| T O P I C R E V I E W |
| axel01 |
Posted - 04/12/2009 : 19:53:09
Proc bolest? Protoze zpusobuje muka, ale dava vysledky. Protoze z bolesti se rodi ctnost. Protoze v bolestech se rodi a v bolestech se umira. Nelze si predstavit zivot bez bolesti. Kazdy den miliony zivych tvoru zakousi bolest. Mnoho bolesti prameni z bolesti jinych, ktera se pouze mezi lidmi prenasi v podobe intrik a zlych reci.
Bolest muze vsak byt prospesna. Je klicem k uspechu i ke stastnemu zivotu. Pri bolesti se neptame, zda se umime ovladat, bolest nam dava klic k sebeovladani. Bolest neni prekazka, je to cesta. Lide se vyhybaji bolesti - proc? Vyhybaji se praci, casto i studiu. Anebo se musi prinutit se pracovat, studovat. Co je za timto donucenim?? Je to bolest, ktera je prinuti k sebekazni.
Stat nas vsechny udrzuje v systemu poradku. Vsichni lide tedy trpi kvuli pozadavku zivota v pravidlech. A tak je to dobre. Protoze kdyby nebyli soucasti nejakeho celku, ktery drzi pohromade bolest a synteza vsech, potom by nikdy nezakusili vnitrni pocit svobody. Z bolesti se rodi vnitrni svoboda. V bolesti se rodi pravda.
Proc se tedy vyhybat bolesti? Bolest je sebekazen. Pojdme ji naproti. Oddejme se bolesti. Proc, proc se oddavat pokusenim, ktera jsou falesna? Proc byt lini, zit v pohodli, delat, jako ze neprijemno nikdy nenastane?
Kdo toto pochopi a odda se bolesti, prijme ji do sveho zivota jako cesticku, ktera ho povede spravnym, plodnym smerem, ten bude v zivote uspesny. Uspech znamena dokazat vsechno, co jsme si predsevzali, a plnit sve cile. |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| neronis |
Posted - 08/11/2010 : 18:03:32
Myslím, že jsem se ti snažil vysvětlit, že nejde ani tak o hodnocení tebe, ale možných důsledků na lidské podvědomí. I když není ani tohle pro tvou teorii přínosné (což očividně není), měl bys navrhnout nějakou imaginární situaci nebo tak podle toho co by si s tím chtěl dělat. Pokud jen řekneš, že se to takhle brát nemá a jak to být má vysvětluješ jen způsobem, že to někdo chápe a znamená to pro něj tohle, to je podle mě celkem k ničemu. To je jako se bavit o hodnocení stylem dalšího hodnocení. Přičemž stačí uvést modelový příklad a bavit se konkrétně na základě závěrů jež taková logika přináší. Ty kecy okolo mě moc nezajímají. Pokud potom dojdu k závěru, že by to mohlo znamenat pro člověka nějaký komplexní problém (tedy iluze o pragmatismu je jen iluze), je to jen můj názor, který mě osobně stanovuje určité hranice po jakou část jsem schopen se o něčem takovém bavit a od jakého místa už potřebuju více relevantních informací, abych si danou logiku (dvou vět) se svým pohledem na věc konfrontoval a třeba nějak změnil, mohl se pohnout dále.
Proto je v takovém případě, kdy třeba nevíš jak svůj model takovému člověku vysvětlit, uvést další modelový příklad nebo se o tom začít bavit nějak jinak konkrétně způsobem, kterým si myslíš, že by mohl "nějak" pomoci. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 08/11/2010 : 16:24:30
Neronisi.
Já myslím že skoumání člověka který cosi tvrdí je pitomost. Mluvím li o první větě uvažuj o funkci první věty, mluvím li o druhé větě,pak uvažuj o druhé větě a sleduj zda a jak tato funguje a na mne zapomeň. Napřed je třeba poznat správnost a funkce obou vět a třeba si to vyzkoušet.teprve je i toto poznáno, je možno uvažovat jaké a zajých podmínek by došlo k těm a těm důsledkům a tyto jsou kladné, nebo záporné.Moje osoba je v tom naprosto nepodstatná a moje pohnutky? Obyčejná zvědavost a tou nemá význnam se zdržovat.Já nejsem zvědavý na to jaká by mohla vzniknout společnost,ale zajímá mne zda ty dvě věty fungují a zda je výhodné jednat dle té, nebo oné.Změní li to společnost,pak to bude nějaký čas trvat a já ani ty ten důsledek nepoznáme. Ta logika algoritmu je zajímavá a třeba to, že lidé považující se za moudré jednají dle věty druhé, tedy proti svým vlastním zájmům,protože si vytvářejí odpor- Tohle je zajímavé a nikoliv nějaké moje pohnutky. Kdyby ty pohnutky byly sebeušlechtilejší na výsledku nic nezmění ani neposvětí.Bavme se s nadhledem a s logikou o tom poznání, projděme možné chyby,prostě to propátrejme ze všech možných pohledů. To má smysl. O toto mně jde a i kdyby toho nebylo, nemělo by smysl se o tom s někým bavit.Jaký jsem já, to dávno vím a znám své kladné i záporné vlastnosti.Jestli jsem se na problematiku nedíval zaujatě a neopomenul jsem nějaký fakt, to nevím a proto se snažím s vámi o tom diskutovat.Zatím se to nedaří,protože každý skoumá mne a nikoliv to co tvrdím. Mám dojem, že Sokrates je v tom výjimkou,ale vyjde to nastejno, protože o tom mlčí.
