| T O P I C R E V I E W |
| Rzwald |
Posted - 01/08/2008 : 17:35:17
Před třemi lety jsem se na soustředění seznámil s jednou štíhlou modrookou křesťankou...když jednou na vycházce zcela náhodou zjistila, že nejsem věřící, dost ji to překvapilo, ale hlavně jsem si nemohl nevšimnout jistého zklamání a smutku v jejím hlase (avšak pokukovali jsme po sobě i nadále)
Ten den večer jsme se pak v kroužku i s ostatními bavili o tom, kdo věří a nevěří...zjistil jsem, že mnoho lidí tam věřilo, dokonce jsme tam měli i Svědky Jehovovi. A teď ten problém. Ač jsem všechny lidi už poměrně dobře znal (z minulých soustředění), na nikom jsem ani náznakem nepoznal, že je věřící (nikdy nepřišla řeč na žádnou věc, kde by bylo podstatné stanovisko Boha). Z toho mi vyplívá, že by to
(po vyřešení několika málo praktických blbostí typu zda bude svatba v kostele, zda pokřtít děti, atd.) nemuselo moc vadit.
Myslíte, že spolu mohou věřící a ateista (šťastně) žít, mohou být manželé?
...a nejen ti:
b) Pravičák a levičák?
c) Optimista a pesimista?
d) Introvert a extrovert?
zajímal by mne váš názor na především dvě věci:
1.
jestli to vadí, nevadí či je to dokonce výhodné (např. u introvert + extrovert). Pokud to vadí, myslíte si, že láska je silnější než cokoliv nebo si myslíte, že je vhodné zařadit co nejrychleji zpátečku, dokud to jde?
Obávám se, že tu není dostatečně mnoho lidí, aby mohli poreferovat z vlastní zkušenosti, ale třeba máte nějaký známý, něco jste četli...
2.
Dokázali byste si představit mít za partnerku (partnera) někoho s opačným přesvědčením? Říká se, že protiklady se přitahují a taky, že vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
co se týče pravice+levice ...tak já jsem levičák a můj kamarád s kterým jsem šest let seděl v jedné lavici a nyní s ním bydlím na koleji je pravičák a neplechu to nedělá...
..co se týče extrovert+introvert....tak všichni moji kamarádi (i kamarádky) jsou introverti...avšak co se holek týče, tak mě osobně přitahují spíše extrovertky (spíše je slabé slovo...k mé smůle jsou však extrovertky obvykle přitahovány extroverty).
Co se optimismu a pesimismu týče, tak jednou jsem měl tu čest s melancholickým pesimistou, který byl zrovna "v nejlepším" a --- nikdy více! .....bylo mě ho líto, ale nevěděl jsem, jak ho z toho dostat...dokonce i když se smál, tak byl smutný...pomíjivé okamžiky jeho dobré nálady velmi rychle pohasínaly a měl jsem pocit, že slouží jenom k tomu, aby ještě více zvýraznily jeho celkové smutné až ponuré ladění...
..alespoň že měl smysl pro černý humor.. (ale trochu mě nahánělo husí kůži, že vypadal jako by své vtipy myslel vážně)
|
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 09/08/2008 : 07:59:47
Rzwalde.
Je to moc zajímavé a bylo by ještě zajímavější toto skoumat a hledat přirozené podstaty těch jevů. Opět je to cesta od povrchu.Lidé poznali určité jevy a souvislosti a smontovali to dohromady tak, že to třeba i funguje.To u čeho nepochopili přirozenou podstatu pojmenovali a tím z nouze propojili logiku.Vznikl tak jeden celek,který se do jisté míry dokazuje v praxi.Opět bych zde vyzvihl přístup čistoty a přistoupil bych k tomu tak, že bych dal stejnou výši tomuto i opaku.Čili je zde místo,kterému se říká čakra a aktivovám tohoto místa dochází k čemusi.Toto mohu považovat za fakt a s opačného pohledu mohu hledat k čemu vlastně dochází.Ten kdo se na toto dívá s povýšeného pohledu opačné pravdy, ten toto vše zavrhuje a považuje za lež.Ten kdo povyšuje tuto pravdu zase nemá potřebu hledat ty přirozené podstaty.A tak vlastně nikdo nic nenajde. Teprve přístup čistého může tyto k sobě opačné pravdy spojit v jedno velké poznání. Pro mne zde není cesty, k takovému poznání.Ne proto,že bych povyšoval svou materialistickou pravdu, ale proto že o pravdě opačné nemám dostatek informací.Musel bych se naučit joze a zvládnout ji na úrovni mistrů a potom skoumat co se vlastně při joze děje.Na to je u mne bohužel příliš pozdě. U tebe možná ještě pozdě není.Výsledkem by bylo poznání, které by mohlo sloužit všem lidem a to i těm, kteří jogu považují za náboženský rituál a proto ji odmítají.Jak říkám. Ve všech pravdách je to, co by mohlo sloužit životu,ale uvidí to jen ten,kdo žádnou pravdu nad ostatní nepovyšuje a jedině ten může toto poznání dát všem a oni potom mají svoje já schopné to přijmout.
Proč by joga měla patřit jen náboženství, když může sloužit životu všech?
MB |
| Rzwald |
Posted - 08/08/2008 : 22:24:21
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Co se líbí ženám na mužském zadku? Odpověď zní nic. Není důležitý vjem,ale představy, které vyvolává.
aha...nj :-) ..to mě nenapadlo :-)
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Proč chtějí ženské chlapa předělat? Na to je odpověď mnohe těžší a složitější.Proč chce předělat věřící nevěřícího, proč se snaží předělat levičák pravičáka? Odpovědí by mohlo být,že všichni hledají to, co by je k sobě přiblížilo a zmizely konflikty,čili to odpovídá základnímu smyslu života.Života začíná nepříjemnem a celý je zsavěcen hledání příjemna.Konflikt je nepříjemno, rozdělení je nepříjemno a podobně. Mám skušenost i s tím, že některé ženské se snaží předělat chlapa k horšímu a argumnetují tím, že takto to není chlap ale sralbotka a podobně. Když se nad tím zamyslíš, pak se snaží o jediné.Jsem li kuřačka a on nekuřák, může vzniknout konflikt.Stane li se kuřákem, ke konfliktu nedojde.
ta teorie konfliktu je zajímavá...
já měl zase teorii, že to považují za jakýsi důkaz lásky ("kvůli mně se změnil"), případně...(pokud jde o změnu k horšímu) kvůli pocitům méněcennosti -- "když ty budeš kouřit, nemůžeš mně nadávat, že kouřím -- nejsi o nic lepší než já..."
