| Author |
 Topic  |
|
Ondra
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
 Posted - 26/07/2007 : 20:34:21
|
Štěstí
Každá lidská bytost touží být šťastná. V nekonečných dálavách Universa se nachází miliardy galaxií v nichž plují prostorem myriády hvězd. Kolem nich krouží na svých drahách planety, které jsou domovem bezpočtu lidských bytostí, jež vykazují ty nejrozmanitější podoby. Žijí na nich trpaslíci, stejně jako titáni či giganti. Najdou se lidé s pletí zelenou jako tráva, modrou, jako naše obloha či rudou, jako je krev v našich žilách. Najdou se národy prastaré, vznešené a mírumilovné, které dosáhly podivuhodného rozkvětu v duchovní i materiální oblasti, stejně jako národy mrzké,ohavné a agresivní, v nichž vládne smrt a bezpráví všeho druhu. Existují bytosti, jež se dožívají několika desítek tisíc let a jsou zde i takové, které umírají ani ne ve sto letech. Rozdílnosti v původu, historii, kultuře, vědě, filosofii a tělesných znacích jsou nekonečné.
Jsou tu ale mnohé věci, které lidské bytosti v celém Vesmíru spojují. A mezi nimi má své místo štěstí. Touha prožívat silný vnitřní pocit, který naplňuje hruď, který uvnitř kvete a rozpíná se, který je nekonečný jako samotné Veškerenstvo, je společná všem bytostem lidské povahy v celém Vesmíru a ve všech Vesmírech naší fantastické, geniální a komplexní skutečnosti. Štěstí je universální princip. Štěstí je duchovní podstatou naší reality. Štěstí je niterní stav člověka. Štěstí se nedá popsat slovy, neboť jeho prožitek překonává všechna ohraničení. Štěstí samo o sobě neexistuje, neboť štěstí jde ruku v ruce s moudrostí a láskou, s pravdou a věděním, s klidem a vyrovnaností stejně jako s poznáním, mírem a harmonií. Toto vše tvoří úzce propojený a vzájemně prostoupený cyklus, který tvoří duchovní království člověka. Co je štěstí bez klidu a pokoje? Co je moudrost bez vědění a poznání? Co je láska bez míru a harmonie? Co je vyrovnanost bez zakotvení v pravdě? Takto lze pokračovat neustále, neboť jedna podstata bez druhé nemůže existovat. Co však existuje, to je celek. A tento celek dříme v každém člověku a čeká na své objevení a rozvíjení. Dimenze nitra člověka jsou nekonečné...
Zaměřme se nyní na planetu, kterou nazýváme Země a která je naším domovem. Vědí zdejší lidé, naši bližní, kde štěstí spočívá, kde je k nalezení? A ne-li, přemýšlí tedy o tom? Zajímá je pravdivá podstata štěstí, pravdivá podstata života? Přemýšlí usilovně o životním smyslu a o smyslu svého života? Tyto a mnohé další základní otázky, představují pro lidský život nejvyšší důležitost a jejich pravdivé zodpovězení je klíčové pro jakýkoliv správný a pozitivní vývoj. Nastane-li tedy situace, že se člověk o toto nezajímá, že se takto neptá a žádné pravdivé odpovědi nenachází, pak je nutno hovořit o naprostém otupění a holém šílenství.
Tato zvrhlá situace je však na Zemi na denním pořádku. Je jenom k smíchu a k pláči zároveň pozorovat davy lidí, jak se ženou za penězi a majetkem, jak zoufale usilují o slávu a společenské postavení, jak dětinsky se přetahují, trýzní a zabíjí pro tyto dětské hračky ve kterých nikdy nespočívalo, nespočívá a nebude spočívat nic, co by bylo schopno člověka byť jen zčásti naplnit. Toto čistě materiální směřování pozemského člověka je dáno jeho nevýslovnou hloupostí a nepochopením (…)
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 11/08/2007 : 16:29:22
|
prozivame jej tedy v jakemsi stavu vyrovnane naplnenosti podstatami. kde se ale ty podstaty berou, odkud vychazeji. neni to tak, ze by se postupem vyvoje zivota vytvarely. ze nejsou predem dana a ze neni mozne smerovat k nim ale vytaret si je. co kdyz se z toho pachteni za ziskem a majetkem a vsemi takovymi nedusevnimi ubohostmi stane, dejme tomu za deset tisic let, nova podstata, ktera cloveka bude naplnovat silneji nez jakykoli prozitek dnesni podstaty. neodsuzujme proto jednani takovych lidi, mozna prave oni vytvareji novou realitu, novou podstatu k doplneni onoho vytouzeneho celku. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/08/2007 : 10:13:14
|
Ondro.
