| Author |
 Topic  |
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
 Posted - 02/01/2007 : 13:29:16
|
quote:
Originally posted by Ace Rimmer
Chtěl bych se zeptat na něco z teorie relativity .
V řadě sci-fi filmů se vždy vyskytuje případ , že lidé na lodi letící rychlostí blízké rychlosti světla po návratu na zemi zestárnou podstatně měně než lidé např. na zemi . Je to fyzikálně možné nebo je to jen fantazie autorů ?
Ps. Můj názor na to je , že není už jen z toho důvodu , protože nevyhnutelně nastane otázka : Pohybuje se loď vůči zemi nebo země vůči lodi ?
Mozne to je, zapomnel jsi na zrychlovani a zpomalovani kosmicke lode. Oboji zakrivuje prostorocas a tim zpusobuke zpomaleni casu z hlediska vnejsiho pozorovatele.
Naprosto stejneho vysledku bys dosahl kdybys nechal nekoho krouzit na obezne draze zeme a druheho na zemi. ten na zemi bude z hlediska toho na obezne drahy starnout pomaleji. Tato dilatace je vsak u tak malo hmotne planety jako je zeme velmi mala. Presto jiz byla zmerena experimentalne. Skutecny pokus vsak vypadal, tak ze byl meren rozdil v chodu atomovych hodin v ruznych nadmorskych vyskach. Cim dale od zeme tim mensi gravitacni sila. |
 |
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 13:37:13
|
quote:
Jednou se me nekdo ptal, jakto ze raketa muze letet ve vesmiru, kdyz se nema od ceho odstrkovat...
Ale Oldow, vzpomen si na zakladku. Newtonuv princip akce a reakce.
Coz neni nic jineho nez zakon zachovani hybnosti. Kdyz z nehybneho telesa vymrstis cast jeho hmoty urcitym smerem, tak se zbytek telesa bude diky zachovani hybnosti pohybovat opacnym smerem a to tak ze obe protichudne hybnosti budou stejne, hybnost je rychlost krat hmotnost. Takze kdyz vymrstis malou hmotu velkou rychlosti na jednu stranu bude se zbytek hmoty (ten vetsi) pohybovat na opacnou stranu mensi rychlosti.
Priklad:
kdyz vymrstis 1kg horkeho plynu rychlosti 1000Km/h
kosmicka lod o hmotnosti 1000kg bude na druhou stranu hnana rychlosti 1 km/h
Podrobny popis pohybu lode s tryskajicim plynem zpracoval rysky fyzik Ciolkovskij a to vcetne myslenky stupnove rakety, ktera se dodnes pouziva. |
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 13:40:06
|
Miloslave
Souhlas. Ackoli nase nazory mohou byt ruzne, shodneme se na tom, ze je dobre otevirat nove otazky, nove pohledy na ne a zozebirat je. Ja cetl vsemozne knihy a prave sci-fi mi vyhovuje svym pristupem otevirat nove perspektivy pohledu. Je skoda, ze obecny nahled na sci-fi zahrnuje v podstate jen vesmirnou operu - dobrodruzne pribehy s kulisami vesmirnach lodi. Stejne je tomu s fantasy, to taky neni jen Tolkien.
Jak bych se zachoval, kdybych byl Standa? Snazil bych se je presvedcit, ze lidskou povahu neni mozne zmenit a ze maji na vyber - silou prosadit klid a doufat, ze povstane dostatecne silne podzemni hnuti, aby dokazalo situaci zmenit( samozrejme dovest i ty revolucionare) a nebo nechat situaci byt. Kdyz naciste ustupovali z Parize, naridil Hitler celou ji znicit. Ale povereny clovek to odmitl. I kdyby se potvrdil nejhorsi scenar, stale zustava nadeje.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 13:45:20
|
Oldow.