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
A vidíš? Já jsem si pod slovem meditace představoval potlačení myšlenek,či spíše potlačení chaosu v myšlenkách. Toto znám a prakticky to využívám,když nemohu s čímsi hnout.Tehdy je nejlepší najít si vhodnou polohu a zůstat v ní.Postupně vyřazovat myšlenky a o nic se nesnažit,prostě nechat plynout čas.Poznal jsem že tehdy se probudí cosi jako zesílená představivost a náhle pochopíš, co jsi předtím nedokázal pochopit. Jenže to může být u každého člověka trošku jiné. Já tomu říkám vyčištění algorimického myšlení od vnějších vlivů a myšlenek které to ruší. Možná že je právě toto ta meditace.To vnitřní oko je vlastně ta vnitřní představa děje oproštěná od parazitních myšlenek. Je to tak, nebo jinak?
s tím třetím okem pravděpodobně ano..
Meditací je celá řada a jsou rozdílné složitosti. Provádějí se kvůli harmonizaci čaker. Podél noh se nalézají zvířecí čakry, ty jsou u lidí již harmonizované (neboť jsme se narodili jako lidé) a cvičení ani meditace k jejich další aktivizaci se neprovádějí (probudili bychom v sobě zvířata), naopak se blokují -- to je důvod, proč jógíni sedí při meditaci v lotosovém květu - takový ty zkřížený nohy přes sebe šlapkama navrch
V člověku je osm hlavních čaker. První má sídlo mezi řitním otvorem a genitáliemi, další v křížové oblasti, další (manipura) v oblasti solar plexus (v nadbříšku). Meditace na tyto nižší čakry (mulathara čakra - skladiště karem z dřívějších životů, zdroj energie; svadisthana čakra - tam dochází k aktivizaci karem a můžeme je začít pročišťovat - úkol je přijetí sama sebe i se svými špatnými stránkami a s úmyslem pracovat na sobě; a manipura čakra - vitální energie, harmonizace tělesných procesů, dodává sebevědomí a fyzickou i duševní sílu) se neprovádějí, provádějí se jen tělesná cvičení.
Meditace začínají s harmonizací anaháta čakry (srdeční centrum), je to vlastně taková introspekce - sebedotazování, pozorování sama sebe, svých citů a pocitů a afektů. Cílem je probuzení jemnocitu.
Meditace na višuddhi čakru (hrdelní čakra) jsou cestami do minulosti, kdy se znovuprožívají staré zážitky a hledá se jejich smysl, člověk se ptá proč je na světě, na smysl svého života. Další meditace jsou soustředěními na volný prostor, hledá se rovnováha bytosti jako celku.
Další čakra je právě ono třetí oko - Šivovo oko. Sídlo ádžňá čakry je mezi obočím, hinduisti si tam dělají barevnou skvrnu. Při meditaci oko příjmá, pozorujea zkoumá vše, ale vše se děje jaksi vtřetí osobě, nehodnotí se. Otázky jsou bezeslovně zodpovídány, problémy se řeší samy. V ádžňě zanikají protiklady, vyvstávají náhlá řešení - ádžňá je sídlem intuice, jasnovidectví a telepatie (všechny tyto věci hinduismus uznává). Svět ádžňá čakry je čistý prázdný prostor.
Ádžňá čakra je už hodně vysoká čakra....přesto jsou přítomny ještě další dvě čakry (a s nimi i další dva stupně meditace)...avšak s nimi je tak trochu problém:
harmonizovaná bindu čakra totiž zaručuje nesmrtelnost, jógín si může zastavit či pustit tep, nemusí jíst ani pít. Meditace se provádí pedstavováním si přírodních scenérií,blaženosti, radosti a prožíváním míru a spojenost sama sebe se vším ostatním. V Indii si polívají věřící vodou temeno, případně si pletou vlasy na do copu...tím vytváří tlak na pokožku a dráždí se nervové dráhy okolo bindu čakry.
Poslední je sahasrára čakra, taky na temeni hlavy, ale trošku výš...a to je mazec. Poslední stupeň, kdy dochází k splynutí do stavu samádhi a opuštění tělesné schránky...
V meditaci se prociťuje tělo, nejprve pociťuješ tep, pak krevní oběh, atd. až dokonce uslyšíš a ucítíš proudy svých myšlenek. U meditace se zpívá óm, stále dokola, nesoustředíš se na nic...po čase se začně rozpojovat tvé tělo a nádí za začne z tebe vycházet jasné světlo.
...toliko co si pamatuji z dob, kdy jsem pilně chodíval do jógy v denním životě. Jinak je možné, že se ozve Gato či Jan s tím, že nemístně zjedondušuji...za to se předem omlouvám..na těch pár odstavečků, co jsem napsal totiž existuje celá knížka od Paramahanse svámí Mahéšvaránandy Skryté síly v člověku, čakry a kundaliní. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 08/08/2008 : 18:46:56
Rzwalde.
