| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 12/07/2010 : 08:07:54
|
Neronisi.
Máš dozajista pravdu,ale zde záleží na osobnosti a jejích schopnostech i vlastnostech.Já jsem prošel tou fází,kterou popisuješ,kdy skutečně člověk vnímá nejintenzivněji jen to co jeho poznání podporuje a to ostatní potlačuje, dalo by se říci odmítá vnímat.Jenže pak jsem poznal chyby, kterých jsem se díky tomu dopustil a došlo k opaku,čili začal jsem intenzivněji vnímat to co mému poznání odporovalo. Teprve potom jsem došel do jakési fáze vyvážení, kdy je rovnocenně vnímáno pro i proti.Následkem této třetí fáze jsem teprve byl schopný všechny chyby opravit.
Ono je toto i popsáno v mnohých pohádkách,čili nic nového pod sluncem.Ono to poznávání v těch třech základních fázích je tak nějak zákonité,ale kdykoliv je možné zůstat zafixovaný v jedné s těch fází.
Mluvím li z hlediska té třetí fáze, nemohu být pochopen lidmi,kteří do této fáze doposud nedošli a to je dáno právě tou dominancí vnímání v dané fázi. Vnímám li více to co poznání podporuje, stanu se příznivcem. Došel li jsem do fáze druhé, vnímám více to co stojí proti a stanu se odpůrcem.Teprve ve třetí fázi vnímám co mluví ve prospěch daného poznání i to co stojí proti.A pak teprve jsem schopen pochopit, protože o tom přemýšlím samostatně.
Vnímám zde lidi ve všech těchto fázích a vím,že se někteří buduou ohledně mého poznání vyvíjet a procházet těmi fázemi.Vím tedy že jim na to musím dát dostatek času.
Tvořím li,pak platí ty stupně v takovém pořadí jaké jsem popsal. Přijímám li poznání,pak je zde nejprve stupeň dvě, po něm někdy nastupuje stupeň jedna a jen v některých případech nastupuje stupeň tři a samostatné přemýšlení.Na to čekám.
MB |
 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 12/07/2010 : 18:48:06
|
Abych řekl pravdu, tak nemám téměř žádnou představu o tom jak to funguje nebo jak by to fungovat mělo. Ty zákonitosti budou podle mě mnohem složitější a stupně, které popisuješ musí mít nějaký původ, něco proč se stane to a nebo tohle. Navíc mohou navzájem nějak koexistovat, tedy se prolínat v závislosti na nějaké situaci nebo typu osobnosti.
Bylo by fajn, kdyby se daly ony zákonitosti rozlousknout. Z jakého důvodu si myslíš, že se někdo přizpůsobuje nebo naopak neguje různá teoretická poznání? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/07/2010 : 09:37:00
|
Neronisi.
Ono je těžké na to odpovědět.Někdy stačí maličkost a postoupíš do další fáze,protože začneš chápat čeho se dopouštíš. V té první fázy jsem vlastně vůbec nechápal co se děje.Byl jsem jako v jiném světě, byl jsem vyvolený, předurčený a vyjímečný,protože jsem začal chápat co ostatním bylo ukryto a následovalo to po otevření podobenství stromu znaků.Toto podobenství právě toto slibuje.Nemůžeš se potom divit,že jsem tomu začal podléhat a věřit tomu,že mne kdosi (třeba bůh) k tomu vede. A tak jsem začal plně věřit všemu a vše podporovalo moji vyjímečnost a předurčenost k čemusi neskutečně velkému.Tehdy jsem začal věřit i věštbě staré kartářky.Byla to kamarádka mojí mámy a chodila k nám,protože jí máti šila oblečení.Moje matka byla nevěřící,ale přijala nabídku věštění s karet.Nechala si vyložit i na mne a kartářka jí řekla,že se v osumnácti letech zabiji na něčem co bude mít dvě kola.Nezabiji li se,pak se stanu čímsi velkým,ale neřekla zda postavou, nebo čím vlastně.Tři dny před osumnáctými narozeninami mně vjel do cesty dědek na kole a já jsem jel na skůtru ČZ. Strnul jsem řízení,proletěk kolem dvou stromů a do třetího narazil tak,že jsem měl přední kolo natlačené na motor. Sám jsem přeletěl řídítka a skončil vedle dalšího stromu. Z přílby která tehdy ještě nebyla povinná zbyla jen tříšť,ale mně se nestalo vůbec nic.
