www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum
www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum
Home | Profile | Register | Active Topics | Members | Search | FAQ
Username:
Password:
Save Password
Forgot your Password?

 All Forums
 Filosofie
 Libovolné téma
 přesné duchovní vědy
 New Topic  Reply to Topic
 Printer Friendly
Previous Page
Author Previous Topic Topic Next Topic
Page: of 2

Gato
Velmi aktivní uživatel

631 Posts

Posted - 09/06/2009 :  21:09:09  Show Profile  Reply with Quote
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant

Gato.

Mám lásku ke všemu,co mně přináší pocit příjemna. Každá láska je tedy duševní záležitostí. Sex je o něěčem jiném než láska i když jsou často pohromadě. Sex je tělesnou láska duševní záležitostí. Kdybych věděl,že bůh existuje a že je pro mne nějakým zdrojem příjemna,pak by mohla láska k němu ve mně vzniknout. Protože mám boha spojeného s pravdami, které lidi rozdělují, vedou je ke sporu, odporu a třeba až k uztrpení a smrti, vzniká ve mně spíše odpor, než láska. Já mám rád lidi a život jeko celek, já mám rád poznání, které životu slouží a poznávání je pro mne cestou k příjemnu. K bohu však lásku necítím, spíše lhostejnost jako k tomu co neexistuje. Vede li láska k bohu k povýšení božích pravd nad všechny ostatní, vede to k rodělení, odporu, sporu a nepříjemnu. Vede li láska k bohu k toleranci jiných pravd. spojení, míru a tedy příjemnu,pak láska k bohu může vzniknout. Jenže skutečností je spíše to prvé a proto je pro mne taková láska k bohu nizkou vedle lásky k lidem, poznání a všemu co život podporuje.

MB



Slávo,
proč má láska vést k pocitům příjemna? Láska mnohdy vede k pocitům nepříjemna. Příjemno pro jednu skupinu lidí je nepříjemno pro jinou skupinu lidí, to nelze rozřešit. Stavění lásky na pocitech příjemna je stavění na velmi vratkých základech.
Go to Top of Page

Miloslav Bažant
Ultragrafoman

Czech Republic
6254 Posts

Posted - 10/06/2009 :  11:29:46  Show Profile  Visit Miloslav Bažant's Homepage  Reply with Quote
Gato.

To snad nééé. Ty dokážeš cítit lásku k tomu, co je pro tebe zdrojem nepříjemna? Lásku cítíš v ždy k tomu, co je pro tebe zdrojem příjemna. Jak jsem pochopil, máš na mysli nepříjemno nenaplněné lásky, sklamané a podobně. Musíš si uvědomit,že je zde objek tvé lásky, třeba děvče. Vnímáš li jí,pak dojde u tebe k ozvěně bloků, které mají intenzivní ozvěnu plus. Tehdy se snažíš abys mohl toto příjemno ozvěny plus vnímat znovu a znovu,protože toto příjemno nemůžeš aktivovat slovně, ale pouze smyslovým vjemem, snažíš si tu dívku k sobě připoutat. Toužíš po příjemnu dalším, třeba jejího objetí, polibku, či sexu. Zajisté netoužíš po tom aby tě kopla do rozkroku. Ona však vnímáním tebe to příjemno nepocítila,ale třeba našla bloky, které mají ozvěnu mínus, čili cítí k tobě odpor. Z její strany se ted nejedná o lásku, ale odpor a tím máš uzavřenou cestu k tomu abys ji k sobě připoutal a mohl vnímat to příjemno. A tak toto vnímáš jako nepříjemno. Jsou zde tedy vedle sebe dvě veličiny a to láska a odpor. Pokud vše směšuješ do jednoho celku ,pak v tom máš totální zmatek. Láska je spojená s příjemnem a jeho vyhledáváním, odpor je spojen s nepříjemnem. Nemožnost vnímat příjemno vjemem objektu své lásky je rovno nepříjemnu chybění příjemna. Odděl si to od sebe a udělej si v tom trošku pořádek.Potom poznáš jak pevné jsou základy hledání příjemna. Člověk vlastně nic jiného v celém životě nedělá a pro tento zisk je schopen přijmout třeba i dočasné nepříjemno, které je k zisku příjemna cestou. Vlastně toto platí pro celou živou přírodu. Hlad je nepříjemno a tak šelma přijme cestu nepříjemna a námahy lovu, aby příjemna zahnání hladu dosájla a podobně. Z hladu je kůň schopný žrát maso. Stal se takový příklad,kdy hladoví koně žrali maso svého uhynulého druha. To příjemno je cílem to nepříjemno cestou k tomuto cíli. Ani ten vir by nenapadal buňky živých organismů,kdyby toto nevedlo k jeho stavu plus,čili chybění nepříjemna. To jsou ty nejpevnější základy,protože to je sama podstata smyslu života.
Život začíná vjemem mínus a celý je zasvěcen hledání stavu plus.
Chybí li zdánlivě, nebo skutečně cesta ke stavu plus, ztrácí každý živý organismus zájem o život.