Sláva |
| neronis |
Posted - 07/11/2010 : 17:46:29
Neposuzuju přímo tebe, ale vyvozuju možné tendence, které by mohly následovat, pakliže by se člověk podobnou logikou řídil. Je pravděpoodobné, že disponuješ mnoha odlišnými vlastnostmi, jež se nemusí s touto logikou ani křížit, tedy její následky nemusí být dominantní, z čehož vyplývá, že jsi schopen toto posuzovat víceméně nezávisle. Já na něco takového narážím hlavně z toho důvodu, že se o tom bavíme. Kdybychom se bavili o něčem jiném, mluvil bych o něčem jiném. Je mi jasné, že své postoje velmi často, spíše neustále, fabuluješ.
Myslím si, že není příliš produktivní hodnotit osobnost člověka způsobem, kdy jsou závěry tohoto hodnocení subjektu přímo prezentovány. Tak se snaží pracovat psychoterapie, a proto příliš dobře nefunguje. Myslím si, že klíč tkví spíše v tom dovést subjekt nepřímými vzdálenými vazbami ke konání, u kterého se daná hypotéza potvrdí, a vymyslet řešení nebo konfrontaci, k níž se dostane aniž by si svůj problém uvědomoval. Nevytváří si tak obranné reakce, nechá se strhnout svými pocity a má tendenci více spolupracovat (uvědomovat si, připouštět si). Navíc je to asi tak, že musí ono řešení nabízet adekvátní postoj vzhledem ke kognitivním procesům subjektu. Tady mi není příliš jasné jak to funguje, protože dostupná literatura je většinou plná závěrů, připomínajících náboženství a v ústavu s mentálně postiženými příliš často nejsem.
http://www.southparkonline.eu/a8-seria/a8x02/ |
| Miloslav Bažant |
Posted - 07/11/2010 : 09:56:00
Neronisi.
To je stále o tomtéž a já mám dojem,že vím proč. Ty sis vytvořil určitý obraz mne a protože mne ve skutečnosti neznáš, byl jsi v tom dost svobodný.Vše co poté řeknu zařazuješ dle mustru, který sis vytvořil.Já poté čtu to co sis vyvodil a mám dojem, že mluvíš o někom jiném než mně. Já nejsem anděl ani ďábel, dokonalý ani nedokonalý,ale úplně obyčejný ,jako každý druhý a ti první jsou lepší.Já nejdednám dokonale a dělám chyby jako každý druhý,ale naučil jsem se o tom přemýšlet.Věřící se modlí aby hříchů nečinili, já o svých prohřešcích přemýšlím a když najdu nějakou příčinu,pak jí ověřuji a občas i běžně využiji, většinou když je to v dané situaci vhodné.Někdy i nevhodné,protože nejsem dokonalý. Ty sis vytvořil obraz podivína jednajícího jako stroj dle poznaných zákonitostí a nejspíš nechápeš, jak by normální člověk takto vůbec mohl žít. Já bych to také nechápal a měl bych takového člověka za magora. Já jsem ale docela jiný a nikdo v okolí by vůbec neuvěřil, že bych se něčím takovým vůbec zabýval.Udělám spontáně cosi a toto má jakýsi výsledek.Může to být kladné i záporné a pak se k tomu vrátím a analyzuji to třeba za pomoci dvou vět.To docela stačí k tomu aby člověk postupně poznával, co je pro něj výhodnější a třeba více využíval vědomě jednání dle věty první. Přitom člověku který jedná vzhledem k němu dle druhé věty, klidně přišlápne kuří oko i když ví, že to správné jednání není a že bude mít důsledky dle věty druhé. Já nejsem svatý, žiji naprosto normálně,jen mám v tom trošku větší přehled a využívám to někdy ve svůj prospěch. Kdybych byl mladší a stálo mně to za to, mohl bych vytvářet reklamu a bylo by těžké mně konkurovat.To je dáno znalostí dvou vět a proti tomu není obrana. Takže mne ber třeba jako bordeláře,který si ten bordel dokáže prohlédnout a cosi vyvodit.