Takže první část věštby se vyplnila s takovou přesností,že to bylo až zarážející. No a pak zde byla ta zvláštní situace a já jsem začal věřit, že vede k naplnění té druhé poloviny.Takže jak vidíš, plně jsem tomu podléhal,ale pak jsem se začal zabývat tím procesem myšlení a začal jsem mnohé chápat, třeba i tu prioritu velkých mostů a to intenzivní vnímání informací s velkým mostem souvisejícícch. Čili odpadl ten vliv bytosti mne řídící a já jsem poznal, že chybné může být i to další a začal jsem vše revidovat, hlavně své myšlenky na jakési předemurčení, vyjímečnost a podobně. A byl jsem ve fázi, kdy jsem pochyboval docela o všem,čili v té druhé fázi. Potom jsem začal dělat ověřovací pokusy a pozorování abych poznal co je dobré a pravdivé a co je omyl a díky tomu jsem se dostal do té třetí fáze.
Kdybych se nezačal věnovat té problematice procesu myšlení, nevstoupil bych do druhé, natož do třetí fáze a dnes bych zde nejspíše vystupoval podobně jako Dalibor, či ostatní věřící a považoval bych se nejspíše za mesiáše.
Tohle je jedna s možností,ale může jich být mnoho a různých. Mohl jsem skončit ve druhé fázi a vše jako omyl zavrhnout a celý zbytek života se za tu první fázi stydět.
U každého je tomu trochu jinak,ale u všech tak nějak podobně. Někdo zůstane v první fázi a dál nepostoupí, někdo zůstane ve druhé fázi a vše zahodí. Někdo postoupí do třetí fáze a někdo se ze třetí fáze vrátí do první a znovu podlehne.Celý tento proces krásně popisuje pohádka O zlatovlásce a ptáku Ohniváku.Pták ohnivák je světlo poznání a každý princ mu dává zlatou klec na místo dřevěné čili se dostane do první fáze.Pak má na výběr nezi ztrátou hlavy a dalším hledáním. Nové poznání většinou nemá sílu a síla je vyjádřena koněm Zlatohřivákem, čili sílou světla poznání.A opět je zde volba mezi zlatým a prostým koženým postrojem. Vybere li si princ ten kožený, dostává se tím do třetí fáze.Vybere li si zlatý má před sebou volbu. Myslím, že není třeba pokračovat, že algoritmická shoda je zde zcela absolutní. Třetí fáze je vyjádřena princeznou Zlatovláskou ,čili Zlato (to cenné) v lásce.
A tak jsem si tu pohádku vlastně v životě prožil,ale pochopil jsem to až když jsem začal rozumět podobenstvím.Králem je v pohádkách všechen lid,princem je hledač poznání.Černokněžníkem, či netvorem je vyjadřován člověk zneužívající schopností, třeba i jakýsi vládce.Totožný algoritmický slovník užívá ve svých podoběnstvích i Ježíš a mnohé pohádky se zrodily ve staré Babylonské říši. Mám dojem, že tento slovních pochází odtud a Ježíš jej jen využil.Říkám li Ježíš, nemusí se jednat o jednu osobu a může být,že Skutečný Ježíš se v algoritmech vůbec nedokázal vyznat,ale jeho myšlenky byly do algoritmů podobenství převedeny jeho následníky,čili apoštoly.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 13/07/2010 : 18:49:48
|
Ono podobenství může pracovat taky pro každého jinak. Proto je co nejuniversálnější charakter v podstatě nejlepším řešením. Když se v takové Zlatovlásce řeší tyhle věci (mimochodem Zlatovláska a pták ohnivák mi spíš příjde jako ehm sexuální podobenství ), jako je kožený postroj namísto pozlaceného, může mít pro autora přednost, aby si divák uvědomil, že si šťastný život vybojuje hlavně ten, kdo bude preferovat i jiné hodnoty než ty materiální, nablýskané. Trochu nešťastné se mi to zdá být v tom, že když má hlavní hrdina na výběr, nemusí vynaložit žádné úsilí aby získal ten nebo ten postroj. Potom se mi zdá výběr koženého postroje jenom jako pozérství a to je snad ještě větší "charakterová vada" než v případě, kdy si člověk vybere to co se ke koni prostě nejlíp hodí. Kdyby pro ten pozlacený postroj musel skočit aspoň do kopřiv nebo tak, neřeknu...
