncipována jako muzea -- v místnostech mají málo vybavení a všude nevkusné bezpečnostní pásy, za které se nesmí chodit...
quote:
Originally posted by axel01
2, Tvoříte?
nene, na uměleckou tvorbu nemám talent
quote:
Originally posted by axel01
3, Jaký umělecký/literární směr či epocha je vám nejbližší?
mé znalosti v tomhle jsou v současnosti velice bídné...nevím, jaké epochy byly nebo nebyly (jako názvy) a ani neznám asi ukázky z děl... a to, co znám, tak nevím, do jaké epochy zařadit...
opět spíš vím, co nemusím -- a to je baroko od a (barokní stavby) až do z (barokní obrazy, hudba, móda, všechno)...pokud jde o barokní literaturu, tak jsem nic nečetl..
potom ještě nemám rád básně (nevím teda, zda básně považovat za literaturu). Básník vyjadřuje emoce, jenže to jsou jeho emoce a pokud já zrovna nejsem v stejném rozpoložení, tak nemohu ocenit, co píše...naopak mě ta četba otravuje.
No a ještě nemám rád divadlo... Což..je teda jen hypotéza, neboť co pamatuju, tak jsem nikdy v divadle nebyl... Nicméně někdy dávají reklamu na divadelní představení v televizi..
..no, zbytek umění se mi líbí
a do mého života zasahuje tak, že když se mi něco líbí, tak chvilku postojím a dívám se na to :-)
..pokud se to poslouchá, tak to poslouchám a pokud čte, tak to čtu :-)
|
 |
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 28/04/2009 : 10:29:39
|
1, Co je pro vás umění? Jak zasahuje do vašeho života
Je umem tvořit krásné. Ten, kdo umí tvořit krásné, dokáže i ošklivé krásně podat.
Život bez krásy je představitelný, ale podobá se životu pekelnému.
2, Tvoříte?
Tvoří se vždy pro druhého. Když se o tvorbu pokusím, krása odplouvá kamsi do dáli. Možná do dáli do tvořeného díla. Každopádně je to zničující pocit. Takže krásu jen nasávám, tedy když si myslím, že jsem ji našel.
3, Jaký umělecký/literární směr či epocha je vám nejbližší?
Nevěřím dělení umění na epochy. Umění se pro mě stává kýčem, když se řadí do směrů, epoch atd.
|
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 28/04/2009 : 12:37:56
|
quote:
Originally posted by okref
3, Jaký umělecký/literární směr či epocha je vám nejbližší?
Nevěřím dělení umění na epochy. Umění se pro mě stává kýčem, když se řadí do směrů, epoch atd.
:-D ..nebuď extrémista :-)
...tak je rozumné rozeznávat vážnou hudbu od metálu, neboť když někdo řekne jméno kapely, tak tě to dává možnost se zeptat, co je to za styl, což alespoň částečně ukojí tvou nedočkavost :-)
...podobně s dalším uměním |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 29/04/2009 : 09:43:25
|
Jasná věc. Mě jde o to, že o umění se dá mluvit jen s přímým odkazem na autora. Když se začne zařazovat, ztrácí se autor. Děje se to proti jeho úmyslu. Pak je řeč o historii umění. A leckomu se ztratí smysl umění v té historii. Nedá se to snadno poznat, protože ne vždy, když se odkazuje pomocí škatulek, jde o odtažitost od pravého umění.(Někdy se totiž holt o umění mluvit nechce a používá se to jako náhražka.) Ale v tomhle případě, kdy je otázka položena tak, že se ptá na epochu, směr atd., je to pro mě skoro známka neporozumění konkrétnímu autorovi, který chudák, třeba proti své vůli, musí být srovnáván s kýmkoli jiným, i když na oko blízkým.
...tak je rozumné rozeznávat vážnou hudbu od metálu, neboť když někdo řekne jméno kapely, tak tě to dává možnost se zeptat, co je to za styl...
tak třeba v tomhle případě je řeč o formě nebo stylu jakým je umělecké dílo podáno. Jenže jestli je to opravdu umělecké dílo, pak na tom stylu nezáleží. Umění nemá konrétní formu. Kdo má zájem opravdu o umění, nechává formu stranou.(Je to těžký, protože je to jako říct, že čtenář nechává stranou písmenka a věty při čtení uměleckého díla.)
