| Author |
 Topic  |
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
 Posted - 06/06/2009 : 17:02:54
|
Dobrý den,
myslíte si, že duchovní vědy, ke kterým počítám i filosofii, mohou být přesné?
Já myslím, že mohou. Je samozřejmě otázka, jak se k takové přesnosti dopracovat. Vymetání hodnot, citů, představ a toho lidského považuji za nelidské a nevede to ke zpřesnění. Filosofie je činnost. |
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 06/06/2009 : 19:25:51
|
Gato
Nějak jsem nepochopil v čem by měla být podle tebe právě filosofie přesná? |
 |
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 07/06/2009 : 07:01:31
|
quote:
Originally posted by Sokrates
Gato
Nějak jsem nepochopil v čem by měla být podle tebe právě filosofie přesná?
Sokrate,
pro některé filosofy je a byla ideálem přesnosti matematika. Filosofie se netěší takové dobré pověsti. Proč? Jsem šachista a tato hra je v mých očích přesná. Je možné dosáhnout ve filosofii něčeho podobného např. prostřednictvím logiky nebo lepší znalosti jazyka a významů slov a vět? Samozřejmě bez rezignace na subjektivní prožívání.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/06/2009 : 09:31:55
|
Gato.
Může být láska k moudrosti přesná? Láska a přesnost tak nějak nejdou dohromady. To co z lásky a hledání vzejde může být dokonalé i nedokonalé,čili přesné i nepřesné, dokonce i chybné. Filosofie je láska k moudrosti a dle definice si ani na přesnost nedělá nároky,protože výsledek nemá být definitivní. Vzejde li s filosofie cosi přesného a dokazatelného, není to již filosofie, která je hledáním, ale věda. Přesnost ,čili definitivní výsledek je konec hledání. Kdyby bylo možné dokázat,že moudrost je přesně toto a nic jiného,pak by to byl konce filosofie jako takové.Moudrost není rovna nalezení pravdy, ale hledání a hledání a přesnost nejdou logicky dohromady.
Nyní si budu odporovat. Filosofie by měla produkovat co nejpřesnější výsledky. Tohoto je možno dosáhnout hledáním podstaty jevů,čili základní příčiny a postupovat směrem k důsledkům.
Příklad. Základem všeho života je proces myšlení a vše s tohoto procesu svou podstatou vychází. Je li poznán proces myšlení je poznána podstata toho, co z něj vychází. Postupuji li směrem od podstaty k povrchu, či důsledkům, výsledek je přesný a důsledek je vlastně důkazem správnosti. Otázkou je zda ten výsledek ještě přináleží do filosofie, nebo již je pragmatickou vědou.
A tak bych zde použil podobenství, které by ten stav zřejmě nejlépe ukázalo. Filsofie je matkou v bolestech rodící vědu. Věda je jako dítě od matky oddělená, ale zůstává zde vztah mezi matkou a dítětem. Filosofie je přesná ve svých dětech. A to by mohla být odpověď na tvojí otázku.
MB |
|
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 07/06/2009 : 13:21:27
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Gato.
Může být láska k moudrosti přesná? Láska a přesnost tak nějak nejdou dohromady. To co z lásky a hledání vzejde může být dokonalé i nedokonalé,čili přesné i nepřesné, dokonce i chybné. Filosofie je láska k moudrosti a dle definice si ani na přesnost nedělá nároky,protože výsledek nemá být definitivní. Vzejde li s filosofie cosi přesného a dokazatelného, není to již filosofie, která je hledáním, ale věda. Přesnost ,čili definitivní výsledek je konec hledání. Kdyby bylo možné dokázat,že moudrost je přesně toto a nic jiného,pak by to byl konce filosofie jako takové.Moudrost není rovna nalezení pravdy, ale hledání a hledání a přesnost nejdou logicky dohromady.
