| T O P I C R E V I E W |
| noemus |
Posted - 20/06/2007 : 12:43:46
quote:
Originally posted by Stream
Co to znamená "v informatice"? Ukaž mi stadardní definici, která by v případě "inforace" připouštěla i výklad "nesmyslná data".
Různé definice např. zde: http://wordnet.princeton.edu/perl/webwn?s=information. Snad jen "míra informace" což je čistě formální veličina, by se tak dala chápat. Jinak se to obvykle chápe přesně naopak, tedy inforace jsou data, která mají nějaký smysl. Pokud budu generovat nějaká čísla generátorem náhodných čísel, a tato data pak odesílat někam do internetu, budu posílat jen data, nikoli informace. Alespoň podle standardního chápání a většiny definic.
Ta nesmyslná data beru zpět. Nicméně si myslím, že v informatice a kybernetice je možné pojem informace vykládat i bez pojmu vědomí. Počítačový program sice obvykle napíše člověk a musí mu rozumět, ale v době psaní neví jaká vstupní data program obdrží. Může např. předpokládat, že vstupní data budou v nějakém jazyce (obvykle umělém, třeba XML), jaká konkrétní informace však bude v těchto datech uložena však vědět nemůže (slovo informace se tady přímo vnucuje). Teprve za běhu programu je nutné "mechanicky" data zpracovat a na základě konkrétní informace v datech (zase informace) provést určitou akci. Pro tento program mají tedy data určitý význam a na jeho základě jsou generovány jeho výstupy. Smysl však tato data mohou mít jen pro "někoho"
Zde příklady definic informace z nichž jsem čerpal:
- Jazykový projev vybudovaný na principu informačního slohového postupu, ve kterém se co nejobjektivněji věcně a dokumentaristicky konstatují určitá fakta
- Objektivní obsah komunikace mezi souvisejícími hmotnými objekty, projevující se změnou stavu těchto objektů (BRILLOUIN)
- Proces, kdy určitý systém předává jinému systému pomocí signálů zprávu, která nějakým způsobem mění stav přijímacího systému
viz. zdehttp://info.sks.cz/users/ku/UIS/inform1.htm (asi bych dokázal najít i další ale o to tu podle mne nejde)
uznávám, že většina definic pojmu informace vyžaduje někoho kdo informaci nějak rozumí, ale v případě kdy mluvíme o informačním systému je podle mne můj "programátorský" pohled vhodnější. (určitě je vhodnější pro práci programátora, který informační systém implementuje) (nicméně jsem si vědom toho, že pojem informační systém tu byl původně použit v trochu přeneseném významu)
quote:
Ono nakonec potřebuješ i pro ten význam vědomí, protože někdo musel ten program naprogramovat, a určit nějaká pravidla jak mechanicky přiřazovat význam. Jinak nemyslím, že by zrovna v tomto hrál velkou roli rodíl intenze/extenze nebo smysl/význam.
Představ si robota, který bude na základě určitého programu a dat, která získá ze svých senzorů operovat pacienta. Budou data, která robot obdrží ze svých senzorů informací?
Podle mne ano i když robot nebude mít vědomí
A co předpověď počasí zveřejňovaná každý den na internetu? Je toto informace, když se na ní nikdo nedívá? Nebo se stává informací až když se na ni někdo dívá? Já si myslím, že když tuto otázku položíš náhodně vybranému člověku, tak odpoví, že to je informace i když se nikdo nedívá. A totéž by asi řekl i o knihách. Takové je podle mne "naivní" a tedy "obvyklé" chápání pojmu informace. (Průzkum na toto téma jsem ovšem nedělal, takže se mohu mýlit, je to jen můj odhad)
Standardní definice je podle mne definice na které se většina shodne nebo která je zaštítěna nějakou uznávanou autoritou. O takové definici nevím, spíše si myslím, že v různých oborech se tento pojem chápe různě.
