| Author |
 Topic  |
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
 Posted - 13/08/2010 : 00:50:03
|
Co to je komplex jak vzniká
A kam až sahají jeho samotné
Účinky vlivů.
Které nám mnohdy říkají a našeptávají
Nám svými dílčími vlastnostmi které
Se spolupodílejí na formování našich
Priorit a mnohdy i charakterových
Vlastností naší Persony ( Osobnosti ).
Co zasahuje až do našich snů
Jenž mají za následek samotné ovlivňování
Našich názorů a úsudků.
Který mnohdy berou za své když se ocitáme
V samotné konfrontaci se svými obsahovými vzorci
O nichž víme že jsou tolikrát v rozporu ke
Kolektivnímu mínění i přesto však cítíme
Jejich až závratnou iracionální potřebu
Působící na naše cítění které se zrcadlí v našich
Projekcích a samotném chování.
A přístupu k lidem.
Milan.Miló. |
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 13/08/2010 : 17:50:36
|
Abych trochu přiblížil
podstatu našich snů na naše
nevědomé myšlení a samotnou
podstatu snu k našemu postoji
ke světu.
Dohledal jsem článek od C.G.Junga.
který toto vše pěkně vysvětluje.
Tak tedy.:
-----------------------------------------
Carl Gustav Jung
Povaha snění
Zatímco u Freuda byla koncepce snění založena na utajování a maskování, vidí Jung sen jako obecného mluvčího pro „lidství v nás“. Podle Junga není smyslem snu zahalovat, ale naopak odhalovat podstatu problémů. Nejobecnější rysy shrnuje Jung do čtyř bodů:
1. Zjevný sen, tak jak si jej pamatujeme, může pozitivně komentovat naši aktuální bdělou situaci.
2. Sny a jejich symboly jsou projevem vnitřního vývoje v nevědomí, které se může vyvíjet odděleně od vědomí.
3. Sny mohou překračovat tradiční pouta času a prostoru a mohou tak být součástí parapsychologických fenoménů.
4. Nejen sny, ale i představivost mohou mít podpůrný efekt na vývoj osobnosti.
Kompenzační funkce snu
Sny podle Junga kompenzují náš vědomý postoj ke světu. Vytváří k němu jistou alternativu, která se snaží o rozšíření našeho vědomí, našich bdělých obzorů. Sen se tak stává nekonečným dialogem mezi vědomím a nevědomím. Kompenzace může být i zprávou pro bdělé já. Za ilustraci poslouží následující situace:
Člověk je velmi rozhněvaný na svého známého, ale jeho vztek rychle pomine. V noci se mu zdá sen, že se stále na dotyčného stále hněvá. Hněv ve snu vyjadřuje vědomím potlačenou složku hněvu, která je v člověku stále ještě přítomna a která byla vytěsněna do nevědomí.
Rozdílnost mezi pojetím snu u Freuda a Junga, tedy rozdíl mezi funkcí snu jako splněného přání a snu jako kompenzace bdělého života, dobře ilustrují sny alkoholiků a kuřáků. Pokud se alkoholik rozhodne přestat pít a kuřák přestat kouřit, pak se v jeho snech s největší pravděpodobností začnou objevovat chvíle, kdy si odpíraného nešvaru dopřává v míře vrchovaté. Podle Freuda je to známkou toho, že kuřák a alkoholik chtějí ve skrytu duše pokračovat ve své závislosti a proto si alespoň ve snu plní své tajné přání dál pít nebo kouřit. Jung pro změnu nabízí pozitivní řešení téže situace s tím, že snové kouření či pití představuje setkání se stínem, tedy se složkou naší bytosti, pro kterou již v bdělém životě není místo. Nejde tedy o splněné přání a o touhu pokračovat v nešvaru, ale o snahu vyrovnat se s vlastními stinnými stránkami tak, že jim poskytneme náš snový prostor k realizaci. Jungův postoj může snícího povzbuzovat a nabádat k překonávání nesnází tím, že si stinné stránky ve snu připustíme a snažíme se s nimi smířit a vyrovnat.
Dramatická struktura snu
Každý sen by podle Junga měl v ideálním případě splňovat klasickou dramatickou strukturu, obdobně jako je tomu u řeckého dramatu. Pokud se od ní odchyluje, neplní správně svoji roli a v krajních případech ukazuje na hraniční nebo chorobný stav snícího.
1. Expozice: sen začíná. Čas, osoby a místo udávají společně děj.
2. Komplikace: prezentace problému, kterým se sen bude zabývat.
3. Zápletka (climax): může dojít k pozitivnímu řešení problému nebo také ke katastrofě.
4. Závěr (lysis): uzavření příběhu.
C. A. Mayer uvádí následující modelový příklad svého pacienta trpícího depresí:
· Expozice: Rybařím. Lovím pstruhy, ovšem ne v obyčejné řece nebo jezeru ale v rezervoáru, který je rozdělen do různých oddílů.
o Voda je považována za symbol nevědomí. Být v terapii je něco jako lovení ve vodách nevědomí.
· Komplikace: Chytal jsem s obyčejným prutem, ale neměl jsem štěstí.
o Vyzkoušet tradiční způsoby léčby nevedlo k úspěchu.
· Zápletka: Rozhněval jsem se a uchopil trojzubec, který tam ležel.
o Rozčílit se a převzít iniciativu je klíčové pro pacienty v depresi a neschopné činu. Trojzubec je navíc známý v souvislosti s bohem moří Poseidonem.
