| T O P I C R E V I E W |
| Skunkless |
Posted - 14/04/2006 : 16:34:12
At nazyvate Boha jakymkoli jmenem, troufam si tvrdit, ze vsichni si jakesi NECO co stvorilo svet predstavujeme. (Buh, energie, vedomi, proces evoluce..jak chcete.) Prijmeme-li myslenku, ze nas (budu pouzivat pro vsechny ty vase odlisne nazvy slovo Buh, jelikoz mu snad vsichni rozumime, neni to ale ani jeden z Bohu ruznych nabozenstvi) Buh stvoril, pak ocekavame, ze k tomu mel nejaky duvod. Dostavame se tedy k otazce, co Buh chce. (Nekdo by mohl namitnout, ze nas treba Buh stvoril jen tak z nudy - ale i v tom pripade neco chce, pravdepodobne pobavit) Co si myslite, ze Buh chce? Ja si totiz myslim, ze Buh nechce nic. Vubec nic. Chce to, co chceme my. Jeho vule je nasi vuli. Co na to rikate? Jiste mate odlisne nazory, tak sem s nimi!
Skunkless.. |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 20/04/2007 : 11:48:11
Rajisi.
Součástí genetiky, čili jejího výsledného stavu je to, že je vše nastaveno tak, že mozek kterému chybí kyslík vysílá celkem chaoticky impulsy do celého těla. To se děje příkladně při narození, kdy mozek přestal získávat kyslík prostřednictvím pupeční šňůry. Kdybys pozoroval cíleně takové čersvě narozené dítě,pak bys toto poznal.Když takový chaoticky vyslaný inpuls zasáhne bránici, dojde k prvnímu nadechnutí, následkem čehož dojde k okysličení krve, která dodá mozku kyslík. Tato informační cesta je poté využívána trvale, čili dá se označit jako most. K témuž došlo i u mne, když se díky stlačení nárazem zastavilo srdce. Určitou dobu trvalo, než mozek zaznamenal chybění kyslíku a poté došlo k témuž, čili vyslání těch chaotických impulsů. Některý z nich zasáhl srdce a to se rozběhlo. Následkem toho vznikl most který mozek využívá, když mu chybí kyslík. Kdyby to nepomohlo ,pak by došlo opět k chaotickému vysílání impulsů a já bych dosloval zaklepal bačkorama. Ukázka těchto mostů tě měla ukázat, že mosty nejsou nějaké umělé propojení,ale pouze informční cestou. Ty neurony jsou mezi sebou propojené běžně,ale jen některé tyto spojení jsou využívány a to jsou mosty. Ty ostatní jsou neprůchodné.
MB |
| rajis |
Posted - 20/04/2007 : 10:37:33
Abych řekl pravdu, tak moc si to nedokážu dát do souvislostí. Já myslel, že tohle je otázkou genetiky, než informačních mostů. Když se někomu zastaví srdce, tak přece mozek vždycky nevyšle ten impulz, jak tomu bylo v tvém případě.
Fyziologická stránka toho procesu bude asi velmi složitá. Každý vjem předtím než jde do mozku musí být upraven tak, aby byl srozumitelný pro naši psychiku a aby se také přeměnil na impuls, kterému bude zase rozumět mozek. Do jaké části mozku tyto impulsy putují to přesně nevím. Ale řekl bych, že ta tvoje teorie se do určité míry shoduje s psychologií, ačkoliv to nedokážu dost dobře posoudit, protože jsem za svůj život četl jen jednu jedinou psychologickou učebnici. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 19/04/2007 : 07:09:19
Rajisi.
Problém bude nejspíše v tom, že jsem vždy hledal ten proces a nikoliv to co ho vytváří a podmiňuje. Takže jsem poznal co se děje, ale nikoliv jak se to děje. Poznal jsem, že se spojují smyslové informace společně vnímané a poté je li aktivován jeden blok, aktivizují se ostatní bloky v daném mostu. Ale jak se to fyzicky děje, to nevím. To by vyžadovalo vzdělání v oboru , čili nějaké to neuroinženýrství, či co. Poznal jsem, že není možné tyto bloky a mosty aktivovat po celý život jinak, než smyslovým vjemem a to i po rozvoji řeči. S toho jsem vyvodil, že zůstávají odpojené a nemohou se ze slovními mosty spojit. Proč se tak děje s pohledu fyzického opět nevím. Uvědom si, že jsem toto poznání neměl zájem nikomu sdělovat, že jsem hledal jen pro sebe, protože mne to zajímalo a hledal jsem odpověď na zcela jiné otázky, na které mně toto mohlo a také dalo odpověď. A tak mohu pouze říci. Toto poznání obsahuje pouze a jen část programovou, čili jak k tomu dochází a co se děje, ale nikoliv fyzikální. Může se však stát, že se najde člověk, kterého toto bude zajímat a bude zdatný v té části fyzikální. Potom se může jeho zásluhou stát tato práce kompletnější a to je také jeden s důvodů, proč jsem si toto nenechal jen pro sebe.