A vidíš? Já jsem si pod slovem meditace představoval potlačení myšlenek,či spíše potlačení chaosu v myšlenkách. Toto znám a prakticky to využívám,když nemohu s čímsi hnout.Tehdy je nejlepší najít si vhodnou polohu a zůstat v ní.Postupně vyřazovat myšlenky a o nic se nesnažit,prostě nechat plynout čas.Poznal jsem že tehdy se probudí cosi jako zesílená představivost a náhle pochopíš, co jsi předtím nedokázal pochopit. Jenže to může být u každého člověka trošku jiné. Já tomu říkám vyčištění algorimického myšlení od vnějších vlivů a myšlenek které to ruší. Možná že je právě toto ta meditace.To vnitřní oko je vlastně ta vnitřní představa děje oproštěná od parazitních myšlenek. Je to tak, nebo jinak?
MB |
| Rzwald |
Posted - 08/08/2008 : 15:21:14
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Vím co na to říci,ale nevím jak to říci.Ono to není o posuzování co je v pravdách dobré a co je zlé.Mnohdy je cosi v pravdě dobré a vzejde s toho zlo a naopak cosi vypadá jako zlé a vzejde s toho dobro.Já jsem s počátku vyhledával informace o tom jak a kdy pravda vznikla, jaký byl průběh a proč padla.Tehdy jsem poznal, že se stále opakuje stejný algoritmus a ptal jsem se proč.Proč z dobra vzešlo zlo a proč se to stejné stále opakuje a to u každé pravdy bez výjimky. Sám pro sebe jsem si řekl." Opakuje li se stále totéž i přes stále se opakující snahy to změnit, znamená to, že je to řízeno zákonitostmi, které lidé doposud nepoznali a začal jsem hledat ty zákonitosti.Tím prvním bylo poznání, že lidé chybně užívají slova moc.Že to slovo neodlišují od slova schopnost.Pokud tyto významy směšují,pak v mysli aktivují informace kladné i záporné, čili dobro i zlo a vlastně si plně neuvědomují oč ve skutečnosti jde. A tak jsem si sám pro sebe ty významy kladné a záporné oddělil. Oddělit je znamená vytvořit definice.A tak vznikly dvě definující věty.První věta říká, že mám svoje schopnosti proto, abyych je využil ve prospěch ostatních a svoje já mám schopné přijímat co ze schopností druhých vzešlo.Druhá věta říká,že mám svoje schopnosti proto, abych získal to co ze schopností druhých vzešlo pro svoje já a svou uznanou pravdu.
Nejde o to, nakolik ty dvě věty platí i když jsem časem poznal,že jsou platné témeř vždy.Jde o to oddělit od sebe kladné a záporné významy a při vyslovení slova vědět o čem je.Moc jsem tedy přiřadil k větě druhé a pro větu prvou jsem si vymyslel slovo min, protože slovo chybělo.Když se řekne moc, pak je to pro mne zneužití schopností ve prospěch svého já a uznané pravdy.Slovo min zatím užívám jen já. To mně slouží k tomu abych pochopil úlohu moci a jejího opaku (minu)a věděl jaké jsou důsledky.Tím se mně hodně vyjasnilo a začal jsem chápat první zákonitost, která toto stálé opakování stejných algoritmů spůsobuje. Pravda může být tou nejkrásnější a vtělené dobro, ale jsou li v její prospěch zneužity schopnosti, vždy s toho vznikne zlo.
Jak vidíš, ty pravdy mně vytvořily pouze jakousi informační síť a ukázaly logiku. Kdybych některou povyšoval,pak bych se stále motal kolem této pravdy, tvrdil jak je dobrá a ty ostatní zlé a vlastně bych ty zákonitosti najít nemohl.Navíc se pravdy navzájem otevírají a doplňují,ale to nevím jak tě vysvětlit. To bys poznal sám, kdybys k nim přistoupil jako čistý.Ve výsledku tě to naučí číst ty algoritmy podobenství a nalézat skutečný obsah.Opět nevím jak to vysvětlit, snad tak, že náhle začneš zjištovat, že podobenství jedné pravdy má cosi společného s podobenstvím pravdy jiné,že ta různá slova na povrchu mají totožný algoritmus vnitřku. A to již jsi kdesi docela jinde a vše dostane novou úroveň,která mne skutečně překvapila.Náhle čteš ty pravdy jinak a je to jako by k tobě mluvil ten autor a vysvětloval to co stvořil.Náhle jej začneš chápat v zcela nové úrovni,než věřící, či příznivci té pravdy a víš že právě tento pohled je tím správným. Ono to skutečně není požné slovy popsat, protože se to vše začne spojovat do logiky, jakobys získal klíč,či šifru,Náhle je logické to, co při povrchním znění znělo jako nelogické a napojuje to na logiku další a to i vzájemně mezi pravdami. A tak poznáš, že jedna pravda je k poznání žalostně málo a teprve všechny jsou třeba abys pochopil zákonitosti.
Jenže já jsem hledal další zákonitosti, které toto řídí a i když nejsem zdatný matematik, šel jsem na to matematickou cestou, čili začal jsem hledat společného jmenovatele. Našel jsem jediného, který byl pro všechny pravdy společný a tím je proces myšlení.Uvědomil jsem si,že ten proces musí být řízen čímsi konstantním. Jinak řečeno: k tomuto dochází proto, že k tomu musí díky čemusi dojít.A to cosi jsem začal hledat. Ono se řekne hledat,ale já jsem si příliš nevěřil a to co jsem nacházel jsem podceňoval a ejhle.Nahlédl jsem třeba do Bible a našel v algoritmu podobnetsví obdobu a poznal, že to co jsem nalezl bylo poznáno již dávno,třeba před tisícovkami let a že to platí. A vidíš, opět bych o to poznání přišel, kdybych pravdy starého a nového zákona považoval za cosi bezceného, čili opět pomohla čistota.
Jenže Rzwalde, tohlr hledání trvalo víc než třicet let a na ten vývoj bylo celkem dost času.Nic nebylo hned a žádný zázrak se díky tomu urovnání litsů Buddhova stromu znaků nekonal.
