| Author |
 Topic  |
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
 Posted - 09/10/2009 : 12:04:56
|
Proč to říkat tak složitě, když to jde mnohem jednodušeji:
Když je vjem zprostředkovaný jedničkami a nulami příliž silný(jedničky mají intenzitu nad hodnotou Q), dojde k uložení celého souhrnu(bloku) jedniček a nul(který nám dává třeba nějaký obraz) do polarity mínus.
Dodatečné otázky:
1. Co je to "intenzita jedničky".
2. Odkud se bere intezita jedničky.
Mám podezření, že jediná odpověď na otázku 2. je:
Bere se z vnějšího předmětu jakožto jeho vjemu.
Jestli je to tak, pak není vysvětleno, proč dva lidé vnímají jednu a tutéž věc stejně, tzn. příjemně nebo nepříjemně.
Jestli to není správná odpověď na otázku 2., pak otázka stále čeká na tvou odpověď. |
Edited by - okref on 09/10/2009 12:06:53 |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/10/2009 : 14:37:22
|
Okrefe.
Jsem rád? že se začínáš ptát konkrétně.Mohu tedy konkrétně odpovídat a nemusím hledat skryté otázky.
--------------------------------------------------------------------
Když je vjem zprostředkovaný jedničkami a nulami příliž silný(jedničky mají intenzitu nad hodnotou Q), dojde k uložení celého souhrnu(bloku) jedniček a nul(který nám dává třeba nějaký obraz) do polarity mínus.
---------------------------------------------------------------------
Nerozumím výrazu silný vjem.Vjem je složený s nul a jedniček určité intenzity.Jedničku vemi slabé intenzity je možno považovat za nulu. Vjem tedy není silný,ani slabý.v obsahu vjemu však mohou být jedničky hodnotou intenzity převyšující hodnotu Q a právě tyto body převyšující hodnotu Q svou intenzitou spůsobí to nastavení na ukládání celého bloku a návazně i dalších bloků společně vnímaných v polaritě mínus. Jsou tedy v této polaritě ukládány i bloky, které ty body převyšující Q neobsahují. Tvůj užitý výraz obraz může být správný i zcela chybný. Je li čidly daného syslu převeden do soustavy jedniček a nul, vzniká cosi, co bych nazval binární obraz. Potud je to v pořádku. Pokud však máš na mysli příkladně projekci lidské tváře který se promítá na očni pozadí, pak toto není blok, ale kód a ten jako celek mozek vůbec nedokáže přijmout. (dokazatelné)Rozděl si ten obraz tváře na sektory, třeba obsahující jen jedinou vrásku, momentální tvar rtů. Prostě na malé částečky To jsou bloky a každý ten blok vytváří určitý binární obraz který se "promítá" v mozku. Nemá li obdobu,pak není vnímán vůbec. Pokud obsahuje body vyšší Q,pak je prvotně uložen do paměti v polaritě mínus a další vjem stejného bloku již vyvolává ozvěnu. Vnímáš li tedy lidskou tvář, pak dojde ke shodě určitých bloků a každý blok může mít jinou ozvěnu. Díky tomuto rozdělení do bloků dokážeš vnímat třeba nálady projevující se v tváři jiného člověka. Při vjemu dochází k ozvěně všech bloků které jsou součástí kodu, ale každý s těch bloků je vnímán samostatně a má svou polaritu ozvěny, čili vědomí. Dochází li však k nastavení mozku na polaritu mínus díky vjemu obsahujícího body hodnoty převyšující hodnotu plus, pak jsou všechny ty bloky ukládány v polaritě mínus byť by měly v paměti obdobu uloženou v polaritě plus a totéž platí i naopak, čili při prioritě polarity plus. Ve skutečnosti dochází ke střídání priorit plus i mínus, ale to již je popis procesu dynamického, čemuž bych se chtěl při výkladu zákldu vyhnout, abych vše příliš neskomplikoval.
