| Author |
 Topic  |
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
 Posted - 14/01/2012 : 19:08:25
|
Je možné považovat každý názor za filosofický, nebo má filosofie své obecně závazné podmínky?...
Co je to filosofie, v čem má svůj původ, jaké jsou její možnosti a daný cíl?
Osobně chápu filosofii jako racionální nástroj k dosažení jednoty subjektivního názoru s objektivní realitou, ale možná je filosofie něco daleko hlubšího, abstraktnějšího- neuchopitelného...zahrnujícího nekonečný názorový prostor...
Je možné vytvářet fundované filosofické teorie zcela apriori- bez podmínky jejich ověřování v realitě ...nebo musíme v zásadně brát zřetel na samotné podmínky bytí, jsoucna- existence?
Je reálný svět zcela abstraktní (nadpřirozený), nebo má svá závazná, byť jen vnitřní, zákonitostí podmíněná pravidla, která činí jsoucí svět...světem logickým a zcela přirozeným?
Je filosofií vše, nebo jen to, co není zavěšeno ve vzduchoprázdnu...v důsledku stojí na stejném základu jako samotná existence a shoduje se tedy bezvýhradně s objektivní pravdou?
Budu rád, když mi zde každý nastíníte své osobní pojetí filosofie, neboť mé úsilí směřuje k vymezení samotného předmětu, učinění z filosofie funkčního nástroje teoretické vědy a nalezení obecně závazného jednotného filosofického jazyka, který je myslím v zájmu nás všech...
Absolut
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 17/01/2012 : 03:47:50
|
Gullsy
Děkuji za více, než jen pár glos...
Jelikož je moje snaha vedena cílem vytvořit společnými silami všeobecně přijatelnou formu definice pojmu filosofie, jenž by v důsledku mohla být axiomaticky závaznou platformou pro vytvoření funkčního systému filosofických věd...omlouvám se, že budu v zájmu ozdravení této nemocné královny, jenž se nakazila od lidí...vůči svým, ale i vůči vašim hypotézám maximálně kritický...:-)
Dříve, než se jakkoli vyjádřím k tvým ,,glosám“...musím na úvod uvést několik základních podmínek (axiomů), na kterých se musíme většinově shodnout...abychom mohli vůbec vést jakoukoli diskusi...
1.) Každá vědecká teorie musí mít svůj základní předpoklad- axiom, aby se z něho mohlo kritickou metodou cokoli dalšího vyvozovat...bez tohoto základního stavebního kamene, který teorii dává pevnou půdu pod nohama...je každá teorie nevědecká!...může mít sice své kořeny ve zkušenosti, nebo může být apriorní konstrukcí, ale když dojde na její obhajování, náhle se nemá o co opřít, neboť je prakticky zavěšena ve vákuu...(Descartes)
2.) Jelikož se můžeme reálně zabývat něčím jako je filosofie...znamená to, že my sami musíme být o sobě jsoucí (esence bytí)!...( Descartes)
3.) Skutečnost, že jsme...nás přímo informuje o skutečnosti existence existence a navíc fakt toho, že spolu můžeme dokonce komunikovat nám odhaluje nejen esenci bytí, ale též existenci esence jsoucna (světa vnějšího), který náš vnitřní svět přímo ovlivňuje zvenčí...mění ho v zrcadlení jsoucna na našem anticipačním pozadí...
4.) Filosofii musíme vnímat jako vědu (cestu k poznání kde cílem je čisté vědění)...která má svůj přímý původ v samotné realitě tj. v podobě o sobě jsoucího jsoucna a jsoucího bytí...nikoli jako subjektivní produkt lidského génia...
Filosofie je věda o fenoménu existence...proto nemůžeme postulovat hypotézy
pouze apriori bez podkladu exaktních věd...jakákoli vyfabulovaná konstrukce se
nerovná kritické vědě...je pouhou vzduchoprázdnou abstrakcí, mýtem, pohádkou
pro velké děti...
5.) Filosof, je pouhým služebníkem vědy a může být dobrým čtenářem knihy o
jsoucnu a jeho podobě...nikoli jejím ustavujícím prvkem.
Cokoli se neshoduje s realitou je mýtus- neexistující fenomén- nadpřirozeno...