Nyní si budu odporovat. Filosofie by měla produkovat co nejpřesnější výsledky. Tohoto je možno dosáhnout hledáním podstaty jevů,čili základní příčiny a postupovat směrem k důsledkům.
Příklad. Základem všeho života je proces myšlení a vše s tohoto procesu svou podstatou vychází. Je li poznán proces myšlení je poznána podstata toho, co z něj vychází. Postupuji li směrem od podstaty k povrchu, či důsledkům, výsledek je přesný a důsledek je vlastně důkazem správnosti. Otázkou je zda ten výsledek ještě přináleží do filosofie, nebo již je pragmatickou vědou.
A tak bych zde použil podobenství, které by ten stav zřejmě nejlépe ukázalo. Filsofie je matkou v bolestech rodící vědu. Věda je jako dítě od matky oddělená, ale zůstává zde vztah mezi matkou a dítětem. Filosofie je přesná ve svých dětech. A to by mohla být odpověď na tvojí otázku.
MB
Slávo,
rozumím tomu, že láska je nepřesná, což je jedna z jejich slabostí. Má málo moudrosti. Dnes chápeme filosofii jako méněcennou ve srovnání s vědami, které se osamostatnili a nejsou děti ale dospělí lidé.
Přesto filosofie řeší užitečné problémy a měla by být vědecká tj. věda v tvém chápání, aby byla co nejužitečnější. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/06/2009 : 15:20:28
|
Gato.
Kdyby byla láska přesná,čili stála na pravdě, přestala by láska existovat. Když se podíváš třeba na dívku a cítíš příjemno,pak vnímáš z celku jen částečky, které mají u tebe ozvěnu plus a bloky které mají ozvěnu mínus tam jsou,ale ty je ve vnímání přeskakuješ. Jakmile tyto bloky mínus začneš vnímat, ztrácíš schopnost cítit ozvěnu těch bloků plus.Kdybys tedy vnímal plus i mínus, láska k té dívce by v tobě vůbec nevznikla, protože by tě byla lhostejná. Čili lásku podmiňuje jednostranné vnímání toho co ozvěnou vyvolává příjemno. A tak je to s láskou všeobecně. Pravda a láska se spolu nesnáší.Tam kde jsou pravdy tam nastává rozdělení, spor,zneužití schopností ve prospěch uznaných pravd, odpor a smrt.Láska vzniká tam, kde lidi pravdy nerozdělují. Kdyby byl bůh vševědoucí,čili vnímal pravdu, byl by bez lásky. Kdyby dokázal vnímat jen to dobré,pak by byl plný lásky.Čili pravda a láska k sobě nepřináleží.Vzpomeň si na dobu, kdy nás rozdělovaly různé pravdy. Tehdy jsi mne neměl rád a vše co ze mne vyšlo jsi považoval za špatné a zlé. Dnes již máš schopnost vnímat to co považuješ za dobré a spor zmizel.
Vše obsahuje klad i zápor,ale lidský mozek a vlastně myšlení všech živých organismů nedokáže současně myslet v obou polaritách,ale vždy je jedna dominantní. Je li dominantní ozvěna plus,pak vzniká láska, je li dominantní ozvěna mínus, vzniká odpor. Nikdy však nemůže dojít k tomu abys současně vnímal jedno i druhé. Střídat to můžeš, to ano.Pokaždé však ta druhá polarita není vnímána a to vylučuje vnímání pravdy, čili informací obou polarit. Takže nejen v lásce, ale ani v odporu není pravda.
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 07/06/2009 : 21:00:00
|
Jestli si myslím, zda duchovní vědy mohou být přesné?
Já myslím, že dokonce musí být přesné a jsou.(Avšak jen do té míry, do jaké nechávají jisté otázky nevyřešeny.) Matematika je přesná ve smyslu exaktnosti, filosofie ve smyslu pregnantnosti.
To, že matematické a duchovní vědy spojuje přesnost, je jeden z důvodů, proč jsou to vědy.