Kdyby ses zamyslel nad tím co píšeš, třeba by tě cosi podstatného došlo. Souhlasím s tím, že hromadění majetku by nemělo být cílem snah člověka, ale znak hlouposti hromadění majetku není. Nevím, zda nežiješ v jeskyni a neživíš se kořínky, ale my kteří žijeme v běžné společnosti přece jen nějaký ten majetek potřebujeme k životu. Nějaký bezdomovec by mohl za hromadění majetku považovat třeba to, že máš kde bydlet, že máš co jíst a za luxus třeba ten počítač na kterém píšeš. Pro tebe to však zajisté luxus není,ale běžná potřeba. Já se živím muzikou.Hraji na klávesy a zpívám. K tomu potřebuji klávesy a když chci aby to mělo úroveň,pak kvalitní a ty jsou velmi drahé. Potřebuji ještě řadu dalších věcí a ty jsou také drahé.Na vystoupení vozím tyto v autě, protože to jinak nejde a tak když vše sečtu suma sumárum, vychází to kolem 300000kč.Další vybavení užívám doma a teké je potřebuji (nahrávací studio) Ty bys to mohl považovat za hromadění majetku, ale pro mne je to cesta k obyčejné obživě a štěstí.Proč štěstí? Když hraji a zpívám a slyším, že to dobře zní, cítím štěstí .Vidím li, že to lidem cosi pěkného dává a že to rádi přijímají, nemohu být nešťastný. Když mladá děvčata mně dědkovi vyjadřují přízeň díky muzice, není mně to sice nic platné, ale dělá mně to dobře. Je podstatné z jakého pohledu se na věc díváš.Kdybys byl podnikatel a opět je to jen spůsob obživy, měl bys třeba majetek za miliony, alestjně bys měl starosti jak zaplatiti to či ono a mnohdy bys šel i do půjček. Každý úspěch v podnikání by v tobě vytvářel pocit štěstí. Něco jiného je však okrádání druhých,třeba i spekulací.To je o něčem jiném,ale ty to nikde neodlišuješ a proto je tvůj soud nemoudrý a povrchní. Měl by sis také uvědomit, že dnes jsi možná mladý a máš schopnosti se uživit,ale za čas můžeš být starý a schopnosti zde takové nebudou. Kdybys nehromadil prostředky za mlada, asi bys nebyl příliš šťastný jako hladový bezdomovec ve stáří. Majetek tě štěstí nedá,ale bez něj je štěstí od tebe na hony vzdálené.
Docela rád bych poznal alespoň něco ze tvé identity.Třeba to, čím se živíš (povolání) kolik je tě let. Dle nevyzrálosti myšlenek bych řekl že jsi velmi mladý,ale dle achaického spůsobu vyjadřování, bych tě hádal na důchodce.
MB |
|
|
|
Ondra
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 14/08/2007 : 18:06:31
|
Moje identita je nepodstatná. Z toho by vznikly pouze předsudky, jako vždy, což jsem si mnohokrát dokázal.
Právě lidé nezkušení se často zaměřují na tyto věci. Místo aby zkoumali myšlenku jako takovou, zkoumají to, kdo ji vyslovuje. Tím si pak vytváří mylný obraz, který kritizují. Není podstatné, kdo myšlenku vyslovuje, podstatná je pouze myšlenka jako taková.
Lidé sledují všechno to, jenom ne to, co sledovat mají.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 15/08/2007 : 08:52:27
|
Ondro.
Nechtěl jsem vyzvídat, spíše jsem tě chtěl porozumět. Píšeš o dálavvách universa a podobné výrazy a já nevím, co si pod tím představit,co tím myslíš. A tak jsem se snažil vydedukovat, zda jsi to od někoho převzal, nebo je to jakýsi tvůj básnický slovník. To první by ukazovalo na to že jsi mladý, to druhé by spíše ukazovalo na zralý věk. Je li to převzaté,pak je možné, že sám nevíš oč jde.Je li tvůj slovník,pak máš pod tím cosi uloženo a já bych rád věděl co.
