| T O P I C R E V I E W |
| Oldow |
Posted - 31/03/2007 : 07:15:24
Tak ted mame na foru uklizeno, ale trochu to tady usina. Rozhodl jsem se, ze tedy vybalim jednu z perel sve moudrosti.
Kdyz premyslim, co zene lidi stale kupredu, musim si vzdy vzpomenout na rozpornou povahu snu. Kazdy mame sve sny a touhy, nedokazu si dost dobre predstavit cloveka, ktery by dokazal dlouhodobe zit bez nich. To vsichni zname, co je na tom tedy tak rozporneho, ptate se.
Nejsem si jisty, jestli je sen slucitelny se skutecnosti a jsem presvedcen o tom, ze ze sve povahy neni. Sny jsou krasne a jsou krute a kdo zna umeni, dokaze rict, jak moc. Sny jsou to, co nam dava silu pokracovat, i kdyz je cesta obtizna. Proc? kam ta cesta vede? Obvykle k deziluzi. Existuje nazor prijimany zdravou vetsinou, ze pokud clovek neshledava na sve zivote neco v poradku, mel by proste jit a zmenit to. Jiste, nemam namitek, ale ptam se, je vubec mozne dostat se mimo ten stav pronasledovani jedne dokonalosti za druhou? Jak dlouho muze cloveku vydrzet stav spokojenosti? Ten nazor take rika, zivot je kratky a nemuzeme ho promarnit. Co myslite, da se zivot promarnit, pokud clovek neobdrzi kritickou davku smuly, ale je nekde ve stredu gausse? Ja bych rekl, ze ne, ale oduvodnovat to ted nebudu.
Jde mi o neco jineho. Nejak jsem zjistil, ze kdyz se nekdo zene za svym snem, nedokazu verit, ze muze dosahnout neceho jineho nez nekonecne cesty. Je to zvlastni postoj. Co si myslite, souhlasite? nesouhlasite? vyjadrete se.
|
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| neronis |
Posted - 13/11/2008 : 19:13:13
Možná je to tím, že je nelogika spíš "neznámo". Proto to nedává smysl. Nakonec je jedno jestli je to logika nebo nelogika nebo ekvivalence, parafráze, implikace nebo machinace, důležitý je význam. |
| axel01 |
Posted - 13/11/2008 : 01:38:31
MB,
moje otázka byla určena noemusi, poněvadž se mu znelíbila moje formulace logiky obsahující nelogiku. Proto jsem ji poupravila na filozofii, obsahující logiku nebo nelogiku. Možná to vypadá, jako kdyby jedna a táž filozofie mohla obsahovat jak logiku, tak nelogiku, mohla bych tedy napsat jedna filozofie obsahující pouze logiku a druhá obsahující pouze nelogiku. Filozofie podřízená logice či nelogice by pak vyšla v tomto kontextu stejně.
Není otázka, která z nich je lepší. Tvrdím, že obě jsou stejně důležité. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 12/11/2008 : 10:48:24
Axel01
Docela rád bych porozuměl tvojí otázce,ale nějak mně to nejde. Věta má dvě části. Filosofie obsahující logiku a filosofie obsahující nelogiku. Otázka zní zda je lepší,ale co? Ta první nebo druhá část věty?
Filosofie obsahující logiku? Filosofie obsahující nelogiku? Já bych spíš řekl, filosofie podřízená logice,čili logická a filosofie nepodřízená logice,čili nelogická. Která s těchto dvou je lepší? Já myslím, že pokud jsou otázka takto formulovány, není o čem mluvit,protože je každému jasné, že le lepší ta logická. Jenže k stejnému problému je možno přistupovat různou logikou danou určitým stupněm poznání.Výsledky mohou být k sobě opačné a ani jedna s logik nebude sporná. Která je potom lepší,když obě jsou logické a bezesporné? To je otázka.
MB |
| axel01 |
Posted - 12/11/2008 : 00:59:12
noemus,
tak tedy filozofie obsahující logiku, filozofie obsahující nelogiku...lepší? |
| Miloslav Bažant |
Posted - 10/11/2008 : 15:48:20
Rzwalde.
Souhlasím. Logika je důsledek vzájemných souvislostí informací uložených v paměti a výsledkem je cesta k pochopení určitého cíle,čili výsledku.
