| Author |
 Topic  |
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
 Posted - 02/11/2008 : 21:49:44
|
Jestliže v jedné životní situaci, ať je jakákoliv, nezvládáme souvisle mluvit, či ani dýchat – je možné, abychom se (přece v jednom prostoru, v jednom čase) chovali jindy jinak, než tehdy?
Máme pouze jeden prostor, jeden čas. Jak je to možné, že působením mnoha faktorů se chováme jinak, necháme se omezovat a limitovat svůj život, své já, něčím tak nepodstatným jako je fyzický život tady na zemi? Není-liž ztrátou času snažit se fungovat zcela similárně k svému okolí, které je zkrátka jiné, docela pozitivistické, nepřející opravdovým snům a představám? (Či snad toto nařčení neplatí pro společnost obecně..)
Přijdete jinam a na nešťastnou situaci zapomenete. Proč?
Jaké to bude, až se budu moct sama sobě podívat do tváře? a především potom inteligenci. Ta totiž určuje, jestli se chceme před sebou schovávat nebo se vidět v zrcadle. |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 02/11/2008 : 23:51:30
|
Realita je pro mysl člověka navždy diskutabilní pojem. V momentě kdy se rozvíjí abstraktní myšlení a fyzický život těmto vizím neodpovídá nebo je mu dokonce na obtíž, člověk se automaticky snaží obtížné situace eliminovat.
Někdy dospěje tak daleko, že si uvědomí, že jen velmi obtížně snáší vypjaté situace, protože na ně není jednoduše zvyklý a nedisponuje adekvátním arsenálem obranných mechanismů.
Axel, záleží na tom jaké ty sny a představy jsou. Jinak je dnes obvyklé, že se člověk soustředí na to čím je od okolí odlišný místo toho aby viděl kolik má s okolím i společného. |
Edited by - neronis on 02/11/2008 23:53:16 |
 |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 03/11/2008 : 03:04:06
|
ahoj, axel01 :-)
quote:
Originally posted by axel01
Jestliže v jedné životní situaci, ať je jakákoliv, nezvládáme souvisle mluvit, či ani dýchat – je možné, abychom se (přece v jednom prostoru, v jednom čase) chovali jindy jinak, než tehdy?
je to možné...protože se ti změní soubor okolností, který určují tvé chování.
Argument, že prostor a čas je jen jeden není na místě a to proto, že je imo nepravdivý
...prostor sice možná máš jen jeden, ale čas nikoliv. Čas stále běží dopředu a věci se vyvíjí....proto nikdy nedostaneš stejný soubor okolností, tudíž nikdy nebudeš pozorovat stejný jev, pokud jevem nazveš vše, co lze pozorovat.
Herakleitos řekl: "Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky."
..a kdosi další jako upřesnění: "Do stejné řeky nevstoupíš ani jednou." :-)
quote:
Originally posted by axel01
Jak je to možné, že působením mnoha faktorů se chováme jinak, necháme se omezovat a limitovat svůj život, své já, něčím tak nepodstatným jako je fyzický život tady na zemi?
z tohoto usuzuji, že pro tebe to fyzickým životem nekončí, viď? :-)
...pro mě ale ano...tj. tuto otázku ve své filosofii nemusím řešit---
dokonce ji ani nelze řešit -- nelze se ptát, proč omezuju fyzický život fyzickým životem -- to by byl nesmysl, ok?
(takže ti s touto otázkou asi moc nepomohu)
quote:
Originally posted by axel01
Není-liž ztrátou času snažit se fungovat zcela similárně k svému okolí, které je zkrátka jiné, docela pozitivistické, nepřející opravdovým snům a představám? (Či snad toto nařčení neplatí pro společnost obecně..)
to nechápu...já sním a představuji si i když nespím....a okolí mi v tom nijak nebrání -- nemůže -- neb myšlenky jsou jen v mé hlavě a do té nikdo nevidí....
Mluvíš o realizaci těchto představ? Co je to "opravdový sen" a "opravdová představa"? Tak jak je to řečeno si do toho doplňuji, že myslíš, že dnešní společnost je příliš pragmatická a není idealistická....tj. že je těžké nadchnout masu pro nějakou věc...
...osobně se na to dívám tak, že je dneska těžší masu zblbnout....protože nadchnout masu je jinými slovy zmanipulovat masu k nekritickému příjmání dané myšlenky......neznám protipříklad, který by vyvracel můj předešlý výrok. Proto se na to dívám jako na pozitivní věc.
...nicméně nejsem si jist, zda jsi to takhle myslela či nemyslela.......
quote:
Originally posted by axel01
Přijdete jinam a na nešťastnou situaci zapomenete. Proč?
nooo...nemyslím --- to, že není aktivovaná v "operační paměti" (tj. že na ni stále aktuálně nemyslím, že není uvědomovaná) ještě neznamená, že jsem na ni zapoměl....je uschovaná v dlouhodobé paměti a není vyvolaná...