· Závěr: A hned jsem trojzubcem ulovil nádhernou rybu.
o Sen zdůrazňuje, že muž je schopen řešit své problémy.
o
Sen a alchymie
Jung pečlivě studoval alchymii. Její procesy považoval především za duchovní, které jsou na fyzickém materiálu pouze ilustrovány. Ona dobře známá snaha alchymistů o přeměnu obyčejného materiálu ve zlato znamenala především snahu o dosažení duchovního zlata v rámci osobního vývoje. Nešlo v podstatě o obohacení materiální ale duchovní. Klíčovým se pro Junga stalo sledování proměn jednotlivých látek na metaforické úrovni. Jako příklad poslouží následující sen:
Moje kůže byla divná. Měla jinou barvu, šedou. Byla z vosku. Klimatizace byla spuštěná a já všiml, že kdyby se zvýšila teplota, rozpustil bych se. Moje srdce bylo z olova. Vzal jsem své srdce a dal ho stranou. Nastavil jsem klimatizaci na ohřev a teplota začala stoupat. Já se rozpouštěl, až ze mě zůstala jen kostra a srdce.
Interpretace zní následovně: vosk je materiál vhodný k modelování a voskové figuríny nejsou živé. Existují jen takové, jakými je někdo jiný udělal, vymodeloval. To souvisí s tím, jak snící vnímá vlastní roli v životě. Žije (hraje svoji roli) tak, jak to ostatní očekávají, bez větší citové účasti. Teplota zde vyjadřuje emoce a v místnosti dochází k jejímu zvýšení. Přizpůsobením teploty dochází k osobnímu rozvoji. Snící se dostává až na samotnou podstatu, svoji vlastní kostru, která je základní pro znovuzrození.
------------------------------------------------
Milan.Miló.
|
 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 14/08/2010 : 17:29:29
|
Myslím si, že dokud neebude existovat nějaké zařízení se záznamem snu, dá se o tom mluvit jen na úrovni spekulací. Totiž během snu vyvstává spousta nuancí, které mohou být důležité, mohou být nějak klíčové, přitom je člověk nemusí ani zaregistrovat.
Jinak je zajímavé, že se ze snu dá vyčíst osobnost člověka do té míry, že se z nich projektují jeho skutečné priority. Pokud má třeba někdo odpor k zabíjení zvířat, na lov asi nepůjde. Přitom ve snu může zvířata normálně střílet a "vědomě" spouštět kohoutek, protože jeho postoj k zabíjení může být jen nějaká póza. Tohle však platí pro cokoliv.
Podle snu by se dalo zjistit i zda policajt rád bere úplatky nebo zda má nějaká žena mnohem více chlapů (tajných) než jak se prezentuje a jaké jsou její záměry. Úplně ideální by bylo umět vytvořit ve snu modelovou situaci, ale nevím zda by se to dalo zrealizovat ani teoreticky. |
Edited by - neronis on 14/08/2010 17:31:06 |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 14/08/2010 : 17:46:53
|
Neronisi
----------------------------------------
Myslím si, že dokud neebude existovat nějaké zařízení se záznamem snu, dá se o tom mluvit jen na úrovni spekulací. Totiž během snu vyvstává spousta nuancí, které mohou být důležité, mohou být nějak klíčové, přitom je člověk nemusí ani zaregistrovat.
--------------------------------------
Neronisi nemyslím si že neexistuje
Žádné zařízení na záznam snů.
V dnešní moderní době jsou vědci
A odborníci přes sny na takové úrovni
Že i stavy snů a jejich prožitku jsou zanášeny
Na různé citlivé přístroje které v podobě
Různých impulsů při aktivitě mozku toto
Vše zanáší do různých přijatelných grafů
Které vypovídají o aktivitě mozku při samotném
Stavu snění při fázi Rem , nebo Non Rem a jiných
Stavu spánku.
Milan.Miló.
|
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 14/08/2010 : 17:50:58
|
Neronisi
Tady jsem ti o tom problému
Při aktivitě snů něco nalezl.:
------------------------------------------------
Oneironauti: most mezi sny a světem!
Milan Koukal (19. 12. 2006)
Podle čerstvých vědeckých zjištění provázejí sny člověka již 130 milionů let! Ať chceme či nikoli, ke každému z nás přicházejí asi čtyřikrát za noc. Nyní se vědcům podařilo najít most mezi snem a bděním.
Každý z nás prospí téměř třetinu délky svého života, ale nervové buňky (neurony) v našem mozku nikdy neodpočívají. Mají totiž poněkud jiné úkoly, když my spíme. Spánek je stavem sníženého vědomí, kdy se opakovaně střídají období hlubokého spánku, odborně označovaného REM (rapid eye movements - rychlé oční pohyby), s různými fázemi lehčího spánku NREM či non–REM (non- rapid eye movements.) Tyto přechody dovedou vědci zaznamenávat s pomocí elektroencefalografu (EEG). Elektrody spojené s EEG se jednoduše připevní na lidskou hlavu, a snímají pak elektrickou činnost mozku. Ta se na přístroji zobrazí jako opakující se křivky, tzv. mozkové vlny.
Co prozradí křivky?
Z křivek je zřejmé, že spánek probíhá ve čtyř fázích. Nejprve postupně usínáme nebo se probouzíme, tehdy můžeme být snadno probuzeni, třeba jen slabým rušivým zvukem - vznikají aktivní mozkové vlny. Ve druhé fázi se tyto vlny zpomalují a poté (třetí fáze) se spánek začíná prohlubovat, přičemž se střídají mozkové vlny rychlé a pomalé. Při čtvrté fázi spaní se náš mozek projevuje jen pomalými vlnami, které nedoprovázejí pohyby očí ani svalová aktivita.
Souběžně s tím, jak se spánek prohlubuje, klesá tělesná teplota, zpomaluje se dýchání a snižuje krevní tlak. Srdeční frekvence se zvyšuje na hodnoty, které odpovídají bdělému stavu. Probudit člověka spícího v REM-fázi je obtížnější než v ostatních spánkových stádiích. Uvolňuje se svalové napětí, což poznáme i podle uvolněného výrazu obličeje spáče.
Jak pro 21. STOLETÍ upřesnila prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., specialistka na biorytmy, důležitou roli zde sehrává hormon melatonin, působící jako chronobiotikum, tedy látka, která může ovlivňovat denní (cirkadiánní) řád organismu.