Vezmeme li dvě logiky které jsou ve vzájemném protikladu,čili jedna popírá druhou, obě mohou být bezesporné v daném kontextu.LOgika pohledu na svět . vycházející s předpokladu, že bůh existuje může být bezesporná,pokud bůh existuje a sporná, pokud bůh neexistuje a stejně je tomu s opačnou logikou vycházející s předpokladu,že bůh neexistuje.Také ta může být bezesporná,ale jen tehdy, pokud bůh skutečně neexistuje. Logicky vzato jen jedna z těchto logik může být správná a tím bezesporná. Ale která? V té druhé logice je skrytý spor,ale ve které? A přes to jsou jedno i druhé logiky i když jedna obsahuje skrytý spor,čili nejsou obě bezesporné.Pouze jsou dané informace seřazené a vzájemně propojené tak,že mezi nimi zjevně ke sporu nedochází.
MB |
| Rzwald |
Posted - 10/11/2008 : 12:38:21
quote:
Originally posted by noemus
Nerad vás ruším ve vašem sporu.
tak spor už myslím skončil, ale obecně jsem rád za každé vyrušení, zvláště ve sporu...
pokud se přou jen dva lidi, pak se přetahují o své pravdy, pokud se do toho vloží někdo další, obvykle částečně souhlasí s jedním a částečně s druhým, tudíž působí jako stmelovací prostředek a spor je odlehčen a stává se z něj diskuze
quote:
Originally posted by noemus
Ale musím poznamenat, že každá logika musí respektovat princip bezespornosti. A všechny "logiky", tedy něco společného mají. Bez principu bezespornosti nelze něčemu říkat logika.
Pokud tedy za svoji "logiku" někdo považuje nelogické, tedy sporné myšlení, pak to prostě logika není. A je jedno jak tomu říká. Není možné si libovolně osobovat významy slov a přizpůsobovat si jazyk obrazu svému. Existují prostě určité meze. A za těmito mezemi již pak nemluvíme stejným jazykem a pochopitelně si pak ani nerozumíme.
Pokud si však chceme rozumět, pak bychom měli mluvit stejným jazykem. A měli bychom tedy uznat alespoň onen princip bezespornosti v logice. A nelogickému myšlení neříkat "logika". Pokud někdo odmítá takovéto základy uznat, pak se sám vylučuje z diskuze.
to je určitě pravda, ale to bereš význam slova logika vědecky
...normálně běžně česky je logika myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům, pokud cituji wikipediu (nicméně myslím, že ve slovníku bude něco podobnýho)...a v tomto smyslu jsem i o ni mluvil.
Potom logika různých lidí může obsahovat (a téměř vždy taky obsahuje) hodně nelogičností... (viz průvan a rýma) |
| noemus |
Posted - 10/11/2008 : 09:44:29
Nerad vás ruším ve vašem sporu.
Ale musím poznamenat, že každá logika musí respektovat princip bezespornosti. A všechny "logiky", tedy něco společného mají. Bez principu bezespornosti nelze něčemu říkat logika.
Pokud tedy za svoji "logiku" někdo považuje nelogické, tedy sporné myšlení, pak to prostě logika není. A je jedno jak tomu říká. Není možné si libovolně osobovat významy slov a přizpůsobovat si jazyk obrazu svému. Existují prostě určité meze. A za těmito mezemi již pak nemluvíme stejným jazykem a pochopitelně si pak ani nerozumíme.
Pokud si však chceme rozumět, pak bychom měli mluvit stejným jazykem. A měli bychom tedy uznat alespoň onen princip bezespornosti v logice. A nelogickému myšlení neříkat "logika". Pokud někdo odmítá takovéto základy uznat, pak se sám vylučuje z diskuze. |
| Rzwald |
Posted - 10/11/2008 : 00:58:43
axel01,
pouze se ještě ohradím proti věcem, které jsem neřekl a ty říkáš, že jsem je řekl:
quote:
Originally posted by axel01
Skutečně ti mohou mé výroky připadat nepromyšlené, já tady totiž jenom obhajuji to, že mohou existovat logiky - že jich může být více, jak už zde napsal pan Bažant -, a snažím se popřít tvé původní tvrzení, totiž že každá logika má cosi společného.