Nepovažuj mne za sebejistého i když sebejistě vystupuji,když cosi tvrdím.Ukáže li se chybnost toho co tvrdím, jsem schopný to hodit za hlavu a sebejistě prohlásit za blbost. Nevytvířej si o mne iluze a zajímej se spíše o to co říkám a nikoliv o to jaké vlastnosti má ten kdo to říká.
Dvě věty nejsou dogmata,ale pomůcka umožňující pochopit to co je jinak velmi těžké k pochopení.Jedním ze smyslů dvou vět je pochopení,že slovo moc obsahuje protikladné informace,což vytváří v mysli chaos.
Sláva |
| neronis |
Posted - 03/11/2010 : 16:06:24
Já jsem se spíš pokusil o to svůj dojem transformovat do logiky, jakou sám znáš. Když si to přečteš, tak ti také vyplyne, že ve světle těchto skutečností je už obtížné vyhodnotit co je to "pozitivní" a "negativní" chování. Proto si myslím, že se takovou kategorizací člověk při svém bádání celkem omezuje.
Jinak přisuzováním mezilidských vztahů do logiky co kdo vnímá jako přínos od toho druhého, si celý ten systém mezilidských vztahů poměrně hodně racionalizuješ. Jde potom o pragmatismus na Ntou, protože ani zdaleka nevystihuje další motivační faktory, kterých je celá řada. Přitozeně to co nám kdo přinese se nějakým způsobem odrazí v tom jak jej vidíme, ale může to být taky tak, že se to odrazí způsobem, kdy si o něm pomyslíme, že je to zkrátka dobrosrdečný blbec. Vůle k tomu se bez výhrad rozdávat do jisté míry naznačuje, že je takový člověk velmi nesamostatný, není na něj spoleh když má třeba udržet tajemství a nedá se už vůbec počítat s tím, že by to dělal kvůli něčemu jinému než aby si hasil nějaký svůj mindrák, nějakou neurózu z dětství nebo dospívání, která jej nutí stavět si své okolí do role, které by mělo být chápavější k problémům, které v něm vyvolávají podobné pocity, jímž musel neúspěšně čelit.
http://www.white-media.info/psychopatologie_syndromy_levicactvi.html |
| Miloslav Bažant |
Posted - 03/11/2010 : 08:10:27
Neronisi.
Já myslím, že se zase až tak moc nelišíme.Schopnosti někdy využívám ve prospěch druhých, někdy ve svůj prospěch,dle situace. Přírodou se netoulám a kyž tak od gauče k počítači, od počítače ke klávesám a od kláves k telce. Kdyby někde nějaký zajíček vystrčil hlavičku, tak mu jí ukopnu. Prostě a krátce žiji v realitě a nikoliv v nějakém vysněném dokonalém světě. Ale tomu reálnému světu chci rozumět a vědět o čem vlastně ve skutečnosti je.Mluvíš o tom, že své schopnosti zneužíváš,ale občas se podíváš zpět. ˇPředtím, než jsi poznal dvě věty by tě to ani nenapadlo,protože bys v tom neviděl logiku. Kdybys mně stokrát říkal.že dvě věty jsou pitomost a pak řekl to o tom ohlédnutí, pak vím,že jsi ty dvě věty pochopil a přijal. Proto nalézáš logiku v tom ohlédnutí. Vím, že budeš tu logiku dvou poznávat stále zřetelněji a časem poznáš,jak je někdy výhodné jednat dle věty první a poznáš,že touto cestou snadněji dosáhneš svých cílů.Jakmile jsi jednou poznal logiku dvou vět,můžeš ji tisíckrát prohlašovat za nesmysl,ale stále budeš své jednání za pomoci dvou vět porovnávat, budeš se ohlížet,ale pak se budeš skrze dvě věty dívat i do budoucnosti a budeš si budoucnost utvářet. Zde již mé pomoci není zapotřebí a mohu se jen usmívat tvým snahám o snížení významu toho poznání. Poznáš li Pythágorovu větu, přestane tě bavit měřit každou stranu pravoúhlého trojůhelníku.
