Author |
Topic |
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 20/01/2008 : 11:48:37
|
Podle mého názoru objektivní cena určité věci je buď subjektivní podle toho, o kolik zmenšuje celkovou sílu srážek, resp. konfliktů určitého jedince (tzv. cena obliby), a nebo objektivní podle toho, o kolik zmenšuje celkovou sílu srážek, resp. konfliktů celé společnosti (tzv. tržní cena). |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 21/01/2008 : 10:09:53
|
Dalibore.
Cenu čehokoliv není možno objektivně určit. Jakou cenu má nyní pro tebe obyčejný zapalovač? Běžnou , tržní.Kdybys se však ocitl na opuštěném ostrově a potřeboval oheň, pak by tentýž zapalovač měl cenu vyšší zlata, které by tě na tom ostrově nebylo k ničemu a proto by byla jeho cena nulová. Cena všeho je dána potřebou. To platí i pro cenu lidského poznání. Když je třeba slova k odvrácení hrozby zániku života, má toto slovo větší cenu, než cokoliv jiného. Vyřkneš li však totéž v době, kdy životu nic nehrozí, vyzní totéž jako zbytečná a bezcenná fráze. Cena čehokoliv je od nuly až k absolutnu a rozhodující je potřeba tohoto. V obchodě se říká, že cenu staví nabídka a poptávka.
MB |
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 21/01/2008 : 10:22:29
|
quote: Jde objektivně vyjádřit cenu určité věci?
Ano, tak že ji koupíš. Nebo se podívej do ceníku a pokud cenu najdeš, voila, má to objektivní cenu. Jiná otázka je zda je to "správná" cena.
Ale o cenu věcí, které jsou v ceníku Ti asi nejde co? ...
Má odpověď je tedy tato.
Pokud to není v nějakém ceníku nebo cenové nabídce, tak zřejmě nemá moc smysl o ceně vůbec mluvit.
Cena není něco co je věci nějak vlastní, ale je to cifra která je použita v nabídce nebo poptávce po dané věci. Ceník je pak typ nabídky.
Pokud bych tedy chtěl mluvit o subjektivní ceně pro mne, pak bych mluvil buď o mé představě nabídky(jak moc si toho cením), pokud něco prodávám, nebo mé představě poptávky, pokud něco chci.
Objektivní, tržní, cena, která by byla vyjádřením ceny věci pro společnost, podle mne není. Tržní cena je spíše jakýmsi průměrem mezi skutečně provednými obchody. Pokud k žádnému obchodu nedojde, pak jde vždy o hypotetickou cenu a ne tržní. |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 22/01/2008 : 16:31:14
|
Podle mého názoru je člověk spokojený, není-li vystaven vnějším (ze svého okolí) ani vnitřním (duševním a tělesným) konfliktům, sporům, srážkám, v tom případě je spokojený a nic nepotřebuje kupovat. Chce-li koupit nějakou věc, pak mu má sloužit k odstranění těchto vnitřních či vnějších konfliktů. Proto lze říci, že s každou určitou věcí je spojeno určité snížení celkové síly jeho vnitřních či vnějších konfliktů. Proto podle mého názoru lze říci, že cenu věci z hlediska určitého jedince (tzv. cenu obliby jedince) lze objektivně změřit jako sílu, o kterou poklesne celková síla jeho vnitřních a vnějších konfliktů (tzn. potřeb) při koupi této věci tímto jedincem. V případě, že dojde při této koupi k předlužení jedince, tak síla jeho vnitřních a vnějších konfliktů při pořízení této věci zpravidla stoupne nikoliv klesne.