1. takové tvrzení jsem nepronesl (ani s ním nesouhlasím, ale nesouhlasím ani s tvým důkazem)
2. nepromyšlený byl výrok, že je to hloupá otázka....označil jsem za nepromyšlený pouze tento jediný tvůj výrok, ne jiné
quote:
Originally posted by axel01
..nutit je v uvozovkách, protože jsi to nijak nenutila, ale z toho co píšeš pro mě vyplynulo, že si myslíš, že je to jediné správné
Správně, nic takového jsem tady nedělala. Také píšeš o své logice jako o jediné správné.;-)
to teda nepíšu... (!)
quote:
Originally posted by axel01
zatímco ty se snažíš pochopit logiku, ze které předem víš, že si z ní nic neodneseš.
to jsem taky neřekl a taky to není pravda |
| neronis |
Posted - 09/11/2008 : 23:29:16
Axel, ty máš jazyk jak břitva, jsem rád, že tě tady máme |
| axel01 |
Posted - 09/11/2008 : 21:59:38
V prvé řadě, nikde jsem tady nenapsala, že podporuji hinduismus nebo buddhismus. Takže s nimi klidně mohu být ve sporu.
Pouze jsem mluvila o nirváně, která zde byla probírána. Mám tedy asi jiné zdroje než ty, protože jsem o nirváně četla jako o stavu nad myslí, tedy nad smysly, což je ostatně smyslem jakékoliv filozofii, odprostit se od smyslů.
To je právě (alespoň podle východních filosofií) špatně.
Opět, nezáleží mi dost dobře na tom, co je podle koho dobře nebo špatně. To je morální řetězec vycházející z nějaké filozofie, kterou nevyznávám (mimoto se jí ani neplánuji zabývat...) a tento výrok jsem vyčetla pouze z předcházející diskuze.
Je-li ten výrok špatně, pak se samozřejmě omlouvám;
ad.
Jistě chápeš, že tady nebudu psát dva důvody a více, pakliže mi stačí pouze důvod jeden.
Skutečně ti mohou mé výroky připadat nepromyšlené, já tady totiž jenom obhajuji to, že mohou existovat logiky - že jich může být více, jak už zde napsal pan Bažant -, a snažím se popřít tvé původní tvrzení, totiž že každá logika má cosi společného.
Nemá. Pakliže logika obsahuje nelogiku, tak například nemůže mít nic společného s jinou logikou. Ledaže i její součástí by byla zase nelogika.
pokud má, měla bys ji imo dát do souladu s východními učeními (buď říct, jakou má tvé objektivní výhodu nebo najít chybu v jejich učení)
:-) Nevidím důvod, proč bych svou logiku porovnávala napoprvé zrovna s východními učeními, pokud bych ji vůbec měla potřebu srovnávat;
..nutit je v uvozovkách, protože jsi to nijak nenutila, ale z toho co píšeš pro mě vyplynulo, že si myslíš, že je to jediné správné
Správně, nic takového jsem tady nedělala. Také píšeš o své logice jako o jediné správné.;-)
Jestliže normální člověk je pohlcován svou existencí, je-li jí uspokojován a usměrňován, umělec je znamenán vnitřním napětím, které se nevybíjí praktickými úkony životními, ale žádá si duchovního činu, aby bylo usmířeno, vždy znovu usmiřováno.
=> Samozřejmě, že co píšeš, je pravda, ale jasně vidíš, že jako životní postoj je zde nastolen trvalý stav nespokojenosti, která se sice sníží tvorbou, ale opět - po vykoneném, vytvořeném -,je zpět ta nespokojenost.
To, že mě nudí tvé sáhodlouhé rozebírání vět na kousky, je pravda a nehodlám od tohoto výroku opouštět;
možná jsem jenom paranoidní jedinec, ale každopádně mi to tahání se o poslední pravdu připadá za vlasy přitažené a nepříjemné.
Kromě toho mám pocit, že naše diskuze dávno skončila. Jistě, mohla bych se pitvat ve tvých logických pravidlech, jako to děláš ty, ale problém je v tom, že já tato pravidla respektuji, zatímco nemám potřebu chápat je;
zatímco ty se snažíš pochopit logiku, ze které předem víš, že si z ní nic neodneseš. |
| Rzwald |
Posted - 09/11/2008 : 01:27:56
quote:
Originally posted by axel01
Konečně ta jiná logika, kterou si nedovedeš představit, že by vůbec existovala :
http://www.edisk.cz/stahni/32835/umeni_nebo_zivot-ukazka.doc_34.5KB.html
chjo, proč jsi dala do kurzívy, že si ji nedobvedu představit? Nic takového jsem tady nikde nepsal...a představit si ji dovedu velmi dobře --- nedokážu ji však pochopit.