Mozek nikdy nespí!
Dlouho mezi odborníky převládala představa, že sny se objevují jen ve fázi REM, čehož důkazem měly být i rychlé pohyby očí v takové fázi spánku. Náš nevětší odborník na problematiku mozku, MUDr. František Koukolík, DrSc., je ale jiného názoru. „Sny se vyskytují v obou fázích. V REM fázi jsou však nápadné, barevné, surrealistické, a doprovázejí je známky sexuální excitace (dráždivosti), aniž by samy sny musely nutně mít erotický obsah. Za sny odpovídá velký počet různých oblastí mozkové kůry a rozsáhlé oblasti v hloubce mozku, zejména v mezimozku a mozkovém kmeni. Krajně zjednodušeně řečeno, spánek je vysoce dynamický proces. Mozek jako celek nespí nikdy!“
Všechny sny jsou barevné
Ve spánkové fázi REM spíme nejhlouběji, jsme doslova odpojeni od zevního prostředí, objevuje se tzv. spánková paralýza. Autonomní nervový systém se projevuje značnými nepravidelnostmi v pulsu, dýchání, hodnotách krevního tlaku… Mozek se dožaduje zvýšených dodávek kyslíku. Tím dokazuje, jak je spánek důležitý pro regeneraci centrálního nervového systému.
I vědce překvapilo zjištění, že náhlé pohyby, kterými spáč mění svou polohu (až 45krát za noc), se objevují zpravidla těsně před nebo po REM fázi spánku. Sny v tomto časovém intervalu bývají mimořádně živé a mívají bizarní, a mnohdy až nelogický charakter. Experti přitom vyvrátili domněnku, že existují i černobílé sny.
Švýcarský psycholog Carl Jung (1875 – 1961) tvrdil, že mnohé sny jsou součástí „ kolektivního vědomí“, které je ukryto ve všech lidech. Některé z těchto snů nazval „archetypy“ (původní představy o nich samotných). Ty se pak také objevují v mýtech, legendách a pohádkách celého světa.
Kočka loví i ve snu
„U zvířat jde zrušit spánkovou paralýzu v REM fázi zásahem v mozkovém kmeni. Pokusná kočka pak ve spánku loví myš, o které se jí zdá. Někdy je však situace zcela opačná, spánková paralýza existuje, ale doprovází ji bouřlivé snění, nicméně lidé jsou při vědomí, ale nemohou se pohnout. Odtud pak pramení nejrůznější únosy mimozemšťany, v dobách dřívějších pak návštěvy andělů, případně démonů, “ doplňuje doktor Koukolík.
Fáze REM spánku se někdy nazývá D-stav (anglicky dream = sen), tj. snový stav. Nejnověji někteří badatelé fázi REM označují, vedle spaní a bdění, za „třetí stav existence“.
Most mezi sny a skutečností
Klinický psycholog a psychoterapeut Ervin Široký, Ph.D., připomíná, že moderním trendem ve výzkumu spánku je tzv. lucidní (od latinského lucidus = jasný) snění. To tvoří jakýsi most mezi sny a vnějším světem. O co jde?
Vědcům se podařilo zvláštní formou (i s využitím autosugesce) průběžně komunikovat s opravdu hluboce spícími a snícími pokusnými osobami. Těm se, podle schopnosti navodit si lucidní snění, říká oneironauti, tedy česky něco jako spánkonauti. Takto se mj. podařilo zjistit, že odhad času uplynulého ve snu odpovídá času, který uběhl ve fyzickém světě.
Naštěstí na pohyb ve snu většinou pohybová soustava nereaguje adekvátní odezvou, to by pak oneironauti kolem sebe často kopali a mávali rukama. Faktem však je, že se jim zvyšuje dechová a tepová frekvence, jako při sportovním výkonu. Tajemství zvláštní schopnosti navození takového stavu znají například tibetští buddhisté a v současnosti ho využívá i německý pracovní psycholog Paul Tholey k přípravě známých sportovců.
Které sny si pamatujeme?
Každopádně před sny jen tak neutečeme. Jsou součástí našeho vnitřního života podobně jako intuice, fantazie, představivost a skryté pudy, touhy a potřeby, které si tak zcela neuvědomujeme.
Vědci například zjistili, že lidé, kteří si normálně svoje sny nepamatují, si na ně vzpomenou v jednom z těch období spánku, které doprovázejí rychlé oční pohyby (fáze REM). Tato fáze bývá nejdelší zejména k ránu, proto si nejčastěji pamatujeme sny, které se nám zdály krátce před probuzením. Fáze REM si však příliš nerozumí s alkoholem, který nás proto může připravit o nepostradatelné sny.
Více se dozvíte:
J. Maya Pilkingtonová: Poznej sám sebe, poznej své skryté já!, JOTA Brno, 2001
http://www.sny.cz/knihy(/vykladsnu.html
Jak to viděl Freud?
Před sto lety lidé chápali pohnutky lidské mysli jako velké tajemství. Záhadu pomohl objasňovat rakouský lékař Sigmund Freud (1856 – 1939), rodák z Příbora na Moravě, kterého mnozí označují za otce psychiatrie. Ten již ve své době zkoumal význam snů, působení podvědomí a vliv minulých událostí na aktuální skutky lidí.
Freud tvrdil, že v hloubi našeho vědomí je skryto podvědomí, které ovládá mnohé z našeho chování. A právě sny jsou cestou, kterou se toto podvědomí dostává na povrch. Do našich snů tak podle něj proniká i žárlivost, nenávist, sexuální touhy, osobní ambice, tedy většinou vše, co za bdělého vědomí musíme potlačovat jako společensky nepřijatelné. Jeden z hlavním impulsů ke snům jsou naše přání. Sen je podle Freuda znetvořenou náhražku něčeho jiného, nevědomého. Snění má vždy svůj smysl, ovšem dopátrat se ho není vůbec jednoduché. Svoji teorii prezentoval roku 1900 v díle „Výklad snů.“
Domorodci to dovedou
Někteří cestovatelé se setkali s tím, že příslušníci kmene Senoi v jihovýchodní Asii se každé ráno scházejí, aby společně probírali svoje sny. Věří, že uchovávání, pochopení a přetváření snů prospívá jejich zdraví. Už od dětství se proto učí, jak si sny zapamatovat, jak si znovu vyvolat ty příjemné a jak z nich vysnít šťastný konec k nočním můrám.
