| T O P I C R E V I E W |
| Miloslav Bažant |
Posted - 21/02/2007 : 14:45:19
Co dává životu smysl a v čem je cena života člověka? Nechávám toto téma zatím bez odpovědi.Rád bych poznal rozdíl v tom, jak tento problém pohlížíte vy mladí a porovnal to s pohledem mým. proto vás nechci zatím ovlivnit svým názorem.
MB |
| 15 L A T E S T R E P L I E S (Newest First) |
| Oldow |
Posted - 27/03/2007 : 04:34:25
Vazeni
To tema ceny zivota pro okolni svet je velmi zapeklite. Je faktem, ze utrpeni neznameho vzdaleneho cloveka nas prilis nevzrusuje. Kdy nabyva cizi tivot hodnoty? Kdyz se nejak spoji s nasim a z nejakeho duvodu je k tomu nutny pribeh. Vypravec podvadi, to bychom si meli uvedomit. Stejne jako v pribehu, kde jsme smutni jen kdyz se deje neco spatneho hlavnim hrdinum, zatimco statiste mohou padat jak svestky, stejne tak citime litost jen k lidem, jejichz pribeh je nam znam. K vyvolani litosti nestaci rict, ze clovek trpi. Musime slyset pribeh. Proc to tak je? Nevim. Pribehy maji svou vlastni magii, verte tomu nebo ne. Podobna situace nastava v posuzovani viny.
Muzete namitnout - ale je spousta lidi, kteri se nezistne snazi pomahat potrebnym, ktere ani neznaji. V tom pripade, obavam se je pricinou potreba manifestovat vlastni dobrotu. Coz ovsem na hodnote samotneho cinu nic nemeni, nechapejte me spatne.
Pokud mluvime o rodinych vztazich, myslim, ze casto prikladame prilisnou hodnotu vyrcenemu. Jako by to, co zustane v tichu ani nebylo. To je minimalne hloupe. Pokud si nekoho vazim a mam ho rad, pak to je poznat na spusobu, jakym s tim clovekem jednam a snazit se neco rikat natvrdo je myslim na zavadu. Pochopitelne jsou ale situace a situace, ze.
|
| rajis |
Posted - 27/03/2007 : 00:09:04
Miloslave,
lidé se snaží být v různých oborech nejlepší z různých pohnutek. Někteří si tím pouze leští své ego, někteří chtějí mít větší respekt od okolí no a dost lidí to dělá jen kvůli penězům.
S tím uvědomováním si ceny svých blízkých. Většinou se nad tím člověk ani moc nepozastavuje. A pak pláče nad rozlitým mlékem. Je to paradoxní, že dost lidí by rádo stouplo v ceně druhých, ale v ceně druhých stoupá třeba na úkor svých příbuzných, protože jim už nemůže věnovat tolik času. Často se to potom odbývá tím, že prostě koupí nějaké dárky apod. A problém je ,,vyřešen". Člověk si skutečnou cenu něčeho uvědomí až když to ztratí. Myslím, že to asi platí o všem. Na druhou stranu, člověk si může uvědomit, že si ho ten druhý váží jen při pouhém rozhovoru. Když se bavím s prarodiči, tak vím, že jim nemusím říkat ,,mám vás rád", protože to tak nějak cití z toho jak s nimi mluvím apod. Teď se možná mýlím, protože já nevím co se jim skutečně odehrává v jejich nitru, ale prostě cítím, že vědí, že je mám rád. Celá moje rodina si vždycky strašně přála, abych se dostal na výšku. Tak jsem na ni šel. Udělal jsem tu chybu, že víc než kvůli sobě jsem na ni šel kvůli ostatním. Ale vidím jak jsou všichni šťastní a koneckonců mě to na VŠ začalo bavit. Vlastně z přijetí jsem na VŠ jsem měl ohromnou radost, protože jsem věděl jakou radost to udělá ostatním. Je tedy fakt, že většina lidí, včetně mě asi udělá pro ostatní cokoliv, než aby řekla prostě ,,mám tě rád". Svojí holce jsem nikdy neměl problém tohle říct, ale rodičům či prarodičům, to nějak říct nedokáži, mám nějaký blok...nevím jak to nazvat... |
| Miloslav Bažant |
Posted - 26/03/2007 : 13:57:18
Rajisi.