...není důvod mít v mysli aktivovány stále nešťastné situace --- v čem jsou nešťastné situace lepší než šťastné? Pokud v ničem, tak není důvod na ně myslet víc než na situace šťastné.
quote:
Originally posted by axel01
Jaké to bude, až se budu moct sama sobě podívat do tváře? a především potom inteligenci.
podívat se do tváře inteligenci....nechápu (?)
quote:
Originally posted by axel01
Ta totiž určuje, jestli se chceme před sebou schovávat nebo se vidět v zrcadle.
přílišná introspekce imho škodí --> nedoporučuji, je to cesta k depresi
Obecně vzato nejsem příliš moudrý z tvého příspěvku --- myslím, že je za potřebí více slov, aby jsi popsala všechny myšlenky v něm obsažené. Takhle jen hádám a projikuji si do sebe sám sebe...
-->trošku to rozepiš. |
Edited by - Rzwald on 03/11/2008 03:14:18 |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 03/11/2008 : 04:11:43
|
quote:
Originally posted by axel01
Máme pouze jeden prostor, jeden čas. Jak je to možné, že působením mnoha faktorů se chováme jinak, necháme se omezovat a limitovat svůj život, své já, něčím tak nepodstatným jako je fyzický život tady na zemi? Není-liž ztrátou času snažit se fungovat zcela similárně k svému okolí, které je zkrátka jiné, docela pozitivistické, nepřející opravdovým snům a představám?
já to prve asi vůbec nepochopil...a asi to nechápu stále, ale
pokud je hlavní otázka, proč se omezovat a přizpůsobovat se ostatním, proč se snažit nevybočovat a být konformní?
...tak imo je vhodný pragmatismus:
pokud tě nevadí nebýt součástí kolektivu, nevadí tě, že tě ostatní nebudou asi chápat, že budeš čnět...pak tu imo není žádný rozumný důvod proč se nějak přizpůsobovat.
Pokud tě to vadí víc než tě vadí potlačovat své já, pak potlač trochu své já a přizpůsob se.
pokud to myslíš více obecněji -- proč vůbec fyzicky žít...pak nevím, neboť nevidím ve svém dosavadním životě smysl (snad ve svém budoucím ano) a fyzický život na Zemi se mi zdá tak nicotný a zbytečný, že jsem dřív často uvažoval, zda vůbec žít.
Každopádně pokud existují věci, které tě způsobují slast (nebo si takové alespoň dokážeš představit), pak je otázka po smyslu nepodstatná, neboť život je pak jen čas, oddělující prožívání těchto slastných okamžiků... |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 04/11/2008 : 18:50:19
|
Ano. Takže postupně, pokud možno.
"Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky."
// Obávám se, že vstoupím, pokud budete mít na mysli ustavičně či rutinně se opakující stejnou činnost, situaci, ve které si např. ocitáme den co denně. Pak je ten princip neustále stejný a pokud se nezmění faktory v ní, můžeme ji přece považovat za stejnou.
Pakliže je to situace, která nastává vždy a znovu,beze změn.
,nelze se ptát, proč omezuju fyzický život fyzickým životem'
// To je tvůj soud a tvoje dogma. Neboť ty nemáš jiný život, než fyzický, nemusíš hledat odpověď a tato otázka je pro tebe neřešitelná, ba nesmyslná.
Nestačím se divit. Duchovní život versus fyzický život. Potřeby naší empirické osoby a potřeby fyzické. Klíč: Mohou být v rozporu.
to nechápu...já sním a představuji si i když nespím....a okolí mi v tom nijak nebrání -- nemůže -- neb myšlenky jsou jen v mé hlavě a do té nikdo nevidí....
// Ano, tady dochází k mýlce, já snem žiju.
nadchnout=zmanipulovat k nekritickému příjímání dané myšlenky...
// Ne. Pokud je něčím člověk nadšen, unešen, pak není manipulován, ale jeho horoucnost produkuje lásku k nápadu, k myšlence, k dílu.
Pokud jsi mne nařkl manipulantem, musím se hájit, neboť přece uznáš rozdíl mezi manipulací ve prospěch něčeho,někoho a manipulaci, jenž se za manipulaci může mylně považovat, ale jeví svaté účely.
v čem jsou nešťastné situace lepší než šťastné? Pokud v ničem, tak není důvod na ně myslet víc než na situace šťastné.
// Můj názor je ten, že bychom na ně myslet měli právě z toho důvodu, abychom nezapomněli, jak jsme se zachovali v dané situaci a jednou provždy si jej zapamatovat ať již v pozitivním, nebo negativním slova smyslu. To má spojitost s inteligencí.
