Author |
Topic |
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 28/11/2008 : 19:17:16
|
1) Proc nejednam tak, ale jinak? 2) proc vubec jednam? 3) je vubec rozhodnutí jednat neopustením svobody? 4) kdo jedná?
1) Jednajici je jeden. Jakozto jeden nemuze na jednom miste a v jednom case jednat vicekrát.
2) Jednam, protože se pohybuji. Jakozto pohybujici volim směr. Takovy směr, který vede k cili. Cil je mym hybatelem. Cil je ... blazenost? Pak by blazenost byla hybatelem. To, co je blazenost je urceno rozpoznanim takove blazenosti. Podminkou rozpoznani by byla znalost blazenosti. Znalost je ulozena v citu. Cit je hybatelem. Citu se vse podrizuje, vcetne rozumu. Proc cit není naplnen blazenosti? Respektive: proc jsme vzdaleni blazenosti? Hledame ji opet? - Ztratily jsme blazenost? To by vyzadovalo ztratu citu. Ale cit je s jednanim neoddelitelne spojen, tudiz se jedna o ztratu jednani. Pohybovat se bez citu by nebylo jednanim, ale pouhym pohybovanim (se?). Nebo ji hledame stále, jako ji stále hledat budeme? -Kladna odpoved na poslední otazku by znicila hybatele.
3) Jednani nelze nazvat svobodou. Byl by to také nesmyl. Jednani operuje ve svobode. Operuje svobodne? Vzdyt cit je pro jednani vsim urcenim. Cit je vždy pro blazenost. Patri blazenost také do volby? Kdyby ano, rozpadl by se dosavadni pojem jednani jakozto spojeny s citem a blazenosti, a jednani by mohlo operovat za nimi. Operovalo by v ciste svobode.
4) V ciste svobode by operovalo, kdyby se zrusil bod jedna. Jednajicim je vždy rozumné citově svázané já. Jednanim mohu zmenit podobu ja. Změna podoby ja by nebyla změnou cile, tim by stále byla blazenost. Jen podoba blazenosti by byla jina. Na ja se tedy vaze urcenost cile. Jedna ja, které je jednajicim a zaroven prostorem pro jednaní jednajiciho? To by pak skutecnym jednajicim muselo byt nejake hlubsi ja. Tak by se dalo postupovat bez konce. Není vice ja. Vtip je v tom, ze jednajici v jednani není sam sobe inspirací. Jednajici nemuze videt svet jakozto prazdny pojem svobody. (Pojem svobody vyplňuje blaženost.) |
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 28/11/2008 : 23:28:59
|
quote: 2) Jednam, protože se pohybuji. Jakozto pohybujici volim směr. Takovy směr, který vede k cili. Cil je mym hybatelem. Cil je ... blazenost? Pak by blazenost byla hybatelem. To, co je blazenost je urceno rozpoznanim takove blazenosti. Podminkou rozpoznani by byla znalost blazenosti. Znalost je ulozena v citu. Cit je hybatelem. Citu se vse podrizuje, vcetne rozumu. Proc cit není naplnen blazenosti? Respektive: proc jsme vzdaleni blazenosti? Hledame ji opet? - Ztratily jsme blazenost? To by vyzadovalo ztratu citu. Ale cit je s jednanim neoddelitelne spojen, tudiz se jedna o ztratu jednani. Pohybovat se bez citu by nebylo jednanim, ale pouhym pohybovanim (se?).