On si tu cenu života druhého člověka někdy příliž neuvědomuje a maslí spíše na cenu svého života a je zajímavé, že většina lidí myslí na to, aby jejich život měl i pro ostatní tu nejvyšší možnou cenu. Někteří se o to snaží v umění, jiní ve vědě, další třeba v tom aby dům který postavili byl co nejkrásnější. Jenže já si myslím, že by se měl člověk snažit uvědomovat si cenu života alespoň lidí blízkých dokud jsou ještě naživu a třeba jim to někdy dát najevo. Třeba rodičům a podobně. Každý člověk na to čeká a většinou se toho nedočká a má dojem, že pro toho druhého jeho život nemá velkou cenu. Ty si třeba cenu jejich života uvědomíš, až je ztratíš,ale tu chvilku štěstí jim to už nedá. Já myslím, že si to lidé mezi sebou skutečně málo projevují a že je to škoda. Všichni se o to snaží, aby jejich život měl pro druhé vysokou cenu a většina totéž nedokáže vnímat u člověka druhého, nebo to třeba vnímá, ale mlčí o tom i když sám na to čeká. Co myslíš. Není to divné?
MB |
| rajis |
Posted - 26/03/2007 : 11:30:03
Hru typu Medal of honour si občas zahraju, jen tak na odreagování to není špatné, i když mám raději strategie. Ale máš pravdu. Kdyby ty postavičky co po nich střílím měly podobu mých rodičů a známých, tak bych asi na ně nevystřelil, tedy pokud by po mě nazačaly střílet jako první. Pana Fleminga znám. Jeho život má pro mě určitě nějakou cenu. Ale kdyby ještě žil a najednou umřel, tak by mne to nikterak nezarmoutilo. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 25/03/2007 : 14:13:10
Rajisi.
Nešlo mně o jakousi universální odpověď, která by platila vždy a za jakýchkoliv okolností,ale šlo mně o to, aby sis uvědomil rozdíl ve vlastním vnímání ceny života lidí blízkých a neznámých. Mně to také není lhostejné, když lidé trpí a proto se snažím hledat to, co by je spojovalo a tím ochránilo. Většinou je však problémem to sdělit tak aby to bylo pochopeno a přijato. Navíc nejsem neomylný děd Vševěd.
Ano, lidé jsou různě vnímaví a lidská psychika má své slabiny. Já znám člověka, kterému jsem ukazoval bojovou hru na počítači a jeho strašně vzalo, že tam střílím lidi jako zvěř. Nu což byl to mnohem starší člověk než já a tak nějak je považoval za skutečné. Počítač viděl prvně v životě. Ale nyní mne napadlo.Jistě máš v počítači nějakou tu akční bojovku, třeba medal Honor, nebo podobnou a občas si třeba i zahraješ. Skus si přestavit, že ti němci, které tam střílíš mají podobu tvého otce, matky, nebo lidí které máš rád. Věřim, že bys už nevystřelil. A zde můžeš poznat ten rozdílve tvém vnímání ceny života druhých. Uvědom si však, že všichni lidé mají pro určité lidi tu nejvyšší cenu,ale stejně jako je tomu u tebe neznají li tě, tu cenu tvého života také nevnímají. Podaří li se ti však najít a lidem dát cosi cenného, co poslouží jejich životu, získá tím tvůj život i pro ně cenu vysokou a o tom to je. Pana Fleminga třeba neznáš, ale penicilin tě třeba už několikrát život zachránil a tak má jeho život pro tebe cenu i když je dávno po smrti.
MB |
| rajis |
Posted - 25/03/2007 : 13:48:58
Ahoj Miloslave,
já nad tím většinou jen pokrčím rameny, pokud to není opravdu nějaký extrémní případ. Ale kolikrát neštěstí druhých se mnou nějak vnitřně hnulo, ačkoliv mi ti lidé mohli být ,,ukradení". Ani jsem se nemusel snažit brát tíhu světa na svá bedra, přišlo to totiž z ničeho nic. Znám lidi, tedy alespoň 1 člověka, který se na zprávy či cokoliv spojené s válkou dívat nemůže, protože by ho to velmi sklíčilo(a to je slabé slovo). Jsou i tací lidé, kteří pomáhají druhým, a to i zadarmo. Bylo by zajímavé zeptat se na cenu života nějakého humanitárního pracovníka. Kdyby skutečně cena byla jen podle toho, jaký prospěch měl tvůj život pro ostatní, tak proč je tolik lidí, kteří se starají o ty druhé, ačkoliv je vůbec neznají a i přesto, že za to kolikrát nejsou ani placeni. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 24/03/2007 : 12:31:09
Rajisi zdravím tě.
