| Author |
 Topic  |
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
 Posted - 10/01/2009 : 18:57:09
|
quote:
Originally posted by okref
Postupujme tedy bez konce ... Půjdeme po nekonečne cestě.
A kam dojdem? Špatná otázka. Zeptám se raději: odkud jsme vysli. Jestlize budem tvrdit, ze jsme nevysli, jen stále jdeme, je tázání zbytečné, protože má své hranice v neoduvodnenem predpokladu.
Kdybych na to prisoupil, pak bych zahodil moznost nepravdivosti takového tvrzení a zbytecne se osidil o dalsi moznost zkoumání, v nemz at uz pravdivost bude, ci nebude, rozhodně nic neubere na pravdivosti prvního tvrzení, bude-li opravdu pravdivé.
Vím uz, ze jsem odnekud vysel.(Kdybych nevysel, uchýlím se k predchozímu odstavci a setrvám u něj až do skonáni.) Ale těch začátků nemohlo být několik, neboť jsem jedním, není mě více než jeden. Jestliže jdu, jdu někam a ne jen tak pro chůzi samou. Kdyby pro chuzi samou, bylo by mi tedy konecnym cilem chození a to by byl můj konec cesty. Ať už je ale cíl cesty jakýkoli je jedním, a to ze stejného důvodu jako začátek.
Moje chuze se tedy musi nekde zastavit, byť by to bylo v nikdy neustavajici chuzi.( = Moje chuze musi mit nejaky cíl, třeba chuzi samotnou.) Kdyby se nemela u neceho zastavit, odnikud bych nevysel. Byl bych chůzí samou.
Kdyz ted budu tvrdit: Postupovat bez konce se nedá. Bude to platit pro všechny jednotliviny, nebot predchozi odstavce byli důkazem pro toto tvrzení jen ve vztahu k jednotlivinám.
ten důkaz nechápu:
prvotní otázka byla, zda řetězec příčin a následků může být nekonečný...
...a podle toho, co píšeš může být nekonečný s tím, že oním konečným cílem jeprávě ono udržování toho řetězce (ekvivalent toho, jak říkáš, že tvá chůze se zastaví v nikdy nekončící chůzi - že chůze je sama sobě cílem)
...z toho plyne, že nejsi nijak v rozporu ani se mnou ani s MB
jinak ad moje tvrzení, že uvažovat v kauzalitě je nesprávné...tak už jsem rozmotal, do čeho jsem se zamotal: nesprávné je uvažovat v kauzalitě, která by byla spjata s časem. Kauzalita samotná vyjadřuje jen to, že existuje změna a nějaké zákony, což je evidentně pravdivé tvrzení, proti kterému nic nemám. Ovšem jen z takto pojatéh významu kauzality nejde vyvodit, že by existovala prvotní příčina nebo konečný účel (tohle je to, s čím nesouhlasím (byť konečný účel v tvém pojetí (cíl chůze je chůze) mi nevadí; obvykle se však konečným účelem myslí kvalitativně jiný stav věcí než právě existuje)). K tomu je (minimálně) potřeba pojetí kauzality časové -- tj. příčina věcí je v minulosti a následky jsou v budoucnosti. A teprve s tímto pojetím kauzality nesouhlasím, neboť nesouhlasím s rozlišováním budoucnosti a minulosti -- to je logicky neobhajitelné (ač intuitivně se to taky zdá být triviální tvrzení).
Pokud neuznáváš čas, padá argument, že někdy (v konečné minulosti) musela být prvotní příčina. (Ten argument padá z toho důvodu, že následující argumentace: pokud by nebyla, tak by to znamenalo že současnému okamžiku předcházelo nekonečné množství času. To by mělo znamenat, že konečného cíle mělo být již dosaženo (evidentně není). Spor->až do současnosti bylo jen konečné množství času->někdy musela být prvotní příčina. je závislá na objektivní existenci času)(subjektivně pro člověka samozřejmě čas existuje, což je taky evidentně pravdivé tvrzení) |
 |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 10/01/2009 : 19:42:40
|
tak, abych dodal i b, když jsem řekl a....tedy proč tvrdím, že čas objektivně neexistuje a jak je to v souladu s tím, že každý z nás čas subjektivně pociťujeme (a následující budiž má konečná odpověď na otázku po prvotní příčíně)
jak vnímáme čas? Proč si myslíme, že je? Máme orgán (mozek), který si uvědomuje informace, které nám dodávají smysly, ale do paměti ukládá jen ty jejich fragmenty, které považuje za důležité. Proto když vidím šíp, který letí a další sekundu ho už vidím zapíchlý v kopce hnoje....tak můj pocit, že se něco změnilo (napřed letěl, teď je zapíchlý) je pouze iluze vzniklá z toho, že nejsem schopen se "ohlédnout zátky". Když chci znovu uvidět ten šíp jak letí (pamatuji si, že kdysi letěl)...tak nemohu, protože mozek neuložil do paměti všechny informace potřebné k tomu, abych šíp znovu spatřil, jak letí. Kdyby mozek ukládal vždy veškeré informace, které mu smysly přináší, potom bychom v mysli mohli znovu spatřit už to, co se stalo a nedokázali bychom rozlišovat minulost a současnot, neboť bychom nepoznali, jaké informace přináší smysly a jaké pocházejí z paměti. Tím, že lidská paměť je nedokonalá a ukládá jen zlomky informací, tak můžeme rozlišit přítomnost od minulosti - můžeme rozlišit aktuální uvědomění od mlhavé a vybledlé vzpomínky.
