| T O P I C R E V I E W |
| rajis |
Posted - 10/09/2008 : 19:19:08
Co je to rozum? Je vlastní jen člověku? Je rozum pouhá chemická reakce nebo se za ním skrývá víc? |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 03/10/2008 : 09:11:43
Rajisi.
Myšlení se bez slov obejde,ale přemýšlení nikoliv.Myšlení může být i okamžité, pocitové,jak je tomu u zvířat a třeba i rostlin.(Myšlení u rostlin bylo dokázáno pokusem)
Mluvíš o delfínech a mohl bys podobně mluvit i o kosatkách.Uvědom si,že evoluce je probíhající proces a jakmile dojde díky vývoji k určité kapacitě operační paměti a rezerv, vzniká řeč spontáně,ale není možné to brát tak že to myšlení slovní začne naráz.Je to záležitost velmi dlouhé doby,kdy se řeč vyvíjí od primitivní, k složitější. Pokud by byla u delfínů prokázána funkce slova, pak by splňovali definici člověka a to bez ohledu na tvarm barvu těla i prostředí ve kterém žijí. Nikde není dáno,že pouze určitý tvar těla a určité prostředí ve kterém žije určuje, zda se o člověka jedná, či nikoliv. Rozhodující je funkce slova v procesu myšlení, vzájemné propojení informací do navzájem propojené sítě, což umožňuje právě to přemýšlení a uvědomění si sama sebe v čase a prostoru (v souvislostech) Toto je lidská duše a pokud k témuž dochází třeba u těch delfínů,pak je chybou považovat je za zvířata (ryby, savce),ale spíše za lidi jiného druhu.
Pokud se týká papoušků,pak je to docela o něčem jiném. Ano jsou zde slova, která má papoušek uložená v paměti a která může i různě kombinovat,ale z hlediska procesu myšlení se nejedná o slova,ale pouze smyslové informace určitého tvaru. Myšlení je okamžité pocitové a nikoliv permanentní slovní,protože tato "Slova" népropojují navzájem informace více mostních celků tak aby bylo možno slovem aktivovat smyslové informace a naopak. I když se tedy jedná o slova v běžné definici, s hlediska procesu myšlení se o slova nejedná.Papoušek neví co říká,ale říká to při určitém podnětu,čili určitém smyslovém vjemu, který tyto paměťové záznamy díky mostnímu spojení aktivuje. Toto si můžeš ověřit i pokusem. Můžeš naučit papouška třeba počítat. Ukážeš mu jeden prst a budeš říkat jedna, ukážeš mu dva prsty a budeš opakovat dvě a tak ddál. Ten zrakový vjem se naváže k sluchovému a slovu,které potom papouše vysloví,když mu ukážeš daný počet prstů. Souvislost mezi těmi slovy(čísly) si však není schopen uvědomit,protože se aktivují pouze a jen informace spojené s určitým zrakovým vjemem a žádné další.
MB |
| rajis |
Posted - 02/10/2008 : 21:22:58
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rajisi.
Myšlení je celek,prostě vše co k myšlení přináleží.Rozum je schopnost logicky vyvodit důsledky určitého stavu a zvolit nejvhodnější možné řešení.Myšlení je možné i u rostlin i když na primitivní úrovni. Rozum je pouze lidská záležitost vycházející svou podstatou s funkce slova.Beze slova bys nemohl ve svém myšlení aktivovat informace jinak než smyslovým vjemem a nemohl bys tedy přemýšlet.Rozum je výsledkem přemýšlení. Skus o něčem přemýšlet, ale tak aby v tvojí mysli nezaznělo jediné slovo.Nejde to, viď ta slova tam stále jsou,ale třeba u zvířat tomu tak vůbec není a proto zvířata nemohou přemýšlet,ale pouze myslet.
MB
Ano, myšlení a jazyk se bez sebe neobejdou.
Ne, nesouhlasím s tím, že zvířata nemají rozum.
Jsou výzkumy, které dokazují, že třeba delfíny mají svou řeč. A jsou zvířata, která dokáží dávat dohromady věty a nikoliv je jen mechanicky reprodukovat, nýbrž různě kombinovat (papoušci). Zvířata zkrátka mají inteligenci.
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 02/10/2008 : 17:53:48
Rajisi.