Mnozí filosofové jsou kritičtí ke všemu...nikoli však sami k sobě...
6.)Každá teorie jediného subjektu musí mít svou přísně logickou konzistenci- nesmí
obsahovat žádné protichůdné výroky, které by se logicky navzájem relativizovali –
stírali (výsledkem by bylo nafouknuté nic)...
Nyní tedy k těm tvým názorům...
Jelikož jsem očekával silnější odezvu na toto základní filosofické téma, která se zatím nedostavila, neboť je zde asi jen málo filosofů a filosofická témata tu zřejmě nejsou žádoucí...tvé upřímné reakce a snahy o konstruktivní dialog si rozhodně dost vážím...no, ale nyní k té kritice...:-)
1. Úkol filosofie je jednotit subjektivní názory, ovšem ve skutečnosti, ve společnosti. Filosofie není nic jiného, než hledání toho správného subjektivního názoru, který by vyhovoval všem a který by byl zdrojem společnosti, která by vyhovovala všem.
Jelikož jsem svou kritickou metodou došel k závěru, že je filosofie vědou (nástrojem vědění)...domnívám se, že tedy cílem filosofie není jednotit subjektivní názory...ale dojít pravdivého, s existencí shodného výsledku. Jednotu subjektivních názorů ve filosofii...vnímám jako důsledek případného úspěchu absolutního pozitivního poznání shodnuvších se...
Vyhovovat všem může jen pravdivý názor reflektující samu realitu a přirozenost člověka...každá jiná účelová shoda přijatá z důvodů vyhovujících většině je pouhé politikum, které se časem ukáže jako nedostatečné, neboť se projeví její nefunkčnost ve jsoucí realitě, kterou nevzala primárně na zřetel...
-----------------------------------------------------------------------------------------------
2. Poznámka stranou - filosofie se ráda míchá do fyziky. Ráda se zaobírá existencí a povahou jsoucna bytí apod. Tohle je úkol fyziky, nikoliv filosofie... od dob asi tak Archiméda a Pythágora
Zde z výše uvedených důvodů rovněž nemohu souhlasit:-)...neboť kdyby filosofie
nepotřebovala mít určitou znalost toho, jak se realita chová, neměla by se
reálně o co opřít...byla by jen subjektivním názorem jediného jedince-ne vědou...
-----------------------------------------------------------------------------------------------
3. Filosofie ráda rozkládá na nefunkční části funkční celek, to je tak nějak asi jejím nejsignifikantnějším prvkem. Vesmír funguje, a funguje perfektně. Filosofie jej však rozčlení na části, které od sebe oddělí a začne zpochybňovat jejich funkčnost. Čili tím, že něco rozbije vytvoří si pro sebe kvaziúčel. Filosofové jsou jako děti, které dostanou hračku, rozhodnou se jí rozebrat, což učiní a potom začnou dumat nad tím, proč nefunguje. Odpověď je přitom prostá, nefunguje, protože je rozebraná na součástky. Fungovala by, pokud by ji někdo nerozmotoval, případně nerozbil a potom nerozmontoval. Filosofie se takto dá nahlédnout jako snahu o zpravení něčeho, co jsme předtím buď úmyslně nebo neúmyslně rozbili nebo znefunkčnili tím, že jsme něco poškodili, nebo celek rozdělili. O tomhle jsou celé stohy filosofických knih - rozdělit na pojmy a dojmy a ty pak analyzovat a lámat si hlavu nad jejich účelem a smyslem, když samy o sobě ztratily funkčnost.
Zde mohu jedině souhlasit...lidský faktor často zveličuje svoji důležitost a tak se
stává, že místo, aby nahlížel poctivě do hloubky funkce zkoumaného předmětu, začne
zcela samovolně cosi postulovat...mluvit o chybě v systému vesmíru, nebo dokonce o
jeho neexistenci, aniž by popřel tu svou apod., přesvědčuje nás jak jedině on vidí
nejdál, aniž by si dohlédl na vlastní špičku nosu...
Pravda se vyskytuje v podobě jsoucích fenoménů, které spolu tvoří jediný funkční
celek, proto je, jak píšeš nutné syntetizovat...