...tohle je má první námitka k času - naše vnímání rozhodně neposkytuje důkaz, že čas objektivně existuje, poskytuje nanejvýš důkaz naší nedokonalosti uchovávat informace v té formě, v jeké byly smysly přijaty.
Pokud se však bavíme o čase nezávisle na člověku, o čase ve vesmíru (ve světě)...tak jaký máme důkaz, že čas existuje i mimo lidskou mysl? Podle mě žádný. Určitě však exituje hmota a vzdálenosti mezi jednotlivými časticemi...které se (zdá se) mění. Tedy existuje jakási proměnlivost struktury okolního světa. To však imo není projev objektivní existence času! Představ si (následující se v bledě modrém můžeš dočíst v některých populárních knížkách o vesmíru):
krajina (= 3D-prostor a 1D čas, ve skutečnosti 4D-prostor...časem nazýváme ten rozměr, kterým se nemůžeme pohybovat jak chceme)
rozjetý jednooký vozík jedoucí vpřed (=pozorovatel pohybující se v čase)
vozíku se zdá, že existuje jen to, co zrovna vidí. Nemůže zastavit a nemůže se ohlédnout zpět. Proto si myslí, že to, co kdysi viděl a nyní nevidí již neexistuje (a přitom to existuje dál, kdyby se dokázal ohlédnout, tak by viděl, že je to za ním), ...a nazve to minulostí.
To, co vidí nyní nazve přítomností.
A to, co předpokládá, že je za obzorem nazve budoucností.
Změny struktury krajiny (strom byl napřed malý, postupně se zvětšuje, jak se k němu vozík blíží) pak považuje za důkaz, že plyne čas.
V takovém světě však čas neexistuje -- existuje pohyb pozorovatele vůči nehybné krajině a existuje schopnost pozorovatele zapomínat a schopnost pozorovatele pohybovat se jen třemi směry (dopředu, doleva, doprava a složeninama těchto směrů)(nemůže se zastavit a pohybovat se dozadu).
Abych náš myšlený svět znovu (pořádněji) aplikoval na reálný svět, tak krajina je prázdný 4D-prostor, pozorovatel není jen vozík, ale pozorovatelé jsou veškeré částice v prázdném 4D-prostoru existující a pohybující se. Vlastností všech částic, které známe (a které nás lidi tvoří) je umět se pohybovat jen ve 3 rozměrech našeho 4-rozměrného vesmíru. Proto se nám zdá, že ten 4.tý rozměr je něco "spešl" a nazvali jsme ho časem. Upozorňuji, že tahle část není pouhý můj výmysl, ale skutečná fyzika!
Důsledky:
1. to, co bylo, ve skutečnosti stále existuje, jen my to nejsme schopni vnímat
2. ve vesmíru neexistuje čas, jen hmota a pohyb hmoty
3. má smysl ptát se, čím je ten pohyb způsoben, nemá smysl pokládat jakoukoliv otázku související s časem (tj. ani otázku po prvotní příčině ani otázky týkající se vzniku a zániku)
imho jsme si polepšili, neboť před chvílí jsme měli čas, pohyb, hmotu, prostor a hromadu paradoxů
...a nyní máme jen pohyb, hmotu a prostor (tedy zbavili jsme se času a všech paradoxů --- to je zjednodušení situace)
..za druhé tento náhled je alespoň trochu opřen o fyziku--tedy o vědu, tedy o alespoň nějaké jistoty. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 10/01/2009 : 21:01:09
|
quote:
Originally posted by Rzwald
ten důkaz nechápu:
prvotní otázka byla, zda řetězec příčin a následků může být nekonečný...
...a podle toho, co píšeš může být nekonečný s tím, že oním konečným cílem jeprávě ono udržování toho řetězce (ekvivalent toho, jak říkáš, že tvá chůze se zastaví v nikdy nekončící chůzi - že chůze je sama sobě cílem)
Tady se musi opatrne zachazet se slovem "nekonecny". Protoze, kdyz reknu, ze nekonecna chuze je cilem, myslim tim, ze chuze je celym svetem. Vse se skrývá v chuzi, vse z chuze vychazi, vse v ní končí, vše se v ní udržuje. Není tedy nic mimo chůzi a není tedy žadné nekonečno. Kdyby bylo, vse by se rozsypalo do nekonečných částic a nikdo by v té chůzi neudelala ani krok. Takže správná formulace by znela takhle: Nekonecná chůze je hranicí a konečností světa.
(Tys to pochopil dobře, ale přesto jsem tenhle odstavec dodal pro názornost.)
Pak se ale vnucuje otazka, zda je opravdu cílem(tzn. zároveň podstatou) sveta jeho udržování.
