| T O P I C R E V I E W |
| Ondra |
Posted - 29/06/2008 : 17:27:22
K opravdovému uchopení a vyřešení problémů je zapotřebí pouze pravda – tvrdá, jasná, nediplomatická. Pokud bude tato pravda zjemněna a podána takříkajíc 's citem' nebo vyjádřena tak, aby se to nikoho nedotklo atd. atp., tak již nepůjde o pravdu, nýbrž o lež. A tato lež vede k dalšímu chybnému myšlení, cítění a jednání, a tedy k dalším problémům, namísto k jejich vyřešení. Jenom jasně, zcela jednoznačně a nekompromisně vyložená fakta mohou vést a také vedou k patřičným reakcím, protože jen slova pravdy jsou východiskem, nikoli slova diplomacie, a tedy lži. Z překrucování a upravování pravdy vzniká jenom další iluze a bludné učení, vzniká mnohost výkladu, bagatelizace a zesměšnění. Z tvrdosti a jasnosti namísto toho vzniká prudká rána, kterou již nelze smést pod stůl a která dříve čí později způsobí, že bude problém pochopen a vyřešen.
Těžká zvrhlost nemůže být popsána jinak než jako těžká zvrhlost, lidská hloupost a omezenost jinak než jako lidská hloupost a omezenost. Lepší být dotčen pravdou, než oklamán lží. Kdo toto nechápe, ten již také podlehl všeobecné zchoulostivělosti a lásce k iluzi.
Je třeba se probudit a naučit se akceptovat tvrdá slova, protože jenom taková slova jsou plná lásky. Slova jemná a vzletná jsou jako sladký jed, medícina zapomnění, uchlácholení v neřesti a zvrhlosti, a proto jsou to slova falešné lásky, zkázy, zničení a úpadku. Právě z těchto slov vznikají všechny problémy této společnosti, protože zapírají pravdu a vkládají ji do falešných konceptů, tak jako tomu bylo z části i v případě náboženství – spousta prázdných frází a falešných slibů, sladký jed krutosti a vykořistění. |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| neronis |
Posted - 10/09/2008 : 20:49:39
Problém je, že to všechno spolu prostě souvisí a hranice není stanovená, vše je na všem závislé a ve všem se odráží.
I ten charakter se formuje prožitky a emocemi. |
| Rzwald |
Posted - 10/09/2008 : 20:42:53
quote:
Originally posted by neronis
potřeby diktatury
mno tak já bych byl spíš submisivní, když bych si musel vybrat, ale budiž :-)
...jde o to, že tohle imho už nejsou emoce, ale spíš to souvisí s charakterem. Nicméně, pokud "táhlý pocit nadřazenosti" budeš spojovat s spíše s emocemi (asi by to taky šlo), pak nemusí platit, co jsem psal..to souhlasím. |
| neronis |
Posted - 10/09/2008 : 16:39:25
Můžeš podlehnout táhlému pocitu nadřazenosti a potřeby diktatury ke své přítelkyni, která se takovému chování jenom neumí bránit a může ti připadat jednoduchá a časem i neatraktivní jen kvůli tvému subjektivnímu pocitu, který může časem sílit s drobnostmi.
Kdyby sis uvědomil svou krátkozrakost, měla by tě radši a třeba by se s tebou nerozešla.
(jde o příklad, samozřejmě) |
| Rzwald |
Posted - 10/09/2008 : 16:15:15
quote:
Originally posted by neronis
Emoce jsou nejen bezprostřední. Ty bezprostřední jsou zpravidla vlastní prostým lidem, u kterých tvoří většá část. Nicméně v člověku s větší duší (ach ty zprofanované termíny) je vlastní i emoce nebo rozpoložení táhlé. Jde o dojem, náladu, emoce nejsou pouze smích, ale tvoří celek každého a pokud jsou potlačovány, zhoršuje se mimo jiné i vnímavost.
Nejde o to vše hystericky prožívat, ale uvědomit si ten dojem. Pokud zmizí například vztek, selhává obranyschopnost.
souhlasím, nicméně ty táhlé emoce jsou málo intenzivní a tudíž pravděpodobnost, že pod jejich vlvivem udělám něco nerozvážného je mizivá...tudíž jsou pro činy opět nepříliš významné
jinak k reakci na další tvůj post --- neříkal jsem nic o potlačování, ale o "mítí pod kontrolou"...a souhlasím, že je toho lze dosáhnout skrze jejich uvědomění.. |
| neronis |
Posted - 10/09/2008 : 10:59:39
Souhlas |
| Miloslav Bažant |
Posted - 10/09/2008 : 10:22:01
Neronisi.