Jak jsem to myslel s intenzí a extenzí:
pojem "planeta" může mít extenzi dánu např výčtem všech známých planet, s takovýmto vymezením, může pracovat i počítačový program. Intenze termínu planeta je ale "nějaké" porozumnění toho co pojem planeta představuje, to však ale nejspíš už vědomí vyžaduje.
(teď si nejsem jist zda je přípustné za intenzi považovat postup, který odliší planetu od ne-planety)
Nejsem si ovšem jist jak do tohoto pohledu zakomponovat např. expertní systémy, které by určovaly zda je něco planeta na základě neuronové sítě s učitelem (backpropagation nebo kohonenovy mapy), v tomto případě by "planeta" nebyla pro počítač vymezena výčtem, ale určitým "číselným polem" (váhy a další parametry neuronových spojů), zdráhal bych se tomuto říkat porozumnění, výčet to ale určitě není
(Pojmy intenze a extenze mám z knih J.Peregrina, W.Quina, P.Tichého a Materny, nejsem ovšem expert a třeba jsem to nepochopil úplně správně a třeba v této oblasti nepanuje shoda (pravděpodobně to tak je))
quote:
Pokud se někdo pohybuje na poli filosofie a operuje pojmem hmota (chce z něj neco odvozovat atd.) je pochopitelně na něm, aby tento pojem dostatečně ontologicky vymezil a založil. Pokud to neudělá, pak nedělá filosofii, nebo ji dělá špatně/naivně.
Beze zbytku souhlasím |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| fffactorial |
Posted - 30/08/2007 : 23:04:30
Pro Noemus:"jen tak na vysvětlenou" výraz směřuje k větám před výrazem.....() |
| fffactorial |
Posted - 30/08/2007 : 23:01:58
Pro Noemus:Prommiň trochu jsem ztratila nit...Nějak ty poslední otázky nedokážu uchopit...)(jen na vysvětlenou-chápu, že zde zůstalo cosi rozdělaného)
fff |
| Miloslav Bažant |
Posted - 22/08/2007 : 13:34:31
Gato.Zdravím tě.
S pravdami je to těžké. Někdo uznal, že existuje bůh, někdo uznal, že bůh není.Jedni i druzí jsou přesvědčeni o správnosti a pravdivosti své pravdy.A tak by bylo možno pokračovat dál a dál a nikde není soudce, který by byl schopný rozhodnout co pravda je a co není. Jsou zde různé pravdyrůzných náboženství a třeba i světových názorů. Všechny ty pravdy lidi rozdělují a staví vzájemně do opozice. A tak se lidé mnohdy i navzájem zabíjí a přitom je nedělí nic, kromě pravdy o které stejně nikdo neví nakolik je pravdivá a nakolik je omylem za pravdu uznaným. A tak se vlastně lež od pravdy neliší.Pokud se na pravdu podíváš s hlediska určujících atributů, poznáš, že má tyto atributy společné se smrtí. Pravda je tedy neměnná a bez vývoje.Vývoj či zmněna v pravdě ukazuje na fakt, že předešlý či nový stav není pravdou, ale omylem, či lží. Smrt má stejné atributy.Jinak je tomu s poznáním.To se vyvíjí a roste, čili má atributy společné s životem.Ve výsledku poznání životu pomáhá a pravdy jej ničí a mnohdy je jejich důsledkem smrt. Mluvit o tom, že pravda je jen jedna mně nepřipadá moudré, když nikdo neví, která pravda to je a každý za tu správnou považuje jen tu svojí.Pravd je tolik, kolik jich lidé stvořili.Člověk moudrý by si toto měl uvědomit a netrvat stále na tom, že skutečnou pravdou je jen ta kterou uznal on sám.Poté je již velmi blízko k tomu, aby člověk začal hledat to co životu slouží a to ve všech pravdách. Myslím, že by tím bylo dosaženo základního smyslu filosofie. "Filosofické debaty o tom, co je a co není pravda se mně zdají být nelogické a nemoudré. Ve filosofii by to mělo být podobné jako v matematice.Nejdřív se počítá a potom dojde k výsloedku. Je li vypočítán výsledek, je další počítání zbytečné.Výsledek je zde a zcela jednoznačný. " Pravda je stav poznání který člověk uznal a jeho neměnnost chrání znužitím svých schopností." Absolutní pravda je nedosažitelná a proto nemá význam se jí zabývat. Je li znám výsledek výpočtu, je možno toto aplikovat ve prospěch života, čili snažit se odstranit to co lidi rozděluje a zabíjí.Naopak podpořit to, co lidi spojuje a životu slouží. A právě o to se snažím.