Myšlení je celek,prostě vše co k myšlení přináleží.Rozum je schopnost logicky vyvodit důsledky určitého stavu a zvolit nejvhodnější možné řešení.Myšlení je možné i u rostlin i když na primitivní úrovni. Rozum je pouze lidská záležitost vycházející svou podstatou s funkce slova.Beze slova bys nemohl ve svém myšlení aktivovat informace jinak než smyslovým vjemem a nemohl bys tedy přemýšlet.Rozum je výsledkem přemýšlení. Skus o něčem přemýšlet, ale tak aby v tvojí mysli nezaznělo jediné slovo.Nejde to, viď ta slova tam stále jsou,ale třeba u zvířat tomu tak vůbec není a proto zvířata nemohou přemýšlet,ale pouze myslet.
MB |
| rajis |
Posted - 02/10/2008 : 17:43:36
Jaký je Slávo rozdíl mezi myšlením a rozumem? Obejde se rozum bez myšlení? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 02/10/2008 : 10:32:48
polozim ti uplne jednoduchou otazku:
V systemu jak ho popisujes je mozne universalni (obecne) poznani?
Pokud ano tak kde se tato universalita realisuje na strane vnimaneho a nebo objektu?
--------------------------------------------------------------------
IPC.
Skutečně jednoduchá otázka.Stačí jen porozumět, nač se vlastně ptáš.
Když tvojí otázku skoumám,čili aktivuji slovní logické mosty, otevírá je jich několik, nikoliv jen jeden, jak by tomu mělo být abych mohl okamžitě odpovědět.
V systému jak jej popisuje je možné každé poznání,ale je třeba si uvědomit celek jako systém, nikoliv jen funkci slova.Poznání máme tedy smyslové a slovní.To jsou základní skupiny systému,které nemohou existovat jedno bez druhého.
V té tvojí větě mně neustále vadí jedno slovo a slovo je "možné".Kdybych to slovo vynechal zcela,ta věta by byla jednoznačná.V systému který popisuji je obecné (universální)poznání.
To slovo možné otevírá další logické cesty a vytváří ve mně nejistotu,čili různé varianty směru tvojí otázky.Ty se můžeš ptát třeba na to,zda je tento systém obecným poznáním,čili všeobecně platným. Stejně tak se můžeš ptát,zda je možno dojít díky tomuto systému k obecně platným poznáním.Na každou variantu by byla jiná odpověď.
Kde se tato universalita realizuje,zda u subjektu,či objektu?
Tak s toho jsem úplně jelen.Všeobecnost systému který ukazuji?Realizuje se v procesu myšlení každého jedince,protože na tomto principu probíhá jeho myšlení, tedy každého subjektu.Pokud je tomuto systému porozuměno,pak dochází k poznání základní logiky lidského myšlení a toto se tím stává ve své sebereflexi objektivním.Asi tě skutečně nerozumím a nevím oč tě ve skutečnosti jde.
-------------------------------------------------------------------
Mozna chci jen aby jsi zacal samostatne premyslet, jak rad pises ostatnim
-------------------------------------------------------------------
Otázkou je,co za samostatné myšlení považuješ.Kdybych myslel stejně jako ty,pak bys dozajista se mnou souhlasil a prohalšoval za mé samostatné myšlení.Skus si představit,že jsem musel ke každému tomu poznání sám dojít a v rámci možností je i ověřit.To není samostatné myšlení? Fakt, že se tě to snažím vysvětlit je snahou abys tomu porozuměl a naučil se s tím pracovat.Jenže pro tebe by to znamenalo nejprve se oprostit o řady uznaných pravd, toho co o říkala ta či ona autorita a přijmout to do své vlastní logiky a v té to samostatně zpracovat.Teprve potom to konfrontovat s tím co znáš. Potom bys třeba pochopil, že mnohá autorita se zmýlila právě proto, že neznala to o čem mluvím.Získal bys tím nový logický pohled.Pokud ovšem to co říkám považuješ apriori za chybné,protože to neodpovídá vývodům té či oné autirity,pak díky tomu nemůže být tvé myšlení samostatné. A o tom to je.Kdybych já znal to k čemu došly ty autority a považoval to za správné,pak bych nic s těch tajemství procesů myšlení nehledal ani nenašel.A tak díky neznalosti bylo moje myšlení svobodné.