Kladná odpoved by mi znela naprosto absurdně.
quote:
...Ovšem jen z takto pojatéh významu kauzality nejde vyvodit, že by existovala prvotní příčina nebo konečný účel...
Ale otazka po prvotní pricině a konecnem ucelu není otazkou po prvotní pricine a konecnem ucelu v kauzalnim systemu, nybrz otazkou po prvotni pricine a konecnem ucelu jako hranicích kauzalniho systemu. Lepší je tedy nazyvat je spolecne podstatou.
quote:
Pokud neuznáváš čas, padá argument, že někdy (v konečné minulosti) musela být prvotní příčina.
No ja osobne cas uznavam. Ovsem nepribiram ho jako pomocníka, který by mi měl prozradit něco o prvotní příčině. Kdybych někdy zahrnul cas do formulace o prvotní přícině, pak jedině jako střední člen. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 11/01/2009 : 01:34:15
|
quote:
Originally posted by okref
quote:
...Ovšem jen z takto pojatéh významu kauzality nejde vyvodit, že by existovala prvotní příčina nebo konečný účel...
Ale otazka po prvotní pricině a konecnem ucelu není otazkou po prvotní pricine a konecnem ucelu v kauzalnim systemu, nybrz otazkou po prvotni pricine a konecnem ucelu jako hranicích kauzalniho systemu. Lepší je tedy nazyvat je spolecne podstatou.
+ještě to, že se ti zdá absurdní, pokud by cílem (a podstatou) světa bylo jeho udržování...
..tak proč? Například změnu ve světě můžeš prohlásit za vlastnost těch entit (částic), které svět tvoří. Podobně, jako má atom hmotnost, elektrický náboj, atd...prostě různé vlastnosti....tak jeho další vlastností je to, že se musí pohybovat.
Potom prvotní příčinu (která atomy "rozpohybovala" -- prvotní hybatel) nepotřebuješ....stejně jako nepotřebuješ zdůvodnit, proč existuje hmotnost nebo elektrický náboj. Sice můžeš argumentovat, že pohyb je něco zvláštního, ale je opravdu tak zvláštní?
tak zdá se, že ke změně pohybového stavu je jednak zapotřebí nějaká příčina a jednak, že ostatní charakteristiky částic (hmotnost, náboj, ...) nelze u dané částice měnit (a pohybový stav ano). Takhle se to zdálo sice celé věky, ale fyzika ukazuje, že tomu tak není. Anihilací můžeš hmotnost jakékoliv částice vynulovat, atd. Podobně s nábojem.
Stejně jak platí zákony zachování energie, tak platí zákony zachování hybnosti (tedy zákon zachování pohybového stavu).
Proto bych v pohybovém stavu neviděl nic zvláštního....a z otázky po prvotní příčině se potom stává otázka, proč je něco, když by mohlo být nic. Je tomu tak proto, že v "tomhle vesmíru" není žádný pohyb ve smyslu změny, tedy ani žádné příčiny a následky. Tento vesmír je statický, obsahuje prázdný 4D prostor a částice, jejichž vlastnosti jsou hmotnost, náboj, pohyb, atd.
Pohyb zde tedy figuruje ve dvou významech -- v normálním pojetí je pohyb symbolem změny (a z toho povstává otázka o prvotní příčině), v tomhle pojetí je pohyb pouhou statickou neměnnou vlastností, která se může různě "distribuovat" mezi entity (stejně jak mohu distribuovat např. hmotnost). Ač v tomhle vesmíru existuje pohyb, neexistuje v něm změna. A proto mě netrápí paradoxy spojené s hledáním prvotní příčiny, natož pak konečného cíle. K cíli je potřeba změna, ale pokud je náš vesmír statický, je jasné, že žádný cíl tu není. |
Edited by - Rzwald on 11/01/2009 01:37:37 |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 11/01/2009 : 13:58:55
|
quote:
Originally posted by Rzwald
atom ... tak jeho další vlastností je to, že se musí pohybovat.
Potom prvotní příčinu (která atomy "rozpohybovala" -- prvotní hybatel) nepotřebuješ....stejně jako nepotřebuješ zdůvodnit, proč existuje hmotnost nebo elektrický náboj. Sice můžeš argumentovat, že pohyb je něco zvláštního, ale je opravdu tak zvláštní?
Když nejaká věc, treba atom, nejak je, nechám to být s tím, že ta věc prostě tak je. Když se ta věc začne pohybovat, vloudí se do mě zvědavost, protoze pohyb vypadá jako něco, co nepatří jen k té veci, co se pohybuje. Pohybem má ta věc vztah k okolí. Začne mě zajímat odkud a kam se pohybuje. Pohyb můžu chápat jako vlastnost té věci. Ovsem v této vlastnosti se ukazuje propojenost se zbytkem. Ukazuje se jako síť, o níž se nedá s určitostí řict, k čemu se vlastně bytostně vztahuje, tak jako se dá říct o hmotnosti, že se vztahuje jen k vymezeným tělesům s gravitačním polem.