Na otázku č.1 je odpověď v oblasti spíše mechanické, než programové. Je zde čidlo, příkladně hmatu. Toto čidlo je konstruováno tak,že reaguje na to jak je stlačeno.Není li stlačeno, je zde nula. Je li stlačeno méně, pak vzniká intenzita jedničky nízká prostě prochází menší intenzita el proudu. Zvyšováním tlaku na čidlo intenzita roste až dojde při určitém vnějším tlaku na čidlo k dosažení hodnoty intenzizy Q, čili intenzity při které dochází k přímmému uložení v polaritě mínus. Jak vidíš, vyhýbám se výrazu práh bolesti a dá mně to dost práce, protože se tyto hodnoty někdy shodují,ale neplatí to vždy a k bolesti při hodnotě Q dojít nemusí. Jinak i když podobně je tomu s čidly třeba čichu. Zde jsou čidla citlivá na určitý chemický podnět. Zde vzniká kód dost zajímavým spůsobem. Vnější chemický vliv podráždí pouze čidla na tento podnět nastavená (citlivá) a ostatní čidla dodávají informaci nula. Samozřejmě dochází ke kombinacím a podrážděna mohou být současn čidla reagující na různé chemické vlivy a tak vzniká složitý kód.Ale stále se jedná jen o binární kód. Zde je dobré zmínit se o čpavku,na který reagují všechna čidla a kód je téměř celý složen s jedniček různé intenzity. Pokud je vnější vliv silný, dojde k silné reakci čidel ,čili překročení hodnoty Q, k čemuž u čpavku často dochází. Čichneš li si čpavku, dojde k nastavení mozku na ukládání informací v polaritě mínus a budou v této polaritě ukládány třeba i zrakové informace mající v paměti obdobu v polaritě plus. Jakmile dojde k mizení tohoto polarizujícího čichového vjemu vzdálením se od zdroje chemickéh vlivu, mozek se nastaví na prioritu polarity plus a tytéž informace se ukládají v polaritě plus.
Na otázku č 2 bylo mám takový dojem tímto odpovězeno.
Otázka proč dva lidé určitý vjem vnímají stejně je dána tím, že lidí jsou miliardy,ale ty polarity jen dvě. Pravděpodobnost shody je zde tedy nevydřitelně velká. Navíc lidé žijí ve společnosti a mnohé ukládají do paměti v podobné situaci. Mnohem zajímavější je otázka,proč lidé vnímají jednu a tutéž věc různě, či ji někteří intenzivně vnímají a jiní téměř vůbec ne.Proč evropané považují asiaty za navzájem podobné, téměř totožné? Protože nemají v paměti uložené bloky ve kterých se projevují jejich pocity a nálady v mimice.Co v paměti polárně uložené není, to není vůbec vnímáno i když toto evidentně existuje a smysly o tom dodávají do mozku informaci.Vědomí je právě ta ozvěna totožných sestav binárních obrazů dodávaných smysly a paměti.
Stále mám dojem, že nebude jasné to, kde se bere ta intenzita jedničky. Popsat dokonale nervová zakončení, nervy a vše ostatní nedokži ,ale mohu vytvořit model neppisující skutečnost, ale odpovídající funkci.Musím tedy pracovat s tvou představivostí. Představ si kuličku, která má uvnitř jádro. Mezi obalem a jádrm je izolační tekutina K jádru vede izolovaný vodič.Okolí má opačnou elektrickou polaritu než ten vodič a tím i jádro.Stlačíš li obal, přiblíží se obal k jádru a čím více se přiblíží obal k jádru, tím více proudu prochází,čili roste intenzita bodu . Ta deformace povrchu může být spůsobena třeba určitým chemickým vlivem (čich) světlem (zrak) K témuž výsledku však dojde ,je li ten střed pohyblivý a povrch je dělený, čili jednička vzniká přiblížením se k určité části obalu. Tehdy se jedná o běžný šestý smysl, čili centrum rovnováhy.
Stačí však porušit izolační vrstvu nervu a čidlo je mimo provoz, protože dochází ke zkratu v místě porušení. K tomuto dochází velmi často u diabetiků a nazývá se to neuropatií. Současná medicina tvrdí, že dochází k nevratnému poškození nervů, čili se jedná o nevyléčitelnou chorobu. Já ač lékař nejsem jsem našel cestu k obnovení té izolace a zlikvidoval tím poškození nervů a vrátil jim plnou funkci.(to jen tak na okraj,ale vlastně to bylo výsledkem a také důkazem, že to takto skutečně funguje.)Kde se však bere ta elektřina, to skutečně nevím. Otázkou je, zda toto vůbec někdo ví???
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 09/10/2009 : 18:46:11
|
Dobrá tedy, intezita přichází od předmětu.
Otázky:
1. Jaký ten předmět musí být, aby vysílal určitý kód jedniček a nul s určitou intenzitou jedniček? Musí ten předmět být v takovém případě určitý nebo neurčitý?
Jestliže určitou(což by bylo logičtější vzhledem k tomu, že vysílají určitý kód určité intenzity), pak se dá říct, že předmět má jistou určitou svou strukturu. Předmět je v tom případě nezávislý na vnímání člověkem.
(Na to, že bys odpověděl "neurčitý" nechci ani pomyslet. Protože pak bys musel vysvětlovat, odkud se bere určitá představa předmětu.) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/10/2009 : 08:14:07
|
Dobrá tedy, intezita přichází od předmětu.
Okrefe.