Co přesně znamená ta přesnost? Je to jednoduše jasnost toho, co je myšleno. Když ve filosofii myslím nějaký pojem či význam, má úplně stejnou přesnost jako nějaký matematický číselný pojem. Oba obory pracují s vymezeným pojmem. Tato vymezenost je pro mě přesností. |
Edited by - okref on 07/06/2009 21:00:41 |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 08/06/2009 : 08:49:09
|
Duchovní vědy, či jakákoliv jiná duševní činnost, jsou tak přesné jak "přesná" je mysl toho, kdo se jimi právě zabývá. I filosofii nebo psychologii lze dělat na zcela pevných a přesných základech.
Základem filosofie by mělo být kritické myšlení a to jak ve vztahu k jiným tak k sobě a to není možné možné pokud nemám v myšlenkách pořádek, a ten zase není možné mít bez určité přesnosti. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/06/2009 : 09:19:53
|
Základem filosofie by mělo být kritické myšlení a to jak ve vztahu k jiným tak k sobě a to není možné možné pokud nemám v myšlenkách pořádek, a ten zase není možné mít bez určité přesnosti.
Richarde.
Souhlasím s tím, že by to tak mělo být.Jenže to většinou není reálné. Každý si totiž myslí, že právě to jeho myšlení je tím nejpřesnějším a správným, takže kdyby byl kritický s sobě samému,znamenalo by to, že svému myšlení nedůvěřuje a nepovažuje je za správné. Věřící důvěřuje svému myšlení a za nesprávné považuje myšlení ateisty a je k němu kritický. Stejně je tomu naopak. Předpokladem pro filosofii by tedy měla dle tebe být vševědoucnost. Základem filosofie dle mého názoru je schopnost přemýšlet,porovnávat vztahy mezi příčiami a následky a schopnost přijímat informace od ostatních byť by uznávali pravdy jiné.Člověk se stále učí ,ale neví, zda to co se učí je správné a tak může dojít k chybným výsledkům a považovat je za správné a přesné. Nikde jsem se nesetkal s nějakkou šablonou,která by ukázala že jsem nekritický k sobě samému,či jsem nesprávně kritický k druhým. Prostě každé pro má svoje proti.Proto souhlasím s tvými slovy a současně si uvědomuji co stojí proti tvému tvrzení.
MB |
|
|
|
Amthauer
Nový uživatel
36 Posts |
Posted - 08/06/2009 : 10:07:35
|
| Láska, to je jen takový vznešený pojem v názvu, ale v zásadě může být hlavně díky logickým metodám filosofie velm přesná. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/06/2009 : 12:01:58
|
Amthauere.
A co takhle definici lásky? Když je láska tak přesná,pak je možno ji přesně definovat. Dokážeš to? Vznešený název? Láska je spojená s příjemnem a vznešené není nepříjemné. Nebo je???
Lásku je možno popsat ve všech možných variantách, je možno najít její základní podstatu v procesu myšlení a stéto podstaty je možno lásku do určité míry definovat. Jenže je to každému prd platné. Když se s láskou setká, stejně se v ní nevyzná,protože láska stojí a padá na neschopnosti vnímat současně plus i mínus. Když tedy potkáš lásku,pak dokážeš intenzivně vnímat to co máš v paměti uložené v plusové polaritě a omezeně, nebo vůbec to co má ve tvé paměti ozvěnu mínus. K přesnosti je nutné vnímat obě polarity a to v lásce neikdo nedokáže."Láska je nesoudnost" Jakmile v lásce začneš vnímat i opačnou polaritu, roste v tobě odpor a tím láska mizí. Jak tedy chceš najít v lásce přesnost???