Taky se zajímám, jestli je to Drum and bass, disco, dechovka, vážná hudba nebo něco jiného. Ale v tom případě nejde o umění, ale o zábavu. Jasně umění je zábava, ale ne všechna zábava je umění. |
Edited by - okref on 29/04/2009 09:45:24 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 05/05/2009 : 11:40:44
|
, Co je pro vás umění? Jak zasahuje do vašeho života?
Zajímavá otázka. Zajímavé, že jsem si tuto otázku vlastně nikdy nepoložil a vlastně ani nevím jak odpovědět. Poslouchám hudbu a tvořím hudbu jako aktivní muzikant trošku i muziku skládám. Rád vnímám výtvarná díla a sám je tvořím (maluji obrazy).Fušuji i do literatury a dokud jsem mohl, rád jsem četl. Co je ale pro mne umění? Mohl bych bez něj kvalitně žít? To nevím, protože jsem to neskusil,ale vím že existují lidé, které umění nezajímá,alespoň to tvrdí. Já vím jen to, že při vnímání cosi cítím a při tvorbě je mně dobře. Kdosi zde řekl, že umění je tvrbou pro ostatní lidi. Já tvořím vždy jen pro sebe, pro tu radost s tvorby. Když to něco říká ostatním, jsem rád, ale nikdy mně o to vlastně nešlo. Když poslouchám dobrou muziku,tak je mně prostě fajn. Když hraji či zpívám, je mně dobře po těle i duši. Když maluji,pak zapomínám na celý svět a existuje pro mne jen to plátno, na kterém cosi vzniká.Kdosi řekl,že když tvoří, zastaví se čas a on nestárne. Něco na tom je.Ale co je pro mne umění? Já to nevím, ale bez něj by byl můj život tak nějak prázdný a neprožil bych mnoho hezkých chvil které stojí za zapamatování. Chvíle, které člověk zapomněl,protože se nic nedělo vlastně jako by nežil. Umění je pro mne život sám.Zní to jako fráze,ale je tomu skutečně tak.
Jaký umělecký/literární směr či epocha je vám nejbližší?
Nikdy jsem nedělil umění dle uměleckého směru,či epochy,ale pouze na dobré a to které nemusím,čímš neříkám, že je špatné. Vždy umění přijímám dle svých pocitů a nezajímají mne odborné kritiky, móda ani styl. Pro mne je dobré umění to,které mně cosi říká, které mne oslovuje,či vyvolává můj příjemný pocit a jestli totéž vyvolává v ostatních mne nikdy příliš nezajímalo. To je záležitost těch ostatních. Když na ně působí cosi jiného,než na mne,pak je to v pořádku a já je pro to nesoudím.Když maluji, chci cosi vyjádřit a dle toho si vybírám styl bez ohledu na to, zda je kritiky třeba prohlašovaný za zastaralý, či překonaný.Netvořím pro ně, ale pro sebe. Dělám li muziku, tak dělám takovou jaká se mně líbí a vůbec mne nezajímá s které doby pochází,zda se jedná o vážnou hudbu, nebo populární. Líbí li se totéž jiným lidem,pak jsem rád,ale nikdy nedělám muziku která se mně nelíbí i kdyby jsem byl díky tomu odsuzován. A tak hraji třeba Charlese Gunoda (Ave Maria), dechovku, cimbálovku,Hašlerky (J.Hašler) taneční muziku či rock. Když se mně íbí punk,či Hard rock pak to klidně zařadím do repertoáru stejně jako třeba Bocceliho písničky. Prostě vybírám bez ohledu na styl, módu,či názory kritiků,protože hraji pro sebe. Komu se můj výběr líbí, ten si mne objedná, komu ne, ten si vybere někoho jiného. A tak to asi má být. Mně móda diktovat nesmí a nebude. Termíny jsou většinou obsazené a hraji častěji,než ti kteří dělají totéž v mém okolí.Zřejmě to tedy dělám dobře. Obrazy které jsem namaloval většinou již doma nemám, protože jsou prodané. Asi to dělám tak,že se to lidem líbí.
Každé umělecké dílo má svého diváka, či posluchače, jen některá díla jej nenaleznou.
A tak vlastně celý můj život se věnuji kumštu,protože se mně to líbí,ale co je pro mne kumšt vlastně nevím. Snad přirozenost, snad cosi, co ke mně přináleží jako nos,oči či uši. Kdybych to ztratil,pak bych nejspíše trpěl a život by byl o něco chudší.