------------------------------------------------------------------
A pokud chces nejak vylepsit svuj system tak te maji zajmat kriticke pripominky a ne chvala? Nejsi trochu dogmatik?
-------------------------------------------------------------------
Kritické připomínky mne zajímají tehdy, když poznám, že tomu o čem mluvím rozumíš a došel jsi v tom o kousek dál.Kdybys třeba logicky popřel funkci slova v procesu myšlení,okamžitě bych tuto svou chybu uznal a toto bych vyřadil i ze své logiky.Kritika toho, kdo zatím téměř nic nepochopil a míchá to se vším co mu padne pod ruku se mne netýká. Svou teorii jsem jako dogma doposud neuznal a vím, že jsem omylný.To že zatím neznám nic co by ji popíralo, neznamená, že v ní chyba nemůže být. Jenže ta teorie není jen o funkci slova.To je vlastně jen jakési finále a aby mohlo být pochopeno, musí být pochopeno to základní,čili v jaké podobě dokáže mozek přijmout smyslové informace, jak je polárně ukládá,jak vznikají základní mosty smyslových informací a vše kolem tohoto.Teprve potom, je do této základní logiky vložit funkci slova a bude pochopena v celém rozsahu.Když poznám, že jsi toto pochopil a třeba došel o kousek dál,pak přijmu tvojí kritiku a dokonce budu rád,protože se tím o kousek rozšíří i moje poznání.Zatím se to jeví tak,že vlastně vůbec nevíš oč jde,alespoň tvoje otázky cosi takového naznačují.Může to však být můj subjektivní dojem vzniklý s toho, že tvým otázkám zcela nerozumím.
MB |
| IPC |
Posted - 02/10/2008 : 08:26:26
slavo
polozim ti uplne jednoduchou otazku:
V systemu jak ho popisujes je mozne universalni (obecne) poznani?
Pokud ano tak kde se tato universalita realisuje na strane vnimaneho a nebo objektu?
"snahu ukázat mně že je to nesmysl"
Mozna chci jen aby jsi zacal samostatne premyslet, jak rad pises ostatnim .
A pokud chces nejak vylepsit svuj system tak te maji zajmat kriticke pripominky a ne chvala? Nejsi trochu dogmatik? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 02/10/2008 : 08:07:33
IPC
Nerozumím přesně otázce.Co vlasně ode mne chceš slyšet?Co se děje v myšlení aby výsledkem byl stav označený těmi slovy?Pokud ano, pak to dozajista nemůžeš myslet vážně. Ta funkce slova tě vysvětluje logiku dějě,takže můžeš ten děj pochopit v základu, či podstatě.Popisovat ten děj jako takový je však nesmyslná myšlenka.Musel bych popisovat všechny napojené informace smyslové i slovní a jejich vzájemné vazby.
Co však popsat mohu,je to, k čemu dojde,když mně nejsou významy těch slov známé,čili tato slova nemám v paměti uložená.Protože na tato slovo najsou napojené žádné informace,pak nemohou být ani slovem aktivovány.Čili výsledekm je nula,čili nechápání.
Googloval jsem definice těchto slov,abych je napojil na informace které v paměti mám a které významu těchto slov odpovídají. U slova Univocita jsem našel jednoznačnost a to již je slovo které znám a mám na ně informace napojené.Slovo equivicita jsem nenašel nic a to jsem přečetl pěkných pár stránech o Tomáši Akviském (zbytečně)
Pokud význam těch slov znáš, nebylo by lépe použít česká slova, které na další informace napojené mám a třeba potom napsat, že tomu se říká odborně tak a tomu zase takto?
Jinak tomu tvému stylu říkám cloumání.Také terminus technicus.Já cosi vysvětlím a ty místo toho abys mluvil o tom, vyzveš mne k tomu,abych prostřednictvím toho definoval polárního chrousta.Zda jsi pochopil, co jsem říkal potom vůbec nevím a vidím jen snahu ukázat mně že je to nesmysl.Proč? Bůh ví.Kdybych tvému stylu podlehl, zapletl bych se do nesmyslů.Pokud mluvím o vozu,nechtěj abych prostřednictvím definice vozu analyzoval kozu.Jinak by diskuse neměla žádný význam.
