| T O P I C R E V I E W |
| Ondra |
Posted - 10/03/2008 : 20:19:43
Často se vyskytuje názor, že tzv. školený filozof, či filozof s tzv. klasickým vzděláním je více vědoucí, nebo přesněji uvažující než filozof, kterému toto ´vzdělání´ není vlastní. To je úplný nesmysl. Cílem filozofie totiž není tzv. všeobecná zběhlost, tzv. sečtělost či citování hned toho, hned onoho autora či ´velkého´ myslitele, nebo porovnávání různých směrů, myšlenkových proudů atd.atp. Cílem filozofie je stát se skutečným a dobrý člověkem. Pokud v tomto směru filozofie selhává, tak přestává být filozofií a stává se bludným učením, které je neúčinné, liché, matoucí a odvádějící od původního cíle. Velký filozof proto není člověk, který toho ´hrozně moc´ přečetl, sype jedno cizí slovo za druhé a na ostatní nahlíží spíše svrchu, nýbrž člověk, který v sobě buduje, rozvíjí a realizuje skutečné hodnoty lidství, jako je mír, klid, láska, harmonie, vyrovnanost, vědění, moudrost, štěstí, radost, optimizmus, efektivní soucítění, zdravé evolutivní nadšení, respekt, úcta atd. Proto není možné posuzovat ´kvalitu´ filozofa podle počtu přečtených knih, všeobecného ´rozhledu´ na poli filozofického systému či podle jiných podobných kritérií. ´Kvalitu´ filozofa je totiž možné posoudit výhradně a pouze podle jeho života, podle jeho každodenního myšlení, cítění, mluvení a jednání – a to pro ostatní v podstatě není možné posoudit, takže by si měli třikrát rozmyslet, než někoho začnou odsuzovat a deklasovat jako špatného filozofa apod.
Ten, kdo rád kritizuje ostatní, jako málo ´školené´, dokazujíc tak svoji údajnou převahu, ten se sám odhaluje jako ten nejméně vědoucí ze všech. Každý člověk je totiž v celém vesmíru naprostý unikát a jeho úkolem je svobodně rozvíjet svoji individualitu takovou, jaká je – a pokud se v rámci tohoto rozvíjení vynechá ten či onen ´velký´ myslitel, nebo není zájem se probírat často matoucím filozofickým balastem, tak je to v pořádku a je třeba to respektovat, přičemž to naprosto nijak neomezuje ´kvalitu´ filozofie dotyčného člověka.
Dále se má člověk v prvé řadě učit ze světa kolem sebe, z přírody, ze zákonitostí a teprve v druhé řadě z knih. Je proto docela možné, že mnohý filozof ani neotevře jakoukoliv knihu od Junga, Nietscheho atd. A co má jako být, prosím? Člověk s otevřenými smysly a s rozvinutým vnímáním reality nepotřebuje pomůcky, výklady ani poučky od nikoho, čímž není řečeno, že je špatné číst knihy.
A cizí slova? Všechna cizí slova dohromady, která filozofie vynalezla jsou z největší části úplně zbytečná, neboť pravda je vždy jednoduchá a srozumitelně vysvětlitelná pro každého. Současný jazyk je již natolik bohatý, že bez probémů stačí na postihnutí většiny podstatných faktorů, a sice beze všech pochyb. To, že filozofie stále vynalézá další a další cizí slova jenom dokazuje, že se odchýlila od původního cíle a zamotala se sama do sebe tak, že jí nerozumějí už ani sami tzv. ´školení´ filozofové.
Filozofie má vést k probuzení zájmu o život, pozorování života, učení se ze života a k jeho opravdovému prožívání. Má poukazovat na fantastické souvislosti a motivovat k vlastní kreativitě a individualitě, která je prosta jakýchkoliv tzv. autorit, čímž není vybízeno k neúctě. Čtenář má přistupovat k dílu dobrého autora s respektem, ale jako rovný k rovnému v rámci rovnocenné diskuze, a nemá tedy být oslepený ´velikostí´ toho kterého autora a přijímat tyto věci jako nezpochybnitelné. Stručně řečeno musí vést filozofie k pochopení, docenění a rozvinutí vlastní individuality a tvořivosti a také k individuálnímu poznávání zákonitostí reality.
Nafoukaní filozofové jsou ve své pošetilosti nepřekonatelní, neboť už jenom jejich nafoukanost značí krajní nepochopení mnoha zákonitostí a faktorů, a proto sami sebe deklasují před očima vědoucích.
Pokud si někdo myslí, že je dobrý filozof a vnímá ve vlastní rodině a svém nejbližším okruhu disharmonii, problémy a hádky, tak by si měl uvědomit, že není dobrý filozof, neboť filozofie znamená hlavně lidskost, respekt, zdrženlivost a pochopení. Pokud chybí rozvoj elementárních lidských hodnot, pak se nedá hovořit o filozofii, nehledě na množství přečteného materiálu.