MB
Go to Top of Page

Gato
Velmi aktivní uživatel

631 Posts

Posted - 11/06/2009 :  11:01:20  Show Profile  Reply with Quote
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant

Gato.

To snad nééé. Ty dokážeš cítit lásku k tomu, co je pro tebe zdrojem nepříjemna? Lásku cítíš v ždy k tomu, co je pro tebe zdrojem příjemna. Jak jsem pochopil, máš na mysli nepříjemno nenaplněné lásky, sklamané a podobně. Musíš si uvědomit,že je zde objek tvé lásky, třeba děvče. Vnímáš li jí,pak dojde u tebe k ozvěně bloků, které mají intenzivní ozvěnu plus. Tehdy se snažíš abys mohl toto příjemno ozvěny plus vnímat znovu a znovu,protože toto příjemno nemůžeš aktivovat slovně, ale pouze smyslovým vjemem, snažíš si tu dívku k sobě připoutat. Toužíš po příjemnu dalším, třeba jejího objetí, polibku, či sexu. Zajisté netoužíš po tom aby tě kopla do rozkroku. Ona však vnímáním tebe to příjemno nepocítila,ale třeba našla bloky, které mají ozvěnu mínus, čili cítí k tobě odpor. Z její strany se ted nejedná o lásku, ale odpor a tím máš uzavřenou cestu k tomu abys ji k sobě připoutal a mohl vnímat to příjemno. A tak toto vnímáš jako nepříjemno. Jsou zde tedy vedle sebe dvě veličiny a to láska a odpor. Pokud vše směšuješ do jednoho celku ,pak v tom máš totální zmatek. Láska je spojená s příjemnem a jeho vyhledáváním, odpor je spojen s nepříjemnem. Nemožnost vnímat příjemno vjemem objektu své lásky je rovno nepříjemnu chybění příjemna. Odděl si to od sebe a udělej si v tom trošku pořádek.Potom poznáš jak pevné jsou základy hledání příjemna. Člověk vlastně nic jiného v celém životě nedělá a pro tento zisk je schopen přijmout třeba i dočasné nepříjemno, které je k zisku příjemna cestou. Vlastně toto platí pro celou živou přírodu. Hlad je nepříjemno a tak šelma přijme cestu nepříjemna a námahy lovu, aby příjemna zahnání hladu dosájla a podobně. Z hladu je kůň schopný žrát maso. Stal se takový příklad,kdy hladoví koně žrali maso svého uhynulého druha. To příjemno je cílem to nepříjemno cestou k tomuto cíli. Ani ten vir by nenapadal buňky živých organismů,kdyby toto nevedlo k jeho stavu plus,čili chybění nepříjemna. To jsou ty nejpevnější základy,protože to je sama podstata smyslu života.
Život začíná vjemem mínus a celý je zasvěcen hledání stavu plus.
Chybí li zdánlivě, nebo skutečně cesta ke stavu plus, ztrácí každý živý organismus zájem o život.

MB




Slávo,
já nepopírám, že živé bytosti hledají štěstí neboli příjemno. Lev hledá příjemno, aby sežral antilopu, ta hledá příjemno, aby mu unikla. Když antilopa zhatí lvu jeho příjemno, pak sama jej dosáhne.
Go to Top of Page

Miloslav Bažant
Ultragrafoman

Czech Republic
6254 Posts

Posted - 12/06/2009 :  07:19:26  Show Profile  Visit Miloslav Bažant's Homepage  Reply with Quote
Gato.
Pokud jsi to s tím lvem a anitilopou užil jako podobenství,pak ta antilopa,která shatila přání lva toho příjemna dosáhnout nemusí.Mohla utéct do pustiny kde trpí hladem. Příjemna může dosáhnout třeba tím, že najde trávu a napase se.Tráva je také živý organismus.
Rozeberme si toto zvé podobenství. Lev je tím, kdo se snaží zbavit nepříjemna a hledá příjemno prostředkem k dosažení příjemna je zisk antilopy.Antilopa je činitelem, který ziskem lva žádné příjemno nezíská a cítí ke lvu odpor.Díky tomu doporu se snaží vjemu lva zbavit útěkem. Antilopa tím však příjemno nezískala,pouze se vyhnula nepříjemnu sežrání. Pokud si tento algoritmus převedeš na mezilidské vztahy,pak poznáš, že toto platí i mezi lidmi,čili podobenství je správné ( s tou maičkou úpravou)