MB |
| Rzwald |
Posted - 02/10/2008 : 03:15:48
quote:
Originally posted by IPC
ad tvuj system, ja nevim jak bych ti to vysvetlil ale zkus treba na internetu najit co znamena problmetika jedno a mnoheho
P.S. to je právě trochu problém...protože pokud nenapíšeš přesný názav problému, tak google nic nenajde. Zkoušel jsem vygooglit některé věci, co jsi psal, ale ty termíny neexistují. Možná je někde nějaký písmenko vynechaný nebo slovní spojení není přesně, atd. ---ale pak je bez šance to vygooglit.
i když se to povede, tak je problém - podívej, co se stalo, když jsem klikl na první odkaz po zadání "jednoho a mnohého" do googlu:
quote:
....Napojenost prologu na další části dialogu spočívá mimo jiné i v tom, že se téma následné diskuse bude posouvat od hrubého, vnějšího chápání metafyzických tezí směrem k jejich hlubokému, vnitřnímu významu.
Společně předčítaný text pojednával o metafyzické tematice jednoho a mnohého. Zenon se prostřednictvím dialektické argumentace obrací proti možnosti existence mnohých jsoucen....
prolog -- co je to prolog? Prolog je programovací jazyk, to vím, to znám. Ale pravděpodobně to bude ještě něco jiného, ok? ...musím tedy googlit, případně vlastnit slovník cizích slov, abych se dovzdělal.
dialogu -- evidentně se odkazuje na nějaký další dialog, který jsem nečetl...
metafyzických tezí --- to jsou jaké? Zase musím googlit.
...vnější versus vnitřní význam těchto tezí --- je co????
dialektická argumentace --- ?!?!?! ->google
je nereálné očekávat, že MB nebo i např. já budeme mít dostatek času na to, abychom se tím prokousali
To však neznamená, že se nemůžeme o "pravé" filosofii bavit.
Můžeš nadhodit příklad. Např. ptal ses mě, jak se vyrovávám s epistemologickými problémy. Ale já nevím, co jsou to epistemologické problémy. Ale to nemusí vadit --- stačí, když napíšeš jeden konkrétní problém. Např. jakou otázku považuji za hlavní a proč -- jestli se má napřed zkoumat proces poznání a z něho se zjistí, nakolik si naším poznáním můžeme být jisti...a nebo naopak (zkoumat proces poznání lze pokud máme zaručenu určitou spolehlivost poznání...proto bychom napřed měli zjistit, jaká tato spolehlivost je)
--tohle je imo srozumitelné a nemusím být vzdělaný ve filosofii, vůbec nemusím vědět, co je to epistemologie. Přitom to epistemologický problém určitě je...tedy můžu se jimi zabývat i bez znalosti toho slova. |
| Rzwald |
Posted - 02/10/2008 : 02:47:50
quote:
Originally posted by IPC
Ale s timto nazorem nemusi clovek jit tak daleko staci si polozit nasledujici otazku Co je meritelne?
Pokud je to kvantita, tak kvantita je acident hmoty. Takze muzeme merit jen hmotne veci, takze skutecnost je jen hmota ok?
Pro poznani veci je potreba je merit ok?
to znamema: kdyz merim tak porovnavam veci mezi sebou ok?
ano, přesně tak
quote:
Originally posted by IPC
takze mam porad jen poznani aproximativne, ale ve filosofie hledame poznani jiste
to není přesně řečeno:
1. z toho, že porovnáváme neplyne, že poznání je aproximativní (tedy přibližné) ...já vážím přesně 89kg, nikoliv přibližně. To znamená, že vážím přesně 89x víc, než prototyp kilogramového závaží, které je uložené někde ve Francii. Jak vidíš, nikde tu není žádná přibližnost (aproximace)
2. jen někteří filosofivé hledají poznání jisté -- takhle bych s tím souhlasil. Já jsem přesvědčen, že poznání jisté NEEXISTUJE (..to je silnější tvrzení než tvrzení, že jistého poznání jen nelze dosáhnout -- podle mne vůbec neexistuje), to je můj filosofický názor (není podpořen vědeckými poznatky)
quote:
Originally posted by IPC
(coz jsi dokazal ve svem vyroku mam pravdu, protoze pokud by jsi si uvedomoval ze mirou mas jen aproximativni poznani tak rekne napr; jevi se mi ze mam pravdu, ale netvrdis to s takovou jistotou)
tím "mám pravdu" jsem myslel, že logicky mám pravdu. Tím jsem nechtěl tvrdit, že lze dokázat, že nemateriálno neexistuje.
quote:
Originally posted by IPC
Potrebujeme mit absolutni mirou
k čemu?
quote:
Originally posted by IPC
, touto absolutni mirou muze byt jen Buh
proč proboha Bůh? Bůh je bytost, ..zdá se mi nesmyslné, aby bytost byla absolutní mírou.