To co nyní řeknu, bude nejspíše znít tvrdě,ale většinou to tak bohužel je. Lépe řečeno u lidí které neznáme, nevnímáme cenu jejich života. Můžeš mně odporovat a tvrdit, že soudím dle sebe,ale skus si uvědomit, koli lidí denně přichází o život a mnohdy o tom slyšíš v televizi nebo čteš v novinách. Jakýsi sebevrah odpálí nálož a naráz zemře desítky lidí. Ty tomu nasloucháš s klidem a vůbec nemyslíš na to jakou cenu měl jejich život a přitom jsou to rodiče dětí, či děti pro jejichš rodiče má jejich život větší cenu, než jejich. Ty, já, nebo kdokoliv jiný to shlédne, či přečte a nic.Dokud se to netýká lidí které zná a jejichš život má pro něj nějakou cenu,pak zůstává v klidu. Kolik takových zpráv o lidském neštěstí poznáš denně? Nanejvýš pokrčíš rameny a řekneš."Já na tom nic nezměním ." a tím to pro tebe končí. Jen nelhat sám sobě. Kdybys bral na sebe všechno neštěstí světa, neunesl bys je a proto je lépe se smířit s tím, že tomu tak prostě je.
MB |
| rajis |
Posted - 23/03/2007 : 21:28:49
Ahoj Miloslave,
asi záleží z jakého uhlu pohledu se na to díváš. Zda-li vnímám cenu života jako nějakou ,,konstatní veličinu", nebo jako ,,relativní veličinu". Tvoje pojetí ceny života se odvozuje jen od lidí, kteří znají sami sebe. Pokud říkáš, že ostatní stanovují cenu podle toho, jaký z něj měli přínos, tak člověk který by mne neznal, může v tomhle ohledu tvrdit, že můj život pro něj nemá žádnou cenu. |
| Miloslav Bažant |
Posted - 21/03/2007 : 17:52:45
Pánové zdravím vás.
Hezky jste to napsali. Co k tomu dodat? Smysl života je život sám.Cena života je vždy určováno ostatními lidmi.Pro rodiče má váš život mnohdy vyšší cenu, než jejich vlastní. Ostatní lidé stanoví cenu vašeho života dle toho, jaký měl váš život pro ně samé přínos. Cena života Einsteina je jiná u Japonce s Hirošimy a jiná pro Američana. Musím tedy říci, to co nemá Oldow rád. Cena života je veličinou relativní. Je zde však cosi zvláštního a tím je vlastní ohodnocení ceny života u každého jedince. Většina lidí se tím vůbec nezabývá, čili je jim to šuma fuk. Jakmile však kdosi z nich najde cosi, co může jiným lidem sloužit, v tu chvíli začne svůj život hodnotit a ověřovat jeho cenu. Zajímavé je že mnoho takových lidí zhodnotí cenu svého života nad život sám a raději obětují život, když tím v očích ostatních lidí cenu svého života povýší. A tak není nejvyšší obětí, kterou člověk může dát život sám, ale cena života. I Ježíš Kristus raději obětoval život, než cenu svého života. Skuste si představit sama sebe v situaci, kdy dáte lidem vysoké poznání, které bude po věky jejich životu sloužit,ale sami zůstanete zcela skryti a neznámí. Skuste si to představit a poznáte sami, jak těžké by bylo zbavit se povýšení ceny svého života. Když si toto dostatečně promyslíte, cosi podstatného vám dojde. Poznáte, co je pro člověka tím nejcennějším. Řeknete li láska a úcta ostatních lidí, pak jste již hodně blízko.