Když vezmeš, jak se chováš a zapamatuješ si to, a můžeš udělat pro sebe něco, co dopředu počítá s tím, že se nějak zachováš.
Tedy nepřekonáš se v této situaci, nýbrž ji jakžtakž usměrníš do ,zrcadlově' přijatelné podoby.
přílišná introspekce imho škodí --> nedoporučuji, je to cesta k depresi
// Pak už je otázka, zda je lepší deprese nebo pravda? |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 04/11/2008 : 19:15:55
|
pokud tě nevadí nebýt součástí kolektivu, nevadí tě, že tě ostatní nebudou asi chápat, že budeš čnět...pak tu imo není žádný rozumný důvod proč se nějak přizpůsobovat.
Pokud tě to vadí víc než tě vadí potlačovat své já, pak potlač trochu své já a přizpůsob se.
// Jojo tohle jsem přesně slyšela několikrát, a něco na tom je. Ale nemyslim to na sebe osobně ani tak jako na společnost.
Příklad: Pepík je zkoušenej z češtiny, dostane za 5 a je mu to děsně trapný. Dojde domů, pustí si televizi a na stres ze školy zapomene. Další den jde znovu do školy a protože se chce učitelka podívat, jak se to doučil (řekněme, že to byla sedmá třída), Pepík zase nic neumí a zase se cítí trapně.
Nutno podotknout, že to Pepíkovi docela vadí, ale nedělá nic proto, aby se zlepšil => doma není jako před tabulí.
Uznávám, že to není zrovna nejlepší příklad, protože většina dospělých se nad sebou zamyslí a danou věc si osvojí, anebo si zvolí jiný předmět, na který mají větší talent. Rozdíl je i v tom, kdo se učí pro sebe a kdo pro papíry.
To, co mě zajímá, je tohle: Pokud vím, že něco nastane tak, jako vždycky, a že to bude nezměněné, prakticky identické, mohu z této pravdy (viz. uvedená inteligence) později vycházet, opírat se o ni. Tzn. mohu se opírat o mnou takto definovanou pravdu a na základě té vycházet z určité další myšlenky, podřizující se těmto ,stanoveným' (ne)logickým operátorům?
pokud to myslíš více obecněji -- proč vůbec fyzicky žít...pak nevím, neboť nevidím ve svém dosavadním životě smysl (snad ve svém budoucím ano) a fyzický život na Zemi se mi zdá tak nicotný a zbytečný, že jsem dřív často uvažoval, zda vůbec žít.
// Život nemá smysl, ale existuje, a tak vlastně mý smysl, i kdyby to byl nesmysl. :-) To mně jednou napsala přítelkyně, myslím, že je to docela povedené.
existují věci, které tě způsobují slast (nebo si takové alespoň dokážeš představit), pak je otázka po smyslu nepodstatná, neboť život je pak jen čas, oddělující prožívání těchto slastných okamžiků...
// Ten závěr pobavil. No takže třeba -znásilnění? :-)) To je přece velice slastný okamžik... |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 04/11/2008 : 19:24:19
|
neronis:
Mám pro tebe otázku: Myslíš si,že je důležitější situace eliminovat(tak jaks napsal) a pak se pokoušet jim čelit, nečelit, nebo je lepší situaci nechat být tak jak je a čelit ji bez jakékoli eliminace?
,je dnes obvyklé, že se člověk soustředí na to čím je od okolí odlišný místo toho aby viděl kolik má s okolím i společného.'
// Čí je to vina? Že většina lidí si myslí, že není jako většina lidí? Málo tolerance?
Lidi, kteří se vyhlašují za osobnosti nebo umělce a přitom jsou to jenom panáci...V tomto ohledu je rozhodně lepší vědět, než nevědět, jak na tom jsem já sám a podle toho se i chovat.
|
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 04/11/2008 : 19:24:19
|
quote:
Originally posted by axel01
Jestliže v jedné životní situaci, ať je jakákoliv, nezvládáme souvisle mluvit, či ani dýchat – je možné, abychom se (přece v jednom prostoru, v jednom čase) chovali jindy jinak, než tehdy?
Máme pouze jeden prostor, jeden čas. Jak je to možné, že působením mnoha faktorů se chováme jinak, necháme se omezovat a limitovat svůj život, své já, něčím tak nepodstatným jako je fyzický život tady na zemi? Není-liž ztrátou času snažit se fungovat zcela similárně k svému okolí, které je zkrátka jiné, docela pozitivistické, nepřející opravdovým snům a představám? (Či snad toto nařčení neplatí pro společnost obecně..)
Přijdete jinam a na nešťastnou situaci zapomenete. Proč?
Jaké to bude, až se budu moct sama sobě podívat do tváře? a především potom inteligenci. Ta totiž určuje, jestli se chceme před sebou schovávat nebo se vidět v zrcadle.