Kdybych věřil na pravdu, tak bych řekl, že onou absolutní mírou je pravda.
quote:
Originally posted by IPC
(pro ostatni snazil jsem se pouzit argumentaci mikulase kusanskeho
tak..snad hlavně pro mě, ne? :-D
quote:
Originally posted by IPC
jeste by me zajmalo, pokud uznavas trochu antickou filosofii, co Platon meril?
já uznávám jakoukoliv filosofii -- jen s názory filosofů nesouhlasím. S Platonem z části nesouhlasím a z části ho nechápu. (viz výše, kde jsem vysvětloval, jak chápu Platónovy ideje...byl bych rád, kdyby ses k tomu vyjádřil -- je to sice výsledek toho, co jsme řešili na jiném fóru, ale to nebyli lidi, kteří filosofii studovali...)
quote:
Originally posted by IPC
na otazku po cetbe filosofu nebylo rejpnuti ale spis ujisteni.
Prekvapil by jsi me kdyby jsi rekl ze jsi prostudoval ty a ty filosofy ty a ty dila a nasel jsi tam ty a ty rozpory. Lidi kteri tohle s poctivosti delaji vetsinou nemaji nazor ze se nikomu nepodarilo na nic prijit...
to jsme si nerozuměli. Neříkal jsem, že se nepodařilo nikomu na nic přijít!!! Říkal jsem, že nepřišli na univerzální definice...a to jednak plyne z mého pozorování (každý filosof ji má jinou) a jednak to napsali lidé, kteří se filosofií zabývají...pokud máš jiný názor, tak mi tu napiš univerzální definici dobra, zla, štěstí, lásky, vědomí, času, prostoru, ..hm, pro začátek to stačí. Jsem si téměř jist, že bez větších problémů najdu protipříklad, který tvá definice nebude pokrývat. |
| IPC |
Posted - 01/10/2008 : 20:03:56
Slavo
slova ktera jsem pouzil jsem se ti snazil vysvetlit vetou ktera nasleduje, jedna se o technicke terminy, a myslim ze se v cestine pouzivaji skoro stejne: univocita equivocita a analogie
ad tvuj system, ja nevim jak bych ti to vysvetlil ale zkus treba na internetu najit co znamena problmetika jedno a mnoheho a pak me rekni jak tvuj system tento problem vyresil. Kde se nachazi jednota jestli na strane subjektu a nebo objektu?
Na tvoji poznamku kvuli cestine, nevim jestli se vratim takze starosti nemam, navic si myslim ze po nejake dobe se to vrati je to jen zalezitost zvyku. |
| IPC |
Posted - 01/10/2008 : 19:59:43
Rzwalde zaujali me tve kriteri:
1.to, co lze změřit
Pokud je to tve neochvejne kriterium, tak me vysvetli jak si se vyporadal z epistemologickymi problemi, a nebo jsi cisty pozitivista matematik?
Ale s timto nazorem nemusi clovek jit tak daleko staci si polozit nasledujici otazku Co je meritelne?
Pokud je to kvantita, tak kvantita je acident hmoty. Takze muzeme merit jen hmotne veci, takze skutecnost je jen hmota ok?
Pro poznani veci je potreba je merit ok?
to znamema: kdyz merim tak porovnavam veci mezi sebou ok?
takze mam porad jen poznani aproximativne, ale ve filosofie hledame poznani jiste(coz jsi dokazal ve svem vyroku mam pravdu, protoze pokud by jsi si uvedomoval ze mirou mas jen aproximativni poznani tak rekne napr; jevi se mi ze mam pravdu, ale netvrdis to s takovou jistotou)
Tak jak mit poznani jiste v systemu ktery je zalozen na prevodu na cisla?
