| T O P I C R E V I E W |
| Miloslav Bažant |
Posted - 07/08/2008 : 12:47:41
Politologie je nedílnou součástí filosofie.
Jak jsem měl možnost poznat,byl každý politologický směr tendenční a jednostraně zaměřený. Skusme být zcela nezávislými pozorovateli a analyzovat politologické problémy bez zaujetí pro jeden směr,Prostě se na věc dívat s hlediska logiky. Jako první téma bych zařadil téma "Ismy a spravedlnost pro všechny"
Je možné spojení ismu a spravedlnosti pro všechny? Co vy na to?
Slovo ismus zřejmě nebude všem jasné a tak upřesňuji.Ismy jsou ideologie jako například komunismus, kapitalismus, klerikalismus, feudalismus a podobně.
MB |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 14/08/2008 : 14:48:38
Rzwalde.
A to jsem Darwinovy teorie nikdy nečetl.Dojdou li dva nezávisle na sobě různými cestami k témuž, ukazuje to určitou pravděpodobnost.Trošku jsi mne pozvihl s prachu, nyní už jen se mnou jako správný zápasník praštit o zem.He he he-)
MB |
| Rzwald |
Posted - 14/08/2008 : 11:51:09
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Kde by se vzali ti jedinci se silnější kůží,kdyby nedocházelo k zápisu? Sami od sebe?
ano...přesně tak---sami od sebe. Náhodou.
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Já třeba nevím, zda mají ty síně čili skupiny neuronů stejného stupně rezistence tu rezistenci danou svou konstrukcí, nebo jsou všechny stejné a ten odpor je dán neuronovými cestami.
jde o interpretaci. Tvá interpretace a interpretace a la Darwin jsou stejné co se týče pozorovaných jevů, avšak jsou jiné, co se týče předpovědí. Proto je třeba mezi nimi odlišit (otestovat) a zvolit tu přesnější. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 13/08/2008 : 06:58:15
Rzwalde.
OK. Už tě troško víc rozumím.
---------------------------------------------------
ti lidé v pralesích s tou kůží....to jde vysvětlit i Darwinisticky:
Ti, kteří měli tenkou kůži si ji častěji poraňovali a měli vyšší riziko, že chytnou infekci. Ti, kteří chytli infekci, měli vyšší šanci, že umřou.
Časem se proto prosadili jedinci, kteří měli silnější kůži.
------------------------------------------------------------------
Já myslím,že obě ty cesty fungují vedle sebe společně.Kde by se vzali ti jedinci se silnější kůží,kdyby nedocházelo k zápisu? Sami od sebe?Když se díky zápisu vytvořila ta silnější kůže, docházelo k té selekci dle Darwina,čili přežívali.Ono to tak nějak patří k sobě a jedno bez druhého celkem není myslitelné.
Faktem je, že jsem se nezabýval cestou, jak k zápisu dochází,jen jsem různými metodami poznal, že tomu tak je. Nikdy jsem také svou práci neprohlašoval za vědeckou, protože vím co by měla vědecká práce obsahovat a co vše zde zcela chybí.To poznání bylo původně ureno jen pro mne, abych poznal podstatu a dokázal porozumět tomu, co jsem hledal. To že jsem poznal, jak důležité je to poznání pro ostatní,na kvalitě té práce už nic nezměnilo. Prostě mezi mým poznáním a vědeckou prací je velká propast,kterou překlenout v daných podmínkách nemohu.Jsou však lidé,kteří jsou schopni tuto propast překlenout a těm je toto určeno.Takové lidi hledám a snažím se je s tímto seznámit.Příkladně člověk, který zná procesy probíhající v mozku, by mohl toto se svým poznáním konfrontovat a najít fyzikální a chemické stránky, které vysvětlují proč je tomu tak.Já třeba nevím, zda mají ty síně čili skupiny neuronů stejného stupně rezistence tu rezistenci danou svou konstrukcí, nebo jsou všechny stejné a ten odpor je dán neuronovými cestami.Tohle já odhalit jako zámečník prostě nemohu i když bych se třeba přikláněl k té úloze neuronových cest.Takže moje poznání bohužel nemůže být kompletní, ale to neznamená, že nemůže být přínosné.Já popisuji co se děje a nikoliv proč se tak děje.Co se děje, je prokazatelné a stejně tak proč se tomu děje, ale u jiného fundovaného člověka, kterého mohu tímto inspirovat a nesměrovat ke konkrétnímu hledání. Otázkou je, zdali jej mohu nalézt právě zde.Ale kdo ví? Náhoda je někdy unavená a sedne i na vola.