MB |
|
|
|
Skunkless
Aktivní uživatel
Czech Republic
216 Posts |
Posted - 19/09/2007 : 10:43:21
|
Prima, tak jsem našla další téma, do kterého se mohu vetřít. Předem upozorňuji, že jsem mladá a teprve zraji (ale počkejte až dozraji, to bude mazec ) Nicméňe o předsudky Vám taktéž nestojím, děkuji.
S prvním příspěvkem od Ondry musím beze zbytku souhlasit (snad to nebude vypadat, že jsem jeho fanynka  ) a pokud jde o reakci M.B. pak k tomu mám jednu poznámečku..
Přišlo mi, že zatém co Ondra psal o štěstí a Ty (Eh..M.B. - psal jsi, že jsi starý dědek, mohu ve vší slušnosti a počestnosti v rámci diskuze tykat, nebo se mám uchýlit k tradičnímu vykání?) jsi na ten popud rozvinul myšlenku, proč jsou peníze ke štěstí také důležité, uniklo Ti, že (tedy tak to přišlo mě, kdo ví, jak to Ondra skutečně myslel) nezavrhoval majetek, jako takový a nepsal, že mít majetek je špatné. Já jsem z toho pochopila, že hromadění majetku je marnou cetou ke štěsí - resp. hledám-li opravdové naplnění štěstím, pak pouze pídění se po větším a větším množstvý "cenných" předmětů je cesta na druhou stranu.
Ovšem stejně jako Ty si myslím, že v dnešním světě nemůžeme jít úplně opačnou stezkou (resp. můžeme, ale pro většinu z nás je to nepředstavitelné a velmi obtížné) , ale, jak jinak, najít si zlatou střední cestu, kdy při hledání cesty ke štěstí, budeme schopni část své energie věnovat našemu povoláí a vyděláme si na slušné živobytí. Vlastně bych zašla ještě dál - věřím, že vybere-li si člověk povolání, které nikomu neubližuje, naopak lidem dává, jedince samotného naplňuje a je pro něj jakýmsi posláním, pak štěstí přijde i s penězi přímo za ním. (Nemám ovšem na mysli miliony dolarů ve kterých se koupal stýček Skrblík, ale korunky na chleba a vodu, které nám zajistí střechu nad hlavou a hlavu bez stresu z nezaplacených účtů.)
Zivot je fascinujici!
Skunkless.. |
Edited by - Skunkless on 19/09/2007 10:45:54 |
|
|
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
Posted - 19/09/2007 : 11:25:22
|
| Šťastie je spokojnosť a blaho. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 19/09/2007 : 12:35:10
|
Skunkless.Zdary.
To tykání považuji za somozřejmost a klidně mně říkej Sláva, jsem na to zvyklý.
Peníze ani majetek tě štěstí samy o sobě nedají,ale bez nich to také není to pravé ořechové.Peníze jsou akumulovaná schopnost, kterou jsem ostatním dal a za peníze si mohu koupit to co vzešlo ze schopností druhých.Takový je jejich smysl. Já třeba dělám muziku a hraji třeba tomu, který dělá lokomotivy.Samozřejmě, že mně nebude dávat kus lokomotivy,ale peníze.Za ty si moho koupit třeba jídlo, které vyrobil kdosi zcela jiný. Snaží li se kdo hromadit peníze, hromadí schopnosti.Někdo to dělá ze strachu z doby, kdy schopnosti mít nebude,ale někdo hledá schopnosti, které by zneužil ve prospěch svého já a uznané pravdy. Každé hromadění má svůj smysl i když někdy patologický.Nejhorší na tom je, že je to vlak, do kterého jednou naskočíš a vystoupit už nemůžeš. Znám makléře, který vlastní desítky pozemků, budouv a dokonce i zámky a hrady.Stále nekupuje i když je už hodně starý. Když jsem jej ptal proč, řekl toto. Kdybych jeden rok nenakupoval,přijdu o vše na daních.Já musím investovat abych vše neztratil. Je to štěstí nebo neštěstí? Ani jedno ani druhé. On prožívá šťastné chvíle i nešťastné jako ten, kdo nic nemá.Jen nemá existenční starosti.Má zase jiné a tak se to vyrovnává.Já bych řekl, že spojování peněz ,či majetku se štěstím není správné a celkem to ani spolu nesouvisí.Ten kdo má existenční starosti, může majetek či bohatství považovat za štěstí,ale to kdo toto má považuje za štěstí život bez neustálých starostí s podnikáním.