Mnozí lidé se až probudí hrůzou, když ve snu například padají do hluboké propasti. V kmenu Senoi to odbourávají autosugescí tak, aby podvědomý strach z pádu změnili v rozkoš: „Když budu padat, proměním se ve velkého ptáka, budu se pomaličku vznášet a měkce přistanu…“
Takový přístup ke snům nyní zaujal některé psychoterapeuty. Klientům pak doporučují, aby si k posteli připravili sešit a tužku a okamžitě po probuzení si zapsali všechno, co se jim zdálo, dříve než to zmizí z paměti. Zápisy přitom nemusejí dávat logický smysl. Zapisují též, zda mají po procitnutí pocit štěstí či smutku. Před spaním si pak říkají: „Až se probudím, budu si svůj sen pamatovat.“.
Sen, který se jim líbil, si prý pak mnozí po čase dovedou vyvolat autosugescí. Podobně lze dosnít i něčím přerušený snový děj nebo změnit konec nepříjemného snu.
Co signalizují děsivé sny?
Občas se na nás ve snu valí lavina neradostných pocitů. Někdy se až zapotíme a jsme rádi, když se vzbudíme a uvědomíme si, že se nám to všechno naštěstí jen zdálo. Stává se to i dětem.
K tomu doktor Koukolík 21. STOLETÍ vysvětlil: „Strašidelné sny, takzvané noční můry, jsou u dětí poměrně časté, jejich léčení patří do rukou dětského psychiatra. U dospělých jsou i součástí vážnějších duševních poruch a onemocnění, například posttraumatické stresové poruchy. Vyvolávající moment, například bojová akce nebo dopravní nehoda s těžkými důsledky, se pak objevuje ve snech znovu a znovu.
Takzvané prorocké sny jsou oblíbenou výbavou nejrůznějších duchomilů. Jedná se o tzv. post hoc, kdy sen je vědomě nebo nevědomě později ‚upraven‘ tak, aby odpovídal události. V této a dalších souvislostech je nebezpečný tzv. Oidipův jev. Vyjadřuje fakt, že věci se stanou právě proto, že byly prorokovány. Jestliže je obsah snu vysoce vlivný a člověk sugestibilní, začne se opět vědomě a nevědomě chovat tak, aby svému snu ´vyhověl‘. Což může mít i katastrofické důsledky!“
Vyberte si svůj sen
Odborníci na sny jich rozeznávají 11 druhů, některé se kombinují.
Protichůdné sny – udržují přirozenou rovnováhu. V období reálného velkého štěstí se nám může zdát že pláčeme; v období velkého smutku se ve snění zase smějeme. Časté protichůdné sny svědčí o nedostatku životní rovnováhy.
Sny vyjevující nějakou skutečnost nás mohou osvítit nějakou myšlenkou nebo vyjeví nejasný obraz odhalující skryté motivy, které se týkají současné činnosti. (To například pomohlo vědcům k různým vynálezům)
Tzv. noční můry odhalují nejhlubší obavy a skryté konflikty .
Dětské „noční můry“ jsou často vzpomínkou na vlastní narození.
Fyziologické sny obnovují rovnováhu (např. sny sexuální) nebo nás probudí, abychom se přikryli, napili apod. Díky těmto snům si například ženy dost brzy uvědomují, že jsou těhotné.
Sny řešící problémy vyjeví jasné řešení. K tomu může pomoci autosugesce před spaním.
Opakující se obrazy nám řeknou o našich základních problémech. Mohou být součástí snů, které se nám zdají už delší dobu.
Sny na pokračování se zdají každou noc a vypovídají mnohé o našich problémech.
Sny transformující – v nich přetváříme různé věci nebo se proměňujeme sami. Svědčí to o velké touze nějak se prosadit.
Bdělé sny upozorňují na naše okolí. Tak si v noci uvědomujeme různé údery, tikot budíku apod.
Sny vyplňující přání odhalují neskrytější touhy a měly by se interpretovat opatrně. Důležitá je zde schopnost vyjádřit svoje myšlenky slovy a způsob, jakým vytváříme asociace.
--------------------------------------------
Milan.Miló.
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 14/08/2010 : 17:58:27
|
Někteří cestovatelé se setkali s tím, že příslušníci kmene Senoi v jihovýchodní Asii se každé ráno scházejí, aby společně probírali svoje sny. Věří, že uchovávání, pochopení a přetváření snů prospívá jejich zdraví. Už od dětství se proto učí, jak si sny zapamatovat, jak si znovu vyvolat ty příjemné a jak z nich vysnít šťastný konec k nočním můrám.
Mnozí lidé se až probudí hrůzou, když ve snu například padají do hluboké propasti. V kmenu Senoi to odbourávají autosugescí tak, aby podvědomý strach z pádu změnili v rozkoš: „Když budu padat, proměním se ve velkého ptáka, budu se pomaličku vznášet a měkce přistanu…“
Takový sen o pádu si sebou nese nějaký reálný základ, pramenící ze situace, již si subjekt uvědomuje pravděpodobně jen podvědomě. Zajímalo by mě, zda se "vyřešení" onoho snu autosugescí promítne i do pocitu z dané situace. Že se člověk přestane cítit jakoby padal (ať už jde o cokoliv).