Říkáš, že takoví lidé mají problém se zdělením svého poznání ostatním. Já tě na to řeknu jediné.Kdybych chtěl o tom hovořit před deseti lety, nedokázal bych to vyjádřit ani tak jako dnes.Já jsem ale toto poznával pouze pro sebe a vlastně o mém bádání nevěděli ani ti nejbližší.A tak to mělo dost času uzrát. S vyjadřovací schopností mám však problém dodnes. Problém s prosazením toho co jsem našel neřeším.Prostě mne to nezajímá. Mohu být na samém začátku čehosi velkého,ale teprve když ot dokáží přijmou jiní a naváží na to, bude to mít nějaký význam.Zatím je to pouhý začátek.
myslím, že mluvíš spíš o celkovém nazírání na svět, jakýmsi algoritmu, který běží kdesi v pozadí v tvém (ne)vědomí...
..kežto já měl na mysli spíš zcela konkrétní věci...
..např. jadernou energii, "normální energii" a obnovitelné zdroje energie
---pokud má člověk dostatek informací, zná typy reaktorů, principy jejich fungování, rozpadový řady, pokud zná možnosti zelené energie, atd., tak prostě ví a proti tomu vědění není žádného odvolání, nelze argumentovat. Lze se rozhodnou jednou a definitivně.
můžu argumentovat "problémem jaderného odpadu", můžu argumentovat, že když nefouká vítr, tak větrný elektrárny jsou na nic, atd. Jsou to všechno jen pseudoargumenty, (byť z velké části v sobě obsahují skutečný argument) které lze jednoduše smést ze stolu, pokud člověk disponuje dostatečným množství informací.
souhlasím, že pravdy se "navzájem otevírají a doplňují"...avšak přesto lze téměř vždy rozhodnout, která pravda je v danou chvíli ta pravdivější
většina problémů, co jsou, jsou ryze praktického rázu
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
K té meditaci nemám co říci,protože tomu moc nerozumím.Možné je i to, že cosi takového dělám,ale nevím, že je to meditace.Mám a znám různé druhy soustředění i relaxace. S trochou humoru tě mohu říci toto.Mnohdy se stalo,že jsem si z něčím nevěděl rady celé dny a potom se posadil na hajzlík a pomalu jsem zapomněl vstát, protože jsem se zadumal a to řešení bylo zde. Třeba je to pro mne jeden s druhů meditace. eee.)Tím nechci meditaci snižovat,jen žertuji.
ta meditace nebyla podstatná, jen měla dále přiblížit to, o čem jsem mluvil...meditace je vlastně pohroužené soustřední |
| Miloslav Bažant |
Posted - 08/08/2008 : 15:20:39
Rzwalde.
kluk 20 let + partnerka 26 let?
Co na to říkám? Nic.Syn si vzal starší než je sám a dělá to dobrotu.Mají dvě děti a jsou spokojeni.Já jsem se ženil v 27letech,předtím jsem jezdil po montážích a vzal jsem si 18leté děvče.Také jsme v pohodě.Známý si vzal o pět let starší než je on a připomínám, že vypadala jako děvčátko.Dnes běduje, že má starou bábu.Ženské bohužel někdy stárnou rychleji než muži a muži mají rádi mladé (ne všichni).Některá vydrží mladá do důchodu a jiná je stařenkou ve třiceti. Když se tedy takto ptáš, je rovnice o tisíci neznámých a nejde na to říci nic. Snad jen upozornit,aby ten kluk poznal sama sebe a své sklony.Aby nemysl na dnes, ale na zítra.Nebude li mi vadit, že ta dívka dříve zestárne a nebude ta atraktivní pak je vše v pořádku. Pokud se správně neodhadne a za pár let si ńajde mladší,zatím co on bude jak se říká po sezoně a zůstane sama třeba s dětmi, je to od něj sprosté i když pochopitelné.
MB |
| Rzwald |
Posted - 08/08/2008 : 14:54:53
quote:
Originally posted by neronis
Je třeba si uvědomit, že každá nesourodost nebo konflikt názorů je defakto příležitostí k vzájemnému obohacení. A to platí pro jakýkoliv vztah, nejen milostný.
mnooo....nevim, jak mě může obohatit, když já jsem stoupenec filosofie "trvale udržitelného bordelu" a má partnerka je systematička s puntičkářskými sklony... ;-)
...jestli to obohacování není jen jakási útěcha vybízející k tomu, aby se ke konfliktům přistupovalo s otevřenou myslí..
quote:
Originally posted by neronis
Ve výsledku to znamená, že ačkoli se dva lidé různého rozumového vyznání mohou přitahovat a vyhovovat si ve všech jiných směrech, rozum je řídícím činitelem, který může i špatně situaci vyhodnotit a vztah ukončit.
s tím souhlasím...jen mi šlo o to, aby se v průběhu vztahu nevyrojilo mnoho malých maličkostí zdánlivě nesouvisející s problémem....uvedu zase příklad:
věřící (tentokráte né v Boha, ale v léčitelství) + nevěřící. Nevěřící je nemocný (nijak vážně)...no a věřící mu neustále doporučuje návštěvu léčitele, protože standardní medicína nepomáhá? Nyní naopak - věřící je nemocný a doktorův názor (!) (věřící výsledku vyšetření říká názor...) jde konzultovat s léčitelem (!). Pokud budou v rozporu, dá na radu léčitele. Z této maličkosti (strach o druhého, protože podle mě může léčitel ublížit) můžou vzniknout hádky, které způsobí, že dobře myšlená obava o druhého se překonvertuje na "vztek na druhého". Je to jen příklad....jde mi o to, jestli se těchto maličkostí nevyrojí více.
jinak...co si myslíte takovéto dvojce:
kluk 20 let + partnerka 26 let?
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 08/08/2008 : 14:50:19
Rzwalde.
