| T O P I C R E V I E W |
| elx |
Posted - 11/12/2011 : 13:44:28
Pohrdáte často určitými lidmi / situacemi? Věříte, že pohrdáte oprávněně? Jak vnímáte ve svém etickém smýšlení pohrdání? Vadí vám pohrdání u jiných? |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| axel01 |
Posted - 18/08/2012 : 21:09:08
quote:
Originally posted by elx
axel: pohrdání je základní emoce (tzn. měla by se vyskytovat u všech lidí bez kulturních a jinejch rozdílů).. je to něco jako reflex, podobně jako smutek, má to svůj fyziologickej projev (nadzvednutí a našpulení rtů, zamračení, lehký roztažení nosních dírek..), ty mluvíš spíš o čemsi rozumovym, míň instinktivnim..
hmm... ale v tom případě chápu pohrdání jako nenávist, jak to tak popisuješ.. sice u toho nešpulím rty a nemračím se (ale tohle s oblibou dělávají moji známí), ale spíše si na někoho vytvořím názor a potom ho nenávidím.. někdy to může být podloženo více, někdy méně. patří tam tedy pohrdání taktéž? nečetla jsem celou diskuzi (možná si jí pak přečtu), ale je docela divné, že bych nikdy nikým nepohrdala---v mém slovníku se pohrdání někým silně mísí s nenávistí.
_____________________________
Jdou dva staříci po silnici a najednou kolem nich projede na motorce bezhlavý muž.... Jdou dál a opět kolem nich projede bezhlavý chlap na motorce..... A když se to opakuje už po páté, ten jeden stařík říká tomu druhému: "Hele, Franto, nechceš si tu kosu dát na druhý rameno?" |
| elx |
Posted - 07/04/2012 : 22:08:30
oka :) |
| kirmakX6on |
Posted - 07/04/2012 : 03:04:00
quote:
Originally posted by elx
kirmak: nechápu přesně, co ses mi snažil teď říct, byť jsem si to přečetl několikrát..
to je fuk myslím
nic životně důležitého :-) |
| elx |
Posted - 07/04/2012 : 01:50:20
kirmak: nechápu přesně, co ses mi snažil teď říct, byť jsem si to přečetl několikrát.. furt si stojim za tim, že jde o určitej emocionální prožitek, kterej když graduje, máme tendence ho jinak označovat (právě kvůli implikovanýmu předání informace o intenzitě).. prostě je to určitá řekněme pasivní nelibost (naopak aktivní by byl třeba ten hněv, agrese, zuřivost..) |
| kirmakX6on |
Posted - 04/04/2012 : 00:36:20
quote:
Originally posted by elx
kirmak: těch kategorizací je několik.. každopádně - pohrdání, odpor, averze, znechucení, pohoršení.. jedná se jenom o různou intenzitu tý stejný emoce..
to to matláš dohromady
averze není emoce, ale cizí slovo pro "pocit nelibosti"...jde tedy o kvalitu, kterou v různé míře má jakákoliv emoce (proto můžeš emoce uspořádat podle míry libosti), nejde o emoci samostnou
ad znechucení x pohrdání
quote:
http://tarzan.savana.cz/rozrazene_k_predmetum/Obecna_psychologie_I/zaklady_p_emoci_Stuchlikova2007.pdf
Znechucení a pohrdání se vztahují k odmítnutí nějakého objektu,
ať už je jím osoba, nebo věc. Zásadně se však liší tím, že v případě
znechucení jde o základní emoci vyjadřující přitažlivost nebo
odpudivost objektu, zatímco u pohrdání jde o odvozenou emoci,
která obsahuje jako základní prvek hodnocení objektu z hlediska
porovnávání s námi samými (našimi hodnotami, postoji, vlastnostmi).