Postupně bude každé to ohlédnutí zajímavější a ta logika stále zřetelnější,pak se začneš ohlížet přes dvě věty do historie národů civilizací a lidstva.Pak se začneš divit lidem kolem, že tu jednoduchou logiku vůbec nechápou a začneš si myslet,že lidstvo nemá naději,protože jsou lidé hloupí.Pak třeba dojdeš k tomu,že jsi té logice také nerozuměl, než jsi poznal dvě věty a začneš ty dvě věty lidem ukazovat a zjistíš,že vůbec nejsou hloupí,protože dokáží pochopit totéž, někdy i víc než ty sám a tehdy budeš mít radost takovou,jaká stojí za tu trochu nepříjemna.
Vidíš a ty sis vlastně nejspíše ani neuvědomil, co jsi svými slovy o ohlédnutí řekl. Řekl jsi,že užíváš dvou vět k analýze toho co bylo a vyvozuješ to co bude,čili pravděpodobné důsledky. (nezeneužil jsem příliš schopností, či příliš silné? Nevzniklo u toho druhého příliš silné nepříjemno, které by jej vedlo k tomu aby svých schopností zneužil v můj neprospěch?)
Jakmile toto používáš, bude se pravdivost tohoto dokazovat sama.
Sláva |
| neronis |
Posted - 29/10/2010 : 22:32:00
http://www.southparkonline.eu/a10-seria/a10x14/ |
| neronis |
Posted - 29/10/2010 : 20:53:55
Nevím, tvoje dedukce v sobě nezahrnuje množství dalších faktorů. Jakési "příjemno" nebo "nepříjemno" přece nevychází pouze z aktuálního rozpoložení, ale spíš jde o mix jakýchsi impresí, kterým člověk třeba i z dlouhodobého hlediska čelí. Pokud by šlo o odvykání kouření, jednoduše si nemůžu říct co by to se mnou mohlo nebo nemohlo udělat, protože v podstatě nemám ani ponětí o tom, co se mnou dělá to s čím jsem nebo nejsem nespokojený. Což znamená, že jakákoliv podobná analýza oněch vjemů při odvykání kouření může být jen jakýmsi zesíleným odrazem mých emocionálních problémů, ale to bude asi tak vše.
S tím nesouvisí pouze problém, ale také jakákoliv deviza, kterou má člověk na úkor ostatních. Já vždycky když svoje schopnosti zneužívám, tak se zároveň zpětně zamýšlím nad tím, zda to nebylo příliš. Jestli to nebude znamenat, že budu mít napříště problematičtější pozici, když něco od nich budu chtít. Něco jako tvá logika dvou vět s tím, že já nemám problém se zneužíváním za předpokladu, že to někomu neškodí (a především když na to nepřijde), dokonce je to podle mě v takovém případě nezbytné a velmi aktivně se o to snažím. Nicméně v momentě, kdy to někomu jakkoliv škodit začne (ne úplně jakkoliv, ale třeba na sebehodnocení, silně finančně, na zdraví nebo ve vztazích), nutí mě to zamyslet se nad tím jestli to mám zapotřebí a je mi to líto. Jako když se pohybuješ v přírodě a máš radost z toho, když mají zvířátka radost. Jenže problém ostatních tkví v tom, že se o zneužívání snaží většinou zcela neskrývaně, protože to skrývat ani neumí, to potom vypadá jakoby si nedokázali vážit toho, že se člověk snaží o jejich dobro.
Tohle je myslím kompletní balík informací, který je propojený v rámci logiky, které rozumíš. Pokud bych se snažil abstinovat, nepřineslo by mi to nic ušlechtilého, protože lepší koncentrace mi pomáhá si v reálném čase uvědomovat, že lidé si následky svých skutků občas uvědomovat nedokáží. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 28/10/2010 : 17:29:11
Neronisi.
Ty jsi trdlo( v dobrém).Stále se snažím přivést tě k tomu abys rozlišoval bolest od nepříjemna. Bolest je polarizující vjem intenzitou vyšší hodnoty Q,kdežto nepříjemno je ozvěna paměťových záznamů mínusové polarity,nebo důsledek vzniku mínusové priority díky funkci slova.Když se uhodíš do kolena, je to bolest.Když cítíš absťák díky chybění nikotinu, je to nepříjemno ,ale o skutečnou bolest se však nejedná.Když cítíš příjemno při hledání odpovědí na své otázky, můžeš to nepříjemno zkoumat. Nakonec nevyzkoumáš vůbec nic,protože vše zastřelo soustředění na to zkoumání ,ale přežiješ to odvykání bez větších problémů. Prostě ošidíš sám sebe.Jinak řečeno nemáš čas myslet na to nepříjemné, protože se plně věnuješ tomu příjemnému.Smyslem není něco vyzkoumat,ale přestat hulit co možná bez velkého nepříjemna.Název tohoto topicu je chybný,protože mluví pouze o bolesti a nikoliv o nepříjemmnu. A opět je to o definování slov.Vyslovíš li slovo bolest a pod tím slovem máš uloženo i nepříjemno, aktivují se tě v mysli zbytečně velká kvanta informací,což tvoje myšlení zpomaluje a aktivují se informace spolu nesouvisející, což dělá myšlení nepřesným.Bolesst můžeš vnímat jako příjemno,třeba při sexu.Bolest může být provázená nepříjemnem. Nepříjemno může, ale nemusí být provázeno bolestí. Bolí tě snad vnímání lidské hlouposti? Nebolí,ale může být dost nepříjemné.
