| T O P I C R E V I E W |
| Dalibor Grůza |
Posted - 20/07/2008 : 11:54:00
Člověk se dle Darwinovy evoluční (vývojové) teorie vyvinul z nižších organismů, v konečném důsledku z primitivních živých buněk, které jsou bezpohlavní a množí se dělením. Proto vyvoj samčího a samičího pohlaví jako přitahujících se protikladů je zřejmě otázkou až vyšího evolučního (vývojového) stupně evoluce (vývoje) živých tvorů.
Z výše uvedeného plyne, že z hlediska evoluce živých tvorů se samčí a samičí pohlaví určitého vývojově dokonalejšího druhu živých tvorů nevyvinulo v jeden historický okamžik, ale postupně, proto zřejmě v prehistorii existovaly zřejmě současně samčí, samičí a zároveň oboupohlavní (hermafroditní) jedinci těchto vývojově dokonalejších druhů živých tvorů. Otázkou evoluční (vývojové) dokonalosti resp. nedokonalosti určitého živého jedince, např. člověka jsou zřejmě rovněž jeho sexuální úchylky jako homosexualita, transexualita apod.
(viz. mé vědecké teorie: www.cbox.cz/ak-gruza , www.sweb.cz/filosofierovnovahy ) |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 17/08/2008 : 19:04:09
Rzwalde.
Mně jsou ty reklamy také protivné a souhlasím s tím, co jsi o nich napsal. O tom jsem ale původně nechtěl bůbec mluvit.Navíc jsem neřekl,že bych ty reklamy dokázal vytvářet.Ona krásná může být teorie a mohu vědět že by zde mělo být splněno to, či ono a něco jiého je praxe. Já jsem chtěl pouze říci,že znalost zákonitostí polárního ukládání informací může mít velmi rozsáhlý význam a nejen u tvorby reklam, kterým by nebylo možné odolat,ale třeba u tvorby talentů a podobně.Rozsah využití je zde velmi široký.To hlavní však je fakt, žee to vede k pochopení vlastního myšlení.Jedno a totéž může být u dvou lidí uloženo v opačných polaritách a polaritu, čili výsledný pocit je každým z nich považován za pravdu.Pravda je tedy z hlediska procesu myšlení jevem nereálným a ničím jiným než procesem myšlení člověk svět kolem sebe nevnímá.
O tom to bylo, nikoliv o reklamě.
Jinak se omlouvám všem,pokud najdou v mých vstupech víc překlepů, nebo vynechaných písmen.Je to spůsobeno tím, že mně odchází klávesnice počítače.Drhne, vynechává protože nejde stlačit klávesa a někdy vynechá i po stlačení klávesy.Musím koupit novou.Do té doby mne omluvte.Nejspíš to bude zaviněno popelem s cigaret.
MB |
| Rzwald |
Posted - 17/08/2008 : 15:40:18
quote:
Originally posted by neronis
Rzwalde,
neměl bys tolik koukat na televizi .
nj...já som hrozný maniak O:-) |
| neronis |
Posted - 17/08/2008 : 13:06:55
Rzwalde,
neměl bys tolik koukat na televizi.
Jinak Psychoanalýza je zajímavý úhel pohledu, i když tady Freud jen zahrnuje sexuální pud jinak ne moc příkladů insktinktivního jednání a jeho potlačení nemá do široka.
Nicméně to v podstatě i tak vysvětluje mnoho co se ve světě děje, pokud svou pozornost člověk nesměřuje jenom na to co bychom měli jíst a co ne. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 16/08/2008 : 13:14:19
Rzwalde.
Bohužel již nemám čas na odpověď, protože odjíždím na vystoupení,ale co nejdříve tě odpovím.