Pohybu a změně chybí vymezenost a hranice, které se dají najít u jiných vlastností. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 11/01/2009 : 17:24:06
|
quote:
Originally posted by okref
quote:
Originally posted by Rzwald
atom ... tak jeho další vlastností je to, že se musí pohybovat.
Potom prvotní příčinu (která atomy "rozpohybovala" -- prvotní hybatel) nepotřebuješ....stejně jako nepotřebuješ zdůvodnit, proč existuje hmotnost nebo elektrický náboj. Sice můžeš argumentovat, že pohyb je něco zvláštního, ale je opravdu tak zvláštní?
Když nejaká věc, treba atom, nejak je, nechám to být s tím, že ta věc prostě tak je. Když se ta věc začne pohybovat, vloudí se do mě zvědavost, protoze pohyb vypadá jako něco, co nepatří jen k té veci, co se pohybuje. Pohybem má ta věc vztah k okolí. Začne mě zajímat odkud a kam se pohybuje. Pohyb můžu chápat jako vlastnost té věci. Ovsem v této vlastnosti se ukazuje propojenost se zbytkem. Ukazuje se jako síť, o níž se nedá s určitostí řict, k čemu se vlastně bytostně vztahuje, tak jako se dá říct o hmotnosti, že se vztahuje jen k vymezeným tělesům s gravitačním polem.
Pohybu a změně chybí vymezenost a hranice, které se dají najít u jiných vlastností.
z normálníhoo života souhlasím, ale fyzikálně to tak není:
co nepatří jen té věci
..to je až závěr plynoucí z následujícího
propojenost se zbytkem+nedá se s určitostí říct, k čemu se vlastně bytostně vztahuje
to se u hmotnosti říct taky nedá. Např. hmotnost protonu je 938 MeV (není podstatný význam té jednotky, prostě sleduj ty čísla) a proton se skládá ze dvou kvarků up a jednoho kvarku down (up a down jsou jména/typy kvarků). Hmotnost kvarku "up" je jen 4 MeV a hmotnost kvarku "down" jen 7 MeV ...tedy proton by měl vážit 4+4+7=15MeV, ale váží 938MeV, divný, ok? Kvarky samozřejmě drží pohromadě gluony, ale gluony jsou částice nehmotné....a nic jiného není v protonu než nehmotné gluony a tři kvarky. Svou hmotnost proton získává především díky Heisenbergovým relacím neurčitosti --- hmotnost je generovaná uzavřeností třech kvarků do určitého objemu --- zákony praví, že čím lépe určíš polohu částice, tím hůř můžeš určit její hybnost (součin hmotnosti a rychlosti)..a protože proton má velikost 10^-15m a kvarky jsou uvnitř protonu, generuje tato vysoká přesnost určení polohy (musí být někde v té količce o velikosti 10^-15m) velkou nejistotu v určení hybnosti a tedy i hmotnosti, což se projeví jako zvýšená hmotnost protonu.
..takže mi řekni, čemu je vlastně určená hmotnost protonu? Z menší části těm částicím a z větší části vzájemné poloze těchto částic.
tedy vidíš, že i hmotnost je propojená se zbytkem, stejně jako pohyb. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 11/01/2009 : 21:09:13
|
quote:
Originally posted by Rzwald
tedy vidíš, že i hmotnost je propojená se zbytkem, stejně jako pohyb.
Bude ti to možná znít divně, když reknu, ze jsem to predpokládal. Ovšem hmotnost je vlastnost, která mě nevybízí ke zkoumání, protoze nemám potřebný vědecko-fyzikální vhled. To, že jsem hmotnost označil za ohraničenou vlastnost jen znamená, že změna a pohyb je tím podivem, který mě láká, abych jej nějak uzavřel a pochopil. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 26/01/2009 : 16:53:14
|
Sledoval jsem ta čísla pozorně a nic.Žádný paradox jsem zde nenašel,jen to,že zde chybí veličiny,které tuto hmotnost ovlivňují,čili není to kompletní a právě proto vzniká dojem paradoxu. Chybí zde tedy hlavně vzájemné působení energií.Vezmi si příkladně dva atomy kyslíku a jeden atom vodíku. Vezmi si jejich atomová čísla určující jejich hmotnost a sečti je. Výsledné číslo by mělo udávat hmotnost jedné molekuly vody,ale výsledek tomu neodpovídá a právě díky vzájemnému působení gravitačních energií těch atomů poskládaných do určité formace. Přidej této molekule vody energii třeba teplem a díky této energii se vzájemné polohy změní a změní se tím i hmotnost molekuly vody. Podobně je tomu u těch kwarků. opět je zde velmi důležitou veličinou vzájemné působení energie. Hmotnost planety není dána jen hmotnotí částic všech prvků,ale i gravitačním působením měsíce.Kdybys zbavil Zemi měsíce,pak by došlo ke změně její hmotnosti a ztratila by schopnost udržet se na oběžné dráze.Kdybys zbavil slunce planet, vychladne a ztratí svou hmotnost vzhledem k ostatním soustavám galaxie.Kdybys umístil do obalu ve kterém by bylo hluboké vacum jádro a na toto jádro působil energií umělých planet a byl schopen měnit intenzitu a počet oběhů,bude se hmotnost toho jádra plynule měnit. Nejprve dojde k nárůstu hmotnosti,čili těleso ztěžkne.Potom dojde k nárůstu energie jádra a hmotnost bude klesat a nejen to.Dojde ke změně polarity jádra a toto bude od planety odpuzováno,čili jeho hmotnost vzhledem k planetě bude záporným číslem.