Proto si myslím,že je toto téma nutno posuzovat z nadhledu, čili s obou stran.
Chceš li poznat, co je štěstí, pak si představ, že jsi na pustém ostrově, kde je ze zlata hora a pláně poseté diamanty.Jsi tam však docela sama a máš co dělat, když nechceš zemřít hladem. Všechno to zlato a diamanty je možno považovat za potencionální schopnosti,ale nemůžeš je za schopnosti druhých směnit, protože tam nikdo jiný než ty není. V tu chvíli je to jen kov nevalných fyzikálních vlastností a blýskavé kaménky,které třeba mohou hořet a dávat v noci teplo. Když se však objeví další trosečník,pak poznáš, co je štěstí. A tak bych řekl, že největší štěstí je nebýt sám.
Souhlasíš s Ondrou. To je v pořádku. Já však vidím, že se na věc dívá jen s jedné strany a vše ostatní mu uniká a tak soudí a soudí druhé. Kdyby našel cestu k bohatství, na své dnešní názory by do druhého dne zcela zapomněl.
MB |
|
|
|
Skunkless
Aktivní uživatel
Czech Republic
216 Posts |
Posted - 19/09/2007 : 13:25:35
|
Eeaeh...M.B. já nějak nechápu proč ten příběh s pustým ostrovem..však já jsem psala, že peníze nepovažuji za štěstí. Zároveň rozumím Tvému názoru, že žijem ve světě, kde ty prachy zkrátka více či méně potřebujem a proto akceptuji, že je potřebuješ, abys mohl dělat to, co Tě dělá šťastným, jak jsi psal.
No a jak jednostraně se na věc, dle Tebe, dívá Ondra?
Život je fascinující!
Skunkless.. |
|
|
|
Ondra
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 19/09/2007 : 19:11:21
|
Ahoj Skunkless, opravdu mě těší, že jsi mi porozumněla. Ahoj i tobě Slávku.
Text, který zahájil tuhle diskuzi jsem napsal už asi před pár lety. Schválně jsem ho tady uveřejnil, abych viděl, jak na ostatní zapůsobí. Je psaný trošku archaicky, to je fakt, ale smysl je z toho zřejmý. Je to jen jeden z pohledů na štěstí, to je vše. Nic víc si článek ani jeho autor nenárokují. Je pro mě nemožné vyložit na tomto fóru věc ve všech souvislostech, resp. ve všech souvislostech, které znám. Ačkoliv jich moc neznám, je to přesto víc, než tady chci vypisovat.
A teď něco o majetku. Chápu to tak, že majetek je ve vztahu ke štěstí nepodstatný. Štěstí je niterní stav člověka a jako takový nemá nic společného s majetkem, penězi, luxusem, ale ani se společenským/mocenským postavením atd.atp., a když to vezmu ad absurdum, tak ani s čímkoliv vnějším.
Štěstí vyplývá ze správného myšlení, cítění a jednání, přičemž správné je takové myšlení, cítění a jednání, které je v co možná největším souladu s přírodou a jejími zákonitostmi. Co je proti přírodě, je nešťastné. Příroda nejsou jen hezké scenérie, procházka parkem, zahrada a les. Příroda je život a Vesmír a člověk je její nedílnou součástí. Člověk nestojí mimo přirodní zákony, člověk je do nich přímo a nekompromisně vřazen, ať už to teď chápe, nebo ne. A je do nich vřazen i tehdy, když žije ve městě, když se obtěžuje malichernostmi a když je zcela nevědomý ohledně životních souvislostí.
Už jenom toto elementární poznání dává najevo, že ani kdyby člověku patřila celá lidská společnost a měl veškeré jmění světa, nebude ještě automaticky šťastný. To proto, že majetek je pro štěstí nepodstatný. Takový boháč by však mohl být šťastný i s tímto majetkem, stejně jako chuďas by mohl být šťastný bez něj. Vždy je směrodatné myšlení, cítění a jednání dotyčného člověka, a ne to, co je kolem něj.