MB |
| Rzwald |
Posted - 16/08/2008 : 12:11:21
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Jsou příkladně duševně nemocní,u kterých existuje cosi, co jejich chorobu startuje,čili cosi, co má tak silnou opzvěnu mínus,že to vede k propuknutí nemoci, či záchvatu.Pokud je toto nalezeno, je možné provést uměle změnu převažující polarity a tyto informace přestanou mít schopnost chorobu aktivovat.
z tohohle vychází psychonalýza... možná by tě mohlo zajímat toto:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychoanal%C3%BDza
...je to sice standardní a do jisté míry již překonané učení Freuda, avšak mohlo by tě to inspirovat
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Vnímali by to příjemné a spolu stím by v polaritě plus ukládali i to zboží.Když by to zboží v obchodě viděli, cítili by příjemno a koupili by to i tehdy, když by to vlastně ani nepotřebovali.Poznání proceu myšlení dává člověku do rukou strašlivě silnou schopnost a s toho mám strach.
já bych byl optimista --- imo se lze bránit reklamě poměrně lehko. Nelze se sice bránit podmiňování (pokud je příjemno dodávání s původně neutrálním podnětem -- např. jménem výrobku), dojde časem k navození příjemna při pouhém vystavení se neutrálnímu podnětu (tomu jménu výrobku až jsme v obchodě) -- to je velmi dobře ověřeno, vymyslel to původně už I.P. Pavlov -- avšak nebere to v úvahu následujcí:
1. můžu si vytvořit i spojitost s nepříjemnem. Např. když se dívám na napínavý film a přijde reklama, jedině mě to naštve. Tak se vytvoří spojitost s nepříjemnem při první reklamě. Další reklamy (až se zase uklidním) však nebudou mít šanci na mě působit, protože obvykle přebliknu na jiný kanál (a tak je nevidím) a nebo odejdu od televize (jdu se do kuchyně napít, na záchod, ...). Takhle se vytvoří averze k reklamám, který vysílali na začátku reklamního spotu.
2. když je reklama nepovedená...tak je to pak antireklama. Přitom reklamu lze jen těžko natočit tak, aby se líbila všem. Např. --holí se věšina mužů. Když natočím reklamu s mladým svalnatým borcem, jak jej líbá a hladí po jeho dokonale oholených lících nějaký kotě, tak to asi osloví především mladý neusazený playboye nebo ty, který by jimi chtěli být, tak do 30. Staršímu oženěnému člověku s rodinou bude asi už míň záležet na tom, nakolik se za ním budou otáčet holky, stejně tak asi imo moc neosloví věřící, intelektuály, chudé lidi, ty, kteří se holí strojkem a všechny ty, kterým příliš nezáleží na zevnějšku
3. podle mne reklama vůbec není nebezpečná pro toho, kdo přemýšlí. V některých reklamách jsou okamžiky, kdy by mělo docházet k manipulaci tak zjevné, že je to až poněkud trapné a člověk maximálně zakroutí hlavou nad naivitou jejich tvůrců. Některé scény z reklam (profíci jsou v tomto obvykle rodinné reklamy) jsou zase vyloženě kýčovité. Úroveň hereckých výkonů je mnohdy strašná...předevší jejich vyjadřování emocí je strašně nerálné a přehnané. např. při údivu sice dochází k mírnému pozvednutí obočí, zakulacení očí, povolení svalů držící čelist, atd., ale ti "herci" to ztvární tak, že si čelist málem vyhodí z pantů a je jim vidět až do krku, oči vykulí tak, že vypadaj jako kdyby se dávili...reklama pak vypadá jak parodie
Některé reklamy mi připadnou jako pohádka pro mentálně zaostalé děti, která je předkládána jako dokument a to je pak strašně trapné, tak trapné a nevkusné, fuj.
4. no nicméně stále ještě hodně reklam je dobrých...a může se vytvořit vazba na příjemno. Avšak když pak jdu nakupovat, tak přece jdu pro něco, co si předem určím. Takhle mne reklama nijak nemůže ovlivnit. Když půjdu kolem skříně se Spritem a vzpomenu si na reklamu, jak chlápek místo pěny na holení děsně drsně užije Sprite..no tak byl můj průchod kolem skříně se Spritem sice zdrojem potěšení (za coč tvůrcům reklamy na Sprite děkuji), avšak nijak nemám potřebu Sprite koupit. Pokud při pohledu na tekutiny dostanu žízeň (ale to už jde mimo reklamu), tak si koupím vodu, protože vím, že cukr odvodňuje a oxid uhličitý zase potlačí žízeň dřív, než tělo dostane dostatek tekutiny.