MB |
| Rzwald |
Posted - 12/08/2008 : 23:15:28
quote:
Originally posted by noemus
quote:
Originally posted by Rzwald
nicméně stále odmítám, že probíhá nějaký "zápis do DNA"...zápis z fenotypu do genotypu.
To se mýlíš. Zápis do DNA probíhá. (je to už docela starý objev)
Existuje tedy nejen centrální dogma molekulární biologie, tedy: DNA -> RNA -> Proteiny
Ale i zpětný přepis RNA -> DNA. Tvorba RNA pak nemusí být jen slepým přepisem z DNA, ale RNA může do buňky přijít i zvenku (např. viry, ale i jiné způsoby), nebo může být transkribovaná RNA před zápisem do DNA nějak modifikována (např ořezána a zase slepena jinak)
Právě reverzní transkripce stojí za mnoha metodami moderních biotechnologií
Dokonce existují i hypotézy, že je možná i reverzní translace tedy směr: Proteiny -> RNA a to už by opravdu mělo blízko i k Lamarckismu
mno ok, ale podívej, co jsem psal:
quote:
Originally posted by Rzwald
a jednak není znám žádný mechanismus, který by dovoloval zápis do DNA. Jediný mechanismus, který umí zapisovat do DNA je reverzní transkriptáza a to ještě není nic moc, protože se přepisuje z RNA do DNA...takže jsme si moc nepomohli (není znám žádný mechanismus, jak zapisovat do RNA..)
;-)
krom toho pokud vím, tak enzym reverzní transkriptáza se v těle nevyskytuje a retroviry si jej nosí s sebou...
quote:
Originally posted by noemus
S weismannovskou bariérou máš samozřejmě pravdu. Ale informace v DNA pohlavní buňky rozhodně není jediná která se předává. Jsou tu ještě informace z krevního oběhu matky (což ovlivňuje např imunitní systém) a s tím souvisí i výživa a chemická rovnováha během vývoje. To vše může mít nevratný vliv na vývoj (pozitivní i negativní). To co se matka naučila tedy může být jistým způsobem předáno další generaci (matka se mohla naučit např. zdravě žít a to může mít vliv na vývoj dítěte)
mno taky ok, ale nezapíše se to DNA...takže matka se sice naučila zdravě žít a to pomohlo jejímu potomku, ale dál se to už nepřenese (např. pokud jí dítě někdo ukradne a prodá a tak ho nevychová k zdravé životosrpávě)
nicméně lamarckismus je nemožný i z jiného důvodu:
peču koláč---
...až je upečený a tvrdý, urvu mu roh. Lidem se koláč bez rohu zalíbí....bohužel tuto změnu nemůžu nijak přenést do receptu.
V DNA je obsažen jen recept, nikoliv plánek. Jednotlivé mutace fenotypu proto do DNA nelze nijak zanést.
...a to, že by se to někdy pomocí retrovirů stát náhodou mohlo...neznamená, že je platný Lamarkcismus. To je prostě náhoda, že retrovirus se včlenil do DNA somatické buňky, ta zmutovala a retroviru se pak i s částí zmutované DNA hostitelstké buňky přepíše do nějaké gamety.
MB,
ti lidé v pralesích s tou kůží....to jde vysvětlit i Darwinisticky:
Ti, kteří měli tenkou kůži si ji častěji poraňovali a měli vyšší riziko, že chytnou infekci. Ti, kteří chytli infekci, měli vyšší šanci, že umřou.
Časem se proto prosadili jedinci, kteří měli silnější kůži.