Jinak díky za ukázku....avšak na tu se nevztahuje můj předešlý výrok -- tuhle logiku pochopit dokážu:
Jestliže normální člověk je pohlcován svou existencí, je-li jí uspokojován a usměrňován, umělec je znamenán vnitřním napětím, které se nevybíjí praktickými úkony životními, ale žádá si duchovního činu, aby bylo usmířeno, vždy znovu usmiřováno.
tedy proč umělec se oddává oné "trýzni"? ...aby se zbavil vnitřního napětí -- tedy aby dosáhl spokojenosti --- resp. aby se vyhnul nespokojenosti (=nepříjemné vnitřní napětí), musí tvořit (=uvolnění onoho nepříjmeného napětí, rozpustí jej v tvorbě)
...proti tomu nemám námitek. Nicméně i autor sám píše, že u normálních lidí je tomu jinak. Umělec je neschopen trvalé spokojenosti. Kdyby ji schopen byl, nemusel by tvořit. Cílem proto v této ukázce nevidím tvorbu nebo "trýzeň", ale opět spokojenost. Pokud je tohle to, o čem jsi celou dobu mluvila, pak asi nejsme ve sporu.*
(*nicméně tohle slovíčkaření je imho na místě, protože pak politik v televizi řekne, že tohle a tohle zvýšilo HDP na hlavu a chce to použít jako argument pro svou ideologii...imo je třeba mít na paměti, že HDP na hlavu vypovídá o celkové tvorbě kapitálu, tedy o té tvorbě, rozvoji, atd., ..neříká to nic o spokojenosti obyvatel ani o dobru, atd. ..ale možná, že tohle už je fakt triviální slovíčkaření) |
| Rzwald |
Posted - 09/11/2008 : 01:00:39
quote:
Originally posted by axel01
Rzwald,
už tady bylo řečeno, že nirvána, je dosažení něčeho, co je nad spokojeností nebo nespokojeností. S tím souhlasím. Nejde tady totiž o smyslové vnímání, nicnedělání, jak si ho asi představuješ. Jde tady o vyšší cíl, který je možno naplnit jenom tak, že si spálíš jazyk, aby ti nic nechutnalo, ucpeš uši, abys nic neslyšel, zavřeš oči, abys nic neviděl atd. atd....
Tímto způsobem se můžeš přiblížit nirváně, řekněme.
...no buď si nerozumíme a nebo možná bude potřeba ujasnit si, co je to nirvána, protože nirváně se tímto:
že si spálíš jazyk, aby ti nic nechutnalo, ucpeš uši, abys nic neslyšel, zavřeš oči, abys nic neviděl atd. atd....
Tímto způsobem se můžeš přiblížit nirváně, řekněme.
rozhodně nepřiblížíš. První část buddhistické ztezky je právě otevřít oči a vnímat pravou podstatu věcí. Takže žádné zavírání očí, ucpávání uší, atd. Podobně v hinduismu je opět cíl stav samádhi, tedy taková "hinduistická nirvána"...to je stav, kdy je tvá mysl nehybná, jsi odproštěna od chtění i usilování, je to stav nekonečného míru, tedy již nic nekonáš ani konat nechceš. Když světci dokážou dosáhnout stavu samádhi, obvykle opustí svou tělestnou schránku, protožena světě již není pro ně dobré místo. Krom toho, tělem proudí tak silné energie a čakry jsou tak aktivní a harmonizované, že tělo není tento energetický nápor schopno vydržet. Mimochodem takhle je v hinduismu vysvětlována smrtelnost světců. (zdůvodnění, proč i mniši zemřou stářím)
Stav samádhi se tedy dá charatkerizovat jako stav blaha.
Nirvána (samádhi) je samozřejmě nad spokojeností, ...ale pouze v tom, že nirvána i samádhi jsou spojeny i s věděním, nejen se spokojeností. Spokojený může být i vůl těsně před porážkou.
Přičemž minimálně v tom hinduismu je spokojenost cílem. Aby jsi ji však dosáhla, musíš podstoupit cestu jógy, která jako vedlejší produkt způsobí, že budeš rozvíjet své smysly, svou moudrost, vědění, fyzické zdraví, atd. ...ale to pouze kvůli tomu, aby jsi mohla dosáhnout této spokojenosti, která je charakteritozována právě oním nicneděláním a nepřemýšlením (nebo taky dobrovonou a řízenou smrtí -- tedy opuštěním fyzického těla)
Takže můžeme sice debatovat nad významem slova spokojenost a zda je nirvána nad spokojeností a v jakým slova smyslu...ale myslím, že tento zevrubnější popis je ve sporu s tvým cílem neustále se vyvíjet a přetvářet.
quote:
Originally posted by axel01
MY se tady pořád utváříme, hledáme cesty, stále se měníme a nikdy nejsme spokojení - protože pocit spokojenosti je pouze falešný a nestálý, v tom se ani hinduisté nemýlí.
a myslíš, že je to dobře? To je právě (alespoň podle východních filosofií) špatně.
quote:
Originally posted by axel01
...proč je nutné snažit se stále něčeho dosahovat?