Rozumim tomu tak, ze prozivas rozcarovani nad svou odlisností od vlastní ideje sebe sama. Odlisnosti od ideje takové, jak se vidíš sama pro sebe a jak vypadáš tváří v tvář vnějšímu světu, který ti ukazuje úplně jiný obraz. Když se ti nedaří sebe-ideji udrzet v rámci situace vnejsiho sveta, radeji na tu situaci zapomenes nebo v pripade inteligentniho rozhodnuti si ji zapamanujes. Radeji uveris nedokazatelné ideji sebe sama, kterou usadíš do falesného neznicitelneho sveta, nebo sebe-ideji zacnes pozměňovat podle skutecneho sveta, ktery je ti zrcadlem...
Jestli nejsem uplně mimo, tak dej vědět. Jestli mimo sem, tak ti vůbec nerozumím. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 04/11/2008 : 19:28:29
|
quote:
v čem jsou nešťastné situace lepší než šťastné? Pokud v ničem, tak není důvod na ně myslet víc než na situace šťastné.
// Můj názor je ten, že bychom na ně myslet měli právě z toho důvodu, abychom nezapomněli, jak jsme se zachovali v dané situaci a jednou provždy si jej zapamatovat ať již v pozitivním, nebo negativním slova smyslu. To má spojitost s inteligencí.
Když vezmeš, jak se chováš a zapamatuješ si to, a můžeš udělat pro sebe něco, co dopředu počítá s tím, že se nějak zachováš.
Umíš velmi dobře strategizovat. Jen nezapomínej na to, že kým člověk jednou je, tím může i zůstat.
quote:
přílišná introspekce imho škodí --> nedoporučuji, je to cesta k depresi
// Pak už je otázka, zda je lepší deprese nebo pravda?
Bez introspekce kvete deprese, skutečně. Nicméně je pravdou, že pokud do sebe člověk nahlíží, neměl by se ve svém hledání opakovat. Jestli se snění nebo introspekce (v tomhle případě je to jedno) zastaví na jednom místě, mysl člověka se začne tomuto stavu podřizovat. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 04/11/2008 : 19:43:42
|
quote:
Mám pro tebe otázku: Myslíš si,že je důležitější situace eliminovat(tak jaks napsal) a pak se pokoušet jim čelit, nečelit, nebo je lepší situaci nechat být tak jak je a čelit ji bez jakékoli eliminace?
Záleží na situaci. Svět, který je kolem tebe by měl být tvým hřištěm, které si sama stavíš. Spoustě situací lze předejít, s některými je potřeba se konfrontovat (čelit).
Život člověka je vystaven spoustě obav, protože donedávna to byl svět, který k nám pronikal, zatímco pomalu zjišťujeme, že my jsme ten svět. |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 04/11/2008 : 20:23:35
|
neronis,
ale ona ta otázka inteligence byla tak opravdu myšlena.
Pokud jsi nabyl dojmu, že ne, může to vypadat jako strategie; ale já se tady pouze snažím vyložit svou teorii, ve kterém jsem uvedla slůvko inteligence, které podle mě do té teorie patří.
Spoustě situací lze předejít, s některými je potřeba se konfrontovat (čelit). => z toho jsem pochopila, neronis, že není důležitá obtížnost.
okref, no ono takhle:
Rozumim tomu tak, ze prozivas rozcarovani nad svou odlisností od vlastní ideje sebe sama. Odlisnosti od ideje takové, jak se vidíš sama pro sebe a jak vypadáš tváří v tvář vnějšímu světu, který ti ukazuje úplně jiný obraz. Když se ti nedaří sebe-ideji udrzet v rámci situace vnejsiho sveta, radeji na tu situaci zapomenes...
// A to je právě velice ubohé a neinteligentní. Neboť ona situace se vrátí zpátky. PROČ na ni ráda zapomínám, zapomínáme, to byla jedna z klíčových otázek: Proč zapomínat na to, co se stejně vrátí. Holá neinteligence. Odpověď, je to nepříjemné. Jenomže, i když je to nepříjemné, neujdeme tomu.
Otázka zní tedy tak, jestli činit strategické kroky k tomu, abychom situaci búhvíjak eliminovali nebo odstranili; tzn. nečekali bychom až na krizovou situaci.
Možnost číslo 2 je se stále dokolečka poučovat z jednoho a totéž až do zblbnutí, bez poučení z dané situace, která se nějak projevila.
..nebo v pripade inteligentniho rozhodnuti si ji zapamanujes.
=> Bingo !
Radeji uveris nedokazatelné ideji sebe sama, kterou usadíš do falesného neznicitelneho sveta, nebo sebe-ideji zacnes pozměňovat podle skutecneho sveta, ktery je ti zrcadlem...