Vím co na to říci,ale nevím jak to říci.Ono to není o posuzování co je v pravdách dobré a co je zlé.Mnohdy je cosi v pravdě dobré a vzejde s toho zlo a naopak cosi vypadá jako zlé a vzejde s toho dobro.Já jsem s počátku vyhledával informace o tom jak a kdy pravda vznikla, jaký byl průběh a proč padla.Tehdy jsem poznal, že se stále opakuje stejný algoritmus a ptal jsem se proč.Proč z dobra vzešlo zlo a proč se to stejné stále opakuje a to u každé pravdy bez výjimky. Sám pro sebe jsem si řekl." Opakuje li se stále totéž i přes stále se opakující snahy to změnit, znamená to, že je to řízeno zákonitostmi, které lidé doposud nepoznali a začal jsem hledat ty zákonitosti.Tím prvním bylo poznání, že lidé chybně užívají slova moc.Že to slovo neodlišují od slova schopnost.Pokud tyto významy směšují,pak v mysli aktivují informace kladné i záporné, čili dobro i zlo a vlastně si plně neuvědomují oč ve skutečnosti jde. A tak jsem si sám pro sebe ty významy kladné a záporné oddělil. Oddělit je znamená vytvořit definice.A tak vznikly dvě definující věty.První věta říká, že mám svoje schopnosti proto, abyych je využil ve prospěch ostatních a svoje já mám schopné přijímat co ze schopností druhých vzešlo.Druhá věta říká,že mám svoje schopnosti proto, abych získal to co ze schopností druhých vzešlo pro svoje já a svou uznanou pravdu.
Nejde o to, nakolik ty dvě věty platí i když jsem časem poznal,že jsou platné témeř vždy.Jde o to oddělit od sebe kladné a záporné významy a při vyslovení slova vědět o čem je.Moc jsem tedy přiřadil k větě druhé a pro větu prvou jsem si vymyslel slovo min, protože slovo chybělo.Když se řekne moc, pak je to pro mne zneužití schopností ve prospěch svého já a uznané pravdy.Slovo min zatím užívám jen já. To mně slouží k tomu abych pochopil úlohu moci a jejího opaku (minu)a věděl jaké jsou důsledky.Tím se mně hodně vyjasnilo a začal jsem chápat první zákonitost, která toto stálé opakování stejných algoritmů spůsobuje. Pravda může být tou nejkrásnější a vtělené dobro, ale jsou li v její prospěch zneužity schopnosti, vždy s toho vznikne zlo.
Jak vidíš, ty pravdy mně vytvořily pouze jakousi informační síť a ukázaly logiku. Kdybych některou povyšoval,pak bych se stále motal kolem této pravdy, tvrdil jak je dobrá a ty ostatní zlé a vlastně bych ty zákonitosti najít nemohl.Navíc se pravdy navzájem otevírají a doplňují,ale to nevím jak tě vysvětlit. To bys poznal sám, kdybys k nim přistoupil jako čistý.Ve výsledku tě to naučí číst ty algoritmy podobenství a nalézat skutečný obsah.Opět nevím jak to vysvětlit, snad tak, že náhle začneš zjištovat, že podobenství jedné pravdy má cosi společného s podobenstvím pravdy jiné,že ta různá slova na povrchu mají totožný algoritmus vnitřku. A to již jsi kdesi docela jinde a vše dostane novou úroveň,která mne skutečně překvapila.Náhle čteš ty pravdy jinak a je to jako by k tobě mluvil ten autor a vysvětloval to co stvořil.Náhle jej začneš chápat v zcela nové úrovni,než věřící, či příznivci té pravdy a víš že právě tento pohled je tím správným. Ono to skutečně není požné slovy popsat, protože se to vše začne spojovat do logiky, jakobys získal klíč,či šifru,Náhle je logické to, co při povrchním znění znělo jako nelogické a napojuje to na logiku další a to i vzájemně mezi pravdami. A tak poznáš, že jedna pravda je k poznání žalostně málo a teprve všechny jsou třeba abys pochopil zákonitosti.
Jenže já jsem hledal další zákonitosti, které toto řídí a i když nejsem zdatný matematik, šel jsem na to matematickou cestou, čili začal jsem hledat společného jmenovatele. Našel jsem jediného, který byl pro všechny pravdy společný a tím je proces myšlení.Uvědomil jsem si,že ten proces musí být řízen čímsi konstantním. Jinak řečeno: k tomuto dochází proto, že k tomu musí díky čemusi dojít.A to cosi jsem začal hledat. Ono se řekne hledat,ale já jsem si příliš nevěřil a to co jsem nacházel jsem podceňoval a ejhle.Nahlédl jsem třeba do Bible a našel v algoritmu podobnetsví obdobu a poznal, že to co jsem nalezl bylo poznáno již dávno,třeba před tisícovkami let a že to platí. A vidíš, opět bych o to poznání přišel, kdybych pravdy starého a nového zákona považoval za cosi bezceného, čili opět pomohla čistota.
Jenže Rzwalde, tohlr hledání trvalo víc než třicet let a na ten vývoj bylo celkem dost času.Nic nebylo hned a žádný zázrak se díky tomu urovnání litsů Buddhova stromu znaků nekonal.
Říkáš, že takoví lidé mají problém se zdělením svého poznání ostatním. Já tě na to řeknu jediné.Kdybych chtěl o tom hovořit před deseti lety, nedokázal bych to vyjádřit ani tak jako dnes.Já jsem ale toto poznával pouze pro sebe a vlastně o mém bádání nevěděli ani ti nejbližší.A tak to mělo dost času uzrát. S vyjadřovací schopností mám však problém dodnes. Problém s prosazením toho co jsem našel neřeším.Prostě mne to nezajímá. Mohu být na samém začátku čehosi velkého,ale teprve když ot dokáží přijmou jiní a naváží na to, bude to mít nějaký význam.Zatím je to pouhý začátek.