Protože je ti dosahování smyslem života..? Například?
To je mi pěkně hloupá otázka...
tvůj soud mi připadne lehce nepromyšlený (krom toho já jsem chtěl minimálně 2, nikoliv jeden důvod). V původním příspěvku jsi totiž psala:
Délka, by dle mého neměla přesáhnout víc než pár minut bezprostředně po dosažení cíle; tedy jedná se o to, abychom se neopájeli již dosaženým a tak se přestali snažit a čehokoli dosahovat. Z toho vyplývá lenost, která je důsledkem spokojenosti.
tedy cosi s obecnou platností, dáváš doporučení, jak je to správné
..alespoň já jsem to tak pochopil
...proto je má otázka velmi na místě, protože jsem chtěl vědět, zda pouze reprodukuješ kapitalistickou morálku a nebo to máš podloženo ještě něčím dalším. Pokud je ti smyslem života stále dosahovat spokojenosti...pak v pořádku, ale nemůžeš svůj smysl života "nutit" ostatním
..nutit je v uvozovkách, protože jsi to nijak nenutila, ale z toho co píšeš pro mě vyplynulo, že si myslíš, že je to jediné správné -- obecné pravidlo. A já ti oponoval a dával za příklad hinduismus, buddhismus (a ostatně i taoismus můžu přidat), abych ti ukázal, že existují propracované systémy, které tvrdí opak. To je celé. Nejde mi o to tě přesvědčit, jde mi o to jen upozornit, že tvé tvrzení nemá obecnou platnost....pokud má, měla bys ji imo dát do souladu s východními učeními (buď říct, jakou má tvé objektivní výhodu nebo najít chybu v jejich učení)
quote:
Originally posted by axel01
Stejně tak se tě můžu zeptat, v čem je lepší ničeho nedosahovat,
to je imo velmi správná otázka...
...a taky velmi propracovaná --- na tomto stojí většina východní filosofie, takže bych tu v odpověď mohl psát celkem dlouho...ale spíš tě odkážu na google, protože to je příliš rozsáhlé téma
quote:
Originally posted by axel01
navíc si odporuješ, s tím že kultura jde moc rychle dopředu; takže tedy ti starší by se jí měli přizpůsobit, něco nového se naučit, ale přitom tady říkáš, že stav spokojenosti je úplně ideální.
no nejsem si jist, jestli jsem já tohlecto říkal (že kultura jde moc rychle dopředu)
...pokud vím, tak na to si stěžoval MB (nikoliv já!) a já jsem právě říkal, že se mi to vůbec nezdá (!)...a že problémy spatřuji v tom, že staří neradi příjmají nové věci a pak nemají náhled do světa mladých a způsobuje to komunikační problémy
...že se staří mají více zajímat o nové věci jsem doporučoval jako řešení problému zvětšujících se generačních rozdílů...tedy jako způsob, jak opět nastolit spokojenost. Určitě bych nikdy netvrdil, aby staří přejímali nové věci jen proto, že tu nové věci jsou...to je zcela v rozporu s mou filosofií.
quote:
Originally posted by axel01
Už s tebou ztrácím trpělivost.
jen pozn.: pokud ti diskuze se mnou způsobuje nelibé pocity, pak není nutné se mnou diskutovat jenom proto, že já jsem tě citoval. Já jsem reagoval proto, že jsi napsala výrok, s kterým jsem logicky nesouhlasil a chtěl jsem buď pochopit tvou logiku nebo opravit svou logiku a nebo upozornit na chybu v tvé logice (a tím ti pomoci)...přičemž na fóru jsem proto, že logické verbální myšlení mi působí odpočinek od toho, co dělám jinak.
quote:
Originally posted by axel01
Tak to napíšu takhle: Kdybys měl nadání (uměl bys psát, skládat básně, kreslit, hrát...to vše jen subjektivně..), které by vyžadovalo, abys přejal určitou filozofii, logiku, přejal bys ji? Myslím, že ano.
Kdybys měl nadání pro matematiku, která by vyžadovala, abys přejal určitou filozofii, logiku, přejal bys ji? Myslím, že ano.