// Čtu to pořád znova a snažím se tam najít něco srozumitelného, ale bez okolků musim napsat, to už jsou žvásty.
Vraťme se k rozhodnutí si situaci zapamatovat a dále z ní vycházet. Sny a představy tam nemají co dělat. Ty jsou zde taky, ale trochu na jiné koleji, než byla myšlena přímo situace samotná.
Sny a ideje dobře vystihnul neronis tady: ,V momentě kdy se rozvíjí abstraktní myšlení a fyzický život těmto vizím neodpovídá nebo je mu dokonce na obtíž, člověk se automaticky snaží obtížné situace eliminovat.' // No jde prostě o to, že tady vzniká rozpor. To bych ale netahala k samotné reálné situaci a jejímu zběžnému řešení.
závěr-neronis:
Jestli se snění nebo introspekce zastaví na jednom místě, mysl člověka se začne tomuto stavu podřizovat.
// Otázka zní, můžu z toho vyjít? Tedy, můžu se chovat záměrně svému okolí nepochopitelně? Vycházejíce z některých logicky orientovaných situací?
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 04/11/2008 : 22:09:02
|
quote:
ale ona ta otázka inteligence byla tak opravdu myšlena.
Pokud jsi nabyl dojmu, že ne, může to vypadat jako strategie; ale já se tady pouze snažím vyložit svou teorii, ve kterém jsem uvedla slůvko inteligence, které podle mě do té teorie patří.
Nenazval jsem to strategií kvůli zmínění slova "inteligence".
Manipulovat se svým světem je v některých případech i nutnost. Nemusíš se vždy přizpůsobovat vnějším vlivům, ale můžeš si je sama přizpůsobovat.
Leckdy se lidé prezentují určitým způsobem, ale pokud pronikneš do hloubky, tak zjistíš, že se všichni hlavně nebo pouze brání.
quote:
Spoustě situací lze předejít, s některými je potřeba se konfrontovat (čelit). => z toho jsem pochopila, že není důležitá obtížnost.
To je velmi zajímavá dedukce.
Obtížnost hraje svou roli, leckdy je přeceňována a vysoká obtížnost nahání až hrůzu. Zato člověka dokáže poučit.
(To je bohužel hranice mých dosavadních schopností.)
quote:
Jestli se snění nebo introspekce zastaví na jednom místě, mysl člověka se začne tomuto stavu podřizovat.
// Otázka zní, můžu z toho vyjít? Tedy, můžu se chovat záměrně svému okolí nepochopitelně? Vycházejíce z některých logicky orientovaných situací?
Myslím, že obecně kladeš příliš velký důraz na to se přizpůsobit okolí, když přitom třeba nevidíš detaily jak se okolí přizpůsobuje tobě.
Jinak si před sebe samozřejmě lze klást i logické situace, leckdy je dobré znát různorodé okruhy lidí pro ventilování čehokoliv, co je tvou zálibou nebo součástí tvého charakteru. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 05/11/2008 : 02:43:12
|
quote:
Originally posted by axel01
"Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky."
// Obávám se, že vstoupím, pokud budete mít na mysli ustavičně či rutinně se opakující stejnou činnost, situaci, ve které si např. ocitáme den co denně. Pak je ten princip neustále stejný a pokud se nezmění faktory v ní, můžeme ji přece považovat za stejnou.
Pakliže je to situace, která nastává vždy a znovu,beze změn.
ok, ale reagoval jsem na toto:
quote:
Originally posted by axel01
Jestliže v jedné životní situaci, ať je jakákoliv, nezvládáme souvisle mluvit, či ani dýchat – je možné, abychom se (přece v jednom prostoru, v jednom čase) chovali jindy jinak, než tehdy?
..a pokud se tato situace bude opakovat, nebude již stejná --- bude změněna o zkušenost --- tedy mám Pepíka a až dostane podruhý pětku, nebude to stejný jako když dostal poprvý pětku, neboť když ji dostával podruhý, tak ji již před tím jednou dostal a má tedy zkušenost s tím, jaké to je.
quote:
Originally posted by axel01
,nelze se ptát, proč omezuju fyzický život fyzickým životem'
// To je tvůj soud a tvoje dogma.
to není --- to je nesmysl logický...nezávislý na mém přesvědčení...fyzický život nemůže být omezen fyzickým životem --- musela bys napřed vysvětlit, co tato věta znamená, protože lingvisticky je to nesmyslná věta
quote:
Originally posted by axel01
Neboť ty nemáš jiný život, než fyzický, nemusíš hledat odpověď a tato otázka je pro tebe neřešitelná, ba nesmyslná.