K té meditaci nemám co říci,protože tomu moc nerozumím.Možné je i to, že cosi takového dělám,ale nevím, že je to meditace.Mám a znám různé druhy soustředění i relaxace. S trochou humoru tě mohu říci toto.Mnohdy se stalo,že jsem si z něčím nevěděl rady celé dny a potom se posadil na hajzlík a pomalu jsem zapomněl vstát, protože jsem se zadumal a to řešení bylo zde. Třeba je to pro mne jeden s druhů meditace. eee.)Tím nechci meditaci snižovat,jen žertuji.
MB |
| Rzwald |
Posted - 08/08/2008 : 13:23:17
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Jenže myšlenky jsou jako stádo slepic a rády se rozprchnou do všech stran. čistota versus dobro a zlo? Tak tohle jsem nikdy nespojoval.Čistota je spůsob přístupu k informacím vedoucí k poznání zákonitostí které řídí tento svět.A tak můžeš poznat zákonitosti vedoucí k dobru i zákonitosti vedoucí ke zlu a najít souvislosti.To je však jen poznání a nikoliv dobro, či zlo.
ano a toto poznání zákonitostí, které je vázáno na čistotu tě umožní prakticky poznatky aplikovat... (ostatně to sám pak dál píšeš)
...takže na to, aby ses mohl rozhodnout, jaký být, potřebuješ tuto čistotu poznání
...myslím, že neronis narážel na to, že lze často pozorovat, že lidé, kteří mají k této čistotě blízko (tzv. moudří lidé) velmi často jsou neschopní jednat. Neví si se svým poznáním rady.
To, že naleznu věci dobré a zlé na každém názoru neznamená, že jsou všechny názory stejně dobré nebo stejně špatné. Většina je správná i nesprávná zároveň, ale téměř všechny jsou víc správné nebo méně správné a podle toho se lze rozhodnout.
Mě osobně štve, když např. v televizi vidím nějakého "moudrého" "usmiřovatele", který "širokoprse" dává za pravdu oběma "úzkoprsým" nesmiřitelným táborům, kteří prosazují svou jednostrannou "pravdu". Tohle sice dělá a je to dobré, aby se diskutující nepoprali, ale jinak ho vlastně není třeba, pokud není schopen "rozsoudit".
V přípravné fázi pro meditaci si máš být vědom všeho dění kolem sebe i v tobě, ale odprostit se od něho, tvé vědomí má vystoupit a dívat se na vše shora...myšlenky příjmat, ale neposuzovat, jen si jich být vědom, povznést se. Nemáš bránit svým dvěma očím, ale svým třetím okem se na ně máš dívat.
Problém je, že jóga tento přístup doporučuje praktikovat i v běžném životě. Vede to k dobrému uvědomování si a vnitřním prožitkům, ale taky k totálnímu potlačení jakékoliv akce. To podle mne není dobře.
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 08/08/2008 : 08:20:07
Neronisi.
Uff. Nyní jsi mně pořádně zamotal hlavu.Proč?
Ze tvých slov je jasné, že jsi ten základ plně pochopil a že o tom skutečně přemýšlíš,což je vzácnost.Jenže myšlenky jsou jako stádo slepic a rády se rozprchnou do všech stran. čistota versus dobro a zlo? Tak tohle jsem nikdy nespojoval.Čistota je spůsob přístupu k informacím vedoucí k poznání zákonitostí které řídí tento svět.A tak můžeš poznat zákonitosti vedoucí k dobru i zákonitosti vedoucí ke zlu a najít souvislosti.To je však jen poznání a nikoliv dobro, či zlo.Můžeš poznat,že když budeš dávat své schopnosti druhým, vytvoříš v nich lásku k tobě a budou tě odpovídat darem schopností svých.Když toto poznání aplikuješ, můžeš být strůjcem dobra.Ale to již nemá s čistotou nic společného, to je aplikace poznaného.Můžeš poznat podstatu hmoty a najít cestu k zisku nové energie.To není opět dobro ani zlo, ale poznání.Tvého poznání se může chopit kdosi, kdo povyšuje pravdu a zneužít této schopnosti. Výsledkem toho může být velké zlo,ale máš ty s tím zlem cosi společného? Může Nobel za to,že na místo skal si dynamitem trhají lidé těla navzájem zneužívajíc schopností ve prospěch své uznané a povýšené pravdy? Jestli ano,pak jsou vini všichni, kdo dali lidem do rukou jakékoliv schopnosti, které lidé ve prospěch svýcch pravd zneužili.
Jestli jsem tě dobře pochopil,pak srovnáváš člověka čistého s jakýmsi bohem. Lidé přiřkli bohu určité vlastnosti, které toto může připomínat. Pro lidi je těžko pochopitelné, že by se mohl člověk odpoutat od pravd a vstoupit do středu.Toto místo ve středu je pro lidi místem boha. S božstvím to ale nemá nic společného a dokonalost, kterou v tom lidé mohou vidět je pouze zdánlivá.I člověk který se přiblížil středu je omylný,nemá všechny informace a navíc může informace chybně zařadit do logiky. A tak může i člověk blízký čistotě plodit nesmysly. Čistota není cíl,ale jen otevření cesty k tomu aby člověk dokázal přijmout a zhodnotit informace které jsou obsahem všech pravd.Kam až dojde je ve hvězdách. Může skončit s hledáním po pár krocích a myslet, že našel pupek světa a může skutečně pochopit zákonitosti, kterými se řídí svět a tyto informace lidem předat. Opět to není dobro ani zlo a každá informace může být využita ve prospěch života všech a každá může být zneužita ve prospěch já a uznané povýšené pravdy.