-----------------------------------------------------------------------------------------------
4. Z toho vyplývá úkol filosofie - hledat fuknční vazby, hledat spojení, sjednocení do funkčního celku. To je dle mého skutečný cíl filosofie. Předměty, které jednotíme jsou pojmy, idee, myšlenky, teze, názory, náboženství. Prakticky vše, co je předmětem toho či onoho oboru filosofie. Pokud nemáte na zřeteli snahu o sjednocení všech pojmů v jeden funkční celek, potom ve filosofii bloudíte, protože filosofie je důsledkem nepochopení celku, je to snaha o pochopení celku, ač se může zdát sebeobtížnější, vždy je to tato snaha.
Na toto jsem již prakticky odpověděl, zmínil bych jen, že naše idee resp. logické konstrukce se do našeho myšlení dostali s zvenčí prostřednictvím pro nás objektivně jsoucích jevů a nejsou tedy jen původu subjektivního...všechny pojmy kromě pocitu sebebytí, máme s jejich logickými vazbami v interakci s jinými pojmy (fenomény) uloženy v paměti zcela zprostředkovaně...náš rozum potřebuje být v souladu s logikou světa, aby se v něm reálně orientovat...zde se mě osobně profiluje myšlenka panlogismu...
Na závěr musím vyjádřit že se mě zde, v tvých názorech jako celku, ukazuje určitý patrný rozpor...který je možná jen mým osobním pocitem z nedostatku informací, který potřebuji dovisvětlit...
Protože v glose č. 1. a č. 2. uvádíš názor že je filosofie povahy ryze subjektivní...pouhou teoretickou vědou, která se uskutečňuje v dialogu a má pouze všeobecně sjednotit názory...a proto tedy nepotřebuje mít žádné podklady z empirické vědy- zabývat se jsoucnem, bytím, existencí apod., ale oproti tomu v glosách č.3. a č.4. uvádíš znefunkčnění systému vesmíru subjektem (člověkem fil.), který rozložil na díly již něco přírodou daného, co je v celku zcela funkční...
V glosách 1. 2. nepotřebuješ k vytvoření názoru jsoucno jako univerzální entitu (stačí ti role subjektivní), avšak v glosách 3. 4. se na toto jsoucno přímo odvoláváš...
Osobně se pro tuto chvíli domnívám, že filosofové celek primárně nerozložili, neboť ho naopak stále ještě nedokázali složit, což se nemůže bez exaktního přístupu k projevům jsoucna jako toho, co máme teprve poznávat...z pouhého subjektivního zdroje...nikdy podařit...
Ano, musíme se snažit syntetizovat, ptát se po celku a uvažovat komplexně, ale nemůžeme si podklady pro tuto racionální vědu, která je vědou o jsoucnu a nikoli o pouhém subjektivním názoru, pouze vycucat z kteréhokoli svého prstu...
Filosof je pouhý čtenář, který odkrývá skryté principy již daného, o sobě jsoucího světa včetně podmínek samotné existence...v žádném případě nemá úlohu zákonodárnou, nemůže filosofii tvořit- může pouze číst již z toho co existuje...jen takovýto poctivý přístup můžeme nazývat pravou vědou...
Máme-li se totiž cokoli dovědět o něčem co ještě neznáme, nemůžeme bez pozorování toho co neznáme...hned činit jakékoli závěry a říkat, že i bez pozorování víme...jak věci jsou.
Filosofie je tedy vědou o jsoucnu- tom co je, nikoli o tom co není...neboť bez existence toho, co je, by nemohlo být ani filosofie...Filosofie se může snažit o určení sebe sama, jen proto, že sama o sobě je...
Absolut
|
 |
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 19/01/2012 : 00:17:52
|
Gullsy
Myslím, že filosofie (názor) může být jen taková, jaký je člověk, který se filosofického názoru dopustil...Je-li člověk ze své podstaty poctivý, je poctivý ke všemu, co ho bezprostředně obklopuje, včetně poctivého přístupu k pravdě a stejně tak i k sobě samotnému...Poctivý člověk pracuje velmi svědomitě a dílo má naději se podařit, ale člověk, který je břitkého ducha upřednostňuje sám sebe před vším ostatním, co je minimálně stejně důležité...proč by on musel cokoli hledat a brát na něco ohled, když on je zde ten nejdůležitější, nejlepší a všemu rozumí...jeho dílo se promění v prach s umíráčkem...