Nestačím se divit. Duchovní život versus fyzický život. Potřeby naší empirické osoby a potřeby fyzické. Klíč: Mohou být v rozporu.
nevím přesně, co myslíš pod pojmem fyzický život --- já jsem tím myslel, že tíhnu k pozitivismu (věřím jen v to, co lze pozorovat) a tudíž člověk pro mě nemá žádnou duši...proto je pro mě nesmyslné ptát se, proč je člověk limitován na své fyzické tělo....
...o duchovním životě jsem však nepsal nic --- protože duchovní život je (v mé filosofii) nedílnou součástí fyzického
...pokud jsi to tedy myslela tak, že jsou tvé vyšší potřeby (např. potřeba sebetranscendence, seberealizace, duchovní potřeby, atd.) omezovány tvými nižšími (fyziologické potřeby, bezpečí - peníze, pohodlí, sex, atd.) ---pak to není nic divného, ale normální psychologie (Maslowova pyramida), která funguje u každého člověka...více méně k tomu nelze dodat nic víc, než že "tak to je".
quote:
Originally posted by axel01
// Ano, tady dochází k mýlce, já snem žiju.
jono....tak to vypadá, že si na tebe budu muset chvilku zvykat a objevovat slovník, kterým si budu překládat tvé věty, abych jim rozuměl....protože snem nemůžeš žít---to je zase logický nesmysl...takže to nemohu brát doslovně, bude to nějaká metafora nebo metonymie nebo něco takovýho...
...no--ale to je asi tak všechno, co jsem zjistil... :-/
quote:
Originally posted by axel01
nadchnout=zmanipulovat k nekritickému příjímání dané myšlenky...
// Ne. Pokud je něčím člověk nadšen, unešen, pak není manipulován, ale jeho horoucnost produkuje lásku k nápadu, k myšlence, k dílu.
Pokud jsi mne nařkl manipulantem, musím se hájit, neboť přece uznáš rozdíl mezi manipulací ve prospěch něčeho,někoho a manipulaci, jenž se za manipulaci může mylně považovat, ale jeví svaté účely.
nene...v žádným případě jsem tě tu nechtěl nařknout z manipulátorství (pokud bych chtěl, udělal bych to tak přímočaře a jasně, že by nebylo sebemenších pochyb -- napsal bych: "jsi manipulátor" :-) ..pokud jsem to nenapsal, nemusíš se obávat)
pokud jde o nadchnout masu = zmanipulovat masu ...tak tam jde o tu masu. Takové nadšení, jako jsi popsala podle mne není u masy možné a to proto, že nenajdeš tak velké množství lidí, který by sdíleli nadšení pro nějakou věc, aby jsi toto množství mohla označit za masu. Můžu se s kamarádem nadchnout pro něco, ale národ (nebo i jen větší skupina lidí) se nemůže nadchnout pro nic...a pokud národ je nadšen, pak je manipulován. Jako příklad ti mohu nabídnout nadšení v sektách, nadšení po řečnických projevech Hitlera, náboženské nadšení po kázáních, atd.
...ale nereagovala jsi na to, co jsi tady tímto myslela:
quote:
Není-liž ztrátou času snažit se fungovat zcela similárně k svému okolí, které je zkrátka jiné, docela pozitivistické, nepřející opravdovým snům a představám? (Či snad toto nařčení neplatí pro společnost obecně..)
quote:
Originally posted by axel01
v čem jsou nešťastné situace lepší než šťastné? Pokud v ničem, tak není důvod na ně myslet víc než na situace šťastné.
// Můj názor je ten, že bychom na ně myslet měli právě z toho důvodu, abychom nezapomněli, jak jsme se zachovali v dané situaci a jednou provždy si jej zapamatovat ať již v pozitivním, nebo negativním slova smyslu. To má spojitost s inteligencí.
Když vezmeš, jak se chováš a zapamatuješ si to, a můžeš udělat pro sebe něco, co dopředu počítá s tím, že se nějak zachováš.
Tedy nepřekonáš se v této situaci, nýbrž ji jakžtakž usměrníš do ,zrcadlově' přijatelné podoby.
tohle beru, ale stavím proti tomu jiný pohled: mysleme na šťastné situace právě z toho důvodu, abychom nezapomněli, jak jsme se zachovali v dané situaci a jednou provždy si jej zapamatovali....
---když to skloubíš s tvým ekvivalentním zdůvodněním toho, proč myslet na nešťastné situace, vyjde z toho, že bychom měli myslet stejně na šťastné i nešťastné
quote:
Originally posted by axel01
přílišná introspekce imho škodí --> nedoporučuji, je to cesta k depresi
// Pak už je otázka, zda je lepší deprese nebo pravda?
chjo, zas nechápu ----
...lepší je pravda než deprese --- ale jaký to má vztah k tomu, co jsem psal?! Myslíš snad, že pravdu poznáš introspekcí? Introspekcí poznáš jen to, co je v tobě...to s objektivní pravdou nemá moc společného ---- pokud jde o subjektivní pravdu...tak v čem je ona důležitá? proč ji poznávat?