A tak bys získal pohon pro kosmcké lodi,Vždy je nutno počítat s energií a pohybem,protože tyto hmotnost velmi radikálně ovlivňují a pouhé sčítání hmotností je zcela mimo mísu. Kdybys totiž dosáhl teploty absolutní nuly. ztratí každá částice nejen vnitřní pohyb,ale i energii a hmotnost, jinak řečeno bys ztatil jakoukoliv schopnost hmotu identifikovat.Neměl bys čeho se zachytit a veškeré projevy hmoty by chyběly.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 27/01/2009 : 10:59:25
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Sledoval jsem ta čísla pozorně a nic.Žádný paradox jsem zde nenašel,jen to,že zde chybí veličiny,které tuto hmotnost ovlivňují,čili není to kompletní a právě proto vzniká dojem paradoxu.
souhlasím, že tam paradox není, nicméně pokud by ses na hmotnost částice díval právě jako na něco dané konkrétní částici přináležejícího a imanentního...potom je to paradox.
Nicméně žádné veličiny zde nechybí..je to dobře zdůvodněno.
Nicméně MB...v dalším kombinuješ realitu se strašnými fyzikálními zvěrstvy:
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
a právě díky vzájemnému působení gravitačních energií těch atomů poskládaných do určité formace.
když máš atom vodíku a dva atomy kyslíku....tak součet jejich hmotností je (správně jak říkáš)vyšší než než hmotnost molekuly vody...nicméně tento hmotností úbytek (úbytek protože molekula vody má hmotnost nižší, než by se očekávalo) je způsoben díky vazebné energii jaderných sil v molekule, nikoliv kvůli gravitačnímu působení.
Každopádně myslím, že nemáš pravdu i když ji máš :-D ..jde o to, že mi je divné, jak jsi na tento fakt přišel. Alespoň si nepamatuji, že by nás na gymplu učili, že hmotnost vody je jiná než hmotnost, kterou v chemii spočítáme. Taky si nemyslím, že by sis to někde přečetl, neboť v dané publikaci by určitě bylo připojeno vysvětlení. Takže odhaduji, že jsi na to přišel sám -- a napadá mě jeden jediný způsob: vzal sis tabulku periodických prvků a tam jsi se podíval na hmotnost atomu vodíku a sečetl to s hmotností dvou kyslíků a pak ses podíval jinam do těch stejných tabulek na hmotnost molekuly vody a ty čísla neseděly (a to ani pro normální ani pro těžkou vodu)....pokud je mé podezření správné, ...tak to nebylo kvůli hmotnostnímu úbytku (který je zanedbatelný), bylo to kvůli konvencím. V tabulkách je uváděna pouze střední hmotnost. Prvek kyslík je určen tím, že má v jádře 8 protonů. Nicméně v jádře jsou i neutrony...a těch může být v kyslíku buď 8 nebo 9 nebo 10 (to jsou jednotlivé izotopy kyslíku). Podobně existují 3 izotopy vodíku --- s 0, 1 nebo 2 neutrony. Podle toho z jakých izotopů je molekula vody stvořena, podle toho se bude potom lišit její hmotnost. V periodických tabulkách se však neudávají skutečné hmotnosti jednotlivých izotopů, ale jen jedna hmotnost, která je součtem procentuálních zastoupení běžných izotopů násobených jejimi hmotnostmi. Naproti tomu hmotnost molekuly vody se neuvádí průměrná, ale uvádí se hmotnost doopravské reálné molekuly vody. Je to kvůli spektroskopii. Když uděláš rozklad spektra mlhoviny a z poloh spektrálních čar chceš vypočítat její chemické složení, musíš do vzorečků dosadit hmotnost reálných molekul, kdybys tam dosadil průměry, tak to zdrbe výpočty a nevyjde nic. Naproti tomu v chemii zcela dobře stačí počítat s průměry, takže proto v tabulkách jsou uvedeny právě průměry.
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Kdybys zbavil Zemi měsíce,pak by došlo ke změně její hmotnosti a ztratila by schopnost udržet se na oběžné dráze.
to je až příliš dramatické --bohužel, svět je nudný, nedramatický... pouze by se snížila stabilita její osy rotace...a je otázka, zda by to k něčemu vadilo nebo ne...(imho spíš ne..)
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Kdybys zbavil slunce planet, vychladne a ztratí svou hmotnost vzhledem k ostatním soustavám galaxie.
možná by se ochladilo o nějakou malinkatou hodnotu (protože slapové působení určitě trošku Slunko zahřívá), nicméně zdroj energie Slunce je energie termonukleární. V jeho jádru probíhá slučování vodíku a z toho se uvolňuje obrovské množství energie.