Ohledně množství přečteného materiálu budiž ještě zmíněno, že toto nehraje roli, neboť tisíc špatných knih je mnohem méně než jedna dobrá a dále: podstatné není množství přečteného materiálu, nýbrž jeho důkladné zpracování, vstřebání a realizování v každodenním myšlení, cítění a jednání – pokud to přečtené bylo prověřeno, pozorováno a tedy shledáno platným a pravdivým. Jedině toto důkladné zpracování a vstřebání je opravdu evolutivní a potřebné, neboť vede k pozitivní změně a zušlechtění psychiky, charakteru, morálky a celé osobnosti – a tedy ke zušlechtění dotyčného člověka a rozvoji všech jeho hodnot. V tom spočívá skutečný vývoj, rozvoj a evoluce, a nikoliv v šablonovitých znalostech, tzv. sečtělosti, citacích, filozofickém systému, abstraktních myšlenkových konstrukcích, pojmovém chápání a cizích slovech; to je nejmírněji řečeno jenom jakési koření, jakýsi návdavek o ozdoba, nikoliv evolutivní hodnota jako taková – anebo to není vůbec nic, jenom prázdný dým. Rozhodně tedy nejde o něco, na co by se měl upínat hlavní zájem. Proto jsou všíchni ti, kdo se tímto dokonce chlubí, vzhlíží k tomu, nebo to jakkoliv vyzdvihují, dětinští a nechápaví.
Lidé jsou si ve své lidskosti a individualitě rovni a jejich jedinečná filozofie a způsob evoluce je hodna uznání a respektu. Správných životních cest a filozofií je mnoho a velká část z nich se nemusí ani dotknout jakéhokoliv na Zemi kdy žijícího tzv. ´velkého´ filozofa – přičemž tato ´velikost´ je krajně subjektivní a často vlastně znamená pouze ´malost´; lhostejno, co v této věci tvrdí většina.
|
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 28/03/2008 : 12:21:29
Rajisi.
V takové problematice je těžké, skoro nemožné dělat pokusy a těmi dokazovat platnost. Je to tedy záležitostí pozorování a hlavně schopnosti logického zhodnocení. Nejde zde tedy o sto procent, čili naprostou jistotu,ale určitý stupeň pravděpodobnosti. Když takto vznikne cosi jako celistvý náhled do problematiky, je možné toto využít k syntéze a tou poznat nakolik byla teorie správná či chybná. Bylo tedy poznáno a i pokusy ověřeno (na mojí úrovni a možnostech), že k ukládání informací v minus (nepříjemno) dochází, je li překročena hranice intenzity třeba jen některých částí vjemu nad hodnotu, kterou jsem označil písmenem Q. Dalo by se říci, že je to práh bolesti, ale nebylo by to zela přesné a mohlo by to být v některých případech i zavádějící. Toto je ověřitelné i pokusy. Bylo poznáno,že jsou informace plus,(příjemno) ukládány právě ve chvíli, kdy věmy mínus mizí. Bylo poznáno a z mého pohledu i dostatečně dokázáno, že mozek vůbec není schopný uložit nepolárně jedinou informaci. Až potud je vše dokazatelné. Pokud jsou dány tyto základní informace, je možno užít logiky. Jsou li ukládány informace v polaritě minus, vzniká tím díky procesům v mozku zvýšená potřeba kyslíku a podobně. Jenže toto matka u embria nepozná a nemůže tuto zvýšenou potřebu pokrýt. Dojde tím tedy k nedostatku kyslíku v mozku embrya a to vyvolá reakci,kterou můžeš poznat sám, když tě někdo přidusí. Mozek vysílá chaotické impulsy prostřednictvím motorických nervů do celého těla,čili dojde k čemusi co bych nazval zmítání. Pokud takový impuls zasáhne bránici, dojde k její činnosti, čili nádechu. Jenže v těle matky se jedná o nadechnutí plodové vody a následuje smrt plodu. Nedojde tedy k mizení vjemu mínus aby mohl být mozek nastaven na ukládání informací v polaritě plus. Prenatální myšlení a ukládání informací je tedy nemožné. Nepolární ukládání informací mozek prostě nedokáže. Tím je dáno,že mozek v prenatálním stádiu vývoje má pouze schopnost funkce, ale sama funkce myšlení neprobíhá s výjimkou funkce mozkového kmene, který řídí činnost dsrdce a podobně. Zde se však nejedná o polárně uložené informace a během života tato funkce není ani vnímána a nezůčastňuje se procesu myšlení.
Proces myšlení tedy logicky začíná až při porodu a zde je hned několik faktorů vyvolávajících ukládání informací v palritě minus. Je zde trauma porodu samého,oddělení od matky zastavilo okysličování krve a došlo k nedostatku kyslíku pro mozek a podobně. A tak mozek vysílá impulsy do celého těla, což je i viditelné na pohybech novorozence. Impuls zasáhne bránici, dojde k nádechu a kyslíkový deficit mizí odeznívají i další polarizující vjemy a právě tehdy je mozek nastaven na ukládání informací v polaritě plus. Žádný vjem nemá předem danou polaritu v jaké by musel být uložen a záleží vždy jen na tom, jak je mozek právě nastaven. Teprve dojde li k prvotnímu polárnímu uložení informace a vjem stejné sestavy je znovu vnímán, dochází k ozvěně mezi shodnými bloky vjemu a tato ozvěna je rovna vědomí.Prvotní ukládání informací nemá jako důsledek vědomí.
A tak vznikla určitá logika postavená na základu a teprve po vzniku této logiky je možno vše ověřovat a má li někdo i prostředky a možnost, je možné toto i dokazovat. To ověřování jsem prováděl skoro třicet let a když jsem se setkal s jevy s tímto souvisejícími,či informacemi, porovnával jsem je s touto logikou. Bohužel je toto nepřenosné a každý by to musel udělat sám za sebe. A tak stále čekám, že jednou získám informace, které tomuto odporují a že se ukáže chybnost mého poznání. Zatím se tak nestalo a nacházím stále pouze to co tomuto naprosto odpovídá. Přesto si myslím, že takové informace mohou existovat a já jsem se mohl zmýlit. Vím, že toto není vědecký přístup,ale já nejsem vědec,ale obyčejný zámečník, dejme tomu i muzikant, malíř a nyní již i důchodce. Přesto si myslím, že by moje poznání mohlo přivést skutečného vědce na správnou cestu a proto o tom hovořím.