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Docela by mne zajímalo, čím se zabýváš, Medicinou,psychologií? Myslím profesí.
tak profesí jsem lempl (a vždy jsem byl) ...nicméně oficiálne jsem teďka na MFF UK a studuji obecnou fyziku (první rok) (myslím, že jsem to tu již kdesi kdysi psal)... nicméně -- nutno podotknout, že zatím nepříliš úspěšně a nevím, jak to dopadne (přesto mi snad něco málo v hlavě utkvělo..) ani nevím, zda na fyziku mám vlohy (a zda vůbec na něco mám vlohy...veškeré mé přednosti totiž ničí má nulová vůle...nedokážu se učit něco, co mě nebaví...na gymplu to nevadilo, protože gympl je lehkej, ale vejška je potvora...)
co se týče biologie nebo psychologie, tak s obojím jsem koketoval, že půjdu studovat...nicméně na psychologii mě nakonec nechtěli (jinak bych studoval ji) a biologii jsem sám uznal, že tak dobrou paměť zase nemám, abych se naučil všechny ty latinský názvy a systém živočichů a rostlin |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/08/2008 : 15:05:38
Rzwalde.
Ten Lamarckismus buhužel neznám.Přesto bych netvrdil,že když někdo bude chodit bos, že se u jeho potomstva vyvine silnější kůže.Tak rychle to nejde.Přesto by byl takový vásledek možný, kdyby takto bosí chodili i jeho potomci a potomci těchto. Toto by bylo lehké i dokázat na příkladech.hlavně u lidí žijících v tropech a zvláště na poušti.Pokud bys tam přišel třeba ty a chtěl tam chodit bos, pak by platilo to, co jsi napsal, čili popálil by sis chodidla a spíš schromnul.Oni tam však běhají bosí zcela běžně a pokožku nohou mají od dětství k tomuto přispůsobenou. To již je dílo genetiky. Pokud jsem jmenoval DNK,pak to byla chyba,protože DNK není jediným faktorem přenosu informací, bylo to tedy tvrzení neúplné, ale nepokládal jsem za nutné je kompletizovat. Abych upřesnil. Zajímám se o to co se děje a již mnohem méně mne zajímá ta "mechanická" stránka věci.To co se děje se dá vysledovat a poznat zákonitosti.Tu mechanickou stránku se musí člověk naučit aby nemusel vše skoumat od počátku. Já jsem zámečník třeba i muzikant, nebo výtvarník. Toto mám zvládnuté po všech k tomu nutných stránkách. Medicinu jsem nikdy nestudoval a asi bych se tím velmi těžko prokousával bez vědomostí, které jsou k tomu nutné, čili bez základů. Tu programovou stránku však jsem poznat mohl.S toho logicky vyplývá i fakt, že jsem si musel vytvořit vlastní terminologii.Já mám pod těmi názvy uložené informace s celou logikou a tím co z toho vyplývá.Kdybych ta slova změnil nastane v informacích chaos. Navíc a to tě nejspíše překvapí, jsem skoumání před několika lety uzavřel a dál na tom nepracuji. Co jsem poznat chtěl, to jsem poznal a dál již nechci mozek takto enormě zatěžovat abych si jej nezničil.Umění odejít včas je zde velmi důležité a nelehké, zvláště když to člověka baví tak, jako to bavilo mne.Každý nový objev byl pro mne radostí zvláště když pozorování, nebo pokusy ukázaly pravděpodobnost, či i správnost.Dnes tedy již v tom nepokračuji.Kdyby mne nezachránila muzika, která dokázala odvést mé myšlenky jinam, nejspíše bych dopadl podobně jako Dalibor, ne li hůře. Rozšířil jsem si operační paměť na úkor rezerv,ale přesto se to nepřenese na mé potomky. Proč? Protože byli počati a se narodili dříve než k tomu zápisu do genetické informace došlo.Právě tohle si řada i vysoce vzdělaných lidí neuvědomuje.Otec kapacita vědy a děti škoda mluvit.Když tohle někdo prohlásí, ptám se kdy byli počati. Kdyby měli tito lidé potomky v pozdějším věku, již by se to projevit mohlo, ale ještě jsou zde informace matky, takže nic není zcela jednoznačné.