I tak se na to dá dívat: Vše vnější stojí mimo člověka, kdežto štěstí sídlí jednoznačně uvnitř. Proč bych měl být šťastný jenom proto, že mám někde kolem sebe peníze? Že mám někde kolem sebe slávu a uznání? Že mám někde mimo sebe nějakou vilu atp.? Že by štěstí bylo závislé na nějakých vnějších krámech?(Peníze, majetek, nemovitosti). Nebo na nějakých vnějších lidech?(Uznání, sláva, postavení, přízeň apod.).
Jistě tím však není míněno, že vše vnější je špatné! Jenom je to ve vztahu ke štěstí spíše nepodstatné, to je vše. Tento text přeci nezpochybňuje, že člověk má mít slušné zázemí a slušné materiální podmínky k životu. Být šťastný neznamená žít v díře.
|
|
|
|
fffactorial
Uživatel
64 Posts |
Posted - 19/09/2007 : 19:41:59
|
Domnívám se, že Ondra nechtěl mluvit o štěstí, ale o hloupých lidech.....
Slyším tu dost přeslazená slova. Domnívám, že jakýkoli pohled na život je správný jen v případě, že není zahlcen emocí.
Nikdo z vás se tu nepídí po evoluci emoce, tedy jak vznikla, a proč. Zatím se tu plácáte po zádech a odmítáte materialistické naplňování potřeb, chybí mi nezaujaté vědecké pozorování, a zahlcuje mne bezzudné těšení se.
Domnívám se, že emoce je důležitou částí živočichů, a jako živočichové prošli evolucí, také emoce jí prošly(spolu s nimi). Formu uspokojení člověka(jakoukoli) vnímám jako evoluční záležitost.
Pokud budete mít zájem uvažovat v tomto duchu, jsem k dispozici.
fff
|
|
|
|
Ondra
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 19/09/2007 : 20:52:47
|
Ahoj fffactorial a ostatní,
tedy myšlenkový a pocitový svět člověk je jistě v neustálé evoluci. Emoce a pocity se formují podle způsobu myšlení dotyčného člověka.
A jak se mění způsob uvažování člověka, tak se v důsledku mění i jeho pocity a emoce. Jsem si jist, že má člověk zásadní roli ohledně toho, co cítí a necítí. Každý je svého (ne)štěstí strůjcem, a protože (ne)štěstí je vnitřní pocit/emoce, tak je tedy strůjcem i svých pocitů/emocí. Jak bude člověk myslet, takovým se stane, ať v dobrém, nebo ve zlém. Jak bude člověk myslet, tak bude i cítit.
Jistě, že okamžitě vyvstane námitka, že emoce/pocity si s myšlením ´hlavu nelámou´ a když přijde zamilovanost, tak prostě přijde, ať chceš, nebo nechceš. To je v pořádku, ale síla této zamilovanosti a dokonce podmínka této zamilovanosti je to, jak člověk do této chvíle myslel. Bavím se tedy o hlavní tendenci myšlení, která v důsledku ovlivňuje i tendenci cítění. Jistě, že pocit zamilovanosti vyvstane jaksi ´nechtěně´, ale přesto byl tento pocit dávno předtím formován celkovou orientací v myšlení. Snad je to srozumitelné. Příklad: Když budu celé měsíce smýšlet negativně a pak potkám Dívku, tak se do ní zamiluji jistě jinak, než kdybych předtím smýšlel pozitivně, anebo se do ní nezamiluji vůbec, protože si ve své celkové negativní orientaci třeba ani nepovšimnu, jak je krásná, nebo jemná. Je však třeba zmínit, že myšlením zbarvené emoce/pocity zase zpětně ovlivňují myšlení, které zase ovlivňuje pocity/emoce apod. Opravdu to není jednoduché:))
Vlastní původ emoce/pocitu jistě souvisí s duchovní realitou, která je základem a pozadím všech jevů. To je však chabé vysvětlení, protože koneckonců všechno souvisí s duchovní realitou. Tebou položená otázka je však pro mě natolik obtížná, že nejsem v současné době schopen lépe odpovědět. Můžu však říci, že emoce/pocit u člověka vyvstala jednoduše v důsledku neustálého sledu příčiny a následku podle přesně daných zákonitostí přírody/Vesmíru. A tak jednoduše cítíme proto, že cítit máme.