MB |
| rajis |
Posted - 28/03/2008 : 10:45:52
Slávo,
trochu mi není jasné jak jistě víš, že první polárně uloženou informací je ta nepříjemná. Uvědom si, že informace se do lidského mozku ukládají, i když je embryo, ačkoliv si to neuvědomuje. Ale i kdyby tomu tak nebylo, proč si myslí, že při narození je to první co si polárně uložíš je nepříjemno? Tohle mi nějak není jasné. Vždyť by to mohlo být i naopak - prvně poznáš příjemno, abys mohl poznat nepříjemno, sice to nezní tak dobře, ale proč by to tak nemohlo být? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 27/03/2008 : 14:13:31
Rajisi.
Nebudu mluvit o Ondřejovi,ale tak nějak všeobecně. Ono je to strašlivě zajímavé téma tohle střídání nepříjemna a příjemna. Já mám tendenci někdy přehánět zvláště když poznám skutečnou hodnotu něčeho,o čem si myslím, že si to ostatní neuvědomují dost důrazně, nebo třeba vůbec. Při tom to nedostatečně vysvětlím a divím se, že jsou záporné reakce. Proto se budu nyní snažit vysvětlit to lépe.Zda se mně to podaří, to zatím nevím.
Filosofie se od svého počátku zabývá hledáním smyslu života.Přesto dodnes tento základní smysl života nelezen nebyl.Alespoň filosofové toto tvrdí.Když jsem poznal logiku polárního ukládání informací v procesu myšlení,pochopil jsem,že jsem odpověď na tuto otázku našel. Prvotní informace kterou je mozek schopný polárně uložit, je polarizující informace nepříjemno.Bez této informace nemůže dojít k uložení informace v polaritě plus, čili příjemno,protože na ukládání informací v polaritě příjemno je mozek nastaven právě tehdy,když mizí polarizující vjem nepříjemna. Toto je možno ověřit pokusy a věděl bych i jak.Nikdy jsem však neměl pro takové pokusy podmínky.A tak jsem si musel vystačit s opakovaným pozorováním a logickou dedukcí. Na vědeckou práci je to málo,ale na určité pochopení merita věci to dostatečné je. "Život tedy začíná vjemem nepříjemna a celý je zasvěcen hledání příjemna.Chybí li zdánlivě nebo skutečně cesta k příjemnu,pak každý živý organismus včetně člověka ztrácí zájem o život." Toto je definice základního smyslu života. Je tak prostá a jednoduchá,že zřejmě nebude filosofy uznána,ale tak či tak se vše touto definicí řídilo, řídí a řídit bude. Tato definice obsahuje vše od odtažení ruky od horké plotny až po tvorbu ideologií. Vždy jde o jedno a totéž jen měřítko je jiné.
Jak jsem poznal,lidé si tuto definici neuvědomují a přesto dle ní jednají.Teprve je li tato definice pochopena ve všech souvislostech,otevírá cestu k pochopení mnohých jevů v historii, součastnosti a ukazuje i směr do budoucnosti,protože lidé budou vždy jednat dle této definice ať chtějí, či nechtějí.
Právě proto jsem se snažil ukázat vám ty konstanty řídící proces myšlení. Toto poznání totiž umožňuje filosofii stát se pragmatickou vědou, protože se tím otevírá směr od podstaty k povrchu a ten je vždy přesnější, než hledání souvislostí směrem od povrchu. On ten povrch je vždy složitější a je tam mnoho odboček které mohou člověka svést k chybným závěrům. Jdeš li od podstaty směrem k povrchu, svazuje se celková logika a i ten povrch je lépe chápán.
Myslíš že jsem přeháněl, když jsem kdysi řekl,že poznání programové analýzy může otevřít cestu k pochopení filosofických otázek?
MB |
| rajis |
Posted - 27/03/2008 : 12:29:26
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rajisi.
Zlatá slova. Sámou podstatou života je kolísání mezi nepříjemnem a příjemnem a to nejen u člověka,ale u všeho živého včetně bakterií a virů. Kdyby došlo k čemusi takovému jao trvalé štěstí, následovala by smrt. Vezmi si třeba takového lva.Je li nažraný a nemá žízeň,pak se kdesi povaluje, nebo spí. K aktivitě jej probudí vždy jen nepříjemno ,třeba hlad nebo žízeň. A to platí i u člověka i když ve formách složitějších.Jsi li dole a cítíš nepříjemno,pak to budí tvou aktivitu.Ocitneš li se díky té aktivitě nahoře a cítíš příjemno, ztrácíš zájem o aktivity,protože cíle bylo dosaženo.Bez aktivit se ověšem dostaví to nepříjemno, které tě znovu probudí a tak to jde stále dokola. Jedinou cestou k trvalé blaženosti by mohla být droga,která by potlačila veškeré vjemy,čili nemohlo by dojít k vjemům nepříjemna a ve výsledku by po takové blaženosti následovala smrt, protože by nebyly pokryty potřeby organismu.K jejich pokrytí je třeba vjemú nepříjemna,které probouzí aktivity.