Potom by takový rozbor a následná sugesce mohla být užitečná. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 14/08/2010 : 18:00:23
|
| Jinak vědci v oné továrně na záznam snů musí mít zajímavé poznatky o psychologii člověka. To musí být svět. |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 14/08/2010 : 19:18:39
|
Neronisi
--------------------------------------------
Takový sen o pádu si sebou nese nějaký reálný základ, pramenící ze situace, již si subjekt uvědomuje pravděpodobně jen podvědomě. Zajímalo by mě, zda se "vyřešení" onoho snu autosugescí promítne i do pocitu z dané situace. Že se člověk přestane cítit jakoby padal (ať už jde o cokoliv).
Potom by takový rozbor a následná sugesce mohla být užitečná.
---------------------------------------
Neronisi autosugesce se zcela jistě odráží
V našem pocitovém cítění.
Které zcela jistě má veliký vliv na naše vnímání
A přetváření a přeměně našeho dosavadního
Obrazu světa.
Sny a samotná následná autosugesce se zcela jistě
Promítá a přetváří naši Osobnost která se pod tíhou
Takových vlivů do veliké míry mění v samotném
Projektování snů.
Protože iracionální složka člověka je zcela instinktivně
Náchylná a velice přizpůsobivá samotnému
Obsahovému stavu dosavadních myšlenek.
A tak se zcela pod samotnou tíhou a následkem
Myšlenek měnících se v sugesci mění a ovlivňuje
Naši dosavadní osobnost která je náchylná na samotné
Naše prožitky a vnímání světa.
Milan.Miló.
|
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 14/08/2010 : 19:46:18
|
Neronisi
Tady jsem ti o té problematice
Snů něco nalezl.:
------------------------------------------------
Sny: Cesty do nevědomí
Každou noc se během spánku ponořujeme do říše snů, abychom se stali účastníky neuvěřitelných příběhů nebo jen šílené změti nepochopitelného materiálu vyprodukovaného naším mozkem. Je to pouhé „třídění myšlenkového odpadu“, nebo se ve snech dá číst a dávat jim osobní význam?
Tajemství snů lákalo lidstvo už odnepaměti. První ucelený výklad snů se připisuje už starověké egyptské civilizaci. Kromě toho, že měli Egypťané propracované výkladové snáře, spávali v jakýchsi léčebných svatostáncích v naději, že jim bohové sešlou poselství prostřednictvím snů. O snech věděli své i staří Řekové, například jeden z řeckých velikánů, básník Homér, údajně využíval věštecké sny k sepsání svých nejslavnějších eposů Ilias a Odyssea. Tematika snů se objevuje i v dalších významných knihách včetně knihy všech knih Bible. Asi nejznámějším biblickým snem je sen egyptského faraona, který ho varoval před blížící se pohromou a pomohl mu tak zachránit Egypt od velkého hladomoru.
A nejen jemu poskytlo snění inspiraci, na jakou cestu by se měl vydat. Spisovatelka Mary Shelley si prý jednoho večera povídala se svými přáteli strašidelné historky. V noci pak měla silný děsivý sen, na jehož základě pak hned ráno začala psát svůj slavný román Frankenstein aneb Moderní Prometheus. Německý chemik Friedrich Kekulé zase popsal molekulární strukturu benzenu poté, co se mu zdál živý sen o uhlíkových a kyslíkových atomech, které se spojily do kruhu, jako když se had zakousne do ocasu. Nový pohled na sny a jejich význam ale přinesla až v roce 1900 psychoanalýza a její otec Sigmund Freud. Zatímco do té doby lidé zpravidla věřili, že sny přinášejí vnější síly a mají nějaký vyšší smysl, Freud hlásal, že sny i jejich význam jsou produktem našeho nevědomí a že vyjadřují naše nejhlubší touhy a přání, které si však nechceme připustit, a tak je vytěsňujeme do nevědomí. Nezřídka jsou podle něj projevem potlačovaných tužeb obvykle sexuální povahy a nejlepší cestou, jak přijít skrytému významu na kloub, je ulehnout na pohodlnou pohovku psychoanalytika.
K výkladu snů navrhoval postup zvaný technika volných asociací. Pokud si ho chcete vyzkoušet, myslete na nějaký symbol ze svého snu a nechte svoji mysl volně putovat. Sledujte, co vše se vám v souvislosti s původním symbolem vybaví a kam vás tok myšlenek zavede. Asociace tak vytvoří řetězec, jako například „cesta–les–borůvka–kulička–děti–hra–radost“, který by vás měl podle Freuda dovést k jádru problému. Freudův spolupracovník Carl Gustav Jung, který se po čase odklonil na vlastní cestu, zase říkal, že zdrojem snů může být kromě osobního významu i kolektivní nevědomí, studnice obrazů a představ společná lidem všech kultur a národů, ze které každou noc čerpáme témata našich snových dobrodružství.
Freud a Jung tak otevřeli snům bránu do oblasti psychologie. Od té doby lidé pravidelně usedají do křesel psychoterapeutů, aby společně s nimi rozluštili, jaké poselství jejich sny ukrývají.
Funkce snů
O tom, že se bez snů neobejdeme, není třeba diskutovat. Mnohé výzkumy ukazují, že bez spánku a snění bychom zkrátka nepřežili. „Skutečný nedostatek spánku, kdy člověku chybí více než jedna prospaná noc, ovlivňuje a oslabuje funkce organismu. Po třech bezesných nocích si průměrný člověk stěžuje na pálení očí a začíná vidět dvojmo. Ztrácí schopnost počítat více než do patnácti, nedokáže se soustředit na libovolný předmět déle než několik minut, začíná ztrácet smysl pro rovnováhu. Pociťuje závratě a v uších mu často zní bzučivý zvuk. Pokud nedostatek spánku pokračuje, dochází v některých případech ke zřetelným projevům paranoidních symptomů,“ vysvětluje psycholožka a antropoložka Migene González-Wipplerová. Hornovy pokusy na krysách zase ukázaly, že tito hlodavci umírali bez spánku asi po 21 dnech, a pokud jim výzkumníci neumožnili mít živé sny, tedy zažívat REM fáze spánku, nepřežili více než 37 dnů. V obou případech krysy umíraly bez jakéhokoli patologického nálezu, který by smrt zdůvodnil. S největší pravděpodobností tedy byla důsledkem dezintegrace řídících funkcí.