Souhlas.Odpovídám proto abys věděl že souhlasím a nevědlo tě mé mlčení k tomu abys vše více polopaticky rozebíral. To by měli dělat všichni a nikoliv mlčet když souhlasí.
MB |
| neronis |
Posted - 10/09/2008 : 10:15:11
Reagoval jsem na Rzwaldův názor o potlačování emocí, proto to vysvětluju tak polopaticky. Ovládání spočívá v uvědomění, díky němu je člověk v podstatě "nad věcí" a je svým pánem. Pokud své instinkty člověk neuznává nebo ignoruje v kontextu nějaké vykonstruované pravdy (např. že jde o překonané pudové vzruchy), stává se, že přijde o větší část svých schopností nebo je jimi ovládán, místo aby s nimi zacházel.
(někdy to dojde tak daleko, že takový člověk ztratí rozumový úsudek, někdy vyšší smysl života a začíná věřit v iluzi.. to se stává ve společnostech silných etických hodnot, kdy je například touha po sexu tabu i v soukromí (např. období pýchy a předsudku ve staré anglii))
Tvůj příklad by mohl figurovat v nějakém knižním vydání kursu sebeovládání. Než já se dostal na vysokou pozici v práci, potily se mi ruce, emoce mě nutily boj vzdát, nastal strach, ale protože s nimi počítám a uvědomuji si jich mnohem více než ostatní, pozoroval jsem na druhých neprofesionální nebo jiné neakceptovatelné chyby spíš já, než aby je pozorovali oni na mě. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 10/09/2008 : 09:28:05
Neronisi.
To je přece samozřejmé.Neuvědomím li si existijící zlost.pak mne stále ovládá a třeba v tom karate dostanu přes hubu. Uvědomím li si jí a naučím se ji eliminovat,sklidním se, mám čistou hlavu a zvýší se koordinace pohybů a mohu třeba vymýšlet finty a chvaty, které potom praktikuji.Aby nedošlo k omylu. Já karate neovládám ani jiná bojová umění a přesto se jimi dokáži účinně bránit.Příklad: Už je to sice dávno, to jsem byl ještě mladý, svobodný a hezký.Bohužel jsem byl drobné postavy a mé svaly no prostě nic moc.Jednou jsme s kamarády montéry seděli ve vinárně, kde byl muzikbox a jeden mladíček tam stále dával stejnou písničku až nás to všechny otravovalo. Tak jsem šel a stlačil vzadu ten knoflík na vypnutí.V tu chvíli se od stolu zvednul chlapík tak o dvě hlavy větší naž já a nejspíš kulturista a prý proč jsem to jeho bráchovi vypnul.Vysvtělil jsem mu to a on se chtěl prát. Bezpochyby bych dostal pořádnou nakládačku,ale já jsem se úplně sklidnil, usmál a řekl. " Tak dobrá. Každý je svého štěstí strůjcem,ale potřebuji alespoň dva nezávislé svědky, protože dělám vrcholově karate za Slavoj masný průmysl Plzeň a musel jsem podepsat, že toho využiji pouze k sebeobraně. Souhlasíš? Pokud ano tak půjdeme ven,ale nesmíš se zlobit, když tě něco zlomím." On stuhnul a vrazil facku tomu svému bráchovi, že lidi obtěžuje, mně se za bráchu omluvil a posadil se na své místo. I já jsem se posadil a teprve nyní se mně rozklepala kolena. Kdybych své emoce nedokázal ovládnout, čert ví jak bych dopadl. A tak mne karate zachránilo i když je vůbec neovládám. A toto je příklad mého přístupu k emocím.Je lépe přenést strach na někoho jiného, než vlastnímu strachu podlehnout.
MB |
| neronis |
Posted - 10/09/2008 : 08:55:37
Ale dokážeš si svou zlost uvědomit, potom ji v podstatě ovládat. V tom to je, místo ignorace nebo popření je potřeba uvědomění. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 10/09/2008 : 08:19:13
Nejde o to vše hystericky prožívat, ale uvědomit si ten dojem. Pokud zmizí například vztek, selhává obranyschopnost.
Neronisi.