Světlo poznání může dopadnout na sítnici našeho oka jen tehdy, nestavíme-li se ze své pýchy k svaté pravdě zády...Jestliže totiž máme směle kráčet světem a vidět vše, co je na naši cestě před námi, nemůžeme jít opačným než se nalézá pravda a mít slunce, které je rovněž onou pravdou za zády...Pokud se opačnou cestou vydáme...kráčíme slepí po temné cestě, kam dopadá náš dlouhý stín, který brání světlu ozářit vše, co se na naši cestě nalézá...výsledkem je pak jen strastiplná pouť...samé klopýtání... bolestná, trpká a hořká zkušenost!
Komu se ale dříve či později podaří poučit se z chyb a obměkčit své srdce...přesvědčit sám sebe, že pravdu k životu potřebuji, že si svou pýchou jen škodím, pak mám naději mít jednou bystrý rozum a ostrý zrak... dosáhnout bezkonfliktního a bezbolestného bytí ve světě, který mi bude příjemným domovem...
Dříve než zvolám ,,HEURÉKA“ nad naši vzácnou shodou:-)...musím poznamenat, že není žádnou ostudou, ale naopak velkou ctí, moci se shodnout na tom, co je samo o sobě svatou pravdou...
Ono se to tu řeší pořád dokola, tak asi proto. :-)
Únava z 250tého kola v ringu, když to mělo skončit nejpozdějc 15tým.
Ano, únava...k tomu, apatie, neschopnost argumentace a jistě i tichý souhlas...:-)
Filosofie je spíš management věd, není vědou sama o sobě.. Skutečné vědy se od filosofie postupně odtrhávaly a zůstal jen prostor imaginárních pojmů, se kterými se "vědecky" žongluje a říká se tomu věda.
Vědu chápu jako komplex postupů majících vést k čistému vědění (odvozuji od slova vědění, které má být cílem vědy)...Imaginární pojmy z filosofie neznám, snad z mytologie-to ano...žongluje se se skutečnými pojmy, avšak velmi chaoticky, teď nemám na mysli absolutní chaos, který se rovná řádu známému z teorie chaosu, ale takový ten poctivý lidský...:-)
To vnímáš stejně jako já, tudíž ano, přesně takhle jsem to myslel. Ačkoliv se tu určitě objeví někdo, kdo začne volat - spalte čaroděje, spalte tvořitele doktríny. Jenže to nejsou filosofové, ale pseudofilosofové, kteří mají k filosofii asi tak blízko, jako hovno k Marsu. Nebude to osobní, ovšem tito lidé si nejsou schopní představit možnost existence pravdivého skutečného poznání, jedním slovem Pravdy.
Hovno k Marsu?...to nedovedu objektivně posoudit, ale určitě souhlasím...:-)
Neznám větší doktrináře, než jsou skeptikové, sofisté, agnostici a jim podobní...kteří popírají možnost existence jakékoli jiné pravdy, nežli pouze té jejich...aniž by si uvědomili, že výrokem ,,Žádná pravda neexistuje“, popírají i svoji vlastní objektivní existenci a reálnou možnost pronášet tak absurdní výroky...Myslím, že jsou to právě oni, kdo by se měli jen těmito svými (?) živit...(kousají, kousají, ale nenasytí se:-))
No přesně. Účelovost s pravdou nemá nic společného, spíš naopak. Tam kde je účelovost, pravda chybí.
Ano, protože chybí pravda, musí se nahradit účelovostí...často se to děje velmi účelově...:-)
Přidal bych: Kde chybí rozum, tam jeho úlohu supluje buť hrobové ticho, nebo bouřlivé emoce...
No však, jak chceš syntetizovat něco do celku, když neznáš každou jeho část? Filosofie, pokud má být brána vážně, můsí být - to se ti bude líbity - absolutně interdisciplinární, všezahrnující. Filosof prostě musí znát všechno.