MB |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 05/05/2009 : 15:11:22
|
Máte samozřejmě pravdu. Umění jako takové není vůbec třeba zařazovat do nějakého směru nebo epochy. Ale já se ptám, protože mě to zkrátka zajímá.
Okrefe,
nevím, jak by přiřazení tvůrce do některého z těchto směrů mohlo autora poškodit. Tím, že jej přece někam řadíme, jeho hodnotu jako umělce nijak nesnižujeme. Snižujeme ho jedině tehdy, když o něm mluvíme pouze jako o romantikovi, realistovi a podáváme to stylem, že to je to hlavní, co bychom o daném člověku měli vědět.
Ani tak nevidím nic špatného na tom, když se můžu třeba ne jako tvůrce, ale jako čtenář postavit za konkrétní směr či epochu, která je mě nejbližší. Nevypovídá to nic o mě jako osobě ani o tom, zda rozumím či nerozumím umění. Tedy je podle mého členění do ,,škatulek", jak říkáš, něco naprosto přirozeného a nevidím důvod se tomuto členění vyhýbat.
Ale napsal jsi to hezky. Dokonce se to dá chápat romanticky. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 05/05/2009 : 17:37:03
|
Axel.
Povím tě jednu příhodu ze života. Už je to víc než dvacet let, jsem byl pozván na amatérskou výstavu obrazů. Vybral jsem to co jsem považoval za nejlepší a nesl to jako svátost ke komisi. Ti pánové se na obrazy podívali a jeden z nich řekl.(ostatní přikyvovali) " Jo mladej pane.Kdyb jste žil v době Rembrandta, nejspíše by jsme vás znali jako klasika. Řemeslo je super, barevné podání a světlo vynikající, ty obrazy vypráví jako knížka,ale je to zastaralý styl, který je dávno překonaný.Dnes se maluje jinak." Ukázal mně obraz kde stromy byly fialové a větve i kmen jako by byly složeny s hadic,kolem byly barevné skvrny,které mohly vyjadřovat cokoliv.Díval jsem se na to a odpověděl mu."Vážený pane, kdybych chtěl vyjádřit to co vyjadřuje tento obraz, vybral bych si tento styl,ale dodržel bych nejspíše alespoň základní typické znaky, aby bylo poznat o jaký strom se jedná. Když chci vyjádřit cosi jiného,pak si vyberu styl, kterým je to možné vyjádřit. Já maluji pro sebe a nikoliv pro vás kritiky."
A byl jsem devátý. Pustili se do mne všichni a raději jsem odešel.Já si totiž tvůrčí svobodu nikým nikdy nenechám vzít a styly jsou zde proto, abych měl z čeho vybítŕat to co je k vyjádření nejvhodnější.Když styl vhodný neexistuje, tak si ho prostě stvořím.Když se to někomu nelíbí, je to jeho věc a když se to líbí a lidi mně rozumí, mám radost. O víc nejde.S muzikou i psaním je to totéž.
MB |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 05/05/2009 : 18:55:38
|
Slávo.
Halóó..?
Tady přece vůbec nejde o tvůrčí svobodu! Ptala jsem se na styl, který vnímáš třeba jako pozorovatel a když se tě bude líbit ten obraz, o němž jsi psal, tak spadal jistě taky do nějaké doby a vůbec mě nejde o to, jestli byl anebo nebyl v zastaralém stylu -chápeš? Jenom chci vědět, v jakém byl stylu!
Zajímá mě, co tě oslovilo.. Pojmy - epochy a škatulky.. ty slouží pouze k tomu, abych se přiblížila toku myšlenek pozorovatele..
(což neznamená, že si pak udělám o někom ,,obrázek" - to jsou všechno předsudky)
Jistě, jako tvůrce se řadit nemusíš nikam a ani to po tobě nikdo nechce. Dokonce bych řekla, že to málokterý autor udělá (sám), že se někam zařadí.. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 06/05/2009 : 11:22:23
|
Axel.
Nezávislý pozorovatel by jej nejspíše zařadil do renesance,ale to jen podáním světla a barev.Téma bylo spíše soudobé. Tak nějak by se dalo říci, že by maloval Rembrand v dnešní době. Mám rád šerosvit ve kterém nejlépe vynikne světlo. Právě toto je možno nejlépe využít,pokud chce člověk dostat do obrazu (portrétu) nálady,city a pocity. Mimochodem ty obrazy, které se tehdy na výstavu nedostaly jsou všechny v USA .Dalo by se říci,že tam nedbají tolik na styly,ale spíše to zda dokáže obraz k divákovi promluvit.
