| Author |
 Topic  |
|
Radical
Aktivní uživatel
Czech Republic
154 Posts |
 Posted - 04/08/2009 : 19:19:18
|
Co je podstata etiky. Z čeho pramení?
Já tvrdím: Etika pramení z epistemologie.
qedisk tvrdí: Nie. Spoznanie etiky je podmienené spoznaním biológie človeka.
quote:
Originally posted by qedisk
Červená královna - Ridley.pdf
Prvá polovica tejto knihy je skôr vedecká a biologická, druhá sú výsledky vedy (na živočíchoch) aplikované na človeka. Podľa mňa je to oveľa zaujímavejšia časť, ale na jej pochopenie treba mať buď základy biológie, alebo si aspoň spätne dohľadávať vysvetlenia v prvej časti knihy.
Pár článkov od L. Kováča:
- Seriál Potreba syntézy prírodných a kultúrnych vied. Časť 2 je tu.
- Triumf a bieda vedeckého poznania
- Premýšľanie o vede a našich dejinách
Přemýšlel jsem o tom, jaké bych ti odkázal články. V češtině nebo slovenštině jsem nic nenašel. Pokud budeš mít zájem, naskenuju ti asi 20 stránek z jedné přednášky, která se týká etiky. K těm tvým textům se ještě dostanu. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 05/08/2009 : 17:40:42
|
Ondřeji Pilný.
Někdy je správně položená otázka víc než sto nesprávných odpovědí. Skus se zeptat, kdo etiku potřebuje a kdo etické normy vytváří? Potřebují ji ti, kterým etika brání v dosažení určených cílů,nebo ti, kteří ji potřebují k dosažení svých cílů? Najdeš li odpověď na tyto otázky,pak pochopíš co etika je.
MB |
 |
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 05/08/2009 : 18:29:36
|
| Z čeho pramení dobro? |
|
|
|
Radical
Aktivní uživatel
Czech Republic
154 Posts |
Posted - 05/08/2009 : 20:57:56
|
| Miloslav Bažant: Etika je kodex hodnot, kterými se člověk řídí, když jedná. Potřebuje ji tak každý a to i ten, který by žil sám na pustém ostrově (tam by se mimochodem potřeba a nutnost etiky/morálky projevila nejvíce). |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 06/08/2009 : 09:21:09
|
Etika je souhrn pravidel nutných k přežití slabších jedinců ve společnosti.Etická pravidla vždy tvoří slabší jedinci a protože je jich vždy víc než silných, také je prosazují k platnosti.
Silní jedinci touží spíše o omezení etických pravidel a rozšíření hranic ,protože jim daný stav vzhledem k jejich schopnostem vyhovuje. Kanibal nebude vytvářet etické pravidlo kanibalismus zavrhující,ale možná oběť kanibalismu tuto snahu o tvorbu daného etického pravidla vyžaduje,protože je nutné k jeho přežití.
Na liduprázdném ostrově jedinec nemá potřebu vytvářet etická pravidla,protože není nikoho, kdo by se jimi řídil. Převezme li eická pravidla ze společnosti lidí ,pak jej toto na pustém ostrově svazuje a mnohdy ohrožuje jeho šanci přežít.Pokud by ovšem na takovém ostrově byli dva jedinci,již je nutné určitá etická pravidla stanovit.
Skus si promyslet tuto modelovou situaci. Je zde ostrov zajišťující zdroji obživu a jsou zde dva lidé starší muž a mladé děvče, třeba 14leté. Neexistuje možnost,že by byli objeveni, či zachráněni. Běžná etická pravidla říkají,že sex mezi nimi je čímsi zvráceným a špatným.Zvaž to nyní s pohledu toho muže a s pohledu toho děvčete. Dle mého názoru se to děvče bude snažit aby byla dodržena pravidla té platné etiky,ale muž bude mít snahu tako pravidla omezit, či zrušit a bude pro to mít řadu naprosto správných odůvodnění včetně zachování života na tomto ostrově (raději vzdálené planetě) a rozmnožení života.Skus si takovou situaci promyslet a výsledek raději ponech v sobě samém,protože by mohl být v tomto prostředí a v těchto plattných etických normách velmi neetický.Třeba potom pochopíš, co ta etika ve skutečnosti je.