Ať už to z původem pocitů bylo jakkoliv, je opravdu neuvěřitelné jaká škála pocítů v nás působí. Nekonečné směsi pocitů tvoří celé symfonie barev a harmonií, které je opravdu úchvatné prožívat. Je to vlastně nepopsatelné, tady je nutné prostě žít a být, a ne mluvit. Pak si člověk říká to, co říká Skunkless, tedy, že život je fascinující. Někdy, když mám všechnu svoji činnost za sebou, si sednu a pozoruji, co se ve mně odehrává, jaké to představení!: Litry krve proudí žilami, orgány pracují, srdce tluče a v mysli probíhají nekonečné variace zážitků, vzpomínek, aktualit, problémů, směsi štěstí a lásky spojené s nenaplněnou touhou a se zatím nesplněnými sny, pocity radosti i neradosti a tak dále...Pak se všechno začíná pomalu uklidňovat a nastupuje klid, mír a plná koncentrace na libovolný vnější či vnitřní objekt zkoumání, což je vlastně jeden ze způsobů meditace...
|
Edited by - Ondra on 19/09/2007 21:00:12 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 20/09/2007 : 08:21:09
|
Fffaktional.Zdary.
Emoce je dost široké téma a záleží na tom, jaký pohled na tuto problematiku hledáš. Můeme hovořit o emocích v obecné rovině, líčit jejich průběh a hledat příčiny pozitivních i negativních emocí. Stejně tak můžeme na věc jít od podstaty, čili si popsat proces, díky kterému dochází k emtivnímu myšlení a jednání. Já osobně bych dal přednost cestě od podstaty, ale v zájmu koncensu tohoto topicu bych přešel do topicu nového, který by hovořil právě o emocích.Mimochodem, toto téma může být dost zajímavé a může ukázat dost podstatné funkce ke kterým dochází v procesu myšlení.Přesto ani první variantu neodmítám, čili rozhovor v obecné rovině. I zde může být mnohé velmi zajímavé. Tak si vyber a odpověz již v novém Topicu "EMOCE".
MB |
|
|
|
Ondra
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 20/09/2007 : 19:23:09
|
Štěstí je tedy vnitřní stav, nezávislý na vnějších okolnostech. To jistě v principu platí, ale určité vnější okolnosti hrají přesto důležitou roli. Aby mohlo na Zemi zavládnout opravdové štěstí, musí být také šťastní všichni lidé, kteří na ní žijí. Pak by zavládlo cosi, co je v dnešní době jen stěží pochopitelné. Zavládl by mír, radost a harmonie. Cesta k tomu vede skrze nás samotné. Právě v nás spočívá klíč ke zlepšení stavu této společnosti.Není absolutně jiná cesta, než začít sám u sebe.
Pokud chce někdo světový mír, pak musí pochopit, že si nejdříve musí vybudovat mír v sobě samém. Musí ho nechat rozkvést ve svém nitru, mysli a srdci. Celá lidská společnost je projevem našeho myšlení. Vše dobré i špatné v naší společnosti vychází zevnitř, z nás samých a je-li naše společnost v bídném stavu, pak je třeba si uvědomit, že je v bídném stavu naše myšlení. A nejen myšlení ostatních, ale především naše vlastní. Zde se musí začít, u sebe, u svého myšlení a cítění, z něhož vychází i naše jednání. To je jediná možná cesta. Pokud si někdo přeje světové štěstí, pak zde platí stejný pricip atd. Vždy všechno vychází zevnitř, a proto i řešení spočívá uvnitř.
Kde je však naše myšlení nejvíce porušené? Především v tom, že jsme se zásadním způsobem odklonili od zákonů přírody, do nichž jsme, chtě nechtě, absolutně vřazeni. Dýcháme vzduch, jíme roslinnou a živočišnou stravu, pijeme vodu, hřejeme se na slunci, jsme chráněni ozonem atd. a naše fyzická i psychická existence plně závisí na nekonečném množství zákonitostí, které život vůbec umožňují. Kdo těchto zákonů nedbá, ten si sám - v důsledku své nevědomosti - působí škodu, a to tím větší škodu, čím víc těchto zákonů nedbá. Proto jsou lidé této společnosti nešťastní, protože celá společnost ve které žijí, je v naprostém rozporu s přírodním, univerzálním celkem.