Pokud si je člověk vědom toho, co dělá a proč dělá, co dělá, nemá reklama sebemenší šanci.
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 16/08/2008 : 07:22:37
Rzwalde.
No nic, ale je to škoda. Mohli jsme se dostat k podstatě čehosi velmi cenného a mohl jsi poznat v praxi zákonitost polárního ukládání informací. Já jsem měl ve svém životě také takový obraz.Nebyl abstraktní,ale byl na něm obyčejný domek se stromem na kterém byly třešně. Snad to byl jen tisk,já nevím.Byl u starší sestry a když jsem jej viděl, vždy jsem měl nepříjemný pocit, který jsem si nedokázal vysvětlit.Teprve když jsem docházel k poznání zákonitostí polárního ikládání informací, provedl jsem si analýzu.Předpoklad byl,že jsem si obraz zložil do paměti v polaritě mínus díky nějaké polarizující informaci a tak jsem po ní pátral,až jsem se dozvěděl,že jsem kdysi jako malý byl u sestry na prázdninách a dostal jsem těžkou anginu a vysokými horečkami.Při těch horečkách se ten vnímaný obraz spojil s horečnatými vidinami a uložil do paměti.Zajímavé je,že jsem to nepříjemno vnímal dokonce i v dospělosti a nikdy bych si jej nepověsil do své blízkosti.Je možné,že se tě přihodilo cosi podobného a třeba i před rozvojem řeči, čili si na to nemůžeš pamatovat jinak, než pocitově,ale někdo s tvojich blízkých by k tomu mohl znát cestu.
Prostě zbožňuji neznámo,protože v něm mohu nalézat nové poznání.
Nalezneš li nové poznání, nevíš zda je správné a potřebuješ si je ověřit.K poznání dojdeš analýzou a k potvrzení syntézou,či využitím poznaného k umělé tvorbě nového stavu.A tak byl předpoklad,že spojím li věm toho obrazu s čímsi příjemným, mělo by postupně dojít k vyvážení, to při rovnosti intenzit plus i mínus a pokud bych v tom pokračoval, měl by převážit pocit plus.Jedná se vlastně o přeprogramování informace v mozku.Tento předpoklad se vyplnil na sto procent a aplikace skýtá mnoho možností využití.Jsou příkladně duševně nemocní,u kterých existuje cosi, co jejich chorobu startuje,čili cosi, co má tak silnou opzvěnu mínus,že to vede k propuknutí nemoci, či záchvatu.Pokud je toto nalezeno, je možné provést uměle změnu převažující polarity a tyto informace přestanou mít schopnost chorobu aktivovat. Jenže je zde problém, který nedokáži vyřešit.Je totiž možno při znalosti tohoto programovat lidi třeba v zájmu uznané pravdy a to nejen kladně.Stejně tak je však i možné díky znalosti tohoto se takovému přeprogramování bránit,čili je rozpoznat a nepodlehnout mu.Aby se zabránilo zneužití takové schopnosti, bylo by lépe takové poznání lidem nepředat.Jenže lidé toto provádí spontáně bez takové znalosti a potom by bylo lépe toto sdělit,aby to dokázali lidé rozpoznat a bránit se tomu.Toto dilema spůsobilo, že jsem tak dlouho vše hledal jen pro sebe a bál jsem se to sdělit, abych nebyl strůjcem velkého zla.S využitím tohoto poznání bych se mohl stát reklamním magnátem a lidé by ani nepoznali,proč tolik chtějí získat to co reklama vlastně ani nenabízela, jen ukazovala a prostě jen tím,že bych toto spojil s čímsi, co vyvolává u většiny lidí intenzivní pocit příjemna.Vnímali by to příjemné a spolu stím by v polaritě plus ukládali i to zboží.Když by to zboží v obchodě viděli, cítili by příjemno a koupili by to i tehdy, když by to vlastně ani nepotřebovali.Poznání proceu myšlení dává člověku do rukou strašlivě silnou schopnost a s toho mám strach.