MB |
| Gato |
Posted - 21/08/2007 : 07:50:54
Každá pravda obohacuje, je li to pravda? Ale jak víš, co je ta skutečná pravda?
Existuje mnoho pravd nebo jen jedna? Vypadá to tak, že si myslíte, že je jen jedna. Je pravda, že pravdy mají společné to, že jsou pravdivé, což ospravedlňuje názor, že pravda je nějak jedna.
Různí lidé poznali ve svých životech různé pravdy.
Pravdy vyšší a nižší existují také. Hluboké a povrchní,částečné, úplné pravdy existují také. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 13/08/2007 : 07:53:50
Gato.
Každá pravda obohacuje, je li to pravda? Ale jak víš, co je ta skutečná pravda? Tot je právě to, co vědět nemůžeš, leda bys byl sám vševědoucím pánembohem. A tak tě mohu říci pouze toto. Každá pravda kterou poznáš bez toho, abys k ní cítil zášť, bez toho abys ji apriori ponižoval, ve které moudro hledáš tě obohacuje, neboť ten kdo moudro jako čistý hledá, ten je nachází.Ten kdo moudro ostatních pravd díky jedné uznané pravdě odmítá, ten je nikdy nezíská. Kdo moudro odmítá, nemůže moudrým být. Zaznělo zde slovo čistota a to by nemělo zůstat bez vysvětlení.čistotou zde není myšlen nějaký celibát,či cosi podobného. čistým je ten,kdo žádnou pravdu nad ostatní nepovyšuje,žádnou pravdu neponižuje a proto nemá potřebu zneužívat svýcch schopností ve prospěch žádné pravdy. Předem tě opdpovím na možnou otázku." Jsem já čistý?" Ne nejsem a nikdo nemůže říci, já jsem čistý, protože to by již znamenalo, že pravdu čistoty přijal a nad ostatní ji povyšuje. Jako čistý jsem v pravdách hledal,ale skutečné čistoty jsem nikdy nedosáhnul. Nedosáhnul jsem jí díky tomu, že nedokáži uvěřit tomu, co nemá reálný základ který by spojil logiku. Jsem tedy stále blíže materialismu a dalo by se říci pragmatismu a tuto pravdu nad ostatní stále povyšuji a nejsem schopen toto zmněnit.
V tomto fóru jsem citoval Budhovo podobenství o stromu desetitisíc znaků a naní jej opakuji." Zasadil jsem v horách Tibetu strom mající na svých listech znaky Tibetské abecedy.Najde li se člověk čistý, který dokáže tyto znaky urovnat tak aby vznikl smysluplný text, otevřou se před ním všechna tajemství světa a žádný poklad mu nezůstane ukryt./ Skus si na tyto listy dosadit na místo znaků Tibetské abecedy znaky všech uznaných pravd co jich lidé stvořili a otevře se před tebou to co jsi před tím netušil.Dokážeš li vnitřním zrakem vidět ten strom a jeho listy, uvědomíš si, že každý člověk vidí ten strom jinak.Každý člověk ten svůj list pravdy nad ostatní povyšuje a ostatní listy více či méně ponižuje. A tak má ten strom své listy ve všech výškách a smysluplný text vzniknout nemůže, protože je to jako bys písmena po stole rozházel. Dokážeš li svou pravdu položit nas roveň s ostatními pravdami a začneš hledat ve všech pravdách rovnocenně, otevřou se před tebou poklady největší lidské moudrosti a poznáš jak mnoho mají tyto pravdy společného i to, že se navzájem doplňují. A tak vznikne ten smysluplný text a věř tomu, že ani diamnty nemají zlomek hodnoty pokladů lidského poznání, které se tě jako poklad objeví. Budha nelhal i když jeho podobenství slovy mluví o zázraku, který není reálný (otvírání pokladů a jakási vševědoucnost) Vše je prosté a po zázraku není ani stopy. Podmínkou je však čistota a té dosáhnout není lehké a vyžaduje to lásku ke všemu živému a všem lidem neboť jen v zájmu téchto hodnot můžeš být dostatečně motivován k něčemu takovému.
