Author |
Topic |
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
Posted - 06/11/2007 : 13:39:59
|
DEFINICE DUCHOVNOSTI A LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
Při definování pojmu duchovnosti je nutno si nyní pamatovat, že každá její definice bude ve své esenci a substanci omezena vzhledem k jejímu pravém významu, neboť každý pokus o to, aby se chápala v absolutním smyslu, bude blokován stavem časovosti a relativnosti lidského přírodního stavu, z něhož se o tuto definici pokouší. Proto budou tedy veškeré definice, které se zde objeví, aproximací Absolutní definice. To znamená, že v dalším kroku duchovního vývoje lidstva přesáhne pochopení pravé povahy duchovnosti současný stupeň porozumění. Důvod pro to spočívá v pravé povaze duchovnosti a její definici.
Pro nový duchovní krok, který vchází do bytí, se nyní zjevuje následující definice duchovnosti:
1. DEFINICE DUCHOVNOSTI
Duchovnost obecně je uvědoměním jsoucna a bytí nestvořeného, bezčasového a bezprostorového Absolutního stavu a jeho Absolutního procesu Absolutního sebeuvědomění v Absolutním smyslu, který vždy absolutně jest s absolutně všemi důsledky tohoto uvědomění. Nenastává, neprobíhá a nestává se, protože jednoduše jest. Je vždy v sobě a ze sebe bez jakéhokoli vzniku a bez bytí z čehokoli jiného. Vše ostatní v představitelném či nepředstavitelném jsoucnu a bytí pochází z tohoto „Ono jest“.
Z této definice duchovnosti obecně logicky plyne definice lidské duchovnosti zvlášť:
2. DEFINICE LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
Lidská duchovnost zvlášť je uvědoměním s absolutně všemi následky tohoto uvědomění, že jsoucno a bytí lidských bytostí nastává, probíhá a stává se z nestvořeného, věčného a nekonečného Absolutního stavu a jeho Absolutního procesu jako výsledek takového úsilí Absolutního sebeuvědomění, které vždy jest.
To znamená, že vše ostatní, včetně lidských bytostí, nastává, probíhá a stává se z toho, co nenastává, neprobíhá a nestává se. Co nastává, probíhá a stává se, neexistuje v sobě a ze sebe, ale pouze z toho a vedle toho, co nenastává, neprobíhá a nestává se. Z tohoto důvodu lidské a všechny ostatní bytosti NEJSOU. Nastávají, probíhají a stávají se. Co nenastává, neprobíhá a nestává se, je vždy uvnitř. Co nastává, probíhá a stává se z toho, co nenastává, neprobíhá a nestává se a co je vždy uvnitř, je vně toho uvnitř. Ale protože „vně“ nastává, probíhá a stává se z „uvnitř“, obsahuje v sobě toto „uvnitř“. Proto „vně“ toho „uvnitř“ je samo „uvnitř“ toho „vně“.
Je důležité si uvědomit, že „vně“ toho „uvnitř“ není totéž jako to „uvnitř“. Co nastává, probíhá a stává se z něčeho, co nikdy nenastává, neprobíhá a nestává se, protože vždy jest, nemůže být totéž. „Vně“ je extenzí, výsledkem procesu toho, co je tím „uvnitř“ a co nenastává, neprobíhá a nestává se. Extenze a výsledek procesu něčeho není totéž jako to něco, ale obsahuje to něco jako princip svého nastávání, probíhání a stávání se.
Abychom pochopili tyto definice, je třeba dále rozpracovat jejich obsah formou výčtu jejich principů.
|
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
Posted - 06/11/2007 : 14:46:47
|
B) OBECNÉ PRINCIPY DUCHOVNOSTI
Vzhledem k první definici a jejímu objasnění je nutno uvážit některé obecné principy duchovnosti:
1. PRINCIP ABSOLUTNÍHO OBSAŽENÍ
Nestvořený Absolutní stav a jeho Absolutní proces je Absolutním sebeuvědoměním. Je to tedy Absolutní a Čisté vědomí v sobě a ze sebe. Absolutní a čisté vědomí znamená, že to, co vždy jest, je „Já jsem“. „Já jsem“ obsahuje a zahrnuje vše, co je v Absolutním stavu a jeho Absolutním procesu v Absolutním smyslu. Absolutní vědomí „Já jsem“ je Absolutní mysl. Absolutní mysl ustavuje Absolutně vědomou bytost.
První princip tedy stanoví, že
to, co vždy jest a nikdy nenastává, neprobíhá a nestává se, je Absolutní, Dokonalá, Nestvořená, Sentientní entita, která je čistým Absolutním vědomím Absolutního „Já jsem“.
|
|
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
Posted - 07/11/2007 : 21:21:06
|
2. PRINCIP ABSOLUTNÍ VOLBY
Jelikož Absolutní „Já jsem“ vždy jest a nenastává, neprobíhá a nestává se, je současně Absolutní nezávislostí a Absolutní svobodou. To, co vždy jest, lze pojímat tak, že nemůže být omezeno ani ohraničeno absolutně ničím. Jelikož vše nastává, probíhá a stává se z Absolutního „Já jsem“ a „Já jsem“ nenastává, neprobíhá a nestává se z ničeho, je samou svobodou a nezávislostí v sobě ze sebe. Kdyby tomu tak nebylo, nemohlo by nic existovat. Nebylo by žádné „Já jsem“. Užití slova „Já jsem“ vždy předpokládá úplnou svobodu a nezávislost. Z toho tedy plyne druhý princip:
Protože v tomto spoluoznačení „Já jsem“ nenastává, neprobíhá a nestává se, ale vždy jest, je v sobě a sebou samou svobodou a nezávislostí.
|
|
|
|
Topic |
|
|
|