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Kdybys umístil do obalu ve kterém by bylo hluboké vacum jádro a na toto jádro působil energií umělých planet a byl schopen měnit intenzitu a počet oběhů,bude se hmotnost toho jádra plynule měnit. Nejprve dojde k nárůstu hmotnosti,čili těleso ztěžkne.Potom dojde k nárůstu energie jádra a hmotnost bude klesat a nejen to.Dojde ke změně polarity jádra a toto bude od planety odpuzováno,čili jeho hmotnost vzhledem k planetě bude záporným číslem.
A tak bys získal pohon pro kosmcké lodi
a tohle už jsem ti jednou říkal, že to takhle prostě nefunguje.........(!)
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 27/01/2009 : 16:24:24
|
Rzwalde.
Hovořím o tomtéž,ale užívám jiné terminologie, protože tu správnou neznám.Budeš se divit, ale tabulky a to žádné doma nemám, takže jsem se do nich nemohl podívat.Je to vyvozené,ale vysvětlit je to těžké.Jinak používám zřejmě nesprávně výrazu gravitace u částic atomu,ale myslím tím totéž co tyvyjadřuješ slovy vazebná energie. Ono to vlastně je totéž,jen se to zřejmě u atomů nepoužívá.
Skus si představit sluneční soustavu jako makroatom a najdeš zde vše jako v atomu,jen to má jiné názvy (to je ale zvěrstvo) Ty částice v atomu na sebe působí stejně jako gravitace v slunční soustavě a dochází zde ke stejnému mechanismu,který je však těžké popsat,či vysvětlit, ale každý pohyb má svůj význam a a vyřazení kteréhokoliv činitele nerušuje soustavu vazeb a výslednou energii. I když tím zřejmě přilákám Noema , musím opakovat,že jde o složený gravitační motor. Kdyby slunce přišlo o planety a jejich pohyb a gravitace by přestaly na slunce působit, pak vyhasne a ztratí svou polohu v galaxii. S tím nic nenaděláš. S tím gravitačním motorem, který jsem stručně popsal v podstatě (nikoliv jeho skutečnou podobu) holt si budeš muset počkat,ale myslím si že při tvém věku se důkazu dočkáš.Kdybych to mohl dokázat,pak by bylo snadné odkázat tě na zdroj této informace. Ono to totiž skutečně funguje a umožňuje to cestování vysokou rychlostí kosmem. Běžné raketové motory jsou oproti tomu plachetnice ve vánku. Již se blíží čas,kdy budeš mým slovům věřit a možná i pochopíš,proč mně nebyla dána možnost svá slova dokázat.Již se blíží čas, ve kterém budou ufologové triumfovat i když zatím o skutečném UFO nemají ani potuchy.
Dělám si srandu,nebo to myslím smrtelně vážně???
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 27/01/2009 : 23:59:59
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Dělám si srandu,nebo to myslím smrtelně vážně???
to je strašně jednoduchý:
1. věříš tomu, ale bojíš se to naplno přiznat
2. věříš tomu a snažíš se nás nenásilně konvertovat na svoji víru (jsi členem vesmírných lidí nebo podobné skupiny)
3. sám nevíš, co si o tom máš myslet ale bojíš se zeptat, neboť se domníváš, že kdyby ses vážně zeptal, že by se ti dostalo jen nevážných reakcí
4. nevěříš tomu a provokuješ
5. hraješ si a dovádíš :-D
...přičemž je možné, že tvá teorie ufo skrývá něco jiného (nějakou jinou kontroverznost, kterou před okolním světem skrýváš...a prostě jen zkoumáš, jak lidi budou reagovat na nějaké kontroverzní perverznosti, přičemž ufo sis zcela vymyslel)
...i z minulých fór vyplývá (sám jsi to řekl), že správná je varianta 4. (sleduješ jiné cíle a tohle je jen prostředek k jeho dosažení..), nicméně já osobně ti to nežeru :-D :-P ...a zatím věřím variantě 1.
Nikdy jsi narovinu neřekl, jaký je tvůj názor --- já jsem sice na oplátku nikdy neřekl jaký je můj názor na tvůj názor :-)
...no nicméně se toho nemusíš bát (názor je věc nezávazná)......ostatně na extrémní názory jsem zvyklý... :-) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 28/01/2009 : 07:53:57
|
Rzwalde.