MB
Přesně tak. Je zajímavé, že Ondra mluví o harmonii a rovnováze, ale je přece jasné, že nějaké opravdu dlouhodobé štěstí tu rovnováhu musí vykolejit. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 27/03/2008 : 08:10:12
Rajisi.
Zlatá slova. Sámou podstatou života je kolísání mezi nepříjemnem a příjemnem a to nejen u člověka,ale u všeho živého včetně bakterií a virů. Kdyby došlo k čemusi takovému jao trvalé štěstí, následovala by smrt. Vezmi si třeba takového lva.Je li nažraný a nemá žízeň,pak se kdesi povaluje, nebo spí. K aktivitě jej probudí vždy jen nepříjemno ,třeba hlad nebo žízeň. A to platí i u člověka i když ve formách složitějších.Jsi li dole a cítíš nepříjemno,pak to budí tvou aktivitu.Ocitneš li se díky té aktivitě nahoře a cítíš příjemno, ztrácíš zájem o aktivity,protože cíle bylo dosaženo.Bez aktivit se ověšem dostaví to nepříjemno, které tě znovu probudí a tak to jde stále dokola. Jedinou cestou k trvalé blaženosti by mohla být droga,která by potlačila veškeré vjemy,čili nemohlo by dojít k vjemům nepříjemna a ve výsledku by po takové blaženosti následovala smrt, protože by nebyly pokryty potřeby organismu.K jejich pokrytí je třeba vjemú nepříjemna,které probouzí aktivity.
MB |
| rajis |
Posted - 26/03/2008 : 23:15:54
Ahoj Ondro,
píšeš tu pořád něco o štěstí, ale pořádně ani nevysvětluješ co to vůbec znamená.
Že je člověk jednou nahoře a dolů je Ondro zcela normální znak lidství, tak se to má s naší rasou, jednou jsme nahoře, jednou dole. Je to mimojiné dáno primární osamoceností člověka, každý je v sobě sám a sám zažívá své vnitřní pocity, a nikomu to nemůže ukázat, jsme odděleni vlastním tělem od všech ostatních lidí - vědomí našeho vlastního já jako nezávislé entity, které máme díky naší vysoké inteligenci právě takovým úzkostným (ale i radostným) pocitům napomáhá. Samozřejmě tato osamocenost člověka je také hlavním zdrojem naší sociability.
I člověk, který jde ruku v ruce s ,,tvými" zákony může náhle upadnout do deprese, může na něj padnou tíha všeho jsoucna, celého světa, pocity nicotnosti a úzkosti, které si člověk ani nedokáže vysvělit, přesto je prožívá. Člověk je proměnlivý tvor, a proto ani nemůže být pernamentně šťastný. Tak to nejde.
Proč by nikomu nic nespadlo do klína? Kolikrát největší flákač zdělil miliony nebo vyhrál ve sportce, což ho jistě učinilo šťastným, alespoň na určitou dobu. Ale jak už jsem psal, pernamentní štěstí je podle mě nesmysl, pernametně šťastný může být robot, když ho tak naprogramuješ, nikoliv člověk. Ty jsi neustále šťastný?
Myslím, že se mýlíš když tvrdíš, že čím víc člověk na sobě pracuje, tím víc je odolnější vůči okolním nepříznívým podmínkám. Někdo může být přecitlivělý, protože se tak narodil a do deprese ho dostane i špatné počasí. A může na sobě makat jak chce, tohle jen tak nezmění.
,,Jsi částí všeho a vše je částí Tebe, a sice bez jakýchkoliv pochyb. Vše je se vším spojeno v nepředstavitelné a nemyslitelné jednotě. Celý vesmír je jediný organizmus a vše v něm jedním jest a jedno jest vším. Vesmír je tělo a Ty jsi jedna jeho buňka; a v ní je princip celého vesmíru, jako je v genech stavba Tvé postavy. Cítíš se osamocený? Proč? Pozoruj přírodu a nastav tvář dokonalosti. Otevři se čistotě. Příroda Ti nemůže ublížit. Dá Ti sílu, vyrovnanost a všechny své dary a nic za to nechce, miluje Tě. Ty ji nevidíš? Vždyť ji dýcháš, jíš a piješ, vždyť Tě prostupuje, vždyť jsi to Ty sám. "
Ondro, přestaň si nalhávat, že pouhý pohled do přírody, dokáže v člověku, ať se nachází v jakémkoliv stavu či náladě, vzbudit pocit sounáležitosti.
Příroda ti nemůže ublížit? Ale může, uhodí blesk a zabije tě. Zřítí se s tebou útes, utrhne se lavina, přijde potopa, přijde lesní požár a copak? Jak můžu pak vědět, že příroda mi nemůže ublížit?
Navíc vůbec nevysvětluješ proč jsme se vším jakoby jedno tělo. Odpověď skrýváš do prázdných frází, sice pěkně napsaných, ale mě tohle nestačí. Tam kde ti chybí argumenty, tam nastupují líbivé fráze.
Přestaň urážet vědecké poznání. Kde vůbec bereš tu drzost si brát vědu do úst, když o ní nic pořádně nevíš? Dřív než budeš něco kritizovat, měl bys to podrobit hlubokému studiu!!