MB |
| rajis |
Posted - 21/03/2007 : 15:09:42
Ahoj,
tak abych navázal (nebo spíš zopakoval) na to, co už jsem zmínil v topicu o posmrtném životě, tak se pokusím říct něco o smyslu života. Předpokládám existenci určitých zákonů. Těmi se řídí celý vesmír i ta nejmenší buňka v tvém těle. Fungují nejspíš na jakémsi principu neustálého procesu ničení a tvoření. Vše směřuje k dosažení nejvyšší možné úrovně, aby bylo následně svrženo zase na tu nejnižší možnou úroveň. Tyto zákony jsou jakýmsi způsobem obsaženy i v té nejmenší částečce všeho jsoucího. Tím nejvyšším smyslem by se mohlo zdát samotné bytí, existence. Pokud to převedu na člověka, aby to bylo interpretováno nějakým uspokojivým způsobem, tak můžu říct, že smysl člověka je určitý vývoj jeho bytí. Což už zmiňoval Oldow.
Na otázku ceny lidského života neznám jednoznačnou odpověď. Doby kdy byla cena lidského života, jasně stanovena, lehce převoditelná na peníze ,je díkdybohu pryč. Cena lidského života se hmotnými statky vyjádřit nedá. Ani nevím podle jakých měřítek by se měla hodnotit. Měla by být pro každého stejná nebo ho budu hodnotit podle užitečnosti? Jaký je rozdíl v ceně mého života a života Einstaina? Pokud to budu brát z pohledu celosvětového přínosu, tak větší měl bezpochyby Einstain, takže cena jeho života by byla větší než moje. Ale proč? Vždyť existuji, moje samotné bytí naplňuje nejvyšší smysl života, takže cena života by měla být pro každého úplně stejná. Jenže k čemu je nějáká cena života? Když mě někdo omylem zabije, tak mi to sotva bude schopen nějak vynahradit. Takže můžu pochybovat, jestli nějáká skutečná cena člověka se dá vůbec nějak interpretovat.
Ještě k těm mimozemšťanům, šedivcům, emzákům a podobné ,,havěti". V něčem tak neuvěřitelně a pro člověka naprosto nepředstavitelně rozléhlém jako je vesmír existuje určitá pravdpodobnost, že tu ,,nejsme sami". Jestli nás nějak v minulosti navštívili, či si nás dokonce vypěstovali je z mého pohledu těžko ověřitelné. |
| Oldow |
Posted - 21/03/2007 : 12:09:25
Miloslave
Kdyz prectes dost moudrych knih, najdes dukazy uplne o vsem. Bylo by velmi podezrele, aby se v takove bichli, jako je stary zakon nenaslo par dukazu o tom, ze tu MZ(mimozemstane - oznaceni ze stare skoly sci-fi, nic pro zelenace!) skutecne byli. Ja nerikam ze ti neverim, je to nakonec mozne, ale ja to nemuzu pokladat za pravdepodobne, to by bylo z me strany poruseni neceho, co je dulezite. Jestli to je pravda je koneckoncu jedno. Je pochopitelne, ze pokud se ti dostalo dukazu, je tva situace jina.
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 21/03/2007 : 11:42:27
Oldow.
Jakou cenu má tvrzení bez důkazů? Zřejmě žádnou a tak nevím, co bych tě odpověděl. Není mně nic platné vědět, když nemám možnost to dokázat. Nikdy jsem mimozemšťany nehledal a to ani obrazy v mracích. Dokonce jsem v jejich existenci věřil asi tak stejně jako v existenci boha. (můj názor znáš) To co jsem poznal a jaké informace získal je nyní irelevantní,ale mohu říci jediné. Nevěřím, ale vím.To je rozdíl,ale ve výsledku je to totéž, jako bych jen věřil a tak vlastně nemám co tě nabídnout. Snad jen to, aby ses podíval do dávné historie a nad něčím se zamyslil.To je však pro tebe jak jsem poznal málo. Navíc je v této problematice hodně lží,které spochybňují i to co je skutečností. Nechci se dostat do role Ivana (Navi) a uvědomuji si, že kdyb byly role obrácené, nejspíš bych tě také nevěřil. A tak mně nezbývá, než nlčet a litovat, že už nemám schopnost svá slova dokázat.