Nyní se tě povedlo mne úplně zmást. Co je to za prákoviny? Vůbec tě nerozumím.
1. Jaký ten předmět musí být, aby vysílal určitý kód jedniček a nul s určitou intenzitou jedniček? Musí ten předmět být v takovém případě určitý nebo neurčitý?
O jakém předmětu vlastně mluvíš??? O jakém vysílání kódu předmětem vlastně nluvíš?? O jakou určitost, nebo neurčitost jde??
Asi si sedím na vedení,ale vůbec nechápu o čem mluvíš. Já jsem o nějakém vysílání kódu předmětem vůbec nemluvil.
Připadá mně v tuto chvíli trapné snažit se vrátit k tématu,protože tě ani trošku nerozumím. Přesto se o to pokusím. Máme zde určitý dejme tomu předmět, třeba židli za židlí je černé světlo neodrážející pozadí.. Od židle se odráží paprsky světla ,projdou do oka a promítnou se na sítnici, kde je určitý pončet tělísek,které byvše světlem podrážděny propouští více nebo méně el. proudu a to každé to tělísko zvlášť. Žádné to světlocitlivé tělísko nedokáže přijmout víc než jeden bod. V žádném případě jakýsi hologram celého obrazu.Od těch tělísek je proud veden do mozku a každý bod zvlášť. V mozku všechny ty body energeticky zazní (nevím jak to jinak vyjádřit)Toto je celý kód od každé části židle se světlo odrazilo jinou intenzitou a od pozadí se světlo neodrazilo, čili se jedná o nuly.Kdyby na té židli byl silný reflektor dopadalo by na sítnici světlo velké intenzity což převedeno tělískem na které toto světlo dopadá má jako výsledek vysokou intenzitu el. proudu a to je dosažení hodnoty Q.
V paměti jsou uloženy různě velké částečky odpovídající částečkám toho kodu a ty mezi sebou reagují ,čili mezi nimi dochází k ozvěně a to je rovno vědomí.Souhrn vědomí všech těch bloků je vědomí té židle,čili tu židli vidíš a vnímáš. Samozřejmě vyjadřuji toto staticky a k témuž dochází X krát za vteřinu, čili dynamicky. To dynamické však je možno vyvodit, ale nikoliv popsat.
Kde je v tomto ten předmět vysílající kód plus nebo mínus? Je li tímto předmětem ta židle,pak mohu říci, že nevysílá vůbec nic. Je li tím předmětem to světlocitlivé tělísko,pak vysílá do mozku pouze v daný okamžik jen jeden bod, čili proud neprochází- nula a proud určité intenzity prochází- jednička určité intenzity. Šmytec, víc nedokáže. množina všech signálů nula i jedna dané intenzity všech tělísek je kód a tento je nepolární. Můžeš si to připodobnit desce na které jsou miliony žárověk z nichš některé nesvítí a jiné svítí určitou intezitou (různou) Když si představíš informce v paměti,pak jako malé destičky na kterých svítí určité žárovky. Když dojde ke shodě čili stejná sestava žárovek svítí v bloku paměti a toto odpovídá sestavě části toho celkového kódu, mezi těmi žárovkami se "zablýskne" a to je ozvěna, čili vědomí.
Kde je či co je v tomto tím předmětem??? To je proces na kterém se podílí mnoho činitelů, řekněme předmětů a jejich fukcí.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 10/10/2009 : 12:56:36
|
Krása je podle mne rovnováha mezi skladbou a rozkladem, tedy mezi dobrem a zlem tak, aby se nezvětšovala míra rozkladu (viz. můj topic Entropie, resp. tepelná smrt Vesmíru, ano či ne? http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1262 ). Krásné umělecké dílo tudíž může zobrazovat smrt, tzn. rozklad spolu s ní však musí zobrazovat rovněž život, tzn. skladbu, aby byla nastolena ona rovnováha, tj. ono celkové minimum (tj. co nejméně) rozkladu jako výsledek současného působení rozkladu, resp. zla a skladby, resp. dobra.
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz, www.cbox.cz/ak-gruza ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 10/10/2009 12:59:14 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/10/2009 : 16:01:17
|
Dalibore.
Mám takové tušení, že tě ta tvoje teorie rovnováhy přivedla ke ztrátě rovnováhy. Hrozně blábolíš a nemá to hlavu ani patu. Stokrát opakovaná blbina se moudrem nestane.
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 10/10/2009 : 16:17:33
|
quote:
MB:
...od každé části židle se světlo odrazilo jinou intenzitou...
Aby světlo přineslo do oka určitou informaci, musí se předmět, od kterého se odráží, určitě jevit(Musí mít svojí stálost či pevnost). Světlo si nuly a jedničky samo "nevymyslí". Předmět je tím, co určuje podobu skladby nul a jedniček(větně intezity) nesených světlem.
