quote:

---

Originally posted by Ondřej Pilný

Je hezké, že se snažíte hledat jistoty.

K tomu, že "předmětem filosofie je neviditelno": Už od starověku je předmětem metafyziky povaha světa jako celku, předměte epistemologie je lidský způsob poznání, předmětem etiky je morálka, předmětem politické filozofie je politika, stát, předmětem estetiky je umění. Celá filosofie je pak o vztahu člověka a světa. Tak jaké neviditelno? Světy nejsou dva – viditelný a neviditelný. Svět je jeden.

---

quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

Dalibore.

Kdyby se filosofie zabývala pouze neviditelnem,pak by neměla oč se opřít. Myšlení lidí není viditelné, ale viditelné jsou důsledky.Navíc jsi docela zapomněl na ostatní smysly jako chuť, sluch, čich a hmat. Mnohý plyn není viditelný,ale projeví se chutí, či čichovým vjemem.Vyjádření,že se filosofie zabývá neviditelněm či nevnímatelnem je chybné.Filofie se zabývá souvislostmi mezi příčinami a následky ostatně jako všechny vědy.Prvotní příčinou může být účinek hmoty, dalším třeba myšlení a dalším důsledek myšlení,který je opět vnímatelný (i viditelný) Vždy musí být cosi vnímatelné ab se tím filosofie mohla zabývat. Ty se příkladně zabýváš rád Bohem,čili nevnímatelnem,ale sleduješ možné důsledky jeho bytí a kdyby byly nevnímatelné, pak bys byl zcela v koncích a neměl se čeho zachytit.

MB

---

quote:

---

Originally posted by Ondřej Pilný

Dalibor Grůza: Neuvedl jste ani jeden důvod, proč by předmětem filozofických disciplín mělo být cosi neviditelného a nikoliv to, co jsem napsal a čím se filosofie tradičně zabývá. Není možné se těmito filozofickými disciplínami zabývat bez údajů, které získáváme smyslovým vnímání – nebylo by se čím zabývat. Mimochodem, vaše tvrzení přímo odrážejí neplatnou pojmotvorbu. Pojmy vznikají ze smyslového vnímání a následné abstrakce – držet se vašich východisek, nemáme se ani jak bavit.

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza
Viděl jste, resp. vnímal svými smysly někdo Boha, Bytí, jsoucno, poznání, vědomí, duši, správné myšlení, princip sporu, identity, krásu, správné chování, lásku, zlo, dobro, kategorický imperativ apod., na rozdíl od pohybu tělesa, jadernou energii, elektrickou energii, chemickou reakci, živé buňky apod.

---

quote:

---

Originally posted by Ondřej Pilný

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza
Viděl jste, resp. vnímal svými smysly někdo Boha, Bytí, jsoucno, poznání, vědomí, duši, správné myšlení, princip sporu, identity, krásu, správné chování, lásku, zlo, dobro, kategorický imperativ apod., na rozdíl od pohybu tělesa, jadernou energii, elektrickou energii, chemickou reakci, živé buňky apod.

---

Pojmy, které jste vypsal, vytvořil člověk. Nic se člověku do jeho vědomí neobtiskne automaticky, stejně tak žádný z těch pojmů člověk automaticky nezná. A protože člověk je bytostí volní, mohou být pojmy v souladu s realitou (a člověk by se jimi tedy měl řídit) nebo jsou arbitrární bez návaznosti na realitu (a lidský život tedy negují).

Některé pojmy, z vámi uvedených je to třeba: poznání, identita, dobro, zlo, láska, jsou vytvořeny abstrakcí a lze je definovat a správně identifikovat metodou redukce. Jiné pojmy, jako třeba bůh, jsou arbitrární, z ničeho neodvozené, a jsou tedy neplatné.

Pokud je pojem abstraktní (třeba pojem "existence") neznamená to, že by byl neviditelný, a tedy automaticky předmětem filosofie. Právě definice pojmu a způsob, jakým člověk poznává, je předmět epistemologie. Spoustu pojmů je abstraktních – člověk je používá, protože jinak by vše musel vyjadřovat v nesmyslně dlouhých souvětí. Ale zároveň je spousty těch pojmů předměte jiných vědních oborů. Třeba pojem "trh" je abstraktní, nelze na něj ukázat – je podle vaší terminologie "neviditelný" – a je předmětem ekonomie, nikoliv filozofie.

(viz. též http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1162 )

---

quote:

---

Originally posted by Ondřej Pilný

Dalibor Grůza:
Doba, kdy vznikla ekonomie, není důležitá, důležitý je fakt, že stejně jako třeba fyzika, je ekonomie věda samostatná a filozof by neměl být nikdy spekulujícím ekonomem nebo fyzikem.