,,Svět není jen matérie, svět je duch, princip, beztvará, nehmotná, nedimenzionální esence. Věda ji nevidí a nemůže vidět, věda je zde slepá. Je to jen škeble na dně moře, která zpochybňuje vše, co je mimo její ulitu. Může vytvářet techniku, může stavět budovy, může létat do vesmíru, ale smysl Tvého života Ti nezodpoví, lásku Ti nezodpoví, jakoukoliv hodnotu a niterní souvislost Ti nezodpoví. A pokud mnozí její skalní zastánci začnou tyto věčné hodnoty dokonce zpochybňovat, pak tím projevují neschopnost vhledu do života a dokazují tak svoji materialistickou primitivitu."
Ano, to je ta naivní představa, že věda musí zodpovědět všechny myslitelné otázky, které má člověk v hlavě, jinak je k ničemu a primitivní. Mimochodem věda nezpochybňuje věci mimo svou ulitu, spíš se snaží dokazovat věci v té ulitě, má třeba určité předpoklady na kterých staví další teorie, a když třeba selže teorie, tak se změní nějaký předpoklad. Věda je promyšlená stavba.
Smysl života si musí zodpovědět každý člověk sám. To je přece navýsost osobní záležitost, v tomhle ohledu ti nikdo rady dávat nemůže, může tě jen nepřímo navést.
Co to znamená zodpovědět lásku? Nějak nechápu.
|
| Ondra |
Posted - 26/03/2008 : 14:15:16
Slávo,
nazdar. A k jakým chybným závěrům jsem dospěl? A proč jsou chybné?
Jediné, kde si ve smyslu diskuze v tomto topicu doplním znalosti jsou oblasti historie logiky a metody logického vyplývání. Z historie logiky jsem nedostatečně odvodil esenci logiky. Dále jsem logické vyplývání zaměnil za kauzalitu (dle dobrého příspěvku noema), třebaže jsem měl spíše na mysli vyplývání obecně - ale dejme tomu. To byly jediné nedostatky, kterých jsem si vědom, a ty nijak nesouvisely se slovem evoluce, které mě údajně vedlo k nějakým chybným vývodům. Přehlédl jsem je? K jakýmpak tedy?
Dále jsem logiku vztáhl na přírodu. Ovšem dle starořeckého významu slova LOGOS, který značí tvořivou sílu (Schöpfungskraft). Pokud to někdo neakceptuje a spíše se přiklání k zajetému pojetí logiky, tak proti tomu nic nemám. Jde jen o slovíčko.
Žádná z mých hlavních myšlenek nebyla ani oslabena, ani vyvrácena. Ať už šlo o vědění, o hodnoty jako štěstí, klasické vzdělání atd. Už to nebudu znova pročítat, takže jestli jsem něco přehlédl, tak ven s tím. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 26/03/2008 : 13:47:37
Ondřeji.
Nu což. Měl jsem dobrou vůli tě pomoci. Poznal jsem, že slovo evoluce tě zavádí jinam a tak jsem tě nabídnul spíše slovo vývoj.O víc nešlo. Nechci tě tím nějak omezovat, či usměrňovat, jen jsem chtěl odstranit to co tě vede k chybným závěrům.Proto jsem také nereagoval na to co jsi napsal a nevyjadřoval se k tomu.Je li poznáno co vede k chybě, nebudu hovořit o chybě, ale o tom, co ji spůsobilo.
MB |
| Gato |
Posted - 26/03/2008 : 12:55:12
Vážení,
nevidím důvod proč nepoužívat termín evoluce pro vývoj jedince.
Kategorie druh je jen teoretický pojem a nic víc. Reálně neexistuje na rozdíl od jedince.
Jsem tudíž na straně Ondry.
|
| Ondra |
Posted - 26/03/2008 : 12:22:12
Ahoj Slávku,
nechápu, co jsi svým příspěvkem chtěl říci. Tolik řádek, ale obsah žádný.
Slovo evoluce není jen vývoj druhu jako takového. Úzký, čistě darwinovský význam slova byl dávno rozšířen a aplikován na mnohé jiné oblasti atd. Takto se dokonce zcela běžně píší i knihy a literatura - a kdyby někdo tuto literaturu označoval za laickou a neodbornou atp., tak by si měl uvědomit, že věda nemá absolutně žádný patent na to, aby pro sebe uzurpovala definice slov a tvrdila, že jenom tyto definice se mají používat. Mnou použitý význam je zcela a naprosto legitimní.
Nic nepřijímám jako napadání sebe, to sis vymyslel z nuly. Bylo by lepší nejdříve uvažovat nad tím, co jsem napsal a jak jsem to myslel.
Dále se absolutně nijak nesnažím, aby moje texty vypadaly nebo působily vzdělaně. Už jenom proto ne, že klasické vzdělání nevede a priory ani k většímu vědění, ani k přesnějšímu uvažování, jakož ani k tomu, aby byl člověk jakkoliv lepším - to jsem doložil v tomto topicu.
Současné vzdělání je založené na tupému konzumu informací, které jsou třetí osobou autoritativně předkládány jako údajně potřebné. Tupý konzum a memorování stačí z největší části k tomu, aby člověk úspěšně absolvoval základní, střední i vysokou školu. Často se argumentuje tím, že matiku, fyziku a chemii atd. se namemorovat nedá a člověk prý musí pochopit souvislosti atd. To je však správně jenom z části, neboť i tyto souvislosti se dají z notné části nebiflovat, aniž by byl pochopen princip a podstata věci. A tak sice člověk na konci takového studia nic doopravdy nechápe, ale ten papír stejně dostane a tudíž bude vzdělaným. Tak to většinou žel funguje, což vím velmi přesně z vlastní mnohaleté zkušenosti, jakož v případě vysoké školy na základě rozhovorů a pozorování. Už jenom proto je vyloučené, abych se pokoušel o jakési vzdělané působení.