Jsme zde v topicu, který není určen pro takové téma a proto se přestěhujem jinam.Zakládám topic Sci-fi a tam tě odpovím.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 13:50:49
|
quote:
Píšeš, že teorie strun (nevím oč ve skutečnosti jde) je tu proto, aby objasnila problematiku gravitace. (jestli jsem tomu dobře porozuměl). Mám spoustu otázek na toto téma,ale snad zatím bude stačit jediná. Máme zde soustavu Země-měsíc.Co drží měsíc na oběžné dráze a jaký je vliv měsíce na gravitaci Země a její vzdálenost od slunce a oběžnou dráhu kolem slunce.
Odpovim jen na vyse uvedene, to ostatni jde mimo mne:
Na otazku odpovedel uz Newton, to co udelal Einstein je v zasade jen jine vysvetleni toho jak vznika gravitacni sila, ale princip je v zasade stejny. Dokonce se Einsteinovy rovnice daji pro male hmotnosti redukovat na Newtonovy a vysledky jsou temer stejne.
V podstate jde o to, ze velicina rychlost je vektorova, tedy ma velikost i smer. Pokud na teleso, ktere se pohybuje urcitou rychlosti a ma urcitou hmotnost pusobi zrychleni (ktere ma rovnez velikost a smer) tak se rychlost bude menit ve smeru kterym pusobi zrychleni.
Kdyz se rychlost telesa zvoli spravne vzhledek k danemu gravitacnimu zrychleni, tak se v dusledku zrychleni bude menit jen smer rychlosti a nikoliv jeji velikost. To v dusledku povede ke kruhova obezne draze kolem zdroje gravitacniho zrychleni. Skoda, ze nemohu nakreslit obrazky, z nich je to jasnejsi.
Ve skutecnosti je to malinko slozitejsi, ale v zasade se to da chapat jak jsem to napsal.
|
|
|
|
Ace Rimmer
Aktivní uživatel
318 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 13:59:48
|
quote:
Originally posted by noemus
quote:
Originally posted by Ace Rimmer
Chtěl bych se zeptat na něco z teorie relativity .
V řadě sci-fi filmů se vždy vyskytuje případ , že lidé na lodi letící rychlostí blízké rychlosti světla po návratu na zemi zestárnou podstatně měně než lidé např. na zemi . Je to fyzikálně možné nebo je to jen fantazie autorů ?
Ps. Můj názor na to je , že není už jen z toho důvodu , protože nevyhnutelně nastane otázka : Pohybuje se loď vůči zemi nebo země vůči lodi ?
Mozne to je, zapomnel jsi na zrychlovani a zpomalovani kosmicke lode. Oboji zakrivuje prostorocas a tim zpusobuke zpomaleni casu z hlediska vnejsiho pozorovatele.
Naprosto stejneho vysledku bys dosahl kdybys nechal nekoho krouzit na obezne draze zeme a druheho na zemi. ten na zemi bude z hlediska toho na obezne drahy starnout pomaleji. Tato dilatace je vsak u tak malo hmotne planety jako je zeme velmi mala. Presto jiz byla zmerena experimentalne. Skutecny pokus vsak vypadal, tak ze byl meren rozdil v chodu atomovych hodin v ruznych nadmorskych vyskach. Cim dale od zeme tim mensi gravitacni sila.
O vlivu gravitace na čas jsem už někde četl , že má vliv i zrychlení jsem nevěděl . Ale i tak . Nakolik by se vliv na chod času projevil v alespoň trošku reálných podmínkách : Dejmetomu max rychlost 0,99c a zrychlení přibližně 1G (větší zrychlení by asi dlouhodobě nebylo to pravé) . Předpokládám , že po dosažení max rychlosti by čas na zemi plynul přibližně stejně (Tato dilatace je vsak u tak malo hmotne planety jako je zeme velmi mala) . |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 13:59:52
|
Jeste doplnek - Pro pochopeni toho co jsem napsal se casto pouziva tento priklad:
Kdyz hodis vodorovne nejaky predmet, Tak tento predmet poleti dopredu, ale zaroven bude padat k zemi. Kdyz bys postupne zvetsoval rychlost hodu, tak by predmet dopadal stale dal od tebe. Kdyz by se ti podaril opravdu silny hod, mohl by predmet letet tak daleko, ze by se jiz dostal za obzor (dejme tomu, ze hazis nad morem). Zeme je kulata a tak kdyz predmet poleti dostatecne daleko stejnym smerem, tak by vlastne mel od zeme odletet, protoze povrch zeme zataci (je to koule). Ale protoze ten predmet zaroven pada smerem k zemi, tak se muze stat, ze bude padat prave tak rychle jako se bude pod nim stacet povrch zeme diky kulatosti. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 14:02:26
|
Richarde.