Obsah pojmu trh je svobodná směna. Není to "exaktní" vymezení fyzikou, biologií ani chemií. Není tedy pravda, že pojmy musí být – ve vaší terminologii – vymezeny "exaktně". Protože máte vytvořenou nesmyslnou definici filozofie, není divu, že nevidíte jiné uchycení pojmů v realitě než to "exaktní". Spojitost filozofie s ostatními vědami je následující: epistemologie přímo ovlivňuje metodologii vědy a metodologie vědy je nástroj, kterým získáváme obsah vědy. To je vše. Uvedu to na příkladě. Jakýkoliv vědec postupuje podle nějaké metodologie a získává tak nějaké výsledky. Metodologie je přímo ovlivněna epistemologií, tedy specifickou filosofickou disciplínu (nebo chcete-li filozofií vědy). Pokud by to platilo naopak – výsledky vědce by byly základem epistemologie, pak nám vzniká epistemologické díra, kdy nedokážete vysvětlit, jak vědec k daným závěrům došel a zdali je to výsledek pravdivý nebo nepravdivý.

Filozof by neměl být spekulujícím fyzikem. A to z principu. Celý proces tvorby pojmů má nějaký pravidla a ty nelze obejít. K té definici boha – jen tak mimochodem, co tedy není bůh?

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Dovedete si představit jiné exaktně-vědecké řešení Boží všudypřítomnosti?

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Nyní chci popsat nejjistější hlediska našeho rozumu ohledně pravdivosti určité skutečnosti (tyto hlediska nám dávají největší myslitelnou jistotu založenou zejména na vlastní zkušenosti, nikoliv však 100% jistotu pravdivosti, tedy nezvratný důkaz):

1.) Skutečnost je prokázána naší zkušeností, zejména prostřednictvím našich smyslů v případě exaktních věd, jejichž předmětem je viditelno, slyšitelno, hmatatelno, chutnatelno, cítitelno (dále též viditelno), nebo naší zkušeností prostřednictvím našeho vědomí v případě filosofie, jejímž předmětem je neviditelno

2.) Skutečnost je vnímána našimi smysly nebo vědomím opakovaně nebo trvale

3.) Na skutečnosti se shodne převážná většina, ne-li všichni ji zakoušející živí tvorové, zejména exaktní vědci v případě exaktní vědy a filosofové v případě filosofie.

(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz , www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1163" target="_blank">http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1163 )

---

quote:

---

Originally posted by okref

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Nyní chci popsat nejjistější hlediska našeho rozumu ohledně pravdivosti určité skutečnosti (tyto hlediska nám dávají největší myslitelnou jistotu založenou zejména na vlastní zkušenosti, nikoliv však 100% jistotu pravdivosti, tedy nezvratný důkaz):

1.) Skutečnost je prokázána naší zkušeností, zejména prostřednictvím našich smyslů v případě exaktních věd, jejichž předmětem je viditelno, slyšitelno, hmatatelno, chutnatelno, cítitelno (dále též viditelno), nebo naší zkušeností prostřednictvím našeho vědomí v případě filosofie, jejímž předmětem je neviditelno

2.) Skutečnost je vnímána našimi smysly nebo vědomím opakovaně nebo trvale

3.) Na skutečnosti se shodne převážná většina, ne-li všichni ji zakoušející živí tvorové, zejména exaktní vědci v případě exaktní vědy a filosofové v případě filosofie.

(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz , www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1163" target="_blank">http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1163 )

---

No jo no.
Připomnělo mi to Berkeleyův(snad se to tak nějak píše) idealizmus(nevím, proč se používá idealizmus namísto výstižného idejizmus, který by to mnohem mnohem lépe vystihoval). Připomnělo mi to tedy ten jeho idealizmus... do jaké míry ses nechal inspirovat idealizmem v tomto příspěvku?
V bodě 1 je to přesně jako u B. Ten dělí ideje na vnímatelné a reflexivní(nebo reflektivní, teď nevím, jak je to správně).
V bodě 2 to má tak, že skutečnost není nic jiného než to, co je ve vědomí. Což je srozumitelnější než tvoje formulace, která dovoluje dvojí porozumění. Že totiž skutečnost nemusí být jen ve vědomí, ale sama o sobě pro sebe bez vědomí, nebo tak jak to myslel B.

Když to shrnu, tak nevím, kam tvůj příspěvek mířil, když se nepřikloní k idealizmu. Když to totiž neudělá, pak nevidím tu jistotu. Když to udělá tak fajn. Ale opakuji, žes to formuloval s možností dvojakého významu(jestli se jich nedá najít ještě víc).

---