....řekněme, že instrospekcí zjistím, že nejsem s něčím spokojený.......co to znamená? To je hodně divné: tak když jsem neprováděl soustředěné pozorování sebe sama, tak jsem byl se vším spokojený, ok? Takže pravda je jaká? Podle mě taková, že instrospekce způsobila, že jsem začal být s něčím nespokojen. Potom je ale instrospekce na nic. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 05/11/2008 : 03:24:52
|
quote:
Originally posted by axel01
pokud tě nevadí nebýt součástí kolektivu, nevadí tě, že tě ostatní nebudou asi chápat, že budeš čnět...pak tu imo není žádný rozumný důvod proč se nějak přizpůsobovat.
Pokud tě to vadí víc než tě vadí potlačovat své já, pak potlač trochu své já a přizpůsob se.
// Jojo tohle jsem přesně slyšela několikrát, a něco na tom je. Ale nemyslim to na sebe osobně ani tak jako na společnost.
Příklad: Pepík je zkoušenej z češtiny, dostane za 5 a je mu to děsně trapný. Dojde domů, pustí si televizi a na stres ze školy zapomene. Další den jde znovu do školy a protože se chce učitelka podívat, jak se to doučil (řekněme, že to byla sedmá třída), Pepík zase nic neumí a zase se cítí trapně.
Nutno podotknout, že to Pepíkovi docela vadí, ale nedělá nic proto, aby se zlepšil => doma není jako před tabulí.
no trapná situace - pětka--je trapná jen chvilku...a to tehdy, když ji člověk dostává...a pak za chvíli potom to v šumu dne vyčichne a zprůhlední...
...naproti tomu učit se je činnost, která je nepříjmená mmnohem delší dobu....proto mi chování Pepíka nepřipadne divný...jednoduše se rozhodl, že výhodnější je neučit se a jednou za čas přetrpět trapnou situaci..
quote:
Originally posted by axel01
To, co mě zajímá, je tohle: Pokud vím, že něco nastane tak, jako vždycky, a že to bude nezměněné, prakticky identické, mohu z této pravdy (viz. uvedená inteligence) později vycházet, opírat se o ni. Tzn. mohu se opírat o mnou takto definovanou pravdu a na základě té vycházet z určité další myšlenky, podřizující se těmto ,stanoveným' (ne)logickým operátorům?
jinými slovy, zda můžeš použít své okoukané a zkušeností potvrzené pravidlo jako funkci, která vybere další myšlenky, z kterých se bude vycházet? --- tedy zda onu definovanou pravdu můžeš užít jako operátor? ...to samozřejmě ano, ale nevím, proč jsi to napsala tak složitě a proč tě to vůbec zajímá -- je přeci jasné, že když něco nastává stále dokola nějakou dobu, tak dokud se zásadně nezmění podmínky, bude to nastávat dál...tedy to můžeš nazvat pravidlem...
souvislost s inteligencí -- jen jsi napsala, že má souvislost s inteligencí to, když ci pamatujeme své činy a jejich následky....nenapsala jsi ale jakou souvislost --- já v tom velkou souvislost sám od sebe nevidím, ale nevím co přesně myslíš, tak se zatím nepřu.
quote:
Originally posted by axel01
// Život nemá smysl, ale existuje, a tak vlastně mý smysl, i kdyby to byl nesmysl. :-) To mně jednou napsala přítelkyně, myslím, že je to docela povedené.
jj, hezký
quote:
Originally posted by axel01
existují věci, které tě způsobují slast (nebo si takové alespoň dokážeš představit), pak je otázka po smyslu nepodstatná, neboť život je pak jen čas, oddělující prožívání těchto slastných okamžiků...
// Ten závěr pobavil. No takže třeba -znásilnění? :-)) To je přece velice slastný okamžik...
piš prosím trochu více přímočařeji -- takhle musím dvě hodiny přemýšlet, zda ses teda pobavila nebo naštvala, zda to myslíš vážně nevážně, polovážně nebo jak a co vlastně a halvně proč vlastně...
jinak některý věci nejsou tak triviální jak se na první pohled zdají...dá se těžce filosofovat a ukazovat, že žádné nepříjemno vlastně neexistuje.......ale já s tím nesouhlasím a proto to tu nebudu psát -- ani nemusím, neboť tvá reakce nijak nevyvrací mé tvrzení...