A takto je možno přijímat moudro pravd náboženství i tehdy, když člověk na boha samého nevěří.
MB |
| okref |
Posted - 12/08/2007 : 19:40:27
quote:
Originally posted by Gato
kdybyste ty pravdy přijal, pak by Vás to obohatilo. Předpoklad je víra, že jakákoli pravda je dobrá, je-li to pravda.
Ale kam se potom podeje ona vira, kdyz pravda nemuze byt jakakoli, ale jen ta Pravdiva. kam se podeje ta vira, kdyz si nebudeme moci byt jisti pravdivosti jakekoli pravdy. vira v Pravdu je dobra pokud si je uvedomovana soucasne s nedokonalostí, nepoznaností a neucelenosti věřené pravdy. vira pak bude muset byt doprovazena neustalym pochybovanim a nespokojenosti s tim, co se jako Pravda zacina jevit. za takovych podminek je vira ohromne odvaznym krokem. je to oddani se silne nadeji, ze Pravda je. kdo pochybuje, hleda, a hleda protoze ho vede vira. kdo prestal pochybovat, ztratil viru a uviznul ve vycerpani nadeje; nebo prestal pochybovat, protoze si je jisty, ze pravdu nasel, ale potom sam sobe nemuze nijak dokazat, ze je to jedinecna Pravda. i kdyby Pravda byla preci jen nalezena, dokud by bezel cas, musela by byt podrobovana zkousce a pochybnostem, protoze jedine ona by vsechny prestála.
muzeme propadnout jistote jakekoli pravdy a citit se nesmirne obohaceni, protoze to nas jiz dal nevycerpava. prijde-li pak nekdo kdo nas z takoveho blazeneho stavu probudi a bude se nas na tu pravdu vyptavat, a prevezme-li nasi povinost pochybovat, nebudeme mu v tom branit, nybrz se k nemu zpytavě pripojime. |
| Gato |
Posted - 12/08/2007 : 10:35:39
Panu Bažantovi,
kdybyste ty pravdy přijal, pak by Vás to obohatilo. Předpoklad je víra, že jakákoli pravda je dobrá, je-li to pravda. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/08/2007 : 10:30:55
Okrefe. ´
Tato problematika je skutečně složitá zvláště chceš li dojít k určitému kompromisu mezi antipody, kterými idealismus a materialismus jsou.Přesto je kompromis možný i když to vyžaduje velkou míru fantazie.Kdysi jsem v tomto fóru diskutoval s Navi a ukazoval mu, jak je snadné vymyslet si novou víru, nového boha a náboženství. Vytvořil jsem model nekonečna mikro a makrokosmů. Výsledný stav ukázal možnost absolutního kompromisu a vlastně shody mezi idealismem a materialismem. Problém je jen v tom, že v existenci čehosi takového sám nevěřím.Popřít to však neumím a stejně tak ani dokázat. Pokusím se nyní ten model najít a při editaci označit jeho umístění.Třeba potom pochopíš, že jsem ten kdo hledá a nikoliv ten kdo stojí na jedné uznané pravdě, jak se tě dozajista jevím.
(bohužel jsem to nedokázal najít a tak se pokusím toto znovu popsat,ale bude to chvilku trvat.)
