quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

... K povinnosti vojáka neuposlechnout rozkaz a porušit vojenskou přísahu poslušnosti lze uvést, že podle Filosofie rovnováhy existuje jediná povinnost každé živé bytosti, a to působit co možná nejméně smrti a bolesti. Poslušnost vojáků vůči rozkazům svých velitelů a vojenské přísaze je ve většině případů s touto jedinou povinností dle Filosofie rovnováhy v souladu, avšak v určitých případech je i řadovému vojákovi či důstojníkovi zjevné, že se dostává do rozporu s touto jedinou povinností dle Filosofie rovnováhy, tedy je mu zjevné, že působí zbytečnou smrt a bolest (např. má rozkaz zabíjet děti či ženy). V tom případě je dle Filosofie rovnováhy i řadový voják či důstojník povinen klást rozkazu přiměřený odpor a musí spoléhat na to, že stejně svou povinnost klást přiměřený odpor takovému rozkazu, který je z vojákova hlediska zjevně v rozporu s výše uvedenou jedinou povinností dle Filosofie rovnováhy, splní i všichni ostatní vojáci a tím způsobí změnu tohoto velitelského rozhodnutí působícího zjevně zbytečnou smrt a bolest. Řadový voják a důstojník zřejmě nebude muset dobrovolně obětovat při tomto odporu vlastní život či život nějakého svého spolubojovníka v důsledku vzpoury tohoto odporujícího vojáka, pokud tento vždy splní svou povinnost tohoto přiměřeného odporu proti rozkazu působícího z jeho hlediska zjevně zbytečnou smrt a bolest, toto však vyžaduje odvahu nikoliv zbabělost vojáka vždy přiměřeně odporovat takovýmto rozkazům. V opačném případě, jestliže řadový voják či důstojník nenajdou v sobě dostatek odvahy k takovému přiměřenému odporu, tak se stanou spolupachateli z jejich hlediska způsobené zjevně zbytečné smrti a bolesti, a dříve nebo později ztratí svou duševní rovnováhu. Filosofie rovnováhy s. 347

---