Nevzpomenu si teď ani kdyby jsi mě zastřelil, ale myslím, že Kant ve své teorii "kategorický imperativ" mluví o touze po dosažení pocitu blaženosti jako o něčem co je "hybatelem" každého, ale tak to není. (Pokud se o Kantovi pletu, je možné, že se mi 2 obdobné teorie spletly dohromady, stává se mi to). Člověku může vyhovovat i pocit utrpení nebo nihilismus, který sice nenabízí nic pozitivního, ale zároveň zbavuje leckdy mnohem horšího negativního. Cit pouze ovlivňuje člověka, instinkt taktéž, zacházet se s nimi ale dá, otázka je za jakým účelem. Pokud pocit blaženosti nepostrádám u sebe, nemusím jej akceptovat u ostatních. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/11/2008 : 15:56:13
|
Rzwalde. příjemno je chybění nepříjemna a blaženost je představa takového stavu. Jsem asi nenapravitelný relativista,ale opět musím říci, že žádný stav není určitou přesnou hodnotou.To co je pro jednoho stavem blaženosti, pro jiného je stavem nepříjemna, protože jeho stav blaženosti je kdesi jinde. Pro někoho může být vidinou blaženosti dostatek sexu, pro jiného, který ten dostatek(či přebytek) má může být vidinou blaženosti se trochu sexu zbavit a trochu si od něj odpočinout.A nyní mně řekni,co je ta blaženost a co je hybatelem.Dostatek sexu, nebo si od něj odpočinout.
MB |
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 29/11/2008 : 21:30:55
|
Obě reakce na muj prispevek dokazuji, ze jsem blazenost necharakteryzoval dostatecne variabilně. Blazenost není něco absolutně dobrého, ale něco co schvaluje cit. Nikde netvrdím, ze by blazeností nemohla být bolest nebo cokoli jiného, co cit přijme jako příjemno. |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 29/11/2008 : 22:50:07
|
quote: Jedna ja, které je jednajicim a zaroven prostorem pro jednaní jednajiciho? To by pak skutecnym jednajicim muselo byt nejake hlubsi ja. Tak by se dalo postupovat bez konce. Není vice ja. Vtip je v tom, ze jednajici v jednani není sam sobe inspirací. Jednajici nemuze videt svet jakozto prazdny pojem svobody. (Pojem svobody vyplňuje blaženost.)
Je pro mě obtížné tomu porozumět abych řekl pravdu. Nechápu proč by někdo nemohl být sám sobě inspirací v jednání? Je velmi obtížné vidět svět bez inspirace v jednání, ale není to nemožné. Absencí inspirace se uplatňuje kreativita. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 01/12/2008 : 10:59:18
|
Okrefe.
Problém bude nejspíše v tom, že slovo blaženost je málu užívané v běžném životě a vlastně nikdo je nemá nějak přesně definované. Toto slovo přináleží spíše k víře, kde má své určité místo a význam. V běžném životě je spíše užíváno slovo příjemno a příjemno je vlastně pouze chybění nepříjemna. Užiješ li slovo blaženost, pak má většina lidí dojem, že jde o cosi vyššího významu, než příjemno a co by to mělo být vlastně nikdo neví. A tak třeba věřící řekne, že po smrti jej čeká věčná blaženost,ale vlastně neví jak taková blaženost vypadá.Narkoman řekne, že mu droga dává blaženost,ale vlastně se jedná pouze o stav nějakého příjemna. Problém je tedy v nedostatečné definici tohoto slova v lidské mysli. Je to podobné jako by někdo řekl,že je někdo mrtvý a vyšším stupněm je mrtvější. Něco jiného by bylo, kdyby měli lidé příjemno rozdělené do skupin a tyto měly jakousi měřitelnou hodnotu. Potom by mohlo být příjemně, příjemněji a blaženost. Tehdy by měla blaženost přesný význam a bylo by možné o ní hovořit s tím, že by každý věděl oč jde.
MB |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 02/12/2008 : 00:24:33
|
quote: Originally posted by okref
Obě reakce na muj prispevek dokazuji, ze jsem blazenost necharakteryzoval dostatecne variabilně. Blazenost není něco absolutně dobrého, ale něco co schvaluje cit. Nikde netvrdím, ze by blazeností nemohla být bolest nebo cokoli jiného, co cit přijme jako příjemno.