MB |
Edited by - Miloslav Bažant on 06/08/2009 09:35:35 |
|
|
|
Radical
Aktivní uživatel
Czech Republic
154 Posts |
Posted - 06/08/2009 : 13:41:46
|
Miloslav Bažant: Absolutně jsi pojem etika nepochopil.
Měl jsem pocit, že reakce na tvoje posty nemá smyls. Ten pocit byl správný. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 06/08/2009 : 14:24:19
|
Ondřeji Pilný.
Pokud chceš abych s tebou souhlasil a nesouhlas přijímáš pouze jako nepochopení, pak ano, takový rozhovor postrádá smyslu a nedá nic mně ani tobě. Očekáváš li standardní odpovědi, můžeš si je vyhledat v Googlu.
MB |
|
|
|
Radical
Aktivní uživatel
Czech Republic
154 Posts |
Posted - 06/08/2009 : 16:48:54
|
Člověk jedná – provádí volbu. Jakýkoliv jiný tvor neprování volbu – v tom se tedy člověk jako tvor klíčově liší od jiných živočichů. Primární volba člověka je fakt, že si zvolil život. Kdokoliv tvrdí, že si život nezvolil, by měl okamžitě spáchat sebevraždu, jinak jedná nekonzistentně. Aby člověk mohl sledovat svůj život, musí na základě této alternativy jednat. Musí volit mezi různými alternativami, které jeho primární volbu podporují. Něco jeho životu škodí (to je zlo) něco mu prospívá (to je dobro). Musí tak znát principy etiky (není tedy možné se etice vyhnout, a to ani na pustém ostrově).
Není možné žít ve světě bez názoru na to, co je dobro a co je zlo. Žádný člověk by bez tohoto názoru nepřežil ani jeden den. Etika není pro zvláštní lidi. Je nutná pro všechny a je stejně tak nepostradatelná. Jestli si myslíš, že na pustém ostrově člověk sám přežije, aniž by věděl, co je dobré a co zlé, je to nepochopení pojmu celé filozofické disciplíny etiky. |
Edited by - Radical on 06/08/2009 16:50:18 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/08/2009 : 09:52:44
|
Ondřeji Pilný.
Hovoříš zde o volbě. Já bych to trošku rozšířil a hovořil o svobodě volby. Ta je totiž v různých situacích jiná a různě omezená a to je rozhodující pro posouzení všech možných variant.Nejprve bych tato omezení rozdělil do dvou základních skupin.První skupina je určena omezeními danými přírodními zákony a danými schopnostmi jedince. Nemůžeš létat,když k tomu nejsi uspůsoben, nemůžeš žít pod vodou,protože by ses utopil.Čili je tvoje svoboda rozhodování omezena a rozhodneš li se létat (bez křídel, či přístrojů)nemáš schopnost toto realizovat. Tato základní omezení platí ve všech situacích.