Píšeš,že takového člověka společnost nepřijme, poud se nevyhýlí ze středu a nepřikloní se k jedné s pravd. Lidé této pravdy jej potom rádi přijmou a mají dojem, že je tím povýšena jejich pravda.Myslíš to takto? Je to lákadlo, kterému musí člověk blízký čistotě neustále odolávat.Když mu podlehne, mizí tím jeho čistota.Jak jsem poznal, je velmi lehké přiklonit se téměř kamkoliv a všude bys získal gloriolu.Jak víš, jsem nevěřící,což není totéž jako ateista,Ateista tvrdí, že bůh není, nevěřící v něj pouze nevěří.Jak víš, čistota tě otevírá cestu k poznání moudra které je obsahem všech pravd. A tak jsem poznal,že mnohá poznání naplňují slova Bible třeba o posledním soudu.Kdybych se k této prvdě přiklonil,posílím nesmírně tuto pravdu, což by byla cesta k jejímu zlu.Stejně tak bych mohl posílit třeba komunisty,posunout je do středu tak, že by jako jediní dokázali popsat podstatu zla,kterého byli strůjci a zbavit se jako jediní cesty k tomuto zlu. A tak by byli jediní a toho černého Petra by měli všichni ostatní vyjma jich.
Když si uvědomuješ následky, nikdy se na žádnou stranu nepřikloníš abys nebyl strůjcem zla.Že tě potom společnost nikdy nemůže přijmout? Ale ale? V normálním životě jsem stejný jako ostatní a protože mám co lidem nabídnout,(řemeslo, hudba ,malování a podobně) jsem společností přijímán. Jako čistého (kterým již nejsem) nepotřebuji aby mne lidé přijali a ani to nechci.Výsledky svého hledání pokud nejsou omylem by společnost mohla přijmout, pokud bych byl jen o trošku lepší ve vyjadřovacích schopnostech a pokud bych své poznání dokázal nejen sdělit,ale sdělit tak aby bylo pochopeno. Mou hlavní snahou není mé poznání sdělit,ale spíše dát ostatním cestu k tomu aby se i jim otevřela k poznání cesta. Své poznání je tedy jen ukázkou toho,co mohou na této cestě poznat. Ta cesta však není moje,ale je to cesta Buddhova, kterou se mně pouze podařilo najít a chvíli po ní jít.Kdybych povyšoval nějakou pravdu a tu Buddhovu prohlašoval za chybnou, nikdy bych na této cestě nic nenašel a to je opět o čistotě.
MB |
| neronis |
Posted - 08/08/2008 : 01:43:32
Člověk čistý, defakto nestranný neboli člověk ve středobodu nemá za potřebí konat zlo, ale ani dobro. Je to člověk, který se rozhoduje na základě vlastní vůle a pokud jej těší konat dobro, co ho k tomu vlastně vede?
Myslím to tak, že člověk čistý je naší společnosti cizí a je nezařaditelný dokud se vlastní vůlí na některou stranu nepřikloní, jinak jej společnost odmítne. Nicméně se tak rozhoduje na základě vlastní vůle, kterou si uvědomuje.
Pokud si člověk uvědomuje, že je vlastním pánem, svědčí to o jeho vědomí světa a je na něm jak se rozhodne na tomto větě působit a koná. Pokud je schopnost uvědomit si svět z obecné perspektivy a lidská rasa je ve vesmíru nejvědomnějším tvorem, jsou lidé defakto bohové, protože jsou nejsilnější vládci a pokud si tak někdo připadá, může být hodně nebezpečný.
Co tedy velké vědomí vede k dobru nebo ke zlu? Pokud vlastní vůle, tak je taková to mysl nezmanipulovatelná.
Lidé s takovou myslí zkrátka netíhnou vždy k dobru a dobro není smyslem života, pouze postojem. Svobodný člověk si volí sám kdy být dobrý a kdy zlý a když ne, potom není svobodná, ale zmanipulovaná nebo bez vědomí vlastního já. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 07/08/2008 : 10:22:59
Naronisi
Není co dodat. Je vidět že jsi to pochopil.Skus se zamyslet nad tím, proč to Budhovo podobenství zůstalo po celá tisíciletí nepochopeno a dokonce ani samotnými buddhisty.Pokud najdeš odpověď na tuto otázku,pak řečeno slovy Buddhy Otevřou se tě veškerá tajemství světa a žádný poklad tě nezůstane ukryt.Pokud jsi to skutečně pochopil, můžeš čekat, že to změní tvůj život.Je to cesta vedoucí k moudrosti a skutečné dospělosti,která není závislá na věku.Člověk čistý nemá potřebu svých schopností zneužívat ve prospěch uznané pravdy.
Svět je rozdělený pravdami a to je příčinou největšího zla a v době kdy mají lidé v rukách schopnosti dostatečné ke zničení všeho života,je rozdělení pravdami největším nebezpečím pro život sám.Čistota je cestou k trvalému životu ve věčném míru.Cesta k dosažení tohoto je opět v tom podobenství.Dokážeš ji v něm najít?
MB |
| neronis |
Posted - 07/08/2008 : 10:05:43
quote:
A tak se člověk ve středu dostává do pozice,kdy jej každý vidí u svých protivníků a jedině ten, kdo vstoupí do středu jej plně chápe.
..a může to být jedině ten, kdo oba tyto extrémy poznal.
O čistotu neboli střed se musíme pokoušet nicméně nikdy jej úplně "netrefíme". Proto je potřeba poznávat, nahlížet na danou věc z různých perspektiv a hlavně mít otevřenou hlavu, nikoli pouze vyhledávat argument k obhajobě, protože jedině otevřená mysl je snadno kalibrovatelná. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 07/08/2008 : 09:32:11
Neronisi.
Bereš čistotu jako jakousi absolutní hodnotu a potom by platilo to co jsi napsal. Faktem je, že zcela čistým nikdy a nikdo nemůže být. Každý má k nějaké pravdě blíže a některá je dál. A tak je člověk s toho ideálního středu vždy trošku (někdy hodně) odchýlen. Ono nejde o to aby přijal rovnocenně například že bůh je a bůh není,ale o to abys necítil k jedné s těch pravd odpor a dokázal v obou hledat to moudré.Když jeden list pravdy nad ostatní povýšíš, čili jsi tuto pravdu uznal,přestaneš být schopný to moudré v opačné pravdě vidět a hledáš v ní spíše omyly a to zlé aby sis dokázal, že ta tvoje pravda je tou nejlepší. ´Ten kdo se povýšením pravdy zbavuje schopnosti vidět moudro v jiných pravdách,zbavil se vlastní cesty k moudrosti. A právě toto chtěl Buddha tím podobenstvím říci.