Potrebujeme mit absolutni mirou, touto absolutni mirou muze byt jen Buh, avsak Buh je nekonecny takze unika vsem miram, navic neni hmotny, takze ho nezmeris takze tve poznani zustane aproximativni a tudiz nejiste..
(pro ostatni snazil jsem se pouzit argumentaci mikulase kusanskeho pokud jsem udelal chybu tak me prosim opravte)
jeste by me zajmalo, pokud uznavas trochu antickou filosofii, co Platon meril?
na otazku po cetbe filosofu nebylo rejpnuti ale spis ujisteni.
Prekvapil by jsi me kdyby jsi rekl ze jsi prostudoval ty a ty filosofy ty a ty dila a nasel jsi tam ty a ty rozpory. Lidi kteri tohle s poctivosti delaji vetsinou nemaji nazor ze se nikomu nepodarilo na nic prijit... |
| Miloslav Bažant |
Posted - 30/09/2008 : 08:20:23
IPC.
Vše je absolutní nedorozumění.Výraz slovo zřejmě chápeme zcela odlišně. Ty bereš slovo dle definice, já jako jeden s programových prvků. Myslel jsem, že je možné toto poznat s celkového konceptu,ale zřejmě jsem se zmýlil.A tak každý mluvíme o něčem docela jiném.
Pokusím se tě to tedy nějak polopatičtěji vysvětlit,pokud to nebudeš brát jako urážku tvé inteligence.
Takže slovo je tím,co říkáš,ale na to nyní zapomeň,protože o tom to není. Představ si skupinky smyslových informací které byly současně vnímané. Tyto jsou spojené do mostů. Pokud říkám mosty, nejedná se o mosty skutečné ,ale terminus technicus a přenesený význam.Jedná se o propojení těchto informací tak, že aktivací jedné smyslové informace smyslovým vjemem, dojde k aktivaci všech informací v této skupince.Dalo by se říci, že dojde k představě těch ostatních vjemů. Tyto skupinky smyslových vjemů jsou však navzájem nespojené. Aktivací informací v jednom mostním celku nemůže dojít k aktivaci informací v jiném a je tedy k tomu nutný smyslový vjem. Aby vzniklo lidské myšlení,tak jak je znáš, je třeba čímsi ty skupinky, čili mostní celky navzájem propojit.To něco je umělý blok,který se naváže na ty skupinky a navzájem je propojí do jednoho celku.Aktivuješ li tento umělý blok, aktivuješ tím i informace obsažené v návazných skupinkách smyslových vjemů a současně dalších těch umělých bloků,které jsou opět napojeny těmi umělými bloky na další.Ten umělý blok jsem nazval slovem.Proč? Protože je to slovo. Pokud tedy hovořím o procesu myšlení, hovořím o této funkci slova a nikoliv o slovu v běžné definici.Je samozřejmé, že mysl není jen funkce slova, ale celek,prostě vše co v procesu myšlení probíhá. Pro pochopení lidského myšlení je však ta funkce slova jako umělého bloku propojujícího informace do navzájem propojené sítě velmi důležitá a proto tom mluvím.
Vyzval jsi mne, abych se vyjádřil k určitým slovům,ale tyto slova jsi napsal ve Francouzkém jazyku,který neovládám vyjma několika slov které jsem si zapamatoval s půlročního studia tohoto jazyka v devátě třídě základky. Těch slov je asi tak kolem šesti, či sedmi, když si na to sedmé vzpomenu.A tak si budu muset nejprve stáhnout francouštinu do překladače a teprve potom tě budu možná schopný odpovědět. Pokud se na to podívám s hlediska procesu myšlení, pak tato slova nejsou napojena na žádné informace a proto je nemohou aktivovat. Takže slova, které můžeš ve francouzkém jazyce bez omezení používat jsou (vlastně nevím jak se píší,ale poze vyslovují, takže když je napíšeš, zase nebudu vědet nic) takže foneticky, in,čili jedna d´ dvě ,trua tři, bua, by měl být les, la place, by mělo být náměstí, la table by měl být stůl a na to sedmé si nemohu vzpomeout.
Kdo by kdy řekl,že budu mít problém domluvit se s moravákem a budu muset kvůli tomu instalovat francouzký slovník do překladače???
Jak se chceš po dokončení studia doma domluvit, když zapomínáš rodný jazyk? Toto je skutečně výtka.