Docela by mne zajímalo, čím se zabýváš, Medicinou,psychologií? Myslím profesí.
MB |
| noemus |
Posted - 12/08/2008 : 14:05:35
quote:
Originally posted by Rzwald
... třetí problém lamarckismu je weismannovská bariéra. U mnoho buněčných organismů totiž velice často dochází k tomu, že se odděluje linie somatických buňek a buňek pohlavních. Pouze informace v pohlavních buňkách se předávají dál. ...
S weismannovskou bariérou máš samozřejmě pravdu. Ale informace v DNA pohlavní buňky rozhodně není jediná která se předává. Jsou tu ještě informace z krevního oběhu matky (což ovlivňuje např imunitní systém) a s tím souvisí i výživa a chemická rovnováha během vývoje. To vše může mít nevratný vliv na vývoj (pozitivní i negativní). To co se matka naučila tedy může být jistým způsobem předáno další generaci (matka se mohla naučit např. zdravě žít a to může mít vliv na vývoj dítěte)
Obecně se dá říci, že prostředí ve kterém se vyvíjejí noví jedinci (a do toho patří i jejich naučené chování) má na jejich vývoj vliv a díky tomuto vlivu se může podstatným způsobem změnit selekční tlak a to může nepřímo ovlivnit budoucí vývoj druhu jako takového |
| noemus |
Posted - 12/08/2008 : 13:54:48
quote:
Originally posted by Rzwald
nicméně stále odmítám, že probíhá nějaký "zápis do DNA"...zápis z fenotypu do genotypu.
To se mýlíš. Zápis do DNA probíhá. (je to už docela starý objev)
Existuje tedy nejen centrální dogma molekulární biologie, tedy: DNA -> RNA -> Proteiny
Ale i zpětný přepis RNA -> DNA. Tvorba RNA pak nemusí být jen slepým přepisem z DNA, ale RNA může do buňky přijít i zvenku (např. viry, ale i jiné způsoby), nebo může být transkribovaná RNA před zápisem do DNA nějak modifikována (např ořezána a zase slepena jinak)
Právě reverzní transkripce stojí za mnoha metodami moderních biotechnologií
Dokonce existují i hypotézy, že je možná i reverzní translace tedy směr: Proteiny -> RNA a to už by opravdu mělo blízko i k Lamarckismu |
| Rzwald |
Posted - 12/08/2008 : 10:29:08
MB,
kupodivu se mi zdá, že je to vcelku správně (což mě neustále překvapuje)......avšak nebylo by lepší přeci jen nahlédnout do nějaké učebnice?
Tvé příspěvky čtu někdy tak, že je čtu a snažím se do struktur toho, co napíšeš, dosazovat to, co jsme se učili a hledám v tom souvislosti. Kdyby sis přečetl nějakou knížku o mozku, mohl bys používat termíny, které jsou standardizované, zjisti bys, že mnohoho z toho, na co jsi přišel/odhadl tak skutečně je.
Pokud jde o mozek, tak z knížek, který jsem četl můžu osobně doporučit Biologie pro psychology a pedagogy, tam je opravdu velmi dobře popsána anatomie mozku (v kapitole o mozku), Sedm hříchů paměti (která není jen o paměti) a potom knížku Sociální psychologie od Hewstone Miles a Stroebe Wolfgang. Kupodivu v ní jsem se o mozku dozvěděl nejvíce. Sociální jevy jsou tam totiž vysvětlovány na kognitivní úrovni...a více méně mozek je sociální, neboť člověk je tvor společenský..