Možná tě to pochopení trošku zamotám,ale možná pochopíš mnohem víc.Jak jsem zde již napsal, či spíše se svěřil, po havárii jsem se dostal do klinické smrti.Když po pěti minutách začal mozek strádat nedostatkem kyslíku, vyslal do těla impulsy tak jak je tomu ve chvíli narození. Jsou to impulsy chaotické a při narození se szane, že zasáhnou bránici a dojde k prvnímu nádechu. V mém případě zasáhl takový impuls srdeční sval a srdce se rozběhlo. Když jsem byl letos v Lednu na JIPce došlo u mne dvakrát k zástavě srdce a na potvoru se sestry někde toulaly a neslyšely jak mně přístroje houkají. Jenže já jsem se nahodil sám, čili mozek už sám využil to co se naučil a vyslal impuls do srdečního svalu. I když se zde jedná o funkci mozkového kmenu i toto se dá považovat za most. Není možné že tam ten most byl, ale vznikl a mozek jej využívá. Přitom jde o zcela obyčejné nervové vlákno, které má zcela jiný účel, ale když dojde k zástavě, je toto vlákno využito, nyní již ustáleně a samočinně, bez hledání. Nyní bych rád věděl, zda jsem tě tímto přiblížil co je most, nebo ještě více zamotal.
Sláva.
MB |
| rajis |
Posted - 18/04/2007 : 20:20:19
Začínám si myslet, že jsem základy toho co se zde snažíš sdělit už chápu. Jenom jedna věc mi pořád není jasná, totiž..
Informační spojení existuje i před rozvojem řeči. Ale dokáže spojit pouze omezený počet bloků. S příchodem řeči, dochází k mnohem komplexnějšímu spojení, s tím, že staré bloky spojit slovem nejde. Je to správně nebo mi pořád něco uniká?
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 18/04/2007 : 07:48:53
Rajisi. Zdravím tě.
Zajímavá otázka.Zajisté to možné je a k ozvěně by mělo dojít, jsou li tyto informace v paměti uložené,ale polaritu by nejspíše určovaly další bloky v mostu. Zde si nejsem docela jistý. Takový případ není možné simulovat a dle výsledku udělat závěr. Neexistuje měřící zařízení, které by změřilo intenzitu uložení v obou polaritách.
MB |
| rajis |
Posted - 17/04/2007 : 20:25:32
Může být polarita plus a minus v rovnováze? A co by to znamenalo? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 13/04/2007 : 18:10:44
Rajisi.
O tom v jaké polaritě se budou inforace ukládat rozhoduje nastavení mozku,Dodá li smyslový orgán informaci obsahující hodnotu Q pak dochází k nastavení mozku na ukládání informací v polaritě minus. Tím vznikla určitá situace a začnou li věmy polarizující mizet, následkem té situace dojde k nastavení mozku na ukládání informací v polaritě plus. To je však je pouhý základ.nastavit mozek je možné i vnějšími vlivy, příkladně chemií,ale o tom bych raději nemluvil. Mně jde spíše o ten základní systém ukládání informací.
MB |
| rajis |
Posted - 13/04/2007 : 17:22:02
V jaké polaritě se bude daná informace ukládat tedy rozhodují naše smysly nebo ještě něco? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 06/04/2007 : 08:31:58
Rajisi.
I tak se to dá říci. Hodnota Q je práhová hodnota, při jejímž dosažení dochází k nastavení mozku na ukládání informací v polaritě minus, jejíž ozvěnou (vědomím) je nepříjemno. Stejně tak by se však dalo říci, že se jedná o práh bolesti,ale to může být trochu zavádějící, neboť dosažení této hodnoty a nastavení mozku není vždy provázeno přímo bolestí.