MB |
| okref |
Posted - 11/08/2007 : 16:08:06
quote:
posted by Miloslav Bažant
Byl by zde svět,kdyby zde neexistoval život? Moje odpověď by byla ano.Byl by jiný,neboť život jej mění,ale byl by zde.
mluvis o vedomi zavislem na zivote a o zivote zavislem na hmotnem
svete. ale dokazes si predstavit ten svet jako neco bez
vedomi. zkus to a dostanes se nejdal tak k cistemu objektu
kteremu rikas hmota. jenze co je onou hmotou bez vedomi. to
nemuzes rict protoze jsi to nikdy nezakusil. ale dal se
zeptam sam sebe. co je ono vedomi, ktere jsem nikdy nezakusil
bez objektu, ktery by byl pritomen v nem. vysledek mi vychazi
prapodivny.
hmota nemuze byt bez vedomi, leda ze by byla
takova, o ktere vedomi nedokaze nic vypovydat(absolutne nic,
zadne smyslenky o jinych formach) a pak by se nedala nazvat
hmotou ani nijak jinak. A na druhe strane vedomi nemuze
existovat bez hmoty. avsak ne jako neco co ho podminuje
zvenci ale primo tak ze prazdne vedomi neni nic.
podle tohoto se mi tedy zda, ze cesta k primeri mezi
materializmem(prevaha objektu nad vedomi jako jeho
podminku) a idealizmem(prevaha vedomi nad objektem jako
podminku) neni mozne bez uznani vzajemneho vztahu jako
podminky pro existenci vsechno co si pod slovem svet muzeme predstavit.
doufam ze z vyse uvedeneho srozumitelne vplyva, ze
nejsem zastancem idealizmu ani materializmu. jsem zastancem
nazoru o nutnosti zakuseni obou techto nahledů v jednom
vedomi; coz bude mit za nasledek zamezeni vyhrocovani obou
nahledu ve prospech prevahy nahledu v silnejsiho(kdyby
slo o dialog). a pri poctivem uvedomeni si faktu z obou
nahledu dojde k celosti pristupu.
to je to, co jsem se od pocatku snazil vyjadrit a bude-li
to nepochopeno ve prospech prevahy jednoho nebo druheho
nahledu, pravdepodobne se bude jednat o zivnou půdu pro dany extrem.
(aby nedoslo k mylce, doplnuji ze mi nejde o jakysi
kompromis mezi idealizmem a materializmem ale o splynuti
nepopiratelnych faktu ve tvrzenich obou.) |
| Miloslav Bažant |
Posted - 11/08/2007 : 11:11:30
Gato. Zdravím tě.
Mám dojem, že se mýlíš.Řekl jsem, že nesmysly není možné v tomto sněmu za takových pravidel obhájit. Takovým nesmyslm může být i cosi s obsahu pravd materialistických, či ideologických.Samozřejmě že i pravdy idealistické nějaké ty nemysly obsahují,ale také je v nich mnoho moudrého a pro to moudré si jich dokáži vážit.Vezmi si třeba desatero přikázání.Jednoho boha uznávati budeš. Proč? Já nepotřebuji žádného. Nepokradeš. To beru.Nesesmilníš, abych pravdu řekl, nevím co je tím myšleno.Jestli milování,pak toto přikázání rád porušuji. A tak dál.Já beru to moudré a ostatní prostě toleruji,ale nepřijímám a to platí o všech pravdách, nejen těch idealistických.
MB |
| Gato |
Posted - 11/08/2007 : 10:40:03
Proč prohlašujete idealistické pravdy za nesmysl? To je úcta?! |
| Miloslav Bažant |
Posted - 11/08/2007 : 09:28:30
Okref.