Dvojku vych zcela vyřadil,to ostatní beru v celku a přidal bych ještě jedno číslo,které jsi nezařadil a to,že je všechno pravda.Pokud zvažuješ varianty,pak by tam tato neměla chybět,protože vyloučit ji zcela nemůžeš.Skus se zamyslet nad tím, jak bys jednal ty, kdyby to vše byla pravda a měl jsi spolehlivé informace a poznal jsi i důkazy,třeba bys skutečně byl v tom diskoletu.Jenže bys neměl jediný důkaz pro ostatní. Měl bys pouze informace,které stojí často proti běžným pozemstkým normám, jako třeba o té úloze pravd v algoritmu života, měl bys základní informace o gravitačním motoru a o tom, k čemu je možno takového poznání využít,čili nejen k létání,ale výpočtům chemických a fyzikálních reakcí a podobně.Získal bys i informace o konstantách řídících proces myšlení a o tom, jak jejich pomocí analyzovat jevy mající podstatu v procesu myšlení. Věděl bys že vše směřuje k jedinému cíli a to k pochopení stavu který na Zemi existuje a pochopení, že je nutné v zájmu života tento stav změnit a jak. Čili měl bys kvanta informací a žádný důkaz. Věřil bys tomu všemu? Za sebe tě mohu říci, že věřil i nevěřil,čili měl bys neustálé pochyby o tom, zda nejsi manipulován a neustále bys skoumal, zda to vše nemůže mít nějaký negativní důsledek.Protože bys to bez důkazů nemohl pžednést vážně, dělal by sis s toho legraci a snažil se aby to ostatní pochopili sami. Takže platí všechny varianty vyjma dvojky.Nepatřím do žádné sekty ani společenstva a nemám zájem kohokoliv konvertovat. Naopak mně jde o to, aby lidé plně neuvěřili,ale pouze o tom přemýšleli. Kdyby uvěřili,pak by vzniklo cosi, co v žádném případě nechci. Vznikla by sekta,či společenství,které by mělo svojí velkou pravdu kterou by se snažili prosadit i zneužitím schopností, čili mohli by se stát původci velkého zla. Právě proto schválně vnáším do všeho nejistotu. Nejde o to uvěřit, ale pochopit. Sanžím se o to,aby nikdy nikdo nepoznal co myslím vážně a kdy si dělám legraci,či blufuji,ale někdy je to skutečně těžké.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 28/01/2009 : 17:40:47
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Skus se zamyslet nad tím, jak bys jednal ty, kdyby to vše byla pravda a měl jsi spolehlivé informace a poznal jsi i důkazy,třeba bys skutečně byl v tom diskoletu.Jenže bys neměl jediný důkaz pro ostatní.
pokud bych neměl jediný důkaz pro ostatní, znamenalo by to, že nemám ani jediný důkaz pro sebe....asi bych si řekl, že mě z nějakho důvodu chytlo FBI a dělalo mi experimenty s mozkem :-D
...myslím, že bych na existenci UFO nevěřil ani v případě, že bych je na vlastní oči viděl :-) Našel bych jiné vysvětlení --- a myslím, že bych něco vymyslel...FBI je sice taky přemrštěný, ale asi bych to svedl na halucinace nebo na něco takovýho.
Horší by bylo, pokud bych věděl víc než kdokoliv a měl pro to důkazy. Potom bych asi vystudoval nějakou školu a začal pracovat jako vědec a byl měl bych hóódně Nobelovek, neboť bych jen formálně dokazoval to, co už dopředu vím, že platí.
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Za sebe tě mohu říci, že věřil i nevěřil,čili měl bys neustálé pochyby o tom, zda nejsi manipulován a neustále bys skoumal, zda to vše nemůže mít nějaký negativní důsledek.
no práávě. Řešením je opět fyzika :-) Ta dodá člověku neuvěřitelnou sebejistotu (někdy až příliš velkou). |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/01/2009 : 09:05:31
|
Rzwalde.
Kdyby ses do takové situace dostal, pak bys odmítal věřit i tomu, jak se jmenuješ. Jediné na co bys ses neustále ptal by bylo."Proč právě já?" Důkazy? Nic tě nejsou platné.Dostaneš vysvětlení třeba funkce gravitačního motoru, vidíš jej na vlastní oči,ale neostaneš vzorečky,bez kterých to nemůžeš vypočítat a sestrojit.Navíc se dozvíš, že konstrukce těchto motorů je možní pouze v některých částech kosmu a na Zemi můžeš postavit pouze model, který tuto funkci dokazuje,ale není plně funkční. Stačí vytvořit obal, umístit do něj jádro, třeba železné a kolem jádra umístitt prstenec ze supravodivých elektromagnetů.Pokud by byly tyto elmagenty zapínány postupně a třeba bys mohl počítačem zvyšovat frekvenci ,čili simulovat oblety planety různou rychlostí (regulovatelnou( odčerpal vzduch a to maximálně jak je to možné ,zavěsil to na váhu a postupně zvyšoval počet !oběhů",pak bys viděl alespoň část grafu funkce gravitačního motoru. Až bys došel na určité množství oběhů, začal bys pochybovat o současné fyzice a jejích pravdách,protože by váha začala ukazovat,že to těleso nesmírně ztěžklo aniž by hmoty přibylo.V určité fázi by ses divil ještě víc,protože by totéž těleso začalo váhu (nebudu říkat hmotnost, protože hmota je tam stále stejná) klesat,až by mělo celé těleso váhu nula. Dál bys v pozemských podmínkách dojít neměl, dle informací ,ale potom by těleso začalo být od Země odpuzováno.Běžný gravitační motor je schopen až osmi G,čili zrychlení ,čili volný pád vzhůru dosahuje až osminábku běžného volného pádu, čili 8* 9,81. To je nemýlím li se 78,48 na metru.Jenže to by vyžadovalo jádro jehož složení neznám,(jedná se o vrstvy různých látek a každá má svůj význam) hluboké vakum ,které není na Zemi reálné a znalost vzorce výpočtu,protože další fází je zažehnutí termonukleární reakce v jádru a to žádný obal nedokáže udržet. Mluvil jsi o slunci? Tady bys je měl a pochopil bys, proč ve slunci dochází k termonuleární reakci a proč se tento proces nevyčerpá.