Druhou skupinou je omezení svobody volby danou společenstvím dalších jedinců.Zde rozhodují o úrovni omezení svobody volby mnohé faktory a vše jsou hodnoty promněnné. Správně píšeš,že to co tvému životu slouží je dobro a to co tvému životu pomáhá, či jej podporuje je dobro a to je základ tvojí vlastní, základní etiky. Jenže co je pro tebe dobro, může být zlem pro druhého jedince. Jsi li silnějším jedincem,pak omezíš svobodu rozhodování toho druhého jedince,což je dobro pro tebe,ale zlo pro toho druhého.Ty jako silný jedinec máš s daného stavu výhody a proto nemáš potřebu tento stav měnit a stav považuješ za etický (tvoje etika)Jenže těch slabších jedinců je vždy více a pro ty je současný stav neetický,protože je jejich svoboda rozhodování omezena. Proto spojí svoje schopnosti a protože tím přesahují schopnosti tvé, omezí tvojí svobodu rozhodování tak aby jim to vyhovovovalo,čili jednají eticky ze svého pohledu. A tak vznikají etické normy splečnosti a protože jsou vždy jedinci slabší a silnější, tyto společenské etické normy se stále vyvíjejí a mění.Navíc jsou zde izolované skupiny a komunity ve kterých jsou tyto společenské etické normy různé. Pro křesťany jsou základní společenské etické normy uložené do desatera přikázání.Jiné komunity mají etické normy jiné i když některé jsou společné. Všechny etické normy slouží k tomu aby lidé mohli jako společnost existovat a nedocháze ke samozničení společnosti. Vedlejší etické normy,jako třeba to co je považováno za krásné či ošklivé (estetika)jsou naprosto relativní což je dáno již procesem myšlení,čili tím, že není předem dána polarita informací,čili cokoliv může být vnímáno jako krásné i ošklivé,příjemné, či nepříjemné.
Ad pustý ostrov. Myšleno ostrov, kde je jeden jedinec a dostatečné podmínky k jeho životu. viz Robinson. Základní skupina omezení svobody rozhodování je zde platná. Společenská skupina etických norem zde však neplatí a svoboda rozhodování je plná. Zde platí i svoboda rozhodnutí o životě a smrti. O svobodě rozhodování a jejím omezením rozhoduje řada faktorů,příkladně úroveň intelektu a podobně.Budu li se jako Robinson přejídat, což je pro mne příjemné čili etické, mohu zničit podmínky pro další život. Prostě sežrat co je k sežrání a potom hladovět. Mám li určitou úroveň intelektu, stanovím si etickou normu jinou, kterou svojí úroveň svobody rozhodování omezím a budu jednat tak abych si životní podmínky nezničil. Bude li intelekt nižší,pak si tyto etické normy nestanovím a prostě na to doplatím.Jsem li křestan,pak mohu dodržovat etické normy desatera,ale nebudu li je dodržovat, na výsledku se nic nezmění.Čili jako Robinson si etické normy stanovím sám a jaké je dáno pouze úrovní intelektu a schopností myslet dopředu. Ve tvorbě svých etických norem mohu myslet i na možnost vysvobození,ale nemusím. Jako Robinson si mohu stanovit jakékoliv etické normy a tyto dodržovat, nebo i porušovat,protože chybí společnost, komunita.
Mezi svobodou a otroctvím je rozdíl pouze v úrovni a druhu svobody volby. Byly popsány případy,kdy otrok ,který žil v otroctví od narození a byla mu dána svoboda nedokázal jako svobodný žít,protože vždy za něj rozhodoval někdo jiný a on se nedokázal rozhodovat svobodně a sám.Čili je možno říci, že takový otrok považoval své propuštění na svobodu jako neetické a hledal cestu zpět do otroctví.
Řada lidí, kteří žili za socialismu si zvykli na to, že za ně rozhoduje někdo jiný a tento stav považují za etický,protože jim vyhovoval a nevytvořili si schopnost prosperovat ve společnosti, ve které mají větší svobodu rozhodování. Řada takových lidí končí jako bezdomovci a žebráci na okraji společnosti,protože k životu potřebují aby za ně rozhodoval někdo jiný schopnější. Stačí pak aby se objevila osobnost schopná rozhodovat v jejich prospěch a okamžitě podléhají a vznikají gangy, nebo třeba i nové politické strany tvořící nové etické normy .
Opět jsem se trochu víc rozepsal,ale jen proto, abys pochopil, že toto téma etiky,či svobody rozhodování není ani zdaleka tak jednoduché jak je popisuješ.Etika není čímsi daným co je možno přesně popsat a definovat. Etiku tvoří společnost a dokonce i navzájem oddělené komunity a vždy slouží k podpoře existence dané společnosti, či komunity.Díváš li se na danou etiku s pohledu skupiny, či komunity ke které přináležíš,pak se tě toto téma může zdát jednoduché a jednoznačné. Toto je etické a toto nikoliv. Pokud se na totéž podíváš s pohledu jiné komunity, může tomu být naopak. Podíváš li se na toto s nadhledu,pak je to velmi složité téma a celý život tě nestačí na to abys je třeba jen popsal.