Ach jó ( ), já jsem čekal nějaké tvořivé argumenty, ale mezitím se mi dostalo slovíčkaření a nepochopení.
Měj se a polepši se ( ). |
| Miloslav Bažant |
Posted - 26/03/2008 : 10:43:01
Ondřeji.
Užíváš často slova evoluce.Měl bys spíše užívat slova vývoj aby sis stále uvědomoval o čem mluvíš. Slovo evoluce je spíše užíváno ve významu vývoje druhů a nikoliv ve významu vývoje jedince.Vývoj jedince nemusí nutně odpovídat vývoji druhu a vývoj druhu se může ubírat třeba i jiným směrem. Vývoj jedince může směřovat k hubnutí a vývoj druhu spíše naopak díky prostředí ve kterém se vyvíjí a stejně je tomu i s oblastí intelektu. Průměrný intelekt lidstva se může zvyšovat a vývoj intelektu u jedince může i klesat,když se dostane do prostředí ve kterém intelekt k životu tolik nepotřebuje. Tím ovšem nepopírám, že by člověka na sobě měl praccovat a pokud je to možné se zdokonalovat a to po všech stránkách,čili po stránce tělesné i duševní. Budou li tak lidé činit, může se projevit i v oblasti evoluce,čili výoji druhu a to prostřednictvím genetické informace.Ovšem je třeba myslet na to,že to platí pouze do chvíle početí potomků a další vývoj jedince již na evoluci druhu nemá žádný význam,protože není jak předat tu genetickou informaci.(výjimka je klonování). Užíváš li tedy chybně slova evoluce ve spojení s vývojem jedince, výsledkem je nesmysl a ten se tě snaží všichni ukázat,což ty přijímáš jako napadání sebe. Myslím že všichni co zde jsou tě napadat nechtějí,jen se snaží tě ukázat chybu, kterou děláš.Nejednají tedy proti tobě, ale snaží se jednat pro tebe. Je více takových slov, které užíváš nejspíše jen proto, že to tak krásně a vzdělaně zní, ale ve výsledku vyjde nesmysl. Když tuhle svojí chybu opravíš a budeš volit správnější slova, třeba ta obyčejná česká,pak tvoje slova budou mnohem lepší a získáš více úcty druhých. A to je jistě tvůj cíl.
MB |
| Ondra |
Posted - 21/03/2008 : 19:02:52
Ahoj noeme a rajisi,
hodnoťte si mě jak chcete, fakt je však ten, že mě nikdo z Vás nezná, a sice absolutně nezná ().(V tomto příspěvku budou hodně padat radikální slůvka, tak se na to připravte ). Ještě alespoň budiž zmíněno, že nemám pocit, že je na mě útočeno, už jenom proto ne, že nikdo pojem MĚ nezná. A tudíž se míří mimo, tak moc mimo, že ani nevnímám, že se vůbec míří. A pokud náhodou nějaký úštěpek střely najde správný směr, tak jenom spadne do moře s neznatelnou lehkostí.
Zdravím Tě rajisi podruhé.
quote:
Ano, říká se, že člověk by se měl vyvíjet, neustále se učit, zlepšovat a tak podobně. Ale nejsem si vědom, že by lidi, kteří netouží po sebezdokonalování (jako moje máma třeba) by byli nešťastní, zchoulostivělí apod. Problém je, že aby ten ,,tvůj" zákon fungoval, nesmí se mezi lidmi najít jediná vyjímka, jako že se určitě najde, někdo kdo ujde těm důsledkům co tu ty vyjmenováváš, když někdo nebude respektovat ten zákon. Já nevidím všem lidem do duše, ale opravdu pochybuji, že by ten kdo jaksi neevoluje musí být nutně nešťastný.
Rozumím, jak to myslíš. Ale vem si, že nikdy nikomu nic nespadne do klína a o vnitřních hodnotách, jako je třeba právě štěstí, to platí absolutně. Pokud na sobě člověk nebude intenzivně a pravidelně pracovat, tak se mu opravdového štěstí nikdy nemůže dostat, a sice proto, že pro něj nezavdává efektivní příčiny. Obyčejní lidé (resp. ti, kteří na sobě nepracují) samozřejmě mohou prožívat určitý druh štěstí a radosti, ale pozoruj, jak dlouho jim takový stav vydrží a čím je podmiňován. Jakmile nastane problém, překážka, spor atd., tak se jejich štěstí vytratí rychlostí blesku – jejich štěstí je vrtkavé, závislé na vnějších okolnostech, lidech, situacích a snadno se mění v opak, tedy neštěstí. Takoví lidé prožívají neustálé Auf und Ab, tedy jednou jsou nahoře, jednou dole, jednou milují, podruhé zase nenávidí, jednou jsou optimističtí, podruhé propadají depresi atd.atd. Z toho je možné vyvodit obecný závěr: bez upřímného a opravdového zájmu o vlastní evoluci není možné, aby si člověk vypracoval jakoukoliv trvalou vnitřní hodnotu. A zde není ani jediná výjimka, absolutně žádná. Kauzalita se nedá obejít, je to nemožné! Sám vesmír a Tvoření ji nemohou obejít, nýbrž jsou do ní všemi nekonečnými složkami absolutně vřazeny; ve všech rovinách, ve vší existenci – materiální, duchovní, hmotné i nehmotné.