MB |
| Rzwald |
Posted - 15/08/2008 : 18:57:45
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Přemýšlel jsi někdy o tom, proč jsi tam viděl toho démona, nebo řekněme cosi nepříjemného (u té tety) Ono to totiž cosi vypovídá o procesu myšlení a je dobré to pochopit. Je dobré se v tom vlastním myšlení trochu víc vyznat.Nezajímá li těě to však, pak tě do diskuse na toto téma nenutím.
no já už si to hlavně moc nepamatuji...bylo mi tak šest...
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 15/08/2008 : 18:00:57
Rzwalde.
Přemýšlel jsi někdy o tom, proč jsi tam viděl toho démona, nebo řekněme cosi nepříjemného (u té tety) Ono to totiž cosi vypovídá o procesu myšlení a je dobré to pochopit. Je dobré se v tom vlastním myšlení trochu víc vyznat.Nezajímá li těě to však, pak tě do diskuse na toto téma nenutím.
MB |
| Rzwald |
Posted - 15/08/2008 : 17:20:53
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
K vyjdřovací schopnosti těch skrn může dojít náhodou a třeba takový obraz na tebe bude emocionálně působit i tehdy, namalovala li jej opice a ty to nebudeš vědět.K namalování Mony Lisy však bylo třeba vysokého stupně poznání a malířských schopností.Takový obraz se vyskytne sotva jeden za tisíciletí.
ano, to je pravda... |
| Miloslav Bažant |
Posted - 15/08/2008 : 12:40:29
Rzwalde.
To je v pořádku. S těmi skvrnami také souhlasím,že mohou být vyjádřením čehosi,co jinak třeba ani vyjádřit není možné,ale s tou Monou Lisou nesouhlasím. K vyjdřovací schopnosti těch skrn může dojít náhodou a třeba takový obraz na tebe bude emocionálně působit i tehdy, namalovala li jej opice a ty to nebudeš vědět.K namalování Mony Lisy však bylo třeba vysokého stupně poznání a malířských schopností.Takový obraz se vyskytne sotva jeden za tisíciletí.Možná by ani mistr Leonardo nedokázat toto zopakovat na jiném portrétu.Teprve když poznáš tajemství tohoto obrazu, začneš chápat jeho význam.Do té doby je prostě jen ženská a ještě k tomu oblečená.
MB |
| Rzwald |
Posted - 15/08/2008 : 10:37:44
MB,
...myslel jsem něco jiného..ale já zase zkoušel rychločtení, které stále neumím...
..z neronisova příspěvku jsem totiž z první věty přečetl slovo "nešvarem" a zbytek nahradil slovem "úvod", druhou jsem nahradil slovem "příklady" a třetí (populárnější jen naznačit a nad jednotlivými tématy plout a tančit, spíše naznačovat než dotahovat.) jsem z větší části přečetl---a reagoval na to....uniklo mi proto, že se bavíte o umění...
...takže--pro příště už budu číst normálně
(takže má reakce se vztahovala především na zprávy nebo na časopisy a noviny)
jinak co se týče těch děl...
tak já jsem natolik nadutý, že si o sobě myslím, že tomu rozumím---a kritiky vůbec nepotřebuji. Je to jako s hudbou---když uslyším falešný tón, tak nepotřebuji žádného kibice, aby mi říkal, že ta písnička je falešná.