odpor je vícevýznamový slovo, ve smyslu odporu jako emoce myslím, že je to synonymum pro znechucení
poouze u pohoršení bych souhlasil, že jde o stejnou emoci jako pohrdání, pouze mnohem menší intenzita, resp. je to omezeno na nějaký konkrétní chování daného jedince (pohoršení vzbuzuje chování, pohrdání vzbuzuje celý člověk či skupina lidí) |
| elx |
Posted - 03/04/2012 : 23:26:43
kirmak: těch kategorizací je několik.. každopádně - pohrdání, odpor, averze, znechucení, pohoršení.. jedná se jenom o různou intenzitu tý stejný emoce.. |
| kirmakX6on |
Posted - 02/04/2012 : 04:37:01
quote:
Originally posted by elx
axel: pohrdání je základní emoce (tzn. měla by se vyskytovat u všech lidí bez kulturních a jinejch rozdílů).. je to něco jako reflex, podobně jako smutek, má to svůj fyziologickej projev (nadzvednutí a našpulení rtů, zamračení, lehký roztažení nosních dírek..), ty mluvíš spíš o čemsi rozumovym, míň instinktivnim..
nooo...to je odpor, ..pohrdání mezi základní emoce nepatří. Těmi jsou radost/potěšení, smutek, úzkost, strach, odpor, hněv/zloba a překvapení.
já třeba taky nějak nevím, že bych někdy zažil pohrdání...neříkám že ne, ale neumím si vzpomenout a moje chápání této emoce je jen omezené. To stejné platí pro závist či nenávist. Významy těchto emocí znám spíš z literatury a filmů...
Rozdíl mezi odporem a pohrdáním je jasný. Odpor cítíš nejčastěji k rozkládajícím se nechutným věcem, je to v podstatě opak obrovské chuti. Pohrdá se jen člověkem, těžko budeš pohrdat hovny např. ..k těm cítíš odpor.
|
| elx |
Posted - 01/04/2012 : 23:39:08
axel: pohrdání je základní emoce (tzn. měla by se vyskytovat u všech lidí bez kulturních a jinejch rozdílů).. je to něco jako reflex, podobně jako smutek, má to svůj fyziologickej projev (nadzvednutí a našpulení rtů, zamračení, lehký roztažení nosních dírek..), ty mluvíš spíš o čemsi rozumovym, míň instinktivnim.. |
| Gullsy |
Posted - 31/03/2012 : 00:08:46
http://www.youtube.com/watch?v=7X9LXetp7hc&feature=related |
| axel01 |
Posted - 30/03/2012 : 21:14:06
asi to bude hloupá otázka, ale čím se vyznačuje pohrdání? je to nějak vidět? je to určitý postoj? nebo jak zjistím, že něčím pohrdám? mám dojem, že jsem v tomto smyslu (nějaké činnosti) asi nikým nikdy nepohrdala, ale přesto si myslím, že jsem spoustu lidí "někam odsunula" nebo je odsoudila jinak. znamená to totéž co pohrdání? |
| elx |
Posted - 24/02/2012 : 11:52:35
okref: někde jsem četl příhodnou hlášku: "buďme otevření, ale né tak aby nám vypadl mozek z hlavy", což stručně vyjadřuje mojí myšlenku.. už uplně nevim, jak jsme k tomu došli, je to celkem starej topic..
"Pochopení jednání umožňuje; a to jednání správné." - no právě - umožňuje.. ale umožňuje jednat i špatně.. ať už v prostym smyslu negace logičnosti reakce, tak v morálnim smyslu (ale ten je hodně relativní, nevim, jestli ho sem tahat).. |
| okref |
Posted - 23/02/2012 : 13:14:37
quote:
Originally posted by elx
otevřenej člověk dnešní doby snadno uvázne v paradoxu volby, tj. paralyzuje ho fakt otevřenosti příliš mnoha variantám (viz tvůj příklad s rozhodčím - pokud by měl stejný pochopení pro soucit s danym hráčem i pro pravidla).. to, co popisuješ ty jako sběr relevantním informací, bych nazval spíš kritickym myšlenim..
Chápu, co od začátku říkáš. Ale nechápu, proč pořád pochopení vyhrocuješ do vymezení jako přehnané otevřenosti. Pochopení není v rozporu s jednáním. Naopak. Pochopení jednání umožňuje; a to jednání správné.