Teď, když už víš, co myslím předmětem vysílajícím souhrn jedniček a nul(prostřednictvím světla), můžeš se vrátit k mé poslední otázce 1. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 11/10/2009 : 10:32:55
|
Aby světlo přineslo do oka určitou informaci, musí se předmět, od kterého se odráží, určitě jevit(Musí mít svojí stálost či pevnost). Světlo si nuly a jedničky samo "nevymyslí". Předmět je tím, co určuje podobu skladby nul a jedniček(větně intezity) nesených světlem.
Okrefe.
Jak na toto odpovědět? Světlo si nevymýšlí vůbec nic, protože nemá mysl. Jenže může být určitými vlivy vychylovámo a měněno. Stejně tak i citlivost sítnice oka může být různá.Vnímaným objektem může bát o fata morgana. Zde se ve skutečnosti nejedná o vjem předmětu, ale pouze vycháleného světla. Na obloze můžeš vidět vzdálené hvězdy třeba jen díky gavitačnímu vychýlení svazku paprsků a když se díky pohybu vesmíru gravitační čočka rozpadně tento vjem zmizí. Docela stačí aby ses podíval v letním parnu nad rozpálenou plochu a uvidíš jak si vnější vlivy s naším vnímáním pohrávají(vlnění obrazu) Tyto vnější vlivy dokáží vjem konkrétní věci změnit. Na sítnici dopadá pouze výsledný stav a teprve na sítnici se mění na elektrické potencionály čili ty jedničky a nuly. Toto může ovlivnit i rohovka, či čočka oka a těch skreslujících vlivů může být mnoho včetně citlivosti tělísek na očním pozadí.Docela stačí, když jsou některá tělíska méně citlivá, třeba ty které reagují na určitou vlnovou délku světla (vjem barev) a výsledek je jiný. Předmět může být konkrétní, mít určité konkrétní vlastnosti,ale výsledný vjem může být jiný díky mnoha ovlivňujícím faktorům. Světlo si toto nevymýšlí, ale je těmi vnějšími faktory ovlivněno. Výsledný binární (elektrický) obraz téhož může být různý a je to podobné jako s oisky prstů,čili je u každého člověka v čemsi jiný. Proto je zbytečné tímto se zabývat. Důležitý je ten výsledný binární obraz u daného jedince. Navíc nedochází k jakési přímé projekci kódu v mozku, který by plošně odpovídal vjemu . V mozku není projekční plátno. Tímm důležitým je fakt, že tentýž vjem ač jsou v mozku ty jedničky a nuly spřeházené, je vždy totožný.V paměti máme ten spřeházný blok a při dalším vjemu dojde ke stejnému spřeházení a proto si tyto bloky navzájem odpovídají a dojde mezi nimi k ozvěně. To je hodně daleko od vlastností předmětu,ale ten předmět takto vnímáme.
Příteli. Rozumím tvojí snaze dotlačit mne k pochopení tvé pravdy předem daného krásna. A tak se táži. Chceš poznat jak tomu skutečně je, nebo prosadit svůj názor byť třeba chybný? Chceš li poznat, jak tomu skutečně je,pak musíš napřed pochopit jak funguje proces myšlení s toho teprve vyvodit to co s toho logicky vyplývá. K tomu se snažím dotlačit já tebe. Potom je k odpovědi na tvoje tvrzení ještě hodně daleko. Chceš li jen prosadit svůj názor,pak se nehneme s místa a budeme se točit na jednom místě jako pes za ocasem. Ovšem tomu může být i jinak. Můžeš se snažit těmito otázkami mne přinutit k podrobnějším a kompletnějším odpovědím abych vyplnil prázdná místa o kterých si myslím, že je zbytečné hovořit, protože si je může každý vyvodit sám. V takovém případě tě děkuji. Já nejsem pedagog a stává se mně totéž jako většině pedagogů. To co je pro mne díky mnohaletému hledání naprosto zřejmé a jednoduché, považuji za stejně zřejmé a jednoduché pro ostatní a divím se, když se ukáže, že to nechápou. Dříve jako mladý a neskušený bych řekl, že jsou hloupí, nebo že na to nemají. Dnes již vím, že to není jejich chyba, ale moje.Přivede li mne někdo k tomu,že musím ty mezery vyplnit, vlastně mne přinutí napravit to co jsem pokazil a proto mu patří dík. Díky jemu mohou i ti ostatní zíkávat celistvější výklad a díky tomu porozumět. A tak mně promiň, když někdy při takových otázkách beduji a lomím rukama nad tím že musím vykládat cosi tak jednoduchého, co musí každý lehko vyvodit sám. Je to asi jen moje nedočkavost.Nejraději bych vše vyjádřil jen v základu (podstatě) a ostatní ať si vyvodí každý sám. To je však u mne velká chyba. Prošel jsem cestu k poznání a chci li ukázat cíl, musím ukázat kroky kterými jsem k cíl došel. Jen tak může být pochopen cíl. Tuhle skušenost by si měl zapsat za uši hlavně Brozik jako nastávající pedagog. To co je jednoduché pro pedagoga nemusí být jednoduché pro žáky a žáci nejsou hloupí, když on udělal ve výkladu mezery.