Samozřejmě, že člověk není robot a není vůči vnějším problémům a komplikacím vždy imunní. Ale je to tak, že čím více na sobě pracuje, tím více je vůči všemu potenciálně negativnímu imunní a vytváří si tak vnitřní rovnováhu, která postupem času obsáhne celou jeho bytost. Opravdová práce přináší opravdovou rovnáhu a v rovnováze, jakožto faktoru stability a trvalosti, jsou skryté opravdové hodnoty lidství.
Je to tak, že kdo se nevyvíjí, ten jde proti hlavnímu univerzálnímu určení celého vesmíru a Tvoření. Je to stejné, jako kdyby člověk plaval proti ohromnému nekonečnému proudu. Dokud se člověk nebude uvědoměle vyvíjet, tak ho bude život tak dlouho fackovat a všemožně srážet k zemi atd., až ho to natolik omrzí, že se vyvíjet začne. Člověk tomu zajisté může dlouho odolávat, avšak nakonec bude stržen a fascinován mohutným tvořivým komplexem kolem něho i v něm a začne jej poznávat a jít cestou mohutné niterní evoluce, která se v něm bude rozpínat jako samotný vesmír. A právě v tom spočívá hlavní princip studia: dynamická proměna niterního světa člověka směrem k tomu tvořivému, reálnému, přírodnímu, vesmírnému, hodnotnému, láskyplnému, harmonickému, mírnému, klidnému, vědoucímu, moudrému, krásnému a pravdivému. Toto je úkolem studia, toto je evoluce, toto je život. Selže-li v tom studium, pak není studiem, selže-li v tom školství, pak není školstvím, selže-li v tom filozofie, pak není filozofií, selže-li v tom člověk, pak není člověkem. A tak to bylo, je a navždy bude i přesto, že nechápající lidé ve všech dobách budou tvrdit opak a bránit se tomu, v čem plují, co je proniká, a co je věčné. Ze strachu před nekonečnem se utečou do svých škatulek, do vězení svých předsudků a do vězení předsudků svých předchůdců.
quote:
Odkud jsi přišel na to, že část mé bytosti je častí ve všech ostatních?
Jsi částí všeho a vše je částí Tebe, a sice bez jakýchkoliv pochyb. Vše je se vším spojeno v nepředstavitelné a nemyslitelné jednotě. Celý vesmír je jediný organizmus a vše v něm jedním jest a jedno jest vším. Vesmír je tělo a Ty jsi jedna jeho buňka; a v ní je princip celého vesmíru, jako je v genech stavba Tvé postavy. Cítíš se osamocený? Proč? Pozoruj přírodu a nastav tvář dokonalosti. Otevři se čistotě. Příroda Ti nemůže ublížit. Dá Ti sílu, vyrovnanost a všechny své dary a nic za to nechce, miluje Tě. Ty ji nevidíš? Vždyť ji dýcháš, jíš a piješ, vždyť Tě prostupuje, vždyť jsi to Ty sám.
Nesnaž se to dokazovat primitivními materialistickými vědeckými definicemi a postupy, tento primitivní způsob není žádná alfa a omega poznání. Metod poznávání je ohromné množství a ta vědecká je spíše kapkou v moři.
Svět není jen matérie, svět je duch, princip, beztvará, nehmotná, nedimenzionální esence. Věda ji nevidí a nemůže vidět, věda je zde slepá. Je to jen škeble na dně moře, která zpochybňuje vše, co je mimo její ulitu. Může vytvářet techniku, může stavět budovy, může létat do vesmíru, ale smysl Tvého života Ti nezodpoví, lásku Ti nezodpoví, jakoukoliv hodnotu a niterní souvislost Ti nezodpoví. A pokud mnozí její skalní zastánci začnou tyto věčné hodnoty dokonce zpochybňovat, pak tím projevují neschopnost vhledu do života a dokazují tak svoji materialistickou primitivitu.
quote:
S tímhle bych dejme tomu mohl souhlasit. Ale zase tady vidím problém, že najdeš jeden případ, kdy to tak neplatí, celá konstrukce se sesype jak domeček s karet.
Porušení zákona harmonie s sebou vždy nese negativní důsledky - absolutně vždy. Ať už vnitřně, či navenek, vždy bude disharmonický člověk sklízet trpké plody své disharmonie. Je to stejné jako se samotnou evolucí. Celý vesmír se vyvíjí na této bázi a co se zvrhne do toho, či onoho směru, to bude s naprostou jistotou vyrovnáno, nebo eliminováno. Vztaženo na člověka to znamená, že pokud bude tento zákon porušovat, tak vždy a bez jakékoliv výjimky bude jeho zvrhávající se tendence vyrovnána nebo eliminována - i kdyby to mělo být smrtí. To v praxi znamená třeba to, že zákona harmonie nedbající člověk bude s naprostou jistotou nešťastný, depresivní, nemocný, neschopný atd., což povede buď k tomu, že se napraví (faktor vyrovnání), anebo k tomu, že zemře (faktor eliminace). Co jde proti celému univerzálnímu určení a principu, to se logicky nebude mít dobře - a sice tak, že s absolutní jistotou, po všechny časy, v celém vesmíru a ve všech vesmírech.
|
| Dragonier |
Posted - 21/03/2008 : 15:56:16
Noemus
právě, že to slovíčkaření opravuje, tyhle věty cos napsal na první pohled rychlým přeběhnutím znamenají totéž, ale bližší zkoumání, naznačuje něco jiného. Tahle implikace neexistuje. Můžeš říct, že hruška je ovoce, ale že ovoce je hruška, to nejde, protože je více ovoce. Můžeš namítnout, hruška je taky jídlo, to ale není na místě, protože je to úplně jiná skupina.