A nyní budu hovořit opačně. Jinak je tomu s láskou k poznávání, láskou k moudrosti,čili filosofií. Tam skoumáš lásku nezávisle,čili hledáš její podstatu a to v obou polaritách. Najdeš li podstatu, pak se tě otevírají tajemství zákonitostí lásky i odporu jako opaku lásky. Tehdy dokážeš být přesný. Ovšem jen do doby, kdy lásku pocítíš.Potom jsi stejně bezradný jako ten kdo ji nikdy nezkoumal a všechny vědomosti jsou ti k ničemu. Dokážeš li se i pak v lásce vyznat a být přesný,pak lásku zničíš, nebo zneužiješ poznání ve svůj prospěch, čili ve prospěch svého příjemna na úkor partnera,který vycítí tvou lhostejnost ve vztahu a snaží se tvojí lásku zesilovat vyznáním a důkazy své lásky. Jenže tím vzroste tvoje jistota v lásce,přestaneš cítit potřebu příjemna lásky akomulovat a to tě přivede k hledání dalších bloků vyvolávajících silnou ozvěnu plus. Hledáš li, pak se střídá vnímání v obou polaritách (k tomu při hledání skutečně dochází) začneš vnímat to co vyvolává ozvěnu mínus a vznikne v tobě nejdříve lhostejnost a pak odpor. V partnerovi láska vzrostla a je pro něj velkou ztrátou příjemna,že ze vztahu odcházíš,ale ty nemůžeš neodejít, protože cítíš odpor. Nojo, ale vlastně jsi zneužil schopnosti poznání zákonitostí lásky, abys lásku posílil a výsledkem je ztráta schopnosti k partnerovi lásku cítit. Platí zde dvě věty kamene mudrců v míře absolutní. Chceš získat a ve prospěch toho zneužiješ svých schopností a následkem toho lásku ztrácíš. Zneužiješ schopnosti důkazu své lásky, čili podáš důkaz lásky partnerovi a ten ztrácí potřebu příjemno vnímáním tebe akumulovat a začne hledat. Hledá li najde mínus vzroste v něm odpor a odejde zatím co ty trpíš protože lásky v tobě samém vzrostla a bojíš se, že příjemno vnímání partnera ztratíš.
Sleduješ ten zmatek? A ty chceš být v lásce přesný? Nyní jsem tě ukázal některé otázky lásky s větší přesností a výsledkem je totální zmatek. Poznal jsi tajemství lásky? Pak se chraň těch znalostí ve svůj prospěch využít,rotože másledkem je ztráta scchopnosti lásku cítit. Možná je přesnost, čili poznání podstaty a zákonitostí lásky zvráceným jednáním a je lépe nevědět, podléhat omylům a mít lásku ve které se sice vůbec nevyznáš, ale o to je krásnější.
Hledat v lásce přesnost je zvrácené jednání,ale dokud toho poznání člověk nedosáhne,pak o nebezpečí vůbec neví. Dosáhne li tohoto poznání, již je pozdě a nejvyšší čas na to aby člověk pokročil dál k jednání věty prvé. Naučíš li se dávat své schopnosti druhým a nezneužívat svých schopností pro sebe, ale využívat je ve prospěch druhých,pak si schopnost lásky zachráníš a navís ještě vzroste. A toto je v pohádkách popsáno jako hapy end,čili princ našel Zlato v lásce (princezna Zlatovláska) Tohle již není rovno přesnosti, ale moudrosti. Poznání tě může dát ohromnou sílu (koně Zlatohřiváka)aůe využiješ li jej pro sebe,pak přijdeš o hlavu. Chce to umět naslouchat Lišce Ryšce a nikoliv černokněžníkům (obhajoba správnosti moci,čili zneužití schopností ve prospěch svého já a uznané pravdy)
No vidíš a od přesnosti v lásce jsme se dostali až k přesnosti v pohádkách. Pokud dokážeš číst algoritmy pohádek (těch skutečných) zjistíš, že jsou velmi přesným vyjádřením určitého poznání,určité skutečnosti.Povrch je nepřesný a mnohdy lživý (zvířata nemluví, nadpřirozené bytosti nejsou) ale ten vnitřní algoritmus je mnohdy velmi, velmi přesný a dokonalý. Přesnost ve filosofii existuje,ale většinou uvnitř a nikoliv na povrchu a prostě na povrch nepatří,protože by mohla nemoudrým uškodit.