Byl by zde svět,kdyby zde neexistoval život? Moje odpověď by byla ano.Byl by jiný,neboť život jej mění,ale byl by zde.Byl by zde i celý vesmír a byl by stejný jakým je, jen by toto nebylo vnímáno. Svět je tedy zcela nezávislý na životě. Vnímání,či vědomí je zcela závislé na životě,přesněji řešeno na procesu myšlení se vším co k němu přináleží. Beze smyslových orgánů, resp. jejich funkce by nemohlo dojít k vnímání.Bez mozku by nedošlo k myšlení (výjimkou jsou funkční obdoby např. u rostlin) Mozek v prenatálním stádiu vývoje má pouze schopnost funkce,ale proces myšlení započíná až při narození.Chybí zde tedy i vědomí. Opět jsou zde výjimky. U plazů a ptáků (vejce) započíná proces myšlení dříve a vede k porušení obalu vejce. Každý život začíná vjemem minus, čili nepříjemno, což podmiňuje ukládání informací v polaritě plus, čili příjemno. Na ukládání těchto inform,ací plus je mozek "nastaven" v době mizení polarizujícího vjemu mínus. Bez tohoto není reálné nastavení mozku na vjemy polarity plus. Uvědomění si sama sebe v čase a prostoru je však reálné pouze díky funkce slova (řeči v jakékoliv podobě) v procesu myšlení. Teprve slovem je možno aktivovat bez smyslového vjemu informace v paměti.Slovo je umělý blok, který se váže trvalou vazbou k informacím smyslovým a tyto k dalším slovním, takže vzniká vzájemně propojená síť ve které je možné aktivovat smyslovým vjemem slova a naopak. Vzniká tím myšlení permanentní slovní, což můžeš poznat ve svém vlastním vědomí a právě toto myšlení je nazýváno lidskou duší. Tím je řečeno, že lidská duše je přímo závislá na procesu myšlení a proces myšlení je přímo vázán na hmotu bez které nemůže existovat. Uznáváš li idealistický přístup k věci a tím uznáváš duši jako nezávislou na hmotě, pak mně můžeš vysvětlit nač se váže to vše co máš v paměti a co je slovem i smyslovým vjemem aktivováno.Já zde reálnou cestu nevidím a proto nemohu přijmout idealistický přístup k dané věci. Víra není mojí silnou stránkou a věřím většinou pouze tomu, co má reálný základ. Ukážeš li mně takový reálný základ idealistického přístupu, pak mohu uvažovat o tom, že bych jej mohl přijmout.Zatím každý idealsta argumentoval pouze vírou,což je pro mne nesmírně málo. Věřit můžeš i tomu, že je koule hranatá.
Byl bych rád, kdyby ses místo rychlého soudu ptal na to, co tě není jasné s toho co jsem napsal a pokud možno konkrétně. V takovém případě rád nejasnosti obšírněji upřesním. Mohu tě ukázat i podstatu vzniku idealismu, vznik myšlenky boha, nesmrtelné duše a podobných uznaných pravd, chceš li. Jistě uznáš, že je pro mne těžké přijmout to u čeho znám podstatu vzniku,čili čeho byl vnik následkem.
Jedno bych však rád podotknul. Nedokáží přijmout idealistický přístup k věci, ale to neznamená, že si nevážím toho, co je obsahem idealistických pravd. Hledám v nich to moudré a to ve všech, které mně bylo dáno poznat a to rovnocenně.Žádnou s těchto pravd nepovyšuji a žádnou nepovyšuji. Nejde tedy u mne o odpor k idealistickým pravdám jako takovým,ale pouze neschopnost přijmout to u čeho mně nebylo dáno poznat reálnou podstatu.
MB |
| okref |
Posted - 10/08/2007 : 21:17:26
quote:
posted to Miloslav Bažant
mam dojem, ze jsem uz nekde cetl Gatovu definici vedomi, a ze ty, Miloslave, ji znehodnocujes ve prospech cisteho materialistickeho chapani sveta. nebudu to rozebirat jen bych rad upozornil, ze Gato uvedl definici vedomi idealistickou a ty se na toto vedomi divas z venci. to, co jsi uvedl v reakci na Gata beru jako pravdivy fakt. Nicmene, to, co uvedl Gato beru taktez jako pravdivy fakt a neda se to nazvat nesmyslem, snad jen v pripade, ze by clovek odmitave hodnotici tento idealisticky fakt, nebyl tomuto faktu pristupny ve chvili, kdy odmitave hodnoti. Obe stanoviska si vzajemne neodporuji, protoze obe maji naprosto stejnou zpochybnitelnost nebo potvrditelnost podilu na pravde. Jde jen o to, ve kterem se prave chceme nachazet.