...já jsem řekl, že život můžu chápat jako čas oddělující slastné okamžiky. Znásilnění slastný okamžik není. Proto mé tvrzení k tvému znásilnění nemá co říct. Pokud vidíš souvislost svého výroku s mým výrokem, napiš ji prosím zřetelněji. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 05/11/2008 : 03:46:08
|
quote:
Originally posted by axel01
Radeji uveris nedokazatelné ideji sebe sama, kterou usadíš do falesného neznicitelneho sveta, nebo sebe-ideji zacnes pozměňovat podle skutecneho sveta, ktery je ti zrcadlem...
// Čtu to pořád znova a snažím se tam najít něco srozumitelného, ale bez okolků musim napsat, to už jsou žvásty.
to nejsou žvásty, to jsi pouze nepochopila, nic víc
idea sebe sama je nedokazatelná -- jediný způsob, jak ji ověřit, že je skutečná, je pomocí zpětné vazby od okolí
...pokud si o sobě myslíš, že jsi štědrá a okolí tě nazývá sobcem, máš dvě možnosti:
zasadit svou jinak nedokazatelnou představu o sobě jako přející a štědré osobě do svého vysněného imaginárního světa, kde figuruje tvé ideální já
a nebo
pozměnit svůj názor na sebe a jako zrcadlo pro svůj chatakter použít výroky svého okolí o tobě
quote:
Originally posted by axel01
Tedy, můžu se chovat záměrně svému okolí nepochopitelně?
tohle bývá někdy sranda....ale obvykle ne pro to okolí... |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 05/11/2008 : 17:03:04
|
neronis
-všichni se hlavně nebo pouze brání.
To už je otázka dnešní doby a nemůžeme se divit, že se každý proti každýmu brání. Ale v budoucnu bych proti tomu zakročila.
Rzwald
Ehm.
Originally posted by axel01
,nelze se ptát, proč omezuju fyzický život fyzickým životem'
// To je tvůj soud a tvoje dogma. => To je tvůj soud a tvoje dogma. Neboť ty nemáš jiný život, než fyzický, nemusíš hledat odpověď a tato otázka je pro tebe neřešitelná, ba nesmyslná.
!! Ale já se nestačím divit. Protože tedy duchovní život vedu dlouho, a on se pře s tím fyzickým => Potřeby mojí empirické osoby a potřeby fyzického těla.
-nejsem pozitivista,
-ne, tim fyzickym životem jsem nemyslela přesně, co jsi napsal (Maslowova pyramida je zajímavá, ale sporná). ostatně přišel s tím neronis a jsem si jistá, že to myslel tak, jak to napíšu: Totiž to, jak normálně funguješ, jak žiješ tady na zemi, co jsi NUCEN dělat, když tvé pravé ,já' je jinde.
Ale už to nerozebírej.
Není-liž ztrátou času snažit se fungovat zcela similárně k svému okolí, které je zkrátka jiné, docela pozitivistické, nepřející opravdovým snům a představám? (Či snad toto nařčení neplatí pro společnost obecně..)
//No jestli neni ztrátou času chovat se normálně, jestli není lepší se chovat nesmyslně ve jménu své pravdy.
-slastné okamžiky -- znásilnění bylo reakcí na to, co jsi napsal-konkrétně na pozici násilníka.
Jinak nevidím souvislost mezi slastnými okamžiky a smyslem života.
ad....
to nejsou žvásty, to jsi pouze nepochopila, nic víc
idea sebe sama je nedokazatelná -- jediný způsob, jak ji ověřit, že je skutečná, je pomocí zpětné vazby od okolí
...pokud si o sobě myslíš, že jsi štědrá a okolí tě nazývá sobcem, máš dvě možnosti:
zasadit svou jinak nedokazatelnou představu o sobě jako přející a štědré osobě do svého vysněného imaginárního světa, kde figuruje tvé ideální já
a nebo
pozměnit svůj názor na sebe a jako zrcadlo pro svůj chatakter použít výroky svého okolí o tobě
//No výborně. Ale tys reagoval na Radeji uveris nedokazatelné ideji sebe sama.
Takže tohle: kterou usadíš do falesného neznicitelneho sveta, nebo sebe-ideji zacnes pozměňovat podle skutecneho sveta, ktery je ti zrcadlem... -už jsi opomněl.
Nic nezasazuju do falešného a už vůbec ne nezničitelného světa, naopak je velmi křehký---a další už vůbec patří pozměňovat svoje sny podle skutečného světa. To ani náhodou.
Takže je to nepravda a tudíž pro mě žvásty. Lež.
Tedy, můžu se chovat záměrně svému okolí nepochopitelně?
tohle bývá někdy sranda....ale obvykle ne pro to okolí...
// Ale to neměla skutečně být sranda. Měl to být způsob života, ve kterém tě druzí nechápou --tvé nelogické chování --, a tak je otázkou, jestli tím poruším nějaké nepsané pravidlo... |
|
|
|
Topic |
|
|
|
síla působení vnějších faktorů