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 11/10/2009 : 18:41:49
|
quote:
MB:
Předmět může být konkrétní, mít určité konkrétní vlastnosti,ale výsledný vjem může být jiný díky mnoha ovlivňujícím faktorům. ... Světlo si toto nevymýšlí, ale je těmi vnějšími faktory ovlivněno. ...obraz téhož může být různý ... u každého člověka v čemsi jiný. Proto je zbytečné tímto se zabývat.
Mě přijde velmi zajímavé zabývat se právě tím. A ne tím, co je každému zřejmé z každodenní zkušenosti, aniž by si k tomu přimýšlel nadbytečné modely o polarizačních systémech.
quote:
MB: Rozumím tvojí snaze dotlačit mne k pochopení tvé pravdy předem daného krásna.
Chtěl jsem tě jen dotlačit k problematickému jádru daného tématu. Ukázat otázky, které mě osobně dovádějí k neschopnosti zodpovězení. Koho zajímá pozlátko kolem. Mě ne. Ty moje tázání odbudeš prostým "je zbytečné tímto se zabývat", ale já nerezignuji přijetím tvého ohraničeného(nechci užít slova omezeného) modelu vnímání. Chci řešit podstatný problém a ne důvody, proč se každému jeví stejné jiným. To je přeci tak zřejmé, že nechápu, proč se to neustále snažíš ukazovat, navíc v podobě nadbytečné teoretické koncepce, která popisuje "jak probíhá zpracování v mozku".(, která není navíc nijak podepřena empirickým výzkumem - navzdory tomu je to prezentováno jako empirická fakta - a pravdepodobně je to bůhví odkud vyčteno.) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/10/2009 : 08:00:03
|
Okrefe.
Kdyby bylo možné to odněkud vyčíst,pak bych se tím vůbec nezaobíral. Proč také? Jestli nějaké takové poznání někde existuje vlastně vůbec nevím. Kdyby existovalo,pak bych se tím hledáním, ověřováním a pokusy neměl proč zaobírat.Ta léta poznávání by byla promarněným časem.Proč také vynalézat to co je známé. Takže vyčtené to není. Empiridký výzkum" Dejme tomu i když na mé úrovni.To že jsi nebyl svědkem, neznamená že tento neexistuje.
--------------------------------------------------------------------
Mě přijde velmi zajímavé zabývat se právě tím. A ne tím, co je každému zřejmé z každodenní zkušenosti, aniž by si k tomu přimýšlel nadbytečné modely o polarizačních systémech.
-----------------------------------------------------------------
Problém je v tom, že vlastně vůbec nechápu oč tě jde.Pro mne je toto naprosto jasné a pro mne již nemá význam se tím zabývat. Mne ro zajímá až tehdy, když světlo dopadně na sítnici a to co následuje.Co se s touto informací děje, jak je zpracována, co je vědomí a podobně. Pokud hovoří o polarizačních systémech, pak bys měl tento pojem vysvětlit. Já jej neznám a o žádných polarizačních systémech nevím.Popisuji jak k polarizaci bloků dochází v procesu myšlení abys pochopil, že jeden a tentýž blok může být uložen k jakékoliv polaritě.Pokud bys toto pochopil, pak porozumíš tomu, proč je krásno pouze subjektivním jevem, ke kterému nedochází vně, ale uvnitř lidské mysli. Předmět není krásný ani ošklivý ,ale ozvěna bloků které jsou součástí vjemu mohou být příjemnem, či nepříjemnem dle polarity.Ovšem u člověka je nutno počítat i s funkcí slova, vzájemným propojením informací a dunkcí komunikace mezi lidmi, které mohou vnímání krásna ovlivnit. Vše je však uvnitř v mozku a nikoliv vně, čili předmětu.Navíc jsou zde další smysly ,které vjem krásna ovlivňují. Kdysi jako děti jsme dělali frkačky s jedné rostliny (nevím jak se jmenuje) Rostlina mšla duté stonky s přepážkami. Odřízli jsme stonek tak aby na jedné straně byl otvor a na druhé přepážka. Poté jsme udělali podélný řez který při fouknutí dost dilně rezonoval. Jenže se pži tom do úst dostala šťáva té rostliny a vznikla dost nepříjemná intenzivní chuť vyvolávající zvracení. Květ tétp rostliny je lidmi většinou považovánn za krásný, ale já a myslím že i ostatní, kteří dělali totéž cítí k té rostlině odpor a vjem toho květu je tímto změněn na ošklivost. Pro mne je ten květ ošklivý,protože při jeho vjemu cítím nepříjemno, ale a to je důležité, jsem člověk a komunikuji s ostatními lidmi a ti mně vytváří normu krásy tohoto květu, prostě tvrdí, že je krásný.Následkem je, že si v mysli oddělím tu odpornou chuť od vjemu květu a v mysli mohu říci, že květ je krásný,ale chuť šťáva je od
porná(ošklivá).Bez funkce slova by toto nebylo možné a květ by pro mne byl ošklivý díky odporné chuti, která tento vjem polarizovala mínus.