MB |
| rajis |
Posted - 05/04/2007 : 23:57:33
Tou hodnotou Q máš namysli něco co na nás vlastně působí nepříjemně? Takže když přijímám informace, které obsahují hodnotu Q, tak mozek je nastavený na tu opačnu polaritu? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 27/03/2007 : 14:37:55
Rajisi.
Jásám. To co jsi pochopil jsem vůbec nečekal. Abys mohl takto vyvozovat, musel jsi pochopit základ.
S tím společným vnímáním je to trošku složitější. Já totiž mluvím o jevu dynamickém jako by byl statický,ale skus popsat cosi co probíhá a ještě se mění v detailech. To prostě nejde. Skus si tedy představit příkladně zrakovou informaci jako projekci na plochu. Nyní si představ, že následuje jedna ta projekce za druhou. I toto je společné vnímání ,nejen to vnímání všemi zůčastněnými smysly. Takže těch informací navzájem spojených mnohem více a všechny ty informace jsou ukládány v jedné polaritě dané momentálním nastavením mozku. Poté však dojde ke zmněně nastavení, třeba vstupem bloků obsahujících hodnotu Q a vzniká nový balík, který se však s tím předešlým nedokáže spojit. Je li ovšem připojeno slovo, respektive slova, k propojení dojde a vzniká navzájem propojená síť ve které je možno za pomoci slov dohledat jakoukoliv informaci a to bez smyslového věmu. A právě to je určujícím znakem člověka a jeho duše.
Rád bych doplnil ještě jednu nepřesnost, které jsem se dopustil. Tvrdil jsem, že funkce slova není platná u zvířat. Platná je,ale v tak omezeném množství, že nemůže vzniknout navzájem propojená síť,která je nutná k vzniku myšlení permanentního slovního, které je podmínkou uvědomění si sama sebe, svého já, logického myšlení , zkrátka lidské duše.
MB |
| rajis |
Posted - 27/03/2007 : 00:19:33
Miloslave,
takže vybavím si třeba vůni růži a aktivuje se mi celý blok s růží spojený. S růží může být spojeno mnoho věcí, takže může dojít k aktivaci bloků, které s růží zdánlivě vůbec nesouvisejí. Vlastně zcela náhodou můžu aktivot blok, který byl dlouho neaktivní. Takže čistě teoreticky bych měl být schopný vyvolat vzpomínku téměř na cokoliv co jsem kdy zažil.
,,Ty smyslové informace mají schopnost se navzájem propojit,ale pouze jsou li společně vnímané" - možná to bude tím, že jsem trochu unavený, ale nějak nedokážu pochopit co myslíš, tím, že jsou ,,společně vnímané"? Ve smyslu, že jsou vnímané více smysly naráz? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 24/03/2007 : 17:46:48
Rajisi.
Ty smyslové informace mají schopnost se navzájem propojit,ale pouze jsou li společně vnímané.Je však třeba myslet i na to, že se jedná o jev dynamický a díky tomu se propojuje těch informací mnohem víc, než jen ty základní. Ten mostní celek kterých vzniká mnoho však zůstává od ostatních odpojený,ale stačí aby byl smyslovým věmem aktivován jediný blok a aktivuje se celý mostní celek.
Píšeš o ztracených informacích. To je velmi široké téma a mnohdy více spadá do problematiky mechaniky procesu, čím se ovšem nezabývám.Přesto mohu říci toto. Dlouho neaktivované mosty dalo by se říci slábnou a jejich aktivace je někdy problematická, ale jistě jsi někdy poznal, že ss na něco nemohl vzpomenout a potom se stalo cosi a náhle byly ztracené informace živé. Někdy na to stačí slovo, někdy třeba určitý zvuk, nebo vůně. Trošku si komplikuješ pochopení užitím slova vlákna. Já užívám spíše slovo mostní cesty,ale to není až tak podstatné. Vcelku jsi pochopil hodně a to je dobré.