Neříkám tim, že maluji pouze v těchto starých stylech a neříkám, že jsou mně nějak nejblíže.Vždy jde o to, co chci vyjádřit a dle toho si styl vybírám. Impresionismus je mně stejně blízký abstrakce také,ale vždy jde o vztah k tématu a nikoliv podbízení se soudobým uznávaným normám. Umění je od slova umět. K náhodnému nastříkání barev na plátno není třeba umět,ale spíše mít tu drzost a za umění to prohlašovat. Dnes je za umění pokládáno i to, když na plátno nakydá barvy opice. Tak tohle prostě nemusím i když zde může vzniknout cosi v čem člověk něco najde a zde bych prohlásil za umění spíše reakci toho diváka, jeho fantazii.
Přesto ani tento styl zcela neodmítám a pokud je tohoto stylu potřeba k vyjádření čehosi, pak tento styl prostě využiji. Všechny styly které v historii i součastnosti vznikly mají právo na život a jsou zde proto, aby měl člověk na vybranou.Tvrzení, že styl je překonán, či vyčerpán, že je řečeno vše je nesprávné.Vždy je možno říci cosi nového, má li ot člověk v sobě. Nemá li pak takový nesmysl tvrdí,protože si nedokáže nic nového představit. A tak právě takovým lidem ukazuji,že nic není ani zdaleka vyčerpané a že je možno kterýmkoliv stylem říci něco nového,pokud má člověk ten styl zvládnutý,čili umí. Neumí li,pak je omezen tím co zvládá a je na něm ,aby právě toto prosazoval jako soudobou normu tvorby.
Nyní pracuji na portrétu, ve kterém se chci pokusit o totéž co dokázal Leonard da Vinchi,když namaloval Monu Lisu,čili snažím se dostat do portrétu všechny typické znaky nálad a pocitů,ale pouze v základním, nedokončeném stavu. Takový portrét by měl reagovat na nálady diváka,čili by měl divák vnímat u portrétu stejnou náladu a pocity, jaké má on sám. Je to nekonečná práce a balncování mezi náladami,protože stačí tečka a portrét získá jednoznačnou náladu. Zda to dokáži, nevím,ale jde mně spíše o to skusit to a dokázat tím třeba i skutečnou cenu díla mistra Leonarda.Poznají li to lidé u mého portrétu,pak totéž poznají i u Mony Lisy . Je to cíl nad moje schopnosti,ale já si takové kladu po celý život. Někdy se to povede a většinou nikoliv, ale vždy se dostanu výš, než kdybych si kladl lehko dosažitelné cíle. Mou výhodou je, že se tím neživím a dělám to jen proto, že mne to baví a tak jsem zcela, ale zcela svobodný.Kritici mne mohou vlézt na záda a o vystavování se nezajímám.Nakonec vlastně nemám co vystavovat a za oceán byl odvezen i obraz, který jsem namaloval manželce k narozeninám. Jediné co mám jsou obrazy z mých začátků, kdy jsem se učil a ty nemohu ani vidět.Navíc v této době maluji strašně málo. Ne že bych neměl chuť malovat,ale přípravy, jako barvy a štětce jsou strašně drahé. Barva která stála za komunistů 3kčs stojí dnes devadát kaček. Když se mně dříve nepovedl obraz, byla škoda pár desítek korun,nebo i méně. Dnes je to několik stovek, či tisíc a přistupuje li člověk k tvorbě se strachem z možné škody, je strašlivě svázán a mnohdy si nedovolí udělat to co s obrazu udělá umělecké dílo. A tak mnohdy dám obraz třeba za kufřík s barvami a štětci. Potom jsem zase chvíli svobodný a mohu dělat pokusy beze strachu. Poslední kufřík, který jsem za obraz dostal stál kupce obrazu víc než stotisíc korun v přepočtu. Jsou to však Holandské barvy a štětce,čili hotový poklad. I v tomto je kousek tvůrčí svobody.Chce li člověk zbohatnout, ztratí svobodu a skončí jako natěrač pláten.
MB |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 19/05/2009 : 15:42:01
|
Když se na to dívám zpětně, mám dojem, že se tady zapomnělo na něco při čtení - MB, okrefe.