To je pravda jen u někoho a jen někdy. Já jsem se naučil zlost zvládat a potlačit a následkem toho se sklidní moje myšlení dokáži najít a využít jinou schopnost než pěsti a moje obranyschopnost roste. Kdybys dělal třeba karate a nedokázal eliminovat zlost,pak by nemlátili i ti mnohem slabší, protože by zlost zahltila tvou schopnost klidně a koordinovaně jednat. Jsou samozřejmě i lidé, kteří se dokáží bránit pouze při zlosti a právě tím, že ji nezvládnou.To jsou ale většinou slabostší zběsilci s mdlým rozumem,kteří se bez té zlosti spíše bojí a útočí teprve když zlost zatemní jejich rozum.Tehdy zapomínají na svůj strach.
MB |
| neronis |
Posted - 10/09/2008 : 01:21:18
Emoce jsou nejen bezprostřední. Ty bezprostřední jsou zpravidla vlastní prostým lidem, u kterých tvoří většá část. Nicméně v člověku s větší duší (ach ty zprofanované termíny) je vlastní i emoce nebo rozpoložení táhlé. Jde o dojem, náladu, emoce nejsou pouze smích, ale tvoří celek každého a pokud jsou potlačovány, zhoršuje se mimo jiné i vnímavost.
Nejde o to vše hystericky prožívat, ale uvědomit si ten dojem. Pokud zmizí například vztek, selhává obranyschopnost. |
| Rzwald |
Posted - 09/09/2008 : 17:22:41
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Neronisi.
Cítím tvůj smích ze tvých slov a tak tě snad rozesměji ještě víc. Představ si,že řeknu ženě, že jí podvádím s jinýma,ale ve skutečnosti to tak není.Ona tomu uvěří a začne o mne lépe pečovat abych neměl takovou potřebu. A ejhle lež posloužila dobru.Řeknu jí, že bych ji nikdy nemohl podvádět s jinýma a ona tomu uvěří. Začne si být jistá a obrátí se to proti mně.Přestane o mne dbát a začne víc žádat. Fuj tajbl. Kdo se má potom v tom vyznat?
MB
to mně připomělo takovej vtip:
právník, doktor a matematik se baví, co je lepší - zda mít manželku nebo milenku
právník říká, že lepší je milenka, protože pak nejsou problémy s rozvodem
doktor říká, že lepší je manželka, protože je dokázáno, že je zdravější žít v manželství
matematik říká, že nejlepší je mít je obě: manželka si myslí, že je u milenky, milenka si myslí, že je u manželky a on si zatím může v klidu dělat matematiku :-)
jinak já na emoce nevěřím: emoce jsou bezprostřední a můžou tedy dění ovlivňovat jen bezprostředně---tudíž jsou nevýznamné.
Pokud bezprostředně udělám něco, co má trvalejší neblahé následky, tak na emoce zanevřu. Zanevřít na emoce znamená podstoupit "emoční výcvik", kdy se jedinec naučí emoce zvládat a mít je pod kontrolou --- a vzhledem k tomu, že toto (pro většinu lidí) možné je (vyjma nějakých hysterických osobností třeba), tak emoce jsou v konečném důsledku opravdu bezvýznamné. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 09/09/2008 : 15:35:18
Neronisi.
Cítím tvůj smích ze tvých slov a tak tě snad rozesměji ještě víc. Představ si,že řeknu ženě, že jí podvádím s jinýma,ale ve skutečnosti to tak není.Ona tomu uvěří a začne o mne lépe pečovat abych neměl takovou potřebu. A ejhle lež posloužila dobru.Řeknu jí, že bych ji nikdy nemohl podvádět s jinýma a ona tomu uvěří. Začne si být jistá a obrátí se to proti mně.Přestane o mne dbát a začne víc žádat. Fuj tajbl. Kdo se má potom v tom vyznat?
MB |
| neronis |
Posted - 09/09/2008 : 15:18:04
Život je samý paradox a plný překvapení. I vědomá lež může být pravdou, pokud o ní dotyčný neví.
Například zalžeš, že tě žena nepodvádí. Myslíš si, že ano, přitom ve skutečnosti ne.
To je spirála, viď? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 09/09/2008 : 15:03:35
Neronisi.
Nyní jsi mluvil pravdu a bylo to poznat, jenže ta pravda zní lžu. Hehehe.
MB |
|
|