MB |
| rajis |
Posted - 22/03/2007 : 18:15:48
Miloslave,
takže není vlastně dost dobře možné, aby každá informace byla pojena se slovem. Jednak nemáme na to dostatečnou slovní zásobu, druhak ani tu naši nedostatečnou zásobu dokonale neovládáme. Takže informace, které jsou těžko (či je to pro nás nemožné) verbalizovatelné se ukládají společně s pocitem či smyslovým vjemem. V zásadě se informace v naší pamětí dají aktivovat pomocí určitého slova nebo pomocí smyslových vjemů. Když si chci tedy vybavit nějakou konkrétní situaci, tak budu k tomu potřebovat aktivovat víc informací najednou nebo tu situaci můžu mít jako takovou uloženou v celku? Pamatuji si třeba jakýsi ,,výjev", kde jsem jako děcko ve školce, v ruce mám hračku v podobě nákladního auta a dívám se do zrcadla. Je tento výjev aktivovaný jen 1 informací? Je to jen jakýsi ,,otisk" v paměti?
Jak jsi psal s tím slovem, že má svou spojovací funkci, tak přece i ty smyslové vjemy by měly mít spojovací funkci nebo ne?
To vymazávání informací z mozku. Vím, že informace si nemůžeš vybavit jednak proto, že je máš špatně utřízené (viz. ,,mám to na jazyku"). Nebo v případě sklerózy to může znamenat, že určitá informační vlákna, jsou přerušována určitými vlivy. Ale kde jsou potom ty informace co už si prostě nepamatuješ, i když jsi naprosto zdravý? Informace třeba zbytečné, proto byli dány ,,na vedlejší kolej". Jsou uloženy spolu s ostatními v paměti jenom jim byla odříznuta cesta nebo existuje v mozku nějaký smeťák? A dají se třeba tyto informace ještě reaktivovat? Dá se reaktivovat každá informace v mozku?
Jinak si myslím, že problém asi není v tom, že to nedokážeš dobře vysvětlit, spíš je to o té ochotě poslouchat, jak jsi tady už někde psal. Ten tvůj příspěvěk tady jsem si několikrát přečetl a ty věci mi tam přišli celkem srozuminelný. Akorát teď mám tak trochu pocit, že se do toho svýma otázkama nějak zamotávám. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 21/03/2007 : 18:28:41
Rajisi.
Mám radost, protože jsi pochopil hodně s toho,. co jsem si myslel, že nedokáži sdělit. Přesto jsou zde vývody, které tě plné pochopení ztěžují. Vše nemá svůj slovní ekvivalent. Skus pojmenovat třeba vůně. Zde má slovní zásoba značné mezery a proto si mnohé vůně nemůžeš v myšlení aktivovat bez smyslového věmu. Řekneš li, či si myslíš slovo růže,ta vůně se tě může vybavit, neboť tato informace byla spojena se slovem a jím byla aktivována. Jsou i lidé, kterým stačí říci určité číslo parfemu a oni si tu vůni vybaví. Je tedy řada jevů a vjemů, které nejsou spojeny se slovem a tyto jsou aktivizovatelné pouze a jen smyslovým vjemem. V době mezi narozením a rozvojem řeči je tomu podobně. Funkce slova chybí a proto je tyto informace možné aktivovat jen smyslovým věmem. Protože chybí i funkce spojovací (funkce slova) jsou tyto informace spojeny pouze tím, že byly ukládány ve stejném okamžiku. Tak vznikají relativně malé mosty navzájem nepropojené. Tyto mosty se navzájem nepropojí ani po rozvoji řeči a je možno je aktivovat pouze a jen smyslovým věmem, nebo funkcí mostní aktivace.
Problém vysvětlení je tom, že se jedná o proces vyvíjející se, čili dynamický a vysvětlení je vždy statické. A tak dochází k funkci slova i v tomto období,ale děje se tak postupně.Já mohu ukázat jen jednotlivé fáze,ale ta postupnost je nevyjádřitelná a každý si jí musí vybavit sám.
Ptáš se, proč nejsou z myšlení vypuštěny ty informace nespojené slovem? Odpověď je prostá. Protože mozek nedokáže s paměti nic vymazat a dojde li k smyslové informaci stejné sestavy, jsou tyto informace tím aktivovány. Jediné co mozek dokáže, je zablokovat cestu k určitým informacím, ale toto se týká hlavně informací s období myšlení slovního. Většinou se jedná o informace vyvolávající stress, kterým se člověk snaží vyhnout. Jediná uložená informace s mozku nemůže být smazána ani tehdy, když dojde příkladně k projevu sklerozy. Informace zůstává, ale cesta k ní je přerušena. Mozek nedokáže dát sám sobě povel delete.Tyto informace s mozku mizí až v době, kdy dojde v mozku k nezvratným zmněnám, čili po určité době po smrti.
MB |
|
|