nemyslím, že bolest může být přijata jako příjemno. Něco, co způsobuje bolest u jednoho může způsobovat příjemno u druhého, ale bolest není v souladu s příjemnem. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 02/12/2008 : 07:46:27
|
Rzwalde. A co svědění? Pokud tě něco svědí,tak se pošhrabeš a tím vlastně vyvoláš bolest,ale ta bolest je přijímána jako příjemno,protože zmizelo svědění.Při neuropatii tě odumírají nervy a to sensorické i motorické. Následkem toho ztratíš třeba citlivost v nohách,čili tě v těch místech ani nebolí, dokonce i když si nohu propíchneš hřebíkem.Je to tedy chybění bolesti,ale není to příjemno. Když se mně podařilo najít metodu léčení polyneuropatie, vrátila se postupně do těch postižených míst citlivot a tedy i bolest. Já to však vnímal jako příjemno. Trápí i tě velká bolest, jsi schopný přijmout menší bolest jako příjemno.Hranice není předem určena.
MB |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 02/12/2008 : 10:28:57
|
quote: Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde. A co svědění? Pokud tě něco svědí,tak se pošhrabeš a tím vlastně vyvoláš bolest,ale ta bolest je přijímána jako příjemno,protože zmizelo svědění.Při neuropatii tě odumírají nervy a to sensorické i motorické. Následkem toho ztratíš třeba citlivost v nohách,čili tě v těch místech ani nebolí, dokonce i když si nohu propíchneš hřebíkem.Je to tedy chybění bolesti,ale není to příjemno. Když se mně podařilo najít metodu léčení polyneuropatie, vrátila se postupně do těch postižených míst citlivot a tedy i bolest. Já to však vnímal jako příjemno. Trápí i tě velká bolest, jsi schopný přijmout menší bolest jako příjemno.Hranice není předem určena.
MB
bolest je prostě bolest, a pokud to není bolest, tak to není bolest, aneb to je přeci zjevné :-)
...vrátila se tě do noh schopnost pociťovat bolest, ale taky citlivost -- jako příjemno jsi spíš vnímal fakt, že máš v nohách cit, nikoliv to, že můžeš cítit bolest
svědění je bolest, tím, že se poškrabu ji jinak eliminuji a jednak vyvolám příjemno --- když mě píchne nějaká bestie, u které škrabání vyvolává blaho i bolest, tak to prostě jedna věc naráz vyvolává bolest i blaho --- ale bolest je vždy bolest a blaho je vždy blaho |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 02/12/2008 : 18:55:51
|
Rzwalde.
Bolest je sice stále bolest, ale může mít různou intenzitu.Pokud dojde ke ssnížení intenzity bolesti, může to být považováno za příjemno. Ano správně. Vrátil se mně cit do nohou a současně s tím jsem získal zpět schopnost ovládat svaly na nohou. Ta schopnost cítit bolest je tak nějak navíc, ale kdyby nebyla pak by nebylo ani to ostatní ryze kladné. Předtím jsem chodil nejistě téměř jako na protézách a pohyb byl řízen spíše kyčlemi které následkem toho bolely (svalová bolest)Dnes pracují celé nohy jak mají a ty bolest v kyčlích zmizela.Tím nežíkám, že mne nohy bolí,ale to že jsem znovu získal schopnost v nich cítit bolest, třeba když se uhodím. Proto beru tu schopnost cítit bolest jako klad a cosi příjemného. Svědění je intenzivní bolest ,ale nikoliv plošná,ale jen několika málo nervových zakončení, či jednoho jediného. Poškrabáním tuto bolest rozšířím do sirší oblasti a toto postupně slábne až zanikne.Proto je poškrabání svědícího místa bráno jako příjemno i když se vlastně jedná i tehdy o bolest. Ani příjemno není přeně dáno a dokonce může být tentýž stav u jedince odlišný vzhledem k jinému jedinci.Je to dáno polárním ukládáním informací a žádný vjem nemá jakousi předem danou polaritu.Představ si že ty a kdosi jiný sledujete třeba ženu, která má na nose velkou bradavici. Ty prohlásíš, že cítíš nepříjemno, neboť je ošklivá a ten druhý cítí téměř blažeenost,protože třeba podobnou měla jeho matka.Kdo s vás má pravdu? Oba máte pravdu svých uložených polarit.