Když jdu na výstavu, kde jsou červené obrazy a na každým černý čtverec, obdélník nebo kosočtverec a mají názvy "zázněje 1" až "zázněje 19" ...no tak zakroutím hlavou, utrousí nějaké to přisprostlé slovo na adresu autora, který mě okradl o 80kč vstupného, a odejdu a kritik to nespraví. Možná se v novinách dočtu, že tím ten a ten chtěl vyjádřit to a to...a možná, že to "to a to" bude zajímavé, ale nic to nezmění na tom, že jsou to červený plátna a na nich černý čtyrúhelník.
...když je však abstraktní umění kvalitní, když ty skvrny nějak působí, něco říkají...tak je to imho větší umění než jiné obrazy, protože Mona Lisa je Monou Lisou -- prostě jakási ženská (a ještě k tomu oblečená)...a je to furt ta samá oblečená ženská dnes, zítra i za deset let. Avšak při pohledu na dobře nacákané skvrny se jednou můžeš zajíkat tou hrozivostí, někdy v tom uvidíš znázorněné nadpřirozeno, tajemné a trochu nebezpečené, jindy jsi ohromen tou energičností a dramatičností, nevíš, jak se tolik pohybu může vlézt na tak málo místa.
Pamatuji si, že když jsem byl malý a jeli jsme k tetě na vesnici, tak ona měla v ložnici taky takové jedno pocákané plátno a já v tom viděl démona a strašně jsem se toho obrazu bál. Zvykl jsem si až po týdnu, kdy jsem se s ním už "zkamarádil", veděl jsem, že mi neublíží.
...tohle žádná Mona Lisa nedokáže...
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 15/08/2008 : 09:17:20
Neronisi.
Ano je to tak. Když jsem se učil malovat,chodil jsem se učit k profesorovi akdemickému malíři Otakakaru Štemberovi. Jednou jsem si stěžoval na to, že mám problém s vystižením podoby u lidí mně blízkých a tentýř problém nemám, když maluji kohosi neznámého. On se tomu zasmál a řekl.To je nezalostí řemesla.Když maluješ někoho cizího, maluješ intuitivně bez emocí,čili zaznamenáváš typické znaky podoby a třeba i nálad.Toho blízkého člověka vnímáš vlastně víc jako celek a ty typické znaky tě unikají. Naučit se ty typické znaky znát a nejen u portrétu, ale třeba i v přírodě u stromů, či rostlin je základem výtvarného řemesla.Potom stačí, když se omezíš třeba jen na ty nejdůležitější a podoba zde je a to platí i u nálad.Nauč e ty typické znaky znát a znázornit a budeš malířem.Čím hlouběji budeš ty typické znaky poznávat, tím lepším budeš malířem.
Neronisi, tohle platí do detailu a nejen u výtvarného umění.Naučíš li se poznávat typické znaky řeči které se u lidí projevují při určitém citu, či vzrušení a dokážeš li toto přenést třeba do textu písně, tvůj text získá ohromnou sílu a lidé to budo cítit.Když toto dokáže interpet lidé cítí z jeho projevu třeba i lásku.Mistrem v tom je třeba Hanička Zagorová. Je to o řemesle,ale hlavně je to o poznání.Mne tato Štemberova slova nasměrovala k hledání a učení,které se ukázalo být naprostým základem.
Rzwalde.
Tvůj soud a odpor má dozajista příčinu v dílech , kde malíř nakecá na plátno barevné skrny, či obrazce,kritik aby se nezesměšnil toto vychválí do nebe, snobové opakují slova kritiků a cena díla roste i když ve skutečnosti ani sám malíř neví, co namaloval,či co by to mělo znázorňovat.Obyčejní lidé však mají k tomu odpor,protože v tom vidí jen ty skvrny a nic víc. Já mám k tomu odpor také,ale o tom jsem nehovořil, když jsem mluvil o obrazu Mony Lisy.To je docela o něčem jiném.Můj učitel říkal.Nikdy se nepouštěj do kritiky takových abstraktních a ještě politých prací,protože narazíš na kritiky a snoby, kteří s tebe udělají blbce, který nerozumí umění. Stejně tak se nepouštěj do sporu s věřícími o bohu.To je úplně stejné. V tom jednom jsem ho poslechl, v tom druhém ne a podívej se že měl i v tom pravdu.