Asi nejdůležitější funkcí spánku a snění je regenerace, která probíhá ve dvou fázích. V první fázi, během takzvaného synchronního spánku, oddychuje hlavně tělo, zatímco během druhé fáze, spánku paradoxního, dopřejeme klid naší psychice. Sny nás provázejí oběma fázemi, ale v každé mají trochu odlišnou povahu. Typický „snový“ spánek zažíváme v té paradoxní, kdy jsou naše sny dějově bohaté, často barevné a občas pěkně divoké. Snění také pomáhá „vyčistit“ mozek a jeho operační paměť a přerovnat si podněty nasbírané během dne, stejně jako i posiluje hledání nových způsobů řešení problémů. Je zkrátka nezbytné.
„Snová činnost doslova mozek generuje,“ píše psycholog a psychoterapeut PhDr. Jiří Tyl. „Poslední čtvrtina těhotenství, tedy nitroděložního vývoje, je významně věnována zejména růstu a organizaci mozkové tkáně. A v této době sníme vůbec nejvíce v životě: snový, takzvaný paradoxní spánek činí až 80 % doby spánku. Čili snový spánek je zde pro organizaci mozku před narozením. Snový spánek také podstatně usnadňuje učení a tlumí nepohodu.“
Jak vypadá snění?
A jak vlastně takový spánek a snění vypadá? Spánkový režim se dělí na několik charakteristických fází, při kterých se rozlišují dva základní spánkové stavy. První fází je doba nízkofrekvenčního spánku, kdy se zpomaluje činnost mozku, dech a srdeční tep. Tato doba má čtyři fáze, z nichž ta poslední je nejhlubší a během níž je nejtěžší spáče probudit. Asi po 90 minutách začíná REM fáze, období nejživějších a nejpestřejších snů. Lidé vzbuzení během této fáze, bývají podráždění a nesoustředění. Fáze REM se opakuje zhruba čtyřikrát za noc mezi dobami nízkofrekvenčního spánku a s každým opakováním se prodlužuje, takže zatímco na začátku nám poskytuje sny na 10 minut, v její poslední fázi se do jejich světa můžeme ponořit třeba i na celou třičtvrtěhodinu. To ale rozhodně neznamená, že bychom děj našich snů prožívali tak dlouhou dobu. Dokonce i sny nové a bohaté na děj obvykle netrvají déle než půl minuty. A jaké sny nás potkávají nejčastěji? Podle výzkumu, který proběhl v USA na více než 10 000 snech, má 64 % snových zážitků negativní obsah a naopak jen 18 % je nám příjemných. Podle některých zjištění mohou za noční můry nejen naše vnitřní strachy a úzkosti, ale i vnější faktory jako těžké jídlo chvíli předtím, než se uložíme ke spánku, nebo užívání léků na spaní.
Pozoruhodné je také zjištění Carina Halla, uznávaného odborníka na sny, který zjistil, že jen 29 % našich snů je oděno do barevných odstínů. Zbývajících 71 % snů nebývá černobílých, jak by se mohlo znát, ale spíše nevýrazných nebo vyvedených v jednotvárné šedi.
Zaměřte se na své sny
Posvítit si na své sny je jednou z cest, jak lépe pochopit sama sebe. Porozumění snům může přinést ovoce hned z několika důvodů. Sen je výrazem toho, co se děje v naší mysli. Negativní podněty ve snech reprezentují aspekty, na kterých je potřeba pracovat, a naopak vše pozitivní je obrazem našeho ideálu. Pokud se nám ve snu líbí nějaké chování nebo rysy, je dost pravděpodobné, že právě to je charakteristika, kterou bychom chtěli mít my sami. Sny nám navíc často ukazují nejen problém, ale zároveň i jeho řešení, což vede k rozvoji a osobnostnímu růstu a lepší komunikaci mezi naší vědomou a nevědomou částí. Snové zážitky na nás zanechávají dopad, i když se na ně vědomě nezaměřujeme a nepracujeme s nimi, ale přece jen více šťávy poskytnou, pokud se jimi budeme systematicky zabývat.