Předmět vnímání tedy není krásný ani ošklivý a k tomuto rozdělení na krásno a ošklivo dochází až v mysli.Co k tomu dodat???
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 12/10/2009 : 11:19:39
|
Zdá se mi, že tvoje teorie je mi jasná. Problém je v tvém vyvozování důsledků a všelikého zamotávání a vmotávání jiných pojmů do závěrů z ní plynoucích. Ale jelikož je mi jasné, jak málo těm vývodům rozumíš na úrovni celku, nebudu už se dál dotazovat, neboť také jak si sám řekl: "je zbytečné tímto se zabývat".
Ještě dlužím vysvětlení toho spojení "polarizační systém", i když je ti dávno jasné, co tím myslím. Označil jsem si tak tvojí teorii, kterou ty nazýváš trochu jinak. Označuji tak tvoji teorii procesu vnímání, ukládání a myšlení. Ještě dodávám, že tato teorie si sice nezasluhuje jakési vyvracování filosofickými postupy, protože je prezentována jako empirický fakt založený na empirickém výzkumu, avšak právě proto s ní neustále vyvstává požadavek na kompletní práci, která by vykázala jak metodu zjišťování předváděných faktů, tak zřetelnou návaznost na strohé závěry, které nejsou nikterak dostatečné pro přijetí teorie. Dříve než se uskuteční podepření touto kompletní prací, není možné předvádět vyvozované důsledky ze závěrů(vypadající proto jako by byli vytaženy někde z paty). Tvoje ubezpečení, že závěry jsou podepřeny celoživotním úsilím, zní pěkně, ale může dostačovat tak akorát dětem a bláznům.
(To mi připomíná jednu postavu z televize. Ten člověk(důchodce těla i mysli dosud velmi silné, avšak jednoduché) tvrdil, že vynalezl perpetu-mobile. Měl to všechno narýsované. Jednoduché schéma ukázal. Zbytek si nechal pro sebe. Když se reportér dožadoval zbytku důkazů, dostala se mu odpověď, že na tom dělal přes třicet let a to, že musí jako důkaz stačit.) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/10/2009 : 12:22:00
|
Zdá se mi, že tvoje teorie je mi jasná. Problém je v tvém vyvozování důsledků a všelikého zamotávání a vmotávání jiných pojmů do závěrů z ní plynoucích. Ale jelikož je mi jasné, jak málo těm vývodům rozumíš na úrovni celku, nebudu už se dál dotazovat, neboť také jak si sám řekl: "je zbytečné tímto se zabývat".
A mohl bys shrnout to co tě je tak jasné? Krátka to pouze popsat? Pokud to dokážeš správně popsat bez chyb a svých vložených změn? Pokud ano,pak bys tomu měl skutečně porozumět a následně i sám toto poznat ve své vlastní mysli. Pokud to nedokážeš správně popsat,pak vůbec nevíš o čem to je. Zde totiž vše souvisí se vším a chyba či vynechání jednoho bere logiku tomu ostatnímu.Pokud tedy dokážeš popsat jak probíhá dle té "mojí teorie" bod, co je bod nula a co jednička a tak dál až k tvorbě mostů. určením toho co mostem je a jaká je funkce mostů, co je z hlediska procesu myšlení slovo a jakou má funkci a nebude v tom nic podstatného chybět, či nebude toto změněno, pak budu vědět, že jsi tomu porozuměl, protože se tě ta logická provázanost musí objevit. Potom již to požadované upřeňování nebudeš potřebovat,protože k tomu dojdeš naprosto sám. Já mám však dojem,že si vše pro sebe upravuješ, dáváš všemu jiný smysl i tvar a ten svůj výsledný stav považuješ za mojí chybu.Napíš tedy ten stručný souhrn a tím mně ukážeš, kde jsi provedl změny, co tě zcela uniklo a tím i výsledek ke kterému jsi díky tomu došel.Když tak neučiníš,pak nemohu vědět jak jsi ke svému výsledku a tím i k názoru došel a potom skutečně nemá význam se s tebou o tom bavit. Navíc bych řekl,že tě ten adrenalin stimulující tvé myšlení k aktivitě vede stejně jako mne k negativnímu myšlení, zlosti, nenávisti a podobným pocitům,které se potom promítají do toho co píšeš.Aktivizované myšlení je dobrá věc,ale pouze tehdy je li pozitivní. To aktivní negativní myšlení není dobré pro tebe, ani ostatní i když je intenzivní.Vyplývá z něj snaha druhé ponížit, urazit a dát jim nepříjemný pocit. Je li ovšem toto tvojím cílem a slouží li tě aktivované myšlení právě k tomuto,pak tě chápu,ale výsledky toho prostě nemusím. Nejsem figurka vhodná pro to aby sis na ní vybíjel svoje komplexy.