MB
Go to Top of Page

axel01
Velmi aktivní uživatel

Czech Republic
785 Posts

Posted - 24/06/2009 :  04:40:43  Show Profile  Reply with Quote
quote:
Originally posted by Amthauer

Asi jsem nebyl pochopen. Nešlo o definici "lásky", ale o to, že umístění tohoto slova do názvu vědní disciplíny ještě nevymezuje takto její předmět.



Nevymezuje její předmět, ale podívej se, co všechno pod tím lze chápat. Veškeré úsilí, které ten výrok přináší.
Protože láska k moudrosti?--pod pojmem všeobecně.. Spíš bych to brala jako jakousi drobnou ironii, s ohledem na svízel, kterou člověk řídící se touto pravdou prožívá, když putuje po své cestě za moudrostí.
Podle mě by je spíš otázkou, zda filozofie má stát na logickém základě. Když vezmu třeba filozofii Saint-Exupéryho, který ji postavil na lásce k bohu, k horoucnosti... Tedy zjednodušeně řečeno na lásce (jak poznamenal okref, není to láska mezi milenci, je to láska božská, tedy nekonečná), pak jasně můžu říct, že se přece jedná o filozofii, dokonce bych řekla velice populární a oblíbenou filozofii, snad právě proto, že se nesnaží již nic více zdůvodnit, ale pouze vyvolává pocity blaženosti. Možná by se dalo diskutovat, zda-li tomu pak lze říkat filozofie; zatím vycházím jenom z toho, co už o Exupérym pronesli jiní.
Obecně vzato filozofie být přesná může, ale nemusí. Logicky zdůvodnitelná teorie vyjímaje iracionální pocity, by mohla být velmi přesná.
Go to Top of Page

Amthauer
Nový uživatel

36 Posts

Posted - 24/06/2009 :  18:08:13  Show Profile  Visit Amthauer's Homepage  Send Amthauer an ICQ Message  Reply with Quote
Pokud vím, tak ono "filein" v názvu značilo od počátku spíše skromnost, protože první filosofové nechtěli přímo říct, že jsou moudří, nýbrž, že k moudrosti vzhlížejí a obdivují ji. Jinak je ovšem tato předpona obsažena v řadě dalších věd a jako přípona i úchylek.
Go to Top of Page

Miloslav Bažant
Ultragrafoman

Czech Republic
6254 Posts

Posted - 26/06/2009 :  07:25:26  Show Profile  Visit Miloslav Bažant's Homepage  Reply with Quote
Amthauere.

Vzhlžet k moudrosti se mně nezdá být moudré a stejně tak milovat moudrost. Milovat poznání, milovat hledání odpovědí na otázky a tajemství světa. Je li toto hledáno a nacházeno, výsledkem je moudrost,ale tu si člověk u sebe sama neuvědomuje. Moudrost je cíl,ke kterému je poznávání cestou. Ten kdo miluje cíl, zapomíná většinou na cestu,která dosažení cíle podmiňuje. A tak milovníci cíle (moudrosti) memorují slova těch kteří byli za moudré uznáni a předpokládají,že sami budou díky tomu za moudré považováni. Jsou toto filosofové???
Já myslím, že tito lidé si na filosofy pouze hrají a skutečnými filosofy nejsou. Ten kdo miluje poznávání tajemství příčin a následků a tyto skoumá je na cestě k moudrosti. Je li jeho moudrost ostatními uznána,pak ji memorují ti milovníci cíle,čili moudrosti aby ukázali svou moudrost. Stejně tak se světovým netsane ten, kdo kopíruje svět,ale ten, kdo dokáže najít cestu k tomu,aby svět ve svém zájmu kopíroval jeho. Světovým je originál, kopie a napodobování je vždy druhotné. S moudrostí je tomu stejně. Od moudrých se má člověk učit aby mohl v jejich práci pokračovat, nikoliv proto aby dosáhl uznání své moudrosti.

MB
Go to Top of Page
Page: of 2 Previous Topic Topic Next Topic  
Previous Page
 New Topic  Reply to Topic
 Printer Friendly
Jump To:
www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum © (c) 2009 webmaster Go To Top Of Page
Snitz Forums 2000