Jinak ona příhoda o věštbě a o tom kdy jsi se málem zabil, znázorňuje jakýsi akcelerující faktor. Totiž člověk začíná přemýšlet způsobem jakéhosi předurčení nebo nějakých záhadných vnějších vlivů také až někdy v momentě (protože na všechno hned neskočí), kdy narazí na souhru nevysvětlitelných události, jejichž pravděpodobnost je mizivá. Přičemž jakmile mají onen éterický nádech (věštba), může se v něm probudit skrytý talent hledání souvislostí. Je podle mě dobře, že jsi se držel při zemi a snažil se realitu vysvětlovat co nejracionálnějším způsobem. Tohle jako zákonitost nějaké myšlenkové akcelerace myslím bezpečně platí a nejen proto, je dobře, že jsou ony éterické vlivy stále v módě, protože pravděpodobnost výskytu evoluce u širšího spektra jedinců se tím zvyšuje.
Nicméně s těmi třemi přístupy k nějakému poznání je to o to složitější. Totiž nemůžeš brát v tom případě v potaz jedince, kteří si ono poznání nijak nesystematizují. Totiž když se zeptáš normálního, "nedotčeného" člověka, majícího jiných starostí dost, řekne ti svůj názor na to co je vhodné nebo nevhodné. Každá individualita je koncipována tak, že zohledňuje především to, o čem je přesvědčena. Tedy ono "ano" nebo "ne" je většinou jen výsledkem určitého přesvědčení, což také znamená, že snaha do něčeho sahat nebo něco měnit není u těchto lidí důsledkem stupně poznání (tedy cítím se na to tak, že dokážu zohlednit všechna pro a proti dané změny), ale je spíš důsledkem jejich sebevědomí. Proto je už od Freuda ego takovým klíčovým faktorem, protože zcela iracionalizuje lidské chování a jakoukoliv tendenci k tomu nějak ovlivňovat prostředí, v němž se vyskytuje.
Proto s tebou souhlasím v tom, že úroveň přístupu k jakémukoli poznání je rozhodující. Nicméně klíčová otázka tkví v tom, zda není toto odstupňování mnohem složitější v tom smyslu, že se například váže na aktuální sympatie nebo třeba strach z něčeho neznámého, namísto aby se uvažovalo zcela pragmaticky a například se nevylučovaly metody, odporující nějakým zavedeným zákonitostem (třeba je špatné, když jsou lidé chudí). |
Edited by - neronis on 13/07/2010 18:52:12 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 14/07/2010 : 08:52:36
|
Zlatovláska a pták ohnivák mi spíš příjde jako ehm sexuální podobenství), jako je kožený postroj namísto pozlaceného, může mít pro autora přednost, aby si divák uvědomil, že si šťastný život vybojuje hlavně ten, kdo bude preferovat i jiné hodnoty než ty materiální, nablýskané.
Neronisi.
Spletl sis ptáka Ohniváka s ptákem ohnívákem (nakaženým) To by bylo drsné podobenství vhodné spíše do černé kroniky.
K té zlaté kleci,či zlaté uzdě.Pokud se tě podaří dostat k jekémusi novému poznání,začneš vnímat jeho cenu,či význam pro společnost.V tom začátku většinou ten význam, či cenu přeháníš a zdá se tě že jsi pupek světa.To je ta zlatá klec, či uzda. Myslím, že proti tomuto není nikdo imunní.Vede tě k tomu tvoje nadšení s objevu,kdy nevnímáš to stojí k tomuto poznání v opozici. Pták ohnivák ve zlaté kleci křičí. To nekřičí to tvé poznání, ale ty sám,jak se snažíš to poznání zviditelnit. Jenže lidé (král)nejsou oslepeni a dokáží vnímat i to co stojí k poznání v opozici a prostě tebe i tvé poznání odsoudí,jako neúplné. Máš potom před sebou volbu mezi zavržením svého poznání a dalším hledáním.Zvolíš li další hledání, tvé poznání vzroste,upřesní se, získáš důkazy správnosti,čili tvé poznání získá sílu (koně zlatohřiváka)A opět jsi king a pupek světa,čili dáváš svému poznání vyšší cenu, než má (zlatá uzda)a opět lidé poznají.že tvému poznání cosi podstatného chybí a opět máš před sebou tu volbu.