Miroslave,
souhlasím s tebou, že cena obliby je dána potřebou jedince. Mou shora uvedenou definici lze demonstrovat na ceně uvedeného zapalovače. Člověk, který nekouří a nepotřebuje oheň, si zapalovač nekoupí, protože s ním neklesne síla jeho vnitřeních a vnějších konfliktů. Člověk, který kouří, je ochoten zaplatit za zapalovač, který je běžně k dostání, běžnou cenu, protože s ním poklesne síla jeho vnitřních konfliktů vyvolaných návykem na nikotin a krátkodobým nedostatkem nikotinu od doby, kdy si naposledy zakouřil. Člověk, který je trosečník na pustém ostrově a je mu zima, je ochoten zaplatit za zapalovač zlatem, protože s ním podstatně klesne síla jeho vnitřních a vnějších konfliktů vyvolaných obavou ze smrti chladem.
Obdobně je tomu podle mého názoru v případě ideální tržní ceny, určitá společnost, která není vystavena vnitřním (ze strany svých členů) ani vnějším (ze strany okolí) žádným konfliktům, sporům, srážkám je ideální společností, kde všichni a všechno je v souladu a není potřeba nic kupovat ani prodávat. Proto podle mého názoru lze říci, že ideální tržní cenu určité věcí z hlediska určité společnosti (tzv. ideální tržní cenu, resp. cenu obliby společností) lze objektivně změřit jako maximální sílu, o kterou poklesne celková síla vnitřních a vnějších konfliktů v rámci této společnosti při zakoupení této věcí ze strany společnosti, tedy ze strany jakéhokoliv platebně schopného jedince nebo skupiny jedinců z této společnosti, kteří nejednají s cílem omezit nebo vyloučit hospodářskou soutěž na trhu(tzn. cena obliby společností je dána maximální cenou obliby určitého jedince nebo skupiny jedinců v rámci této společnosti.)
Noeme,
při zvýšení ekonomického produktu společnosti bez externích nákladů dojde zároveň k zmírnění konfliktů v rámci této společnosti, protože dojde k vyššímu uspokojení potřeb členů této společnosti. Společnost je totiž ochotna zaplatit za tuto určitou věc jinými statky, jestliže tuto určitá věc potřebuje stejně nebo více než tyto jiný statky. Jinými slovy společnost je ochotna zaplatit za tuto určitou věc jinými statky, jestliže maximální cena obliby společností těchto jiných statků je stejná nebo menší než maximální cena obliby společností této určité věci.
Např. při nabídce jednoho bochníku chleba v jeden den společnosti o tisíci členech je cena obliby společností velmi vysoká, při nabídce tisíce bochníků chleba v jeden den společnosti o tisíci členech je celková cena obliby společností zhruba stejná jako při nabídce tisíce vek místo chleba, při nabídce 10 000 bochníků chleba v jeden den společnosti o tisíce členech je celková cena obliby společností o něco málo vyšší než v případě nabídky tisíce bochníků chleba. Což znamená, že při vzácnosti bochníku chleba, který získá určitá nejbohatší rodina, zatímco ostatní rodiny nemají, co jíst, dojde k velkému poklesu konfliktů uvnitř této rodiny a cena bochníku chleba je extrémně vysoká. V případě, že každá rodina ve společnosti získá jeden bochník chleba za na jeden den, dojde k velkému poklesu konfliktů uvnitř této společnosti a cena prvého bochníku chleba je normální. V případě, že každá rodina získá čtyři bochníky chleba na jeden den, tak pokles konfliktů uvnitř společnosti není o mnoho vyšší než v případě, kdy každá rodina získá jeden bochník chleba na jeden den, cena druhého, třetího a čtvrtého bochníku chleba v každé rodině je extrémně nízká
Přičemž v případě tržní ceny je třeba zohlednit maximální pokles konfliktů v současné i budoucí společnosti, musí se zohledňovat rovněž potřeba investic.
Miroslave,
ke stejnému výsledku bychom dospěli, kdybychom použili hledisko potřeb, na rozdíl od potřeb je podle mého názoru celková síla sporů, konfliktů, resp. srážek uvnitř společnosti lépe exaktně měřitelná. |
|
|
|
Topic |
|
|
|