Gato nejspis tvuj postoj pochopil a vstrebal a nepokusil se o obhajobu sveho puvodniho nazoru. to je dobre v pripade, ze si ho nepretahl na svuj tvrde objektivisticky nazor na svet natrvalo, nebo ze se nezatvrdil ve svem puvodnim nazoru.
Je opravdu jiste ze vnejsi svet je podminkou vnitrniho sveta? na to nikdo nedokazal najit odpoved. To ze tu svet zustava po smrti tech, o kterych se domnivame, ze byli nositely vedomi, nevysvetluje vztah vedomi(jako prozitek sebevedomi) a objektu a nijak neustavuje vzajemnou zavislost. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 05/08/2007 : 11:15:54
FFFactorial a Richarde.
Promiňte že se vám do učeného rozhovoru vměšuji. Čtu vaše slova a nevím co si myslet. Je to nejspíše moje chyba, ale mám stále víc dojem, že se nedokážete dohodnout na tom, je li jedna a jedna dvě. Vědomí je přece dáno procesem myšlení a odlišení se od ostatních je také celkem prostá záležitos. Je zde osoba A a osoba B. Uhodí li se osoba A do kolena, bolí to osobu A a nikoliv osobu B, proto, že jejich nervový systém není propojen. Vědomí je výsledek procesu ozvěny a ani zde není problém.Uvědomění si sama sebe v čase a prostoru je důsledkem funkce slova v procesu myšlení. Kde je tedy problém? Dovolím si provokační otázku. "Je znakem vzdělání zamotávat to co je celkem jednoduché a přirozené?"
MB |
| noemus |
Posted - 04/08/2007 : 14:03:37
Ahoj nemám moc času a tak budu reagovat jen na jednu věc:
quote:
Originally posted by fffactorial
11.uvědomit si odlišení-znamená zjistit odlišení.Zpracuješ-li informace , které vajadřují odlišení, znamená uvědomění si odlišnosti.Otázkou je míra vědomí odlišení, která je závislá na míře schopnosti to zjistit. Míra schopnosti je závislá na způsobu získání a zpracování informace o odlišení. Z toho vyplývá, že způsob získání a zpracování informace o odlišení ovlivňuje míru vědomí odlišení.
Nejspíš tu došlo k nedorozumnění, tučnou část tvého textu jsem si vyložil jako ekvivalenci, tedy jako:
uvědomit si odlišení = zjistit odlišení
což se dá napsat i takto: vědomí odlišnosti = proces odlišení
Tvůj předpoklad je však mírně slabší:
uvědomit si odlišení znamená, že jsem před tím musel zjistit odlišení
Předpokládáš tedy implikaci:
Z toho, že si uvědomuji odlišení plyne, že tu musel být proces, díky kterému jsem odlišnost zjistil
Z této implikace však neplyne tvůj závěr, že charakter procesu odlišení ovlivňuje charakter (míru) vědomí odlišnosti
A neplyne z ní ani závěr, že existuje-li proces odlišení, musí existovat i vědomí odlišení (to jinými slovy také tvrdíš, říkáš totiž, že vědomí odlišnosti je výsledek procesu odlišení, to ale podle mne není zřejmé)
Přitom právě tato dvě tvrzení jsou podle mne sporná a druhé z nich bylo příčinou celého sporu, cituji svoji původní otázku:
Odlišení sebe od druhého ale podle mne zvládne i naprogramovaný robot. Proč je k tomu podle tebe potřeba vědomí? A není vědomí náhodou potřeba jen na uvědomnění si tohoto rozdílu? Ne na jeho zjištění?
Ptám se tedy znovu proč je k odlišení potřeba vědomí, proč se to neobejde bez vědomí?
|
|
|