Co znamená slovo emzáci nevím. Nejspíš to bude tím, že již bohužel nežiji mezi vámi mladými a tím mně taková hantýrka trošku unikla. Pokud tím myslíš mimozemšťany,pak mohu říci pouze to, že tu nejsou a ještě dlouho nebudou. Mají však na Zemi svoje potomky. Možná jsi dokonce jedním z nich a nevíš o tom, že nějaký tvůj praprapředek věděl, jak to s mimozemšťany ve skutečnosti je a je i možné, že vůbec nevěděl, že má dítě s někým takovým. Vše je v mlze a jen člověk, který se dokáže dívat velmi pozorně, může záblesky poznání vidět. Musí však především chtít. Ve starém zákoně můžeš ledacos najít. Je to však jen na tobě samém. Já tě v tom nemohu pomoci.
MB |
| Oldow |
Posted - 17/03/2007 : 14:06:27
Miloslave
Vesmir je vazne velky a je krajne nepravdepodobne, ze bychom v nem byli sami. Je mnohem pravdepodobnejsi, ze civilizaci myslicich bytosti je ve vesmiru mnoho. Musime se ovsem zbavit naseho predsudku, ze vyvoj techniky muze pokracovat do nekonecna. Je docela dost dobre mozne, ze nektere veci jsou naprosto nemozne. Myslim i hypoteticky. Je docela dost dobre mozne, ze vzdalenosti mezi hvezdami jsou neprekonatelne. Pokud by byly prekonatelne, pak by byly i prekonany a pritomnost emzaku na maticce zemi by se nalezite projevila. Ja si myslim, ze mezi lidmi a mimozemstany jsou daleko mensi rozdily, nez se zda a ty dukazy daleko spise vedou k dojmu, ze si predstavujeme tvary v mracich, ze je proste videt chceme, nez ze by byly autenticke.
Myslim, ze zpetny vyvoj je hloupost, ten se podle me vyskytuje jen ve spolecnostech, tolerujicich incest. A dna se da zmenit snad jen radiaci, ale nejsem si jistej, jestli vubec, mozna jsem to videl nekde ve filmu.
|
| Miloslav Bažant |
Posted - 17/03/2007 : 08:42:22
Oldow zdravím tě.
Říkáš, že mají k nám daleko a proto zde nikdy nebyli? Pro mojí babču bylo daleko do Plzně, protože tam chodila pěškobudem.Já jsem tam autem za šest minut. Před pěti lety, bych tě mohl dokázat, že zde byli a udělal bych stejnou chybu, jako tehdy a to jen díky své samolibosti a snaze dokázat svou pravdu.Dnes tu možnost nemám,ale můžeš nalézt sám mnoho důkazů, že zde byli. Musíš však ty důkazy chtít vidět.Myslíš, že knihu knih psali spisovateleé sci fi? Zajisté nikoliv a přesto se zde píše o válce bohů s diaboly. Je tam dokonce popisovaná i technika. Takových i jiných důkazů je mnoho,ale jejich důvěryhodnost poškodili právě někteří spisovatelé sci fi.
S tím motorem vývoje s tebou samozřejmě souhlasím. Tou leností jako motorem vývoje jsem chtěl říci něco jiného, na cosi upozornit a vybídnout k přemýšlení. Životní podmínky samozřejmě velice ovlivňují vývoj a to dokonce obousměrně.Když jsou podmínky dobré, pak může dojít i ke zpětnému chodu ve vývoji. Když nepotřebuješ pohyb, svaly zakrní. Když nepotřebuješ myslet,tvé myšlení zakrní a to se dokonce přenáši i na potomky díky oslabené genetické informaci.
MB |
| Oldow |
Posted - 16/03/2007 : 14:23:11
Panove
Tak ja si vazne nemyslim, ze by na zemi nekdy existovali lide nepozemskeho puvodu. Maji to sem sakra daleko, neverte spisovatelum sci-fi. Jinak ani jedna z tech veci neni pravym motorem vyvoje, motorem vyvoje je neprizen prostredi a nutnost. Jinak se tomu taky rika evolucni tlak. Nejsem si navic jisty, jestli je vubec mozne prisuzovat touhu i zviratum, jestli to neni jen lidska vlastnost.
|
|
|