MB |
| Rzwald |
Posted - 14/08/2008 : 20:43:42
quote:
Originally posted by neronis
Pokud si všimneš, jsou tímto "nešvarem" ovlivněny takřka všechny formy umění. Ať už jde o film, píseň nebo knihu, vždy je populárnější jen naznačit a nad jednotlivými tématy plout a tančit, spíše naznačovat než dotahovat.
možné je i to, že tenhle působ není populární a většině je nepříjemný, ale zajišťuje trvalé živobytí těm, kteří danoou věc produkují --- její produkcí se snaží "podepsat kontrakt" na další "díl".
většina lidí, s kterými se stýkám tenhle styl přímo nesnáší....přitom televize je přesně taková. Imo neodráží to, co je populární, ale co je pro ně výhodné. |
| neronis |
Posted - 14/08/2008 : 17:57:24
Pokud si všimneš, jsou tímto "nešvarem" ovlivněny takřka všechny formy umění. Ať už jde o film, píseň nebo knihu, vždy je populárnější jen naznačit a nad jednotlivými tématy plout a tančit, spíše naznačovat než dotahovat. Leckdy se to bohužel až přehání a dílo je tím úplně prázdné.
Da Vinci nebyl zdaleka první kdo si toho byl vědom. Je třeba si uvědomit, že pokud má být jakákoli forma umění dostatečně kvalitní, přitom ne prázdná a přitom také určitým způsobem konkrétní, jsou na cestě spíše náznaky nežli pojmenování. Taky je důležité snažit se svým uměním určitý pocit v divákovi, posluchači nebo čtenáři vyvolávat, nikoli jej pouze pojmenovat.
K tomu je zapotřebí pravá znalost lidí a nálad a především znalost sama sebe, takoví jsou mistři umění jakým byl patrně i Da Vinci. Nicméně je pravdou, že někomu to jde zkrátka "samo". Technik a pohledů do hloubky je ve všech směrech spousta. Pro ty méně všímavé a talentované jsou tu i školy. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 14/08/2008 : 16:28:29
Neronisi.
A totéž platí i u odporu. Mozek nás oblbne,ale přesně dle zákonitostí.Prostě není schopen pracovat v jeden okamžik s oběma polaritami a tak je vždy jedna z nich dominantní.Zajímavé ny tom je,že vytvoříš li si určitou náladu, ta priorita vnímání se tomu podřídí.Budeš mít z něčeho radost a náhle uvidíš krásu tam, kde si dříve viděl ošklivost. A opět se budu opakovat. Tohoto poznání využil (možná nevědomky) Leonard Da Winchi,když maloval Monu Lisu.Jako malíř znal typické znaky nálad dokázal tyto nálady vyvážit,čili všechny jen naznačil a žádnou nedokončil.Kdyby dokončil třeba typické znaky radosti, poznal by každý, či téměř každý, že ten portrét ukazuje radost.On však ty typické znaky nedokončil a díky tomu přijdeš před tento obraz příkladně s radostí a mozek jak říkáš tě oblbne a ty vidíš, že se Mona Lisa raduje s tebou.A tak můžeš před ten obraz přestupovat znovu a znovu s různými náladami a vždy ten obraz bude blízký tvé náladě, ač je stále stejný. To je tajemství Mony Lisy,které jsem si dovolil odhalit, když jsem našel právě tu prioritu polarit. A nyní mně řekni.Který přístup k tématu Mony Lisy je vědečtější.Ten který tvrdí někteří učenci, že Leonardo vlastně namaloval muže a že to ukazuje na to že byl nejspíše homosexuál.(takový názo jsem skutečně četl a autorem byla uznávaná kapacita) nebo ten názor můj, který si můžeš sám ověřit, když se podíváš na ten obraz?
MB |
|
|