Příkladnou situaci s rozhodčím jsem uvedl, abych ukázal, že i člověk s pochopením může jednat a neuvázne v jakési nekonečné otevřenosti. Pochopení normálně umožňuje udělat z přijatých informací závěr. Pochopení není žádný neukončený informační kanál. Nenutí člověka vejrat s otevřenou papulou. |
| elx |
Posted - 08/02/2012 : 21:00:42
"Myslím, že všechno nebezpečné je zlé všude a dobré zase když někdo někomu pomáhá, to je taky všude." - bez nebezpečí bys neměl komu pomáhat.. zaniklo by dobrý a zlý.. tudíž je zlý důležitý, proto i k něčemu dobrý.. jinak třeba v severský mytologii máš Valhallu, do který se údajně měli dostat jen ty nejlepší válečníci, což je dost jasnej pohled na to, co tahle kultura považovala za dobrý (dobrej boj, kterej tě v bezpečí nebo pod ochranou někoho, kdo ti pomáhá, snadno mine)..
"Jenže svět není černobílý, ani není v odstínech šedi a ani není jenom barevný." - v tom případě je ta metafora barviček trošku k ničemu, ne? svět je prostě rozmanitej.. je jasný, že ti atrofuje mozek, stejně jako nohy když je nepoužíváš - bod pro to, nějakou tu námahu vynaložit; už proto, aby ten život byl zajímavější..
role.. už proto, že je to role (hraješ nabídnutou roli) je jasný, že to děláš pro někoho jinýho.. otázkou je, jestli to tobě něco dává (dojmy, zkušenosti).. |
| neronis |
Posted - 06/02/2012 : 21:18:57
Myslím, že všechno nebezpečné je zlé všude a dobré zase když někdo někomu pomáhá, to je taky všude. Akorát se to nabaluje na jiné symboly, zvyky a tak. Přijde mi divné to hodnotit nějak do hloubky. Je to jako hledat rozdíl mezi sladkokyselým a polosladkým vínem.
Pěkná nuda. No on ten enthusiasmus je zvláštní věc když na to přijde a třeba takové pohrdání potom z něho pramení, že. Jenže svět není černobílý, ani není v odstínech šedi a ani není jenom barevný. Může být určitě zajímavé se soustředit na jednu věc a té se věnovat, jenže když je to to samé pořád dokolečka, může se stát, že člověk přestane vnímat některé nové signály. Jako starý dědek, co už si hraje jenom na písečku a prdí do plínek.
Jo, ještěže už války nejsou. Ono je určitě zajímavé poslouchat moudra o tom kdo koho sejmul, zradil nebo kdy se zasekla kulovnice. Pak se člověk ocitne v situaci, kdy je hrdý na to co dělá a najednou stojí třeba u zdi před popravou a míří na něj bývalí kamarádi. Jaké z toho plyne ponaučení? Někdy je naše role také zdrojem určité důvěry a sebevědomí toho co děláme. Ta role může být jakkoli dobrá, přínosná nebo přímo vznešená, ale pravda může být taky taková, že bývá leckdy pohodlnější ji tak vidět než aby si přiznal, že to co dělá, dělá nakonec jen pro někoho jiného. |
| elx |
Posted - 05/02/2012 : 19:49:50
neronis: ty hodnotíš základní emoce, ty jsou všude stejný - o tom žádná.. mluvili jsme ale o vnímání dobra a zla, a to už všude stejný neni..
většina lidí chce jen přežít, pokud možno s co nejmenší námahou.. na tom neni nic udivujícího, jen mi přijde trochu málo "prostě si to tady odbejt"..
"Nebylo to jako ve filmech." - kdyby filmy přesně odrážely skutečnost, moc diváků by asi neměly..
a vůbec k tý válce - neřikám, že bys měl někomu pomáhat, jen že máš na výběr.. to, že si pravděpodobně vybereš pro tebe to míň problémový, to ti lze asi těžko zazlívat.. osobně bych taky neměl potřebu starat se o cizího vojáka na úkor svýho života.. |
|
|