Ke konfrontaci zatím nedošlo, protože to co jsi napsal a to mé se vzájemně nevylučuje, ale doplňuje. Jen já mluvím o vzájemné indukci gravitačních sil ,příkladně mezi planetou Zemí a měsícem. To tvé směřuje spíše k tomu měsíci a jeho oběžné dráze. Mně by zajímalo z tvého matematického pohledu to vzájemné působení a příkladně ta rychlost oběhů měsíce na gravitaci Země,či příkladně na její jádro, výslednou energii a tím postavení vzhledem ke slunci. To že na sebe navzájem gravitačně působí snad nepopíráš.
MB |
|
|
|
Ace Rimmer
Aktivní uživatel
318 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 14:06:21
|
Tak mě napadla další otázka . Jak by se u tak velkých rychlostí řešila rizikovost srážky s nějakkým vesmírným objektem (od prachu až po něco většího) ?
Ps. Jak se to řeší u družic dnes , ikdyž jejich rychlost je o dost menší než c ? To se jen tak pošlou na slepo a spoléhá se na to , že pravděpodobnost srážky je minimální? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 14:15:58
|
Richarde.
Zdánlivě nesouvisející otázka. Máš příkladně atom plynu. Dodáš mu energii,třeba teplem a plyn začne stoupat vzhůru. Co jej vzhůru tlačí?
I ten atom plynu je vlastně tělesem s vlastní gravitací.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 14:21:37
|
quote:
O vlivu gravitace na čas jsem už někde četl , že má vliv i zrychlení jsem nevěděl . Ale i tak . Nakolik by se vliv na chod času projevil v alespoň trošku reálných podmínkách : Dejmetomu max rychlost 0,99c a zrychlení přibližně 1G (větší zrychlení by asi dlouhodobě nebylo to pravé) . Předpokládám , že po dosažení max rychlosti by čas na zemi plynul přibližně stejně (Tato dilatace je vsak u tak malo hmotne planety jako je zeme velmi mala) .
Pri zrychleni 1G by trvalo asi rok nez bys dosahl rychlosti 0.99c. To jsem ale pominul hmotnost kosmicke lodi. Mel bys vedet, ze priblizuje-li se dosazena rychlost k rychlosti svetla, pak vynalozena energie roste smerem k nekonecnu. Coz je take duvod proc se k rychlosti svetla nikdy nedostanes.
Dalsi problem je samotne zrychleni 1G, takoveho zrychleni je tim obtiznejsi dosahnout, cim tezsi kosmickou lod mas. A pokud chces jeden rok letet se zrychlenim, pak bys potreboval opravdu moc paliva. Castecne by to sice slo vyresit nasavanim vodiku v mezihveznem prostoru a pri startu by bylo mozne lod postrkovat silnym laserem, ci slunecnim vetrem. Ale v zasade cim dal od slunce tim vice by ses musel spolehnout na palivo ktere mas s sebou.
Uz ted je kazdy kilogram navic, ktery vynasi raketa na obeznou drahu dost nakladna zalezitost. A tady by slo doslova tuny a tuny paliva.
Kdyz vsechny technicke problemy pominu, tak stale plati, ze bys musel 1 rok zrychlovat, pak jeden rok zpomalovat, otocit se jeden rok zrychlovat a jeden rok zpomalovat. Stravil by jsi tak 4 roky v naprosto stejnem gravitacnim poli jako bylo na zemi. Takze by k zadnemu paradoxu dvojcat nedoslo. Prekvapeni, co?