..to právě že ne
quote:
Originally posted by axel01
Proč se učíš ty? Jsi spokojený a čteš?
Proč teda čteš? Proto, abys řekl, že jsi něco četl, nebo proto, abys řekl, co ti to dalo?!
teď nevím jakou to má souvislost...
...ale čtu a učím se jen a jen proto, že mi to působí spokojenost, případně se tím vyhýbám nespokojenosti (pramenící např. z toho, že dostanu trest, že jsem dostal pětku)
|
| axel01 |
Posted - 08/11/2008 : 17:50:44
Rzwald,
už tady bylo řečeno, že nirvána, je dosažení něčeho, co je nad spokojeností nebo nespokojeností. S tím souhlasím. Nejde tady totiž o smyslové vnímání, nicnedělání, jak si ho asi představuješ. Jde tady o vyšší cíl, který je možno naplnit jenom tak, že si spálíš jazyk, aby ti nic nechutnalo, ucpeš uši, abys nic neslyšel, zavřeš oči, abys nic neviděl atd. atd....
Tímto způsobem se můžeš přiblížit nirváně, řekněme. MY se tady pořád utváříme, hledáme cesty, stále se měníme a nikdy nejsme spokojení - protože pocit spokojenosti je pouze falešný a nestálý, v tom se ani hinduisté nemýlí.
Už s tebou ztrácím trpělivost. Tak to napíšu takhle: Kdybys měl nadání (uměl bys psát, skládat básně, kreslit, hrát...to vše jen subjektivně..), které by vyžadovalo, abys přejal určitou filozofii, logiku, přejal bys ji? Myslím, že ano.
Kdybys měl nadání pro matematiku, která by vyžadovala, abys přejal určitou filozofii, logiku, přejal bys ji? Myslím, že ano.
A tak, jak každý přejímá ty své logiky, které jsou sice odlišné, ale z jiného úhlu pohledu mohou být úplně stejné, jsou tedy dvěma stranami jedné mince, nebo několika tisíci stranami jednoho tisícihlanu.
...proč je nutné snažit se stále něčeho dosahovat?
Protože je ti dosahování smyslem života..? Například?
To je mi pěkně hloupá otázka...Stejně tak se tě můžu zeptat, v čem je lepší ničeho nedosahovat, navíc si odporuješ, s tím že kultura jde moc rychle dopředu; takže tedy ti starší by se jí měli přizpůsobit, něco nového se naučit, ale přitom tady říkáš, že stav spokojenosti je úplně ideální.
Třeba jsou všichni na celém světě spokojení a už nepotřebují nic dalšího ke spokojenosti. Proč se učíš ty? Jsi spokojený a čteš?
Proč teda čteš? Proto, abys řekl, že jsi něco četl, nebo proto, abys řekl, co ti to dalo?!
Konečně ta jiná logika, kterou si nedovedeš představit, že by vůbec existovala :
http://www.edisk.cz/stahni/32835/umeni_nebo_zivot-ukazka.doc_34.5KB.html
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 08/11/2008 : 14:13:46
Rzwalde.
Hinduismus se vstupem buddhismu změnil. Je to podobné jako to že z židovtví vzniklo křesťanství a je otázkou,zda toto považovat za kontinuitu. Ten původní hinduismus byl tak trošku o něčem jiném, než je ten dnešní.
Tu Bhagavadgítu jsem kdysi četl,ale nedočetl a skončil jsem dost blízko začátku.Měl jsem ji půjčenou a zas až tolik jsem se nenudil,abych ji dál řetl.
MB |
| Rzwald |
Posted - 07/11/2008 : 18:18:31
MB, buddhismus skutečně vznikl z hinduismu a to původně jako "naděje" pro dvě spodní kasty - šúdry (dělníci) a nedotknutelný (i když teda nedotknutelní nebyli pořádnou kastou, ale naprostými vyděděnci z hidnuistické společnosti), kterým byla upřena možnost duchovního rozvoje. V buddhismu může nirvány dojít každý -- je to více méně tolerantnější a trochu zjednodušená (není tam důraz na mytologii, nejsou tam bohové, atd.) a abstraktnější verze hinduismu. (alespoň já jsem zatím nepochopil, co přesně znamenají ty ušlechtilé Buddhovy pravdy, zatímco když si přečteš Bhagavadgítu, tak tam není moc co řešit..je to napsaný "blbuvzdorněji")(zatím mám takový pocit) |
|
|