Samozřejme je problém, kde je vzít (jsou dost drahý)...ale např. v knihkupectvích Academia jsou literální kavárny...jdeš tam koupíš si za 30kč horký čokoládový krém se šlehačkou a přečteš tam knížku za tři kila...a třeba se tě zalíbí tak, že si ju pak i koupíš...
nicméně stále odmítám, že probíhá nějaký "zápis do DNA"...zápis z fenotypu do genotypu. Tato teorie se nazývala lamarckistická evoluce, neboť ji jako první vymyslel Lamarck a byla konkurencí k darwinistické evoluci. Pokud jsi znovu vymyslel, tak aby v tom bylo uplně jasno...podle lamarkcismu by platilo, že např.
pokud bude člověk často chodit bos, vyvine se u něj na šlapkách tlustá kůže, která se objeví i u jeho potomků. Tedy předpokládá jednak účelnou reakci organismu na vnější faktory a jednak jejich dědičnost (tedy zápis fenotypového znaku (silná kůže) do DNA - do genotypu)
oba předpoklady jsou však velmi nepravděpodobné. Reakce na mimořádnou zátěž totiž obvykle účelné nejsou (budeme-li se v prostředí příliš často střetávat s nějaou chmikálií, budem na ni spíš alergičtí, než tolerantní, pokud budeme přebývat v hlučném prostředí, spíš ohluchnem, přemíra tuku v potravě nevede k vytrénování žlučníku, ale spíš k jeho zničení, atd.) a jednak není znám žádný mechanismus, který by dovoloval zápis do DNA. Jediný mechanismus, který umí zapisovat do DNA je reverzní transkriptáza a to ještě není nic moc, protože se přepisuje z RNA do DNA...takže jsme si moc nepomohli (není znám žádný mechanismus, jak zapisovat do RNA..)
třetí problém lamarckismu je weismannovská bariéra. U mnoho buněčných organismů totiž velice často dochází k tomu, že se odděluje linie somatických buňek a buňek pohlavních. Pouze informace v pohlavních buňkách se předávají dál. Pokud tedy chodím bos a nějaká mutace způsobí, že budu mít tlustou kůži na nohách...stejně se nepřense na mé potomky, protože mutace se nemá jak přenést do pohlavních buňek, které vznikají uplně jinde... |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/08/2008 : 07:59:15
Rzwalde.
Nepochopil, ale zřejmě to není tvoje chyba, ale moje. Mluvil jsem totiž o tom,co spadá do mého poznání a vlastně jsem to vůbec nevysvětlil. Vlastně jem s výkladem skončil a čekal, zda budou pochopeny základy.Navíc je toto velmi těžké téma na výklad,protože se nejedná o přesný výklad toho co je,ale vlastně cosi jako podobenství.Řeknu li tedy síň (moje vlastní terminologie)nejedná se o nějaký ohraničený prostor, řeknu li bariera, není to stěna.Řeknu li síň jedná se o soustavu neuronů stejné rezistence ke vstupu informací.Řeknu li bariera jedná se o odstup stupně rezistence.Takže neurony přináležející k jedné síni mohou být rozptýleny a mohou sousedit s neurony dalších síní s vyšším stupněm rezistence.
První síň je skupina neuronů s nejnižším stupněm rezistence (dalo by se říci s nejmenším izolačním odporem).Když dojde ke vstupu prvních informací přesahujícíh hodnotu Q,čili informací překračujících práh bolesti,jsou tyto uloženy právě v první síni a to v polaritě mínus, čili jejich ozvěnou, čili vědomím je pocit nepříjemna.Když dojde k mizení vstupu polarizujících iformací mínus, mozek se nastavuje na příjem informací v polaritě plus a tyto se opět ukládají do té první síně. Tím se plní kapacita první síně. Pri jejím naplnění dochází k potřebě spánku. Ve spánku se tyto informace přenáší do hluboké paměti a to prostřednictvím snu,při kterém se informacepostupně aktivují a to umožní jejich přenos do hluboké paměti.Nedojde li ke spánku, roste v mozku napětí až dosáhne hladiny nutné k překonání izolačního odporu druhé síně, čili skupiny neuronů stejné rezistence a tato druhá síň se připijuje k první.Tím se kapacita první síně o druhou rozšířía může pojmout více informací. Při překonání izolačního odporu a rozsíšení první síně dochází k mizení napětí, mizí potřeba spánku a lapidárně řečeno vzniká pocit uvolnění a nové aktivity.V té prní síni vlastně dochází ke vstupu smyslových informací, jejich prvotnímu ukládání a programu ozvěny,čili vlastnímu myšlení. Proto je tato první síň nazvána operační pamětí. Tato operační paměť se rozšiřuje o následující síň,pokud není spánkem uvolněna její kapacita.