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 12/10/2009 : 19:17:24
|
Nevím, co tě tak vytočilo, že ses tak rozčertil o nějakých komplexech(což je výraz hojně používaný, nicméně jako většina lidem z psychologie přejímaných slov naprosto mylně). Ale měl by sis znovu přečíst a reagovat na předešlé:
okref:"Ještě dodávám, že tato teorie si sice nezasluhuje jakési vyvracování filosofickými postupy, protože je prezentována jako empirický fakt založený na empirickém výzkumu, avšak právě proto s ní neustále vyvstává požadavek na kompletní práci, která by vykázala jak metodu zjišťování předváděných faktů, tak zřetelnou návaznost na strohé závěry, které nejsou nikterak dostatečné pro přijetí teorie. Dříve než se uskuteční podepření touto kompletní prací, není možné předvádět vyvozované důsledky ze závěrů(vypadající proto jako by byli vytaženy někde z paty). Tvoje ubezpečení, že závěry jsou podepřeny celoživotním úsilím, zní pěkně, ale může dostačovat tak akorát dětem a bláznům."
Nevím, jestli jsem to vyjádřil pochopitelně, ale jde mi o to, že zkrátka není vykázáno, jaks k té teorii došel. Z pozorování to být nemohlo, neboť jsou to procesy nepozrovatelné - tedy jestlis nepoužil nějakého přístroje. Metodou filosofickou či hloubavou to také být nemohlo, neboť teorie popisuje procesy fakticky vykazatelné.
Jaks tedy došel k té teorii a čím máš podepřena fakta, která podáváš? (Znovu opakuji, že popisovaná fakta nejsou apriorní a ani z běžné zkušenosti vydolovatelné.) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/10/2009 : 08:21:05
|
Jaks tedy došel k té teorii a čím máš podepřena fakta, která podáváš? (Znovu opakuji, že popisovaná fakta nejsou apriorní a ani z běžné zkušenosti vydolovatelné.)
Okrefe.
Vím, že máš celkem pravdu, takto to může u tebe, nebo kohokoliv jiného vyznít. Jenže a to připomínám, jsem v době hledání neměl zájem toto sdělit a v nic jsem nedokumentoval. Vše probíhalo systémem pokus - skouška a hodně bylo omylů, které ve skoušce neobstály. Toto o čem zde hovořím jsou pouze ty části, které byly skouškou ověřeny. Čili postup byl zhruba takový,že na počátku bylo logické myšlení ze kterého vyšel jakýsi model, který měl sice logiku,ale skutečnosti nemusel odpovídat.Takže jsem vlastně došel logikou k nápadu. Poté jsem ověřoval zda tomuto modelu skutečnost odpovídá, nebo nikoliv.Jinak řečeno.Celkem jednoduchou logikou jsem vyvodil,že jedno čidlo v jeden okamžik může dodat do mozku pouze informaci nula, nebo jedna.Prostě, že nic víc není možné.Ověřování měřením nějakým přístrojem je zde sice nemožné,ale logika je natolik pevná,že jinou možnost neumožňuje. Vyvodit s toho jak vypadá souhrn všech bodů,čili blok jednoho smyslového orgánu je opět jen záležitostí logického myšlení.V této fázi jsem ještě neměl potřebu cosi nějak ověřovat.(ani jsem nevěděl že bych mohl k něčemu podstatnému dojít,čili byly to jen únezávazné úvahy) V této fázi jsem však narazil na velký rozsah informací obsažených v jednom kodu a položil jsem si zvláštní otázku." Co když mozek není schopný přijmout celou tu souhrnou informaci,ale jen její části. Zde již bylo třeba provést pozorování a vlastně ani nevím jak to vyjádřit. Je to spíše jakási moje vlastnost myšlení, Prostě mám nějakou schopnost vnímat to podstatné. To se nedá popsat. Výsledek však již bylo možno ověřovat a to pozorováním i pokusy. K těm sice docházelo a ukazovala se správnost,ale nejsem vědec a nic jsem nedokumentoval. Vzpomínky jsou nespolehlivé a musel bych tímto znovu projít, což je pro mne v dnešní době vlastně již nezajímavé. Dá se říci, že jedno vedlo k vyvození druhého a celková logika se stávala svázanou. Když vznikl celek, pak jsem jej užíval k analýze jevů majících v procesu myšlení svou podstatu a právě to ukázalo správnost celku nejzřetelněji.Získal jsem nejen schopnost analýzy, ale i sysntezy.Čili užití poznání k tvorbě. Jsou li nesprávné předpoklady pak jejich užití při syntéze má jiný, než žádoucí výsledek. Zde však byly výsledky přesně takové, jaké jsem předpkládal. A to vlastně byl pro mne největší důkaz správnosti.