Lidé žijí v přelidněném světě, dýchají jedy, pijí jedy, jedí jedy, žijí v hluku, shonu, chaosu...pokud zrovna nehladoví; ve společnosti, kde peníze vládnou politice a ne politika penězům, kde je život ničen a vražděn, místo aby byl chován v úctě a rozvíjen, kde se lidé hádají a všemožně si obtěžují život, místo aby si pomáhali žít, kde vládne násilí a agrese, místo lásky a míru...
...Jen pochopit, že všichni jsme si rovni, že všichni jsme zde za stejným cílem, že všichni tvoříme jeden celek, kde jeden je nedílnou částí všeho a každého a vše a každý je zase jeho vlastní, nedílnou částí, čemuž se říká láska. Jen pochopit, že každý den je darem, který je nutno využít ku svému prospěchu, jakož i ku prospěchu ostatních spolubližních, ku prospěchu světa a společnosti, ku prospěchu planety a životního celku. Jen pochopit, že shoda s přírodou znamená shodu se sebou samotným a proto její ničení znamená ničení sebe samotného. Copak to právě v dnešní době není zjevné? Čím neuctivější jsme k přírodě a jejím zákonům, tím neuctivější jsme sami k sobě a sami mezi sebou, čím více forem života ve svém ničivém přelidnění vyvraždíme, tím prázdnější a ohavnější jsme uvnitř sebe i před sebou samotnými. Každý zásah do přírody se rovná zásahu do naší vlastní mysli a srdce, a cti. S každým padlým druhem padáme sami v sobě i s celou naší společností a kulturou, kterou nazýváme civilizovanou. Mluvíme o růstu, ale všechno boříme, včetně nás samotných... A tomu všemu, tomu všemu říkáme pokrok... |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 21/09/2007 : 07:45:15
|
Ondro.
Když jsem se učil malovat u pana profesora Štembery, řekl mně zajímavou věc."Chceš li namalovat světlo, musíš namalovat tmu." Co tím chci říci? Že ty vůbec nevíš, co je štěstí.To co je krásné nepoznáš, když nepoznáš to co je ošklivé. Když poznáš utrpení a toto zmizí, pak poznáš i štěstí.Kdybys žil v prostředí bez jakéhokoliv stressu,pak bys štěstí vůbec nepoznal.Život je jedno i druhé, štěstí i neštěstí a právě proto je krásný a zajímavý. Samé štěstí je nuda a samé neštěstí je cesta k sebevraždě. Proč myslíš, že hledají děti zazobanců adrenalinové sporty, při kterých riskují život? Protože by jejich život nebyl k žití. Jsou i chudí lidé i kterých bys řekl, že štěstí nepoznají a oni jsou přesto šťastní i když z maličkostí. To je to světlo, které dokáží díky tmě poznat. Bez tmy světlo nepoznáš. Když chceš aby všude bylo jen světlo bez tmy,chceš tím všechny oslepit. Namaluj na bílý papír žlutý kruh jako slunce. Vidíš zde světlo? Nikoliv.Namaluj kolem černou tmu a ten žlutý kruh se rozzáří a stejně tak je tomu i v životě. Ten kdo toto pozná, ten si váží stejně tma jako světla protože jedno bez druhého nemůže být. Když zapáleně líčíš ten nádherný svět,pak to ukazuje, že vůbec nemáš tušení jaký by měl být.
MB |
|
|
|
Ondra
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 21/09/2007 : 08:17:06
|
Slávku,
to je v principu jistě pravda. Ale můj text nic takového, jako je dokonalý svět, nelíčil. Můj text jednoduše nebyl myšlen tak, jak říkáš.
I ve světě, kde vládne radost, mír a harmonie budou lidé dělat chyby, a tedy to negativní bude i nadále trvalou součástí společnosti, aby byl možný pokrok. Najdi jedinou moji větu, která se baví o dokonale šťastné a bezchybné společnosti, kde existuje jen to pozitivní.
Z toho vyplývá, že s tvým příspěvkem v principu souhlasím.
|
|
|
|
Topic |
|
|
|
Štěstí