Ten algoritmus je naprosto přesný a hned začátek pohádky ukazuje oč jde. Zlaté mladící jablko je v podobenství, či pohádce vždy ideou která vede lidi k lepšímu životu.Jenže v prospěch každé ideologie jsou zneužity schopnosti a tak vzniká zlo a lidské utrpení.Pak se najde kdosi, kdo dojde k poznání začne tvořit ideologii novou a tato roste a omezuje schopnosti té staré ideologie. V pohádce je to vyjádřeno tím, že Pták Ohnivák krade zlatá mladící jablka se stromu.Strom je vyjádření jakéhosi celku universa.
Ta pohádka nemá chybu,ale je třeba doplnit,že toto v té pohádce nemůže najít každý. Nejprve je třeba aby se člověk stal princem,čili aby vstoupil do role hledače, cosi nového a třeba cenného našel a vlastně prožil určitou část tohoto algoritmu shodného s pohádkou.Potom teprve začne tu shodu algoritmů vnímat.Pokud jsi sám nedošel k takovému zvláštnímu poznání a nezažil tu radost s objevu a třeba tu slepotu k tomu co tvému poznání odporuje,pak nemáš s čím srovnávat a ten algoritmus pohádky prostě nevnímáš.
A nyní si skus uvědomit, co se vlastně po setkání s uddhovým podobenstvím stalo.Já jsem nevěděl,že mohu cosi najít,ale byl jsem zvědavý co by tím mohl chtít Buddha vyjádřit. Když jsem pokusně uložil na listy znaky pravd různých ideologií a náboženství začaly se dít v mojí mysli věci,které jsem vůbec nepředokládal a nečekal. Začal jsem poznávat zákonitosti o jejichš existenci jsem nevěděl,začal jsem chápat logiku vzniku, růstu a zániku těch velkých pravd a logika světa kolem mne se začala ukazovat ve své skutečné podobě.Nyní si k tomu připoj fakt,že toto podobenství nebylo otevřeno tisíce let od svého vzniku a já jsem pochopil, proč je nedokázali otevřít ani sami Buddhisté. No a nyní si k tomu připoj tu věštbu.Tomu nejspíše podlehl každý. No a byla zde ta zlatá klec a místo ptáka Ohniváka jsem křičel já. Byl jsem prostě mesiáš, jako když ho vyšije.Dnes již vím,že jsem jednal jako cvok,ale měl jsem dojem, že je vše tak jednoduché a jednoznačné, že to musí myslící lidé pochopit a že to změní svět k lepšímu. Ta první fáze dělá s člověka blbce slepého, hluchého a málo soudného.Fakt, že to lidé nechápou bere člověk spíše jako důkaz jejich hlouposti, než svou chybu. I když mne lidé příliš nechápali, hledal jsem dál a díky poznání procesu myšlení, jsem pochopil podstatu té své slepoty a začal své myšlenky revidovat a uspořádávat. To byla hrozná doba a já jsem sám sebe začal vnímat jako úplného blba a styděl jsem se za každé slovo, které jsem o tom vyřkl.Teprve později, když se vše začalo urovnávat a začaly se hromatit důkazy,začal jsem znovu sám sobě věřit,ale nikoliv na sto procent. Již jsem věděl,že mohu lehko dojít k tvorbě nesmyslů ,ale to již jsem byl ve třetí fázi ve které jsem rovnocenně vnímal to co mé poznání podporuje i to co stojí v opozici.
Jinak těch fází může být nekonečně mnoho jako lidských povah.Toto jsou jen ty základní.
Trochu nešťastné se mi to zdá být v tom, že když má hlavní hrdina na výběr, nemusí vynaložit žádné úsilí aby získal ten nebo ten postroj.
V tom co jsem napsal je na toto odpověď.Zde nejde o nějaké úsilí.Pokud tě vede ta radost a nekritičnost,pak své poznání nad ostatní povyšuješ,čili mu dáváš zlatou klec, či postroj.Kdybys své poznání nepovažoval za cenné,čili bys mu dal protěnou klec,či obyčejný postroj,pak bys prostě dál nehledal a dle podobenství ztratil hlavu. Proč se zabývat něčím, co nemá význam? Ty prostě nemáš výběr.Skus si představit jak by pohádka pokračovala,kdyby princ dal ptáka Ohniváka do proutěné klece. Pták by nekřičel a on by jej přinesl králi. A Šmitec. To je algoritmus a dokonalý a má vysokou logiku. Provedeš li v něm změnu, bude se další vývoj dle toho ubírat.Na této pohádce můžeš pochopit mnohé,třeba i stále se opakující vznik nových pravd a ideologií. Ono to probíhá stále stejně a v té pohádce je to popsáno.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Ananlýza procesu myšlení živých organismů