Takže v souhrnu nikdy nešlo o stvoření vědecké práce,či nějakého cenného poznání,ale spíše jsem jen hledal odpovědi na své otázky a hledal jsem pouze pro sebe.Proto zde zcela chybí vědecká forma a chybí zde detaily. Přesto vše je zde ten výsledek a pokud je li přijat jako apriori pravdivý, nebo pravděpodobný (vnitřní svázanost logiky) a je li tento výsledek užit k analýze a syntéze jevů majících v procesu myšlení svou podstatu, pak se správnost tímto dokazuje. Je to podobné jako s Ludolfovým číslem. Řada lidí vůbec neví, jak k tomuto číslu došel,ale výsledek, čili toto číslo využívá k vžpočtům obsahu, obvodu i ploše kruhu.Každým výpočtem se správnost dokazuje.
A proto stále opakuji. Správnost tohoto pochopí ten, kdo toto přijme třeba jen pokusně a bude toto aplikovat k analýze a syntéze jevů majících v procesu myšlení svou podstatu.Nic jiného od ostatních žádat nemohu, protože to není vědecká práce a rekonstruovat celou historii tohoto poznání již není možné.
Poukazoval jsi na vynálezce perpetuum mobile a jeho jednání.Vím, že je PM nereálné,ale kdyby je uvedl do provozu a fungovalo,pak by nebylo třeba dalších slov. Já svoji teorii v provozu využívám a výsledek je zcela evidentní. Analýza ukazuje jak vznikají talenty a syntézou jsem schopný talenty vytvořit a podobně.
Detaily jsem schopný na dotaz vysvětlit. V tom problém není,ale důkazy jednotlivostí jsou dnes již pro mne málo reálné. Prostě každý musí využít rozumu svého. Pro mne jsou dostatečně ověřené detaily a celek jejich správnost ukazuje. Nedokážeš li přijmout to co pro tebe není zcela ověřené a potřebuješ to mít dokonale předžvýkané,apk nejsi ten pravý člověk pro mé sdělení.(jedině bych tě mohl poslat falešný chrup po dědovi). Mé sdělení hledá člověka schopného samostatně logicky přemýšlet a schopného tu vnitřní logiku poznat a sám si jí ověřit. Pro někoho je to normální, pro někoho je totéž nad jeho schopnosti. Nejsi povinen to pochopit a klidně si toho vůbec nemusíš všímat.Pokud však o to máš zájem,pak to musíš přijmout takové jaké to je a sám to využít k analýzám a třeba i syntézám. Výsledek tě správnost ukáže. Nejsi žákem který musí látku zvládnout a já nejsem učitelem, který by tě k tomu musel dovést. Zde je to na dobrovolnsti a zájmu. O ničem jiném to není.
Problémem by mohla být tvoje zloba, která tě vede k tomu, že projeví li někdo o toto zájem, vložíš se do toho a začneš mlžit a tím jej odradíš. %Cinní li tě to však radost,pak budiž. Mně to až tak moc nevadí.
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 13/10/2009 : 10:39:01
|
Existuje velké kvantum teoretických prací. Velmi chytrých, jsou v sobě logicky naprosto bezrozporné, rozum jejich nesprávnost nemůže odhalit, pokud hledí na procesi v teorii. Pokud však od nich odhlédne a podívá se na skutečnost, popisované procesy prostě neexistují. I když výsledky zůstavají, nejsou založeny na teoretické koncepci, která k nim ukazuje, jako by vyvěrali z procesů v teorii popsaných.
Proto tvojí teorii mám již dále jen za podvrh a klam. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Otázka krásna (estetika]