A sice příchozí - odchozí.
1, Co je pro vás umění atd. -- příjímám čili jak to, co přijímám, na mě působí, či to vůbec působí (cítím to) a co pro mě tohle znamená.
2, tvoříte -- odesílám. Jak přispívám do předchozího, pokud si to uvědomuji.
3, jaký směr... -- co odesílám, co přijímám.
A tak vlastně neodpovídáte u poslední otázky na to, co čtete, jaké obrazy se vám líbí, jaká hudba se vám líbí atd. prostě co vás osloví jako diváka.
To, že jste odpověděli na to, co z něho dáváte, je v pořádku i si toho vážím. Ale je to pouze jedna část otázky. Ani mě tak nejde o členění jako o to, zjistit co vás nejvíce osloví, jak to na vás působí.
Slávo.
Děkuju za odpověď!
Je dobře, že se nesnažíš přizpůsobit. Jít s dobou a přizpůsobovat se požadavkům už ztrácí cosi z původovosti a někdy i ze svého smyslu.
Ty jsi vlastně už odpověděl a to tím šerosvitem; a taky touhou zobrazovat a vidět nálady a pocity v obrazech. To mi úplně stačí. Pocity se dají vyjádřit různě a právě skrze obraz je to docela těžké. Asi bych musela přesně vidět, co se ti líbí a co ne, ale to je u každého jedince. Přeju aby se obraz vydařil.
Mě říkali kdysi ve škole kopírka, že jsem kreslila obrázky podle předlohy nebo podle spolužáků téměř identicky. To už je ale dávno a dnes jsem od malířského umění nejspíše hodně daleko. Když se mě zmocní pocit, vezmu čtvrtku a obyčejnou tužku a vložím svůj pocit na papír, ať je jakýkoliv, abych si vyčistila mysl. Podobné to může být i se psaním.
Vždy je možno říci cosi nového, má li ot člověk v sobě. Nemá li pak takový nesmysl tvrdí,protože si nedokáže nic nového představit. A tak právě takovým lidem ukazuji,že nic není ani zdaleka vyčerpané a že je možno kterýmkoliv stylem říci něco nového,pokud má člověk ten styl zvládnutý,čili umí. Neumí li,pak je omezen tím co zvládá a je na něm ,aby právě toto prosazoval jako soudobou normu tvorby.
Nemyslím, že tady záleží na tom jak moc má zvládnutý styl. Jde o to tlumočit něco nového, co mu našeptává, když tvoří. Styl z toho vyleze buď ten, co už byl vytvořen nebo je natolik originální, že nemá pojmenování, a tak definuje styl nový.
Otázka je, zda má smysl svoje za každou cenu prosazovat.
|
Edited by - axel01 on 19/05/2009 15:44:35 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 01/06/2009 : 10:40:19
|
Axel.
Já myslím, že to není o prosazování stylu. Styl prosazuje jen ten, kdo chce prosadit sama sebe. Když tvořím, tak pro vlastní radost a tehdy si vybírám styl, který je v daném případě nejvhodnější a ve kterém nejlépe dokáži vystihnout to, co vyjádřit chci. Proto se neohlížím na kritiku a její názory mne vůbec nezajímají. Já tvořím pro sebe a pokud někdo dokáže najít to co jsem do díla vložil a kladně to na něj působí,pak je vše v pořádku. Nenajde li se takový člověk,pak jsem získal i tak to co jsem získat chtěl, čili tu radost s tvorby.
Na tvoji otázku co se mně s umění líbí nejvíce nedokáži odpovědět. Já na to tak nehledím. Cosi na mne působí, cosi se mně líbí a cosi mně nechává chladným. Jenže čas běží a někdy na mne začne silně působit to, co jsem předtím přešel bez povšimnutí. To neplatí jen ve výtvarném umění, ale i v hudbě a všech dalších oborech umění. Podívej se stokrát na Václavák a pokaždé na tebe zapůsobí něco jiného a cosi jako by nebylo. Řekni mně co s toho bylo nejkrásnější,když je to pokaždé něco jiného. Když začínali The Beatles, moc se mně nelíbili,ale pak jsem si je oblíbil. Abbou tomu bylo podobně. Prostě všechno má svůj čas a vždy je to o něčem jiném. Když slyším sbor židů s Verdiho Nabuca běhá mně mráz po zádech a ta mohutnost a plnost skladby mne docela pohltí.Jenže k čemusi podobnému dochází u řady dalších skladeb a já nemám indikátor, který by změřil co se mně líbilo více a co méně. Já umění nesoudím, ale přijímám (jako tělo páně hihihi)
Kdybych chtěl ukázat na nejoblíběnější písničku, asi by ses divila a řekla, že to není nic moc. Jenže já mám tu písničku spojenou s první láskou a když ji slyším vzbudí se vzpomínka a ta je krásná. Třeba to Nabucco jsem poslouchal v autě když jsem se vracel od další svojí lásky. Bylo to uprostřed noci, Opel si tiše předl, okénko bylo otevřené a obloha plná hvězd. Při té hudbě najednou bylo vše nádherné a já se za volantem téměř vznášel.