Nuž vidíš a proti tomu jsem se právě nyní prohřešil.Vynesl jsem na povrch to co má najít každý sám a nemoudrým to má zůstat skryto.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 08/06/2009 : 16:51:52
|
Slávku
Myslím, že nechápeš co znamená "kritické myšlení"
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Souhlasím s tím, že by to tak mělo být.Jenže to většinou není reálné. Každý si totiž myslí, že právě to jeho myšlení je tím nejpřesnějším a správným,
Pokud myslíš kriticky, pak si to nemůžeš myslet
quote:
takže kdyby byl kritický s sobě samému,znamenalo by to, že svému myšlení nedůvěřuje a nepovažuje je za správné.
Tak to není. Kritičnost spočívá v tom, že i výsledky své práce musíš čas od času podrobit kritice a podívat se na ně jako by je vytvořil někdo jiný. Jde tu především o celkový přístup. Nepředpokládá se, že budeš dokonalý. To bys pak kritický být nemusel.
quote:
Věřící důvěřuje svému myšlení a za nesprávné považuje myšlení ateisty a je k němu kritický.
To není kritika ve smyslu o kterém mluvím. Věřící "obvykle" není k ateistovi kritický. On ho vůbec nebere vážně. Pokud myslíš kriticky, pak musíš brát vážně i protivníka. Opatrně - ale zcela vážně.
Pokud jsi kritický jen k někomu, pak je otázka zda jsi vůbec kritický. To je spíš předpojatost.
quote:
Stejně je tomu naopak. Předpokladem pro filosofii by tedy měla dle tebe být vševědoucnost.
To je zcela nesprávně pochopeno, viz výše
quote:
Základem filosofie dle mého názoru je schopnost přemýšlet,porovnávat vztahy mezi příčiami a následky a schopnost přijímat informace od ostatních byť by uznávali pravdy jiné.Člověk se stále učí ,ale neví, zda to co se učí je správné a tak může dojít k chybným výsledkům a považovat je za správné a přesné. Nikde jsem se nesetkal s nějakkou šablonou,která by ukázala že jsem nekritický k sobě samému,či jsem nesprávně kritický k druhým.
To cos právě řekl bys měl podrobit důkladné kritice o:)) Zejména ten tučný text, to je dost nekritické.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/06/2009 : 18:08:58
|
Nikde jsem se nesetkal s nějakkou šablonou,která by ukázala že jsem nekritický k sobě samému,či jsem nesprávně kritický k druhým.
--------------------------------------------------------------------------------
To cos právě řekl bys měl podrobit důkladné kritice o:)) Zejména ten tučný text, to je dost nekritické.
Richarde.