Ty správně tvrdíš,že zde jde o určitou vrozenou dispozici.Jenže se zde jedná vlastně o odstup mezi tím izolačním odporem jednotlivých síní.Když je ten odstup velký, dojde spíše ke spontánímu spánku, než k otevření další síně.Je li naopak tento odstup příliš malý, nedojde k potřebě spánku a operační paměť se rozšíří o následující síň.Ten první případ je příčinou vrozené debility, zatím co ten druhý případ je příčinou vrozené geniality. Máme zde tedy první síň, čili operační paměť, máme zde síně rezerv,čili ty ostatní skupiny neuronů,které mají vyšší stupeň rezistence ke vstupu informací a proto jsou neaktivní a máme zde hlubokou paměť. To jsou základní skupiny.
Čím větší je kapacita první síně,čili operační paměti, tím více informací se do ní vejde. Slovní myšlení vzniká až tehdy, má li operační paměť dostatečnou kapacitu.Slovní myšlení vytváří rozsáhlé mostní spojení informací a to se musí do operační paměti lapidárně řečeno vejít.
Rozšiřování operační paměti je stavem, při kterém dochází k mnoha jevům, příkladně vyplavování hormonů a mnohým biochemickým reakcím.Jedním s těchto jevů které jsou důsledkem je zápis do genetické informace, který vede u potomstva k oslabení barier a rozšíření počtu síní rezerv. Dochází li k rozšiřování operační paměti sporadicky, třeba díky chybění stressu (mimo jiné) Nemohou vzniknout ty procesy, které mají jako výsledek zápis do genetické informace a to vede u potomstva k posílení barier a menší tvorbě rezerv. A to již jsme u toho, co jsem říkal.Evoluce druhu je závislá právě na tom zápisu do DNK, který vzniká při rozšiřování operační paměti.Nedochází li k tomuto,či je toto sporadické, evoluce má spíše opačný směr,čili směr k debilitě.Proto vyhynuli velcí ještěři a mnohé další druhy.Žili bez stressu v dostatku,postupně došlo k úbytku rezerv a zesílení barier v jejich mozku (u potomstva) a když došlo ke změně podmínek,vznikl sice ten stres, docházelo k porušování barier a rozšiřování té omezené kapacity rezerv,ale nebylo dost času aby se toto projevilo v dostečné míře u potomstva.Evoluce vyžaduje čas, který neměli a proto vyhynuli.
Kdyby nebyl evoluční předchůdce člověka stressovaným druhem, dopadl by jako ti ještěři. Protože byl druhem stressovaným, došlo postupně k nárůstu kapacity rezerv a oslabení barier (odstupů mezi síněmi) Díky tomu se operační paměř rozšířila natolik, že byla dostatečná pro myšlení slovní a toto spontáně vzniklo. Slovní myšlení samo o sobě rozšiřuje operační paměť a tak díky slovu došlo u člověka k vývojovémmu skoku, čili ke zrychlení evolučního vývoje.Velmi důležitým faktorem toto ovlivňujícím byl vznik pravd a zneužití schopností ve prospěch pravd, protože důsledkem byl stress, který vedl opět ke zrychlení evolučního vývoje člověka. Takový je význam uznaných pravd a moci lidské v evoluci člověka jako druhu.Tím říkám, že negativum rozdělující úlohy pravd a moci lidské je faktorem kladným vedoucím k růstu schopností člověka a tím k jeho přežití v podmínkách pro život nevhodných.
Není li tě cosi jasného, pak se ptej.