MB |
|
|
|
qedisk
Uživatel
68 Posts |
Posted - 08/08/2009 : 19:22:49
|
Prispejem krátkym článkom.
Najprv by som chcel pochopiť pojmy zavedené Ondrejom (a možno používané vo vede). Ondrej, angličtina ani iné jazyky (google translate) mi nerobia problémy: české/slovenské zdroje som uviedol len preto, že mi ako prvé padli do ruky.
Vzťah biológie a morálky. Biológia je exaktná prírodná veda hraničiaca s vedou o človeku, čím sama seba stavia do paľby medzi humanitné a prírodné vedy. Mnohé závery biológie vypozorované z chovania zvierat sú aplikovateľné na človeka. Avšak tejto priamočiarej aplikácii bráni ľudský zmysel pre sebavýnimočnosť. Človek sa nerád zrovnáva so zvieratami. Ak je toto zrovnanie podporené negatívnym pocitom, človek ani nemá možnosť o analógiách medzi zvieratami a ľuďmi premýšľať.
Človek sa chová dosť predvídateľne. Bohatosť jeho vnútorného sveta je nepopierateľná, predsa však uvažovanie o ňom ako o objekte, ktorý prejavuje určité stereotypné vzorce chovania, nie je celkom neplodné. Základnou tézou môjho názoru je tento predpoklad. Ak predpokladáme, že Vesmír sa chová deterministicky (tj. ako stroj) s eventuálnou možnosťou opravdivej náhody, nie je iné než deterministické chovanie objektov v ňom možné. Objektivizovaný pohľad na človeka nám umožňuje vidieť ho z neštandardného uhla pohľadu, predsa však do veľkej miery pravdivého.
Skutočné odvodenie morálky človeka vedie z biológie a pridružených vied. Biológia sa díva na človeka ako na výsledok evolúcie, ktorá sa odohrávala podľa pravidiel pevne stanovených týmto Vesmírom, a pokúša sa odvodzovať jeho morálne štandardy spätne z toho, pod akými vplyvmi evolučných selekčných tlakov vznikli. Z iného pohľadu sa možno jedná len o racionalizovanie už hotového faktu. Pravdou však stále ostáva, že iné vedecké vysvetlenie než toto zatiaľ nemáme.
Bežne známe vysvetlenia morálnych prvkov v chovaní sú veľmi antropocentrické. Za príklad uveďme, že človek A nekradne. Ako by sme to vysvetlili? Predpokladajme, že človek A má nízky plat a ukradnuté zbožie by mu v jeho osobnom živote naozaj prilepšilo. Prečo teda nekradne? Pretože keby kradol, mohli by ho chytiť a uväzniť. A to je horšie než keď bude žiť na slobode, hoci biedne. Tuná kdesi myšlienkový proces antropocentrického zdôvodnenia morálky končí. Niektorí intelektuáli idú ešte ďalej a zdôvodňujú, že človek A nekradne preto, že sa bojí, aby aj jeho niekto neokradol. S týmto nesúhlasím, a pokladám takéto zdôvodnenie za trochu offtopic.
Človek A sa bojí iba toho, že sa mu niečo zlé stane. Dobré je definované dobrým pocitom. Keď ukradne zbožie, užitím tohto zbožia sa zvýši jeho dobrý pocit, tj. je to preňho dobré. Ale keby ho chytili, mal by zlý pocit, takže je to preňho zlé. No a nakoniec aj vysvetlenie niektorých intelektuálov je z tohto pohľadu pravdivé: človek A nekradne z egoistického dôvodu. Nekradne preto, že sa bojí, že sa bude cítiť blbo, keď by jeho niekto okradol.