No však, jak chceš syntetizovat něco do celku, když neznáš každou jeho část? Filosofie, pokud má být brána vážně, můsí být - to se ti bude líbity - absolutně interdisciplinární, všezahrnující....Potud bych souhlasil a jistě, že se mi to líbí...:-)
Existuje cesta absolutního nahlížení, kde při znalosti jednoho pojmu bez problémů určíš i ten druhý (logika) přičemž tento nástroj nás ke znalosti všeho časem spolehlivě dovede...
často jí také snižuje, protože si lidský faktor přestává věřit, je to takřka předepsané.. to co je v nás lidské je dnes a denně konfrontováno s nelidským a to je označováno za normu.. to lidské potom přijímá roli sluhy nelidského a.. snižuje svoji důležitost, mnohdy programově
Ano, obojí je špatně...východiskem je nalezená, pravda...
panlogismus, to slyším prvně, takže dovozuju význam od pantheismu
.. no zajímavé. Ono dokud žije jeden rozumný člověk, se to nedozvíme, protože ať chceme nebo ne, bude ty nerozumné - a teď se tu můžeme servat o to, co je a co není rozumné - bude ty nerozumné rozumu učit a jeho zas někdo učil a toho zas někdo učil a tak to jde jak u augustina pořád pořád pořád k nějakýmu těžko určitelnýmu momentu
Rozumné je to, co je logické a tedy pravdivé:-)...Panlogismus je názor o logickém jsoucnu, které je z logického rozumu logicky srozumitelné...:-)
Pantheismus a monismus, vnímám jako jeden pojem, neboť obojí musí být ze své podstaty jednobytím, tedy absolutní entitou...
ne, naopak - filosofie je snaha o objektivní poznání!!!! :)
a v dialogu? v dialogu se spíš ztrácí..
Tedy shoda...:-), ve špatném se ztrácí, ve zdravém roste!..
jsoucno potřebuješ vždycky, jsoucno je jako sousto.. když se chceš najíst, potřebuješ kousat něco skutečného... můžeš předstírat, že žvýkáš, ovšem nenasytí tě to
Tohle má úroveň!...:-)
mno :-)
asi je málo filosofů nebo je to práce příliš obtížná, když úplná syntéza všech věcí neexistuje
Existuje klíč, kterým lze tuto syntézu uskutečnit...
myslíš, že je na jednocení názorů a objektivizaci názorů něco vědeckého? mě to příjde, že je to spíš něco přirozeného, což není třeba nazývat vědou... aneb - optimisticky povzbudivě - Filosofie není žádná věda, i když se Vás filosofové snaží přesvědčit o opaku.
V celku ano, ale filosofie může být pravdou, nebo nepravdou...vědecká může být pouze metoda která nám zajišťuje pravdivost výsledku (vědění)...a to může být pro někoho přirozené a pro jiného věda...
no to ne, určitě je třeba nejdřív pozorovat, ať záměrně, nebo mimoděk
nebo poslouchat, když jsi slepý
Ano, všichni ale nemáme stejnou schopnost vidět...že jsme slepí, zvláště, nemáme-li prvotní vědění o tom, že jsme slepí (Sokrates)...
jako jo, určo
Jako jo, určo...:-)
Napříště navrhuji začít syntetizovat...určit náš společný nejzákladnější bod ( důvod proč jsme se v zásadě shodli), na kterém bychom mohli následně stavět perspektivní (vědeckou) filosofii...
Jen mezi námi...mám v úmyslu se vzájemně plácat po zádech tak dlouho, dokud se neozve jediný ze zdejších skeptiků- pseudofilosofů a nezpochybní vědecky:-)...pravdivost naši doktríny...(třeba věčně, máme-li pravdu, pak velmi zaslouženě!)
Absolut
|
Edited by - Absolut on 19/01/2012 21:50:43 |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 21/01/2012 : 16:51:32
|
quote:
Originally posted by Gullsy
Nejlepší filosofie jsou činy. Činy se činí v určitém prostředí. Ideály nám vykreslují ideální činy, nebo počiny a prostředí jim ubírá na uskutečnitelnosti. Přesto je to o činech. A to jsem napsal až moc.
:)
Dal bych někdy pivo a pokecal, doufám, že bude příležitost.
Jako jo, určo...:-)
Absolut |
|
|
| |
Topic |
|
|
|
Vymezení filosofie- aneb lze se na něčem shodnout?