MB |
| Dalibor Grůza |
Posted - 11/08/2008 : 16:02:34
quote:
Originally posted by Rzwald
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
toto slovo nějak definovat.
to slovo již definováno bylo...v slovníku spisovné češtiny..
ve vlákně o komunistech jsem uváděl jen část definice, abych ukázal, proč myslím, že neexistuje spravedlivý trest..celá definice je takto:
spravedlnost, -i ž
1. nestranné hodnocení, uznávání práv druhého: cit pro spravedlnost; prosazovat spravedlnost
2. rozhodování podle práva v něj. sporu: dovolat se spravedlnosti
3. kniž. soudní n. jiný orgán zjednávající právo: neušel spravedlnosti, přen. spravedlivému trestu
Správedlnost definoval např. Im. Kant ve svém kategorickém imperativu:
1.) Universálnost (všeobecnost)-používá se na všechny členy společnosti v určité situaci, na celou obec
2.) Recipročnost (vzájemnost)- musím dělat druhým pouze to, co bych přijal, aby druzí na mém místě dělali mně
(viz. má vědecká teorie "Ráje na Zemi": www.cbox.cz/ak-gruza , viz. též: www.sweb.cz/filosofierovnovahy ) |
| Rzwald |
Posted - 11/08/2008 : 14:53:51
jen bych doplnil/upřesnil/jen řekl bez návaznosti (jde o to, jestli jsem přísěvky výše pochopil)
..že:
a) stres (tj. míra podnětů) a míra optima (spokojenost) pro organismus je popsána Gaussovým rozložením...což je křivka ve tvaru obráceného zvonu (okraj zvonu leží na zemi - tj. na ose x)
na ose x se vynáší spokojenost zvířete a na osu y množství podnětů...
takže málo podnětů škodí, hodně podnětů ale taky
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Neurony se skutečně množí zatěžováním mozku,ale nikoliv během života jedince,ale tím,že při zatěžování mozku a může to být i díky stressu dochází k rozšiřování operační paměti, aby se tam lapidárně řečeno vešlo víc informací.Toto je provázeno celou řadou procesů a ve výsledku dochází k zápisu do genetické informace.Toto vede u potomků k zvýšené tvorbě neuronů mozku, čili se rozšiřují rezervy.
b) operační paměť..tj. počet kusů informací, který si lze na první poslech zapamatovat, je rovna 7 +/- 2 kusy a je vrozená...nejde nijak zvýšit.
Jde však o to, co je to ten kus. Kus může být např. jedno číslo (když většině lidí jednou přečtete 9-ti místné telefonní číslo, tak si je nezapamatují...) a nebo taky jedno slovo, jeden úkon (pohyb), atd.
lze ji však zlepšit různými asociacemi a mnemotechnickými pomůckami(nemusí být nutně vždy uvědomované). Např. (tohle bude uvědomovaná) pokud číslo začíná 721 889 658 a já vím, že tohle číslo se od mého čísla na mobil liší jen v poslední číslici, nepamatuji si 9 kusů informace, ale jen 2 kusy: moje číslo a poslední cifru v čísle...
c) faktory prostředí, které působí na organismus, se nezapisují do DNA...naopak věci zapsané v DNA (genotyp) mají vliv na projevený fenotyp (tj. znaky daného organismu) a různé fenotypy jsou schopny různě obstát v podmínkách vnějšího světa...fenotyp, kterej neobstojí buď zahyne nebo bude mít málo potomků...tím fenotyp postupně zanikne |
| neronis |
Posted - 10/08/2008 : 16:26:32
Už chápu jak to myslíš, díky |
| Miloslav Bažant |
Posted - 10/08/2008 : 16:13:11
Neronisi.
Pokud mluvíme o druzích, je to spíše o ostatních živočiších.U člověka je to již díky funkci slova o něčem jiném. Ano člověk si může udělat čas na přemýšlení a relaxaci, ostatní živočichové však takto myslet nedokáží.Stress samozřejmě nevede jen k rozšiřování operační paměti,ale k celkovému vývoji a i to se zapisuje do genetické informace.Představ si třeba jednobuněčný organismus stressovaný nedostatkem látek nutných pro život.Představ si jej třeba jako kuličku. Díky nedostatku látek nutných pro život dojde k aktivitě buněčného jádra, které funguje podobně jako mozek a vysílá chaotické impulsy do celého těla.V některé části dojde k díky impulsu k pohybu, třeba vyklenutí povrchu a díky tomu dojde k pohybu celého organismu a dojde k zisku těch látek. Když k tomu nedojde organismus hyne.A tak dojde k dalšímu a dalšímu nedostatku těch živin a jádro ihned vysílá impuls do tohoto místa a prostě jej využívá.To místo bytní a když se tak děje po několik generací vznikne zde třeba bičík, který slouží k pohybu.Zároveň však dochází i k vývoji toho jádra a to se stává složenějším a výkonějším.To byla ukázka v malém,ale můžeš ji aplikovat vlastně na vše.Můžeš takto pochopit i proč je lidské tělo takové jaké je, proč máš třeba prsty a tak podobně.Toto je základní princip evoluce.