To s čím se můžeš setkat není šablona, ale názor druhého člověka,či shodný názor více lidí. Představ si, že jsi došel k nějakému poznání a dlouho je ověřoval,čili podroboval té kritice. Jsi přesvědčený o správnosti a pak narazíš na názor druhého člověka, nebo více lidí,kteří tím dokazovacím procesem neprošli. Samozřejmě mne ten opačný názor zajímá a s tohoto nového pohledu znovu skoumám své poznání. Mnohdy dochází k tomu,že sis ty otázky dávno položil a třeba i pokusy je vyloučil. Potom nemá význam znovu procházet stejným dokazovacím procesem a odpovím přímo, že ten opačný názor je částečně, nebo zcela chybný. Jenže ti odpůrci mohou být třeba i uznávanými kapacitami v oboru a přesto se mohou mýlit. Potom jsem zákonitě napaden,že nejsem ke své práci kritický,že si nevážím názoru autorit a podobně. Ty by ses toho ověřenéjo vzdal abys ukázal svou kritičnost? Já ne a snažím se dokázat, že se mýlí oni. Když ovšem najdou chybu v mé práci,čili cosi, s čím jsem nepočítal,pak jsem schopný přehodnotit svůj názor a třeba i poznání jako chybné odložit. Ve všem je ale nejistota a argumenty musí být silné. Každý se může mýlit a považovat chybné za správné.Proto jsem hovořil o nutnosti vševědoucnosti.Kdyby existovala vševědoucí autorita,pak by její názor byl rozhodující a díky té autoritě bych věděl, zda je správné to moje, nebo ostatních. POdívej se třeba na jednání Dalibora. Myslíš ,že dokáže poznat, že jeho teorie jsou chybné? On je považuje za správné. Kdyby existovala ta vševědoucí autorita a prohlsila Doliborovy teorie za správné, musel bych já svůj názor přehodnotit. Totéž platí u věřících o nevěřících a prostě o všem. Vyjímám s toho matematiku a fyziku a podobné pragmatické vědní obory. Před nedavnem jsem sledoval tel. pořad "Suďte je" Rodiče dítěte uznávali za správnou alternativní medicinu a proto odmítli svěřit lékařům své dítě postižené rakovinou. V pořadu se nepodařilo rozhodnout zda jsou, či nejsou vini.Základní otázkou byla důvěra jedněch v alternativní medicinu a na druhé straně důvěra v medicinu klasickou. Ukázalo se, že pokud nemá dojít k diktátu preferované klasické mediciny,pak vůbec není možno rozhodnout. Nikdo na světě nemá informace o všem, čili nikdo není schopen díky své vševědoucnosti rozhodnout. Ono to Richarde s tou kritičností vůbec není tak jednoduché.
MB |
|
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 08/06/2009 : 19:44:04
|
quote:
Originally posted by Amthauer
Láska, to je jen takový vznešený pojem v názvu, ale v zásadě může být hlavně díky logickým metodám filosofie velm přesná.
Já si myslím, že lásku lze přesně definovat. Je pravda, že ten pojem se používá nejčastěji k označení milostného vztahu mezi mužem a ženou a to je velmi účelový druh lásky. Možná se mi to kryje s pojmem zamilovanost. Přesto je to láska tělesná a v podstatě nízká.
Spinoza mluví o amor dei intelektualis. Rozumová láska k Bohu, to je dle mého vyšší láska než ta tělesná a také je více uspokojující. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/06/2009 : 06:39:31
|
Gato.
Mám lásku ke všemu,co mně přináší pocit příjemna. Každá láska je tedy duševní záležitostí. Sex je o něěčem jiném než láska i když jsou často pohromadě. Sex je tělesnou láska duševní záležitostí. Kdybych věděl,že bůh existuje a že je pro mne nějakým zdrojem příjemna,pak by mohla láska k němu ve mně vzniknout. Protože mám boha spojeného s pravdami, které lidi rozdělují, vedou je ke sporu, odporu a třeba až k uztrpení a smrti, vzniká ve mně spíše odpor, než láska. Já mám rád lidi a život jeko celek, já mám rád poznání, které životu slouží a poznávání je pro mne cestou k příjemnu. K bohu však lásku necítím, spíše lhostejnost jako k tomu co neexistuje. Vede li láska k bohu k povýšení božích pravd nad všechny ostatní, vede to k rodělení, odporu, sporu a nepříjemnu. Vede li láska k bohu k toleranci jiných pravd. spojení, míru a tedy příjemnu,pak láska k bohu může vzniknout. Jenže skutečností je spíše to prvé a proto je pro mne taková láska k bohu nizkou vedle lásky k lidem, poznání a všemu co život podporuje.
MB |
|
|
|
Amthauer
Nový uživatel
36 Posts |
Posted - 09/06/2009 : 18:31:37
|
| Asi jsem nebyl pochopen. Nešlo o definici "lásky", ale o to, že umístění tohoto slova do názvu vědní disciplíny ještě nevymezuje takto její předmět. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
přesné duchovní vědy