S tím kruhem, či bramborou je to asi tak.Představ si, že jsi příznivcem nějaké pravdy, čili máš své místo na obvodu.K pravdě, která je na straně protilehlé máš odpor, či nenávist. Já však hledám to moudré v té tvojí i té protilehlé pravdě a ukáži ti nějaké moudro té protilehlé pravdy. V tu chvíli mne vidíš u svých protivníků,ale já u nich ve sktečnosti nejsem. Jsem kdesi mezi a nezáleží na tom, zda je střed o kousek tam, či o kousek vedle. Skus si představit že stojíš s ostatními po obvodu kruhu a díváš se na toho, kdo je uprostřed. Vidíš jej na své straně, nebo na protilehlé?
A tak se člověk ve středu dostává do pozice,kdy jej každý vidí u svých protivníků a jedině ten, kdo vstoupí do středu jej plně chápe.
MB |
| neronis |
Posted - 07/08/2008 : 08:57:26
Tvá teorie středobodu neboli čistoty vypadá na první pohled jako úplná, ale není.
Pro nalezení čistoty je zapotřebí poznat oba extrémy, jako kalibrace, jinak bude onen střed vychýlen, vyosen. Navíc hlubokost perspektivy a logiky, ze které se na danou problematiku člověk dívá a je schopen vnímat, je důležitá neméně. Přitom je tato hloubka vnímání každého člověka ať už v tom či onom oboru různě hluboká.
A tak pokud přijmu tvé vyzobrazení středu uprostředk kruhu, jedná se ve skutečnosti u každého spíš o velmi deformovanou bramboru, jejíž střed bude hodně blízko jednotlivým okrajům a někde zase hodně daleko od něj.
Navíc tohle se děje především na bázi vědomé, máme zde ještě instinkt, kterým je lidská mysl silně ovlivněna a také aktuální krátkodobá paměť neboli zkušenost, kterou jsme právě zažili.
Tedy dvojrozměrný obraz patrně nestačí a myslím, že ani trojrozměrný. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 06/08/2008 : 13:51:16
Neronisi
Chceš li obohatit tu svou teorii o vzájemném obohacování při rozdílných pravdách,pak poznej čistotu.Čistota je cesta středu. Uvědom si že vše jsou jen pravdy a hledej to moudré ve všech pravdách rovnocenně.Potom tě obohatí všechny ty pravdy i když jsou rozdílné a mnohdy protikladné.Buddha to vyjádřil v podobenství o stromu znaků těmito slovy. "Zasadil jsem v horách Tibetu strom na jehož listech jsou znaky Tibetské abecedy. Najde li se člověk natolik čistý, že dokáže tyto listy urovnat tak aby vznikl smysluplný text, otevřou se před ním všechna tajemství světa a žádný poklad mu nezůstane ukryt."
V podobenství je povrchní znění pouze návodné a znázorňuje vnitřní algoritmus. Pokud vezmeš jen ten algoritmus, můžeš si do toho dosazovat,ale tak aby to mělo smysl.Můžeš si tedy dosadit na listy třeba znaky všech pravd na místo znaků abecedy,ale zatím je tam ještě ponech a přemýšlej zda může vzniknout smysluplný text, když jsou písmena rozházena do všech možných výšek.To nejde.Písmena musí být v jedné výši (v řádce) Když si tym nyní dosadíš ty pravdy, uvědomíš si,že ty i ostatní vlastně ty pravdy sami rozmisťujete do všech těch výšek.Každý svou pravdu nad ostatní povyšuje a ostatní vidí níže.Kdyby viděl některou výše než tu svou, pak by ji přijal za svou. Na tobě je tedy urovnat ty listy toho pomyslného stromu do jedné výše.To však znamená zbavit se povyšování své pravdy a ponižování pravd ostatních, jinak řečeno brát je pouze jako poznání. A právě toto je ta čistota, která je podmínkou urovnání listů tohoto stromu.
Když tak učiníš, dojdeš k mnoha poznáním a pochopíš mnohá tajemství která jsou ostatním lidem skrytá a nemohou je pochopit.Začneš studovat ty pravdy a poznáš, že ve všech je nějaké moudro a to jsou ty poklady, které tě nezůstanou díky povyšování té své ukryty. Takže toto podobenství nelže i když se vlastně žádný zázrak nestane.Toto podobenství změnilo celý můj pohled na svět a chceš poznat zdroj,apk si vyhledej kihu Alexeje Pludka "Hledání antipoda" a najdeš o tom stromu povídku " O stromu desetitisíc znaků" Řešení tam však nenajdeš.To je moje vlastní. Kdybych však přináležel k nějaké pravdě, třeba křesťanské, zajisté bych v Boddhově podobenství moudrost nehledal. Buddhistou jsem se však také nestal, ale našel jsem cestu středu, kterou buddhisti hledají a kterou nemohou najít, protože povyšují list své pravdy nad všechny ostatní. Sejde li se čistý s člověkem pravdy, pak je on obohacen,zatím co ten věřící nezíská nic.
Jedinou nevýhodou čistoty, čili středu je to, že tě zastánci všech pravd vždy vidí na straně protilehlé, čili u svých odpůrců.Namaluj si kruh a do středu si postav nějaký předmět. Obcházej ten kruh a vždy uvidíš ten předmět na straně protilehlé. A tak se nakonec na tebe zlobí věřící i ateisté, pravičáci i levičáci a tak podobně.
Přijetí čistoty jako té nejvyšší pravdy je však holý nesmysl,protože to je opět rovno povyšování jednoho listu nad ostatní.
MB |
|
|