Jistě tě došlo o čem hovořím. To co se nám s umění líbí nemusí být to,co považujeme za nejlepší,ale třeba i to s čím jsou spojené pěkně vzpomínky. A potom vybírej a dávej svůj vkus k posouzení ostatním. Každý umělec tvoří pro svou radost a pro dosažení svého cíle vyjádření. Pokud dojde u diváka k jisté shodě, je vše v pořádku,ale smysl díla je skutečně v radosti tvůrce a v ničem jiném. Výjimku tvoří umělci, kteří chtějí prosadit sami sebe a kteří svou tvorbu tomuto podřizují. Těm na kritice záleží s ti se snaží být moderní. Jenže pak se jedná pouze o řemeslo i když výsledek může být za umění považován.
MB |
|
|
|
Amthauer
Nový uživatel
36 Posts |
Posted - 05/06/2009 : 01:33:52
|
1) Pro mne to je něco, co mě sice formálně překvapí čímsi novým, ale zároveň to bude mluvit o něčem důvěrně známém a co nejlépe to uchopí podstatu onoho problému.
2) Ano.
3) Neřekl bych ani směr či epocha, ale mám rád existencialistická díla. |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 24/06/2009 : 05:07:40
|
Slávo.
Myslím, že jsme se nepochopili. Mluvila jsem o prosazování jako takovém, jak jsi to napsal.
Neumí li,pak je omezen tím co zvládá a je na něm ,aby právě toto prosazoval jako soudobou normu tvorby.
Nemluvila jsem o tom, že je nutné to svoje prosazovat. Ono to tak poněkud vyplynulo z kontextu. |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 24/06/2009 : 05:28:54
|
quote:
Originally posted by Amthauer
1) Pro mne to je něco, co mě sice formálně překvapí čímsi novým, ale zároveň to bude mluvit o něčem důvěrně známém a co nejlépe to uchopí podstatu onoho problému.
2) Ano.
3) Neřekl bych ani směr či epocha, ale mám rád existencialistická díla.
Děkuju za odpověď. 
To, co je v díle důvěrně známé...To je přesné. Ale nechápu, o jakém hovoříš problému. Snad problematiku (?), nějak mi tam to slovíčko nesedí.
Jenom ze zvědavosti, co tvoříš? A za jakých okolností?
Počkala jsem, zda se ještě někdo nevyjádří, ..a tak zkusím k něčemu říct pár slov já a posunout načaté téma jiným směrem.
Pro mě je uměním všechno. Kdybych to měla shrnout...je to uskupení různých nálad, pocitů, vzpomínek, myšlenek, ale i reálných lidí a situací; prostě čehokoliv, co člověk vidí kolem sebe, co na něho má nějaký dopad. Řekla bych že životem je umění a uměním je život. Na otázku, jak tedy zasahuje do mého živobytí, tedy nemusím odpovídat (zkrátka ho naprosto pohlcuje).
Co si o tom myslíte? Je to podle vás možné, nebo je to jen fráze...?!
|
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 25/06/2009 : 07:49:16
|
quote:
Originally posted by axel01
Co si o tom myslíte? Je to podle vás možné, nebo je to jen fráze...?!
?co je tohle za otázku? Jak máme posoudit, zda je něco-- "fráze" ?? ...to přece musíš vidět ty! Zda je něco možné a je to myšleno opravdově nebo je to prázdná fráze záleží na tom, kdo danou věc řekl, ne na hodnocení ostatních!! Můžem akorád posoudit, zda to bylo vyjádřeno dostatečně pochopitelně nebo ne...
(no a podle mě bylo...) |
|
|
|
Topic |
|
|
|
_umění v životě