Lenže prečo je to vlastne tak, že človeku mať zbožie spôsobuje dobré pocity, a byť vo väzení alebo byť okradnutý mu spôsobuje zlé pocity? Tu už sa pomaly k slovu dostáva biológia. Človek je pocitové zviera. V jeho vedomí plynie neustále prúd pocitov, ktoré by sme zhruba mohli rozdeliť na príjemné a nepríjemné. Ja tu postavím teraz tézu, že človek sa vždy snaží maximalizovať príjemný pocit. Aby sme si túto tézu lepšie ujasnili (nie dokázali), podotknem, že pre niektorých ľudí je dobrý pocit aj sebatrýznenie, únava po ťažkej práci, atď. Čiže nejedná sa o slasť primárne erotickú. To len tak mimochodom. Druhá vec je, že musíme zohľadniť časové hľadisko: je lepší dobrý pocit teraz a veľmi zlý za čas, alebo je lepšie zniesť trochu nepríjemností teraz ale z dlhodobého hľadiska mať celkovo lepší pocit? Tu sa ľudia v názoroch aj chovaní líšia, a ja len podotknem, že v oboch prípadoch kalkulujú tak, aby podľa svojho uváženia získali čo najlepší pocit. Čiže téza platí, len sme do nej zahrnuli časové hľadisko.
Človek je teda zviera u ktorého sa v čase menia pocity (na stupnici podľa ne/príjemnosti) a má tendenciu vyhľadávať najlepší pocit. Biologická otázka je tu teda nasledovná. Prečo majú ľudia pocitový mozog uspôsobený práve tak ako majú a nie inak? Povedzme, že sa pred dvoma miliónmi rokov v jednej tlupe šimpanzov narodil deviantný jedinec. Deviácia tohto jedinca spočívala v tom, že sa nebál trestu z okradnutia svojich súkmeňovcov. Takže ich raz okradol, a oni ho vyhnali z tlupy, na čo zakrátko zomrel hladom. Neodovzdal svoje gény ďalej a jeho deviácia teda nebola v genetickom poole ďalej propagovaná. Položme si ďalšiu otázku. Prečo tá tlupa šimpanzov vyradila tohto deviantného jedinca? Odpoveď. Predpokladajme, že existovala iná tlupa šimpanzov, v ktorej sa rovnako deviantný jedinec uchytil. Tento však svojim egoizmom spôsobil zánik tlupy, pretože okradol všetkých a oni nemali čo jesť. Táto tlupa opäť vypadla z genetického poolu, a z podobných dôvodov v ňom ostali iba tlupy, ktoré neakceptujú viditeľnú krádež.
Chudák eliminovaný šimpanz však vôbec netušil, prečo ho tá tlupa odpísala. On sa len choval podľa svojich pocitov. A občania tej tlupy sa tiež chovali iba podľa svojich pocitov. Proste sa to tak stalo, že dnes je spoločensky neprípustné viditeľne kradnúť. Ak si niekto myslí, že je, nech skúsi vziať peňaženku náhodnému chodcovi. Hm, prečo sa ten náhodný chodec bude asi brániť? ;)
Toľko biológia. Možno časom ešte niečo pridám.
Edit: Miroslav Bažant: Ešteže sú na takom pustom ostrove (či inej planéte)... inak by sme si o autorovi tejto analógie museli čosi nelichotivé pomyslieť ;). |
Edited by - qedisk on 08/08/2009 22:02:16 |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 08/08/2009 : 21:38:42
|
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Co je podstata etiky. Z čeho pramení?
dokážeš alespoň nějak smysluplně vysvětlit, proč je důležité vědět, z čeho pramení etika a proč je důležité vědět, co je její podstatou?
podle mě je to totiž relativně nedůležité, neboť mnohem důležitější je vědět, jak jednat
Vysvětli mě, jak tě epistemologie pomůže v rozhodnutí:
1. zda je větší hodnota rovnost nebo svoboda
2. zda člověk má mít (a jestli ano, tak do jaké míry) zodpovědnost vůči rodině a přátelům
(např. jsem morálně povinen pomáhat rodičům nebo se o ně jakkoliv starat?)