MB |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 02/12/2008 : 19:38:27
|
Fyzická bolest slouží jako nástroj kontroly organismu, prostředek hlášení škod a nemá jiný význam, další významy jsou podle mě jen propůjčeny a lze je spojovat pouze nepřímo. (např kontinuální fyzické utrpení vede k touze po sebezničení) Lidské emoce jsou odrazem dosavadní evoluce. To jak člověk po generace žil a jednal, je v podstatě dědictvím a jakýmsi pomocníkem dalšího přežití. Dalo by se to s trochou nadsázky nazvat genetickou pamětí a následnou realizací v novém propojení (nový život). Mezi prostředky, které člověka vždy spolehlivě zabezpečily je zvědavost, seberealizace atd. Jinými slovy jde o vlastnosti, které se ukázaly dlouhodobě jako nezbytné pro přežití a lze říct, že trpěla a bude trpět každá generace, která je nebude poslouchat. (pokud nebude mít štěstí třeba na mimořádné podmínky) |
Edited by - neronis on 02/12/2008 19:44:12 |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 02/12/2008 : 21:39:51
|
quote: Originally posted by Miloslav Bažant Kdo s vás má pravdu? Oba máte pravdu svých uložených polarit.
MB, já mám pravdu : já já já, a dup! :-D ..a pokud bych někdy neměl pravdu, stejně mám pravdu :-)
(P.S., to byláá...sranda, ne že to začneš rozebírat :-) |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/12/2008 : 09:28:08
|
Rzwalde. Proč bych to měl rozebírat? Máš pravdu, on má pravdu,já mám pravdu a oni mají pravdu. Já je nevím kde se mrcha schovala, kde ji mám.
MB |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 03/12/2008 : 21:13:12
|
Řekl bych že ji máš v té sinusoidě příjemno/nepříjemno, ale co se stane jakmile přijde vliv, který tyto stavy zkreslí na obou úrovních a přidá dobu trvání? |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 04/12/2008 : 08:47:24
|
Neronisi.
Pokud řekneš skreslí, pak je nutné dodat jak skreslí, protože jinak nemám čeho se chytit. Faktem je,že zde nic není dáno a vše je jaksi variabilní. Dlouhodobé příjemno se může stát stavem vnímaným jako nepříjemno a dlouhodobé nepříjemno může vést k posunu hodnoty Q, čili zvýšit intenzitu nutnou k pocitu bolesti. Ono je to vše natolik v pohynu,že je třeba poznat pouze podstatu a s té vycházet i každého jednotlivého stavu. Základní princip je stále stejný, ale hodnoty jsou proměnné. Skreslení se může týkat uměle vytvořeného stavu,příkladně v opici, nebo pod vlivem drog. Opět základní princip je stejný,ale hodnoty jsou natolik jiné,že není možné universální tvrzení platné pro všechny varianty.
MB |
|
|
Kurt
Uživatel
Czech Republic
75 Posts |
Posted - 04/12/2008 : 20:39:03
|
Co se týká pravdy a nejen tohoto problému, doporučuji sebeobranu quasisignální, multisignální a monosignální ing. Jindřicha Nováka a ing. Ivana Špičky. BLÍŽILI SE K POZNÁNÍ SVĚTA A ČLOVĚKA PROSTŘEDNICTVÍM KROUŽKU SEBEOBRANY - A PROČ NE, KDYŽ TO BYLO KU PROSPĚCHU ? saKRA, CAPSLOK ! pardoN. Nějaký čas jsem to dělal, ale pak jsem se vrátil k Shotokan ryu a nakonec k čínským směrům, třebaže nemohou oběma inženýrům konkurovat. Viz např. Koncentrace v mentální průpravě, instase a suprainstase nebo Alogodická koncentrace disobjektová aj. Na to jsem neměl, stejně jako většina jeho pův. žáků. Přinejmenším tuším, že bez toho, aniž bych se zbavil fikcí a frikcí nebudu vidět správně ... Kdepak, nyní už zůstanu tam, kde si lidé pletou mentální hygienu a lehký pohyb ku zdraví s mentální průpravou |
|
|
Topic |
|
|
|