MB |
| Rzwald |
Posted - 30/09/2008 : 03:31:52
quote:
Originally posted by IPC
Rzwalde
Kdybych ti mel odpovedet na tve argumenty tak bych stravil cely den, jsou ti zname pojmy jako substance accident essence existence?
abych ti to nejak vysvetlil.
Nejvic me zaujalo na tve argumentaci tento nazor:
ve filosofii se mnoho filosofů snažilo zjistit definici dobra, štěstí, atd.
...ale (aspoň co vím) se to nikdy nikomu nepovedlo
zajmalo by me kolik jsi filosofu prostudoval, a nebo ctes jez prehledy filosofie?
Navic filosofie neni neco statickeho, to znamena prehled definic, ale dynamicky vyvoj celeho intelektualniho zivota..
IPC,
nevím o jakých námitkách mluvíš...žádné jsem nevznášel.
Ptal ses mě, jak chápu určité pojmy. Pojmy mají významy. O tom se nelze dohadovat. Buď víš a nebo nevíš. Pokud nevíš, tak buď tušíš a nebo naprosto nevíš. Víc možností není.
K essence a existence --- víc bych ocenil, kdyby jsi mi to řekl česky...
obecně však nejsem kompatibilní s myšlením filosofickým. Pro mě nemá smysl termín, který neexistuje. Pro mě mají smysl jen dvě věci. 1. to, co lze změřit a 2. to, co lze myslet (p.s. a nemá smysl se se mnou bavit o věcech, který podle mne nemají smysl)
v naší diskuzi však bod 2. můžeme vynechat, protože jsem tvrdil, že nelze myšlením určit, zda jsou produkty myšlení materiální nebo nemateriální. Je tudíž zjevné, že opak mi nemůžeš dokazovat myšlením, ok? Byl by to důkaz kruhem.
Bodem 1. mi to taky nedokážeš, protože vše, co můžeme naměřit je z definice hmotné.
Takže se vší arogantností nyní prohlašuji, že jsou dvě+1 možnosti:
1. mám pravdu já
2. mluvíme o jiných pojmech a tudíž můj nesouhlas se nevztahuje na tvůj význam nemateriálna a tudíž se nemáme o čem bavit
3. je chybná tato úvaha
...pokud má tedy nějaká diskuze smysl, tak je to diskuze nad touto úvahou, nikoliv nad pojmy essence existence, ok?
jinak tvou otázku na to, kolik jsem prostudoval filosofů---nedokázal jsem poznat, zda jen rejpeš a nebo tě to skutečně zajímá. Pokud tě to opravdu zajímá, tak jsem prostudoval výtah výtahů přehledů kompilací studií lidí, kteří filosofii studovali. Pokud tě to nezajímá, tak se omlouvám za natvrdlost. |
| IPC |
Posted - 29/09/2008 : 19:04:40
Slavo
proc si myslis ze jsem te zadal o tu definici, proto ze vim ze to neni jednoduche...
K tve teorie mohu rict ze souhlasim s tim ze mysleni se bez slov neobejde, ale slova nejsou mysleni. Slovo je jen znak mysleni, ktery je nezbytny aby mysleni bylo komukovatelne.
Jeste by me zajmalo jak ve sve teori vysvetlujes
slova univoque equivoque et analogue
to znamena
univoque slova ktera znaci jeden koncept, napr teleskop
equivoque slovo ktere znaci vic konceptu ale ktere nemaji nic spolecneho; napr kouhoutek; zvire
analogue slovo ktere znaci vic konceptu ale existuje mezi nemi urcity vztak, napr krasa
a soucast strelne zbrane |
| IPC |
Posted - 29/09/2008 : 18:59:44
Rzwalde
Kdybych ti mel odpovedet na tve argumenty tak bych stravil cely den, jsou ti zname pojmy jako substance accident essence existence?
abych ti to nejak vysvetlil.
Nejvic me zaujalo na tve argumentaci tento nazor:
ve filosofii se mnoho filosofů snažilo zjistit definici dobra, štěstí, atd.
...ale (aspoň co vím) se to nikdy nikomu nepovedlo
zajmalo by me kolik jsi filosofu prostudoval, a nebo ctes jez prehledy filosofie?
Navic filosofie neni neco statickeho, to znamena prehled definic, ale dynamicky vyvoj celeho intelektualniho zivota.. |
|
|