Ptáš se, zda má každý stress takový význam pro potomstvo. Nemá a to s prostého a jednoduchého důvodu. Má ten význam, pokud k tomu dochází před početím potomstva.Další stress již na potomstvo dopad nemá.Prostě ty zmněny v genetické informaci není možné na potomky přenést. U člověka může ten stress nahradit třeba učení se,ale to již je o člověku a ten se od ostatnáích procesem myšlení velmi liší i když mnohé má společné.
MB |
| neronis |
Posted - 10/08/2008 : 11:41:24
Zdá se mi, že trošku mícháš jabka s hruškami. Stresovaný druh je jistě nejsilnějším druhem, protože dochází k rozvoji nejen operační paměti. Nicméně pokud si tento druh najde také chvíli oddechu, jeho mozek lépe každý současný stav vyhodnotí, uloží do paměti dlouhodobé a v klidu budoucnost promyslí a vyhodnotí nejefektivnější další kroky.
Myslíš skutečně, že každý současný vývoj jedince má za následek zápis do jeho genetické informace? To by mě zajímalo. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 10/08/2008 : 11:14:23
Neronisi.
Tak tohle jsem chtěl slyšet (číst) Já bych ten tvůj názor bohužel prohlásil za vědeckou pověru. Je mně jasné, že tento názor může mít mnoho vědců zabývajících se neurony a mozkem jako takovým.Já chybně říkám zabývající se mechanickou stránkou.Neurony se skutečně množí zatěžováním mozku,ale nikoliv během života jedince,ale tím,že při zatěžování mozku a může to být i díky stressu dochází k rozšiřování operační paměti, aby se tam lapidárně řečeno vešlo víc informací.Toto je provázeno celou řadou procesů a ve výsledku dochází k zápisu do genetické informace.Toto vede u potomků k zvýšené tvorbě neuronů mozku, čili se rozšiřují rezervy. To je vlastně jedna z hlavních podstat evoluce. Nestresované druhy se stabilizují a u potomstva dochází k úbytku rezerv,což může být pro daný druh osudné, když dojde ke zmněně třeba životního prostředí, protože rezervy nejsou dostatečné. Naopak u stressovaných druhů, dochází u potomstva k růstu kapacity rezerv ,čili zvyšuje se počet neuronů.Při zhoršení životních podmínek tyto rezervy jsou čerpány ve prospěch operační paměti, do které se vejde víc informací a dojde li k rozšíření na určitou kapacitu, vzniká myšlení slovní, které se do takto rozšířené paměti lapidárně řečeno vejde svým rozsahem. A tak stressované druhy přežívají a stabilizované hynou dojde li ke zhoršení životních podmínek. Pokud prenatální stádium vývoje nebudu považovat za život,pak se během života ty neurony početně nezvyšují a dokonce ani bez vnějšího vlivu neubývají.( mně ano, bohužel,protože mám silný diabetes a díky tomu polyneuropaii,čili cukr ničí sensorické i motorické nervy v mém těle,ale to je dáno vnějším vlivem)U těch starých lidí je to jako u počítače.Ty neurona tam jsou informace jsou,ale cesta k těm informacím je poškozená.
Co se týká toho zinku, či alkoholu v malém, řekněme spíše vhodném množství je to opět zjistitelný fakt,ale vlastně se děje cosi zcela jiného, než je předpokládáno. Krátce na to není možno odpovědět,protože to předpokládá delší výklad.Zajímá li tě toto skutečně,pak se ptej a já docela rád odpovím.
MB |
|
|