Prvním krokem k jejich porozumění je schopnost uchovat si je a zapamatovat. Můžete zkusit sugestivní větu před spaním poté, co se v posteli uvelebíte a uvolníte: „Ráno si budu pamatovat své sny.“ Pokud se na tuto myšlenku budete pravidelně před spaním soustředit, uvidíte, že se vám sny brzy začnou vybavovat o poznání lépe. Velmi účinným způsobem, jak uchovat své sny, je vést si snový deník. Pořiďte si na něj speciální sešit a mějte ho spolu s tužkou neustále poblíž postele. Jakmile se probudíte, můžete si do něj svůj sen poznamenat. Než se ale pustíte do samotného psaní, zkuste na okamžik zavřít oči a rozpomenout se na cokoli z vašeho snu. Může to být třeba jen pocit nebo barva. Pak se můžete pustit do psaní. Levou stránku sešitu je možné použít k vylíčení snu a napravo si připisovat poznámky a postřehy. Je důležité, abyste si pořídili zápis ještě předtím, než se pustíte do jakékoli jiné činnosti. Ta by vám mohla rozptýlit mysl a spolu s ní i vzpomínku na právě prožitý sen. Do popisu zkuste zahrnout co nejvíc detailů včetně těch, které se vám zdají nepochopitelné nebo bezvýznamné. Pište v přítomném čase. Pro snadnější analýzu můžete také sen vylíčit z hlediska jednotlivých kategorií jako význam, motiv, místo konání, postavy, pocity, symboly, slova či věty a jiné poznámky. „Musím říci, že mi to nejdřív přišlo dost zvláštní, pouštět se po každém probuzení do líčení svých potrefených snů. I když jsem se pro to rozhodla dobrovolně, musela jsem se nejdřív dost přemáhat. Kolikrát bych radši šla rovnou do kuchyně na dobrou snídani a místo toho jsem seděla se slepenýma očima v posteli a tápala, co se mi v noci zdálo,“ líčí své zkušenosti s psaním snového deníku devatenáctiletá Marie. „Po čase jsem ale zjistila, že se to fakt vyplácí. Postupně se mi sny vybavovaly mnohem snadněji a ta čtvrthodinka v posteli mě aspoň donutila zapřemýšlet trochu nad významem toho, co se mi zdá a zároveň i nad svým životem a vztahy. Beru to jako takový rituál, chvilku vyhraněnou pro práci na sobě samé.“
Pravidla interpretace snů
Asi nejdůležitějším pravidlem, které vám pomůže pochopit význam poselství, jež přinášejí sny, je uvědomit si, že všechno ve snu jste vy. I když zní tato poučka bizarně, v praxi nejde o nic nepochopitelného. Prostě přijměte fakt, že všechny postavy a objekty ve snu reprezentují různé aspekty vaší osobnosti. Například fyzické tělo snícího často symbolizují pevné věci, jako budovy, domy nebo auta. Motiv domu, který potřebuje opravit, pak může ukazovat na zdravotní potíže. Osoby ve snech ale mohou zároveň reprezentovat samy sebe. Zní to až příliš složitě? Zkusme se podívat na příklad, který popisuje PhDr. Jiří Tyl: „Zdá-li se mi o zlém šéfovi, je to ovšem šéf. Zlobí-li se na mne, reaguje zároveň ta část mého Já, která se bojí, která je ve vztahu k šéfovi třeba tak, jako se dítě bojí rozzlobeného rodiče. Vrací-li se mi takový sen i v obměnách, je to část Já, která je vůbec ke světu ve vztahu úzkostného naladění. Pozoruji-li ovšem šéfa, jak dusí někoho jiného, může to být moje vlastní zlost, převlečená za šéfa. Dovoluji si sám takovou zlost projevit? Jestliže ne, neukazuje mi šéf to, co bych sám chtěl, ale zatlačuji to do vědomí?“ Na základní vyladění osobnosti snícího mohou ukazovat různé živly, které se ve snech objevují. Například emoce bývají ve snu často zastoupeny symboly energie jako oheň, bomby nebo elektřina. Pokud se mi tedy zdá o bombardovaném domu, může to demonstrovat, jak emoce narušují moje fyzické zdraví. Symboly vody jako moře, řeky nebo jezera zase často svědčí o intuitivním vyladění a vzduch či interiér místnosti podávají obraz o stavu naší mysli. Když se nám ve snu objeví obraz špinavého pokoje, může tedy znamenat, že je naše mysl špatně naladěná nebo dokonce rozzlobená.
Další možností, jak lépe porozumět svým snům, je pustit se do studia mýtů, lidových pověstí a pohádek. Možná se nějaký symbol z vašeho snu vyskytuje právě tam a starý příběh vás pak může zavést k jeho hlubšímu pochopení. Můžete si také zkusit se svými sny trochu pohrát a zaexperimentovat. Pronásleduje vás ve snech nějaký nepřítel nebo vás ustavičně napadá nebezpečná příšera? Zkuste se jich zeptat, co od vás chtějí nebo proti nim dokonce zaútočit. Uvidíte, kam se bude děj vašeho snu ubírat potom. Vaší fantazii se rozhodně žádné meze nekladou.
Sny a děti
Výklad snů se ale nemusí stát jen vaším zájmem. Povídat si o tom, co se člověku v noci zdálo, může být také skvělou příležitostí, jak lépe pochopit své děti. „Děti sní ve velké míře. Mají méně zábran a méně se snaží utajovat nepříjemné snové zážitky,“ vysvětluje dětská psycholožka Pam Spurr, Ph. D. „Když dospělí mají sny, po nichž se cítí nepříjemně, často sen při probuzení zapudí. Přestože se u dětí takové obranné mechanismy teprve rozvíjejí, mají pravděpodobně více chuti sdělit své snové zážitky rodičům. Na druhou stranu mají problémy s jejich líčením, zvláště co se týká obrazů a pocitů, a nezřídka se jim nedostává příslušné slovní zásoby, aby svůj sen vhodně popsaly. Mohou také prostě pociťovat, že nemáte dost času, abyste jejich vyprávění naslouchali.“ Prvním krokem k pochopení snů vašich potomků je snaha o to, aby si uvědomili, že se jedná o sen. Nic netáhne tak jako příklady, a proto začněte vyprávěním svého snu. Budou zvědaví na jeho zajímavý děj a dost možná, že se vás začnou vyptávat na detaily a podrobnosti.
Když si už zvyknou na to, že si o snech běžně povídáte, začněte je pozitivně motivovat k jejich vlastnímu snění. Před spaním si s nimi povídejte o snění a říši snů. Čtete-li svému dítěti před spaním pohádku, řekněte mu, že se mu o ní bude zdát. Těsně před spaním ho pak požádejte, aby si svůj sen zapamatovalo a hned ráno vám ho přiběhlo říci. Starším dětem můžete pro tyto účely pořídit zvláštní „snovou knihu“, kam si budou své noční zážitky zapisovat. Pam Spurr popisuje několik snových cvičení, jednoduchých kreativních technik, které mají pomoci dětem oblíbit si sny a těžit z nich. Jedním z nich je cvičení Dobrodružná cesta. „Před spaním se dítěte zeptejte, které místo by chtělo nejvíc na světě navštívit. Jeho odpověď vás možná udiví. Prozkoumejte, proč si vybralo právě toto místo, a jaké si myslí, že bude. Najděte to místo v atlase nebo příručce. Podněcujte dítě k vytvoření dobrodružné cesty do jím vybrané destinace. Navrhněte mu, aby tam cestovalo ve svém snu.“ Ať už se svými potomky budete aktivně provádět cvičení a hry na podporu snění nebo si o snech jen povídat, uvidíte, že se brzy dočkáte prvních odměn, protože když už nic jiného, povídání o snech je zajímavým tématem rozhovoru, u kterého se můžete dobře pobavit a popustit uzdu své fantazii. A bylo by přece škoda přestat snít.