...a nebo mi pro příklad dej jakékoliv jiné etické dilema a vyřeš je pomocí své epistemologie. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 08/08/2009 : 21:55:27
|
krom toho, pár poznámek:
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Primární volba člověka je fakt, že si zvolil život. Kdokoliv tvrdí, že si život nezvolil, by měl okamžitě spáchat sebevraždu, jinak jedná nekonzistentně.
a) logicky z (A->B)' neplyne A->(B')
(A = "člověk zvolí"
B = život
B' = smrt)
b) když už jednou člověk žije, potom má celou plejádu možností, jak jednat. Opustit tento svět je jedna možnost. Je to ta nejlepší možnost? Některé směry buddhismu učí, že není. Přestože jsi třeba již dosáhl nirvány a můžeš tento svět opustit (=pro ostatní zemřít), nemáš to udělat -- máš zůstat na tomto světě a pomáhat ostatním, kteří to potřebují. Stejné myšlenkové pochody by imo měly probíhat i u morálně vyspělého potenciálního sebevraha...
Křesťané tvrdí: "život ti byl dán Bohem -- nemáš tedy právo jej zničit, neboť jsi jej ani nevytvořil"
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Něco jeho životu škodí (to je zlo) něco mu prospívá (to je dobro).
to je chabá relativistická definice - mírou všeho je člověk? Co mi chutná (co životu prospívá) je zdravé (je dobré), co nechutná, je nezdravé a fuj?
jak vyřešíš sebeobětování s takovouhle definicí?
K čemu definice dobra a zla?
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Není možné žít ve světě bez názoru na to, co je dobro a co je zlo. Žádný člověk by bez tohoto názoru nepřežil ani jeden den.
jo? No já přežil 20 let...
..asi se tedy mýlíš |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 08/08/2009 : 21:57:37
|
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Miloslav Bažant: Absolutně jsi pojem etika nepochopil.
Měl jsem pocit, že reakce na tvoje posty nemá smyls. Ten pocit byl správný.
kdybych já byl moderátor, tak bych takovéhle hlody mazal...máš štěstí, že moderátor nejsem... |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/08/2009 : 10:03:05
|
to je chabá relativistická definice - mírou všeho je člověk? Co mi chutná (co životu prospívá) je zdravé (je dobré), co nechutná, je nezdravé a fuj?
Rzwalde.
Moc se mně to líbí.Ukázal jsi jednoduchou cestou nesmyslnost takových definic.Co životu prospívá,mne nemusí chutnat a může mně chtnat to, co životu škodí. Cibule a celer jsou v polévce zdravé ,ale mně nechutnají a nejsem schopen je polknout aniž by se mně zvedla žaludek.Vedle toho je řada věcí,které ve výsledku zdraví škodí,ale jsou velmi chutné.Vedou však třeba k usazování choresterolu ,tloušťce, v důsledku k srdečním problémům, mrtvici a podobně. A nyní jsme u toho jádra problému a jen těžko se vyhnu slovu algoritmus. Jde totiž vždy o algoritmus a každý člověk má trošku jinou schopnost představ o příčinách a následcích ze kterých jsou algoritmy sestaveny.Lidé mají různé schopnosti představivisti a znalosti, které jsou pro sestavu algoritmu potřebné. A tak lidé tyto algoritmy různě posuzují a s toho vzniká jejich etické myšlení a to takové i makové.
cosi mně chutná a to je dobré.To je první algoritmický krok a mnozí lidé jej přijmou jako konečný, Tento první krok však je výchozím stavem pro možné kroky další ,ale tyto další varianty algoritmu si již sestavuje jen někdo (kdo na to má)Je to dobré,ale škodí to zdraví tím a tím.Vde to k tomu a tomu což je nepříjemné.K nepříjemným důsledkům to nepovede,když to budu jíst v malém množství i když bych rád více. Čili omezím svou svobodu a vzniklo etické pravidlo, dobré a škodlivé střídmě,pak není výsledek záporný. Pokud ovšem mám silný organismus a dokáži něčím omezit negativní dopad toho dobrého,pak pro mne střídmost není důležitá.