"Uvažuj následující definici: Člověk je totéž co Homo sapiens sapiens
Je to, že jsem člověk, příčinou toho, že jsem Homo sapiens sapiens?"
Tohle vůbec není to samí, je to úplně jiný.
Když padají kapky z nebe, neznamená to, že je déšť ne milně napsáno "prší" protože to je rozdíl, jednak že jedno je podst. jm, druhé sloveso. Vysvětli mi pojem "nebe", ono totiž může pršet z mraků, nebo někdo vypustí obsah z letadlového WC. Jedno tedy může být Déšť, schválně napsáno z velkým "d", druhý ne. Při těchhle debatách je velice důležité si vymezit a vysvětlit jednotlivé pojmy, protože dochází k těmhle srážkám. Již jsem napsal, že slovo je hrozivě primitvní, tím spíš, aby bylo sestaveno v co nejdokonalejší a nejpřesnější větu
Maty |
| rajis |
Posted - 21/03/2008 : 15:22:44
Ondro,
budu reagovat na ty přírodní zákonitosti co jsi mi tu nedávno psal.
,,Jeden z hlavních přírodních zákonů třeba říká, že člověk je zrozen za účelem své celkové evoluce. Pokud člověk tento zákon nezná a nerespektuje, tak se ve svém životě stává nemožným, nešťastným, zchoulostivělým, nevědoucím, neschopným a života neschopným, zatímco pokud jej zná a respektuje, stává se jistým, šťastným, silným, vědoucím, schopným a života schopným. Zákon evoluce v sobě obsahuje např. také zákon tvořivosti a kreativity, protože netvořivá a nekreativní ´evoluce´ není evolucí."
Ano, říká se, že člověk by se měl vyvíjet, neustále se učit, zlepšovat a tak podobně. Ale nejsem si vědom, že by lidi, kteří netouží po sebezdokonalování (jako moje máma třeba) by byli nešťastní, zchoulostivělí apod. Problém je, že aby ten ,,tvůj" zákon fungoval, nesmí se mezi lidmi najít jediná vyjímka, jako že se určitě najde, někdo kdo ujde těm důsledkům co tu ty vyjmenováváš, když někdo nebude respektovat ten zákon. Já nevidím všem lidem do duše, ale opravdu pochybuji, že by ten kdo jaksi neevoluje musí být nutně nešťastný.
,,Dalším stejně důležitým zákonem je třeba zákon lásky. Zákon lásky, který však nemá nic společného s běžným lidským chápáním ´lásky´. Zákon lásky říká, že všechny bytosti a všechny složky světa a vesmíru existují jedna ve druhé. Část mé bytosti je tedy částí všech ostatních bytostí i věcí – já jsem ve světě a svět je mně. Když tedy např. hovořím s bližním, tak v něm mám vidět část sebe samotného. Kdyby lidé znali a respektovali zákon lásky, tak by nastal mír. Oni jej však neznají a nerespektují, a tak je tedy válka, tak je tedy zabíjení, mučení, znásilňování, násilí a zkáza. Jaká je příčina, takový je následek."
Odkud jsi přišel na to, že část mé bytosti je častí ve všech ostatních?
,,Harmonie znamená rovnováhu, vyrovnanost a přizpůsobení všech složek. Pokud člověk nepojídá vyrovnanou stravu, nastane dříve nebo později problém a nemoc. Pokud člověk vidí jen to negativní, dostane se do deprese a úpadku a pokud jen to pozitvní, stane se zchoulostivělým a života neschopným. On totiž musí vidět obojí, jinak porušuje zákon harmonie. Atd.atd."
S tímhle bych dejme tomu mohl souhlasil. Ale zase tady vidím problém, že najdeš jeden případ, kdy to tak neplatí, celá konstrukce se sesype jak domeček s karet.
|
| rajis |
Posted - 21/03/2008 : 15:05:40
Noeme,
s tím co jsi napsal souhlasím, to je pravda.
Ale za dobu co sem tu chodil se tu snad nikdo explicitně filosofem nenazval a už vůbec ne několikrát v jedné debatě. Přitom ty, flarton a další na to měli plné právo, ale nečinili tak. A co hůř Ondra to použil, ve smyslu, jakože on je filosof, takže on se nemusí trápit s omezenými definicemi vědy, protože si s nimi jako kovaný filosof nerozumí (omlouvám se jestli si už upravuji, co Ondra skutečně napsal, nechce se mi v té spleti příspěvků hledat přesná citace), vždyť právě jako filosof by se tomu měl pokusit rozumět a pochopit, než to zcela odvrhne. Nešlo mi ani o to, že se Ondra nazval filosofem, ale v jakých souvislostech to použil a hned několikrát. To byl důvod proč jsem si musel rýpnout.
Ačkoliv s Ondrou zásadně nesouhlasím, tak mu právo nazývat se filosofem neupírám, některé jeho myšlenky se mi vysloveně nelíbí, ale respektuju je, protože je na nich vidět, že si s nimi dal nějakou tu práci.
|
|
|