Aby se neco projevilo musel bys letet s vetsim zrychlenim. nebo by na tebe tve dvojce muselo cekat pri nulove gravitaci, tedy na obezne draze. |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 14:24:08
|
| Fakticka poznamka: Kdyz se diskutuje rychle tak se stane, ze nez napisu pripevek, nekdo jiny take nejaky postne a tak se stane, ze prispevek vyzni trochu jinak. To je pro hlavne Ace, protoze muj vyse uvedeny doplnek nereagoval na nej, ale doplnoval muj vlastni prispevek :o) |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 14:28:55
|
quote:
Originally posted by Ace Rimmer
Tak mě napadla další otázka . Jak by se u tak velkých rychlostí řešila rizikovost srážky s nějakkým vesmírným objektem (od prachu až po něco většího) ?
Ps. Jak se to řeší u družic dnes , ikdyž jejich rychlost je o dost menší než c ? To se jen tak pošlou na slepo a spoléhá se na to , že pravděpodobnost srážky je minimální?
Resi se to volbou vhodnych (odolnych) materialu, skryvanim kritickych casti pod povrch, atd. Dale take vhodnou obeznou drahou (co nejmene smeti, spise nad atmosferou, ktera brzdi, atd). |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 14:37:33
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Richarde.
Zdánlivě nesouvisející otázka. Máš příkladně atom plynu. Dodáš mu energii,třeba teplem a plyn začne stoupat vzhůru. Co jej vzhůru tlačí?
I ten atom plynu je vlastně tělesem s vlastní gravitací.
MB
Teplo, teplota, tlak a vztlak jsou pojmy, které nemají smysl pro jednotlivé atomy, protože jsou definovány statisticky.
Atomu, tedy teplo dodat nemůžeš. Můžeš mu dodat energii a tím zvětšit jeho rychlost, nebo energetickou hladinu jeho elektronů. Ano i na jednotlivé atomy působí gravitace, jinak by naše planeta neměla atmosféru. Gravitační síla je ale úměrna hmotnosti a tak je u atomů podstatně menší.
To co tlačí ohřátý plyn vzhůru je tzv vztlak. Ten je způsoben nižší hustotou ohřátého plynu oproti neohřátému. Díky nižší hustotě je pak v součtu tlak působící odspodu větší než ten seshora a těleso s nižší hustotou je tak tlačeno vzhůru dokud se tlaky nevyrovnají, ohřátý plyn o určitém objemu lze také v jistém smyslu považovat za těleso (Je to vlastně starý známý archimédův zákon) |
|
|
|
Ace Rimmer
Aktivní uživatel
318 Posts |
Posted - 02/01/2007 : 14:42:23
|
quote:
Originally posted by noemus
[quote]
Takze by k zadnemu paradoxu dvojcat nedoslo. Prekvapeni, co?
Aby se neco projevilo musel bys letet s vetsim zrychlenim. nebo by na tebe tve dvojce muselo cekat pri nulove gravitaci, tedy na obezne draze.
Právě ,že nejsem překvapený . To , že pro dosažení c u hmotného tělesa by se energetické nároky blížly nekonečnu jsem si vědom (proto jsem psal 0,99c) . Sám si napsal , že rozdíl v běhu času na zemi a oběžné dráze je minimální , takže tohle bych taky zanedbal .
Ps . Takže , při zachování takových podmínek , které člověk snese ve zdraví (dostatečně nízké a) (předpokládám , že pro rychlosti blízké c , by muselo a ještě klesat , kvůli nárustu hmotnosti ), není možné získat významný časový rozdíl v běhu času na lodi a na zemi .
Jestli se pletu tak mě opravte . Rád se dozvím něco nového . |
|
|
|
Topic |
|
|
|
všechno co jste chtěli vědět o matematice a fyzice