Sláva |
| neronis |
Posted - 27/10/2010 : 20:39:14
Ty využíváš té bolesti a verbalizuješ si ji aby pro tebe byla zdrojem příjemna? Ty musíš být ujetý, neřežeš se tajně nožem v koupelně? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 27/10/2010 : 16:13:11
Já nevyvozuji s ničeho.ale tvoje slova toto říkají.
Jinak prožívám velké nepříjemno ,ale přijmu li to nepříjemno, ziskem bude příjemno mnohem vyššího řádu.Přestal jsem totiž definitivně kouřit. Jsem podrážděný, jsem vteklý dědek, nevím co s rukama,A tak sleduji a zapisuji postup absťáku dalo by se říci hodinu po hodině s tím, že následně výsledek zpracuji. A tak se to nepříjemno stalo čímsi zajímavým co mne baví sledovat v průběhu.Manželka solidárně skončila s kouřením také a průběh zapisuje i ona,takže bude možno srovnávat.
Koho taková pitomost jako zápis průběhu odvykání může nepadnout.Vždyť vlastně využívám přímo té bolesti, toho nepříjemna k poznávání,které pro mne vždy bylo zdrojem příjemna. Mno a pak se k něčemu jednoznačně vyjádři a někdo tě ukáže, že tomu je docela jinak.
Sláva |
| neronis |
Posted - 25/10/2010 : 17:23:45
Z čeho vyvozuješ, že by mi mělo připadat, že je svět jednoduchý a je se třeba mu jen podřídit? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 25/10/2010 : 12:32:39
Neronisi-
A proč se potom vlastně vůbec zabýváš filosofií? Svět je jednoduchý a je třeba se mu jen podřídit.
Sláva |
| neronis |
Posted - 23/10/2010 : 12:51:14
http://www.southparkonline.eu/a4-seria/a4x17/ |
| neronis |
Posted - 23/10/2010 : 11:54:12
Co má plus a mínus společného s jazykovou strukturou?
Každá taková skupina jako církev a tak, myslí především na to aby přežila. Aby se realizovala v co nejširším spektru obyvatelstva a podobně. Pokud si začneš vysvětlovat jejich zcela pochopitelnou logiku, není pro ně například problém, že vánoce slaví i nevěřící, ale považují to za přínos, protože jim ateisti participují na něčem, co vytvořili věřící. Možná by někdy v době kamenné nebylo něco takového vůbec akceptovatelné, kdyby měla každá víra své jisté a mohla si sama diktovat podmínky. Tím jak se postupem času doba mění, musí však lidem čímdál více lézt do zadku a už je tolik nepoučuje.
Z tohoto pohledu v podstatě ztrácí smysl, protože jakmile Bůh přestal být dominantní prvek na planetě, co může vlastně přinést užitečného? Participací v podobné instituci bychom totiž především dosáhli toho, že by se Vatikán začal zajímat především o to jak přežít a jak svůj vliv co nejvíce posílit, to je základ. Nehledě na to, že má za sebou Boha a knihu plnou moudrých pravidel, nastává v takovém případě nikdy nekončící souboj o vliv, protože pokud nejde v dané instituci o dominantní prvek, nebude si diktovat podmínky, nemůže jej tedy ani logicky zajímat zda plní svůj původní účel.
Svět je založený na diktatuře a dominanci. Každý by měl znát své hranice, ale v rámci těchto hranic by podle mě se žádná instituce neměla při své aktivní účasti, při realizaci svých cílů, cítit v neustálém ohrožení, protože namísto toho aby aktivně realizovala svůj účel, aby se snažila o realizaci vlastního prinicipielního chápání světa, bude jen bojovat o přežití, pravidla ohýbat a lézt ostatním do zadku. To není o lidech nebo o pochopení jazyka, to je zcela přirozený a pochopitelný pud sebezáchovy. |
|
|