No, realizuj to a běž si pro Nobelovku,když vlastně víš celkem prd a to nejdůležitější ne neřekne nikdo,protože je to nebezpečná informace.Nebezpečná je proto, že by lidé rozdělení pravdami a zneužíbající schopnosti ve prospěch uznaných pravd tuto schopnost znužili a byla by to rychlá cesta ke zničení všeho živého na planetě.
Představ si,že tě někdo ukáže konstanty řídící proces myšlení a ukáže tě, jak s nimi pracovat.Jak analyzovat historii a nacházet zákonitosti, kterým byla a je podřízena. Ty takovou schopnost sice získáš, ale dostaneš se do opozice k lidem všech pravd co jich na Zemi je. Důkaz si může najít každý sám,ale pouze tehdy, chce li tento důkaz poznat. A to je právě ten problém, že se nikdo neche stát antipodem ostatních lidí. Výzma tohoto poznání je nepředstavitelný,ale pochopí ho jen ten, kdo najde odvahu být s tím sám.Zpracuje to a běž si pro Nobelovku. Budeš na místo toho prohlášen za největšího kacíře světa a postaví se proti tobě docela všichni.
I když třeba znám důkazy,nejsou přenosné na ostatní a o to jde. Bylo v historii hodně lidí,kteří poznali na vlastní oči to čemu je tak těžké uvěřit a setkávali se s lidmi kteří zde nebyli doma.Někteří se vraceli na povrch a dokázali lidstvo navést k novým poznáním o kterých v jejich době lidé neměli ani potuchy, třeba jako Verne.Jiné známe jako čaroděje,jen proto,že získali techniku a znalosti.Stačí před tím jen nezavírat oči a nestrkat hlavu do písku,ale naopak pozorně se dívat. To ale vyžaduje odvahu a skutečně svobodné myšlení.Vždyť to co poznáš nemusíš nikomu říkat a můžeš si to nechat pro sebe.( To jsem si také myslel,ale potom jsem zjistil,že to nedokáži.)
Poznámka: Kdybys znal vzorec gravitačního motoru,pak bys sám dokázal dojít k výsledné hmotnosti molekuly vody.Prostě to jde vypočítat a poznáš,že jde vždy o vztah gravitační daný energií atomů ve vztahu k energii Země a že se tyto energie vzájemně ovlivňují.Mně bylo dáno poznat jen malou část vzorce a tato dostačuje snad jen právě k vyvození takové maličkosti.Dokázal bys spočítat i reakce prvků a dokázal bez chemie vytvářet nové sloučeniny a předem bys znal jejich vlastnosti. Tak hledej ten vzorec. Informací máš dostatek, pokud je dokážeš vidět.
Co myslíš? Dělám si srandu,nebo to myslím vážně?
MB |
Edited by - Miloslav Bažant on 29/01/2009 09:13:09 |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 29/01/2009 : 13:59:49
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Kdyby ses do takové situace dostal, pak bys odmítal věřit i tomu, jak se jmenuješ. Jediné na co bys ses neustále ptal by bylo."Proč právě já?"
já bych tomu prostě nevěřil, bezohledu na to, co by se mnou dělali. Jediný způsob, jak mě přesvědčit by byl, kdyby mě např. nějak trvale vylepšili -- že bych třeba začal vidět i v IR oboru. To lze testovat naprosto jednoduše...prostě počkám až se zetmí...a pokud budu vidět i ve tmě (tj. nebudu zakopávat a vrážet do věcí a ostatní budou), tak prostě vidím ve tmě a vzhledem k tomu, že lidstvo neumí implantovat noční vidění zatím, tak je jasný, že mi to udělali ufouni (a né FBI). Nebo kdybych uměl číst myšlenky. To by se projevilo hned např. tím, že bych měl samý jedničky, neboť u testu bych si správnou odpověď přečetl z hlavy zkoušejícího. Pokud by mi pouze vysvětlovali nějaký věci, tak bych si řekl, že se mě asi něco zdálo nebo že mám schízu a vymyslel jsem si to a nevím o tom nebo něco takovýho.
jinak otázka "Proč právě já?" je otázka nemístná (mluvím obecně). Imo správnější otázka je "Proč právě já ne?". Ty otázky jsou sice ekvivalentní (z jedné lze negací odvodit odpověď na druhou), nicméně formulace první vede k apatii, kdežto druhá vede k akci.
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Co myslíš? Dělám si srandu,nebo to myslím vážně?
podle mě to myslíš vážně :-)
nicméně pokud tě unesli, tak ti závidím, protože když jsem byl malej, tak jsem si vždycky přál, aby večer přilítli do ložnice ufouni a vzali mě na svou loď ...měl jsem připraveno dost dotazů pro ně. |
Edited by - Rzwald on 29/01/2009 14:05:23 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Metafyzika