A nyní si totéž můžete přenést třeba na toho zloděje a je to opět naprosto stejné.Primitivní zloděj si říká,že zisk vzešlý ze zločinu, je dobrý, protože poskytuje příjemno a ostatní možné algoritmy,které mají jako výsledek nepříjemno si buďto nevybavuje, nebo je přezírá.Ten kdo si dokáže tyto algoritmy představit, ten se toho prvního kroku vyvaruje a to příjemno odmítne. Je zde však i možnost,že má tento člověk vysoké schopnosti dané třeba postavením, třeba poslaneckou imunitou a takový člověk si vybaví algoritmy zcela jiné, ve kterých chybí negativní výsledek a tak krade a přivlasťnuje si bez trestu. Jeho osobní etické pravidlo je tedy díky určitým schopnostem jiné.
Ve společnosti vznikají universální atická pravidla a normy a ve společnosti je neetické tyto pravidla a normy porušovat. Mimo společnost však platí pouze normy subjektivní (své) a ty jsou dané úrovní schopnosti vybavit si všechny možné algority a jejich logické výsledky.Dle této úrovně schopnosti vznikají ,nebo nevznikají osobní etické normy a pravidla. Čém má člověk méně informací či schopností s informacemi pracovat, tím jednodužší a většinou i chybnější jsou jeho etické normy.Etické normy a pravidla tedy vznikají s uvědomění si ligiky všech možných příčin a následků v různých vývojích algoritmu.
Myšlenka,že nekradu li, nebudu okraden, či nezabiju ji nebudu zabit, vychází s naprosté algorimické neschopnosti.Nekradu,ale mohu být okraden tím, kdo krade, nezabiji, ale mohu být zabit vrahem. Nelžu, ale mohu podlehnout lháři. Nejsou li posouzeny vedlejší možné algoritmy, výsledek může být a většinou je chybný.
Je mně stále vyčítáno, že příliš užívám slova algoritmus,ale já mám dojem,že jej užívám bohužel málo,protože zvládnutí myšlení v algoritmech a uvědomění si příčin a následků je naprostým základem všeho. To platí v etice a ve všem ostatním. Chci li pochopit oč jde, pak toto musím poznat jako funkci v algoritmu.(přesněji v co nejvíce možných algoritmech vycházejících ze společného kmene,čili výchozího stavu,který je základní příčinou mající v různých variantách důsledek)Právě toto u mnohých diskutujících i lidí ve svém okolí dost postrádám.
Krátce jsem asi jiný což neznamená lepší či horší,ale znamená to, že místy nechápu druhé,či oni mne.Jenže u mne proto nevzniká odpor k těm,kteří jsou jiní než já.Proč???
MB |
Edited by - Miloslav Bažant on 09/08/2009 10:17:58 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/08/2009 : 10:31:29
|
quote:Originally posted by Ondřej Pilný
Není možné žít ve světě bez názoru na to, co je dobro a co je zlo. Žádný člověk by bez tohoto názoru nepřežil ani jeden den.
jo? No já přežil 20 let...
..asi se tedy mýlíš
Go to Top of Page
Já jsem přežil téměř 62 let a o tom co je dobré a zlé toho zas až tak moc nevím,pokud mám na mysli jakési společné univeersální dobré a zlé. A´t hledám jak hledám, nic takového co by mohlo být jen dobré, nebo jen zlé nevím.Kdyby lidé zničili celou planetu se vším živým včetně sebe, bylo by to zlé,ale mohlo by to vést k novému vývoji života i člověka, který by byl třeba i lepší než je ten dnešní.S určitého hlediska by tedy to nejhorší zlé mohlo být dobré.