--------------------------------------------------------
Milan.Miló.
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 14/08/2010 : 21:24:55
|
Neronisi
Moc pěkné video
které též vypovídá o čemsi
nám všem daném a
zároveň přirozeném.
Milan.Miló.
|
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 16/08/2010 : 20:06:13
|
Neronisi
Snažil jsem se něco najít k danému
Tématu.
A nalezl jsem něco opět od C.G.Junga.
Který popisuje samotný Jáský komplex.
Tady to je.:
--------------------------------------------
Jáský komplex
Listopad 30, 2008
Jáský komplex
Jung chápal celý organismus jako sebe sama regulující systém. Vědomí si přitom Jung představuje jako pole, jehož centrum označuje jako já nebo jáský komplex. Pod pojmem „já“ chápe komplex představ, který se vyznačuje vysokou kontinuitou a identitou se sebou. K jeho další charakteristice píše: „Jáský komplex je obsahem vědomí stejně jako podmínkou vědomí, neboť psychický prvek si uvědomuji, pouze pokud je vztažen k jáskému komplexu.“
Zvláště významné je, že člověk může učinit obsahem svého reflektujícího vědomí toto „já“, tedy sebe samého, což je jako sebepoznávání specificky lidskou záležitostí. Člověk se jednak prožívá subjektivně jako kontinuální centrum vědomého chtění, konání a chápání. Zároveň má také potenciálně schopnost sebe a své aktivity sledovat a posuzovat jako objekty, rozvíjet sebeobraz nebo sebereprezentaci. Jáský komplex jako podmínka vědomí naší schopnosti rozvíjet a udržovat vědomí centrované kolem já daleko překračuje možnost našeho vědomého chtění. Já si tuto podmínku nedokáže samo dát, naráží zde na svou hranici.
Mnohem spíše jsou to procesy přírody, které druhově specificky umožňují podmínky lidského vědomí. Ony představují potenciál zrání, který zase potřebuje podpůrné prostředí, aby umožnil jáské vědomí. Autoregulace naší celé osobnosti je dalekosáhle řízena nevědomím, přičemž Jung jeho hypotetické centrum označil jako bytostné Já a odlišil je od já. Jak o tom sám píše: „Rozlišuji mezi já a bytostným Já, a sice já je pouze subjektem mého vědomí, bytostné Já ale subjektem mé celé, tedy i nevědomé psýché.“
-------------------------------------------------
Milan.Miló.
|
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 16/08/2010 : 23:29:08
|
| Že se do toho míchám - jenom na skok. Nepřipadne mi, že by tady probíhal dialog. |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 17/08/2010 : 09:28:03
|
Axel
----------------------------------------
Že se do toho míchám - jenom na skok. Nepřipadne mi, že by tady probíhal dialog.
------------------------------------------
Já vím Axel jen se ho snažím navodit
Milan.Miló.
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 17/08/2010 : 16:40:50
|
Nejsem si jistý jestli jáský komplex tak jak jej Jung definuje vůbec existuje. Nevědomí, řekněme třeba zvířata, si neuvědomují sama sebe jako "já", ale spíš jen reagují na vlastní pocity a touhy s tím, že to tak je. Musí si dávat pozor na tlapku aby je nebolela, musí se najíst aby neměli hlad, ale něco jako - jsem to já kdo by se měl najíst, je to moje ruka...
Takovou charakterizaci podle mě vymyslel až člověk a to až v interakci s ostatními (při mluveném slovu), kdy již bylo nutné definovat v řeči kdo je kdo a o kom se mluví.
Tedy "já" nebo "bytostné já" podle mě nebude obsahovat nevědomí. Proto je nevědomí tak zvláštní a nesnadno pochopitelný nástroj.
Obvykle totiž nedefinuje "tohle se týká mě, tohle někoho jiného". Jde spíš o formu příjmu impresí, které se za jakýchkoli okolností zpracovávají nevědomím pouze jedním způsobem ať už jde o cokoliv.
Proto se třeba někdo uculuje i když se dostal do trapné situace někdo jiný (nebo se směje, pakliže jde o překonaný jev). Nebo řekne "au" i když se zraní někdo jiný. Tyto a podobné prvky mohou být pomlckou pro definici existence multitaskingu nevědomí, tedy schopnost rozlišit v reálném čase situace z nezávislého pohledu, které se našeho vlastního "já" netýkají. Není však obvyklé (a teoreticky nevím jestli nějak možné) toto rozlišení v člověku evokovat, protože je do značné míry závislé na emocionální reakci mozku, tedy jakou náladu zrovna subjekt "pocítí".
Pokud by si člověk "nevědomé já" uvědomoval, otevřela by se mu brána k ovlivňování vlastního sugestivního myšlení. |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 17/08/2010 : 20:18:47
|
Neronisi
--------------------------------
Pokud by si člověk "nevědomé já" uvědomoval, otevřela by se mu brána k ovlivňování vlastního sugestivního myšlení.
---------------------------
Neronisi já vím že nevědomé já si spoustu
Lidí co meditují zcela uvědomují.
Tím že si tak uvědomují tak ho zároveň
Pokouší se ho i rozmělnit do takového
Stádia aby zcela dokonale v sobě naopak
Prohloubit tak zvaný soucit se vším co ho
Obklopuje.
Milan.Miló.
|
|
|
|
Topic |
|
|
|
Komplexi jako cesta do podvědomí (snů)