MB |
|
|
|
qedisk
Uživatel
68 Posts |
Posted - 09/08/2009 : 17:11:39
|
Miloslav Bažant
Riešenie problému
quote:
Čo cítime, že je dobré, nemusí byť pre nás dobré; čo si myslíme, že je dobré, nemusí byť pre nás dobré; nevieme vždy, aké kroky povedú k výsledku, ktorý by bol pre nás lepší; atď...
nijak nekoliduje s tézou, že hľadáme, či už vedome alebo nevedome, najlepšie riešenie, ktoré sa v konečnom dôsledku nerovná ničomu inému, než najlepšiemu pocitu.
Horeuvedená téza "zmyslom života (alebo ultimátnym cieľom všetkých cieľov) je cítiť sa dobre" ostane pravdivá aj po zohľadnení faktu, že naše najlepšie myšlienky/city/úmysly môžu viesť k najhorším dôsledkom. Je to tým, že táto téza vôbec neberie v úvahu to, aké dôsledky bude mať naše rozhodnutie v realite. Berie do úvahy iba to, čo chceme (vedome) a podľa čoho sa (nevedome) riadime. Či už tak alebo onak, vyhľadávame dobrý pocit. A či to, čo "cítime", že je pre nás v akomkoľvek zmysle dobré, naozaj k tomu dobru povedie, je už úplne iná vec. Ešte tu len zopakujem heslo, že "cesta do pekla je dláždená dobrými úmyslami".
Takže keď je niekto hlúpejší a považuje za dobré prežierať sa teraz, bude to viesť k chorobám v budúcnosti. Avšak ani racionálny človek nemusí vedieť, aké by boli skutočné dôsledky jeho činov. Napríklad preto, že humanitné vedy nemáme ako ľudstvo ešte zvládnuté, ale to je trochu offtopic. Bez ohľadu na to, aká je realita, každý sa podľa svojich možností a schopností bude snažiť maximalizovať svoje dobro a nijak inak. Ak toto dobro pre niekoho znamená, že strávi 10 rokov staraním sa o svojich stárnucích rodičov, aby ho netrápilo svedomie (či už z akéhokoľvek iného dôvodu), tiež určite chcel maximalizovať nejaký dobrý pocit (či to bolo preňho naozaj dobré, je vec iná).
Edit:
Algoritmy. Mať vzdelanie v prírodných vedách, obzvlášť v matematike (komplikované myšlienkové koncepty) a informatike (algoritmy) veľmi pomôže pri riešení akýchkoľvek problémov, lebo svet je bežiaci algoritmus a my ako algoritmy v ňom máme možnosť ho poznávať tiež len pomocou algoritmov, ktoré môžu v tomto algoritmickom svete vzniknúť. Bohužiaľ, narazil som na to viac krát, že s ľuďmi, ktorí nepoznajú matematické koncepty, je ťažšie diskutovať, lebo nedokážu pochopiť princíp, teda to, čo im druhý chcel povedať, a hľadajú chyby tam, kde nie sú. Princíp sa dá najkrajšie vyjadriť matematickým modelom v matematickom jazyku. Pre ostatných tu ostávajú iba predstavy (matematický jazyk je práve jazyk, ktorý umožňuje zapísať tieto predstavy a tak ich komunikovať inému človeku).
Veľa ľudí nedokáže pochopiť nevyhnutnosť sveta. Ak svet funguje podľa nemenných pravidiel, má to viacero dôsledkov. Napr. keď si strčíme ruku do mäsového mlynčeka a budeme sa snažiť ju dostať odtiaľ točením kľuky, tak bez ohľadu na náš najlepší umysel skončíme so zomletými prstami. Príroda a prírodné zákony majú totiž úplne u prdele, čo mi chceme alebo nechceme. Analógie platia v sociálnej oblasti, kde sa politici snažia dať národu viac vzduchu tým, že ho viac škrtia. Celé toto divadlo je prinajhoršom vtipné a je demonštráciu stupidity priemerného človeka.
Ak nepochopíme sociologické zákony a pôjdeme proti nim, prevalcujú nás. Som za objektívny vedecký prístup aj v humanitných vedách, nie len v prírodných. |
Edited by - qedisk on 09/08/2009 17:21:32 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Z čeho pramení etika?
